{"id":3092,"date":"2015-04-30T16:00:00","date_gmt":"2015-04-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3081"},"modified":"2015-04-30T16:00:00","modified_gmt":"2015-04-30T15:00:00","slug":"the-hitchhiker-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/04\/30\/the-hitchhiker-26\/","title":{"rendered":"The Hitchhiker 26."},"content":{"rendered":"
autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Pros\u00edm, nechci, abys m\u011b nen\u00e1vid\u011bl<\/p>\n

<\/em> Ticho v kabin\u011b kamionu bylo t\u011b\u017ek\u00e9 a dost nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Bylo to, jako by se dva mlad\u00ed mu\u017ei u\u017e v\u00edce neznali a \u017e\u00e1dn\u00fd z nich nevypadal jako ten, kdo by zah\u00e1jil konverzaci, nebo za\u010dal vysv\u011btlovat, o co jde. Tom nem\u011bl n\u00e1ladu na mluven\u00ed, tak\u017ee jemu na tom opravdu nez\u00e1le\u017eelo, a Bill ne\u0159ekl ani slovo od chv\u00edle, kdy jej Tom r\u00e1no prakticky vyt\u00e1hl z motelu a nad\u00e1val mu a k\u0159i\u010del na n\u011bj za v\u0161echny ty l\u017ei, kter\u00e9 mu \u0159ekl.<\/div>\n

Bylo u\u017e pozd\u011b odpoledne, venku se stm\u00edvalo a oni byli jen hodinu cesty on New Yorku. Oba byli unaven\u00ed, hladov\u00ed a na\u0161tvan\u00ed, ale Tom se nec\u00edtil na to, aby zastavil a odpo\u010dinul si, nebo se najedl. Jen se cht\u011bl dostat do New Yorku a zbavit se Billa.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011bl d\u00e1t mlad\u00edkovi \u0161anci to vysv\u011btlit, nedal mu r\u00e1no ani vte\u0159inu na vysv\u011btlen\u00ed, a kdy\u017e na n\u011bj p\u0159estal k\u0159i\u010det za v\u0161echno a nic, mlad\u00edk zd\u00e1nliv\u011b ztratil \u0159e\u010d a z\u016fstal zticha, jen tu a tam h\u00e1zel po Tomovi ustaran\u00e9 pohledy, ale bez jedin\u00e9ho slova.<\/p>\n

Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee by se jej na to m\u011bl zeptat, uk\u00e1zat mu, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku mluvit, ale nev\u011b\u0159il s\u00e1m sob\u011b, \u017ee by z\u016fstal dostate\u010dn\u011b v klidu na to, aby jej nechal mluvit, a tak prost\u011b z\u016fstal zticha a p\u0159edst\u00edral, jako by tam mlad\u00edk ani nebyl.<\/div>\n

P\u0159\u00e1l si, aby tam nebyl. P\u0159\u00e1l si, aby ten hloup\u00fd kluk nikdy nevstoupil do jeho \u017eivota. Aby prost\u011b jen pokra\u010doval v \u0159\u00edzen\u00ed, kdy\u017e jej uvid\u011bl na kraji silnice. Aby mu nikdy nezastavil.<\/div>\n
\n

