{"id":3166,"date":"2015-04-08T16:00:00","date_gmt":"2015-04-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3155"},"modified":"2015-04-08T16:00:00","modified_gmt":"2015-04-08T15:00:00","slug":"turn-back-time-18-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/04\/08\/turn-back-time-18-1-2\/","title":{"rendered":"Turn Back Time 18. (1\/3)"},"content":{"rendered":"
autor: Izzap<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Sladk\u00e1 l\u00e1ska<\/p>\n

<\/strong> „Pane Kaulitzi…“<\/div>\n

Bill bla\u017een\u011b vydechl.<\/div>\n
Hlas se mu na okam\u017eik zadrhl v hrdle a pak z n\u011bho vy\u0161el ve form\u011b slastn\u00e9ho stenu. Tom m\u00edrn\u011b nadzvedl Billovy boky a nato\u010dil si jeho t\u011blo do lep\u0161\u00edho \u00fahlu. Znovu p\u0159irazil, chytil rytmus, odt\u00e1hl se a zase se hore\u010dn\u011b pohnul sm\u011brem vp\u0159ed.<\/p>\n

Ub\u011bhl t\u00fdden od toho n\u00e1vrhu u\u010din\u011bn\u00e9ho v opu\u0161t\u011bn\u00e9 chaloupce.<\/div>\n

Tom fascinov\u00e1n t\u00edm, o \u010dem Bill uva\u017euje, nebo dokonce co chce. Jak\u00fd krok hodl\u00e1 ud\u011blat v t\u00e9hle f\u00e1zi jejich vztahu. Vypadal po\u0159\u00e1d tak naivn\u011b, a kdy\u017e m\u011blo doj\u00edt na l\u00edb\u00e1n\u00ed, v\u017edycky zrudnul a rozt\u0159\u00e1sly se mu ruce.<\/div>\n
Ale… Bill n\u011bkdy dok\u00e1zal opravdu p\u0159ekvapit.<\/div>\n
A\u010dkoliv to oba cht\u011bli ud\u011blat u\u017e v chatr\u010di hned po tom n\u00e1vrhu, zadr\u017eel je nedostatek v\u011bdomost\u00ed. I kdy\u017e to byl kr\u00e1sn\u00e1 \u017e\u00e1dost, p\u0159ed sedmi dny nebylo na takovou v\u011bc nic p\u0159ichyst\u00e1no. Ani jeden nebyl p\u0159ipraven\u00fd. Kdyby to ten den ud\u011blali, zaslepen\u00ed posedlost\u00ed a rostouc\u00ed touhou, v\u00fdsledkem by byla Billova obrovsk\u00e1 bolest, o kter\u00e9 dote\u010f chlapec ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee je mo\u017en\u00e1.<\/div>\n
\n

Tak\u017ee to odlo\u017eili.<\/p><\/div>\n

\n
<\/div>\n
Zm\u00edrnili tempo, pomalu a trp\u011bliv\u011b testovali, opatrn\u011b roztahovali Bill\u016fv vstup, aby byl p\u0159ipraven\u00fd pro proniknut\u00ed. A bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed – p\u0159inejmen\u0161\u00edm.<\/div>\n
Billovi nebylo nikdy v \u017eivot\u011b tak trapn\u011b a nikdy se nec\u00edtil tak obna\u017een\u011b, jako kdy\u017e le\u017eel na star\u00e9 dece na podlaze chatr\u010de a vystrkoval na Tom nah\u00fd zadek.<\/div>\n
Tom byl pomal\u00fd a pe\u010dliv\u00fd, zap\u0159en\u00fd o lokty si br\u00e1zdil cestu dol\u016f l\u00edn\u00fdmi polibky. Pohyboval se s rychlost\u00ed lenochoda, jako by mohl rozb\u00edt k\u0159ehk\u00e9ho chlapce pod sebou.<\/div>\n
Opatrn\u011b prostr\u010dil ruku mezi n\u011b, jeho prsty se \u0161okovan\u011b a omluvn\u011b st\u00e1hly, kdy\u017e omylem zavadil o n\u011bco, \u010deho nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed z\u00e1m\u011br se dot\u00fdkat.<\/p>\n

„Tomi,“ vydechl Bill zt\u011b\u017eka, z hrdla se mu vydral sten, jakmile se Tom odt\u00e1hl a pak zase p\u0159irazil, tentokr\u00e1t s v\u011bt\u0161\u00ed silou.<\/div>\n

\u010cernovl\u00e1sek t\u00e9m\u011b\u0159 zak\u0159i\u010del, jakmile Tom zas\u00e1hl p\u0159\u00edmo jeho prostatu. Proto\u010dily se mu panenky a p\u0159ed o\u010dima se mu objevila b\u00edl\u00e1 a potom \u010dern\u00e1 barva, dokonce i kdy\u017e m\u011bl zav\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka. Nikdy nec\u00edtil tolik pot\u011b\u0161en\u00ed. Bylo to o tolik lep\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ed t\u00fddnem…<\/p>\n

