{"id":3128,"date":"2015-04-20T15:00:00","date_gmt":"2015-04-20T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3117"},"modified":"2015-04-20T15:00:00","modified_gmt":"2015-04-20T14:00:00","slug":"across-the-miles-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/04\/20\/across-the-miles-1\/","title":{"rendered":"Across The Miles 1."},"content":{"rendered":"
autor: elvisfan
<\/strong> <\/p>\n

Ahoj! \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

N\u011bkter\u00e9 z v\u00e1s, kter\u00e9 twincestblog sleduj\u00ed u\u017e n\u011bjak\u00fd ten p\u00e1tek, si m\u011b mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b budou pamatovat jako autorku n\u011bkolika pov\u00eddek, kter\u00e9 jsem tu p\u0159ed p\u00e1r lety \u00fasp\u011b\u0161n\u011b publikovala. Dneska jsem tu u\u017e ale v trochu jin\u00e9 roli – jako nov\u00fd \u010dlen p\u0159ekladatelsk\u00e9ho t\u00fdmu. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Jako „z\u00e1pisn\u00e9“ jsem pro v\u00e1s vybrala s\u00e9rii jednod\u00edln\u00fdch pov\u00eddek „Across The Miles“ (celkem 7 d\u00edl\u016f) od ji\u017e dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9 autorky elvisfan a douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m s\u00e9rie bude l\u00edbit tolik, jako se l\u00edbila a l\u00edb\u00ed mn\u011b. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
S elvisfan jsem domluven\u00e1, \u017ee j\u00ed budu p\u0159ekl\u00e1dat a pos\u00edlat zp\u00e1tky va\u0161e koment\u00e1\u0159e, na kter\u00e9 se u\u017e moc t\u011b\u0161\u00ed, tak\u017ee ji nezklamte a poctiv\u011b komentujte! \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Te\u010f u\u017e si u\u017eijte prvn\u00ed \u010d\u00e1st \u00favodn\u00ed dvojd\u00edln\u00e9 pov\u00eddky.<\/em><\/div>\n
Sab\u010da<\/p>\n

<\/em> 21 hours 1\/2<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„No to si d\u011blaj, kurva, srandu!“<\/div>\n
Tom se d\u00edval nahoru na tabuli s odlety, jako kdyby ho osobn\u011b ur\u00e1\u017eela. V\u0161echny lety, kter\u00e9 byly p\u016fvodn\u011b ozna\u010den\u00e9 jako zpo\u017ed\u011bn\u00e9, te\u010f \u010derven\u011b blikaly n\u00e1pisem ZRU\u0160ENO.<\/div>\n
„D\u00e1my a p\u00e1nov\u00e9, z d\u016fvodu nep\u0159\u00edzniv\u00e9ho po\u010das\u00ed byly v\u0161echny odlety i p\u0159\u00edlety pl\u00e1novan\u00e9 pro dne\u0161n\u00ed ve\u010der zru\u0161eny. Omlouv\u00e1me se za zp\u016fsoben\u00e9 nep\u0159\u00edjemnosti.“<\/p>\n

<\/em> „Jasn\u011b,“ zareptal Tom neur\u010dit\u00fdm t\u00f3nem, „je\u0161t\u011b to zopakujte.“ Svezl se dol\u016f na zem, op\u0159el se o b\u00edl\u00fd sloup a vyt\u00e1hl mobil. Vyto\u010dil \u010d\u00edslo a p\u0159i t\u0159et\u00edm zazvon\u011bn\u00ed se hovor spojil. „Jak je, Geo?“<\/div>\n

