{"id":3140,"date":"2015-04-16T16:00:00","date_gmt":"2015-04-16T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3129"},"modified":"2015-04-16T16:00:00","modified_gmt":"2015-04-16T15:00:00","slug":"the-hitchhiker-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/04\/16\/the-hitchhiker-20\/","title":{"rendered":"The Hitchhiker 20."},"content":{"rendered":"
autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
D\u011bs\u00ed m\u011b to<\/p>\n

<\/em> Tom se pod\u00edval na Billa, kter\u00fd sed\u011bl na druh\u00e9 stran\u011b kabiny kamionu a z\u00edral ven na d\u00e9\u0161\u0165, zat\u00edmco jeli v tichosti. Mlad\u00edk byl po cel\u00fd den tich\u00fd, sotva promluvil, kdy\u017e mu objedn\u00e1val j\u00eddlo, jen p\u0159ik\u00fdvl na to, co Tom navrhl a pot\u00e9 mu za to pod\u011bkoval jako v\u017edycky, ale to bylo v\u0161echno.<\/p>\n

Tom si nebyl jist\u00fd, co d\u011blat. Bill se zd\u00e1l b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku po skon\u010den\u00ed jejich tak trochu divn\u00e9ho momentu v posteli, usm\u00e1l se nazp\u011bt po Tomov\u011b polibku a neza\u010dal vy\u0161ilovat, kdy\u017e mu Tom \u0159ekl, \u017ee ho m\u00e1 r\u00e1d. Ne\u0159ekl nic nazp\u011bt, a Tom to ani neo\u010dek\u00e1val, jen svra\u0161til obo\u010d\u00ed, jeho \u00fasm\u011bv zmizel a p\u0159ik\u00fdvl. A bylo to. N\u011bkolik p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. Pak se p\u0159itulil k n\u011bmu bl\u00ed\u017e, vlastn\u011b opravdu bl\u00edzko, a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n

Tom nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, jak dlouho mlad\u00edkovi trvalo skute\u010dn\u011b usnout, byla tam mo\u017enost, \u017ee to jen p\u0159edst\u00edral, aby zabr\u00e1nil nep\u0159\u00edjemn\u00e9 konverzaci, ale Tom se tv\u00e1\u0159il, \u017ee mu tak jako tak v\u011b\u0159il. Koneckonc\u016f, Bill m\u011bl za sebou dlouh\u00fd den, nejd\u0159\u00edv ten blbec v hospod\u011b, potom Tom, kter\u00fd jej pol\u00edbil a je\u0161t\u011b k tomu sly\u0161el, \u017ee ho Tom nejenom cht\u011bl, ale tak\u00e9 ho m\u00e1 r\u00e1d, a Tom na n\u011bj necht\u011bl jakkoliv tla\u010dit, aby \u0159ekl n\u011bco, \u010deho by pozd\u011bji litoval.<\/p>\n

Ale to u\u017e bylo p\u0159ed n\u011bkolika hodinami a Bill st\u00e1le je\u0161t\u011b ne\u0159ekl nic o tom, co se stalo, a i kdy\u017e Tom ch\u00e1pal, \u017ee to bylo pro n\u011bj obt\u00ed\u017en\u00e9, tak n\u011bjak cht\u011bl n\u011bjak\u00fd druh reakce, i pokud by to znamenalo, \u017ee bude odm\u00edtnut\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Vlastn\u011b o\u010dek\u00e1val odm\u00edtnut\u00ed, tam nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, jak by k n\u011bmu Bill mohl n\u011bco c\u00edtit, ne pot\u00e9, co z n\u011bj celou dobu vy\u0161iloval, a pak tam byl trochu probl\u00e9m s v\u011bkov\u00fdm rozd\u00edlem. Ten \u010dlov\u011bk byl po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b kluk, necht\u011bl by n\u011bkoho, jako je Tom. Mo\u017en\u00e1 by v\u011bk nebyl takov\u00fd probl\u00e9m, pokud by \u017eili jin\u00fd \u017eivot, ale Tom \u017eil sv\u016fj \u017eivot na cest\u00e1ch, kde bral stopa\u0159e a spal v motelech, a Bill… Bill nev\u011bd\u011bl nic o re\u00e1ln\u00e9m \u017eivot\u011b, to bylo jist\u00e9, ale brzy to zjist\u00ed. V New Yorku. Kam se dostanou za dva dny.<\/p>\n

