{"id":3056,"date":"2015-05-09T16:00:00","date_gmt":"2015-05-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3046"},"modified":"2015-05-09T16:00:00","modified_gmt":"2015-05-09T15:00:00","slug":"chyt-me-kdyz-to-dokazes-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/05\/09\/chyt-me-kdyz-to-dokazes-4\/","title":{"rendered":"Chy\u0165 m\u011b, kdy\u017e to dok\u00e1\u017ee\u0161 4."},"content":{"rendered":"
autor: B\u00edna
<\/strong> <\/p>\n

Ahojky, d\u011bkuji v\u0161em za koment\u00e1\u0159e u t\u00e9to pov\u00eddky \ud83d\ude42 Douf\u00e1m, \u017ee se l\u00edb\u00ed a nezklame v\u00e1s. Te\u010f se trochu vych\u00fdl\u00edme a Bill s Tomem budou muset bojovat bok po boku, ale nebojte, m\u00e1m pocit, \u017ee jejich soupe\u0159en\u00ed si u\u017eijete je\u0161t\u011b dost. A taky kapitola z pohledu Billa. V\u00edm, \u017ee v\u00e1m byl trochu nesympatick\u00fd, tak snad pochop\u00edte, pro\u010d se tak vlastn\u011b chov\u00e1.
B\u00edna<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Bill<\/p>\n

Cel\u00fd zbytek odpoledne jsem str\u00e1vil v pokoji, le\u017eel na posteli a \u010dum\u011bl do stropu. Ve \u0161kole m\u011b maj\u00ed za podiv\u00edna a vlastn\u011b nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele a Tom, ke kter\u00e9mu jsem m\u011bl nejbl\u00ed\u017e, se mi vysm\u00e1l a odepsal m\u011b. Mysl\u00ed si, jak\u00fd jsem zlomysln\u00fd kret\u00e9n a ani mu to nem\u00e1m za zl\u00e9 potom v\u0161em, co si d\u011bl\u00e1me, ale p\u0159eci za n\u00edm nem\u016f\u017eu chodit a f\u0148ukat, jak je \u017eivot nef\u00e9r. Vlastn\u011b nen\u00ed na sv\u011bt\u011b nikdo, kdo by m\u011b znal, nikdo, kdo by v\u011bd\u011bl, jak m\u016fj \u017eivot stoj\u00ed za hovno. N\u011bkolikr\u00e1t m\u011b napadlo, jestli by nebylo lep\u0161\u00ed tuhle fra\u0161ku odp\u00edskat a prost\u011b to vzd\u00e1t, je jasn\u00e9 \u017ee m\u011b v \u017eivot\u011b nic hezk\u00e9ho ne\u010dek\u00e1. S\u00e1m nech\u00e1pu, pro\u010d dennodenn\u011b sn\u00e1\u0161\u00edm to poni\u017eov\u00e1n\u00ed, ty kopance a v\u0161echnu bolest. A te\u010f l\u017eu s\u00e1m sob\u011b, samoz\u0159ejm\u011b \u017ee v\u00edm pro\u010d, kv\u016fli Tomovi.
On ke mn\u011b n\u011bco taky c\u00edt\u00ed. V\u00edm to, jinak by nebyl tak mimo potom vystoupen\u00ed v posteli. N\u011bkdy bych si nafackoval, jak jsem sm\u011b\u0161n\u00fd s\u00e1m sob\u011b. Vlastn\u011b nem\u00e1m co ztratit, tak pro\u010d do toho nedat v\u0161echno?<\/p>\n

