{"id":3138,"date":"2015-04-17T15:00:00","date_gmt":"2015-04-17T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3127"},"modified":"2015-04-17T15:00:00","modified_gmt":"2015-04-17T14:00:00","slug":"lost-to-be-found-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/04\/17\/lost-to-be-found-35\/","title":{"rendered":"Lost to be found 35."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se po n\u00e1vratu zp\u011bt do Schallbachu dostal do domu jako prvn\u00ed. Prolet\u011bl chodbami a zav\u0159el se ve sv\u00e9m pokoji, aby nemusel nikomu \u010delit.<\/div>\n
„Ob\u010das to s n\u00edm v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed lehk\u00e9,“ povzdechla si Simone, zat\u00edmco \u010dekala, a\u017e za sebou Set zav\u0159e dve\u0159e, aby auto mohla zamknout. Oba se pod\u00edvali na rozra\u017een\u00e9 dve\u0159e otev\u0159en\u00e9 doko\u0159\u00e1n.<\/div>\n
„Je mlad\u00fd. V jeho v\u011bku je t\u011b\u017ek\u00e9 rozhodnout se, co \u010dlov\u011bk chce. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e se jedn\u00e1 o l\u00e1sku,“ chl\u00e1cholil ustaranou Simone.<\/div>\n
„Asi m\u00e1te pravdu. P\u016fjdeme?“ uk\u00e1zala na d\u016fm.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme. V\u0161echno m\u00e1m,“ pozvedl s\u00e1\u010dek se dv\u011bma krabi\u010dkami l\u00e9k\u016f, a tak Simone nam\u00ed\u0159ila kl\u00ed\u010dem na auto a na d\u00e1lku jej zamknula.<\/div>\n
„Jsme zp\u00e1tky!“ zahalekala na cel\u00fd d\u016fm a za ob\u011bma zamkla domovn\u00ed dve\u0159e.<\/div>\n
„V\u011b\u0159 nebo ne, u\u017e se tudy prohnal torn\u00e1do Bill, tak\u017ee o v\u00e1s v\u00edme,“ houkl Gordon ze salonku. Simone je\u0161t\u011b cel\u00e1 oble\u010den\u00e1 do\u0161la do m\u00edstnosti, kde p\u0159edt\u00edm v\u0161ichni sed\u011bli, a prohl\u00e9dla si oba mu\u017ee.<\/div>\n
„Za to vy vypad\u00e1te, \u017ee jste se ani nepohnuli,“ rozepnula si sv\u016fj kab\u00e1tek a op\u0159ela se o futra.<\/div>\n
„Tu a tam na z\u00e1chod ano,“ u\u0161kl\u00edbl se Gordon. Simone zavrt\u011bla pobaven\u011b hlavou a do\u0161la si pro polibek na p\u0159iv\u00edtanou sama, proto\u017ee jej\u00ed man\u017eel nevypadal, \u017ee by se cht\u011bl zvedat. Na to se mu sed\u011blo p\u0159\u00edli\u0161 pohodln\u011b.<\/div>\n
„Co to nese\u0161?“ nakukoval Gordon p\u0159es op\u011bradlo na ta\u0161ku v ruce sv\u00e9 man\u017eelky.<\/div>\n
„Vedle l\u00e9k\u00e1rny byl mal\u00fd supermarket, tak jsme se tam stavili. Hledala jsem inspiraci na dne\u0161n\u00ed ve\u010de\u0159i.“<\/div>\n
„A na\u0161la jsi ji?“<\/div>\n
„Hod\u00edm do trouby hranolky a ud\u011bl\u00e1m k tomu sal\u00e1t?“ navrhla.<\/div>\n
„Pro\u010d ne. Hranolky jsme u\u017e dlouho nem\u011bli.“<\/div>\n
„Tak fajn. P\u016fjdu se p\u0159evl\u00e9ct a nachystat to. Je u\u017e docela pozd\u011b,“ ozn\u00e1mila a vyt\u00e1hla z ta\u0161ky n\u011bjak\u00e9 \u010dasopisy pro Gordona, kter\u00e9 v\u00fdjime\u010dn\u011b kupoval, a n\u011bjak\u00e9 su\u0161en\u00e9 ovoce pro Toma, kter\u00e9mu je\u0161t\u011b \u0159ekla, \u017ee kdyby mu nechutnalo, kobylka Bill se jist\u011b postar\u00e1 o zbytky.<\/div>\n
\n
„M\u011bl bych j\u00edt za Billem?“ zeptal se Gordona, a\u010dkoli jej necht\u011bl ru\u0161it p\u0159i listov\u00e1n\u00ed jeho obl\u00edben\u00fdmi \u010dasopisy.<\/div>\n
„To bych ned\u011blal. Nech jeho p\u0159ij\u00edt k tob\u011b. O\u010dividn\u011b m\u00e1 zase jednu z t\u011bch sv\u00fdch n\u00e1lad. Kdyby ne, ur\u010dit\u011b by si na\u0161el \u010das, aby se zastavil a pozdravil n\u00e1s, kdy\u017e u\u017e se vr\u00e1tili.“ Tom slab\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„P\u016fjdu trochu uklidit do kuchyn\u011b, ne\u017e se pan\u00ed Simone p\u0159iprav\u00ed,“ zvedl se od stolu a naskl\u00e1dal na t\u00e1c ve\u0161ker\u00e9 n\u00e1dob\u00ed, kter\u00e9 u\u017e nebude pot\u0159eba.<\/div>\n
„J\u00e1 ti pom\u016f\u017eu,“ zvedl se Gordon, \u0161oupl si \u010dasopisy pod pa\u017ei a pobral zbytek v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 se Tomovi u\u017e neve\u0161ly na t\u00e1c a nem\u011bl je jak odn\u00e9st.<\/div>\n
Uklidili v\u0161e do d\u0159ezu, aby se nic nev\u00e1lelo kolem a sklidili i to, co se v\u00e1lelo na lince nebo na j\u00eddeln\u00edm stole. Tom kr\u00e1tce zauva\u017eoval, \u017ee po ve\u010de\u0159i umyje n\u00e1dob\u00ed, proto\u017ee po za\u0161pin\u011bn\u00ed dal\u0161\u00edch tal\u00ed\u0159\u016f a p\u0159\u00edbor\u016f u\u017e bude u\u0161pin\u011bn\u00e9ho n\u00e1dob\u00ed pom\u011brn\u011b dost, tak aby to tam nez\u016fstalo do dal\u0161\u00edho dne.<\/div>\n
Simone se v kuchyni objevila kr\u00e1tce na to, oble\u010den\u00e1 zp\u011bt do dom\u00e1c\u00edho oble\u010den\u00ed, p\u0159ipraven\u00e1 pustit se do p\u0159\u00edpravy ve\u010de\u0159e, se kterou j\u00ed Tom tentokr\u00e1t ochotn\u011b pomohl, i kdy\u017e se nejednalo o nic velk\u00e9ho.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bill ze sebe v pokoji shodil ko\u017eenou bundu i mikinu a v\u0161e nechal le\u017eet na posteli. Na st\u016fl odlo\u017eil mobil a pen\u011b\u017eenku, kter\u00e9 m\u011bl s sebou, a na chv\u00edli sebou pl\u00e1cl na p\u0159ikr\u00fdvku. Nohy mu visely dol\u016f z matrace a dot\u00fdkaly se zem\u011b, ale on nem\u011bl v pl\u00e1nu takhle z\u016fstat dlouho. Jen se chv\u00edli zrelaxuje a pak vstane a p\u016fjde si d\u00e1t sprchu. Dol\u016f mezi ostatn\u00ed u\u017e j\u00edt nepl\u00e1noval, i kdyby m\u011bl us\u00ednat o hladu. V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b u\u017e dnes necht\u011bl vid\u011bt ani m\u00e1mu ani Seta, a u\u017e v\u016fbec ne Toma, kv\u016fli kter\u00e9mu to dneska schytal ze dvou stran. Dob\u0159e. Tak ne kv\u016fli Tomovi, ale jistou \u010d\u00e1st v tom taky hr\u00e1l.<\/p><\/div>\n