„Bille, chci, abys mi \u0159ekl… kdyby t\u011b to bolelo, dob\u0159e?“ po\u017e\u00e1dal Billa Tom toho dne nejm\u00ed\u0148 po osm\u00e9.<\/em><\/div>\n

„Dob\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bl druh\u00fd chlapec kr\u00e1tce a p\u0159ik\u00fdvl.<\/em><\/div>\n
Nerv\u00f3zn\u011b se kousl do rtu a jeho t\u011blo se napjalo v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed dosud nepoznan\u00e9ho pocitu.<\/em><\/div>\n
„Nechci, aby t\u011b to bolelo,“ ospravedl\u0148oval se dred\u00e1\u010d a mrknul se do Billov\u00fdch spodn\u00edch parti\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e na p\u00e1r vte\u0159in odhl\u00e9dl od \u010dernovl\u00e1skov\u00fdch kukadel.<\/p>\n

Bill p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, aby zahnal slzy nervozity, je\u017e se mu tla\u010dily do o\u010d\u00ed. Nikdy se takhle nec\u00edtil, nikdy nebyl tak p\u0159emo\u017een\u00fd emocemi. \u010c\u00e1st n\u011bj byla nedo\u010dkav\u00e1, \u010d\u00e1st \u0161\u00edlen\u011b nerv\u00f3zn\u00ed a \u010d\u00e1st \u0161\u00edlen\u011b vzru\u0161en\u00e1 p\u0159edstavou, kam tohle m\u016f\u017ee v\u00e9st.<\/em><\/div>\n

Chlapec rozt\u0159esen\u011b vydechl, polo\u017eil ruce na Tomovy boky a pohladil kone\u010dky prst\u016f Tomovu poko\u017eku. Vn\u00edmal, \u017ee jeho spole\u010dn\u00edkovi nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee.<\/em><\/div>\n
„Nebude,“ prohl\u00e1sil Bill, aby zareagoval na Tomovo prohl\u00e1\u0161en\u00ed. „Proto\u017ee ty bude\u0161 jemn\u00fd, Tomi, spr\u00e1vn\u011b?“<\/em><\/div>\n
Tom vyjel pohledem po odhalen\u00e9m Billov\u011b t\u011ble, aby ho znovu spojil s t\u00edm \u010dernovl\u00e1skov\u00fdm. Usm\u00e1l se a nahnul se, aby p\u0159itiskl n\u011b\u017en\u011b sv\u00e9 rty na jeho. „Takhle jemn\u00fd,“ zamumlal do Billov\u00fdch \u00fast.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek zvedl hlavu a je\u0161t\u011b jednou Toma pol\u00edbil. Jen pro jistotu.<\/em><\/div>\n

Zav\u0159el o\u010di a pomalu se odt\u00e1hl, rty nechal pootev\u0159en\u00e9, zat\u00edmco pokl\u00e1dal hlavu zp\u011bt na p\u0159ikr\u00fdvku.<\/em><\/div>\n
„P\u0159ipraven\u00fd?“ za\u0161eptal dred\u00e1\u010d.<\/em><\/div>\n
Bill otev\u0159el v\u00ed\u010dka a zjistil, \u017ee na n\u011bj Tom ustaran\u011b hled\u00ed. P\u0159ik\u00fdvl a ti\u0161e odpov\u011bd\u011bl: „Poj\u010f.“<\/em><\/div>\n
Tom po\u010dkal n\u011bkolik sekund, snad aby sebral dostatek odvahy nebo aby Billovi dop\u0159\u00e1l chvilku na uvoln\u011bn\u00ed. Po chvilce se p\u0159esunul trochu sm\u011brem dol\u016f a uhnul pohledem, zat\u00edmco si klekl mezi Billovy nohy. Nerv\u00f3zn\u011b mrknul dol\u016f a rychle se zase pod\u00edval jinam. Do tv\u00e1\u0159\u00ed mu stoupla \u010derve\u0148.<\/em><\/div>\n
Polkl.<\/em><\/div>\n
Srdce mu za\u010dalo tlouct rychleji, kdy\u017e si uv\u011bdomil, na co se tu chyst\u00e1.<\/em><\/div>\n
Pod\u00edval se na Billa a zjistil, \u017ee ten m\u00e1 o\u010di pevn\u011b zav\u0159en\u00e9 a kou\u0161e si spodn\u00ed ret. Na jeho obli\u010deji bylo vid\u011bt, jak neuvoln\u011bn\u00fd je.<\/p>\n

Tom se zam\u011b\u0159il na \u010dernovl\u00e1skovu tv\u00e1\u0159. P\u0159esunul ruku na to ur\u010dit\u00e9 m\u00edsto a zano\u0159il se do toho \u00fazk\u00e9ho vlhka.<\/em><\/div>\n