„\u010cau, chlape,“ odpov\u011bd\u011bl jeho kamar\u00e1d. „P\u0159ipravenej nasednout do letadla?“<\/div>\n
„K\u00e9\u017e by. Je tu zkurven\u00e1 sn\u011bhov\u00e1 bou\u0159e. Nedostanu se odtud p\u0159inejmen\u0161\u00edm do z\u00edtra.“<\/div>\n
„To je nanic. U\u017e jsi zji\u0161\u0165oval, kdy bude\u0161 m\u00edt \u0161anci chytit dal\u0161\u00ed let?“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne.“ Tom se pod\u00edval na hromadu lid\u00ed nacpanou u p\u0159ep\u00e1\u017eky. „Myslel jsem, \u017ee po\u010dk\u00e1m, a\u017e dav trochu opadne. Te\u010f je to tu \u0161\u00edlen\u00fd. Cht\u011bl jsem ti aspo\u0148 d\u00e1t v\u011bd\u011bt, \u017ee m\u011b dneska ve\u010der nemus\u00ed\u0161 vyzved\u00e1vat.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, k\u00e1mo. Teda, aspo\u0148 pro n\u00e1s, co se nemus\u00edme pot\u00fdkat s \u0161\u00edlen\u00fdm po\u010das\u00edm v Denveru.“<\/div>\n
„D\u00edky za starost, Geo.“<\/div>\n
„V pohod\u011b. Dej mi v\u011bd\u011bt, a\u017e se sem zase bude\u0161 moct dostat a j\u00e1 pro tebe p\u0159ijedu.“<\/div>\n
„D\u00edky, chlape. Cen\u00edm si toho.“ Tom vzhl\u00e9dnul na \u010dernovlas\u00e9ho kluka, kter\u00fd sed\u011bl na podlaze p\u00e1r metr\u016f od n\u011bj. „M\u016f\u017ee\u0161 za m\u011b zasko\u010dit v baru?“<\/div>\n
„Tome, miler\u00e1d si vezmu v\u0161echny ty d\u00fd\u0161ka, kter\u00fd by jinak skon\u010dily v tvoj\u00ed kapse,“ zasm\u00e1l se Georg.<\/div>\n
„Jo, to jsem si myslel. Zavol\u00e1m ti pozd\u011bji.“<\/div>\n
„Zat\u00edm, k\u00e1mo.“<\/div>\n
\n
Tom zastr\u010dil mobil do postrann\u00ed kapsy batohu a zahl\u00e9dl svou krabi\u010dku cigaret. Kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee u\u017e mu zb\u00fdvaj\u00ed jen \u010dty\u0159i na zat\u00edm nezn\u00e1mo jak dlouhou dobu, kterou tu bude muset str\u00e1vit, rozhodl se, \u017ee si rad\u0161i dojde pro dal\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Ne, ne, ne, ne, ne, ne!“<\/div>\n
Tom se rozhl\u00e9dl a vid\u011bl, jak ten \u010dernovlas\u00fd kluk t\u0159ese sv\u00fdm mobilem.<\/div>\n
„Pitom\u00e1 baterko!“ \u0159ekl. „Nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt vybit\u00e1!“<\/div>\n
Zm\u00e1\u010dkl p\u00e1r tla\u010d\u00edtek a evidentn\u011b nemohl sv\u016fj mobil znovu zprovoznit, proto\u017ee ho hodil na zem a slo\u017eil obli\u010dej do dlan\u00ed. Tom sly\u0161el tlumen\u00fd n\u00e1\u0159ek vych\u00e1zej\u00edc\u00ed zpoza t\u011bch dlouh\u00fdch prst\u016f. Chv\u00edli okusoval sv\u016fj krou\u017eek ve rtu, znovu vyt\u00e1hl mobil a postr\u010dil ho k druh\u00e9mu mu\u017ei; telefon mu narazil do nohy. Kluk se pod\u00edval dol\u016f na mobil a potom na Toma t\u00e1zav\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Kdybys pot\u0159eboval zavolat dom\u016f nebo tak n\u011bco,“ pokr\u010dil Tom rameny.<\/div>\n
„D\u00edky.“<\/p>\n

Zvedl telefon, rychle zavolal n\u011bkomu jm\u00e9nem Gustav a Tom vyu\u017eil ten \u010das, aby si sv\u00e9ho spolucestuj\u00edc\u00edho sp\u011b\u0161n\u011b prohl\u00e9dl. Norm\u00e1ln\u011b by nepou\u017eil slovo hezk\u00fd<\/em>, aby popsal kluka, ale pro jeho kr\u00e1tk\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy, sv\u011btlou ple\u0165 a tmav\u011b namalovan\u00e9 o\u010di se tohle slovo rozhodn\u011b hodilo. M\u011bl n\u011bjak\u00e9 tetov\u00e1n\u00ed na lev\u00e9 ruce, ale Tom nemohl p\u0159ij\u00edt na to, co to je. Taky se mu zd\u00e1lo dost zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee ten kluk m\u011bl na sob\u011b jen \u0161ed\u00e9 t\u00edlko b\u011bhem denversk\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 bou\u0159e, ale \u010dern\u00e1 ko\u017een\u00e1 bunda, kter\u00e1 chlapci le\u017eela v kl\u00edn\u011b, Tomovi napov\u011bd\u011bla, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 stejn\u011b jako on cestuje n\u011bkam, kde je tepleji. Druh\u00fd kluk ukon\u010dil hovor a Tom se sna\u017eil vypadat, jako \u017ee celou dobu nez\u00edral.<\/p>\n

„Moc ti d\u011bkuju,“ usm\u00e1l se ciz\u00ed kluk. „Nech\u00e1pu, jak jsem mohl zapomenout nab\u00edje\u010dku.“<\/div>\n

„Stane se.“ Tom vr\u00e1til telefon zp\u00e1tky do batohu a postavil se, hledal nejbli\u017e\u0161\u00ed m\u00edsto, kde prod\u00e1vaj\u00ed cigarety. Pod\u00edval se zp\u00e1tky na kluka s vybitou baterkou. „Jo, no… uvid\u00edme se pozd\u011bji.“<\/div>\n
Tom nevid\u011bl, jak mu druh\u00fd kluk zam\u00e1val, kdy\u017e odch\u00e1zel.<\/div>\n
\n

\/\/\/<\/strong><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee to je dvacet p\u011bt dolar\u016f a t\u0159icet p\u011bt cent\u016f.“<\/p><\/div>\n

