{"id":3162,"date":"2015-04-10T15:00:00","date_gmt":"2015-04-10T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3151"},"modified":"2015-04-10T15:00:00","modified_gmt":"2015-04-10T14:00:00","slug":"lehrer-des-lebens-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/04\/10\/lehrer-des-lebens-9\/","title":{"rendered":"Lehrer des Lebens 9."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
13. \u0159\u00edjna 2007, Jersleben<\/p>\n

<\/em> Po zhruba dvacetiminutov\u00e9 cest\u011b, b\u011bhem kter\u00e9 detailn\u011b rozebrali, pro\u010d a kdy se Bill rozhodl, \u017ee bude vegetari\u00e1n, to vypadalo, \u017ee Anis je t\u00edm up\u0159\u00edmn\u011b fascinov\u00e1n. Cesta d\u00edky tomu utekla tak rychle, \u017ee Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, kdy\u017e zastavili p\u0159ed d\u0159ev\u011bnou roubenkou. Okouzlen\u011b vydechl. „To je n\u00e1dhern\u00fd.“<\/div>\n

„Po\u010dkej, a\u017e to uvid\u00ed\u0161 uvnit\u0159,“ Anis s \u00fasm\u011bvem pobral v\u0161echny jejich v\u011bci a chlapci pokynul. „Hej, holoto, vezu vz\u00e1cnou n\u00e1v\u0161t\u011bvu,“ zahul\u00e1kal ode dve\u0159\u00ed domu.<\/div>\n
„Nene!“ z hloubi domu se ozval nad\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159ik n\u00e1sledovan\u00fd hlasit\u00fdm dusotem. Jen co se Bill zul, u\u017e ho Kay popadl do n\u00e1ru\u010de a vesele s n\u00edm zato\u010dil. O\u010dividn\u011b u\u017e m\u011bl upito. „Princezna dorazila.“<\/div>\n
„Tak hlavn\u011b opatrn\u011b, aby zase neutekla,“ Anis pobaven\u011b pomohl Billovi vyprostit se z Kennethova sev\u0159en\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e chlapce automaticky objal kolem bok\u016f. Billovi na jeho dla\u0148 sjel pohled, ale nijak neprotestoval. Jen se uculil. „Chceme p\u0159eci, aby se tu c\u00edtil dob\u0159e, ne?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ pochopil Kay p\u0159ekvapiv\u011b rychle, couvaje do uctiv\u00e9 vzd\u00e1lenosti. „Cokoliv, aby byl Bill spokojen\u00fd a vracel se k n\u00e1m \u010dast\u011bji.“<\/p>\n

Bill se zasm\u00e1l, ani slovem necukl na fakt, \u017ee Anis ho st\u00e1le dr\u017e\u00ed kolem bok\u016f. „Kdyby m\u011b n\u011bkdo pozval, pravd\u011bpodobn\u011b bych se uk\u00e1zal u\u017e d\u0159\u00edv.“<\/div>\n

