{"id":3123,"date":"2015-04-21T16:00:00","date_gmt":"2015-04-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3112"},"modified":"2015-04-21T16:00:00","modified_gmt":"2015-04-21T15:00:00","slug":"the-hitchhiker-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/04\/21\/the-hitchhiker-22\/","title":{"rendered":"The Hitchhiker 22."},"content":{"rendered":"
autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
S t\u00edm nesouhlas\u00edm<\/p>\n

<\/em> Tom pohl\u00e9dl na mlad\u00edka sed\u00edc\u00edho naproti n\u011bmu, jen\u017e v tichosti jedl sv\u00e9 j\u00eddlo, ani\u017e by jedinkr\u00e1t vzhl\u00e9dl. Jejich den byl dlouh\u00fd a tich\u00fd, ani jeden z nich nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, aby rozveselil n\u00e1ladu a s ka\u017edou cedul\u00ed, kter\u00e1 jim oznamovala, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed k New Yorku, ticho mezi nimi je\u0161t\u011b vzr\u016fstalo.<\/div>\n

Tom se n\u011bkolikr\u00e1t pokusil promluvit, aby za\u010dal konverzaci, ale poka\u017ed\u00e9 dostal od Billa jen kr\u00e1tkou odpov\u011b\u010f, ne\u017e se vr\u00e1til k tomu, aby v tichosti z\u00edral na de\u0161tivou silnici se rty sev\u0159en\u00fdmi do \u00fazk\u00e9 linky, a cel\u00e9 jeho t\u011blo sebou poka\u017ed\u00e9 trhlo s ka\u017edou cedul\u00ed, kter\u00e1 jim oznamovala, kolik jim je\u0161t\u011b chyb\u00ed k dosa\u017een\u00ed jejich c\u00edle.<\/p>\n

Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 vid\u011bt Billa op\u011bt takhle uzav\u0159en\u00e9ho, ale bez ohledu na to, co Tom \u0159ekl, necht\u011bl mluvit, a Tom se d\u00edky tomu c\u00edtil je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill je vyd\u011b\u0161en\u00fd a on necht\u011bl, aby byl, proto\u017ee i kdy\u017e se taky ob\u00e1val, st\u00e1le doufal, \u017ee Bill bude m\u00edt tolik \u0161t\u011bst\u00ed a ve skute\u010dnosti se setkal online se slu\u0161n\u00fdm \u010dlov\u011bkem, \u017ee ten zn\u00e1m\u00fd, se kter\u00fdm se m\u011bl sej\u00edt, byl mil\u00fd a \u010destn\u00fd \u010dlov\u011bk. Pochyboval o tom, ale st\u00e1le v to doufal.<\/div>\n

Bill si zaslou\u017eil naj\u00edt v New Yorku dobr\u00fd \u017eivot. Tom nev\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm si ten kluk pro\u0161el, ale a\u0165 u\u017e to bylo cokoliv, sta\u010dilo to k tomu, aby od toho cht\u011bl uniknout a Tom necht\u011bl vid\u011bt, jak jeho \u017eivot skon\u010d\u00ed v trosk\u00e1ch kv\u016fli nepoctiv\u00fdm lidem, kte\u0159\u00ed by snadno mohli zlomit n\u011bkoho takov\u00e9ho, jako je Bill.<\/p>\n