„Tome?“<\/p><\/div>\n

Bill\u016fv hlas byl tich\u00fd, ale st\u00e1le byl jasn\u011b sly\u0161et v tich\u00e9 kabin\u011b a ten zvuk zp\u016fsobil, \u017ee se Tom ne\u0161\u0165astn\u011b zamra\u010dil. Necht\u011bl sly\u0161et, co mu mlad\u00edk cht\u011bl \u0159\u00edct, necht\u011bl v\u011bd\u011bt, pro\u010d mu lhal, necht\u011bl v\u011bd\u011bt, pro\u010d mu nev\u011b\u0159il ani po tom v\u0161em, co pro n\u011bj ud\u011blal.<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm,“ prosil Bill. „Pros\u00edm, mluv se mnou.“<\/div>\n
„Co je tady k mluven\u00ed?“ Zamumlal Tom, v\u016fbec nebyl v n\u00e1lad\u011b na tenhle rozhovor.<\/div>\n
„Nechci, abychom se rozlou\u010dili takhle,“ \u0159ekl Bill zast\u0159en\u00fdm hlasem. „Nechci, abys m\u011b nen\u00e1vid\u011bl.“<\/div>\n
Tom si ti\u0161e odfrkl, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee by mlad\u00edka nemohl nikdy nen\u00e1vid\u011bt, ale nem\u011bl na to \u017e\u00e1dnou skute\u010dnou odpov\u011b\u010f a tohle byl jedin\u00fd zvuk, kter\u00fd se k t\u00e9 situaci tak n\u011bjak hodil.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Je mi l\u00edto, \u017ee jsem lhal,“ za\u0161eptal Bill a Tom mohl koutkem oka vid\u011bt, jak nerv\u00f3zn\u011b kroutil rukama ve sv\u00e9m kl\u00edn\u011b. „Opravdu je,“ pokra\u010doval Bill. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to byla hloupost a p\u0159eju si, abych to mohl vz\u00edt zp\u00e1tky\u2026 ale\u2026 jen pros\u00edm, pros\u00edm, nechci, abys m\u011b nen\u00e1vid\u011bl.“<\/div>\n
„Tys m\u011b zasran\u011b vyu\u017eil, Bille,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom a ignoroval bolest v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch, kdy\u017e po n\u011bm hodil zlostn\u00fdm pohledem. „Dal jsem ti v\u0161echno, co jsem mohl. J\u00eddlo, m\u00edsto na span\u00ed\u2026“ m\u00e1lem dodal \u00b4srdce\u00b4, ale zarazil se a spolkl ta slova. Ten stupidn\u00ed teenager nemusel v\u011bd\u011bt, jak moc se do n\u011bj skute\u010dn\u011b zbl\u00e1znil. „A tys mi nemohl \u0159\u00edct ani sv\u016fj skute\u010dn\u00fd v\u011bk. Myslel jsem, \u017ee jsi \u0159\u00edkal, \u017ee mi v\u011b\u0159\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm,“ za\u0161eptal Bill. „Omlouv\u00e1m se, j\u00e1-„<\/div>\n
„A mo\u017en\u00e1 ses mi mohl zm\u00ednit o tom mal\u00e9m detailu, \u017ee t\u011b hled\u00e1 cel\u00e1 zasran\u00e1 zem\u011b,“ p\u0159eru\u0161il jej Tom, p\u0159\u00edli\u0161 rozzloben\u00fd, aby poslouchal. „\u017de je tam venku tv\u00e1 rodina um\u00edraj\u00edc\u00ed strachy, kde sakra jejich syn je!“<\/p>\n

„Tome, j\u00e1-„<\/div>\n

„Co by se stalo, kdyby t\u011b n\u011bkdo poznal a zavolal policii?“ Zeptal se Tom rozzloben\u011b. „Jsou tady teorie, \u017ee t\u011b n\u011bkdo unesl<\/em>. Staral ses n\u011bkdy o to, co by se stalo, kdyby t\u011b na\u0161li se mnou? \u017de t\u011b beru do zkurven\u00e9ho New Yorku?“ Znovu na mlad\u00edka zaz\u00edral a ten se na n\u011bj d\u00edval s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima. „Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee by mi v\u011b\u0159ili, kdybych \u0159ekl, \u017ee jsem nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, kdo jsi? \u017de jsem se b\u011bhem cel\u00e9ho zatracen\u00e9ho t\u00fddne ned\u00edval na zpr\u00e1vy, ne\u010detl noviny ani neposlouchal r\u00e1dio?“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 bych-„<\/div>\n
„A nav\u00edc,“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e jej znovu p\u0159eru\u0161il a tentokr\u00e1t nedok\u00e1zal zastavit bolest odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed se v jeho hlase. „Nechal jsi m\u011b s tebou sp\u00e1t. Je ti \u0161estn\u00e1ct a j\u00e1 jsem s tebou spal. M\u016f\u017eu za to j\u00edt do v\u011bzen\u00ed, Bille. V\u011bzen\u00ed.“
„J\u00e1 bych to nikomu ne\u0159ekl,“ za\u0161eptal Bill. „Tome, j\u00e1 se tak omlouv\u00e1m, nikdy jsem ti necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit, p\u0159\u00edsah\u00e1m. J\u00e1 t\u011b m\u00e1m opravdu r\u00e1d\u2026“<\/div>\n
„No, je ti \u0161estn\u00e1ct,“ Tom se m\u00e1lem zadusil sv\u00fdmi vlastn\u00edmi slovy, bylo tak t\u011b\u017ek\u00e9 \u0159\u00edct to, co musel \u0159\u00edct. „Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co c\u00edt\u00ed\u0161, nebo co c\u00edt\u00edm j\u00e1. Po\u0159\u00e1d je ti jen \u0161estn\u00e1ct.“<\/div>\n
„Sedmn\u00e1ct,“ zamumlal Bill tak ti\u0161e, \u017ee jej Tom sotva sly\u0161el.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Je mi sedmn\u00e1ct, t\u00e9m\u011b\u0159.“<\/div>\n
„Ve zpr\u00e1v\u00e1ch \u0159\u00edkali \u0161estn\u00e1ct,“ zamra\u010dil se Tom.<\/div>\n
„Bude mu sedmn\u00e1ct za deset dn\u00ed,“ \u0159ekl Bill a kousl se do rtu a Tom si povzdechl, kdy\u017e spat\u0159il vinu v jeho o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d jsi nezletil\u00fd,“ zamumlal Tom. „Jsi p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u00fd na to, abys jel do New Yorku na vlastn\u00ed p\u011bst.“<\/p>\n