„Kayi, ne\u017e za\u010dne\u0161 se zpov\u011bd\u00ed, pros\u00edm t\u011b,“ zastavil Anis Kayovy ot\u00e1zky s p\u0159edstihem, „co kdybych Billovi prvn\u00ed uk\u00e1zal d\u016fm? Ty mu zat\u00edm m\u016f\u017ee\u0161 nam\u00edchat jeden z t\u011bch tv\u00fdch koktejl\u016f,“ povzbudiv\u011b na n\u011bj mrknul. Ani nepo\u010dkal na jeho odpov\u011b\u010f, rovnou si k sob\u011b chlapce p\u0159itiskl a zam\u00ed\u0159il s n\u00edm do patra.<\/div>\n
„Kolik mysl\u00ed\u0161, \u017ee u\u017e toho vypil?“ Bill k n\u011bmu vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Rozhodn\u011b dost,“ Anis se rozesm\u00e1l. Dostali se do mal\u00e9 \u00fatuln\u00e9 lo\u017enice, do kter\u00e9 se akor\u00e1t ve\u0161la man\u017eelsk\u00e1 postel a mal\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148 vedle dve\u0159\u00ed. U \u010dela postele okno p\u0159es p\u016flku st\u011bny zaji\u0161\u0165ovalo skvostn\u00fd v\u00fdhled k lesu a jezeru. „Tohle bude tv\u016fj pokoj na noc. Kluci u\u017e si zabrali ty, kter\u00e9 m\u00edvaj\u00ed norm\u00e1ln\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Chlapec s \u00fasm\u011bvem p\u0159ejel prsty p\u0159es l\u00e1tku nebes. „Kde obvykle sp\u00e1v\u00e1\u0161 ty?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b tady,“ Anis pokr\u010dil rameny. „M\u00e1m tenhle pokoj nejrad\u011bji, kv\u016fli tomu v\u00fdhledu. Ale \u0159\u00edkal jsem si, \u017ee kdy\u017e tu m\u00e1me tak speci\u00e1ln\u00edho hosta, \u017ee si zaslou\u017e\u00ed speci\u00e1ln\u00ed pokoj.“<\/div>\n
„Po\u010dkej a kde bude\u0161 sp\u00e1t ty?“<\/div>\n
„O nic se nestarej,“ s \u00fasm\u011bvem ho Anis chytil za ramena. „Te\u010f je d\u016fle\u017eit\u00e9, aby ses skv\u011ble bavil. Nic v\u00edc.“<\/div>\n
„V\u017edycky se dob\u0159e bav\u00edm, kdy\u017e jsem s tebou\u2026“ nejist\u011b se Bill uculil, jemn\u011b zatahal za Anisovo tri\u010dko. „P\u0159edt\u00edm\u2026 jsem se ti nevyh\u00fdbal proto, \u017ee bych s tebou nebyl r\u00e1d, ale\u2026“<\/div>\n
„Hej, Bu!“ ozval se Kay\u016fv k\u0159ik.<\/div>\n
Bill si povzdechl, od Anise odstoupil. „Hej, nezapome\u0148 na to. Pozd\u011bji se t\u011b na to zept\u00e1m,“ Anis kone\u010dky prst\u016f pohladil chlapce po tv\u00e1\u0159i, ne\u017e s omluvn\u00fdm \u00fasm\u011bvem zam\u00ed\u0159il za Kennethem. \u00dat\u011bchou pro Billa bylo, kdy\u017e zaslechl Anisovu v\u00fd\u010ditku, \u017ee to filip\u00ednsk\u00fd st\u0159evo si um\u00ed vybrat v\u017edycky tu nejblb\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edli<\/em>.<\/div>\n
\n

~<\/p><\/div>\n

\n

Jak se uk\u00e1zalo, Kay s Nyzem byli mnohem lep\u0161\u00ed spole\u010dnost, ne\u017e si Bill dok\u00e1zal p\u0159edstavit a up\u0159\u00edmn\u011b litoval toho, \u017ee z prvn\u00edho setk\u00e1n\u00ed si nic nepamatoval. Neust\u00e1le h\u00e1zeli do vzduchu jeden f\u00f3r za druh\u00fdm, tak\u017ee Bill ani nepot\u0159eboval b\u00fdt opil\u00fd, aby ho bolelo b\u0159icho od sm\u00edchu. Proto byl trochu zklaman\u00fd, kdy\u017e oba vytuhli. N\u00e1ladu mu zvedlo jen to, \u017ee se s nimi vyfotil, proto\u017ee pozice, v n\u00ed\u017e usnuli, byla bezkonkuren\u010dn\u00ed.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, norm\u00e1ln\u011b by jim kluci ve tv\u00e9m v\u011bku n\u011bco p\u0159ikreslili na obli\u010dej a teprve pak se s nimi fotili, ale ty\u2026“ Anis pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou, kdy\u017e chlapec je\u0161t\u011b oba mu\u017ee p\u0159ikryl dekou. Nedivil by se, kdyby jim je\u0161t\u011b p\u0159ipravil sklenku vody a aspirin. Nev\u011bd\u011bl, \u017ee takov\u00e9 sklenky u\u017e d\u00e1vno stoj\u00ed na kuchy\u0148sk\u00e9 lince.<\/div>\n