Bill by zral\u00fd tak akor\u00e1t na ve\u010dern\u00ed o\u010distu, zal\u00e9zt do postele a d\u011blat, \u017ee v dom\u011b v\u016fbec nen\u00ed.<\/div>\n
Vy\u0161vihl se do sedu, skopnul z nohou boty a zav\u0159el se v koupeln\u011b. S\u00e1m p\u0159ed sebou p\u0159edst\u00edral, \u017ee se stoprocentn\u011b soust\u0159ed\u00ed na v\u0161echno, co pr\u00e1v\u011b d\u011bl\u00e1. \u017de v\u00ed o tom, v jak\u00e9m po\u0159ad\u00ed svl\u00e9kl sv\u00e9 oble\u010den\u00ed, kterou nohou vstoupil do sprchov\u00e9ho koutu, nebo kter\u00e1 ruka oto\u010dila kohoutkem, aby pustila vodu. Ledov\u00e1 sprcha p\u0159i\u0161la okam\u017eit\u011b a doslova. Z jeho zamy\u0161len\u00ed jej opravdu probrala a\u017e ledov\u00e1 voda, kter\u00e1 vyst\u0159\u00edkla z hlavice nam\u00edsto tepl\u00e9, proto\u017ee Bill byl p\u0159\u00edli\u0161 zamy\u0161len\u00fd na to, aby se ujistil, \u017ee poslepu nahmatal \u0161patn\u00fd kohoutek.<\/p>\n

„Brrr!“ oklepal se a na chv\u00edli se vr\u00e1til do reality. Odstoupil zpod sprchy co nejv\u00edce stranou, proto\u017ee tu\u0161il, \u017ee jakmile pust\u00ed teplou, stejn\u011b je\u0161t\u011b bude chv\u00edli dol\u016f padat studen\u00e1 voda, a nat\u00e1hnul se po kohoutku s \u010derven\u00fdm lemov\u00e1n\u00edm. Nastavil p\u0159\u00edjemnou teplotu a teprve pak se vr\u00e1til pod proud vody. \u00dalevou vydechl, a dokonce mu nad\u0161en\u00edm a t\u00edm dobr\u00fdm pocitem na chv\u00edli nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. P\u0159enesl v\u00e1hu z jedn\u00e9 nohy na druhou a ztratil se v \u0161um\u011bn\u00ed vody, lehk\u00e9m dun\u011bn\u00ed, jak kapky dopadaly na dno sprchov\u00e9ho koutu, a zap\u0159em\u00fd\u0161lel, jak dlouho by musel pod vodou st\u00e1t, ne\u017e se by se kompletn\u011b rozpustil, ale zrovna dnes nebyl ten den, kdy to cht\u011bl zkusit. P\u0159it\u00e1hl si k sob\u011b z poli\u010dky v\u0161echny p\u0159\u00edpravky, kter\u00e9 bude pot\u0159ebovat. Pohladil se po t\u011ble a trochu se zamra\u010dil. P\u016fvodn\u011b m\u011bl v pl\u00e1nu pou\u017e\u00edt jen sprchov\u00fd gel a \u0161ampon na vlasy, ale se v\u0161emi t\u011bmi v\u011bcmi kolem Toma zjistil, \u017ee se zapomn\u011bl v\u011bnovat n\u011bkter\u00fdm \u010d\u00e1stem sv\u00e9ho t\u011bla, kter\u00e1, a\u010d to Bill nesn\u00e1\u0161el, se bez del\u0161\u00ed p\u00e9\u010de za\u010dala vracet do sv\u00e9ho p\u016fvodn\u00edho p\u0159\u00edrodn\u00edho stavu. Proto se krom\u011b sprchov\u00e9ho gelu a \u0161amponu nat\u00e1hl je\u0161t\u011b po p\u011bn\u011b na holen\u00ed a \u017eiletce, kter\u00e1 nebyla ur\u010den\u00e1 na jeho tv\u00e1\u0159.<\/div>\n

Doufal, \u017ee to dneska p\u016fjde rychle, ale vypadalo to, \u017ee tu op\u011bt str\u00e1v\u00ed minim\u00e1ln\u011b p\u016fl hodiny, ne\u017e ze sebe znovu ud\u011bl\u00e1 \u010dlov\u011bka. Opravdu to nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e se se\u0161lo v\u0161echno najednou. Sprchov\u00e1n\u00ed, myt\u00ed vlas\u016f a holen\u00ed. N\u011bkdy kdy\u017e byl hodn\u011b l\u00edn\u00fd a v\u011bd\u011bl, \u017ee nep\u016fjde p\u00e1r dn\u016f do spole\u010dnosti, byl schopn\u00fd to v\u0161echno d\u011blat na t\u0159ikr\u00e1t. Jeden den sprcha a vlasy, druh\u00fd den sprcha a holen\u00ed podpa\u017e\u00ed, t\u0159et\u00ed den sprcha a holen\u00ed intimn\u00edch m\u00edst. Byl zatracen\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee nebyl holka, proto\u017ee kdyby si m\u011bl holit je\u0161t\u011b k tomu v\u0161emu nohy, nejsp\u00ed\u0161 by i ob\u011b nohy rozd\u011blil na dva dny. V pond\u011bl\u00ed pravou, levou a\u017e v \u00fater\u00fd, aby toho v jeden den nem\u011bl moc.<\/p>\n