„Co chce\u0161, abych ud\u011blal, Tome?“ Vyk\u0159ikl Bill a jeho hlas zn\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 zoufale. „Zavolal policii s\u00e1m? \u0158ekl jim, aby m\u011b vzali zp\u00e1tky dom\u016f? Nem\u016f\u017eu to ud\u011blat, Tome. Nem\u016f\u017eu se tam vr\u00e1tit.“<\/div>\n

Tom polkl, rukama sev\u0159el volant tak pevn\u011b, a\u017e mu zb\u011blely klouby, pak ze sebe vydal dal\u0161\u00ed povzdech a hodil rychl\u00fd pohled po mlad\u00edkovi vedle sebe.<\/div>\n
„To nemus\u00ed\u0161,“ \u0159ekl ti\u0161e a ol\u00edzl si such\u00e9 rty. Nen\u00e1vid\u011bl se za to, co se chystal \u0159\u00edct. „U\u017e jsem jim zavolal.“<\/div>\n
Ticho, kter\u00e9 se rozhostilo v kabin\u011b, bylo dusiv\u00e9. Ani jeden z nich nic ne\u0159ekl, kdy\u017e zazn\u011bla Tomova slova a jedin\u00e9, co Tom mohl sly\u0161et, s v\u00fdjimkou hu\u010den\u00ed motoru a de\u0161t\u011b nar\u00e1\u017eej\u00edc\u00edho do oken, byl zvuk jeho vlastn\u00edho bu\u0161\u00edc\u00edho srdce a nemusel se ani d\u00edvat na Billa, aby si p\u0159edstavil ten pohled zrady, kter\u00fd byl v jeho hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/p>\n

„Co\u017ee?“ Bill\u016fv hlas byl sotva na hranici \u0161epotu a Tom sebou trhl, kdy\u017e v n\u011bm usly\u0161el strach.<\/div>\n