Tom skryl sv\u00e9 pobou\u0159en\u00ed z ceny za dva \u010dasopisy, dv\u011b krabi\u010dky cigaret, noviny a sladkou ty\u010dinku, prot\u00e1hnul Visa kartu sn\u00edmac\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm a vr\u00e1til si ji zp\u00e1tky do pen\u011b\u017eenky. Vzal sv\u016fj batoh a zam\u00ed\u0159il zp\u011bt do hlavn\u00ed haly, kontroloval sv\u00e9 v\u011bci, aby se ujistil, \u017ee m\u00e1 v\u0161echno. Ned\u00e1val ani trochu pozor, co se d\u011bje kolem n\u011bj, a perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm spat\u0159il, \u017ee se k n\u011bmu n\u011bkdo bl\u00ed\u017e\u00ed, asi t\u0159i vte\u0159iny p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e do toho \u010dlov\u011bka narazil.<\/div>\n
„Bo\u017ee, j\u00e1 se tak…“<\/div>\n
„Sakra, j\u00e1…“ Tom byl tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 klukovi, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm pou\u017eil jeho telefon. „Ou, ahoj.“<\/div>\n
„Ahojky,“ usm\u00e1l se kluk s vybitou baterkou.<\/div>\n
Tom mrknul, p\u0159istihl se, jak z\u00edr\u00e1 do \u00fa\u017easn\u011b hluboce hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 koukaly zp\u00e1tky do jeho jasn\u011b zelen\u00fdch.<\/div>\n
„Dal sis n\u011bco dobr\u00e9ho?“<\/div>\n
„Hm?“ Tom zat\u0159\u00e1sl hlavou, aby si ji pro\u010distil. „Oh, jo. Douf\u00e1m, \u017ee je to dost na to, aby m\u011b to zabavilo. V\u0161echno je tu tak drah\u00fd. Myslel jsem, \u017ee si budu muset vz\u00edt p\u016fj\u010dku.“<\/div>\n
„Radosti nakupov\u00e1n\u00ed na leti\u0161ti, co?“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 to zn\u00e1\u0161.“<\/div>\n
Oba se usm\u00e1li a znovu se vydali svou cestou.<\/div>\n
\n

\/\/\/<\/strong><\/div>\n

\n

Bill si usrkl m\u00e1tov\u00e9ho latt\u00e9, \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee u\u017e kone\u010dn\u011b vystydlo dost na to, aby si ho mohl opravdu vychutnat, a hledal ku\u0159\u00e1ck\u00fd koutek, ke kter\u00e9mu mu pr\u00e1v\u011b n\u011bkdo poradil cestu. Kdy\u017e uvid\u011bl sklem ohrani\u010denou \u010d\u00e1st s kou\u0159ov\u00fdm oparem u stropu, v\u011bd\u011bl, \u017ee na\u0161el to spr\u00e1vn\u00e9 m\u00edsto. Ve\u0161el dovnit\u0159 a trochu se zhrozil toho, jak tam bylo nacp\u00e1no. \u017dena, kter\u00e1 ve\u0161la dovnit\u0159 t\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u00edm, zabrala posledn\u00ed voln\u00e9 m\u00edsto k sezen\u00ed, tak\u017ee si vybral m\u00edsto u zdi a \u0161\u00e1tral v ta\u0161ce pro cigarety a zapalova\u010d.<\/p><\/div>\n

Zhluboka pot\u00e1hl a pod\u00edval se po m\u00edstnosti na sv\u00e9 spolucestuj\u00edc\u00ed. Jedna \u017eena si upravovala nehty v p\u0159est\u00e1vk\u00e1ch mezi jednotliv\u00fdmi pot\u00e1hnut\u00edmi z cigarety a dal\u0161\u00ed, kter\u00e1 na sob\u011b m\u011bla p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 \u010derven\u00e9 br\u00fdle, sed\u011bla vedle star\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd vypadal, \u017ee us\u00edn\u00e1 na sv\u00e9m sedadle. A o dv\u011b m\u00edsta d\u00e1l od n\u011bj sed\u011bl ten kluk s cop\u00e1nky, co ho nechal si od n\u011bj p\u0159edt\u00edm zatelefonovat. Bill si skousnul ret, aby se neusm\u00edval. Nevadilo mu, kdy\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed na toho kluka doslova narazil a doufal, \u017ee ho uvid\u00ed znova. Jestli v\u011bci takhle p\u016fjdou d\u00e1l, mo\u017en\u00e1 skon\u010d\u00ed ve stejn\u00e9m letadle, a dokonce t\u0159eba i budou sed\u011bt vedle sebe.<\/div>\n
Jakmile tedy za\u010dnou letadla zase odl\u00e9tat, samoz\u0159ejm\u011b.<\/div>\n
Bill se pod\u00edval na hodinky, zd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee to je teprve t\u0159icet minut od chv\u00edle, kdy byly v\u0161echny lety zru\u0161eny. Kdy\u017e zase vzhl\u00e9dl, kluk s cop\u00e1nky se d\u00edval p\u0159\u00edmo na n\u011bj a jeho rty se zvlnily do \u00fasm\u011bvu, jakmile se st\u0159etli o\u010dima. Bill se usm\u00e1l zp\u00e1tky a pozoroval, jak kluk s cop\u00e1nky sundal sv\u016fj batoh ze sedadla vedle sebe a uk\u00e1zal na n\u011bj. Bill p\u0159ik\u00fdvl, vzal svou ta\u0161ku a p\u0159e\u0161el m\u00edstnost, aby se posadil na nov\u011b uvoln\u011bn\u00e9 m\u00edsto.<\/p>\n

„Je\u0161t\u011b jednou d\u00edky,“ \u0159ekl znovu a pozoroval krou\u017eek ve spodn\u00edm rtu toho mu\u017ee.<\/div>\n

