{"id":3034,"date":"2015-05-15T16:00:00","date_gmt":"2015-05-15T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3024"},"modified":"2015-05-15T16:00:00","modified_gmt":"2015-05-15T15:00:00","slug":"live-my-life-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/05\/15\/live-my-life-7\/","title":{"rendered":"Live my life 7."},"content":{"rendered":"
autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
(Tom)<\/p>\n

Uculil jsem se. Smska m\u011b nanejv\u00fd\u0161 pot\u011b\u0161ila. Tak\u017ee se chytil stejn\u00e9 my\u0161lenky jako j\u00e1. P\u0159enechal mi velice d\u016fle\u017eitou \u010d\u00e1st na\u0161eho dal\u0161\u00edho meetingu a to – vymyslet program. Co\u017e nebylo jen tak, kdy\u017e jsem musel uv\u00e1\u017eit, \u017ee bych si s n\u00edm r\u00e1d popov\u00eddal, ale z\u00e1rove\u0148 on m\u011bl zlomenou nohu. Nakonec m\u011b ale p\u0159eci jen n\u011bco napadlo.<\/div>\n

„M\u00e1m ten dojem, \u017ee jsou tu je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d dva \u010dlenov\u00e9 na\u0161ich rodin, kte\u0159\u00ed nem\u011bli \u0161anci se sezn\u00e1mit. Co vz\u00edt hafany do parku? M\u016f\u017eem si sednout na lavi\u010dku a v klidu pokecat.“<\/div>\n
\n

(Bill)<\/p><\/div>\n

\n

Byl jsem zv\u011bdav\u00fd, co si na m\u011b p\u0159iprav\u00ed za n\u00e1vrh. Ale u\u017e ze v\u010derej\u0161ka jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee bere ohledy na m\u016fj do\u010dasn\u00fd handicap, a nav\u00edc je pozorn\u00fd k okoln\u00edm podm\u00ednk\u00e1m. Kdy\u017e mi p\u0159i\u0161la odpov\u011b\u010f, vlastn\u011b jsem se divil, \u017ee to netrklo m\u011b samotn\u00e9ho. Psi byli d\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161ich \u017eivot\u016f a nep\u0159ipadalo v \u00favahu, \u017ee bychom se jich jeden nebo druh\u00fd zbavovali. Museli si tud\u00ed\u017e na sebe za\u010d\u00edt zvykat. Stejn\u011b jako my v\u0161ichni. V\u010dera na to nebyl vhodn\u00fd \u010das, ale dneska byla u\u017e docela jin\u00e1 situace, a tak jsem jeho n\u00e1pad v\u00edc ne\u017e uv\u00edtal.<\/p><\/div>\n

„Super my\u0161lenka! Ale nejsem je\u0161t\u011b ani oble\u010den\u00fd, d\u00e1\u0161 mi p\u016flhodinku?“<\/div>\n
P\u0159ipadal jsem si trochu jako holka, co slibuje p\u0159\u00edteli v\u010dasn\u00fd odchod do kina, ale nedalo se nic d\u011blat. Vlastn\u011b jsem ani nem\u011bl nic v \u017ealudku.<\/div>\n
\n
(Tom)<\/div>\n
\n

Nat\u011b\u0161en\u00fd z nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed ud\u00e1losti jsem se na gau\u010di posadil. V hlav\u011b mi to \u0161rotovalo. Necht\u011bl jsem b\u00fdt drz\u00fd nebo se mu vnucovat, ale m\u011bl jsem nutk\u00e1n\u00ed ho \u0161k\u00e1dlit a zkou\u0161et hranice.<\/p><\/div>\n

„M\u016f\u017eu klidn\u011b p\u0159ij\u00edt k v\u00e1m a pomoct ti, nevad\u00ed mi to. Stejn\u011b jsem si to u v\u00e1s cht\u011bl co nejd\u0159\u00edv prohl\u00eddnout. Dobr\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost, ne?“<\/div>\n
\n

