{"id":3032,"date":"2015-05-16T15:00:00","date_gmt":"2015-05-16T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3022"},"modified":"2015-05-16T15:00:00","modified_gmt":"2015-05-16T14:00:00","slug":"please-let-me-go","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/05\/16\/please-let-me-go\/","title":{"rendered":"Please let me go"},"content":{"rendered":"
autor: Billy
<\/strong> <\/p>\n

Ahojky:) Tak\u017ee, tahle pov\u00eddka je u\u017e n\u011bjak\u00fd ten rok star\u00e1. Nen\u00ed p\u0159\u00edmo moje. Napsala ji moje kamar\u00e1dka, kterou jsem p\u0159emlouvala, a\u0165 ji zve\u0159ejn\u00ed. No nakonec mi teda p\u0159enechala tu poctu<\/a> a j\u00e1 jsem si ji poupravila podle m\u00fdch p\u0159edstav. Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit. B.:):*<\/em><\/div>\n

\n

C\u00edtil, jak mu jej\u00ed hlava pomalu spadla na rameno. Usm\u00e1l se do tmy, a co nejopatrn\u011bji ji vzal do n\u00e1ru\u010de. Pomalu s jej\u00edm bezvl\u00e1dn\u00fdm, sp\u00edc\u00edm t\u011bl\u00ed\u010dkem stoupal do schod\u016f. Polo\u017eil ji do baldach\u00fdnu r\u016f\u017eov\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f na jej\u00ed posteli a p\u0159ehodil p\u0159es Claudii pe\u0159inu. Je\u0161t\u011b chv\u00edli se na ni d\u00edval a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli na to n\u011bkdy mysl\u00ed. Jestli mysl\u00ed na n\u011bj. Na Klause. Na mu\u017ee, kter\u00fd jim ob\u011bma kdysi tolik ubli\u017eoval. Ne\u0161lo se p\u0159ed n\u00edm uchr\u00e1nit, ze za\u010d\u00e1tku se zd\u00e1l b\u00fdt fajn.<\/p><\/div>\n

\n

*flashback*<\/p><\/div>\n

\n

„Tome, Klaus za chv\u00edli p\u0159ijde!“ Ozn\u00e1mila mi m\u00e1ma z kuchyn\u011b.<\/p><\/div>\n

„Jasn\u011b, super.“ Vstanu z pohovky a vyd\u00e1m se za n\u00ed. „Chce\u0161 s n\u011b\u010d\u00edm pomoct, ne\u017e odejde\u0161?“<\/div>\n
„Ne, to je dobr\u00fd. D\u00e1vej pozor na Claudii, je\u0161t\u011b sp\u00ed, tak ji pak zkontrolujte a bu\u010f hodn\u00fd, ano? Jinak v\u00e1s nebude m\u00edt kdo hl\u00eddat, kdy\u017e jdeme s Gordonem pry\u010d, je\u0161t\u011b nejsi plnolet\u00fd a m\u00e1m o v\u00e1s strach.“ \u0158ekla mi s l\u00e1skypln\u00fdm pohledem.<\/div>\n
Ozval se zvonek a j\u00e1 zaj\u00e1sal. S Klausem jsem si v\u017edycky dob\u0159e pokecal. B\u011b\u017eel jsem otev\u0159\u00edt dve\u0159e, m\u00e1lem shodil v\u00e1zu, ale n\u011bjak m\u011b to netr\u00e1pilo.<\/div>\n
\n