Nadechnul jsem a vy\u0161el z pokoje, rovnou jsem to vzal k Tomov\u00fdm dve\u0159\u00edm a zaklepal.
„Jo?“ Otev\u0159el jsem a nakouknul dovnit\u0159.
„Ehm, Tome?“ Le\u017eel rozvalen\u00fd na posteli s notebookem na kl\u00edn\u011b.
„Co chce\u0161?“ Propaloval m\u011b pohledem, jak mil\u00e9.
„J\u00e1, j\u00e1 se ti cht\u011bl omluvit.“ Bo\u017ee, a\u0165 m\u011b nevyhod\u00ed, pros\u00edm.
„Tak poj\u010f d\u00e1l.“ Tom odlo\u017eil notebook stranou na postel a zp\u0159\u00edma se posadil. Ten tu m\u00e1 bordel.
„No j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem v\u017edy nebyl zrovna nejmilej\u0161\u00ed a nechoval se k tob\u011b dob\u0159e, ale co kdybychom zakopali v\u00e1le\u010dnou sekeru? Chci \u0159\u00edct, \u017ee u\u017e m\u011b nebav\u00ed furt o\u010dek\u00e1vat n\u011bjak\u00fd podraz nebo ti ubli\u017eovat. A taky mysl\u00edm, \u017ee jsme z toho u\u017e vyrostli ne?“ S nad\u011bj\u00ed se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m. Kr\u010d\u00ed nos a p\u0159iv\u00edr\u00e1 o\u010di, on si m\u011b m\u011b\u0159\u00ed?
„Tohle je n\u011bjak\u00fd trik, Bille?“ Zavr\u010d\u00ed na m\u011b.
„Ne! P\u0159\u00edsah\u00e1m. \u017d\u00e1dn\u00fd trik ani podraz. U\u017e nikdy. A nikdy ti u\u017e nebudu vyzn\u00e1vat l\u00e1sku, ani na tebe sahat nebo t\u011b n\u011bjak dr\u00e1\u017edit. Slibuju.“ Bude to t\u011b\u017ek\u00e9, ale slibuju, Tome. Dokud s\u00e1m nebude\u0161 cht\u00edt.
„Tak\u017ee p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed?“ Nat\u00e1hne ke mn\u011b ruku, kterou s radost\u00ed p\u0159ijmu.
„P\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed.“ Radost\u00ed nadsko\u010d\u00edm skoro a\u017e.
„A te\u010f vypadni, m\u00e1m n\u011bco rozkoukan\u00e9ho.“ P\u0159it\u00e1hne k sob\u011b no\u0165as.
„Mm, FF 7?“ Prohl\u00eddnu si po\u0159\u00e1dn\u011b obrazovku, na kter\u00e9 se rychlost\u00ed blesku st\u0159\u00eddaj\u00ed auta s obli\u010dejem Vina Diesela.
„Jop. U\u017e jsi to vid\u011bl?“ Stopne to a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b.
„Ehm, vlastn\u011b ne. Cht\u011bl jsem na to j\u00edt do kina, ale nem\u011bl jsem s k\u00fdm.“ Pokr\u010d\u00edm rameny. „U\u017eij si film.“ Oto\u010d\u00edm se k odchodu, ale kdy\u017e jsem u dve\u0159\u00ed, Tom na m\u011b houkne.
„Poj\u010f se d\u00edvat se mnou.“ Ud\u011bl\u00e1 m\u00edsto vedle sebe.
„Ur\u010dit\u011b?“ Mil\u00fd Tom je novinka a p\u0159\u00edjemn\u00e1 zm\u011bna.
„Jasn\u011b, d\u011blej, zav\u0159i a usa\u010f sv\u016fj velk\u00fd zadek sem.“ P\u00edchne do postele vedle sebe. Tak dobr\u00e1, usad\u00edm se vedle n\u011bj a pust\u00ed film.
„Je to teprve za\u010d\u00e1tek, nic jsi nepro\u0161vihnul.“ Jen k\u00fdvnu na souhlas, \u017ee rozum\u00edm.<\/div>\n

\n
\n

„P\u00e1ni, to bylo \u00fa\u017easn\u00fd.“ Vydechne Tom. „Ty bul\u00ed\u0161?“ Zad\u00edv\u00e1 se na m\u011b.
„Ne!“ Odseknu. V\u017edy\u0165 to je, kurva, smutn\u00fd!!
„To vid\u00edm. V\u017edy\u0165 to byl v pohod\u011b konec.“ Pitom\u010de.
„Jasn\u011b, ale kdy\u017e si uv\u011bdom\u00ed\u0161, \u017ee on fakt um\u0159el a \u017ee to bylo rozlou\u010den\u00ed a bylo tak kr\u00e1sn\u00fd. Prost\u011b jsem c\u00ed\u0165a no.“ Ut\u0159u si slzu z tv\u00e1\u0159e.
„Ok, bylo to dojemn\u00e9. Aspo\u0148 ho tam nezabili jako n\u011bjakou nepodstatnou postavu. Tak\u017ee kdybych byl m\u011bkota jako ty, tak bul\u00edm taky.“ Zasm\u011bje se.
„Haha.“ Prop\u00edchnu ho pohledem a odejdu.
„Ale tak.“ U\u017e sly\u0161\u00edm jen jeho sm\u00edch. Mus\u00edm uznat, \u017ee to byl p\u0159\u00edjemn\u011b str\u00e1ven\u00fd ve\u010der. Nikdy bych ne\u010dekal, \u017ee zrovna on bude tak mil\u00fd a p\u0159ijme hlavn\u011b p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed. Asi to vypad\u00e1 na lep\u0161\u00ed \u010dasy. Usm\u011bju se s\u00e1m na sebe do zrcadla. T\u0159eba nejsi ztracen\u00fd p\u0159\u00edpad, Bille, t\u0159eba nejsi omyl. Zhluboka oddechnu a pust\u00edm se do odli\u010dov\u00e1n\u00ed, potom se u\u017e jen rychle vysprchuji a hupsnu do postele. Tohle je moje nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st dne, sp\u00e1nek.<\/p>\n