(Bill)<\/p><\/div>\n

\n

Z pokra\u010duj\u00edc\u00ed konverzace mi za\u010d\u00ednalo b\u00fdt docela horko. Je\u017ei\u0161i, on chce p\u0159ij\u00edt a pomoct mi??? Nepochyboval jsem o v\u00e1\u017enosti jeho slov. U\u017e jen to, \u017ee to napsal. Dok\u00e1zal jsem si p\u0159edstavit tu jisk\u0159i\u010dku v jeho o\u010d\u00edch, jak \u010dek\u00e1, cel\u00fd napjat\u00fd, co mu na to vzk\u00e1\u017eu. Byl schopn\u00fd sem v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ij\u00edt a s\u00e1m mi nandat v\u0161echno oble\u010den\u00ed. V\u010detn\u011b spodn\u00edho pr\u00e1dla. P\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b jsem zrudnul jako raj\u010de a vyhrabal se z postele aspo\u0148 otev\u0159\u00edt okno. Tohle cht\u011blo kysl\u00edk a chladnou hlavu.<\/p><\/div>\n

A\u017e kdy\u017e jsem m\u011bl pocit, \u017ee m\u011b nadobro opustily infarktov\u00e9 stavy, odhodlal jsem se s ve\u0161kerou odvahou mu vr\u00e1tit podp\u00e1sovku.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 zku\u0161enost s obl\u00edk\u00e1n\u00edm nah\u00fdch kluk\u016f?“<\/div>\n
Tu\u0161il jsem, \u017ee brusl\u00edm na proklat\u011b tenk\u00e9m led\u011b, ale nemohl jsem si pomoct. On si za\u010dal!<\/div>\n
\n

(Tom)<\/p><\/div>\n

\n

P\u0159i \u010dten\u00ed jsem zrovna up\u00edjel vodu. Na\u0161t\u011bst\u00ed jen vodu, proto\u017ee ve\u0161ker\u00fd obsah moj\u00ed pusy skon\u010dil na podlaze. Zakuckal jsem se a musel si n\u011bkolikr\u00e1t odka\u0161lat. Rozchechtal jsem se na celej bar\u00e1k. L\u00edbil se mi \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. Jeho humor m\u011b kl\u00e1til i p\u0159es mobil, a to u\u017e bylo n\u011bco.<\/p><\/div>\n

Musel jsem uznat, \u017ee m\u011b zahnal slu\u0161n\u011b do kouta. V podstat\u011b jsem nem\u011bl, co mu na tohle odpov\u011bd\u011bt. Jedin\u011b to, \u017ee v t\u00e9hle oblasti jsem nezku\u0161en\u00fd asi jako jepti\u0161ka. Lehce jsem si mas\u00edroval sp\u00e1nky, jako bych t\u00edm snad mohl popohnat mozkovou aktivitu. Ale kupodivu se zd\u00e1lo, \u017ee to aspo\u0148 minim\u00e1ln\u011b zab\u00edr\u00e1.<\/div>\n
„Mezi holkou a klukem nen\u00ed takov\u00fd rozd\u00edl. To dole bezpe\u010dn\u011b zn\u00e1m a aspo\u0148 nenos\u00ed\u0161 podprsenku.“<\/div>\n
Py\u0161n\u011b jsem se usadil znovu do sv\u00e9 p\u0159ede\u0161l\u00e9 pozice.<\/div>\n
\n

(Bill)<\/p><\/div>\n

\n

Pako!<\/p><\/div>\n

Pl\u00e1cnul jsem se do \u010dela a nemohl uv\u011b\u0159it vlastn\u00edm o\u010d\u00edm. Ten kluk se mi zd\u00e1. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b jsem kroutil hlavou a dumal nad jeho vynal\u00e9zavost\u00ed. Ale m\u011bl pravdu, to jsem musel uznat. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b to nic nem\u011bnilo na tom, \u017ee se neust\u00e1le zd\u00e1lo, \u017ee je ochotn\u00fd to podstoupit.<\/div>\n
Mus\u00edm si nandat aspo\u0148 boxerky. U zbytku u\u017e je mi to v\u00edcem\u00e9n\u011b jedno, \u017ee to uvid\u00ed.<\/div>\n
„1:0 pro tebe. Tak p\u0159ij\u010f. Budu t\u011b \u010dekat.“<\/div>\n
\n

(Tom)<\/p><\/div>\n

\n

„Ha! J\u00e1 jsem vyhr\u00e1l, vyhr\u00e1l!“ Vysko\u010dil jsem z pohovky a tan\u010dil na n\u00ed op\u011bvn\u00fd tanec v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Zrovna, kdy\u017e se na\u0161i vr\u00e1tili z n\u00e1kupu. Uchechtl jsem se.<\/p><\/div>\n