Byl by ale v\u00e1\u017en\u011b hloup\u00fd, kdyby byl duchem nep\u0159\u00edtomen zrovna ve chv\u00edli, kdy po jeho k\u016f\u017ei sj\u00ed\u017ed\u011blo n\u011bkolik ostr\u00fdch no\u017e\u016f, tak\u017ee se sna\u017eil d\u00e1vat pozor na to, co d\u011bl\u00e1, aby si je\u0161t\u011b ke v\u0161emu neubl\u00ed\u017eil. Nad\u0161en\u00fd z op\u011bt hladk\u00e9 k\u016f\u017ee ze sebe spl\u00e1chl zbytky p\u011bny na holen\u00ed, d\u00edky kr\u00e1tk\u00fdm vlas\u016fm bylo myt\u00ed hlavy b\u011bhem p\u00e1r minut taky minulost\u00ed, tak\u017ee u\u017e jen zb\u00fdvalo namydlit sv\u00e9 t\u011blo, spl\u00e1chnout a jako nov\u00fd \u010dlov\u011bk vyj\u00edt ven a vklouznout do py\u017eama, na co\u017e se Bill t\u011b\u0161il u\u017e od t\u00e9 doby, co p\u0159ijeli z nemocnice. Dnes m\u011bl nachystan\u00e9 b\u00edl\u00e9 tri\u010dko s kr\u00e1tk\u00fdm ruk\u00e1vem a \u0161ed\u00e9 spac\u00ed kalhoty z velmi tenk\u00e9 l\u00e1tky. Nohavice byly sice \u0161irok\u00e9 a v noci se mu p\u0159evalov\u00e1n\u00edm v\u011bt\u0161inou vyhrnuly a\u017e nad kolena, ale byly pohodln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e norm\u00e1ln\u00ed tepl\u00e1ky, kter\u00e9 kdy\u017e si pod sebou sroloval, tak jej tla\u010dily. Zauva\u017eoval, jestli by si pod kalhoty nem\u011bl vz\u00edt je\u0161t\u011b spodn\u00ed pr\u00e1dlo, proto\u017ee… no… d\u00edky drobn\u00fdm z\u00e1hyb\u016fm bylo vid\u011bt jeho v\u0161echno, jak tenk\u00e1 l\u00e1tka kop\u00edrovala ka\u017edou vybouleniny, nebo by\u0165 jen konturu jeho pozad\u00ed. On se ale p\u0159ece u\u017e nechystal nikam jinam ne\u017e do postele a tu ur\u010dit\u011b nijak pohor\u0161ovat nebude, tak\u017ee nad t\u00edm m\u00e1vl rukou a nau\u010den\u011b vklouzl do nohavic. Nejd\u0159\u00edv pravou, pak levou. Nikdy ne obr\u00e1cen\u011b. Jednou si to uv\u011bdomil, a\u017e u\u017e m\u011bl levou nohu uvnit\u0159 kalhot a m\u00e1lem se p\u0159izabil, jak zavr\u00e1voral, proto\u017ee si spletl nohy. Musel se svl\u00e9ct a chybu napravit, jinak by m\u011bl nejsp\u00ed\u0161 zka\u017een\u00fd cel\u00fd den, proto\u017ee by se v kalhot\u00e1ch zkr\u00e1tka nec\u00edtil.<\/p>\n

\u010cis\u0165ou\u010dk\u00fd, vymydlen\u00fd, oholen\u00fd, skoro jako p\u0159ipraven\u00fd na n\u011bjakou „akci“, zhasl v koupeln\u011b sv\u011btlo a ve\u0161el do pokoje. Hupsl na postel, schoval doln\u00ed polovinu t\u011bla pod p\u0159ikr\u00fdvku, uvelebil se a nat\u00e1hl se po sv\u00e9m mobilu, aby zkusil pohnout s tou hrou, kde pt\u00e1ci zab\u00edjeli prasata, ne\u017e se rozhodne, \u017ee je \u010das j\u00edt sp\u00e1t.<\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„Och aua!“ usykla Simone a tak tak stihla velk\u00fd plech se zlatav\u00fdmi hranolkami hodit na spor\u00e1k, ne\u017e j\u00ed spadne na zem. Sundala z lev\u00e9 ruky ch\u0148apku a zamra\u010dila se nad \u010derven\u00fdm fl\u00ed\u010dkem na sv\u00e9 dlani.<\/p><\/div>\n