Nebudu tvrdit, \u017ee se v\u0161echno zlep\u0161ilo, ale trochu jo. Budu optimista, m\u016fj \u017eivot bude skv\u011bl\u00fd, m\u016fj \u017eivot bude \u00fa\u017easn\u00fd! R\u00e1no se mnou \u0161el Tom do \u0161koly a celou dobu jsme si pov\u00eddali. P\u0159ev\u00e1\u017en\u011b o hudb\u011b, jak jsme zjistili, je to v\u00e1\u0161e\u0148 n\u00e1s obou a dok\u00e1\u017eeme o n\u00ed mluvit opravdu dlouho.
„Ne, Tome, ty jsi asi na hlavu, ne?“ Zd\u011b\u0161en\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m.
„A to jako pro\u010d?“ \u010cum\u00ed na m\u011b nech\u00e1pav\u011b.
„Nem\u016f\u017ee\u0161 pros\u00edm t\u011b tvrdit, \u017ee ten tv\u016fj Em\u00ednom je nejlep\u0161\u00ed zp\u011bv\u00e1k na sv\u011bt\u011b.“ Bo\u017ee, on je blb.
„Tak za prv\u00e9 Eminem a za druh\u00e9 to netvrd\u00edm, jen \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee ujde. Zaj\u00edmalo by m\u011b, kdo je tv\u016fj nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed zp\u011bv\u00e1k, mm?“ Jak se z toho sna\u017e\u00ed vycouvat.
„Tak to je jednozna\u010dn\u00e9, Michael Jackson.“ Zamy\u0161len\u011b se na m\u011b pod\u00edv\u00e1 a p\u0159ik\u00fdvne. Cha! Na tohle u\u017e nic nem\u00e1\u0161 chlape\u010dku!<\/p>\n

„Neru\u0161\u00edm v\u00e1s?“ Oba zvedneme hlavu a nad n\u00e1mi stoj\u00ed u\u010ditelka. Jop, prokecali jsme celou cestu do \u0161koly a 4 hodiny ve \u0161kole.
„Ehm, ne v pohod\u011b.“ \u0158ekne Tom a nasad\u00ed sv\u016fj super sv\u016fdn\u00fd \u00fasm\u011bv.
„Omlouv\u00e1me se.“ Dod\u00e1m rychle, nechci pozn\u00e1mku.
„Tak v\u00edte co? Sbalte se a vypadn\u011bte na chodbu oba!“ Zaje\u010d\u00ed na n\u00e1s ta babizna.
„Dob\u0159e.“ Zase se usm\u011bje a bal\u00ed si v\u011bci.
„Co?“ Je\u017ei\u0161i, t\u00e1ta m\u011b zabije. Budu mrtvej a doopravdy.
„Poj\u010f, Bille.“ Rychle nah\u00e1z\u00edm v\u011bci do ta\u0161ky a jdu za n\u00edm. Tom je\u0161t\u011b dosti hlasit\u011b bouchne s dve\u0159mi.
„Zbl\u00e1znil ses?“ Vyjedu na n\u011bj.
„A to je p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, jo?“ Pozdvihne obo\u010d\u00ed.
„Tome, p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed nep\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, m\u011b t\u00e1ta zabije!“ Pi\u0161t\u00edm jak holka, skoro.
„Nezabije, o to se postar\u00e1m.“ Popl\u00e1c\u00e1 m\u011b po rameni a rozejde se ven p\u0159ed \u0161kolu.
„Bo\u017ee, tebe zabije taky, v\u00ed\u0161. Z tohohle bude pr\u016fser, Tome.“ Ale po\u0159\u00e1d jsem \u0161el za n\u00edm.
„Bille, je na \u010dase, aby ses nau\u010dil, jak b\u00fdt i neslu\u0161n\u00fd. Na m\u011b jsi byl hnusnej furt, te\u010f to pou\u017eij i na ostatn\u00ed.“ Posad\u00ed se a zap\u00e1l\u00ed si.
„Jen\u017ee j\u00e1 na nikoho nechci b\u00fdt hnusnej, v tom je ta pot\u00ed\u017e.“ Zap\u00e1l\u00edm si taky, te\u010f u\u017e to je stejn\u011b jedno.
„Ale na m\u011b jsi byl hnusnej furt!“ Obo\u0159\u00ed se na m\u011b. Jako kdyby on byl m\u00edlius.
„Jo, ale ty jsi taky nebyl zrovna nejhodn\u011bj\u0161\u00ed, a nav\u00edc to byl jedin\u00fd zp\u016fsob, jak s tebou komunikovat, v\u00ed\u0161.“ Zamy\u0161len\u011b si m\u011b prohl\u00eddne a jen se pousm\u011bje.<\/p>\n