Zadr\u017eel povzdech, kdy\u017e sledoval, jak Bill pomalu \u017ev\u00fdk\u00e1 sv\u00e9 j\u00eddlo a mra\u010d\u00ed se u toho, jako by bylo obt\u00ed\u017en\u00e9 ka\u017ed\u00e9 sousto spolknout, a kdy\u017e to vzdal a odstr\u010dil tal\u00ed\u0159 stranou, Tom se rozhodl, \u017ee se s n\u00edm op\u011bt pokus\u00ed promluvit.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Jsi okay?“ Zeptal se, i kdy\u017e mohl jasn\u011b vid\u011bt, \u017ee nen\u00ed, ale musel n\u011bjak p\u0159eru\u0161it to hust\u00e9 ticho a mo\u017en\u00e1, s trochou \u0161t\u011bst\u00ed, by mu Bill mohl \u0159\u00edct, nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed.<\/div>\n
Bill zvedl hlavu a pohl\u00e9dl na Toma s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima, jako by zapomn\u011bl, \u017ee tam star\u0161\u00ed mu\u017e je, a pak hlavu op\u011bt sklonil a m\u00edsto odpov\u011bdi na Tomovu ot\u00e1zku jen pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„No tak, Bille,“ povzdechl si Tom. „Mluv se mnou.“<\/div>\n
Bill si tak\u00e9 povzdechl a znovu se na Toma pod\u00edval.<\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd, co \u0159\u00edct,“ \u0159ekl ti\u0161e. „J\u00e1 nev\u00edm, co se stane a nechci o tom p\u0159em\u00fd\u0161let.“<\/div>\n
„Okay,“ odpov\u011bd\u011bl Tom ti\u0161e. „Tak o tom mluvit nebudeme. Promluv\u00edme si m\u00edsto toho o n\u011b\u010dem jin\u00e9m.“<\/div>\n
„Jo?“ zeptal se Bill. „Jako o \u010dem?“<\/div>\n
„Jako o tom, co bys cht\u011bl, aby se v New Yorku stalo,“ Tom se usm\u00e1l. „Jak\u00e9 jsou tv\u00e9 sny?“
„Oh,“ Bill svra\u0161til obo\u010d\u00ed, jak usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, pak pokr\u010dil rameny a trochu se pousm\u00e1l. „J\u00e1 nev\u00edm. Mysl\u00edm, \u017ee bych cht\u011bl za\u010d\u00edt znovu kreslit, ale nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed, co bych vlastn\u011b cht\u011bl d\u011blat se sv\u00fdm \u017eivotem.“<\/div>\n
„No, je ti teprve osmn\u00e1ct,“ zasm\u00e1l se Tom. „Nemus\u00ed\u0161 se je\u0161t\u011b rozhodnout, ale a\u0165 u\u017e se rozhodne\u0161 pro cokoliv, jsem si jist\u00fd, \u017ee v New Yorku to m\u016f\u017ee\u0161 dostat. Koneckonc\u016f, je to m\u00edsto pro sn\u00edlky.“<\/p>\n

Bill p\u0159ik\u00fdvl s dal\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem na rtech a Tom se za\u010dal c\u00edtit trochu l\u00e9pe. Mlad\u00edk st\u00e1le nevypadal p\u0159\u00edli\u0161 \u0161\u0165astn\u011b, ale tak\u00e9 u\u017e ani kompletn\u011b zni\u010den\u011b.<\/div>\n

„A co ty? M\u011bl jsi n\u011bjak\u00fd sen, kdy\u017e jsi byl mlad\u0161\u00ed?“ zeptal se mlad\u00edk a naklonil hlavu trochu na stranu, d\u00edval se na Toma zv\u011bdav\u00fdma o\u010dima. „Krom\u011b st\u00e1t se \u0159idi\u010dem kamionu?“<\/div>\n
Tom se uchechtl, ne nad tou ot\u00e1zkou, ale nad pomy\u0161len\u00edm, jak\u00e9 hloup\u00e9 sny m\u011bl, kdy\u017e byl mlad\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem hr\u00e1t na kytaru v kapele,“ p\u0159iznal a s \u00fasm\u011bvem se kousl do rtu, ne\u017e pokra\u010doval. „M\u016fj t\u00e1ta m\u011b nau\u010dil hr\u00e1t na kytaru, kdy\u017e jsem byl mal\u00fd a sed\u00e1vali jsme spolu \u010dasto do noci a hr\u00e1li a j\u00e1 jsem necht\u011bl nic v\u00edc, ne\u017e se st\u00e1t slavn\u00fdm a vyd\u011blat pro n\u00e1s spoustu pen\u011bz, abychom si mohli koupit velk\u00fd d\u016fm a n\u00f3bl auta a podobn\u00e9 v\u011bci.“<\/p>\n

„Opravdu?“ Bill se usm\u00e1l a tentokr\u00e1t jeho \u00fasm\u011bv vypadal up\u0159\u00edmn\u011bji ne\u017e d\u0159\u00edve. „Co t\u011b p\u0159inutilo to vzd\u00e1t?“<\/div>\n