„Co se stalo?“ zeptal se Gordon.<\/div>\n
„Uch! Zapomn\u011bla jsem, \u017ee je ta lev\u00e1 ch\u0148apka na jednom m\u00edst\u011b rozp\u00e1ran\u00e1. Trochu jsem se sp\u00e1lila,“ pofoukala si posti\u017een\u00e9 m\u00edsto. „M\u00e1m si to ochladit studenou vodou?“ zeptala se.<\/div>\n
„To bys sk\u00e1kala bolest\u00ed je\u0161t\u011b hodinu. V l\u00e9k\u00e1rni\u010dce by m\u011bl b\u00fdt ten sprej na pop\u00e1leniny,“ vstal Gordon od stolu a za\u010dal se hrabat v r\u016fzn\u00fdch l\u00e9c\u00edch, masti\u010dk\u00e1ch a lahvi\u010dk\u00e1ch, ne\u017e na\u0161el sprej, kter\u00fd hledal. „Tady, uka\u017e,“ sundal plastov\u00fd vr\u0161ek a nat\u00e1hl se pro levou ruku sv\u00e9 man\u017eelky. Nast\u0159\u00edkal na pop\u00e1leninu trochu kapek ze spreje, kter\u00e9 jakmile dopadly na k\u016f\u017ei, okam\u017eit\u011b za\u010daly p\u011bnit a na dlani vytvo\u0159ily b\u00edl\u00fd chom\u00e1\u010dek.<\/div>\n
„\u0160t\u00edpe to,“ post\u011b\u017eovala si Simone.<\/div>\n
„To je nic oproti tomu, co bys c\u00edtila, kdybys to str\u010dila pod ledovou vodu. Zkus d\u00e1vat pozor, abys to n\u011bkde neot\u0159ela, ne\u017e se to samo vst\u0159eb\u00e1,“ rozdal l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 rady a sprej uklidil.<\/div>\n
„J\u00e1 to ud\u011bl\u00e1m,“ nab\u00eddl se Tom a popadl \u010dernou obrace\u010dku, aby mohl hranolky rozd\u011blit na p\u0159ipraven\u00e9 tal\u00ed\u0159e.<\/div>\n
„D\u011bkuji, Tome,“ usm\u00e1la se Simone a alespo\u0148 druhou rukou roznesla na st\u016fl misti\u010dky se zeleninov\u00fdm sal\u00e1tem. „Kdyby cht\u011bl n\u011bkdo p\u0159idat sal\u00e1tu, tak je je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd v lednici,“ ozn\u00e1mila v\u0161em a pod\u00edvala se na Billovo pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto. Te\u010f u\u017e v\u011bd\u011bla, pro\u010d Tomovy o\u010di tak \u010dasto ut\u00edkaly ke vchodu do kuchyn\u011b. \u010cekal, \u017ee se tam zjev\u00ed Bill.<\/div>\n
„Pan Tr\u00fcmper mlad\u0161\u00ed bude pot\u0159ebovat p\u00edsemnou \u017e\u00e1dost, aby se dostavil k ve\u010de\u0159i, nebo jak to bude?“ ucedil Gordon z legrace.<\/div>\n
„J\u00e1 mu tu ve\u010de\u0159i odnesu,“ povzdychla si Simone a vzala misti\u010dku se sal\u00e1tem, kterou se p\u0159edt\u00edm chystala postavit na st\u016fl, kde jej\u00ed syn sed\u00e1val.<\/div>\n
„Pro\u010d by nemohl p\u0159ij\u00edt sem?“ podivil se Gordon.<\/div>\n
„To je na dlouho,“ odbyla jej jeho \u017eena a na posledn\u00ed pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159 postavila nejd\u0159\u00edv sal\u00e1t a teprve pak nechala Toma, aby zbytek plochy zaplnil hranolkami.<\/div>\n
„M\u00e1m mu to odn\u00e9st j\u00e1?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„To je dobr\u00e9. B\u011b\u017e se naj\u00edst,“ pohladila mlad\u00e9ho mu\u017ee po rameni a nam\u00ed\u0159ila si to ven z kuchyn\u011b.<\/p>\n

V\u016fbec nebyla p\u0159ekvapen\u00e1, kdy\u017e nakoukla do Billova pokoje a na\u0161la jej v py\u017eamu trucovat v posteli.<\/div>\n

„Co bude s ve\u010de\u0159\u00ed, Bille?“ zaj\u00edmala se, p\u0159i\u010dem\u017e se sna\u017eila tal\u00ed\u0159 skr\u00fdt za z\u00e1dy.<\/div>\n
„Nem\u00e1m hlad,“ odpov\u011bd\u011bl Bill.<\/div>\n
„Odkdy?“ povyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Dneska.“<\/div>\n
„No tak dob\u0159e. Tak j\u00e1 ty hranolky zase odnesu dol\u016f, jak mysl\u00ed\u0161,“ pokr\u010dila rameny lhostejn\u011b a nat\u00e1hla se po klice, \u017ee dve\u0159e zase zav\u0159e.<\/div>\n
„Po\u010dkej!“ odp\u00edchl Bill z\u00e1da od pol\u0161t\u00e1\u0159e a nakukoval, kde m\u011bla jeho m\u00e1ma tal\u00ed\u0159 ukryt\u00fd.<\/div>\n
„Dojde\u0161 si proto, nebo co bude?“<\/div>\n
„Uhm?“ naklonil Bill hlavu k prav\u00e9mu rameni, nasadil \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00ed o\u010di a nat\u00e1hl ruce k Simone. Necht\u011blo se mu vyl\u00e9zat z toho tepla, kter\u00e9 obalovalo jeho nohy.<\/div>\n
„Ty hranolky nemaj\u00ed no\u017ei\u010dky,“ upozornila jej Simone.<\/div>\n
„Ale ty jo,“ zaculil se Bill jako slun\u00ed\u010dko.<\/div>\n
„Kouzeln\u00e9 slov\u00ed\u010dko?“<\/div>\n
„Abrakadabra? Au!“ odt\u00e1hl se, kdy\u017e jej m\u00e1ma jemn\u011b pleskla po hlav\u011b. „Oh m\u0148ami,“ zasv\u00edtily mu o\u010di. „D\u00edk, matko,“ ucedil a zasm\u00e1l se, kdy\u017e jeho m\u00e1ma zanad\u00e1vala.<\/div>\n
„Bille! V\u00ed\u0161, \u017ee nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161 ‚matko‘.“<\/div>\n
„Promi\u0148, matko,“ zasm\u00e1l se Bill a str\u010dil si dva hranolky do pusy.<\/div>\n
„Tak\u017ee trucuje\u0161?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zabru\u010del, jako by p\u0159esn\u011b nev\u011bd\u011bl, o \u010dem Simone mluv\u00ed.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee tohle schov\u00e1v\u00e1n\u00ed nic nevy\u0159e\u0161\u00ed,“ uji\u0161\u0165ovala se.<\/div>\n
„Ale d\u00e1 mi to \u010das nav\u00edc, abych si v\u011bci ujasnil.“<\/div>\n
„Jo, to mo\u017en\u00e1 ano, ale douf\u00e1m, \u017ee si ty v\u011bci nebude\u0161 uji\u0161\u0165ovat a\u017e do t\u00e9 doby, kdy budeme odj\u00ed\u017ed\u011bt,“ \u0159ekla a oto\u010dila se k v\u00fdchodu. „Mo\u017en\u00e1 ti to uji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed pom\u016f\u017ee urychlit fakt, \u017ee Tom celou dobu nespustil o\u010di ze dve\u0159\u00ed do kuchyn\u011b, jak \u010dekal, \u017ee se tam objev\u00ed\u0161. P\u0159em\u00fd\u0161lej o tom. Dobrou noc, Bille,“ pop\u0159\u00e1la synovi a nechala jej samotn\u00e9ho.<\/p>\n

