{"id":3065,"date":"2015-05-07T14:00:00","date_gmt":"2015-05-07T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3055"},"modified":"2015-05-07T14:00:00","modified_gmt":"2015-05-07T13:00:00","slug":"nechci-si-vic-prat-jenom-me-mej-rad-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/05\/07\/nechci-si-vic-prat-jenom-me-mej-rad-4\/","title":{"rendered":"Nechci si v\u00edc p\u0159\u00e1t\u2026 jenom m\u011b m\u011bj r\u00e1d! 4."},"content":{"rendered":"
autor: Ann
<\/strong> <\/p>\n

Nevd\u011bk sv\u011btem vl\u00e1dne\u2026<\/a><\/p>\n

<\/em><\/strong> N\u011bkter\u00e9 v\u011bci v na\u0161em \u017eivot\u011b zkr\u00e1tka nejsou takov\u00e9, jak\u00e9 si je p\u0159edstavujeme. M\u016f\u017eeme v n\u011b doufat, modlit se v n\u011b, ale ve v\u00fdsledku je n\u00e1m to stejn\u011b k ni\u010demu.
V takov\u00e9 situaci je ale d\u016fle\u017eit\u00e9 zachovat chladnou hlavu a sna\u017eit se v t\u011bch v\u011bcech naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 pozitivum. Kladn\u00fd p\u0159\u00edstup je v tu chv\u00edli to jedin\u00e9, co n\u00e1s m\u016f\u017ee spasit. Rozhodn\u011b nesm\u00edme se sta\u017een\u00fdm ocasem ut\u00edkat pry\u010d jako psi a vzd\u00e1t to. A j\u00e1 to vzd\u00e1t rozhodn\u011b nehodl\u00e1m! Do\u0161el jsem moc daleko na to, abych si to te\u010f rozmyslel! A dojdu je\u0161t\u011b d\u00e1l, jsem si t\u00edm na sto procent jist\u00fd! Nenech\u00e1m si tuhle p\u0159\u00edle\u017eitost proklouznout mezi prsty. To jsem nem\u011bl, nem\u00e1m a ani nikdy nebudu m\u00edt v povaze.
Kdy\u017e n\u011bco chci, ud\u011bl\u00e1m cokoliv, abych to dostal.
A j\u00e1 ho chci v\u00edc poznat!<\/p>\n

<\/em> „Tak\u017ee tady Bill pracuje?“ zeptal jsem se ti\u0161e a hled\u011bl na neonov\u00fd n\u00e1pis nad dve\u0159mi. Up\u0159\u00edmn\u011b jsem si p\u0159edstavoval n\u011bco kap\u00e1nek luxusn\u011bj\u0161\u00edho. Jak by mohl takov\u00fd and\u00edlek jako on d\u011blat tady?<\/em> Povzdechl jsem si.
„P\u0159esn\u011b tak,“ p\u0159itakal mu\u017e. „Je nejlep\u0161\u00ed ve sv\u00e9m oboru.“
„V jak\u00e9m oboru?“ cht\u011bl jsem v\u011bd\u011bt.
„Ty se\u0161 fakticky \u00fapln\u011b mimo, co?“ za\u0161klebil se na m\u011b.
„Ano\u2026 asi ano,“ nel\u00edbilo se mi, \u017ee jsem tak zmaten\u00fd a \u0159e\u010di tohohle individua m\u011b jenom m\u00e1tly v\u00edc a v\u00edc.
„Tak jdem, zelen\u00e1\u010di, ne?“ popadl m\u011b za p\u0159edlokt\u00ed a ne\u017e jsem se nad\u00e1l, u\u017e m\u011b vt\u00e1hl do dve\u0159\u00ed. Nestihl jsem ani odpov\u011bd\u011bt, nato\u017e se sta\u010dit br\u00e1nit.<\/p>\n