„V pohod\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl kluk s cop\u00e1nky.<\/div>\n
„M\u00e1 m\u016fj zachr\u00e1nce jm\u00e9no?“<\/div>\n
„Tom.“<\/div>\n
„Ahoj, Tome. J\u00e1 jsem Bill.“<\/div>\n
„R\u00e1d t\u011b pozn\u00e1v\u00e1m, Bille.“<\/div>\n
„Taky t\u011b r\u00e1d pozn\u00e1v\u00e1m,“ usm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„Kam m\u00ed\u0159\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„No, sna\u017e\u00edm se dostat dom\u016f do San Francisca, ale ne\u010dek\u00e1m, \u017ee se tam n\u011bkdy v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b dostanu. Co ty?“<\/div>\n
„Dom\u016f do Orlanda.“<\/div>\n
„Byl jsi tu kv\u016fli pr\u00e1ci, nebo pro pot\u011b\u0161en\u00ed?“<\/div>\n
Tom si na vte\u0159inu nebyl jist\u00fd, jak tuhle ot\u00e1zku zodpov\u011bd\u011bt, ale nakonec se rozhodl hr\u00e1t na jistotu.<\/div>\n
„Byl jsem nav\u0161t\u00edvit rodi\u010de.“<\/div>\n
„To asi m\u016f\u017ee znamenat oboj\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Bill.<\/div>\n
„N\u011bkdy.“<\/div>\n
Dokou\u0159ili cigarety a ve stejn\u00fd moment se postavili, Bill se rozhodl, \u017ee je\u0161t\u011b nem\u016f\u017ee nechat Toma j\u00edt.<\/div>\n
„Um, Tome?“ Zvedl ruku a p\u0159ejel kone\u010dky prst\u016f po Tomov\u011b ruce. „Necht\u011bl by sis… d\u00e1t n\u011bco k j\u00eddlu?“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ pokr\u010dil Tom nenucen\u011b rameny. „Jo, to bude fajn.“<\/div>\n
„Dokonce ti i koup\u00edm pivo jako pod\u011bkov\u00e1n\u00ed, \u017ees m\u011b nechal si od tebe zavolat,“ dodal Bill po cest\u011b ven z ku\u0159\u00e1ck\u00e9ho koutku.<\/p>\n

Kdy\u017e nemuseli sp\u011bchat na letadlo, Bill s Tomem mohli odpo\u010d\u00edvat u ob\u011bda a n\u011bkolika piv a l\u00e9pe se poznat. Bill \u0159ekl Tomovi o svoj\u00ed pr\u00e1ci koordin\u00e1tora spole\u010densk\u00fdch akc\u00ed a svatb\u011b kamar\u00e1da, kv\u016fli kter\u00e9 p\u0159ijel do Denveru, a Tom mluvil o p\u0159estavb\u011b Mustanga z roku 1965, kter\u00e9ho na\u0161el na vrakovi\u0161ti, a o tom, jak se v baru, kde pracuje, konala rozlu\u010dka se svobodou a jemu nab\u00eddli pen\u00edze za to, \u017ee jim bude d\u011blat ten ve\u010der stript\u00e9ra – nab\u00eddka, kterou slu\u0161n\u011b odm\u00edtl. Ne\u017e si to v\u016fbec uv\u011bdomili, utekly t\u0159i hodiny.<\/p>\n

„Nepot\u0159ebuje\u0161 d\u00e1t n\u011bkomu v\u011bd\u011bt?“ zeptal se Bill, kdy\u017e se pod\u00edval na hodinky.<\/div>\n

„Ne, to je v pohod\u011b.“ Tom zat\u0159\u00e1sl hlavou, kdy\u017e dopil sv\u00e9 druh\u00e9 pivo. „D\u00e1m v\u011bd\u011bt sv\u00fdmu k\u00e1mo\u0161ovi Georgovi, a\u017e se mi poda\u0159\u00ed chytit let, a on za m\u011b v mezi\u010dase zaskakuje v pr\u00e1ci.“<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ees byl nav\u0161t\u00edvit rodinu. Tvoje rodi\u010de? Pro\u010d u nich prost\u011b nez\u016fstane\u0161 je\u0161t\u011b jednu noc? Jasn\u011b, nejd\u0159\u00edv by ses tam musel dostat p\u0159es kdov\u00edkolik des\u00edtek centimetr\u016f sn\u011bhu, co je te\u010f na zemi,“ p\u0159em\u00fd\u0161lel Bill. „Ale stejn\u011b, nem\u011bl bys zavolat…“<\/div>\n
„Nen\u00ed t\u0159eba jim volat.“ Tom na chv\u00edli koukal na pr\u00e1zdnou lahev a potom se pod\u00edval zp\u00e1tky na Billa. „M\u00ed rodi\u010de… v\u010dera to byl rok, co zem\u0159eli. Byl jsem nav\u0161t\u00edvit jejich hrob.“<\/div>\n
„M\u016fj bo\u017ee! Tome, omlouv\u00e1m se. A j\u00e1 tu o nich \u017evan\u00edm.“<\/div>\n
„To je dobr\u00fd.“<\/div>\n
„Ne, opravdu m\u011b to mrz\u00ed,“ Bill n\u011b\u017en\u011b polo\u017eil ruku na Tomovo z\u00e1p\u011bst\u00ed. „M\u016f\u017eu se zeptat… co se jim stalo?“<\/div>\n
„Byla to nehoda. Jeli na ve\u010de\u0159i s p\u0159\u00e1teli, najeli na namrzlou silnici a dostali smyk. Auto se oto\u010dilo a\u2026 jeden policista to vid\u011bl a dostal se k nim docela rychle. \u0158ekl, \u017ee byli nejsp\u00ed\u0161 na m\u00edst\u011b mrtv\u00ed.“ Tom se nimral v n\u00e1lepce na lahvi od piva, kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee pr\u00e1v\u011b \u0159ekl \u00fapln\u011b ciz\u00edmu \u010dlov\u011bku v\u00edc o t\u00e9 noci, ne\u017e \u0159ekl sv\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu kamar\u00e1dovi. Pod\u00edval se zp\u00e1tky na Billa, kter\u00fd vypadal, jako kdyby to byl on, kdo p\u0159i\u0161el o rodi\u010de. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se, p\u0159i\u0161lo mu vtipn\u00e9, \u017ee to on byl te\u010f ten, kdo ut\u011b\u0161oval.
„To je tak smutn\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Ale vypad\u00e1\u0161, \u017ee to zvl\u00e1d\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Je to postupn\u011b \u010d\u00edm d\u00e1l jednodu\u0161\u0161\u00ed, v\u00ed\u0161?“<\/p>\n