Na ty hranolky se Bill opravdu t\u011b\u0161il a jeho drah\u00e1 m\u00e1ma znovu zas\u00e1hla mozek v \u010d\u00e1sti, kter\u00e1 up\u0159ednostnila \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu p\u0159ed hladem. Ka\u017ed\u00e9 dal\u0161\u00ed sousto, kter\u00e9 si Bill vlo\u017eil do \u00fast, nem\u011blo \u017e\u00e1dnou chu\u0165. Po\u017eitek z toho nezdrav\u00e9ho j\u00eddla odplul n\u011bkam do d\u00e1li, za to do jeho v\u011bdom\u00ed p\u0159iplaval Tom. Op\u011bt. Bylo mu to trochu l\u00edto, proto\u017ee Toma jeho chov\u00e1n\u00ed o\u010dividn\u011b tr\u00e1pilo. Cht\u011bl to vy\u0159e\u0161it, ale asi nem\u011bl odvahu za Billem p\u0159ij\u00edt, aby se o to pokusil. Zat\u00edm Billa neza\u017eil v takov\u00e9 situaci a nev\u011bd\u011bl, jak se k n\u011bmu chovat. Pustil by jej k sob\u011b? Nad\u00e1val by mu a vyhodil jej, proto\u017ee v takov\u00e9 chv\u00edli nechce b\u00fdt nik\u00fdm ru\u0161en? T\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Tak jako tak se Bill c\u00edtil pod tlakem, proto\u017ee si cht\u011bl uv\u011bdomit, co chce. A to rychle, proto\u017ee Tom si takov\u00e9 chov\u00e1n\u00ed nezaslou\u017e\u00ed. Zaslou\u017e\u00ed si, aby se k n\u011bmu lid\u00e9 chovali hezky a podle v\u0161eho te\u010f Tom nev\u00ed, na \u010dem je a Bill mu necht\u011bl ukazovat svoje stinn\u00e9 str\u00e1nky. Ne te\u010f. Na to bylo je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzy.<\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Cel\u00fd d\u016fm u\u017e d\u00e1vno spal. V\u0161echny m\u00edstnosti i chodby byly zahalen\u00e9 ve tm\u011b. Jen v Billov\u011b pokoji se sv\u00edtilo. Mal\u00e1 lampi\u010dka na no\u010dn\u00edm stolku z\u00e1\u0159ila p\u0159\u00edmo do pr\u00e1zdn\u00e9ho tal\u00ed\u0159e od jeho ve\u010de\u0159e, zat\u00edmco se Bill u\u017e hodiny a hodiny roz\u010diloval nad pitomou hrou v mobilu, kter\u00e1 byla jen z\u00e1st\u011brkou pro jeho vztek. Ve skute\u010dnosti mu byla n\u011bjak\u00e1 hra naprosto ukraden\u00e1. Byl na\u0161tvan\u00fd, proto\u017ee nemohl sp\u00e1t, jeliko\u017e m\u011bl po\u0159\u00e1d o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let. Hodiny, kter\u00e9 byly um\u00edst\u011bny v prav\u00e9m horn\u00edm rohu na displeji, se mu vysm\u00edvaly s ka\u017edou dal\u0161\u00ed minutou do obli\u010deje, kdy z\u016fst\u00e1val vzh\u016fru. Minuty se pomalu sb\u00edhaly s minutami a hodiny s hodinami.<\/p><\/div>\n

Bylo jen n\u011bco m\u00e1lo po p\u016flnoci, ale Bill m\u011bl pocit, jako by nespal minim\u00e1ln\u011b m\u011bs\u00edc. \u00dasta se mu otev\u00edrala a p\u0159ece tu\u0161il, \u017ee by neusnul, ani kdyby se o to sna\u017eil. Posledn\u00ed pt\u00e1k, kter\u00e9ho m\u011bl k dispozici na zabit\u00ed dvou prasat, p\u0159i\u0161el vnive\u010d, kdy\u017e \u0161patn\u011b nam\u00ed\u0159il a pt\u00e1k odlet\u011bl \u00fapln\u011b stranou. Na\u0161tvan\u011b aplikaci ukon\u010dil a hodil mobil vedle sebe.<\/div>\n
D\u016fm byl pono\u0159en\u00fd do ticha, tak\u017ee nep\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee by se n\u011bkdo coural po chodb\u00e1ch, proto\u017ee taky nemohl usnout, p\u0159esto ta my\u0161lenka zk\u0159\u00ed\u017eila jeho mysl ve chv\u00edli, kdy za\u010dal uva\u017eovat, zda je Tom vzh\u016fru. Bylo ale pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee bu\u010f pr\u00e1v\u011b usnul, nebo se u\u017e n\u011bkolik hodin nach\u00e1zel v hlubok\u00e9m sp\u00e1nku, proto\u017ee pokud sly\u0161el dob\u0159e, ve\u0161ker\u00fd pohyb v dom\u011b ustal kolem p\u016fl dev\u00e1t\u00e9, kdy\u017e jeho rodi\u010de na chodb\u011b p\u0159\u00e1li Tomovi dobrou noc, kdy\u017e pokra\u010doval kolem Billova pokoje k tomu sv\u00e9mu.<\/div>\n
V ten moment sed\u011bl Bill v nap\u011bt\u00ed na matraci a hypnotizoval desku dve\u0159\u00ed. Mo\u017en\u00e1 \u010dekal, \u017ee se otev\u0159ou, nebo \u017ee na n\u011b Tom za\u0165uk\u00e1, ale nestalo se ani jedno. Dokonce ani nemohl \u0159\u00edct, jestli t\u0159eba Tom n\u011bjakou dobu nep\u0159e\u0161lapoval p\u0159ed prahem a nev\u00e1hal, zda zaklepat, nebo ne, proto\u017ee na chodb\u011b nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 prkna, kter\u00e1 by zavrzala a nerozhodnou osobu stepuj\u00edc\u00ed na jednom m\u00edst\u011b prozradila.<\/p>\n