Nep\u0159em\u00fd\u0161lel jasn\u011b, kdy\u017e volal, ud\u011blal to ze vzteku a strachu a te\u010f litoval, \u017ee s Billem nepromluvil d\u0159\u00edv, ne\u017e to ud\u011blal. M\u011bl mu d\u00e1t alespo\u0148 \u0161anci to vysv\u011btlit, ne\u017e ud\u011blal tak obrovsk\u00e9 rozhodnut\u00ed. Ale pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 chv\u00edli v\u016fbec tak dop\u0159edu nemyslel.<\/div>\n
„Zpanika\u0159il jsem, okay?“ \u0158ekl ti\u0161e a pohl\u00e9dl na Billa, kter\u00fd na n\u011bj z\u00edral s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima. „Zvolal jsem nejd\u0159\u00edv sv\u00e9mu otci, abych ho po\u017e\u00e1dal o radu\u2026 a on mi \u0159ekl, co o tob\u011b \u010detl a kolik lid\u00ed t\u011b venku hled\u00e1\u2026“ trochu zav\u00e1hal. „Jsou tady teorie, \u017ee jsi byl unesen\u00fd, nebo dokonce zavra\u017ed\u011bn\u00fd, Bille,“ \u0159ekl pomalu. „Lid\u00e9 se o tebe boj\u00ed, a pak jsou tu v\u0161echna ta varov\u00e1n\u00ed o tv\u00fdch l\u00e9c\u00edch\u2026“<\/div>\n
„O m\u00fdch l\u00e9c\u00edch?“ Bill\u016fv hlas byl vysok\u00fd. „Tome, p\u0159ipad\u00e1m ti jako bl\u00e1zen? Vypad\u00e1 to, jako bych je pot\u0159eboval, abych z\u016fstal p\u0159i smyslech?“<\/div>\n
„Ne,“ Tom pomalu zavrt\u011bl hlavou. Jist\u011b, ten kluk byl hloup\u00fd a tak, ale z toho, co Tom sly\u0161el o t\u011bch l\u00e9c\u00edch, kter\u00e9 bral, by bez nich musel b\u00fdt kompletn\u00ed magor a on mohl s jistotou \u0159\u00edct, \u017ee Bill nen\u00ed \u0161\u00edlen\u00fd, alespo\u0148 ne t\u00edmhle zp\u016fsobem. „Ne, mysl\u00edm, \u017ee ne.“
Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvl a op\u0159el se do sedadla, kde si zhluboka povzdechl.<\/div>\n
„Beru je, proto\u017ee m\u016fj otec chce, abych z\u016fstal v klidu. Skoro otup\u011bl\u00fd,“ \u0159ekl pomalu. Tom se na n\u011bj pod\u00edval, ale on se neohl\u00e9dl. „On je\u2026 tak trochu\u2026 kontroluj\u00edc\u00ed, \u0159ekl bych.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl, necht\u011bl p\u0159eru\u0161it nic, co se mu Bill chystal \u0159\u00edct, proto\u017ee velmi dlouho \u010dekal na to, a\u017e se mu otev\u0159e, ale netla\u010dil na n\u011bj, proto\u017ee Bill o tom evidentn\u011b necht\u011bl mluvit.<\/div>\n
„V\u017edycky chce v\u011bd\u011bt, kde jsem, co j\u00edm, co d\u011bl\u00e1m\u2026 nesm\u00edm se setk\u00e1vat s lidmi, pokud je nejd\u0159\u00edv neschv\u00e1l\u00ed, a nev\u011b\u0159\u00ed mi, abych byl venku s\u00e1m.“<\/div>\n
Bill se lehce kousl do rtu a Tom zadr\u017eel dech a \u010dekal, a\u017e bude pokra\u010dovat.<\/p>\n

„Od t\u00e9 doby, co se ve \u0161kole stalo to, o \u010dem jsem ti \u0159\u00edkal, prost\u011b necht\u011bl, abych byl mezi lidmi. Co\u017e je d\u016fvod, pro\u010d jsem se u\u010dil doma. Dostal jsem se tam do tolika probl\u00e9m\u016f za to, \u017ee jsem byl odli\u0161n\u00fd, a po n\u011bkolika h\u00e1dk\u00e1ch s u\u010diteli a po t\u00e9, co se stalo tohle, se m\u00ed rodi\u010de rozhodli dr\u017eet m\u011b doma, kde budu v bezpe\u010d\u00ed,“ Bill se na chv\u00edli odml\u010del, ne\u017e znovu pohl\u00e9dl na Toma. „A j\u00e1 prost\u011b\u2026 U\u017e jsem tak nemohl \u017e\u00edt, ale oni m\u011b odm\u00edtali poslouchat. Tak jsem ode\u0161el.“<\/div>\n

„Ubli\u017euj\u00ed ti?“ Zeptal se Tom. Nemyslel si, \u017ee to tak zn\u011blo, ale vid\u011bl jizvy na jeho t\u011ble a v\u011bd\u011bl, \u017ee se musel zeptat. Nemohl ho p\u0159edat policii, ani\u017e by to v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Ne,“ Bill zavrt\u011bl hlavou. „Ale dusil jsem se tam. M\u011bl jsem pocit, jako bych nemohl d\u00fdchat a v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tam nem\u016f\u017eu z\u016fstat. Prost\u011b jsem nemohl.“<\/div>\n
„Ale tv\u00e9 jizvy\u2026“<\/div>\n
„V\u0161echno nehody, jak u\u017e jsem ti \u0159\u00edkal,“ \u0159ekl Bill pevn\u011b. „A\u017e na ty na z\u00e1p\u011bst\u00edch, samoz\u0159ejm\u011b,“ dodal. „Oni by mi nikdy neubl\u00ed\u017eili, Tome. Jsou prost\u011b a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 starostliv\u00ed, a kdy\u017e jsem se za\u010dal vykr\u00e1dat ven z domu jen proto, abych m\u011bl n\u011bjak\u00fd \u010das jen s\u00e1m pro sebe, vzali m\u011b k doktorovi a prohl\u00e1sili, \u017ee jsem p\u0159\u00edli\u0161 energick\u00fd a nebezpe\u010dn\u00fd s\u00e1m sob\u011b. \u017de pot\u0159ebuju n\u011bco, abych z\u016fstal v klidu.“<\/p>\n