Oba byli na chv\u00edli potichu a \u010d\u00ed\u0161n\u00edk p\u0159i\u0161el, aby se zeptal, jestli cht\u011bj\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bco dal\u0161\u00edho.<\/div>\n

„Nem\u00e1\u0161 u\u017e dost sezen\u00ed, Tome?“ zeptal se Bill. „J\u00e1 jo. Poj\u010fme n\u011bkam.“<\/div>\n
„Kam p\u0159esn\u011b p\u016fjdeme?“ uchechtl se Tom, kdy\u017e nechali na stole n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze a ode\u0161li.<\/div>\n
„Evidentn\u011b jsi je\u0161t\u011b nikdy nez\u016fstal tr\u010det na leti\u0161ti. Je toho spoustu, co se d\u00e1 na leti\u0161ti d\u011blat, Tome. Jenom to mus\u00ed\u0161 naj\u00edt.“<\/div>\n
Zastavili se v ku\u0159\u00e1ck\u00e9m koutku na dal\u0161\u00ed cigaretu, a kdy\u017e odch\u00e1zeli, Bill si v\u0161imnul n\u011b\u010deho, co nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee p\u0159edt\u00edm p\u0159ehl\u00e9dl.<\/div>\n
„Co je tam dole?“ zeptal se, ukazoval dol\u016f na pr\u016fchod do \u010d\u00e1sti, kter\u00e1 se zd\u00e1la kompletn\u011b opu\u0161t\u011bn\u00e1.<\/div>\n
„Nev\u00edm. Chce\u0161 se na to j\u00edt pod\u00edvat?“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“<\/div>\n
P\u0159i\u0161li bl\u00ed\u017e a vid\u011bli ceduli, kter\u00e1 vysv\u011btlovala, \u017ee tato konkr\u00e9tn\u00ed \u010d\u00e1st termin\u00e1lu je uzav\u0159en\u00e1 kv\u016fli rekonstrukci. Tom byl p\u0159ipraven\u00fd vr\u00e1tit se zp\u00e1tky sm\u011brem, ze kter\u00e9ho p\u0159i\u0161li, ale Bill ho chytil za ruku a prot\u00e1hl ho velk\u00fdmi plastov\u00fdmi plachtami, kter\u00e9 zakr\u00fdvaly vchod.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bychom tu nem\u011bli b\u00fdt, Bille.“<\/div>\n
„Kde je tv\u016fj smysl pro dobrodru\u017estv\u00ed, Tome? Kdy\u017e n\u00e1s n\u011bkdo chyt\u00ed, prost\u011b odejdeme. Nem\u016f\u017eeme tu nic zni\u010dit. Koukej na v\u0161echno to haramp\u00e1d\u00ed.“<\/p>\n

M\u00edsto bylo opravdu pokryt\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00edm, plechovkami s barvou, roztrhan\u00fdm kobercem a docela stra\u0161ideln\u011b vypadaj\u00edc\u00ed cirkul\u00e1rkou.<\/div>\n

„Hele, pod\u00edvej, Tome!“ vyk\u0159ikl Bill a b\u011b\u017eel k nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edm okn\u016fm, „vlastn\u011b je tam venku docela hezky.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, kdy\u017e tam v tom nejsi.“<\/div>\n
Bill odpov\u011bd\u011bl vypl\u00e1znut\u00edm jazyka na sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka, ne\u017e se vr\u00e1til zp\u00e1tky k tomu v\u00fdhledu. Tom se na n\u011bj usm\u00e1l zp\u00e1tky a taky se pod\u00edval ven, zdr\u00e1hav\u011b si p\u0159iznal, \u017ee sn\u00edh, a dokonce i led vypadaj\u00ed docela p\u011bkn\u011b, leskle a z\u00e1\u0159iv\u011b v\u0161ude na zemi a na letadlech.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to, \u017ee sn\u011b\u017een\u00ed u\u017e trochu polevuje,“ zkonstatoval.<\/div>\n
„Myslel jsem zrovna na to sam\u00e9. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se odtud dostaneme je\u0161t\u011b dneska?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
„Pochybuju. Po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b mus\u00ed v\u0161echno uklidit a nev\u00edm, pro\u010d by se o to v\u016fbec sna\u017eili bez aspo\u0148 tro\u0161ky slune\u010dn\u00edho svitu, kter\u00fd by jim pomohl v\u0161echno rozt\u00e1t.“<\/div>\n
„To je pravda.“<\/div>\n
Bill se oto\u010dil a posadil se na zem u okna, dlouh\u00e9 nohy p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00e9 p\u0159ed sebou, a Tom se k n\u011bmu rychle p\u0159idal. Oba mu\u017ei m\u011bli p\u0159\u00edm\u00fd v\u00fdhled na krajinu venku.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee n\u00e1s \u010dek\u00e1 dlouh\u00e1 noc, Tome,“ povzdechl si Bill.<\/div>\n
„Aspo\u0148 m\u00e1me oba dobrou spole\u010dnost.“<\/div>\n
„Pravda.“ Bill se stydliv\u011b usm\u00e1l a rychle sehnul hlavu, \u0161\u00e1tral v ta\u0161ce pro cigarety. Zvedl obo\u010d\u00ed na Toma, jako kdyby ho vyz\u00fdval, aby zpochybnil jeho rozhodnut\u00ed zap\u00e1lit si n\u011bkde jinde ne\u017e v ku\u0159\u00e1ck\u00e9m koutku.<\/p>\n