Touha zjistit, jestli m\u00e1 Tom klidn\u00e9 span\u00ed i po tom, co Bill p\u0159edv\u00e1d\u011bl, byla v\u0161ak siln\u011bj\u0161\u00ed. Musel se ujistit, \u017ee se Tom celou v\u011bc\u00ed netr\u00e1p\u00ed natolik, aby jej to okr\u00e1dalo o sp\u00e1nek, proto\u017ee Bill moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak\u00e9 to je probouzet se nevyspal\u00fd a p\u0159edev\u0161\u00edm mrzut\u00fd. Znal sebe. Odhodil p\u0159ikr\u00fdvku stranou a lampi\u010dku zhasl. Necht\u011bl, aby sv\u011btlo vych\u00e1zelo ven z pokoje, kdy\u017e otev\u0159e dve\u0159e. Vy\u0161el na chladnou chodbu a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. Rozhl\u00e9dl se do obou sm\u011br\u016f a teprve pak zam\u00ed\u0159il bos\u00fdma nohama k Tomovu pokoji. Jako obvykle vzt\u00e1hl ruku, aby zaklepal, ale v tom jej trklo, \u017ee pokud Tom sp\u00ed, asi by neocenil, kdyby jej Bill probudil klep\u00e1n\u00edm jen proto, aby zjistil, zda Tom sp\u00ed nebo ne, proto vzal opatrn\u011b za kliku a co mo\u017en\u00e1 nejti\u0161eji ji t\u00e1hl dol\u016f, dokud dve\u0159e nepovolily a nevytvo\u0159ily malou \u0161kv\u00edru, d\u00edky kter\u00e9 si Bill mohl gratulovat, \u017ee zvl\u00e1dl otev\u0159\u00edt. Stejn\u00fdm zp\u016fsobem dve\u0159e zase zav\u0159el. Na kr\u00e1tko zauva\u017eoval, pro\u010d si je nenech\u00e1 otev\u0159en\u00e9, kdy\u017e hned odejde, aby nemusel absolvovat cel\u00fd otv\u00edrac\u00ed a zav\u00edrac\u00ed proces znovu a znovu, ale necht\u011bl, aby chladno z chodby vnikalo do vytopen\u00e9ho pokoje d\u00e9le, ne\u017e bylo nutn\u00e9.<\/div>\n

Str\u010dil soust\u0159ed\u011bn\u00edm vypl\u00e1znut\u00fd jazyk zp\u011bt do \u00fast a jako baletka na\u0161lapoval po podlaze. Tom jako naschv\u00e1l le\u017eel z\u00e1dy ke dve\u0159\u00edm, tud\u00ed\u017e musel Bill postel obej\u00edt. Kdyby se rozhodl zvolit rychlej\u0161\u00ed zp\u016fsob – tak, \u017ee by p\u0159e\u0161el k Tomov\u00fdm z\u00e1d\u016fm a naklonil se nad n\u011bj, s jeho \u0161ikovnost\u00ed by ztratil balanc a na Toma by p\u0159epadl. Tak\u017ee tahle varianta nep\u0159ipadala v \u00favahu. Po \u0161pi\u010dk\u00e1ch se sunul k druh\u00e9 stran\u011b postele a ob\u00e1val se ka\u017ed\u00e9ho prud\u0161\u00edho nadechnut\u00ed. U\u017e tak m\u011bl pocit, \u017ee tlukot jeho srdce mus\u00ed b\u00fdt sly\u0161et na celou vesnici, ale byl to jen jeho pocit d\u00edky naprost\u00e9mu tichu v\u0161ude kolem.<\/p>\n

P\u0159e\u0161el a\u017e k \u00fapln\u00e9mu kraji postele. Jeho kolena se t\u00e9m\u011b\u0159 dot\u00fdkala okraje matrace, jak bl\u00edzko byl. Jeho o\u010di si d\u00edky bohu tm\u011b ji\u017e p\u0159ivykly a celou situaci mu usnad\u0148oval i m\u011bs\u00edc, kter\u00fd sice nebyl v \u00fapl\u0148ku, ale tu a tam vykoukl zpoza mrak\u016f a poslal sv\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e9 paprsky do Tomova okna, kter\u00e9 nebylo zat\u00e1hnut\u00e9, co\u017e Bill dost dob\u0159e nech\u00e1pal. On jej zatahoval st\u00e1le, i kdy\u017e se cel\u00e1 v\u011bc se vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edm se sv\u011bt\u00e9lkem v zahrad\u011b vysv\u011btlila. Ten pohled do \u010dernoty byl zkr\u00e1tka po\u0159\u00e1d d\u011bsiv\u00fd. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e byl v pokoji s\u00e1m.<\/div>\n

Zaost\u0159il do Tomova obli\u010deje a sna\u017eil se rozeznat alespo\u0148 hrub\u00e9 obrysy jeho tv\u00e1\u0159e. \u010celisti, rty, nos, obo\u010d\u00ed. Moc detail\u016f nevid\u011bl, ale \u017ee byly Tomovy o\u010di zav\u0159en\u00e9, to bylo v\u00edce m\u00e9n\u011b jasn\u00e9. Kdyby nebyly a kdyby nespal, jist\u011b by se Billa zeptal, co d\u011bl\u00e1 v jeho pokoji uprost\u0159ed noci. Nic takov\u00e9ho se ale nestalo. S ka\u017ed\u00fdm mrknut\u00edm se Tomova tv\u00e1\u0159 zd\u00e1la jasn\u011bj\u0161\u00ed, snadn\u011bji rozpoznateln\u00e1. Bill \u010dekal, \u017ee bude jeho tv\u00e1\u0159 uvoln\u011bn\u00e1, ale z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu byla podivn\u011b zachmu\u0159en\u00e1. Jako by upadal do n\u011bjak\u00e9ho ne p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00edjemn\u00e9ho snu.<\/div>\n
Z\u016fst\u00e1val st\u00e1t u postele a prohl\u00ed\u017eel si sp\u00edc\u00edho mu\u017ee v n\u00ed. Bylo mu l\u00edto, \u017ee se na cel\u00fd zbytek odpoledne zav\u0159el v pokoji a u\u017e nevy\u0161el. P\u00e1r pitom\u00fdch hodin a Tom mu chyb\u011bl. Chyb\u011blo mu mluvit s n\u00edm a b\u00fdt v jeho p\u0159\u00edtomnosti, a\u0165 u\u017e s polibky nebo bez nich. Najednou m\u011bl chu\u0165 jej sobecky probudit a mluvit s n\u00edm. Ne o tom, co se mezi nimi d\u011bje. O \u010demkoli jin\u00e9m. I kdyby to m\u011bla b\u00fdt zoufal\u00e1 konverzace o po\u010das\u00ed, na kterou p\u0159ijde \u0159ada, kdy\u017e u\u017e doch\u00e1zej\u00ed norm\u00e1ln\u00ed t\u00e9mata. Ti\u0161e si povzdychl, c\u00edtil se jako naprost\u00fd idiot.<\/p>\n