Tom si unaven\u011b promnul o\u010di, sna\u017eil se to v\u0161echno pobrat. Nebyl si jist\u00fd, co m\u00e1 d\u011blat. U\u017e zavolal policii, budou na n\u011b \u010dekat, ne\u017e doraz\u00ed do New Yorku, popsal jim sv\u016fj v\u016fz a nadiktoval jim sv\u00e9 registra\u010dn\u00ed \u010d\u00edslo, neexistoval \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, jak by jej mohli minout, a dokonce i kdyby n\u00e1hodou\u2026 no, m\u011bli Tomovo cel\u00e9 jm\u00e9no a \u010d\u00edslo. Byl by naprosto v h\u00e1ji.<\/div>\n

Nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, a tak pokra\u010dovali v j\u00edzd\u011b v tichosti, ani jeden z nich u\u017e nic dal\u0161\u00edho ne\u0159ekl. Tom opravdu nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co d\u011blat, a Bill vypadal, jako by mu do\u0161la slova, a zat\u00edmco Tom pokra\u010doval v \u0159\u00edzen\u00ed, mlad\u00edk nerv\u00f3zn\u011b kroutil rukama a kousal se do rtu tak siln\u011b, a\u017e si byl Tom jist\u00fd, \u017ee si tu jemnou poko\u017eku ka\u017edou chv\u00edli prokousne.<\/p>\n

A\u017e ve chv\u00edli, kdy spat\u0159ily prvn\u00ed blikaj\u00edc\u00ed sv\u011btla daleko p\u0159ed nimi, kter\u00e9 z\u00e1\u0159ila na temn\u00e9 cest\u011b se sv\u011btly New Yorku v pozad\u00ed, se k n\u011bmu Bill znovu obr\u00e1til, a kdy\u017e na n\u011bj Tom pohl\u00e9dl, musel zadr\u017eet bolestn\u00fd zvuk, kter\u00fd mu cht\u011bl uniknout ze rt\u016f, jak spat\u0159il vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled v jeho o\u010d\u00edch. Nen\u00e1vid\u011bl, \u017ee to byl on, kdo mu takhle ubl\u00ed\u017eil. \u017de to byl on, kdo byl za t\u00edmhle strachem. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u010deho se Bill ve skute\u010dnosti b\u00e1l, st\u00e1le to byla Tomova chyba.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu se tam vr\u00e1tit, Tome,“ za\u0161eptal Bill. „Pros\u00edm t\u011b, nenech je, aby m\u011b vzali. Pros\u00edm!“<\/div>\n
„Je mi to moc l\u00edto, Bille,“ Tom\u016fv hlas zn\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 jako zak\u0148u\u010den\u00ed, nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat, a tak jen trochu zpomalil, aby jim dal v\u00edce \u010dasu. „Nemohl bych to oto\u010dit, dokonce i kdybych cht\u011bl, a ty nem\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt do New Yorku na vlastn\u00ed p\u011bst. Jsi p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u00fd a tohle je nebezpe\u010dn\u00e9 m\u00edsto.“<\/div>\n
„M\u00e1m tam kamar\u00e1da,“ \u0159ekl Bill zoufale. „Budu v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„V\u00ed ten tv\u016fj zn\u00e1m\u00fd tv\u016fj skute\u010dn\u00fd v\u011bk?“ Zeptal se Tom, a\u010dkoliv ve skute\u010dnosti necht\u011bl zn\u00e1t odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Ano\u2026“<\/div>\n
„Pak t\u011b k n\u011bmu v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nepust\u00edm,“ \u0159ekl Tom pevn\u011b. „Je mi jedno, jak mil\u00fd byl online. N\u011bkdo, kdo podporuje nezletil\u00e9ho mlad\u00edka, aby p\u0159i\u0161el do New Yorku, nen\u00ed nijak dobr\u00fd. Je mi l\u00edto.“
„Nem\u016f\u017eu se k nim vr\u00e1tit,“ za\u0161eptal Bill. „Pros\u00edm t\u011b, Tome, nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„Tak promluv s polici\u00ed,“ \u0159ekl Tom a doufal, \u017ee najdou \u0159e\u0161en\u00ed, zat\u00edmco se p\u0159ibli\u017eovali k blikaj\u00edc\u00edm sv\u011btl\u016fm t\u0159\u00ed policejn\u00edch aut, kter\u00e1 na n\u011b \u010dekala. U\u017e je mohl jasn\u011b vid\u011bt a byl skoro r\u00e1d, \u017ee provoz je pomal\u00fd, a to mu dalo trochu v\u00edc \u010dasu. „Po\u017e\u00e1dej je o pomoc.“<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ odpov\u011bd\u011bl Bill ti\u0161e. „Co jim m\u00e1m \u0159\u00edct, \u017ee m\u011b m\u00ed rodi\u010de p\u0159\u00edli\u0161 mnoho miluj\u00ed?“<\/div>\n
„\u0158ekni jim to, co jsi \u0159ekl mn\u011b,“ \u0159ekl Tom. „\u0158ekni jim, \u017ee t\u011b dus\u00ed. \u017de t\u011b nut\u00ed br\u00e1t l\u00e9ky, kter\u00e9 nepot\u0159ebuje\u0161.“<\/div>\n
„L\u00e9ky, o kter\u00fdch doktor \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee bych je m\u011bl br\u00e1t,“ Bill t\u00e9m\u011b\u0159 zak\u0159i\u010del, jeho hlas byl tak vysok\u00fd, \u017ee mu Tom st\u011b\u017e\u00ed rozum\u011bl. „Jak s t\u00edmhle<\/em> budu argumentovat?“<\/p>\n