„Kdyby se tak n\u011bkdo fotil se mnou, do konce \u017eivota bych je prokl\u00ednal. Nem\u016f\u017eu dopustit, aby tihle cukrou\u0161ci prokl\u00ednali m\u011b,“ Bill s \u00fasm\u011bvem dosedl na druh\u00fd gau\u010d, vedle Anise. „Jen se na n\u011b pod\u00edvej!“<\/div>\n
„To vynech\u00e1m,“ Anis se rozesm\u00e1l. „Na ty po\u0161uky se d\u00edv\u00e1m denn\u011b u\u017e p\u00e1r let, u\u017e m\u011b nic neobm\u011bk\u010d\u00ed, Bille.“<\/div>\n
„Jak ses s nimi sezn\u00e1mil?“ Bill k n\u011bmu zv\u011bdav\u011b vzhl\u00e9dl. Kone\u010dn\u011b se i nat\u00e1hl pro d\u017eb\u00e1n, do kter\u00e9ho mu Kay p\u0159ipravil speci\u00e1ln\u00ed d\u00e1rek.<\/div>\n
„Hrozn\u011b dlouh\u00e1 historie,“ Anis se pousm\u00e1l. Nato\u010dil se, aby na chlapce mohl bez ostychu z\u00edrat. „Poznal jsem je oba v m\u00fdch nejdivo\u010dej\u0161\u00edch letech.“<\/div>\n
„To znamen\u00e1 co?“<\/p>\n

„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se zept\u00e1\u0161,“ s \u00fasm\u011bvem sledoval, jak se Bill uvelebuje, d\u00edky \u010demu\u017e se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e k Anisovi. Byli od sebe sotva p\u00e1r centimetr\u016f. „V\u00ed\u0161, je mi dvacet dev\u011bt. \u0160kolu jsem dod\u011blal teprve vloni. Ne\u017e jsem p\u0159i\u0161el k rozumu, byla to pom\u011brn\u011b dlouh\u00e1 cesta. Akor\u00e1t nev\u00edm, jestli ti to m\u00e1m rozv\u00e9st nebo ne. Mohl bych v tv\u00fdch o\u010d\u00edch klesnout.“<\/div>\n

Bill se pousm\u00e1l, jemn\u011b mu stiskl z\u00e1p\u011bst\u00ed. „To se nestane.“<\/div>\n
Anis mu \u00fasm\u011bv vd\u011b\u010dn\u011b oplatil, prsty p\u0159ejel po jeho dlani. „V\u00ed\u0161, p\u0159ezd\u00edvka Bushido nen\u00ed jen tak, m\u00e1 sv\u00e9 opodstatn\u011bn\u00ed. Nem\u011bl jsem jednoduch\u00e9 d\u011btstv\u00ed, ale o tom bych rad\u011bji prozat\u00edm nemluvil. To zase n\u011bkdy p\u0159\u00ed\u0161t\u011b,“ opatrn\u011b s n\u00edm propletl prsty. Bill ho povzbudil jemn\u00fdm stisknut\u00edm. „V pubert\u011b jsme na tom s rodinou nebyli moc dob\u0159e. M\u00e1ma na m\u011b a bratra byla sama a j\u00e1\u2026 No, byl jsem zmetek. Ale pro svoj\u00ed m\u00e1mu jsem cht\u011bl ud\u011blat cokoliv, abych j\u00ed mohl uleh\u010dit. Vyd\u011bl\u00e1val jsem si prodejem drog,“ trpce se zasm\u00e1l. „Nakonec m\u011b za to samoz\u0159ejm\u011b zab\u00e1sli, na t\u0159i roky. Vyu\u010dil jsem se tam lak\u00fdrn\u00edkem,“ pobaven\u011b na Billa mrknul. „Tam jsem se sezn\u00e1mil s Flerem, kter\u00fd m\u011b sezn\u00e1mil tady s Kayem a Nyzem. Hodn\u011b jsme pak spolu sprejovali a tak.“<\/p>\n