Lekl se, kdy\u017e p\u0159ikr\u00fdvka za\u0161ustila, jak Tom sev\u0159el v p\u011bsti okraj a nadzvedl dostate\u010dn\u011b proto, aby Bill, kter\u00fd se mu vkradl do pokoje, pochopil, co mu t\u00edm chce nazna\u010dit. Dr\u017eel c\u00edp pe\u0159iny ve vzduchu, neotev\u00edraje o\u010di ani na chvilku. Bill byl paralyzov\u00e1n u\u017e jen t\u00edm, s jakou samoz\u0159ejmost\u00ed Tom cel\u00fd pohyb vykonal. Bylo to jasn\u00e9, \u00fa\u010deln\u00e9 a pl\u00e1novan\u00e9. \u017d\u00e1dn\u00e9 ospal\u00e9 pohyby. On nespal. Pravd\u011bpodobn\u011b vn\u00edmal Billovu p\u0159\u00edtomnost od otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed a u\u017e po jeho zastaven\u00ed se u postele, ale nic ne\u0159ekl, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, co Bill zam\u00fd\u0161lel. Mo\u017en\u00e1 si myslel, \u017ee se na n\u011bj p\u0159i\u0161el jen pod\u00edvat a hned zase odejde, ale to, \u017ee n\u011bjakou dobu st\u00e1l na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b, Toma utvrdilo jen v tom, \u017ee odej\u00edt nechce, proto to ud\u011blal. Nadzvedl pokr\u00fdvku a \u010dekal, kdy se k n\u011bmu druh\u00fd mu\u017e p\u0159ipoj\u00ed, a a\u010dkoli to vypadalo, \u017ee d\u00edky Billovu p\u0159ekvapen\u00ed bude ruku dr\u017eet ve vzduchu dlouho a pou\u0161t\u011bt si tak chladn\u00fd vzduch k vyh\u0159\u00e1t\u00e9mu t\u011blu, nakonec uc\u00edtil vst\u0159\u00edcn\u00fd krok kup\u0159edu, kdy\u017e se Bill vy\u0161plhal nahoru po v\u0161ech \u010dty\u0159ech, poskl\u00e1dal sv\u00e9 t\u011blo do sp\u00edc\u00ed polohy rovnob\u011b\u017en\u011b s t\u00edm Tomov\u00fdm a p\u0159isunul se tak bl\u00edzko k n\u011bmu, \u017ee kdy\u017e Tom pokl\u00e1dal \u010d\u00e1st p\u0159ikr\u00fdvky zp\u011bt, zakryl Billovo t\u011blo tak, ani\u017e by mu by\u0165 jen kous\u00ed\u010dek zad \u010douhal ven. Pustil c\u00edp pe\u0159iny a polo\u017eil si ruku na sv\u016fj p\u0159ikryt\u00fd bok, v\u00ed\u010dka st\u00e1le tiskl sob\u011b. Necht\u011bl d\u00e1t Billovi najevo, \u017ee na n\u011bj \u010dekal. \u017de tajn\u011b doufal, \u017ee p\u0159ijde, i kdyby mu m\u011bl jen rozpa\u010dit\u011b pop\u0159\u00e1t dobrou noc a zase odej\u00edt. I jemu chyb\u011bl. Prakticky cel\u00fd den s n\u00edm nestr\u00e1vil d\u00e9le ne\u017e n\u011bkolik minut u sn\u00eddan\u011b a ob\u011bda. Billova p\u0159\u00edtomnost mu chyb\u011bla v\u00edc ne\u017e kdy jindy, proto\u017ee jakmile u\u017e si zvyknete m\u00edt Billa kolem sebe, ta n\u00e1hl\u00e1 samota se stane nesnesitelnou. Tom byl v\u00fdborn\u00fd, co se zvl\u00e1d\u00e1n\u00ed samoty t\u00fd\u010de, ale tohle byla tak pohlcuj\u00edc\u00ed samota, \u017ee si alespo\u0148 musel p\u0159edstavovat, \u017ee je Bill u n\u011bj. Mluv\u00ed, m\u00e1ch\u00e1 rukama i nohama, d\u011bl\u00e1 zbyte\u010dn\u00e9 a nepot\u0159ebn\u00e9 zvuky a je prost\u011b Bill. Proto doufal, \u017ee kdy\u017e u\u017e byly jeho prosby vysly\u0161eny a Bill se skute\u010dn\u011b v jeho pokoji p\u0159ece jen objevil, p\u0159ijme i nab\u00eddku, aby s n\u00edm str\u00e1vil noc. V tu chv\u00edli to bylo odli\u0161n\u00e9 od obou noc\u00ed, kter\u00e9 s n\u00edm Bill str\u00e1vil v posteli. Poprv\u00e9 jej vedle sebe ani nevn\u00edmal. \u0160lo jen o to sd\u00edlet teplo a podruh\u00e9 mu to bylo jedno, proto\u017ee byl je\u0161t\u011b m\u00edrn\u011b opil\u00fd a nav\u00edc mu bylo \u0161patn\u011b, ale te\u010f to bylo jin\u00e9. Te\u010f po jeho p\u0159\u00edtomnosti doslova tou\u017eil. Uv\u011bdomoval si jej vedle sebe, vn\u00edmal jeho t\u011blo tak bl\u00edzko u sv\u00e9ho.<\/p>\n