Tom jen zavrt\u011bl hlavou, nev\u011bd\u011bl, a nem\u011bli v\u00edce \u010dasu, aby to prodiskutovali. Dorazili k \u010dekaj\u00edc\u00edm aut\u016fm a Tom musel zpomalit a zastavit a pot\u00e9 se oto\u010dil k Billovi, aby se setkal s jeho vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem.<\/div>\n

„Bille, chce to opravdu hodn\u011b, aby n\u011bkdo utekl,“ \u0159ekl a doufal, \u017ee jej poslouch\u00e1. „Policie to ch\u00e1pe. Budou ti kl\u00e1st ot\u00e1zky, tak\u017ee sta\u010d\u00ed jim \u0159\u00edct pravdu.“<\/div>\n
Vid\u011bl paniku v jeho o\u010d\u00edch a nat\u00e1hl se, aby jej vzal za ruce, ale d\u0159\u00edv, ne\u017e m\u011bl \u0161anci cokoliv \u0159\u00edct, se ozvalo zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a on je s povzdechem otev\u0159el. „Z\u016fsta\u0148 tady,“ \u0159ekl Billovi. „Hned se vr\u00e1t\u00edm.“<\/div>\n
Vysko\u010dil ven a pozdravil policistu, a zat\u00edmco na n\u011bj Bill z\u00edral z kabiny, sna\u017eil se tomu mu\u017ei vysv\u011btlit, \u017ee je Bill vyd\u011b\u0161en\u00fd a po\u017e\u00e1dal jej o trochu v\u00edce \u010dasu, aby promluvil s mlad\u00edkem, kter\u00fd se mu nau\u010dil v\u011b\u0159it.<\/p>\n