Zap\u00e1tral jsem o\u010dima ihned po okol\u00ed a zarazil jsem se. Co to sakra\u2026?<\/em> P\u0159elet\u011bl jsem pohledem masu v\u00ed\u0159\u00edc\u00edch t\u011bl, pohybuj\u00edc\u00edch se v rytmu hudby linouc\u00ed se z obrovsk\u00fdch reproduktor\u016f po stran\u00e1ch s\u00e1lu. Nad na\u0161imi hlavami byla disko-koule vrhaj\u00edc\u00ed barevn\u00e9 odlesky v\u0161ude kolem. Ve vzduchu se vzn\u00e1\u0161el pach potu, cigaret a lacin\u00fdch vo\u0148avek stejn\u011b lacin\u00fdch \u017een, kter\u00fdch tu nebylo zrovna m\u00e1lo. Daly se poznat snadno: stroze oble\u010den\u00e9, p\u0159emalovan\u00e9 a na vysok\u00fdch podpatc\u00edch. Nalevo se u zdi t\u00e1hl dlouh\u00fd bar, na kter\u00fd jsem se zam\u011b\u0159il. Ale ani jeden z obsluhuj\u00edc\u00edch mu\u017e\u016f nebyl t\u00edm, koho jsem hledal. Tak\u2026 kde tedy je\u2026?<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „Mladej, tamhle!“ uk\u00e1zal mi m\u016fj pr\u016fvodce a j\u00e1 jsem zalapal po dechu a z\u016fstal na to m\u00edsto jenom z\u00edrat neschopen vydat jedinou hl\u00e1sku.
„Bille\u2026“ hlesl jsem tak ti\u0161e, \u017ee to zaniklo v hudb\u011b a \u0161umu hlas\u016f.
St\u00e1l tam\u2026 byl tak bl\u00edzko\u2026 a p\u0159esto tak daleko. V z\u00e1\u0159i reflektor\u016f\u2026 na jedin\u00e9m sv\u011btl\u00e9m bod\u011b v cigaretov\u00e9m \u0161eru\u2026 Zatajil jsem dech a uchv\u00e1cen\u011b jsem ho sledoval.
Byl tam je\u0161t\u011b se dv\u011bma dal\u0161\u00edmi kluky. Byli to vysoc\u00ed modrooc\u00ed blon\u010f\u00e1ci. Od prvn\u00edho pohledu dvoj\u010data, o tom nebylo pochyb. V\u00edc m\u011b ale zaujalo to, co d\u011blali. Oni toti\u017e\u2026 tan\u010dili. Na vyv\u00fd\u0161en\u00e9m p\u00f3diu p\u0159ed v\u0161emi t\u011bmi lidmi tan\u010dili! Jejich pohyby byly rychl\u00e9, ladn\u00e9 a p\u0159esn\u00e9. Byli dokonale slad\u011bn\u00ed. V\u0161ichni t\u0159i se pohybovali ve stejn\u00e9m rytmu a byli na stejn\u00e9 vln\u011b. M\u011bli na sob\u011b stejn\u00e1 \u010dern\u00e1 trika, latexov\u00e9 kalhoty a vysok\u00e9 boty. Bill m\u011b z nich t\u0159\u00ed zaujal nejv\u00edc a nebylo to jen t\u00edm, \u017ee jsem ho hledal, ale i t\u00edm, co vyza\u0159oval\u2026 v\u017edycky jako by byl v my\u0161lenk\u00e1ch o krok nap\u0159ed. S\u00e1lala z n\u011bj n\u011bjak\u00e1 podivn\u00e1 energie, n\u011bjak\u00e1 aura\u2026 n\u011bco, co ho \u010dinilo v\u00fdjime\u010dn\u011bj\u0161\u00edm.
„Bille\u2026“ za\u0161eptaly m\u00e9 rty op\u011bt a j\u00e1 na n\u011bm visel o\u010dima. Nemohl jsem se d\u00edvat jinam. Ne\u0161lo to. Prost\u011b ne.<\/p>\n