„Ale, koho to tu m\u00e1m. Ahoj zlato.“ Vedle m\u011b se nakvart\u00fdruje ten debil Patrick.
„Vypadni.“ Odsunu se od n\u011bj a nalep\u00edm se na Toma, ten kupodivu neuhne.
„Ale Bill\u00ed, j\u00e1 t\u011b cht\u011bl jen pozdravit a ty takhle. Ani nev\u00ed\u0161, kolik srandy si u\u017eijeme.“ Nat\u00e1hnul ke mn\u011b ruku, aby m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i, ale Tom ho za ni chytnul.
„Tak hele, \u0159\u00edk\u00e1 snad, \u017ee m\u00e1\u0161 vypadnout, tak prost\u011b zvedni tu svoji tlustou prdel a vypadni, jasn\u00fd?“ Patrick vypad\u00e1, \u017ee po n\u011bm ka\u017edou chvilku sko\u010d\u00ed. Co kdy\u017e to fakt ud\u011bl\u00e1?
„A ty jsi jako jeho mal\u00e1 buzni\u010dka, \u017ee mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161, co m\u00e1m d\u011blat?“ Zavr\u010del na n\u011bj Patrick.
„Ne, j\u00e1 jsem daleko hor\u0161\u00ed, a jestli ho bude\u0161 otravovat, hodn\u011b rychle skon\u010d\u00ed\u0161 \u0161patn\u011b, je ti to jasn\u00fd?“ Tom mu prudce pustil ruku, chytnul m\u011b za pa\u017ei a t\u00e1hnul pry\u010d.
„D\u00edky, Tome.“ Po chv\u00edli se odv\u00e1\u017e\u00edm promluvit, proto\u017ee Tom vypad\u00e1 opravdu nasran\u011b.
„V pohod\u011b, Bille. To, \u017ee si ty a j\u00e1 d\u011bl\u00e1me naschv\u00e1ly, je jedna v\u011bc, ale to, \u017ee ti ubli\u017euje n\u011bkdo jin\u00fd, prost\u011b nep\u0159ekousnu, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e spolu bydl\u00edme. Kdyby t\u011b otravoval, \u0159ekne\u0161 mi?“ Zastav\u00ed, a\u017e do n\u011bj naraz\u00edm.
„\u0158eknu, Tome. Moc d\u011bkuju, hodn\u011b to pro m\u011b znamen\u00e1. Nikdy se m\u011b nikdo nezastal.“ Kopnu do kam\u00ednku, co mi le\u017e\u00ed u nohy, jen abych k n\u011bmu nemusel zvednout hlavu.
„Tak to budu prvn\u00ed. Jdeme dom\u016f dneska u\u017e.“ Z toho bude pr\u016fser.<\/p>\n