„Co pou\u017eijeme jako popeln\u00edk?“ p\u0159ekvapil ho Tom.<\/div>\n

Bill prob\u00edral svou n\u00e1kupn\u00ed ta\u0161ku a vyt\u00e1hl l\u00e1hev vody. Rychle dopil zbytek a potom ji postavil na podlahu mezi n\u011b.<\/div>\n
„Nutnost je matkou vyn\u00e1lezu,“ \u0159ekl py\u0161n\u011b.<\/div>\n
Oba si vychutn\u00e1vali sv\u00e9 cigarety a pokra\u010dovali v obdivov\u00e1n\u00ed v\u00fdhledu ven a nen\u00e1padn\u011bji i v\u00fdhledu uvnit\u0159. Tom se znova pod\u00edval na tetov\u00e1n\u00ed na Billov\u011b ruce a zeptal se ho na n\u011bj.<\/div>\n
„Freiheit 89,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „To je n\u011bmecky svoboda<\/em> a rok m\u00e9ho narozen\u00ed. Nechal jsem si ho ud\u011blat ten den, co mi bylo osmn\u00e1ct.“<\/div>\n
„Pro\u010d n\u011bmecky?“<\/div>\n
„Moje rodina odtud poch\u00e1z\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee m\u016fj prad\u011bde\u010dek nebo pra-prad\u011bde\u010dek tam odtud p\u0159i\u0161el asi p\u0159ed sto lety nebo tak n\u011bjak.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee na\u0161e rodina m\u00e1 taky trochu n\u011bmeck\u00fd p\u016fvod,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, sna\u017eil se vzpomenout si. „Z t\u00e1tovy strany.“<\/div>\n
„Kdy sis nechal prop\u00edchnout ret?“<\/div>\n
„Kdy\u017e mi bylo patn\u00e1ct.“<\/div>\n
„M\u011bl jsi \u0161t\u011bst\u00ed,“ usm\u00e1l se Bill. „J\u00e1 musel \u010dekat do osmn\u00e1cti, ne\u017e jsem si mohl nechat n\u011bco ud\u011blat. Rodi\u010de m\u011b necht\u011bli nechat – jak tomu oni \u0159\u00edkaj\u00ed – zohavit se.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bco dal\u0161\u00edho krom\u011b obo\u010d\u00ed a tetov\u00e1n\u00ed na ruce?“<\/div>\n
Bill rychle vystr\u010dil sv\u016fj piercing v jazyku mezi zuby, sm\u00e1l se Tomovu p\u0159ekvapen\u00e9mu v\u00fdrazu.<\/p>\n

„Taky m\u00e1m krou\u017eek v bradavce a tetov\u00e1n\u00ed hv\u011bzdy na ky\u010dli,“ dodal. „Ty m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9?“<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu vymyslet nic, co by pro m\u011b bylo dostate\u010dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd na to, abych to na sob\u011b cht\u011bl m\u00edt napo\u0159\u00e1d.“<\/div>\n
Rozhovor trochu uvadl, oba dva se znovu pod\u00edvali z okna.<\/div>\n
Tom vid\u011bl Billa, jak zase hled\u00e1 ve sv\u00e9 ta\u0161ce.<\/div>\n
„Co v\u0161echno tam m\u00e1\u0161?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
„Pod\u00edvej se s\u00e1m.“ Bill hodil svou ta\u0161ku Tomovi do kl\u00edna. „Chce\u0161 si je vym\u011bnit?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a podal sv\u016fj batoh Billovi.<\/div>\n
„iPod!“ ozn\u00e1mil Bill triumf\u00e1ln\u011b. „Miluju poslouchat, co maj\u00ed ostatn\u00ed v iPodech.“<\/div>\n
„Jsi si v\u011bdom toho, \u017ee tu m\u00e1\u0161 t\u0159i r\u016fzn\u00e9 zna\u010dky jahodov\u00e9ho lesku na rty?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„Vlastn\u011b ani ne. No, je dobr\u00fd b\u00fdt p\u0159ipraven\u00fd. Ty jsi si v\u011bdom toho, \u017ee tv\u016fj hudebn\u00ed vkus se pohybuje od Eminema p\u0159es Journey a\u017e po Goo Goo Dolls?“<\/div>\n
„Nikdy nev\u00edm, na co budu m\u00edt n\u00e1ladu,“ pokr\u010dil Tom rameny. „Sb\u00edr\u00e1\u0161 tu z\u00e1m\u011brn\u011b zma\u010dkan\u00fd kapesn\u00edky?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1.“<\/div>\n
„Kl\u00ed\u010de, vybit\u00fd telefon, pen\u011b\u017eenka, tu\u017eka na o\u010di, \u010distic\u00ed gel na ru-… dob\u0159e, \u017e\u00e1dn\u00fd \u010distic\u00ed gel na ruce.“ Tom se rychle pod\u00edval na kluka p\u0159ed sebou, kter\u00fd se sna\u017eil zadr\u017eet \u00fa\u0161klebek, a vr\u00e1til zp\u00e1tky malou lahvi\u010dku lubrikantu, kterou na\u0161el v postrann\u00ed kapse. „\u017dv\u00fdka\u010dky, Skittles,…“<\/div>\n
„Oh, Skittles!“ Bill se vrhnul do vlastn\u00ed ta\u0161ky. „Chce\u0161?“ zeptal se Toma, kdy\u017e mu vzal z\u00e1\u0159iv\u011b \u010derven\u00fd s\u00e1\u010dek z rukou.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“<\/p>\n