„Realita,“ uchechtl se Tom. „Byl to hezk\u00fd sen, ale \u017eivot takhle nefunguje,“ usm\u00e1l se. „Vyrostl jsem a rozhodl se, \u017ee tohle je n\u011bco, co jsem cht\u011bl. Nen\u00ed to ta nejlep\u0161\u00ed pr\u00e1ce, a kdybych v\u011bd\u011bl, jak stresuj\u00edc\u00ed to m\u016f\u017ee b\u00fdt, tak bych si to dvakr\u00e1t rozmyslel, ne\u017e bych ji vzal, ale jsou za to dobr\u00e9 pen\u00edze a j\u00e1 stejn\u011b se sv\u00fdm \u017eivotem nem\u00e1m nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci.“<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda,“ zamra\u010dil se Bill. „Ne\u0159\u00edkal jsi n\u011bco o tom, jak bys cht\u011bl do budoucna d\u016fm a rodinu?“ Zeptal se Bill, ne\u017e se pousm\u00e1l. „Prost\u011b jen pot\u0159ebuje\u0161 naj\u00edt tu speci\u00e1ln\u00ed osobu.“<\/p>\n

Tom na n\u011bj pohl\u00e9dl s p\u0159ekvapen\u00edm, \u017ee si pamatuje jejich d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed konverzaci. Bylo to jen p\u00e1r dn\u00ed od chv\u00edle, kdy o tom mluvili, ale byl to tak\u00e9 sp\u00ed\u0161e jen zdvo\u0159il\u00fd zp\u016fsob, jak udr\u017eet konverzaci a pravd\u011bpodobn\u011b jen proto, aby mlad\u00edk udr\u017eel t\u00e9ma hovoru pry\u010d od sebe sama, tak\u017ee Toma nenapadlo, \u017ee tomu v\u011bnoval dostate\u010dnou pozornost, aby si to zapamatoval.<\/p>\n

„Jo,“ zamumlal s mal\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm. „Mo\u017en\u00e1, jednou.“<\/div>\n

Nehodlal se zm\u00ednit, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 u\u017e potkal toho n\u011bkoho speci\u00e1ln\u00edho, proto\u017ee ta osoba jej za m\u00e9n\u011b ne\u017e jeden den opust\u00ed a on necht\u011bl \u0159\u00edct n\u011bco, kv\u016fli \u010demu by se pak Bill c\u00edtil \u0161patn\u011b.<\/div>\n
Bez ohledu na to, jak moc cht\u011bl, aby Bill z\u016fstal s n\u00edm, v\u011bd\u011bl, \u017ee by to nikdy nemohlo fungovat. Tom je\u0161t\u011b nebyl p\u0159ipraven\u00fd opustit svou pr\u00e1ci jako \u0159idi\u010d kamionu, a Bill byl p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u00fd, aby v\u011bd\u011bl, co by cht\u011bl d\u011blat se sv\u00fdm \u017eivotem, a dokonce i kdyby mu mlad\u00edk cht\u011bl d\u00e1t \u0161anci, pro oba dva bylo je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzy, aby v\u011bd\u011bli, co cht\u011bj\u00ed, koneckonc\u016f se sotva znali.<\/p>\n

Zadr\u017eel povzdech a pod\u00edval se na hodiny na zdi hospody, kde ve\u010de\u0159eli. Bylo pozd\u011b a oni by brzy m\u011bli j\u00edt zp\u011bt do sv\u00e9ho pokoje a p\u0159ipravit se do postele, co\u017e bylo n\u011bco, na co se Tom v\u016fbec net\u011b\u0161il, proto\u017ee pak to bude opravdu v\u0161echno. Jejich posledn\u00ed spole\u010dn\u00e1 noc, bude to naposledy, kdy usnou vedle sebe, naposledy, kdy omot\u00e1 ruku kolem mlad\u00edkova \u0161t\u00edhl\u00e9ho t\u011bla, aby ho m\u011bl je\u0161t\u011b trochu bl\u00ed\u017e…<\/div>\n

Bude mu to chyb\u011bt. Bude mu to hodn\u011b chyb\u011bt. I kdy\u017e to pravd\u011bpodobn\u011b znamenalo, \u017ee bude m\u00edt v\u00edc sp\u00e1nku, kdy\u017e vedle n\u011bj nebude mlad\u00edk, kter\u00fd by jej rozptyloval svou kr\u00e1sou, proto\u017ee u\u017e si tak zvykl, \u017ee nen\u00ed s\u00e1m, a postel bude stra\u0161n\u011b pr\u00e1zdn\u00e1 bez \u010dernovlas\u00e9ho teenagera v n\u00ed.<\/p>\n

„Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee?“ \u0158ekl Bill ti\u0161e, a Tom se k n\u011bmu p\u0159ekvapen\u011b oto\u010dil, nejist\u00fd, o \u010dem to mluv\u00ed. „Jak se v\u011bci zm\u011bnily od chv\u00edle, kdy jsme se poprv\u00e9 setkali?“<\/div>\n

„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom pomalu. „Nikdy bych si nepomyslel, \u017ee mi bude tolik z\u00e1le\u017eet na stopa\u0159i,“ usm\u00e1l se se \u0161k\u00e1dliv\u00fdm mrknut\u00edm. „M\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsi tak speci\u00e1ln\u00ed.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou, ale m\u011bl mal\u00fd \u00fasm\u011bv na rtech a n\u00e1znak rum\u011bnce na tv\u00e1\u0159\u00edch, jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e mu Tom \u0159ekl cokoliv, co se jen bl\u00ed\u017eilo ke komplimentu.<\/div>\n
„Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b,“ Tom se pousm\u00e1l a vstal od stolu, ne\u017e nab\u00eddl ruku Billovi a vyt\u00e1hl jej na nohy, kdy\u017e ji p\u0159ijal. „\u0158ekl jsi mi, \u017ee jsi odli\u0161n\u00fd a j\u00e1 s t\u00edm souhlas\u00edm,“ \u0159ekl ti\u0161e, p\u0159i\u010dem\u017e polo\u017eil n\u011bkolik dolarov\u00fdch bankovek na st\u016fl, ne\u017e zam\u00ed\u0159ili ke dve\u0159\u00edm. „Jsi odli\u0161n\u00fd, ale dobr\u00fdm zp\u016fsobem.“<\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd jak,“ zamumlal Bill a ut\u00e1hl si kab\u00e1t trochu t\u011bsn\u011bji kolem sebe, kdy\u017e vy\u0161li do chladn\u00e9 noci. „Odli\u0161n\u00e9 je jen z\u0159\u00eddka dobr\u00e9.“
„S t\u00edm nesouhlas\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Tom ti\u0161e a pod\u00edval se na n\u011bj s dal\u0161\u00edm m\u011bkk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Mysl\u00edm, \u017ee odli\u0161nost ti slu\u0161\u00ed a j\u00e1 jsem opravdu r\u00e1d, \u017ee jsem t\u011b tu noc vzal.“<\/div>\n
„Jo?“ Bill se pod\u00edval zp\u00e1tky na n\u011bj s t\u00edm nejmen\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem na rtech. „Tak\u017ee toho nelituje\u0161?“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Tom up\u0159\u00edmn\u011b. „Nikdy toho nebudu litovat.“<\/p>\n

Bill se znovu usm\u00e1l a pak pokra\u010doval v ch\u016fzi sm\u011brem k jejich pokoji, ani jeden z nich u\u017e v\u00edc ne\u0159ekl. Tom opravdu myslel v\u00e1\u017en\u011b to, co \u0159ekl, nelitoval, \u017ee Billa vzal a nikdy nebude. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e9 by mohl litovat v bl\u00edzk\u00e9 budoucnosti, byla, \u017ee nechal s\u00e1m sebe mlad\u00edkovi tak propadnout, proto\u017ee i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee proti tomu nemohl nic ud\u011blat, bude to hodn\u011b bolet, a\u017e jej bude sledovat odch\u00e1zet a ta chv\u00edle byla ka\u017edou minutou bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e, a Tom si nebyl jist\u00fd, jak se s t\u00edm vypo\u0159\u00e1dat.<\/p>\n

Zb\u00fdval m\u00e9n\u011b ne\u017e jeden den. Pak bude po v\u0161em. Pak bude Bill pry\u010d, a mo\u017en\u00e1, kdy\u017e budou m\u00edt sm\u016flu, u\u017e se nikdy neuvid\u00ed.<\/p>\n

Jeden den.<\/p>\n

autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Zarlina S t\u00edm nesouhlas\u00edm Tom pohl\u00e9dl na mlad\u00edka sed\u00edc\u00edho naproti n\u011bmu, jen\u017e v tichosti jedl sv\u00e9 j\u00eddlo, ani\u017e by jedinkr\u00e1t vzhl\u00e9dl. Jejich den byl dlouh\u00fd a tich\u00fd, ani jeden z nich nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, aby rozveselil n\u00e1ladu a s ka\u017edou cedul\u00ed,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[613],"tags":[],"class_list":["post-3123","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-hitchhiker"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3123","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3123"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3123\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3123"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3123"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3123"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}