A nebyl z toho pr\u016fser. Aspo\u0148 zat\u00edm. Nikdo toti\u017e nebyl doma, tak\u017ee nikdo nezjistil, v kolik jsme p\u0159i\u0161li, ale stejn\u011b to praskne, j\u00e1 to tu\u0161\u00edm. T\u00e1ta se Simon odjeli na ve\u010de\u0159i do restaurace a my m\u011bli d\u016fm pro sebe. Ov\u0161em ka\u017ed\u00fd jsme byli zalezl\u00ed ve sv\u00e9m pokoji a d\u011blali si sv\u00e9. Teda co d\u011blal Tom, nev\u00edm, ale j\u00e1 se \u0161\u00edlen\u011b nudil. A tehdy m\u011b napadl geni\u00e1ln\u00ed n\u00e1pad nav\u0161t\u00edvit Toma. Odhodlan\u011b jsem vstal z postele a vy\u0161el na chodbu. Zam\u00ed\u0159il jsem rovnou k Tomovu pokoji a s\u00e1hnul na kliku. Zaslechnul jsem zevnit\u0159 jeho hlas, no, nedalo mi to a p\u0159ilepil jsem ucho na dve\u0159e.
„Jo, tak fajn.“ \u2026 „Nel\u00edb\u00ed se mi to, Marku.“ \u2026“Jo chci.“ \u2026 „Fajn, z\u00edtra ve \u0161kole to ud\u011bl\u00e1m.“ \u2026 „Mm, \u010dau.“
Marek? Rychle jsem odlepil ucho a let\u011bl dol\u016f do kuchyn\u011b. Tak\u017ee Tom n\u011bco na z\u00edtra chyst\u00e1 a m\u00e1 to n\u011bco spole\u010dn\u00fdho s Markem. \u017de by kone\u010dn\u011b dostal \u0161anci se p\u0159ipojit k tomu debilovi? Napil jsem se vody, kdy\u017e v tom ve\u0161el Tom. Jen se na m\u011b pod\u00edval a pokra\u010doval. T\u0159eba je rozhozen\u00fd je\u0161t\u011b z toho dopoledne, asi je \u010das to hodit za hlavu, a\u0165 si d\u011bl\u00e1, co chce, myslet snad dok\u00e1\u017ee.<\/p>\n

R\u00e1no bylo divn\u00e9. Hodn\u011b divn\u00e9. Pode dve\u0159mi jsem na\u0161el vzkaz -Z\u016fsta\u0148 dnes doma, pros\u00edm.- Ur\u010dit\u011b byl od Toma, ale pro\u010d bych m\u011bl z\u016fst\u00e1vat doma? Ur\u010dit\u011b to m\u00e1 n\u011bco spole\u010dn\u00fdho s Patrickem! Nem\u016f\u017eu v tom nechat Toma samotn\u00e9ho, zastal se m\u011b. Druh\u00e1 divn\u00e1 v\u011bc byla, \u017ee kdy\u017e jsem \u0161el na sn\u00eddani, Tom u\u017e byl d\u00e1vno pry\u010d. Nikdy neposp\u00edch\u00e1 do \u0161koly, nikdy. A ve \u0161kole to bylo je\u0161t\u011b divn\u011bj\u0161\u00ed. Tom sed\u011bl \u00fapln\u011b vep\u0159edu a d\u011blal, \u017ee m\u011b nevn\u00edm\u00e1. Absolutn\u011b nev\u00edm, co s n\u00edm je. V p\u016fli prvn\u00ed hodiny ode\u0161el na wc, \u010deho\u017e jsem vyu\u017eil a vytratil se taky. Mus\u00edm v\u011bd\u011bt, o co jde.
„Tak\u017ee jsi ho p\u0159ivedl!“ Ozval se za mnou Patrick\u016fv hlas, co ten tady d\u011bl\u00e1? Tom se oto\u010dil, a kdy\u017e m\u011b uvid\u011bl, jako by zpanika\u0159il.
„Nep\u0159ivedl, nech ho b\u00fdt, vy\u0159\u00edd\u00edme si to spolu.“ \u0158ekl Tom a \u0161el p\u0159ede m\u011b. Tak po\u010dkat, o co tu jde?
„Je pozd\u011b.“ Ze stran se k n\u00e1m p\u0159i\u0159\u00edtili kluci z jejich party a oba n\u00e1s popadli a odvlekli do p\u00e1nsk\u00e9 \u0161atny.
„Co d\u011bl\u00e1te, pus\u0165te m\u011b!“ Kopal jsem kolem sebe, ale bylo to hovno platn\u00fd. Bo\u017ee, pro\u010d jsem nez\u016fstal doma?
„P\u0161\u0161, zlato.“ P\u0159i\u0161el ke mn\u011b Patrick a pol\u00edbil m\u011b. Fuj, humus. Odplivnul jsem si a vyslou\u017eil jsem si facku.
„Nech ho b\u00fdt!“ K\u0159ikl Tom.
„Odve\u010fte ho.“ K\u00fdvnul na kluky a ti m\u011b odt\u00e1hli do sprch.<\/p>\n

