{"id":3117,"date":"2015-04-23T16:00:00","date_gmt":"2015-04-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3106"},"modified":"2015-04-23T16:00:00","modified_gmt":"2015-04-23T15:00:00","slug":"the-hitchhiker-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/04\/23\/the-hitchhiker-23\/","title":{"rendered":"The Hitchhiker 23."},"content":{"rendered":"
autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
J\u00e1 nejsem vyd\u011b\u0161en\u00fd<\/p>\n

<\/em> Tom nechal sv\u016fj pohled bloudit po m\u00edstnosti a netrp\u011bliv\u011b \u010dekal na Billa, a\u017e vyjde z koupelny. Mlad\u00edk byl ve spr\u0161e, a i kdy\u017e tam v\u016fbec nebyl dlouho, Tom u\u017e byl neklidn\u00fd, \u017ee je Bill pry\u010d od n\u011bj. Bylo to sm\u011b\u0161n\u00e9, opravdu, ale n\u011bjak necht\u011bl, aby byli v r\u016fzn\u00fdch m\u00edstnostech, ne te\u010f, kdy\u017e m\u011bli jen n\u011bkolik zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch hodin pohromad\u011b.<\/div>\n

Op\u011bt ode\u0161el na motelovou recepci, aby nechal jejich oble\u010den\u00ed p\u0159es noc vyprat, ne proto, \u017ee by u\u017e nem\u011bl co nosit, ale proto\u017ee si myslel, \u017ee Bill by m\u011bl m\u00edt \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed, kdy\u017e jel do New Yorku, a proto\u017ee mohl alespo\u0148 n\u011bco d\u011blat, zat\u00edmco \u010dekal na mlad\u00edka, ne\u017e skon\u010d\u00ed se sprchou.<\/p>\n

Ale netrvalo mu to dlouho a nyn\u00ed byl zp\u011bt v m\u00edstnosti, neklidn\u011b poklep\u00e1val prsty na pr\u00e1deln\u00edk, o kter\u00fd se op\u00edral, a z\u00edral na dve\u0159e koupelny jako n\u011bjak\u00fd \u0161\u00edlenec, stalker sotva odol\u00e1vaj\u00edc\u00ed nutk\u00e1n\u00ed zaklepat, aby si Bill posp\u00ed\u0161il.<\/div>\n

Ale necht\u011bl b\u00fdt hrub\u00fd. Ten kluk si zaslou\u017eil sprchu tak dlouhou, jakou cht\u011bl, a Tomova t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011btinsk\u00e1 netrp\u011blivost by jej nem\u011bla zastavit.<\/p>\n

Bylo to jen, \u017ee Tom pro n\u011bj n\u011bco m\u011bl, a nemohl se do\u010dkat, a\u017e mu to d\u00e1, proto\u017ee si byl tak jist\u00fd, \u017ee se mu to bude l\u00edbit a cht\u011bl vid\u011bt v\u00fdraz v jeho tv\u00e1\u0159i, a\u017e spat\u0159\u00ed, co to je. Tom jen z\u0159\u00eddka kupoval lidem d\u00e1rky, s v\u00fdjimkou jeho otce, nebyl na d\u00e1rky. V\u00e1noce a narozeniny nebyla jeho v\u011bc a jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 v\u011bd\u011bli, \u017ee od n\u011bj nikdy nemohli nic o\u010dek\u00e1vat. Ale tohle bylo jin\u00e9, cht\u011bl Billovi n\u011bco d\u00e1t d\u0159\u00edv, ne\u017e se rozd\u011bl\u00ed a nejprve m\u011bl v pl\u00e1nu d\u00e1t mu to t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e jej vysad\u00ed v New Yorku, ale pak si to rozmyslel. Tohle byla jejich posledn\u00ed spole\u010dn\u00e1 noc a on cht\u011bl, aby to bylo speci\u00e1ln\u00ed, a proto cht\u011bl d\u00e1t mlad\u00edkovi jeho p\u0159ekvapen\u00ed, aby mohl myslet na n\u011bco jin\u00e9ho a dostat tak ze sv\u00e9 hlavy nerv\u00f3zn\u00ed my\u0161lenky na nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed den.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Pohl\u00e9dl na velkou igelitku, kter\u00e1 byla skryt\u00e1 pod postel\u00ed. Koupil p\u00e1r v\u011bc\u00ed d\u0159\u00edve v ten den, kdy\u017e do\u0161lo k zastaven\u00ed provozu z d\u016fvodu nehody a on a Bill se rozhodli d\u00e1t si ob\u011bd v obcho\u010f\u00e1ku, kter\u00fd se nach\u00e1zel velmi bl\u00edzko. Pro\u0161li kolem dvou obchod\u016f, kter\u00e9 se Tom rozhodl nav\u0161t\u00edvit, ale nejprve musel n\u011bjak odl\u00e1kat Billa, tak se ho zeptal, jestli by \u0161el koupit n\u011bjak\u00e9 ob\u010derstven\u00ed na cestu, a ve stejn\u00fd okam\u017eik, kdy zmizel za rohem, Tom v podstat\u011b vb\u011bhl do dvou mal\u00fdch obchod\u016f a koupil, ach, tak dokonal\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed.<\/p>\n