M\u011bli spolu u\u017e jen dv\u011b noci… pak bude po v\u0161em. Tom si myslel, \u017ee bude c\u00edtit \u00falevu, kdy\u017e Bill zmiz\u00ed z jeho \u017eivota, neust\u00e1le ho nem\u00edt ve sv\u00e9 mysli a nemuset se celou dobu ob\u00e1vat, \u017ee jej rozru\u0161\u00ed, ale ta my\u0161lenka v\u016fbec nezp\u016fsobovala, \u017ee by se c\u00edtil l\u00e9pe. Vlastn\u011b mu z toho bylo tak trochu \u0161patn\u011b, z t\u00e9 p\u0159edstavy, \u017ee nech\u00e1 Billa j\u00edt, sledovat jej, jak miz\u00ed v obrovsk\u00e9m m\u011bst\u011b, jako je New York, kde se mu mohlo n\u011bco st\u00e1t.<\/p>\n

Necht\u011bl to, ale nebylo tam nic, co by s t\u00edm mohl ud\u011blat. Byl to Bill\u016fv \u017eivot, ne jeho.<\/p>\n

Mohl by mlad\u00edka po\u017e\u00e1dat, aby \u0161el s n\u00edm, ale to by nebyl ten nejchyt\u0159ej\u0161\u00ed n\u00e1pad ani pro jednoho z nich. Nejen proto, \u017ee Tom by se v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku vr\u00e1til do Denveru a tak\u00e9 do okoln\u00edch m\u011bst, nebyl si jist\u00fd, odkud Bill je, ale existovalo riziko, \u017ee by skon\u010dil tam, kde \u017eil, a Tom si byl docela jist\u00fd, \u017ee to by mlad\u00edk necht\u011bl, ale tak\u00e9 proto, \u017ee Tom\u016fv \u0161\u00e9f by nikdy nedovolil, aby si u sebe nechal napo\u0159\u00e1d jednoho spolucestuj\u00edc\u00edho. Bran\u00ed stopa\u0159\u016f bylo okay, ka\u017ed\u00fd to d\u011blal, ale m\u00edt s sebou n\u011bkoho trvale, bylo p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 riziko. \u0158e\u010di by se \u0161\u00ed\u0159ily a nakonec by se dostaly do ucha \u0161patn\u00e9 osoby a pak by se dostal do probl\u00e9m\u016f za poru\u0161en\u00ed pravidel. Tak\u017ee ne, Tom nemohl vz\u00edt Billa s sebou, bez ohledu na to, jak moc by cht\u011bl.<\/div>\n

Nav\u00edc, Bill by nikdy ne\u0159ekl ano. Tak\u017ee by bylo zbyte\u010dn\u00e9 se pt\u00e1t.<\/p>\n

Kdyby jen byl star\u0161\u00ed…<\/p>\n

Tom zavrt\u011bl hlavou, frustrovan\u00fd s\u00e1m se sebou. Musel p\u0159estat, musel na celou tu v\u011bc zapomenout. Prost\u011b musel zvl\u00e1dnout p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed a pak bude Bill pry\u010d a on se bude moci vr\u00e1tit ke sv\u00fdm nesmysln\u00fdm j\u00edzd\u00e1m. S\u00e1m. Bez kr\u00e1sn\u00e9ho \u010dernovlas\u00e9ho teenagera, kter\u00fd by mu d\u011blal spole\u010dnost…<\/div>\n

„Jsi okay?“<\/div>\n
Tom trochu posko\u010dil na m\u00edst\u011b p\u0159i zvuku Billova hlasu a hodil po n\u011bm rychl\u00fdm pohledem, ne\u017e lehce k\u00fdvnul.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 na\u0161tvan\u011b,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. „Jsi si jist\u00fd, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku,“ Tom si povzdechl. „Ned\u011blej si s t\u00edm starosti.“
Bill p\u0159ik\u00fdvl a pomalu se oto\u010dil, aby znovu z\u00edral oknem ven a p\u00e1r minut jeli v tichu, ztraceni ve vlastn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch.<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se za minulou noc,“ zamumlal najednou Bill, ale nepod\u00edval se na Toma, kter\u00fd na n\u011bj vrhl p\u0159ekvapen\u00fd pohled. „Nikdo mi nikdy d\u0159\u00edv ne\u0159ekl, \u017ee by m\u011b m\u011bl r\u00e1d. Netu\u0161il jsem, jak reagovat. M\u011bl jsem n\u011bco \u0159\u00edct.“<\/div>\n