Byl jsem okouzlen. Podobn\u011b jako tenkr\u00e1t, kdy\u017e jsem zaslechl jeho hlas, jsem ani te\u010f nemohl d\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e setrv\u00e1vat na m\u00edst\u011b a u\u017e\u00edvat si to. M\u00e9 srdce bu\u0161ilo jako \u0161\u00edlen\u00e9 a j\u00e1 tajil dech. Nat\u00e1hl jsem ruku, jako bych se ho cht\u011bl i p\u0159es tu vzd\u00e1lenost mezi mnou a p\u00f3diem dotknout. Mezi prsty mi prob\u00edhaly barevn\u00e9, neonov\u00e9 odlesky.
Pousm\u00e1l jsem se a obr\u00e1til se na mu\u017ee vedle sebe. „Mnohokr\u00e1t v\u00e1m d\u011bkuji!“
„Cajk,“ pokr\u010dil rameny. „A te\u010f mi dej prachy na ten drink, zelen\u00e1\u010di!“ nap\u0159\u00e1hl ruku.
V duchu jsem proto\u010dil o\u010di, ale poslu\u0161n\u011b jsem vyndal pen\u011b\u017eenku a dal jsem mu dv\u011b st\u011b. V\u00edc jsem ob\u011btovat nehodlal.
„D\u00edkec,“ p\u0159ik\u00fdvl spokojen\u011b a za chvilku u\u017e se prod\u00edral k baru. J\u00e1 jsem sto\u010dil pohled zp\u011bt k p\u00f3diu a r\u00e1zem se ze m\u011b stala \u017eivouc\u00ed socha. Ne! Tohle proboha ne!<\/em> Z\u00edral jsem na m\u00edsto mezi t\u011bmi dv\u011bma blon\u010f\u00e1ky a zt\u011b\u017eka jsem polkl. Bill byl pry\u010d\u2026
Do h\u00e1je! M\u011bl jsem d\u00e1vat pozor!<\/em> Za\u010dal jsem se rozhl\u00ed\u017eet kolem sebe, ale jeho jsem nikde nevid\u011bl. Nemohl u\u017e n\u00e1hodou proklouznout ven?!<\/em> S tou my\u0161lenkou jsem se vy\u0159\u00edtil z Regyho klubu na ulici. Znova ne! Znova u\u017e pros\u00edm ne, u\u017e ho nechci zase ztratit!<\/em> Za\u0165al jsem zuby. Pro\u010d jsem takov\u00fd idiot?! Nechal jsem si ho proklouznout mezi prsty!<\/p>\n

<\/em> „Chci to zp\u00e1tky, Bille!“
Nebo \u017ee by ne\u2026?
<\/em> „\u0158\u00edkal jsem ti u\u017e jednou, \u017ee ti ty prachy vr\u00e1t\u00edm, a\u017e je se\u017eenu!“ dolehl ke mn\u011b z bo\u010dn\u00ed tmav\u00e9 uli\u010dky hlas m\u00e9ho and\u011bla.
„A to bude kdy?! U\u017e \u010dek\u00e1m dost dlouho!“
„V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee se sna\u017e\u00edm, opravdu!“
Zamra\u010dil jsem se. Co se to d\u011bje\u2026?<\/em> R\u00e1zn\u00fdmi kroky jsem do\u0161el k \u00fast\u00ed uli\u010dky a nahl\u00e9dl dovnit\u0159. Zatrnulo mi. N\u011bjak\u00fd uma\u0161t\u011bn\u00fd hromotluk dr\u017eel vypla\u0161en\u00e9ho Billa pod krkem a rozezlen\u011b na n\u011bj hled\u011bl.
„Tak se sna\u017e v\u00edc!“ \u0159val zrovna na tane\u010dn\u00edka. „Se\u017ee\u0148 mi je! Hned!“
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 se opravdu sna\u017e\u00edm!“
Ten hlas\u2026 byl tak vypla\u0161en\u00fd\u2026<\/em> „Hej, chlape!“ nedalo mi to a ozval jsem se. Vstoupil jsem do uli\u010dky a z\u00e1rove\u0148 i do sporu. „P\u0159esta\u0148 na n\u011bj laskav\u011b takhle sahat!“ m\u016fj hlas byl nabrou\u0161en\u00fd jako ost\u0159\u00ed no\u017ee.
„A\u0165 se\u0161 kdo se\u0161, neple\u0165 se do toho!“ osopil se na m\u011b uma\u0161t\u011bnec. Bill se na m\u011b d\u00edval dost zasko\u010den\u011b, z\u0159ejm\u011b m\u011b tu ne\u010dekal. Ale v jeho o\u010d\u00edch byla i jist\u00e1 nad\u011bje\u2026 nad\u011bje, kterou jsem nehodlal zklamat!<\/p>\n

