{"id":3058,"date":"2015-05-09T15:00:00","date_gmt":"2015-05-09T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3048"},"modified":"2015-05-09T15:00:00","modified_gmt":"2015-05-09T14:00:00","slug":"live-my-life-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/05\/09\/live-my-life-5\/","title":{"rendered":"Live my life 5."},"content":{"rendered":"
autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n

<\/strong> (Bill)<\/div>\n
\n

Docela m\u011b p\u0159ekvapilo, kdy\u017e Tom navrhnul, \u017ee se zdejchneme. Ale rozhodn\u011b mi to tak n\u011bjak p\u0159i\u0161lo vhod. Cht\u011bl jsem na chv\u00edli vypadnout a pohled na zapadaj\u00edc\u00ed slunce nad mo\u0159em byla v\u00edc ne\u017e l\u00e1kav\u00e1 nab\u00eddka. S jeho pomoc\u00ed jsme se dobelhali a\u017e na pl\u00e1\u017e a vedli kr\u00e1tkou konverzaci s p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed lehk\u00e9ho humoru. Za\u010d\u00ednal se mi celkem zamlouvat. Byl moc hezk\u00fd, evidentn\u011b sportovec, zd\u00e1lo se, \u017ee nen\u00ed nafoukan\u00fd, nebo tak minim\u00e1ln\u011b nep\u016fsobil. Pro\u0161li jsme se kousek d\u00e1l a usadili se na star\u00e9m rozvrzan\u00e9m prkn\u011b, kter\u00e9 vzd\u00e1len\u011b p\u0159ipom\u00ednalo odpo\u010d\u00edvadlo. Ale d\u00edky bohu za n\u011bj. Bylo celkem \u00fazk\u00e9, tak\u017ee jsme se k sob\u011b museli trochu nat\u011bsnat. Ne, \u017ee by mi to vadilo, ale v tu chv\u00edli m\u011b pra\u0161tila do nosu jeho omamuj\u00edc\u00ed v\u016fn\u011b. Byla to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sm\u011bs ko\u0159en\u00ed, pi\u017ema a typicky mu\u017esk\u00e9ho parf\u00e9mu. \u00dapln\u011b se mi z toho zamotala hlava a nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Nemohl jsem se ubr\u00e1nit m\u00edrn\u00e9mu n\u00e1klonu k jeho osob\u011b, ale po chv\u00edli si toho v\u0161iml a j\u00e1 tro\u0161ku zbrkle uhnul pohledem a zrudnul.<\/p>\n

P\u0159ekvapiv\u011b se nezlobil, nepron\u00e1\u0161el \u017e\u00e1dn\u00e9 hloup\u00e9 pozn\u00e1mky, ale naopak jsem c\u00edtil jeho dotyk na sv\u00e9 ruce. Byl tak opatrn\u00fd, laskav\u00fd. Kdy\u017e zjistil, jak jsem na tom s proh\u0159\u00e1t\u00edm horn\u00edch kon\u010detin, ud\u011blala se mu na \u010dele mali\u010dk\u00e1 vr\u00e1ska, co\u017e mi evokovalo dojem, \u017ee hore\u010dn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Nakonec se ke mn\u011b nasunul je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a objal m\u011b kolem ramen, \u010d\u00edm\u017e mi m\u00e1lem p\u0159ivodil infarkt. V\u016fn\u011b m\u011b \u00fapln\u011b obla\u017eila a j\u00e1 se j\u00ed p\u0159estal br\u00e1nit. S opatrnost\u00ed jsem se o n\u011bj op\u0159el a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n