Jen doufal, \u017ee Billovi se to bude l\u00edbit stejn\u011b, jako Tom doufal.<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Bill si zhluboka povzdychl a nat\u00e1hl se, aby vypnul vodu, ale jeho ruka se zastavila ve vzduchu, zav\u00e1hal a o p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji ji nechal spadnout zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu boku a ze rt\u016f mu unikl dal\u0161\u00ed vzdech.<\/p><\/div>\n

Je\u0161t\u011b nebyl p\u0159ipraven j\u00edt zp\u00e1tky do pokoje, a tak dlouho, dokud udr\u017eoval tekouc\u00ed vodu, m\u011bl z\u00e1minku k tomu, aby tam z\u016fstal, p\u0159i\u010dem\u017e si d\u00e1val na\u010das. Jakmile by vodu vypnul a m\u00edstnost by ztichla, Tom by o\u010dek\u00e1val, \u017ee o p\u00e1r minut pozd\u011bji vykro\u010d\u00ed ven, ale tak dlouho, dokud voda tekla, je\u0161t\u011b m\u011bl \u010das. \u010cas na rozmy\u0161lenou.<\/div>\n
Nebyl na to p\u0159ipraven\u00fd. Nebyl p\u0159ipraven\u00fd j\u00edt do New Yorku, za\u010d\u00edt nov\u00fd \u017eivot, mo\u017en\u00e1 nechat s\u00e1m sebe zni\u010dit. Nebyl p\u0159ipraven\u00fd starat se s\u00e1m o sebe, b\u00fdt zodpov\u011bdn\u00fd… opustit Toma.
Nikdy nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele, nikdy nepoc\u00edtil uzn\u00e1n\u00ed od n\u011bkoho, kdo jej cht\u011bl m\u00edt kolem sebe, nikdy nepoznal pocit, \u017ee by se o n\u011bj n\u011bkdo staral bez skute\u010dn\u00e9ho d\u016fvodu, ani\u017e by k tomu byl p\u0159inucen, proto\u017ee byl jejich krev, ale proto, \u017ee to cht\u011bl.<\/p>\n

A nikdy nebyl zamilovan\u00fd.<\/p>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee je p\u0159\u00edli\u0161 brzy takhle p\u0159em\u00fd\u0161let, \u017ee si nemohl b\u00fdt ani trochu jist\u00fd, \u017ee pocity, kter\u00e9 m\u00e1 v\u016f\u010di Tomovi, jsou skute\u010dn\u011b l\u00e1ska, ale to nic nem\u011bnilo na skute\u010dnosti, \u017ee star\u0161\u00ed mu\u017e ho d\u011blal \u0161\u0165astn\u00fdm, jako nebyl nikdy p\u0159edt\u00edm, a \u017ee d\u00edky n\u011bmu c\u00edtil v\u011bci, o kter\u00fdch ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee by mohl c\u00edtit. A Tom ho m\u011bl r\u00e1d. S\u00e1m to \u0159ekl a ka\u017ed\u00e1 mal\u00e1 v\u011bc, kterou \u0159ekl a ud\u011blal, dokazovala jeho slova. Staral se o Billa od prvn\u00edho dne, a pozd\u011bji dok\u00e1zal, \u017ee mu na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed. Nikdo jej o to ne\u017e\u00e1dal a on to p\u0159esto d\u011blal, a v\u017edy v\u011bnoval Billovi mal\u00e9 komplimenty a sladk\u00e1 slova.<\/div>\n