*Konec flashbacku*<\/p><\/div>\n

\n
\n

Op\u011bt ho zaplavila ta zn\u00e1m\u00e1 vlna strachu. Klid, Tome, \u0159\u00edkal si s\u00e1m pro sebe, je p\u0159ece ve v\u011bzen\u00ed, u\u017e nikdy se nevr\u00e1t\u00ed. Op\u011bt se uklidnil, dal sp\u00edc\u00edmu d\u011bv\u010d\u00e1tku pusu na \u010delo a ti\u0161e ode\u0161el z pokoje. Se\u0161el schody a cestou vyt\u00e1hl z knihovny n\u011bjakou knihu. Bylo mu jedno jakou, hlavn\u011b pot\u0159eboval p\u0159ij\u00edt na jin\u00e9 my\u0161lenky. Otev\u0159el ji na n\u011bjak\u00e9 stran\u011b a za\u010detl se do obsahu knihy, kter\u00fd mu v\u016fbec ned\u00e1val smysl. Po p\u00e1r minut\u00e1ch se rozezvonil zvonek. Tom zaklel a doufal, \u017ee n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk nevzbud\u00ed jeho sp\u00edc\u00ed sest\u0159i\u010dku ve druh\u00e9m pat\u0159e. Rychle vstal a \u0161el otev\u0159\u00edt pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by tu abstraktn\u00ed osobu za dve\u0159mi napadlo zazvonit podruh\u00e9. Bylo kolem sedmi ve\u010der. Byla ned\u011ble. Kter\u00fd debil chod\u00ed o v\u00edkendu v \u010das ve\u010de\u0159e na neohl\u00e1\u0161enou n\u00e1v\u0161t\u011bvu? Pomalu se nat\u00e1hl po klice a otev\u0159el dve\u0159e. Hned v ten moment litoval, \u017ee se prvn\u011b nepod\u00edval kuk\u00e1tkem na dve\u0159\u00edch.<\/p>\n

„Chyb\u011bl jsem ti, Tommy?“ Zeptal se Klaus a prot\u00e1hl se dovnit\u0159.<\/div>\n

„Ale j-jak\u2026 m\u00e1\u0161 b\u00fdt ve v\u011bzen\u00ed, nebo ne?“ Zakokt\u00e1val se Tom a nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. V cel\u00e9m dom\u011b byl jen on a mal\u00e1 Claudie, kter\u00e9 bylo jen deset let. Rodi\u010de byli v pr\u00e1ci (na no\u010dn\u00ed) a Bill na vysok\u00e9.<\/div>\n
„Svoje \u010dty\u0159i roky u\u017e jsem si odsed\u011bl, zlato.“ \u0158ekl Klaus, p\u0159istoupil k Tomovi a jemn\u00fdmi prsty ho pohladil po prav\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Tom ucukl.<\/div>\n
„Ale no tak, zlato, p\u0159ece bys mi nevzdoroval.“<\/div>\n
Chytil Tom\u016fv obli\u010dej do dlan\u00ed a pomalu ho pol\u00edbil\u2026.<\/div>\n
\n

*flashback*<\/p><\/div>\n

\n

„Neboj, Tommy, ne\u017e se maminka s tat\u00ednkem vr\u00e1t\u00ed, budeme hotov\u00ed.“<\/p><\/div>\n

Tom se op\u011bt zachv\u011bl a zaf\u0148ukal.<\/div>\n
„Klid, bude se ti to l\u00edbit\u2026“ Za\u0161eptal mu Klaus do ucha, skousl mu u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek, pol\u00edbil ho tvrd\u011b na \u00fasta a cel\u00fdm t\u011blem na n\u011bj nalehl.<\/div>\n
\n

*konec flashbacku*<\/p><\/div>\n

\n

Tomovi se v\u0161echny vzpom\u00ednky nahrnuly zp\u011bt do hlavy a prudce Klause od sebe odstr\u010dil. Klaus se na n\u011bj pod\u00edval s plameny v o\u010d\u00edch. V tom Tom uc\u00edtil na prav\u00e9m l\u00edci prudkou \u0161tiplavou bolest.<\/p><\/div>\n