Zarazil se, kdy\u017e Bill vykulil o\u010di.<\/em><\/div>\n
„Bol\u00ed to?“ ptal se pochybova\u010dn\u011b dred\u00e1\u010d.<\/em><\/div>\n
Bill se neh\u00fdbal a ztuhle odpov\u011bd\u011bl: „Je to… zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m p\u0159estat?“<\/em><\/div>\n
„Ne, ne,“ odpov\u011bd\u011bl druh\u00fd chlapec a rozpustil se v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch. „Pokra\u010duj.“<\/p>\n

Bill ztuhle \u010dekal a sna\u017eil se p\u0159inutit svoje svaly uvolnit se. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e bude napjat\u00fd, bude to jenom hor\u0161\u00ed a mo\u017en\u00e1 i bolestiv\u011bj\u0161\u00ed. Tak\u017ee si p\u0159ik\u00e1zal relaxovat. Konec konc\u016f – byl to jenom Tomi, nebylo \u010deho se b\u00e1t. Ale jakmile se na okam\u017eik uvolnil, hned se zase sev\u0159el, jakmile Tom p\u0159idal dal\u0161\u00ed prst. Znovu vyvalil o\u010di.<\/em><\/div>\n

„Co?“ zeptal se boj\u00e1cn\u011b dred\u00e1\u010d a ustal ve sv\u00e9m sna\u017een\u00ed.<\/em><\/div>\n
Bill znovu uvolnil svaly a pohl\u00e9dl na n\u011bj, v jeho rysech byl patrn\u00fd \u0161ok a jeho rty se rozt\u00e1hly do p\u0159ekvapen\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. „Mohu… Mysl\u00edm, \u017ee mohu… Mohu t\u011b c\u00edtit,“ \u0159ekl ti\u0161e, jat\u00fd posv\u00e1tnou hr\u016fzou. Zadr\u017eel sm\u00edch, kdy\u017e do n\u011bj Tom op\u011bt vsunul prost\u0159edn\u00ed\u010dek.<\/em><\/div>\n
Jeho spole\u010dn\u00edk se zachichotal a v\u011bnoval Billov\u00fdm rt\u016fm n\u011bkolik polibk\u016f. „Jsi tak \u00fazk\u00fd,“ za\u0161eptal, kdy\u017e se odt\u00e1hl o p\u00e1r milimetr\u016f.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek vlivem t\u00e9 pozn\u00e1mky zrudnul a bolestiv\u011b st\u00e1hl svaly, kdy\u017e Tom k prost\u0159edn\u00ed\u010dku p\u0159idal ukazov\u00e1\u010dek. Trochu se kroutil, dokud se nec\u00edtil pohodln\u011bji. St\u00e1le z\u016fst\u00e1val ohromen\u00fd t\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm, ciz\u00edm pocitem.<\/em><\/div>\n

„Tomi?“ ozval se po chv\u00edli.<\/em><\/div>\n
„Hmm?“<\/em><\/div>\n
Bill nepromluvil, dokud nena\u0161el nejlep\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak formulovat ot\u00e1zku.<\/em><\/div>\n
Jeho tv\u00e1\u0159e znachov\u011bly a stydliv\u011b vyslovil: „Opravdu bude\u0161 schopn\u00fd se tam vej\u00edt sv\u00fdm… sv\u00fdm… v\u0161ak v\u00ed\u0161?“<\/em><\/div>\n
Tom se jemn\u011b zasm\u00e1l, odpoledn\u00ed sv\u011btlo oz\u00e1\u0159ilo jeho zuby. „Mysl\u00edm, \u017ee jo,“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e.<\/em><\/div>\n
Bill s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem odpov\u011bd\u011bl: „J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee ne.“<\/em><\/div>\n
\n

\u010cernovl\u00e1sek zav\u0159el o\u010di a kousl se do rtu, aby zadr\u017eel sm\u00edch nad vzpom\u00ednkou z minul\u00e9ho t\u00fddne. Tom do n\u011bj znovu p\u0159irazil. O\u010dividn\u011b se do n\u011bj pohodln\u011b ve\u0161el.<\/p>\n

autor: Izzap<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Allka<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Izzap Sladk\u00e1 l\u00e1ska „Pane Kaulitzi…“ Bill bla\u017een\u011b vydechl. Hlas se mu na okam\u017eik zadrhl v hrdle a pak z n\u011bho vy\u0161el ve form\u011b slastn\u00e9ho stenu. Tom m\u00edrn\u011b nadzvedl Billovy boky a nato\u010dil si jeho t\u011blo do lep\u0161\u00edho \u00fahlu. Znovu p\u0159irazil, chytil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[606],"tags":[],"class_list":["post-3166","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-turn-back-time"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3166","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3166"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3166\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3166"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3166"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3166"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}