Nechal jsem se un\u00e1\u0161et p\u00edsn\u00ed mo\u0159e a ani jsem nepomyslel na cestu zp\u00e1tky do restaurace. Sed\u011bli jsme tam opravdu dlouho. Slunce u\u017e d\u00e1vno zapadlo za obzor a kolem n\u00e1s se rozlinulo p\u0159\u00edtm\u00ed. Podtrhlo tak intimitu toho okam\u017eiku a j\u00e1 se p\u0159istihl, jak m\u00e1m dla\u0148 op\u0159enou o Tomovo stehno. Trochu zasko\u010den\u00fd s\u00e1m sebou jsem p\u00e1rkr\u00e1t popla\u0161en\u011b zamrkal, doufaje, \u017ee si toho snad n\u011bjak\u00fdm z\u00e1zrakem nev\u0161iml.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Jsi te\u010f jedin\u00fd, kdo m\u011b ch\u00e1pe. A proto ses stal nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed osobou v m\u00e9m \u017eivot\u011b, Bille.“ \u0160pitnul mi do ucha a j\u00e1 m\u011bl chv\u00edli pocit, \u017ee se mi to snad jen zd\u00e1lo. Opravdu to \u0159ekl? Pooto\u010dil jsem hlavu, abych se mu mohl pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Vyhledal jsem ty dva kor\u00e1lky a ujistil se v nich, \u017ee to, co jsem sly\u0161el, skute\u010dn\u011b zazn\u011blo.<\/div>\n
„Rodi\u010de se na to budou v\u017edycky d\u00edvat jinak. Ale mn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 rozum\u011bt jenom ty.“ Nedok\u00e1zal jsem s p\u0159esnost\u00ed ur\u010dit, jak\u00fdm t\u00f3nem hlasu to vlastn\u011b pron\u00e1\u0161el. Nato\u010dil m\u011b v\u00edc na stranu a s\u00e1m p\u0159ehodil jednu nohu p\u0159es lavi\u010dku a zezadu m\u011b naplno objal. T\u00e1l jsem pod teplem jeho t\u011bla a u\u017e\u00edval si ka\u017edou sekundu.<\/div>\n
„V\u017edycky tu budu pro tebe, Tome.“ Polo\u017eil jsem sv\u00e9 pa\u017ee na ty jeho a setrval tak, dokud n\u00e1s neobklopila \u010derno\u010dern\u00e1 tma.<\/div>\n
\n

(Tom)<\/p><\/div>\n

\n

Dr\u017eel jsem si ho u sebe. Cel\u00fd m\u016fj sv\u011bt se smrsknul do tohohle okam\u017eiku. M\u011bl jsem siln\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed se mu otev\u0159\u00edt hned na za\u010d\u00e1tku, aby v\u011bd\u011bl, s \u010d\u00edm m\u00e1 po\u010d\u00edtat. Norm\u00e1ln\u011b jsem si na citov\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti d\u00e1val celkem pozor, jen\u017ee on byl n\u011bkdo docela jin\u00fd. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee nikoho, jako je on, u\u017e ve sv\u00e9m okol\u00ed m\u00edt nebudu. Byl v\u00fdjime\u010dn\u00fd. Byl m\u016fj. M\u016fj \u017eivot.<\/p><\/div>\n

Trochu nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na m\u011b po moj\u00ed zpov\u011bdi koukal, ale nebr\u00e1nil se. Sp\u00ed\u0161 se uji\u0161\u0165oval, jestli to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b a pak se bez protest\u016f nechal obejmout. Jeho slova byla jako pohlazen\u00ed okolo \u010derstv\u00e9 hlubok\u00e9 r\u00e1ny. \u0160ept\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edslibu v\u011brnosti v prvn\u00ed man\u017eelskou noc, kdy v\u0161echno teprve za\u010d\u00edn\u00e1 a n\u011bco jin\u00e9ho v tu chv\u00edli kon\u010d\u00ed.<\/div>\n
Jen nerad jsem lehce povolil m\u00e9 sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„M\u011bli bychom se vr\u00e1tit. Rodi\u010de budou m\u00edt starost.“<\/div>\n
Bill souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a pomalu jsme se vydali zp\u00e1tky. V\u0161iml jsem si, jak v\u0161ichni netrp\u011bliv\u011b stepuj\u00ed p\u0159ed restaurac\u00ed a vyhl\u00ed\u017eej\u00ed n\u00e1s. Do\u0161li jsme k nim. \u010cekal jsem malou v\u00fdtku za zpo\u017ed\u011bn\u00ed, ale kupodivu \u017e\u00e1dn\u00e1 nebyla pronesena. Asi tu\u0161ili, \u017ee jsme si m\u011bli co \u0159\u00edct, stejn\u011b jako oni.<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee to pro dne\u0161ek rozpust\u00edme, co ml\u00e1de\u017ei?“ Ozval se Gordon.<\/div>\n