„Jdu za Billem. Beru Barona, jo? Nev\u00edm, kdy p\u0159ijdu.“ Vyb\u011bhl jsem k sob\u011b, hodil na sebe obl\u00edben\u00fd v\u011bci, navon\u011bl se, popadl vod\u00edtko a vyrazil.<\/div>\n
\n

(Bill)<\/p><\/div>\n

\n

Nasoukal jsem se do boxerek. D\u00edky bohu. Nat\u00e1hl jsem si \u017eupan a otev\u0159el dve\u0159e od pokoje. Vy\u0161el jsem do ob\u00fdv\u00e1ku a v tu chv\u00edli se rozdrn\u010del zvonek u dve\u0159\u00ed. Okam\u017eit\u011b se ozval \u0161t\u011bkot, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se zdvojil.<\/p><\/div>\n

„P\u0161t! Pumb\u00ed! Ticho.“<\/div>\n
Otev\u0159el jsem dve\u0159e. Lehk\u00fd pr\u016fvan ke mn\u011b donesl znovu tu omamnou v\u016fni. Pod\u00edvali jsme se vz\u00e1jemn\u011b do o\u010d\u00ed a vym\u011bnili si \u00fasm\u011bvy.<\/div>\n
„Ahoj, r\u00e1d t\u011b vid\u00edm. Poj\u010fte d\u00e1l.“<\/div>\n
Ustoupil jsem o p\u00e1r krok\u016f a vpustil je dovnit\u0159. Tom do\u0161el p\u0159\u00edmo ke mn\u011b, kr\u00e1tce m\u011b objal.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky.“<\/div>\n
Uc\u00edtil jsem na sv\u00e9 ruce n\u011bco vlhk\u00e9ho.<\/div>\n
„Baroneee, ty vt\u011brko jedna \u017e\u00e1rliv\u00e1.“ Usm\u00e1l se naprosto dokonale.<\/div>\n
Musel jsem se pousm\u00e1t.<\/div>\n
„Tak ty jsi Baron? Mmm, to v\u00ed\u0161, \u017ee joooo.“ Podrbal jsem ho po\u0159\u00e1dn\u011b za u\u0161iskama a sledoval, jak se tv\u00e1\u0159\u00ed moje \u0161t\u011bn\u011b. „Pumb\u00ed, poj\u010f. Kamar\u00e1d.“ Tom Barona rad\u0161i dr\u017eel na vod\u00edtku, ale kdy\u017e se k n\u011bmu ta moje kouli\u010dka dokol\u00e9bala, jen se sehnul, d\u016fkladn\u011b si ho o\u010dichal, jednou ho ol\u00edzl a pak ho pozorn\u011b sledoval. Usoudili jsme, \u017ee jsou v pohod\u011b a nechali je prozat\u00edm sv\u00e9mu osudu.<\/p>\n

„Vypad\u00e1 to, \u017ee si padli do oka. Jako my dva.“ Pronesl se z\u00e1jmem Tom.<\/div>\n

„Jo, jak\u00fd p\u00e1n, takov\u00fd pes, nezn\u00e1\u0161?“ U\u0161kl\u00edbl jsem se a pobaven\u011b koukal na jeho na chvilku zasko\u010den\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Hele, ty c\u00e1corko, jdem t\u011b obl\u00edct, on u\u017e t\u011b p\u0159ejde sm\u00edch.“<\/div>\n
A m\u011bl pravdu. Jen, co to vyslovil, mi zmrznul \u00fasm\u011bv na rtech. P\u0159ik\u00fdvl jsem a ml\u010dky ho dovedl ke mn\u011b do pokoje.<\/div>\n
„Tak, to je moje kr\u00e1lovstv\u00ed. Kochej se.“<\/div>\n
\n