Odn\u011bkud usly\u0161eli, jak se n\u011bkdo prudce nadechl. Oba nar\u00e1z nasm\u011brovali sv\u016fj pohled ke schod\u016fm, kde se u z\u00e1bradl\u00ed kr\u010dila mal\u00e1 hol\u010di\u010dka v b\u00edl\u00e9 no\u010dn\u00ed ko\u0161ilce s dlouh\u00fdmi, kr\u00e1sn\u00fdmi blond vlasy, zpod kter\u00fdch k nim shl\u00ed\u017eely dv\u011b velk\u00e9, hn\u011bd\u00e9 o\u010di pln\u00e9 slz. Klaus je\u0161t\u011b pohl\u00e9dl na Toma a \u0161eptl\u2026 „Z\u00edtra se vr\u00e1t\u00edm.“ A s t\u011bmito slovy na rtech ode\u0161el st\u00e1le otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi do chladn\u00e9ho ve\u010dera.<\/p>\n

Tom jen st\u011b\u017e\u00ed dok\u00e1zal potla\u010dit vzpom\u00ednky na v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der a pomy\u0161len\u00ed na to, jestli se Klaus dneska opravdu vr\u00e1t\u00ed. Claudii u\u017e zavezl do \u0161koly. Te\u010f u\u017e jen \u010dekal. T\u0159\u00e1sl se v k\u0159esle a doufal, \u017ee nep\u0159ijde, \u017ee se mu po cest\u011b n\u011bco stalo. Kdy\u017e v tom usly\u0161el zvonek. Klaus zvonil stejn\u011b jako p\u0159ed lety. Stejn\u00e1 melodie. Tom se strachem vyrazil ke dve\u0159\u00edm. Kdy\u017e v tom ho napadlo, \u017ee m\u016f\u017ee prost\u011b jen d\u011blat, \u017ee nen\u00ed doma. Ale Claudie byla ve \u0161kole. Mohl by ubl\u00ed\u017eit j\u00ed. S odhodl\u00e1n\u00edm v o\u010d\u00edch Tom otev\u0159el dve\u0159e. Bo\u017ee, zase ten ksicht se stejn\u00fdm nechutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Tomovi se podlomila kolena strachem. V\u011bd\u011bl, \u017ee Klaus je siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on. Po v\u0161ech str\u00e1nk\u00e1ch.<\/p>\n

„Ahoj, Tomy. T\u011b\u0161il ses na m\u011b?“ \u0158ekl sametov\u00fdm hlasem a op\u011bt se kolem n\u011bj prosoukal do domu. Svalil se na pohovku a \u010dekal, a\u017e p\u0159ijde i Tom. Pokynul mu, aby se k n\u011bmu p\u0159ipojil. Kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee se k tomu moc nem\u00e1, \u0159ekl:<\/div>\n

„P\u0159\u00edjde\u0161, nebo t\u011b sem m\u00e1m dot\u00e1hnout n\u00e1sil\u00edm jako kdysi?“ Tom jen st\u011b\u017e\u00ed potla\u010dil star\u00e9 vzpom\u00ednky a pomalu si p\u0159isedl ke Klausovi. Ten si ho k sob\u011b okam\u017eit\u011b p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e. Tom se zachv\u011bl. „Chytr\u00fd kluk.“ \u0158ekl Klaus a cht\u011bl pol\u00edbit Toma na tv\u00e1\u0159, jen\u017ee se mu vysmekl. Silou Toma strh op\u011bt na seda\u010dku a nalehl na n\u011bj. Za\u010dal mu d\u00e1vat mal\u00e9 pusinky po obli\u010deji a laskat mu rty. Po chv\u00edli se z Toma nadzdvihl a roztrhl mu triko. Prohl\u00e9dl si Tomovo vypracovan\u00e9 t\u011blo a spokojen\u011b zamru\u010del. Za\u010dal mu hru\u010f zasyp\u00e1vat polibky.<\/div>\n
\n