„Ne,“ Tom zavrt\u011bl hlavou a pod\u00edval se na n\u011bj znovu. „Neo\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee bys op\u011btoval m\u00e9 city, nikdy nebudu, a nem\u011bl jsem t\u011b pol\u00edbit. To byla hloupost, a je mi l\u00edto, \u017ee jsem to ud\u011blal.“<\/div>\n
Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvl, s pohledem st\u00e1le odvr\u00e1cen\u00fdm a ti\u0161e si povzdechl, zat\u00edmco si projel rukou skrz sv\u00e9 dlouh\u00e9 vlasy.<\/div>\n
„Ale mn\u011b se to l\u00edbilo,“ zamumlal. „P\u0159ekvapil jsi m\u011b, ale l\u00edbilo se mi to.“<\/p>\n

Tom se pousm\u00e1l a pomalu p\u0159ik\u00fdvl. Alespo\u0148 to zn\u011blo, jako by mu bylo tak n\u011bjak odpu\u0161t\u011bno za jeho hloupost, a pokud nic jin\u00e9ho, tak za to byl velmi vd\u011b\u010dn\u00fd. Byl by nerad, kdyby se rozd\u011blili, ani\u017e by bylo mezi nimi v\u0161e dobr\u00e9 a n\u011bco jako ne\u010dekan\u00fd polibek mohl spoustu v\u011bc\u00ed zni\u010dit.<\/div>\n

„Ale myslel jsi to tak?“ Zeptal se Bill a Tom mohli sly\u0161et zav\u00e1h\u00e1n\u00ed v jeho hlase. „To, co jsi \u0159ekl v\u010dera ve\u010der?“<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl Tom, ani\u017e by nad t\u00edm musel p\u0159em\u00fd\u0161let. „Myslel jsem v\u00e1\u017en\u011b ka\u017ed\u00e9 slovo. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee prvn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed jsi mi p\u0159i\u0161el dost otravn\u00fd, ale potom… Mysl\u00edm, \u017ee jsem si uv\u011bdomil, jak speci\u00e1ln\u00ed jsi.“<\/div>\n
Hodil rychl\u00fd pohled na mlad\u00edka, kter\u00fd v\u016fbec nevypadal p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b.<\/div>\n
„Ale ned\u011blej si s t\u00edm starosti,“ pokra\u010doval Tom. „Slibuju, \u017ee se nebudu o nic pokou\u0161et, a opravdu se omlouv\u00e1m za ten polibek.“<\/p>\n

Bill si povzdechl a Tom mohl vid\u011bt koutkem oka, jak se oto\u010dil sm\u011brem k n\u011bmu, ale nepod\u00edval se na n\u011bj, m\u00edsto toho dr\u017eel sv\u00e9 o\u010di na silnici a \u010dekal na to, co mu cht\u011bl mlad\u00edk \u0159\u00edct.<\/div>\n

„J\u00e1…“ za\u010dal, pak na okam\u017eik zav\u00e1hal, ne\u017e otev\u0159el \u00fasta, aby promluvil. „J\u00e1 t\u011b m\u00e1m taky r\u00e1d, Tome.“<\/div>\n
Tomovy o\u010di se trochu roz\u0161\u00ed\u0159ily, ale sna\u017eil se skr\u00fdt sv\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, a to nejen nad mlad\u00edkov\u00fdmi slovy, ale tak\u00e9 nad t\u00edm, \u017ee to bylo poprv\u00e9, co \u0159ekl Tomovi jm\u00e9nem. Ani jednou jej Tom nesly\u0161el \u0159\u00edct ho nahlas, a skoro za\u010dal v\u011b\u0159it, \u017ee ho zapomn\u011bl.<\/div>\n
„Ale d\u011bs\u00ed m\u011b to,“ pokra\u010doval Bill a nerv\u00f3zn\u011b polkl. „M\u00e1me p\u0159ed sebou u\u017e jen dva dny spolu, a tohle je v\u0161echno tak moc… j\u00e1 jen… nejsem si jist\u00fd, \u017ee bych to zvl\u00e1dl.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a v\u011bnoval mu uklid\u0148uj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv. „A je to okay. Nebudeme d\u011blat nic, co bys necht\u011bl, a j\u00e1 ti slibuju, \u017ee u\u017e t\u011b nebudu znovu l\u00edbat.“<\/p>\n

Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvl a pak se op\u0159el v sedadle, d\u00edval se ven na auta p\u0159ed nimi.<\/div>\n

„Jezd\u00ed\u0161 do New Yorku \u010dasto?“<\/div>\n
„Ne,“ Tom zavrt\u011bl hlavou. „Byl jsem tam jen p\u00e1rkr\u00e1t a v\u017edy jen na noc, pak mus\u00edm pokra\u010dovat na novou dod\u00e1vku.“<\/div>\n
„Co tam vzadu vlastn\u011b m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed,“ Tom pokr\u010dil rameny. „Nic leg\u00e1ln\u00edho, soud\u011b podle m\u00e9 v\u00fdplatn\u00ed p\u00e1sky. \u010c\u00edm m\u00e9n\u011b v\u00edm, t\u00edm l\u00e9pe pro m\u011b. Kdy\u017e m\u011b chyt\u00ed s t\u00edm, co tam m\u00e1m… No, alespo\u0148 nebudu lh\u00e1t, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee nev\u00edm, co to je, a v\u0161echny bal\u00edky jsou neporu\u0161en\u00e9, tak\u017ee s trochou \u0161t\u011bst\u00ed mi to budou v\u011b\u0159it.“<\/div>\n
„U\u017e t\u011b n\u011bkdy chytili?“<\/div>\n
„Ne,“ Tom se zasm\u00e1l. „Prohl\u00ed\u017eeli to n\u011bkolikr\u00e1t, ale a\u0165 u\u017e tam je cokoliv, co by tam nem\u011blo b\u00fdt, je to dob\u0159e skryt\u00e9, a oni to opravdu neprohl\u00ed\u017eeli moc zbl\u00edzka.“<\/p>\n

Bill p\u0159ik\u00fdvl, pak ze sebe vydal hlubok\u00fd povzdech a Tom na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b pohl\u00e9dl.<\/div>\n

„To je opravdu v\u0161echno, \u017ee?“ \u0158ekl mlad\u00edk ti\u0161e. „A\u017e se tam dostaneme… U\u017e se znovu neuvid\u00edme, je to tak?“<\/div>\n
„To asi ne, kluku,“ odpov\u011bd\u011bl Tom up\u0159\u00edmn\u011b, nen\u00e1vid\u011bl sv\u00e1 vlastn\u00ed slova. „Ve stejn\u00e9m okam\u017eiku, kdy opust\u00ed\u0161 tenhle kamion, to bude s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed naposledy, kdy m\u011b uvid\u00ed\u0161. Ale d\u00edvej se na to z t\u00e9 lep\u0161\u00ed str\u00e1nky, bude\u0161 kone\u010dn\u011b v New Yorku.“<\/div>\n
„Jo…“ zamumlal Bill a op\u011bt sv\u016fj pohled odvr\u00e1til. „Kone\u010dn\u011b…“<\/p>\n

autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Zarlina D\u011bs\u00ed m\u011b to Tom se pod\u00edval na Billa, kter\u00fd sed\u011bl na druh\u00e9 stran\u011b kabiny kamionu a z\u00edral ven na d\u00e9\u0161\u0165, zat\u00edmco jeli v tichosti. Mlad\u00edk byl po cel\u00fd den tich\u00fd, sotva promluvil, kdy\u017e mu objedn\u00e1val j\u00eddlo, jen p\u0159ik\u00fdvl na to,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[613],"tags":[],"class_list":["post-3140","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-hitchhiker"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3140","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3140"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3140\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3140"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3140"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3140"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}