„Co to d\u011bl\u00e1te? Nechte m\u011b b\u00fdt. Patricku!!!“ Kopal jsem, k\u0159i\u010del jsem, ale bylo to prd platn\u00fd. Tady nejde u\u017e jen o m\u011b, ale i o Toma. Z vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti k n\u00e1m nic nedol\u00e9halo, jen ob\u010dasn\u00e9 skuhr\u00e1n\u00ed, on mu ubli\u017euje, on ubli\u017euje m\u00e9mu Tomovi. Za chv\u00edli se otev\u0159ely dve\u0159e a Patrick dovlekl zml\u00e1cen\u00e9ho Toma do sprch. Posadil ho k jedn\u00e9 zdi a nechal ho tam.
„Co jsi mu to ud\u011blal? Bo\u017ee! Ty jsi zr\u016fda.“ Zd\u011b\u0161en\u011b jsem na n\u011bj hled\u011bl. On m\u011b jen popadl za ruku a vyt\u00e1hnul na nohy.
„Vypadn\u011bte.“ K\u00fdvl na ty jeho dva poskoky. „A hl\u00eddejte.“ Zabouchli dve\u0159e a z\u016fstali jsme tu sami. Hned jak se ty dve\u0159e zabouchly, Patrick m\u011b natla\u010dil na st\u011bnu, ruce mi chytnul nad hlavou a za\u010dal m\u011b l\u00edbat. Uh\u00fdbal jsem mu, dr\u017eel pusu zav\u0159enou, ale on si stejn\u011b probojoval cestu, a kdy\u017e mi str\u010dil jazyk do pusy, kousnul jsem ho.
„Tohle si ke mn\u011b dovolovat nebude\u0161.“ Pra\u0161til m\u011b, a\u017e jsem upadnul na zem. Tv\u00e1\u0159 m\u011b p\u00e1lila, pusa bolela a p\u0159es slzy jsem nevid\u011bl. Pro\u010d mi to d\u011bl\u00e1? Chytnul m\u011b za \u010delist a p\u0159it\u00e1hnul k sob\u011b, znovu se vrhnul na m\u00e9 rty. P\u0159itom se mi rukou s\u00e1pal pod tri\u010dko a druhou mi rozep\u00ednal p\u00e1sek. Rezignoval jsem. Nem\u00e1 cenu vzdorovat. A Patrick to v\u011bd\u011bl. A nejsp\u00ed\u0161 se mu to nel\u00edbilo. Dal\u0161\u00ed facka.<\/p>\n

„Hezky bude\u0161 spolupracovat, je ti to jasn\u00fd?“ Dal\u0161\u00ed facka a kopanec. Shodil m\u011b na zem, ruce mi bolestn\u011b skloubil pod t\u011blo a sedl si na m\u011b. Vrhnul se na m\u00e9 rty a boky. \u0160kr\u00e1bal m\u011b a kousal, jako kdyby se tohle mohlo n\u011bkomu l\u00edbit. Kdy\u017e jsem na jeho \u00fatoky jazykem nereagoval, za\u010dal m\u011b b\u00edt p\u011bstmi do obli\u010deje, b\u0159icha, trhat mi oble\u010den\u00ed a p\u0159esn\u011b v ten okam\u017eik mi za\u010dalo b\u00fdt jedno, zda um\u0159u.<\/div>\n

Kdy\u017e zjistil, \u017ee se mu br\u00e1nit nebudu, sklonil se ke mn\u011b a znovu m\u011b pol\u00edbil na rozbit\u00e1 \u00fasta.
„Neskon\u010dili jsme spolu.“ Zvednul se a ode\u0161el. Sotva se zaklaply dve\u0159e, Tom ke mn\u011b p\u0159ilezl.
„Bill\u00ed?“ Odehnal jsem ho od sebe. On tam sed\u011bl, sed\u011bl a nepomohl mi. D\u00edval se a je\u0161t\u011b m\u011b sem nal\u00e1kal. Myslel si snad, \u017ee jedna blb\u00e1 zpr\u00e1va v\u0161emu p\u0159edejde?
„Bille, no tak. Pros\u00edm.“ Postavil jsem se a pod\u00edval se na n\u011bj. Vypadalo to na mod\u0159inu pod okem a rozseklou pusu na n\u011bkolika m\u00edstech, nebyl na tom a\u017e tak \u0161patn\u011b.
„Nech m\u011b b\u00fdt.“ Poda\u0159ilo se mi dostat se a\u017e na chodbu, ale Tom \u0161el za mnou.
„Pros\u00edm, pom\u016f\u017eu ti.“ Sly\u0161el jsem, jak popot\u00e1hnul.
„Nech m\u011b b\u00fdt, Tome!“ Zav\u0159el jsem mu dve\u0159e p\u0159ed nosem, on u\u017e se d\u00e1l nesna\u017eil.<\/p>\n