Kdy\u017e od policejn\u00edho d\u016fstojn\u00edka dostal povolen\u00ed k p\u00e1r minut\u00e1m o samot\u011b s t\u00edm klukem, nasko\u010dil zp\u00e1tky do kabiny a je\u0161t\u011b jednou se oto\u010dil k Billovi, aby jej tentokr\u00e1t opravdu chytil za ruce a pevn\u011b je stisknul, zat\u00edmco se d\u00edval do jeho vyd\u011b\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Bille,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Ty tohle zvl\u00e1dne\u0161, dob\u0159e? Promluv si s nimi, \u0159ekni jim pravdu. Budou se pt\u00e1t i m\u011b a j\u00e1 jim \u0159eknu v\u0161echno, co jsi mi \u0159ekl, okay? D\u00e1m jim v\u011bd\u011bt, \u017ee nejsi bl\u00e1zen, \u017ee ty l\u00e9ky nepot\u0159ebuje\u0161. \u0158eknu jim v\u0161echno.“<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ za\u0161eptal Bill. „J\u00e1\u2026“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161, Bille,“ \u0159ekl Tom v\u0159ele. „Oni ti pom\u016f\u017eou a je to jen na rok, ne? Jeden rok a pak ti bude osmn\u00e1ct a m\u016f\u017ee\u0161 si d\u011blat, co bude\u0161 cht\u00edt.“<\/div>\n
Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvl, a kdy\u017e Tom rozt\u00e1hl ruce, aby jej objal, p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e a chytil jej tak siln\u011b, jak jen mohl.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej jim o v\u010derej\u0161\u00ed noci,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. „Nechci, aby ses dostal do probl\u00e9m\u016f.“<\/div>\n
„Okay,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. „Ne\u0159eknu.“<\/p>\n

Ozvalo se dal\u0161\u00ed zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a Tom se s povzdechem odt\u00e1hl a s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem Billovi odstranil n\u011bkolik pramen\u016f vlas\u016f z obli\u010deje.<\/div>\n

„Ty to zvl\u00e1dne\u0161,“ \u0159ekl ti\u0161e. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ano.“<\/div>\n
Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvl a otev\u0159el dve\u0159e, ale t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se dostal ven, jej Tom zadr\u017eel a podal mu batoh s d\u00e1rky, kter\u00e9 mu koupil.<\/div>\n
„Byl to d\u00e1rek,“ \u0159ekl, kdy\u017e Bill zavrt\u011bl hlavou. „Vezmi si to.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj smutn\u011b usm\u00e1l a pot\u00e9 vylezl z kabiny a Tom mohl vid\u011bt, jak p\u0159ik\u00fdvl a odpov\u011bd\u011bl na n\u011bkter\u00e9 ot\u00e1zky policejn\u00edho d\u016fstojn\u00edka, zat\u00edmco jej n\u00e1sledoval do auta, kter\u00e9 na n\u011bj \u010dekalo.<\/p>\n

Ozvalo se dal\u0161\u00ed zaklep\u00e1n\u00ed a Tom otev\u0159el sv\u00e9 vlastn\u00ed dve\u0159e, kde spat\u0159il stejn\u00e9ho mu\u017ee, se kter\u00fdm mluvil ji\u017e d\u0159\u00edve.<\/div>\n

„M\u00e1me na v\u00e1s p\u00e1r ot\u00e1zek,“ \u0159ekl mu\u017e. „R\u00e1di bychom, abyste jel s n\u00e1mi na stanici.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a tak\u00e9 vystoupil, a kdy\u017e zamkl sv\u016fj v\u016fz, spat\u0159il odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed auto s \u010dernovlas\u00fdm mlad\u00edkem, kter\u00fd Tomovi smutn\u011b zam\u00e1val, kdy\u017e proj\u00ed\u017ed\u011bli kolem n\u011bj. Tomovi se zlomilo srdce, kdy\u017e spat\u0159il posledn\u00ed z\u00e1blesky strachu v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch, ne\u017e mu zmizel z dohledu, a uv\u011bdomil si, jak moc to pod\u011blal, jak moc zradil toho mlad\u00edka, do kter\u00e9ho se tak t\u011b\u017ece zamiloval.<\/div>\n
„Jste p\u0159ipraven odjet?“ Zeptal se jej policista a Tom se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b oto\u010dil, t\u00e9m\u011b\u0159 zapomn\u011bl, \u017ee tam je.<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl ti\u0161e a roze\u0161el se s mu\u017eem sm\u011brem k dal\u0161\u00edmu policejn\u00edmu autu. „Jsem p\u0159ipraven.“<\/p>\n

autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Zarlina Pros\u00edm, nechci, abys m\u011b nen\u00e1vid\u011bl Ticho v kabin\u011b kamionu bylo t\u011b\u017ek\u00e9 a dost nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Bylo to, jako by se dva mlad\u00ed mu\u017ei u\u017e v\u00edce neznali a \u017e\u00e1dn\u00fd z nich nevypadal jako ten, kdo by zah\u00e1jil konverzaci, nebo za\u010dal vysv\u011btlovat, o<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[613],"tags":[],"class_list":["post-3092","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-hitchhiker"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3092","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3092"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3092\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3092"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3092"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3092"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}