Slova, kter\u00e1 zp\u016fsobovala, \u017ee se Billovi rozto\u010dil sv\u011bt trochu rychleji. Slova, kter\u00e1 mu rozbu\u0161ila srdce a rozho\u0159ela tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Necht\u011bl odej\u00edt. Ud\u011blal by cokoliv, aby dostal \u0161anci poznat Toma l\u00e9pe, aby s n\u00edm z\u016fstal trochu d\u00e9le. V\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed mo\u017en\u00e9, ale nemohl si pomoct, stejn\u011b to cht\u011bl.<\/p>\n

S dal\u0161\u00edm povzdechem nat\u00e1hl ruku znovu, a p\u0159itom se n\u011bkolikr\u00e1t zhluboka nadechl, ne\u017e vodu vypnul a vy\u0161el ze sprchy, op\u011bt s povzdechem kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00e1 bude posledn\u00ed noc, kterou str\u00e1v\u00ed s Tomem. Bez ohledu na to, jak moc to bude protahovat, st\u00e1le to bude jejich posledn\u00ed spole\u010dn\u00e1 noc a on by se k tomu m\u011bl postavit \u010delem a ud\u011blat ji co nejlep\u0161\u00ed.<\/div>\n

Proto\u017ee kdo v\u00ed, jestli se je\u0161t\u011b n\u011bkdy znovu uvid\u00ed. \u0160ance byly, \u017ee neuvid\u00ed, bez ohledu na to, jak pozitivn\u00ed se o tom Tom sna\u017eil b\u00fdt.<\/p>\n

Zavrt\u011bl hlavou s\u00e1m nad sebou a rychle se osu\u0161il ru\u010dn\u00edkem, ne\u017e se nat\u00e1hl pro oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 si na span\u00ed p\u016fj\u010dil od Toma. Bylo p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 na jeho huben\u00e9 t\u011blo, ale on miloval pocit m\u011bkk\u00e9 tkaniny na jeho k\u016f\u017ei, a tak\u00e9 miloval my\u0161lenku, \u017ee je to Tomovo. Jen pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee Tom to m\u011bl jednou na sob\u011b, u n\u011bj vyvol\u00e1valo \u00fasm\u011bv, a zjistil, \u017ee u\u017e nikdy nebude m\u00edt nic tak pohodln\u00e9ho na span\u00ed n\u011bkdy znovu.<\/p>\n

Otev\u0159el dve\u0159e a vstoupil do m\u00edstnosti na druh\u00e9 stran\u011b a usm\u00e1l se, kdy\u017e spat\u0159il Toma op\u00edraj\u00edc\u00edho se o komodu s m\u011bkk\u00fdm \u00fasm\u011bvem, ne\u017e se odlepil od toho jednoduch\u00e9ho n\u00e1bytku a p\u0159e\u0161el k posteli, ne\u017e pokynul Billovi, aby se k n\u011bmu p\u0159ipojili.<\/p>\n

„Byl jsi tam tak dlouho, a\u017e jsem si skoro myslel, \u017ee ses utopil,“ Tom se zasm\u00e1l a \u0161k\u00e1dliv\u011b jej zatahal za mokr\u00e9 vlasy. „U\u0161et\u0159il jsi n\u011bjakou vodu i pro zbytek zem\u011b?“<\/div>\n

„Velmi vtipn\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Bill s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem a pak znovu zv\u00e1\u017en\u011bl. „M\u011bl jsem trochu probl\u00e9my se uvolnit.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl, jako by mu rozum\u011bl a pak se nat\u00e1hl pro igelitku, kter\u00e1 byla skryt\u00e1 pod postel\u00ed, a polo\u017eil ji mezi n\u011b. Bill se sna\u017eil nevypadat p\u0159\u00edli\u0161 zv\u011bdav\u011b, ale nemohl si pomoct, d\u00edval se na to a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co bude uvnit\u0159.<\/p>\n