Snad z\u00e1zrakem jsem se dostal dom\u016f, a dokonce vy\u0161plhal a\u017e k sob\u011b do pokoje. Zt\u011b\u017eka jsem dolehnul na postel a prosil, a\u0165 zem\u0159u. V\u00edm, \u017ee nem\u016f\u017eu vykrv\u00e1cet, ale stra\u0161n\u011b moc bych si to p\u0159\u00e1l. Pootev\u0159el jsem o\u010di a pod\u00edval se sm\u011brem k m\u00e9mu stolu. Opravdu pomalu a bolestiv\u011b jsem vstal, pod\u00e9l postele do\u0161el ke stolu a za\u010dal prohled\u00e1vat \u0161upl\u00edky. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee tu je. V\u00edm to. Zato\u010dila se mi hlava a j\u00e1 se sesunul na zem, otev\u0159el jsem posledn\u00ed \u0161upl\u00edk a tam byla. Moje j\u00edzdenka za lep\u0161\u00edm \u017eivotem.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Bill mi pr\u00e1skl dve\u0159ma p\u0159ed nosem. Tolik to bolelo, ne to \u017ee jsem dostal nakl\u00e1da\u010dku, ale vid\u011bt Billa tak bezbrann\u00e9ho a zni\u010den\u00e9ho. Ale j\u00e1 nemohl nic ud\u011blat, nemohl jsem. Je\u0161t\u011b chv\u00edli jsem tam st\u00e1l, ne\u017e jsem se odv\u00e1\u017eil dve\u0159e otev\u0159\u00edt, a to u\u017e byl d\u00e1vno pry\u010d. Po\u010dkal jsem na zvon\u011bn\u00ed, abych vzal ze t\u0159\u00eddy moje a Billovy v\u011bci, a potom se rychle vypa\u0159il ze \u0161koly. Nestoj\u00edm o to, aby se n\u011bkdo vypt\u00e1val. Moc dob\u0159e v\u00edm, co by se stalo, teda co by se stalo Billovi.
Vzal jsem to hned dom\u016f a doufal, \u017ee tam Bill bude. Kam by mohl v tomhle stavu jinam doj\u00edt? Nikam.
„Bille?“ K\u0159iknul jsem do patra, ale nikdo se neozval. Bravo, Tome, nen\u00e1vid\u00ed t\u011b, ur\u010dit\u011b by ti te\u010f padnul do n\u00e1ru\u010de. Jako prvn\u00ed jsem se vydal do Billova pokoje, zaklepal jsem, a kdy\u017e se nikdo neoz\u00fdval, ve\u0161el jsem. Bill sed\u011bl op\u0159en\u00fd o st\u016fl a m\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di, v ruce dr\u017eel \u017eiletku.
„Bille!“ P\u0159isko\u010dil jsem k n\u011bmu a vytrhnul mu ji z ruky, hned jsem za\u010dal kontrolovat, kde krv\u00e1c\u00ed, ale zd\u00e1 se, \u017ee si nic neud\u011blal.<\/p>\n