„A co kdybych v\u00e1m \u0159ekl, \u017ee jsem n\u011bkdo, kdo by v\u00e1m mohl vr\u00e1tit va\u0161e pen\u00edze?“ nadhodil jsem s potuteln\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Dneska jsem m\u011bl u sebe docela dost. Byl jsem z bohat\u00e9 rodiny.
Mu\u017e\u016fv pohled se ihned zm\u011bnil. Pomalu pustil Billa a se z\u00e1jmem se na m\u011b oto\u010dil. „Tak naval p\u011bt tis\u00edc!“
V duchu jsem si oddechl. \u010cekal jsem, \u017ee to bude mnohem v\u011bt\u0161\u00ed p\u00e1lka. Vyt\u00e1hl jsem pen\u011b\u017eenku a podal mu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd obnos. „Spokojen\u00fd?“
P\u0159epo\u010d\u00edtal si pen\u00edze. Pak se pod\u00edval na Billa. „Tak dneska m\u00e1\u0161 prej \u0161t\u011bst\u00ed, chlape\u010dku! Ale jednou t\u011b dostanu!“ o\u010di se mu zaleskly. Je\u0161t\u011b chvilku post\u00e1val na m\u00edst\u011b, ne\u017e se vytratil.
M\u00e1 pozornost se sto\u010dila k tane\u010dn\u00edkovi. St\u00e1l na m\u00edst\u011b jako socha a z\u00edral na m\u011b s lehce pootev\u0159en\u00fdmi \u00fasty. V jeho o\u010d\u00edch byla spousta nech\u00e1pavosti, ale\u2026 tak\u00e9 jist\u00fd obdiv, kter\u00fd jsem si vychutn\u00e1val. Zrovna od n\u011bj jsem si ho cenil.
„Ahoj. Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal jsem se po trapn\u00e9m, dlouhotrvaj\u00edc\u00edm tichu a mile, konej\u0161iv\u011b jsem se na n\u011bj usm\u00e1l. Necht\u011bl jsem ho vyd\u011bsit. \u010cekal jsem, \u017ee za\u010dne koktat nebo podobn\u011b\u2026 ale to jsem se \u0161eredn\u011b zm\u00fdlil\u2026
„J\u00e1? Jo, ale tob\u011b o\u010dividn\u011b \u0161plouch\u00e1 na maj\u00e1k, idiote!“
Tak tady se vd\u011bku asi nedo\u010dk\u00e1m\u2026<\/p>\n

<\/em> autor: Ann<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ann Nevd\u011bk sv\u011btem vl\u00e1dne\u2026 N\u011bkter\u00e9 v\u011bci v na\u0161em \u017eivot\u011b zkr\u00e1tka nejsou takov\u00e9, jak\u00e9 si je p\u0159edstavujeme. M\u016f\u017eeme v n\u011b doufat, modlit se v n\u011b, ale ve v\u00fdsledku je n\u00e1m to stejn\u011b k ni\u010demu.V takov\u00e9 situaci je ale d\u016fle\u017eit\u00e9 zachovat chladnou hlavu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[618],"tags":[],"class_list":["post-3065","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nechci-si-vic-prat-jenom-me-mej-rad"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3065","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3065"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3065\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3065"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3065"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3065"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}