„Wow,“ hv\u00edzdnul Bill obdivn\u011b. „Tak te\u010f jsi v m\u00fdch o\u010d\u00edch naopak stoupnul. I p\u0159es tohle v\u0161echno jsi nakonec dod\u011blal vysokou a stal se z tebe u\u010ditel!“<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, jak se to \u0159\u00edk\u00e1 – kdo neum\u00ed, u\u010d\u00ed,“ rozesm\u00e1l se Anis.<\/div>\n
Bill odlo\u017eil pr\u00e1zdn\u00fd d\u017eb\u00e1n. \u0160lo t\u00e9m\u011b\u0159 vid\u011bt, jak se uvolnil a z ramen mu spadly t\u00e9m\u011b\u0159 ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1brany. Op\u0159el se bokem o Anise, ruce st\u00e1le propleten\u00e9. „To nen\u00ed pravda. Jsi skv\u011bl\u00fd u\u010ditel. Sice na tvoje hodiny nechod\u00edm, ale jako t\u0159\u00eddn\u00ed jsi bo\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Zapom\u00edn\u00e1\u0161, \u017ee j\u00e1 jsem bo\u017e\u00ed ve v\u0161em!“<\/div>\n
Bill k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, alkoholov\u00fd opar se mu usazoval v o\u010d\u00edch. „To jsem je\u0161t\u011b nem\u011bl \u0161anci zjistit\u2026“ podotkl ti\u0161e.<\/div>\n
Anis zt\u011b\u017eka polkl. „Bille\u2026“<\/div>\n
„V p\u00e1tek jsem se ti nevyh\u00fdbal proto, \u017ee bych s tebou necht\u011bl b\u00fdt. Ale proto, \u017ee s tebou chci b\u00fdt a\u017e moc. Jsem tak zmaten\u00fd, Anisi,“ zak\u0148oural Bill, svezl se mu do n\u00e1ru\u010de. Zavrn\u011bl, kdy\u017e ho Anis objal kolem pasu. „Bo\u017ee, tolik se mi l\u00edb\u00ed\u0161. Nem\u00e1\u0161 ani pon\u011bt\u00ed, jak moc. A m\u011b to tak d\u011bs\u00ed! Jsi m\u016fj u\u010ditel, Anisi. Nem\u011bl bys m\u011b p\u0159itahovat, je to zak\u00e1zan\u00e9. A ty \u0159e\u010di, kter\u00e9 koluj\u00ed po vesnici, kdy\u017e jsi m\u011b posledn\u011b vezl. Tolik se boj\u00edm, \u017ee z toho bude\u0161 m\u00edt probl\u00e9my. Nem\u016f\u017ee\u0161 se mi l\u00edbit, Anisi.“<\/p>\n

Anis v naprost\u00e9m \u0161oku z\u00edral p\u0159ed sebe, napr\u00e1zdno otv\u00edraje a zase zav\u00edraje pusu. Ani v nejmen\u0161\u00edm ne\u010dekal tak up\u0159\u00edmnou chlapcovu zpov\u011b\u010f a tak nev\u011bd\u011bl, jak reagovat. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b na\u0161el ta spr\u00e1vn\u00e1 slova, v\u0161iml si, \u017ee chlapec v jeho n\u00e1ru\u010di pokojn\u011b oddechuje. Kayova alkoholov\u00e1 bomba o\u010dividn\u011b zafungovala i jako pr\u00e1\u0161ky na span\u00ed.<\/div>\n