(Tom)<\/p><\/div>\n

\n

Ulici, ve kter\u00e9 bydleli, jsem znal, tak\u017ee nebyly pot\u0159eba \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edpravy, jen jsem si p\u0159ipomn\u011bl \u010d\u00edslo domu. Kdy\u017e jsem tam dorazil, vybavil jsem si, \u017ee jsem na n\u011bj u\u017e hodn\u011bkr\u00e1t koukal a \u0159\u00edkal, jak se mi l\u00edb\u00ed. Takov\u00fd paradox. Branka byla otev\u0159en\u00e1, tak jsem ve\u0161el a zazvonil rovnou u dve\u0159\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bill asi v\u00e1\u017en\u011b dote\u010f spal, proto\u017ee mi otev\u0159el v \u017eupanu. Na chv\u00edli mi blesklo hlavou, jestli pod n\u00edm v\u016fbec n\u011bco m\u00e1, ale to u\u017e m\u011b pozdravil. Ve\u0161el jsem a obejmul ho na uv\u00edtanou. Bylo mi jasn\u00fd, \u017ee ten m\u016fj \u017e\u00e1rlivec se projev\u00ed, a taky \u017ee jo.<\/div>\n
Okomentoval jsem to, ale nezd\u00e1lo se, \u017ee by to Billovi vadilo. Evidentn\u011b miloval psy jako j\u00e1. Jeho \u0161t\u011bn\u011b bylo roztomil\u00e9, m\u011bl jsem chu\u0165 ho vz\u00edt do n\u00e1ru\u010d\u00ed a pomazlit tu jeho zmuchlanou tv\u00e1\u0159i\u010dku. Baron nikdy nebyl agresivn\u00ed, a k mlad\u0161\u00edm u\u017e v\u016fbec ne. Kdy\u017e ho obl\u00edzal, bylo mi jasn\u00fd, \u017ee ho p\u0159ijal pod sebe.<\/div>\n
Chv\u00edli jsme se \u0161k\u00e1dlili a pak se p\u0159em\u00edstili do jeho lo\u017enice. P\u0159ipadal jsem si trochu jako v m\u00e1min\u011b koutku na \u010dten\u00ed. Bylo bl\u00e1zniv\u00fd, jak se vkus d\u00e1 zd\u011bdit. Na druhou stranu mi to tu p\u0159ipom\u00ednalo domov, l\u00edbilo se mi to. Bylo to elegantn\u00ed, dost dosp\u011bl\u00e1ck\u00e9 na sedmn\u00e1ctilet\u00e9ho kluka.<\/p>\n

V\u0161iml jsem si, jak si udr\u017euje po\u0159\u00e1dek a \u0159\u00e1d v\u011bc\u00ed na stole. M\u011bl tam i docela p\u011bkn\u00fd organiz\u00e9r na n\u00e1ramky a p\u0159\u00edv\u011b\u0161ky ve form\u011b kovov\u00e9ho stojanu. Vedle byl docela slu\u0161n\u00fd arsen\u00e1l vo\u0148avek. Uculil jsem se, kdy\u017e jsem si v\u0161iml, \u017ee rozhodn\u011b ne v\u0161echny jsou p\u00e1nsk\u00e9. C\u00edtil jsem na sob\u011b jeho pohled, jak \u010dek\u00e1 na n\u011bjakou reakci. Sna\u017eil se sice nen\u00e1padn\u011b, vynd\u00e1val si u toho oble\u010den\u00ed ze sk\u0159\u00edn\u011b, ale m\u00e9mu pozorn\u00e9mu oku to nemohlo uniknout.<\/div>\n

„Tak uka\u017e, co sis vybral.“ Do\u0161el jsem k n\u011bmu a naprosto automaticky ch\u0148apl po \u0161\u0148\u016frce jeho \u017eupanu. M\u00edrn\u011b se o\u0161il, asi \u010dekal, \u017ee ho to nech\u00e1m ud\u011blat samotn\u00e9ho. Rozv\u00e1zal jsem ji a jedn\u00edm kr\u00e1tk\u00fdm mrknut\u00edm shl\u00e9dl, \u017ee spodn\u00ed pr\u00e1dlo u\u017e stihl. Lehce jsem mu p\u0159ejel od hrudi po ramenou a odlo\u017eil ten sametov\u00fd kus l\u00e1tky na postel.<\/div>\n
Nah\u00fd vypadal je\u0161t\u011b k\u0159eh\u010d\u00ed ne\u017e v\u010dera. Poko\u017eku m\u011bl hebkou, bylo jasn\u00e9, \u017ee ji pravideln\u011b ma\u017ee. Sly\u0161el jsem, jak ti\u0161e polkl a pozoroval jeho o\u010di, jak nerv\u00f3zn\u011b t\u011bkaj\u00ed v\u0161ude mo\u017en\u011b a ob\u010das zbrkle zamrkaj\u00ed.<\/div>\n
Chv\u00edli jsem ho je\u0161t\u011b mu\u010dil a pak jsem se nat\u00e1hl pro tri\u010dko.<\/p>\n