*flashback*<\/p><\/div>\n

\n

„Uvolni se, Tome.“ \u0160eptl Klaus a bojoval s t\u00edm nejslo\u017eit\u011bj\u0161\u00edm p\u00e1skem, kter\u00fd Tom na\u0161el u sebe ve sk\u0159\u00edni. Po chv\u00edli se mu poda\u0159ilo p\u00e1sek rozepnout a ten spole\u010dn\u011b s Tomov\u00fdmi a jeho kalhotami let\u011bl n\u011bkam neur\u010dit\u011b do kouta. Chytil Toma za zadek a lehce ho zm\u00e1\u010dkl. Tom plakal. Klaus mu starostliv\u011b set\u0159el slzu a povzbudiv\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l. Pomalu Toma p\u0159eto\u010dil na b\u0159icho\u2026<\/p><\/div>\n

\n

*konec flashbacku*<\/p><\/div>\n

\n

Tom bre\u010del, hlavu zara\u017eenou do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Klaus mezit\u00edm zkoumal ka\u017ed\u00fd centimetr jeho krku.<\/p><\/div>\n

Najednou se Tom prohnul v p\u00e1te\u0159i a zasku\u010del bolest\u00ed, kdy\u017e do n\u011bj Klaus bez jak\u00e9koliv p\u0159\u00edpravy, \u010di varov\u00e1n\u00ed vnikl. Byl to p\u0159esn\u011b ten nesnesiteln\u00fd pocit jako kdysi.<\/div>\n
„Uvolni se, Tommy, zlat\u00ed\u010dko, jinak t\u011b to bude bolet.“ Za\u0161eptal mu zad\u00fdchan\u00fd Klaus do ucha a pokra\u010doval.<\/div>\n
„U\u017e jen tv\u00e1 p\u0159\u00edtomnost m\u011b bol\u00ed.“ \u0158ekl Tom a vy\u010derpan\u011b dopadl do pol\u0161t\u00e1\u0159e na pohovce. V\u0161echno u\u017e mu bylo jedno.<\/p>\n

Druh\u00e9ho dne se n\u00e1v\u0161t\u011bva opakovala.<\/div>\n

T\u0159et\u00edho tak t\u00e9\u017e.<\/div>\n
Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji to bude muset ud\u011blat. Ale necht\u011bl. Nem\u011bl r\u00e1d policisty. Kdy\u017e u\u017e natahoval ruku po svojem mobilu, ozvala se op\u011bt ta stejn\u00e1 melodie ode dve\u0159\u00ed. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee tentokr\u00e1t u\u017e to nezvl\u00e1dne. Zab\u00edjely jej u\u017e jen ty vzpom\u00ednky na v\u011bci, kter\u00e9 se ud\u00e1ly p\u0159ed t\u0159emi lety. Pomalu a nejist\u011b vyrazil ke dve\u0159\u00edm. Otev\u0159el je a p\u0159i pohledu na ten patol\u00edzalsk\u00fd \u00fasm\u011bv se op\u011bt zachv\u011bl. Klaus ho pohladil po tv\u00e1\u0159i a za boky si Toma p\u0159it\u00e1hl ke sv\u00fdm rt\u016fm. Tom se od n\u011bj odtrhl. Klaus se na n\u011bj pod\u00edval s otazn\u00edkem v o\u010d\u00edch a op\u011bt si ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. Tentokr\u00e1t o trochu razantn\u011bji. Tom ho v\u0161\u00ed silou od sebe odstr\u010dil a tro\u0161ku p\u0159ed n\u00edm couvl. Na tv\u00e1\u0159i mu p\u0159ist\u00e1la facka. Couval, a\u017e se z\u00e1dy dot\u00fdkal zdi. Toho Klaus vyu\u017eil a p\u0159itiskl Toma na ze\u010f tak, \u017ee se nemohl h\u00fdbat. Za\u010dal ho l\u00edbat a rukou se mu u\u017e dob\u00fdval do kalhot. Kdy\u017e v tom Klause od Toma n\u011bkdo silou odtrhl. Tom nev\u011b\u0159il vlastn\u00edm o\u010d\u00edm. Ta postava, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b v\u0161\u00ed silou dr\u017eela Klausovu pa\u017ei, to\u2026 to byl jeho bratr, jeho dvoj\u010de. Bill se nap\u0159\u00e1hl a se v\u0161\u00ed silou Klausovi vrazil, podlomily se mu kolena a spadl do kleku.<\/p>\n