Bill \u017easl nad kouzlem toho okam\u017eiku. T\u00edm, \u017ee Tom neotev\u0159el o\u010di, ani nic ne\u0159ekl, ud\u011blal cel\u00fd ten okam\u017eik naprosto magick\u00fdm. Nadzvedl p\u0159ikr\u00fdvku a ml\u010dky Billovi sd\u011bloval, \u017ee mu sice trvalo p\u0159ij\u00edt, ale p\u0159esto se Tom nezlob\u00ed natolik, aby jej odm\u00edtl pustit k sob\u011b. T\u00edm jednoduch\u00fdm gestem pov\u011bd\u011bl Billovi tolik, kolik by do slov nikdy nevetkl. Tentokr\u00e1t \u010diny opravdu p\u0159ed\u010dily slova. Zd\u00e1lo se, \u017ee Tom je vd\u011b\u010dn\u00fd u\u017e jen za to, \u017ee vedle n\u011bj le\u017e\u00ed, ale Billovi to bylo m\u00e1lo. Le\u017eeli sice vedle sebe, a kdy\u017e se jeden z nich zhluboka nadechl, mohl se lehounce ot\u0159\u00edt o hrudn\u00edk toho druh\u00e9ho, ale jinak si Tom dr\u017eel odstup. Byl si jist\u00fd, \u017ee ani takhle nebude schopn\u00fd usnout. Ani kdy\u017e Tom le\u017e\u00ed vedle a dosud byl v\u017edycky jeho \u010darovn\u00fdm usp\u00e1vac\u00edm l\u00e9kem. Pot\u0159eboval zdvojn\u00e1sobit l\u00e1tku, aby mohl usnout, proto se p\u0159isunul k Tomovi je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee, srazil jejich hrudn\u00edky a pod p\u0159ikr\u00fdvkou omotal levou pa\u017ei kolem Tomova pasu. Op\u0159el se \u010delem o hork\u00e9 \u010delo druh\u00e9ho mu\u017ee a ti\u0161e vydechl. Po jeho prvn\u00edm kroku, Tom pohnul pravou pa\u017e\u00ed a p\u0159es povrch pe\u0159iny ji sunul k Billovu t\u011blu, p\u0159es kter\u00e9 se p\u0159eplazil a objal Billa stejn\u00fdm zp\u016fsobem jako on jeho, jen s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee si jej k sob\u011b tiskl p\u0159es p\u0159ikr\u00fdvku, kter\u00e1 d\u00e1vno h\u0159\u00e1la Billovo t\u011blo. Bill se jemn\u011b usm\u00e1l a z vlastn\u00ed v\u016fle se tiskl na druh\u00e9 t\u011blo, jak jen mohl, c\u00edtil, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edc se on sunul k prot\u011bj\u0161\u00edmu hrudn\u00edku, t\u00edm \u00fa\u017eeji si jej Tom p\u0159itahoval k sob\u011b, aby z\u016fstal p\u0159esn\u011b tak bl\u00edzko, odkud se bude moct p\u0159ibl\u00ed\u017eit o dal\u0161\u00ed kousek, pokud to tak bude c\u00edtit. Ani milimetr zp\u011bt. O to se byla Tomova dla\u0148 na Billov\u011b t\u011ble ochotna postarat.<\/p>\n

Dlouhou chv\u00edli se pohybovali proti sob\u011b. Tiskli se, vrt\u011bli, hledali polohu, ve kter\u00e9 by do sebe nejpohodln\u011bji zapadli, a z\u00e1rove\u0148 se sna\u017eili vypo\u0159\u00e1dat se v\u0161\u00ed tou intimitou, kterou najednou sd\u00edleli, ani\u017e by se mezi nimi stalo cokoli v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edho. Bill miloval, jak p\u0159i ka\u017ed\u00e9m nepatrn\u00e9m chv\u011bn\u00ed c\u00edtil Tomovo t\u011blo, jeho dech na tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e vydechl p\u0159es pootev\u0159en\u00e1 \u00fasta a tu zoufalou bl\u00edzkost, kter\u00e1 z nich obou p\u0159\u00edmo \u010di\u0161ela. Sna\u017eil se dr\u017eet ruku, kter\u00e1 byla vtisknuta mezi jejich t\u011bly v klidu, aby neza\u010dala sj\u00ed\u017ed\u011bt po Tomov\u011b hrudn\u00edku a nehladila jej, k \u010demu\u017e ji horkost p\u0159\u00edmo sv\u00e1d\u011bla. To objet\u00ed bylo tak lehk\u00e9, v\u00e1hav\u00e9 a zdr\u017eenliv\u00e9. Jeden z nich mohl kdykoli toho druh\u00e9ho odstr\u010dit a vyprostit se, ale ani jeden po tom netou\u017eil. Jen vy\u010dk\u00e1vali, kter\u00fd z nich ud\u011bl\u00e1 ten posledn\u00ed krok a semkne je k sob\u011b.<\/div>\n

P\u0159ekvapiv\u011b to byl Bill, kdo u\u017e nemohl sn\u00e9st tu my\u0161lenku, \u017ee n\u011bco \u00fa\u017easn\u00e9ho le\u017e\u00ed na dosah jeho ruky a on se zdr\u00e1h\u00e1 po tom hm\u00e1tnout. Proto se vrhl do Tomovy n\u00e1ru\u010de, n\u00e1siln\u011b se natla\u010dil do jeho objet\u00ed a s\u00e1m uv\u011bznil jeho t\u011blo ve smrteln\u00e9m sev\u0159en\u00ed jeho pa\u017e\u00ed, kter\u00e9 si chr\u00e1nily n\u011bco, co u\u017e necht\u011bly pustit. Tom \u00falevn\u011b vydechl. Celou dobu byl v nap\u011bt\u00ed, kdy se Bill odt\u00e1hne a \u0159ekne, \u017ee to nem\u016f\u017eou, \u017ee to nejde, ale nestalo se, proto Billa objal a pravou rukou vjel do jeho vo\u0148av\u00fdch vlas\u016f, aby si jej za hlavu p\u0159idr\u017eel u sebe.<\/div>\n
On\u011bm\u011ble vydechl, kdy\u017e na jeho such\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch rtech p\u0159ist\u00e1l m\u011bkk\u00fd polibek, ml\u010dky p\u0159ej\u00edc\u00ed dobrou noc a hned na to se Billova tv\u00e1\u0159 natiskla co nejv\u00edce na tu Tomovu.<\/div>\n
\n

Teprve v tu chv\u00edli byl opravdu \u010das j\u00edt sp\u00e1t.<\/p><\/div>\n

Pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto v Tomov\u011b srdci a posteli bylo r\u00e1zem zapln\u011bno.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Bill se po n\u00e1vratu zp\u011bt do Schallbachu dostal do domu jako prvn\u00ed. Prolet\u011bl chodbami a zav\u0159el se ve sv\u00e9m pokoji, aby nemusel nikomu \u010delit. „Ob\u010das to s n\u00edm v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed lehk\u00e9,“ povzdechla si Simone, zat\u00edmco \u010dekala, a\u017e za sebou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[600],"tags":[],"class_list":["post-3138","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-to-be-found"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3138","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3138"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3138\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3138"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3138"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3138"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}