„Tome, nech m\u011b b\u00fdt, pros\u00edm.“ Zad\u00edval jsem se do jeho poml\u00e1cen\u00e9ho obli\u010deje. I p\u0159es to, jak te\u010f vypadal, byl \u00fachvatn\u00fd, p\u0159edev\u0161\u00edm jeho o\u010di. Tak ne\u0161\u0165astn\u00e9, ale hlubok\u00e9.
„Bille, nenech\u00e1m. Pros\u00edm, odpus\u0165 mi.“ Chystal jsem se ho pohladit, ale on nato\u010dil tv\u00e1\u0159 jinam.
„Jak ti m\u00e1m odpustit? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee jeden pitom\u00fd dopis je dostate\u010dn\u00e9 varov\u00e1n\u00ed? A pak kdy\u017e se mi vyh\u00fdb\u00e1\u0161? Cht\u011bl jsi jen do Markovy party, tak blahop\u0159eju, te\u010f tam ur\u010dit\u011b jsi! A taky jsi ta nejv\u011bt\u0161\u00ed svin\u011b na sv\u011bt\u011b! J\u00c1 MYSLEL, \u017dE M\u016e\u017dEME B\u00ddT BRAT\u0158I ASPO\u0147 Z \u010c\u00c1STI, ALE TY MI, TOME, DOKAZUJE\u0160 KA\u017dD\u00ddM DNEM, JAK JSI HROZN\u00dd A P\u0158\u00cd\u0160ERN\u00dd \u010cLOV\u011aK. MO\u017dN\u00c1 JSEM SI TO V\u0160ECHNO ZASLOU\u017dIL, ALE U\u017d M\u011a NECH NA POKOJI. CO V\u00cdC CHCE\u0160? CO V\u00cdC MI CHCE\u0160 VZ\u00cdT?“ Takhle na\u0161tvan\u00e9ho jsem ho nikdy nevid\u011bl, tolik nen\u00e1visti v jeho kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00edch.
„Bille, j\u00e1 musel. J\u00e1.“
„TY JSI MUSEL? KV\u016eLI T\u00c9 ZASRAN\u00c9 PART\u011a?“ Na\u0161tvan\u011b kolem sebe rozhazoval rukama, a kdyby m\u011bl dost sil, pra\u0161til by m\u011b. Vlastn\u011b se o to hned pokusil, ale byl pomal\u00fd a j\u00e1 jeho ruku zachytil.
„Pros\u00edm, poslouchej m\u011b. V\u010dera mi volal Mark, jestli po\u0159\u00e1d chci k nim do party, tak t\u011b m\u00e1m dov\u00e9st o druh\u00e9 hodin\u011b do \u0161atny, \u017ee Patrick s tebou m\u00e1 nedo\u0159e\u0161en\u00e9 v\u011bci. J\u00e1 souhlasil, ale v noci jsem vymyslel pl\u00e1n, a te\u010f v\u00edm, \u017ee byl hodn\u011b debiln\u00ed. R\u00e1no jsem ti nechal vzkaz a modlil se, abys nebyl tak stupidn\u00ed a ne\u0161el do \u0161koly. Kdy\u017e jsem t\u011b tam vid\u011bl, m\u00e1lem se mi zastavilo srdce, Bille. Musel jsem to j\u00edt rozd\u00fdchat, ale ty jsi \u0161el za mnou a n\u011bkdo musel d\u00e1t v\u011bd\u011bt Patrickovi, m\u016fj pl\u00e1n se za\u010dal hroutit. Cht\u011bl jsem si to s\u00e1m s Patrickem vy\u0159\u00edkat jednou pro v\u017edy, aby t\u011b nechal b\u00fdt, ale ty jsi musel p\u0159ij\u00edt.“ Vydechnul jsem, tak hloup\u00fd Bille.
„A proto ses musel d\u00edvat, jak m\u011b ml\u00e1t\u00ed?“ Skoro si odplivnul znechucen\u011b.
„Bille, cht\u011bl jsem se s n\u00edm pr\u00e1t, ale on \u0159\u00edkal, \u017ee kdy\u017e se budu br\u00e1nit, dopadne\u0161 ty \u0161patn\u011b a \u017ee pokud jakkoli zas\u00e1hnu do toho, co ti ud\u011bl\u00e1, tak.“ Zt\u011b\u017eka jsem polknul. Pros\u00edm, a\u0165 si to domysl\u00ed.
„Tak?“ Pohl\u00e9dnul na m\u011b. Te\u010f u\u017e nebyl na\u0161tvan\u00fd, byl zran\u011bn\u00fd.
„Bille, on \u0159\u00edkal, \u017ee t\u011b ojede p\u0159ede mnou, jestli se ti pokus\u00edm pomoct.“ Zoufale jsem se mu zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Promi\u0148, Bille.<\/p>\n

autor: B\u00edna<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B\u00edna Ahojky, d\u011bkuji v\u0161em za koment\u00e1\u0159e u t\u00e9to pov\u00eddky \ud83d\ude42 Douf\u00e1m, \u017ee se l\u00edb\u00ed a nezklame v\u00e1s. Te\u010f se trochu vych\u00fdl\u00edme a Bill s Tomem budou muset bojovat bok po boku, ale nebojte, m\u00e1m pocit, \u017ee jejich soupe\u0159en\u00ed si u\u017eijete je\u0161t\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[620],"tags":[],"class_list":["post-3056","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chyt-me-kdyz-to-dokazes"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3056","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3056"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3056\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3056"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3056"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3056"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}