„Taky mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsme v\u0161ichni unaven\u00ed. Nem\u00e1me to k sob\u011b tak daleko, tak\u017ee m\u016f\u017eeme pokra\u010dovat klidn\u011b u\u017e z\u00edtra, kdy\u017e budete cht\u00edt. Adresy a telefony m\u00e1me.“ P\u0159idala se Simone.<\/div>\n
Telefon! M\u00e1lem jsem na to zapomn\u011bl.<\/div>\n
„Bille, d\u00e1\u0161 mi \u010d\u00edslo mobilu?“ Vyhrknul jsem a ve sv\u011btle pouli\u010dn\u00edch lamp jsem si v\u0161iml jeho jemn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Ochotn\u011b mi ho na\u0165ukal na displej a nechal se prozvonit. Ihned si ho pe\u010dliv\u011b ulo\u017eil. Perfekcionista. Doprovodil jsem ho k jejich autu a pomohl mu nastoupit.<\/div>\n
„Ozvu se ti.“ Pronesl jsem klidn\u011b a odhodlan\u011b.<\/div>\n
„Dobrou Tome.“<\/div>\n
„Dobrou.“<\/div>\n
Poodstoupil jsem a zabouchl jeho dve\u0159e. Je\u0161t\u011b jsem kr\u00e1tce m\u00e1vl jim v\u0161em a nastoupil dozadu do Audinky, kde u\u017e se mi vyh\u0159\u00edvalo sedadlo. Zapnul jsem si p\u00e1s a op\u0159el si hlavu. Zhluboka jsem vydechl. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee je v aut\u011b ticho. V\u0161ichni jsme nech\u00e1vali dozn\u00edvat atmosf\u00e9ru a ka\u017ed\u00fd si utv\u00e1\u0159el svoje vlastn\u00ed dojmy. O\u017eelel jsem i pou\u0161t\u011bn\u00ed p\u00edsni\u010dek. P\u0159iv\u0159el jsem v\u00ed\u010dka a najednou na m\u011b padla neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 \u00fanava. Nap\u016fl probd\u011bl\u00e9 noci a stres si za\u010daly po zklidn\u011bn\u00ed vyb\u00edrat svou da\u0148. B\u011bhem chvilky jsem usnul a klidn\u011b oddychoval.<\/div>\n
\n

(Bill)<\/p><\/div>\n

\n

Neum\u011bl jsem ani popsat, jak byly ty okam\u017eiky na pl\u00e1\u017ei n\u00e1dhern\u00e9 a historick\u00e9. Byl jsem si jist\u00fd, \u017ee na tohle nikdy nezapomenu, a\u0165 se stane cokoliv. C\u00edtil jsem neskute\u010dn\u00fd vd\u011bk, \u017ee ten, kdo skon\u010dil u m\u00fdch prav\u00fdch rodi\u010d\u016f, byl zrovna on.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e jsme se vr\u00e1tili, bylo vid\u011bt, \u017ee v\u0161ichni u\u017e m\u011bli tro\u0161ku obavy, ale nic n\u00e1m nevy\u010d\u00edtali a nejsp\u00ed\u0161 byli r\u00e1di, \u017ee jsme oba v po\u0159\u00e1dku, vypad\u00e1me klidn\u011b a nepoh\u00e1dali jsme se nebo tak n\u011bco. Koneckonc\u016f i to se mohlo st\u00e1t.<\/div>\n
To, jak si Tom zbrkle \u0159ekl o m\u016fj telefon, mi p\u0159i\u0161lo hrozn\u011b roztomil\u00e9. Nemohl jsem si pomoct. V\u00edc ne\u017e r\u00e1d jsem mu ho poskytl a neopomn\u011bl si hned d\u00e1t do adres\u00e1\u0159e to jeho. D\u011blal jsem to v\u017edycky. Jednostrann\u00e9 kontakty mi p\u0159i\u0161ly nef\u00e9r.<\/div>\n
Byl tak neskute\u010dn\u011b mil\u00fd a galantn\u00ed, a\u017e m\u011b nep\u0159est\u00e1val udivovat. Pop\u0159\u00e1li jsme si dobrou noc a se zav\u0159en\u00edm dve\u0159\u00ed mi spadl ze srdce obrovsk\u00fd k\u00e1men. Byla to takov\u00e1 \u00faleva, \u017ee jsem myslel, \u017ee vzl\u00e9tnu. P\u0159it\u00e1hl jsem si k sob\u011b rezervn\u00ed deku, co byla na vedlej\u0161\u00ed seda\u010dce, a nachumlal si ji k sob\u011b.<\/div>\n
Strach m\u011b opustil. Sice jsem o n\u011bm po\u0159\u00e1d skoro nic nev\u011bd\u011bl, ale byl jsem si jist\u00fd, \u017ee m\u011b nebude nen\u00e1vid\u011bt. A to mi moment\u00e1ln\u011b sta\u010dilo ke \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

autor: Neilinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Neilinka (Bill) Docela m\u011b p\u0159ekvapilo, kdy\u017e Tom navrhnul, \u017ee se zdejchneme. Ale rozhodn\u011b mi to tak n\u011bjak p\u0159i\u0161lo vhod. Cht\u011bl jsem na chv\u00edli vypadnout a pohled na zapadaj\u00edc\u00ed slunce nad mo\u0159em byla v\u00edc ne\u017e l\u00e1kav\u00e1 nab\u00eddka. S jeho pomoc\u00ed jsme se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[621],"tags":[],"class_list":["post-3058","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-live-my-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3058","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3058"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3058\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3058"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3058"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3058"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}