„Ruce nahoru.“ P\u0159ik\u00e1zal jsem jemn\u011b a on ochotn\u011b poslechl. Opatrn\u011b jsem mu jej p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu a urovn\u00e1val mu ho pod\u00e9l bok\u016f. Sv\u011bsil pa\u017ee a za\u010d\u00ednal se \u010dervenat.<\/div>\n

Skouknul jsem jeho promy\u0161len\u011b upraven\u00e9 kalhoty. Na tohle jsem mu rad\u0161i pokynul, a\u0165 se posad\u00ed. Hucnul na postel za sebou a j\u00e1 mu navl\u00e9kal jednu nohavici na zdravou nohu. Nasko\u010dila mu hus\u00ed k\u016f\u017ee. Vid\u011bl jsem, jak napjal svaly, kdy\u017e jsem byl vysoko na \u00farovni stehen. Chytl jsem ho v podpa\u017e\u00ed a postavil ho znovu na nohy. Urovnal mu kalhoty v oblasti rozkroku a na zadku a zapnul postrann\u00ed zip.<\/div>\n
St\u00e1l tam jako opa\u0159en\u00fd a p\u0159i\u0161lo mi, \u017ee nev\u00ed, kam m\u00e1 koukat a co \u0159\u00edkat. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee je to asi hrozn\u011b nef\u00e9r. Po\u0159\u00e1d jsem pro n\u011bj byl ciz\u00ed kluk. A co v\u00edc, m\u011bl jsem pocit, \u017ee mu klu\u010di\u010d\u00ed doteky zrovna dvakr\u00e1t nevad\u00ed.<\/div>\n
Dok\u00e1zal jsem si p\u0159edstavit, jakou kosmetickou v\u00fdbavu bych na\u0161el v koupeln\u011b. Nikdy jsem proti tomu nic nem\u011bl, kdy\u017e jsem byl jednou opilej, s\u00e1m jsem za\u017eil homosexu\u00e1ln\u00ed l\u00edba\u010dku. Vlastn\u011b jsem se nad jeho rozpaky dob\u0159e bavil. L\u00edbilo se mi b\u00fdt n\u011bk\u00fdm, kdo ho p\u0159iv\u00e1d\u00ed k \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/p>\n

„Jestli se chce\u0161 namalovat, klidn\u011b b\u011b\u017e. J\u00e1 po\u010dk\u00e1m.“ Pronesl jsem klidn\u011b do ticha.<\/div>\n

Trochu p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, jak se probral z transu. V tu chv\u00edli se do pokoje v\u0159\u00edtili Pumba s Baronem, p\u0159etahuj\u00edc\u00ed se o p\u00edskac\u00ed gumov\u00e9 ku\u0159e. M\u016fj kluk jednozna\u010dn\u011b vyhr\u00e1val, dr\u017eel hra\u010dku pevn\u011b v zubech a chud\u00e1ka \u0161t\u011bn\u011b vis\u00edc\u00ed na druh\u00e9m konci prakticky t\u00e1hl po podlaze. Oba jsme nad t\u00edm v\u00fdjevem vyprskli sm\u00edchy.<\/p>\n

autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Neilinka (Tom) Uculil jsem se. Smska m\u011b nanejv\u00fd\u0161 pot\u011b\u0161ila. Tak\u017ee se chytil stejn\u00e9 my\u0161lenky jako j\u00e1. P\u0159enechal mi velice d\u016fle\u017eitou \u010d\u00e1st na\u0161eho dal\u0161\u00edho meetingu a to – vymyslet program. Co\u017e nebylo jen tak, kdy\u017e jsem musel uv\u00e1\u017eit, \u017ee bych si s<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[621],"tags":[],"class_list":["post-3034","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-live-my-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3034","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3034"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3034\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3034"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3034"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3034"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}