Opatrn\u011b, aby ho nevzbudil, ho v n\u00e1ru\u010di zvedl a zam\u00ed\u0159il do patra do jeho lo\u017enice, kde ho ulo\u017eil do postele. Pe\u0159inu mu p\u0159it\u00e1hl a\u017e po ramena, zat\u00edmco chlapec slastn\u011b zafun\u011bl. Anis se p\u0159i pohledu na n\u011bj neubr\u00e1nil \u00fasm\u011bvu. „Abys v\u011bd\u011bl, taky se mi l\u00edb\u00ed\u0161. Zatracen\u011b moc. A klidn\u011b bych s tebou poru\u0161il v\u0161echna pravidla,“ zamumlal mu do ucha, ne\u017e se s povzdechem odebral do vlastn\u00edho pokoje. Ani ho nenapadlo, \u017ee by se jeho slova mohla dostat a\u017e do mozku sp\u00edc\u00edho chlapce. Nato\u017e, \u017ee by si to mohl r\u00e1no pamatovat\u2026<\/div>\n
\n

~<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

14. \u0159\u00edjna 2007, Jersleben<\/p>\n

<\/em> Bill nikdy nebyl vd\u011b\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee se probudil s\u00e1m v pr\u00e1zdn\u00e9 posteli. Nev\u011bd\u011bl sice, kdy odpadl a jak se do postele dostal, ale pamatoval si \u00fapln\u011b ka\u017ed\u00e9 slovo, kter\u00e9 mezi n\u00edm a Anisem padlo. Bo\u017ee, pro\u010d neum\u011bl tu svoj\u00ed ukecanou pusu dr\u017eet zav\u0159enou? Nejrad\u011bji by si zalezl pod pe\u0159inu a cel\u00fd den z\u00edral z okna, proto\u017ee v\u00fdhled, ten byl opravdu skvostn\u00fd.<\/div>\n

Sebral ale ve\u0161kerou svoji odvahu a z postele se vyhrabal. Je\u0161t\u011b se kr\u00e1tce zkulturnil v koupeln\u011b, ne\u017e kone\u010dn\u011b zam\u00ed\u0159il za ostatn\u00edmi, kter\u00e9 u\u017e bylo sly\u0161et z p\u0159\u00edzem\u00ed. „Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ nerv\u00f3zn\u011b na n\u011b m\u00e1vnul ode dve\u0159\u00ed, nerv\u00f3zn\u011b pohledem pokukuje po Anisovi.<\/div>\n
„Ou, odlo\u017ete ohe\u0148, c\u00edt\u00edm tu trochu dusno,“ houknul Kay pobaven\u011b, kdy\u017e se Anis\u016fv a Bill\u016fv pohled st\u0159etl. M\u011bl pravdu, nap\u011bt\u00ed by se mezi nimi dalo kr\u00e1jet. „Ale princezno, d\u00edky za tvoj\u00ed prvn\u00ed pomoc na kocovinu,“ zvesela si ho p\u0159it\u00e1hnul a vtisknul mu pusu na rty.<\/div>\n
Bill v \u0161oku zamrkal, kdy\u017e to sam\u00e9 ud\u011blal i Nyze. „Asi\u2026 Nen\u00ed za\u010d?“ Anis vyprsknul sm\u00edchy. Nap\u011bt\u00ed povolilo.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. 13. \u0159\u00edjna 2007, Jersleben Po zhruba dvacetiminutov\u00e9 cest\u011b, b\u011bhem kter\u00e9 detailn\u011b rozebrali, pro\u010d a kdy se Bill rozhodl, \u017ee bude vegetari\u00e1n, to vypadalo, \u017ee Anis je t\u00edm up\u0159\u00edmn\u011b fascinov\u00e1n. Cesta d\u00edky tomu utekla tak rychle, \u017ee Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[610],"tags":[],"class_list":["post-3162","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lehrer-des-lebens"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3162","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3162"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3162\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3162"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3162"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3162"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}