„Cht\u011bl jsem ti to d\u00e1t z\u00edtra,“ \u0159ekl Tom pomalu, a setkal se s Billov\u00fdma zmaten\u00fdma o\u010dima. „Ale rozmyslel jsem si to. Chci, aby sis to vzal te\u010f.“<\/div>\n

Bill svra\u0161til obo\u010d\u00ed, a kdy\u017e Tom p\u0159isunul ta\u0161ku sm\u011brem k n\u011bmu, p\u0159ijal ji t\u00e9m\u011b\u0159 s t\u0159esouc\u00edma se rukama. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale najednou byl nerv\u00f3zn\u00ed, ne zle, ne jako b\u00fdval na za\u010d\u00e1tku, jen nerv\u00f3zn\u00ed nad t\u00edm, co mu Tom snad mohl koupit, te\u010f kdy\u017e se m\u011bli rozd\u011blit a pravd\u011bpodobn\u011b se u\u017e nikdy neuvid\u00ed.<\/div>\n
Pomalu ji otev\u0159el a p\u0159imhou\u0159il o\u010di, kdy\u017e se nat\u00e1hl pro prvn\u00ed v\u011bc, kterou spat\u0159il. Bylo tam i n\u011bco jin\u00e9ho, ale on se zam\u011b\u0159il v tu chv\u00edli na jednu v\u011bc a nemohl zadr\u017eet \u00fasm\u011bv, kdy\u017e spat\u0159il, co to bylo.<\/p>\n

„Batoh,“ zasm\u00e1l se. „M\u00edsto toho, kter\u00fd jsem ztratil?“<\/div>\n

„Jo,“ Tom se v\u0159ele usm\u00e1l. „Abys m\u011bl v \u010dem p\u0159en\u00e1\u0161et ty dal\u0161\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 jsem ti koupil, dokud nenajde\u0161 m\u00edsto na bydlen\u00ed.“<\/div>\n
Bill se znovu usm\u00e1l a pod\u00edval se do ta\u0161ky, aby vid\u011bl, co tam je\u0161t\u011b bylo, a zalapal po dechu, kdy\u017e to jeho ruka na\u0161la a vyt\u00e1hla ven, p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, jak se sna\u017eil pochopit, co mu to Tom vlastn\u011b koupil.<\/div>\n
„Ach m\u016fj bo\u017ee,“ za\u0161eptal a hlas se mu t\u0159\u00e1sl, kdy\u017e prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po d\u00e1rku a t\u00e9m\u011b\u0159 jej hladil. „Tome, nem\u011bl jsi\u2026“
„Cht\u011bl jsem,“ Tom se usm\u00e1l a nat\u00e1hl ruku, aby vyt\u00e1hl z ta\u0161ky posledn\u00ed v\u011bci, pera a tu\u017eky ke drah\u00e9mu skic\u00e1ku, kter\u00fd Bill dr\u017eel. „\u0158\u00edkals, \u017ee jsi d\u0159\u00edv kreslil, \u017ee? No, tak tady m\u00e1\u0161, a\u0165 v tom m\u016f\u017ee\u0161 pokra\u010dovat.“<\/p>\n

„Ale to je\u2026 Tohle jsou opravdu kvalitn\u00ed v\u011bci,“ Bill t\u00e9m\u011b\u0159 zavzlykal. V\u011bd\u011bl, \u017ee tyhle v\u011bci byly drah\u00e9, byla to stejn\u00e1 zna\u010dka, jako mu kupovali jeho rodi\u010de, proto\u017ee a\u010dkoliv mu jen z\u0159\u00eddka n\u011bco schvalovali, st\u00e1le mu d\u00e1vali jen to nejlep\u0161\u00ed, aby uk\u00e1zali sv\u011btu, \u017ee na to maj\u00ed dost pen\u011bz. „Muselo to st\u00e1t majlant.“<\/div>\n