Tom s Billem nev\u00e1hali ani chv\u00edli a „p\u0159i\u0161pendlili“ Klause k podlaze tak, \u017ee se nemohl t\u00e9m\u011b\u0159 ani pohnout. Bill u\u017e vytahoval z kapsy mobil a vyto\u010dil 911. Z mobilu se ozval vl\u00eddn\u00fd \u017eensk\u00fd hlas. \u017dena je po chv\u00edli p\u0159epojila na policii, ta p\u0159ijela do deseti minut a nejsp\u00ed\u0161 zkontaktovala i Tomovy a Billovy rodi\u010de, proto\u017ee ti p\u0159ijeli chv\u00edli po policejn\u00edch autech. P\u0159i v\u0161em tom zmatku co v dom\u011b nastal, si nikdo ani nev\u0161iml, \u017ee se Bill s Tomem celou dobu dr\u017eeli za ruce. Simone a Gordon n\u011bco vy\u0159e\u0161ili s polici\u00ed a pot\u00e9 odjeli vyzvednout dceru Claudii do \u0161koly. Kdy\u017e odjeli, d\u016fm se vypr\u00e1zdnil \u00fapln\u011b a z\u016fstala tam jen dvoj\u010data. Bill si sedl do k\u0159esla a st\u00e1hl si Toma na kl\u00edn. C\u00edtil, jak se Tom chv\u011bje.<\/div>\n

„P\u0161\u0161t, klid, l\u00e1sko. U\u017e je pry\u010d. U\u017e ti nikdo neubl\u00ed\u017e\u00ed.“ \u0160eptl Bill Tomovi a jemn\u011b se rty ot\u0159el o jeho ou\u0161ko. Objal Toma a p\u0159itiskl si ho co nejbl\u00ed\u017e k hrudi. Tom se za\u010dal uklid\u0148ovat a u\u017e se ani net\u0159\u00e1sl. Po chv\u00edli se oto\u010dil k Billovi a vy\u017e\u00e1dal si polibek na rty. Jejich jazyky se l\u00edn\u011b hladily a propl\u00e9taly. U Billa se Tom v\u017edy c\u00edtil v bezpe\u010d\u00ed. Op\u0159el si hlavu o Billovo rameno a po chv\u00edli usnul.<\/p>\n

Bill se r\u00e1no probudil st\u00e1le ve stejn\u00e9 pozici, v jak\u00e9 v\u010dera usnul – vsed\u011b v k\u0159esle s Tomem na kl\u00edn\u011b. Prvn\u00ed, co ho napadlo, bylo, jak neskute\u010dn\u011b je Tom roztomil\u00fd, kdy\u017e sp\u00ed. Hned po t\u00e9 n\u00e1sledovala my\u0161lenka, co si asi museli myslet Simone a Gordon, kdy\u017e je tady v\u010dera na\u0161li\u2026<\/div>\n

Ale tohle cht\u011bl \u0159e\u0161it a\u017e pozd\u011bji. Te\u010f si bude u\u017e\u00edvat toho, \u017ee m\u00e1 Toma tak bl\u00edzko u sebe. Zlehka Toma pol\u00edbil na temeno hlavy, usm\u00e1l se a op\u011bt upadl do spokojen\u00e9ho sp\u00e1nku.<\/p>\n

autor: Billy<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Billy Ahojky:) Tak\u017ee, tahle pov\u00eddka je u\u017e n\u011bjak\u00fd ten rok star\u00e1. Nen\u00ed p\u0159\u00edmo moje. Napsala ji moje kamar\u00e1dka, kterou jsem p\u0159emlouvala, a\u0165 ji zve\u0159ejn\u00ed. No nakonec mi teda p\u0159enechala tu poctu a j\u00e1 jsem si ji poupravila podle m\u00fdch p\u0159edstav. Douf\u00e1m,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-3032","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3032","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3032"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3032\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3032"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3032"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3032"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}