Bill nasypal trochu Tomovi do ruky a oba si vychutn\u00e1vali bonb\u00f3ny v tichu, pokra\u010dovali v d\u011blen\u00ed pozornosti mezi v\u011bci kolem nich a jeden druh\u00e9ho. Jeden p\u0159istihl druh\u00e9ho, jak se kouk\u00e1, a oba se usm\u00e1li a pod\u00edvali pry\u010d, dokud Tom nechytil Billa, jak na n\u011bj kouk\u00e1 a neodvrac\u00ed pohled.<\/div>\n

„Tome, m\u016f\u017eu… to je jedno.“ Bill c\u00edtil, jak jeho tv\u00e1\u0159e \u010dervenaj\u00ed pod impulsy, kter\u00e9 mu b\u011bhaly v mozku.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 co?“<\/div>\n
„Chci n\u011bco zkusit. Mohl bys… zav\u0159\u00edt na chv\u00edli o\u010di?“<\/div>\n
Tom p\u0159estal \u017ev\u00fdkat, moment\u00e1ln\u011b zasko\u010den\u00fd tou \u017e\u00e1dost\u00ed, ale brzy mu vyhov\u011bl. O vte\u0159inu pozd\u011bji c\u00edtil tepl\u00e1 \u00fasta v koutku sv\u00fdch, rty se odd\u011blily a \u0161pi\u010dka jazyka zakmitala kolem jeho krou\u017eku ve rtu. Kdy\u017e otev\u0159el o\u010di, vid\u011bl, jak se Bill st\u00e1hl, zjevn\u011b s\u00e1m p\u0159ekvapen\u00fd svou odv\u00e1\u017enou akc\u00ed. Tom ani nep\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy\u017e se rychle naklonil dop\u0159edu a znovu zachytil Billovy rty v kr\u00e1tk\u00e9m, ale p\u0159\u00edjemn\u00e9m polibku.<\/div>\n
„J\u00e1… prost\u011b jsem to cht\u011bl z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu ud\u011blat,“ vysv\u011btlil Bill, jakmile se zase odd\u011blili. „Ale mysl\u00edm… \u017ee zas tak moc ti to nevadilo, co?“<\/div>\n
„V\u016fbec ne,“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
Tom dojedl svou hrst Skittles jako prvn\u00ed a Bill se usm\u00e1l, kdy\u017e zvedl fialov\u00fd bonb\u00f3n. Tom se naklonil, aby si ho od n\u011bj vzal, ale Bill ho zvedl mimo dosah.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 ruce.“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a otev\u0159el pusu. Bill hodil bonb\u00f3n p\u0159\u00edmo do Tomova krku a ten se prudce rozka\u0161lal.<\/div>\n
„Tome!“ zak\u0159i\u010del Bill a pra\u0161til druh\u00e9ho mu\u017ee do zad.<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku,“ ujistil ho Tom, za\u010derven\u00e1n\u00ed se kone\u010dn\u011b trochu vytratilo z jeho tv\u00e1\u0159e. „Ale u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 h\u00e1zen\u00ed Skittles.“<\/p>\n

Bill vzal dal\u0161\u00ed bonb\u00f3n a Tom se na n\u011bj pod\u00edval, jako kdyby se zbl\u00e1znil.<\/div>\n