„St\u00e1lo to za to,“ usm\u00e1l se Tom jemn\u011b a zvedl ruku, jako by cht\u011bl Billa pohladit po tv\u00e1\u0159i, ne\u017e zm\u011bnil n\u00e1zor a znovu ji polo\u017eil. „Zaslou\u017e\u00ed\u0161 si to nejlep\u0161\u00ed, Bille. Douf\u00e1m, \u017ee si to bude\u0161 pamatovat.“<\/div>\n
Tom\u016fv obli\u010dej zv\u00e1\u017en\u011bl a vyhledal Bill\u016fv pohled se starostliv\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Nenech je, aby s tebou vydrbali, Bille,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Nedovol nikomu, aby t\u011b vyu\u017eil, proto\u017ee ty si to nezaslou\u017e\u00ed\u0161. Pokud se t\u011b n\u011bkdo pokus\u00ed vyu\u017e\u00edt, jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem, prost\u011b odejdi, okay? Nesouhlas s ni\u010d\u00edm hloup\u00fdm. M\u016f\u017ee\u0161 mi to sl\u00edbit?“<\/div>\n
Bill se siln\u011b kousl do rtu a p\u0159ik\u00fdvl, pak polo\u017eil skic\u00e1k stranou, ne\u017e se p\u0159isunul k Tomovi bl\u00ed\u017e, omotal kolem n\u011bj pa\u017ee a usm\u00e1l se, kdy\u017e jej Tom po chvilce p\u0159ekvapen\u00ed objal tak\u00e9 a p\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Slibuju,“ za\u0161eptal Bill. „Moc ti d\u011bkuju.“<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Byly to dv\u011b hodiny od chv\u00edle, kdy dal Tom Billovi jeho d\u00e1rky a byla to hodina a pades\u00e1t minut, co mlad\u00edk bez p\u0159est\u00e1vky kreslil. Sna\u017eil se, aby nebylo tak evidentn\u00ed, jak moc to cht\u011bl, opravdu se sna\u017eil si s Tomem pov\u00eddat, aby jejich posledn\u00ed spole\u010dn\u00fd ve\u010der byl o nich, ale jeho pohled st\u00e1le \u010dast\u011bji ut\u00edkal sm\u011brem ke skic\u00e1ku a Tom mu se zasm\u00e1n\u00edm \u0159ekl, a\u0165 to vyzkou\u0161\u00ed a zkontroluje, zda ta pera jsou dost dobr\u00e1.<\/p><\/div>\n

Nemusel mu to \u0159\u00edkat dvakr\u00e1t a te\u010f, o dv\u011b hodiny pozd\u011bji, byl Bill st\u00e1le pln\u011b soust\u0159ed\u011bn\u00fd na svou pr\u00e1ci. Sed\u011bl na posteli se zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma nohama, tv\u00e1\u0159\u00ed k Tomovi, i kdy\u017e jen z\u0159\u00eddka zvedl sv\u016fj pohled na dost dlouho, aby star\u0161\u00edmu mu\u017ei v\u011bnoval \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv, ne\u017e se pono\u0159il zp\u011bt do sv\u00e9 kresby, s vlasy vis\u00edc\u00edmi kolem sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e a o\u010dima p\u0159imhou\u0159en\u00fdma v koncentraci.<\/p>\n

Tomovi to nevadilo. P\u0159edst\u00edral, \u017ee se d\u00edv\u00e1 na televizi, ale ve skute\u010dnosti vlastn\u011b sledoval Billa, a i p\u0159esto\u017ee u\u017e bylo pozd\u011b a m\u011bli by j\u00edt sp\u00e1t, necht\u011bl mlad\u00edka ru\u0161it, proto\u017ee kone\u010dn\u011b vypadal uvoln\u011bn\u011b, jako by kone\u010dn\u011b mohl myslet na n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e na nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed den.<\/div>\n

Krom\u011b toho, Tom s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed stejn\u011b str\u00e1v\u00ed celou noc jeho pozorov\u00e1n\u00edm, tak\u017ee z\u00e1le\u017eelo na tom, jestli byli oba dva vzh\u016fru?<\/p>\n

Po dal\u0161\u00ed p\u016flhodin\u011b Bill pustil pero a pot\u00e9 stiskl dla\u0148 a op\u011bt rozt\u00e1hl, znovu a znovu, s \u00fa\u0161klebkem skic\u00e1k odlo\u017eil, ne\u017e posb\u00edral sv\u00e9 nov\u00e9 v\u011bci a vlo\u017eil je do batohu, kter\u00fd dostal od Toma.<\/div>\n

„U\u017e to m\u00e1\u0161 hotov\u00e9?“ Zeptal se Tom ti\u0161e a sledoval, jak k n\u011bmu Bill zvedl pohled.<\/div>\n
„Ne,“ usm\u00e1l se. „Ale bol\u00ed m\u011b ruka. U\u017e nejsem zvykl\u00fd takhle kreslit. Pot\u0159ebuju pauzu. Dokon\u010d\u00edm to z\u00edtra.“<\/div>\n
Tom pomalu p\u0159ik\u00fdvl a pohl\u00e9dl na skic\u00e1k. „M\u016f\u017eu to vid\u011bt?“<\/div>\n
Bill se kousl do rtu a na tv\u00e1\u0159e se mu vpl\u00ed\u017eila \u010derve\u0148, ale pak p\u0159ik\u00fdvl a nerv\u00f3zn\u011b sledoval, jak se Tom na posteli posadil a s\u00e1hl po skic\u00e1ku. Odvr\u00e1til hlavu, kdy\u017e Tom skic\u00e1k otev\u0159el a pohl\u00e9dl na kresbu.<\/p>\n

„Wow,“ vydechl Tom. Kresba nebyla ani zdaleka hotov\u00e1, ale snadno mohl rozeznat svou vlastn\u00ed tv\u00e1\u0159. Sv\u00e9 dlouh\u00e9 cop\u00e1nky, sv\u016fj \u00fasm\u011bv, o\u010di\u2026 Bylo to opravdu dobr\u00e9, bylo poznat, \u017ee Bill m\u00e1 opravdu velk\u00fd talent. „To je\u2026 to jsem j\u00e1\u2026“ poda\u0159ilo se mu vykoktat, nejist\u00fd, co si m\u00e1 myslet. Mlad\u00edk nakreslil jeho<\/em> a on si nebyl jist\u00fd, co to znamenalo. „Bille\u2026 J\u00e1\u2026“ znovu vzhl\u00e9dl, jen aby spat\u0159il, jak se mlad\u00edk siln\u011b kou\u0161e do rtu a Tom se p\u0159isunul bl\u00ed\u017ee a pomalu nat\u00e1hl ruku, aby jej pohladil po tv\u00e1\u0159i, prsty se mu proti jemn\u00e9 poko\u017ece t\u0159\u00e1sly. „Netva\u0159 se tak vyd\u011b\u0161en\u011b, Bille,“ za\u0161eptal. „Je to \u00fa\u017easn\u00e9, opravdu.“<\/div>\n

„J\u00e1 nejsem vyd\u011b\u0161en\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Bill ti\u0161e a pak znovu zvedl o\u010di, aby se setkal s Tomov\u00fdm pohledem. „Ale j\u00e1 nechci odej\u00edt, Tome.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ vydechl Tom p\u0159ekvapen\u011b nad t\u011bmi slovy. „Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“
Bill na okam\u017eik zav\u00e1hal a pak se pomalu naklonil bl\u00ed\u017e a d\u0159\u00edv, ne\u017e Tomova mysl pochopila co se d\u011bje, p\u0159itiskl sv\u00e9 rty k t\u011bm jeho a lehce Toma pol\u00edbil, ne\u017e se op\u011bt odt\u00e1hl a setkal se s jeho pohledem sv\u00fdma roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Nechci, abys m\u011b opustil, Tome,“ za\u0161eptal. „Pros\u00edm, neopou\u0161t\u011bj m\u011b.“<\/p>\n

autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Zarlina J\u00e1 nejsem vyd\u011b\u0161en\u00fd Tom nechal sv\u016fj pohled bloudit po m\u00edstnosti a netrp\u011bliv\u011b \u010dekal na Billa, a\u017e vyjde z koupelny. Mlad\u00edk byl ve spr\u0161e, a i kdy\u017e tam v\u016fbec nebyl dlouho, Tom u\u017e byl neklidn\u00fd, \u017ee je Bill pry\u010d od n\u011bj.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[613],"tags":[],"class_list":["post-3117","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-hitchhiker"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3117","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3117"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3117\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3117"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3117"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3117"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}