„Jenom otev\u0159i pusu,“ \u0159ekl mu Bill.<\/div>\n
Tom poslechl a Bill mu opatrn\u011b polo\u017eil \u010derven\u00fd bonb\u00f3n na jazyk.<\/div>\n
„Tady m\u00e1\u0161,“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
Bill z\u016fstal koukat, kdy\u017e se Tomova pusa zav\u0159ela kolem jeho prstu, Tom\u016fv jazyk p\u0159ejel po kone\u010dku prstu, kdy\u017e ho Bill pomalu vytahoval.<\/div>\n
„Chce\u0161 je\u0161t\u011b?“ zeptal se tich\u00fdm hlasem, ani trochu nemluvil o Skittles.<\/div>\n
„Jestli m\u00e1\u0161 v\u00edc, co mi d\u00e1t,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, otev\u0159en\u011b z\u00edral na Billovy lehce pootev\u0159en\u00e9 rty.<\/div>\n
Pohnuli se ve stejn\u00fd moment, rty tepl\u00e9, m\u011bkk\u00e9 a l\u00e1kav\u00e9. Pootev\u0159eli je, oba p\u0159iv\u00edtali toho druh\u00e9ho uvnit\u0159. Jejich jazyky se proti sob\u011b ot\u0159ely, pomalu a sv\u016fdn\u011b, pozn\u00e1valy jeden druh\u00fd. Tom byl prvn\u00ed, kdo polibek prohloubil, hladov\u011b \u00fato\u010dil na Billova \u00fasta a vychutn\u00e1val si teplo s p\u0159\u00edchut\u00ed sladkost\u00ed uvnit\u0159. Bill rychle odpov\u011bd\u011bl, n\u011b\u017en\u011b s\u00e1l Tom\u016fv m\u011bkk\u00fd r\u016f\u017eov\u00fd jazyk. Odt\u00e1hli se od sebe, oba lapali po dechu.<\/p>\n

„D\u00e1my a p\u00e1nov\u00e9, v\u0161ichni cestuj\u00edc\u00ed letu 187 do Orlanda, pros\u00edm dostavte se k br\u00e1n\u011b B14. V\u0161ichni cestuj\u00edc\u00ed, let 187 do Orlanda, pros\u00edm dostavte se k br\u00e1n\u011b B14.“<\/p>\n

<\/em> „To jsi ty, ne?“ zeptal se Bill, hluboce doufal, \u017ee Tom ne\u0159ekne…<\/div>\n

„Jsem.“<\/div>\n
Se zklaman\u00fdm povzdechem Bill dojedl svoje Skittles, vzal si v\u011bci a postavil se vedle Toma. Vr\u00e1tili se zp\u00e1tky do hlavn\u00ed haly a odtud k br\u00e1n\u011b B14. Bill st\u00e1l v povzd\u00e1l\u00ed, zat\u00edmco se Tom ztratil v davu lid\u00ed, kte\u0159\u00ed zde u\u017e byli.<\/div>\n
Bill \u010dekal, potichu p\u0159em\u00fd\u0161lel o sv\u00fdch \u010dinech z posledn\u00edch p\u00e1r minut.<\/p>\n

L\u00edbal jsem se s naprosto ciz\u00edm \u010dlov\u011bkem! Jasn\u011b, je \u00fa\u017easn\u00fd a zd\u00e1 se b\u00fdt v\u00e1\u017en\u011b fajn kluk… ale v\u016fbec ho nezn\u00e1m! Samoz\u0159ejm\u011b, nejsp\u00ed\u0161 u\u017e ho nikdy neuvid\u00edm. Pravd\u011bpodobn\u011b se dostane do toho jedin\u00e9ho letadla, kter\u00e9 odsud dneska v\u016fbec odlet\u00ed.<\/p>\n

<\/em> P\u0159ekvapiv\u011b posmutn\u011bl\u00fd z t\u00e9 my\u0161lenky, Bill p\u0159ipsal ten ve\u010der sv\u00e9mu smyslu pro dobrodru\u017estv\u00ed a p\u0159ipravil se na to, \u017ee se bude muset s t\u00edm \u00fa\u017easn\u00fdm cizincem rozlou\u010dit.<\/div>\n

Tom se vr\u00e1til za p\u00e1r minut, k\u0159enil se od ucha k uchu.<\/div>\n
„Tak\u017ee p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee nakonec nemus\u00ed\u0161 str\u00e1vit dne\u0161n\u00ed noc na leti\u0161ti,“ h\u00e1dal Bill.<\/div>\n
„Ne, to nemus\u00edm.“<\/div>\n
Zvedl malou plastovou karti\u010dku poti\u0161t\u011bnou logem Holiday Inn.<\/div>\n
„Tys dostal hotelov\u00fd pokoj?“<\/div>\n
„Pozornost… kohokoliv, kdo \u0161\u00e9fuje tomuhle leti\u0161ti.“<\/div>\n
„No, to je od nich hezk\u00e9.“<\/div>\n
„To je. Ten hotel je vlastn\u011b hned vedle leti\u0161t\u011b a asi za patn\u00e1ct minut tam vyr\u00e1\u017e\u00ed kyvadlov\u00e1 doprava.“ Tom si zastr\u010dil kartu do zadn\u00ed kapsy. „Tak\u017ee, Bille… m\u00e1\u0161 z\u00e1jem se ke mn\u011b p\u0159ipojit?“<\/p>\n

autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Sab\u010da<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)
<\/strong><\/p>\n

original<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: elvisfan Ahoj! \ud83d\ude42 N\u011bkter\u00e9 z v\u00e1s, kter\u00e9 twincestblog sleduj\u00ed u\u017e n\u011bjak\u00fd ten p\u00e1tek, si m\u011b mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b budou pamatovat jako autorku n\u011bkolika pov\u00eddek, kter\u00e9 jsem tu p\u0159ed p\u00e1r lety \u00fasp\u011b\u0161n\u011b publikovala. Dneska jsem tu u\u017e ale v trochu jin\u00e9 roli –<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[617],"tags":[],"class_list":["post-3128","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-across-the-miles"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3128","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3128"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3128\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3128"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3128"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3128"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}