{"id":3174,"date":"2015-04-06T15:00:00","date_gmt":"2015-04-06T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3163"},"modified":"2015-04-06T15:00:00","modified_gmt":"2015-04-06T14:00:00","slug":"lost-to-be-found-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/04\/06\/lost-to-be-found-33\/","title":{"rendered":"Lost to be found 33."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o)<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Tom se dnes k sn\u00eddani do\u0161oural a\u017e jako t\u0159et\u00ed. Seta nikde nepotkal a Bill nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b spal, nebo pr\u00e1v\u011b vst\u00e1val. P\u0159ibli\u017eoval se ke kuchyni, ze kter\u00e9 sly\u0161el tich\u00fd sm\u00edch a tlumen\u00fd rozhovor. Nakoukl dovnit\u0159, aby pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady n\u011bco nevhodn\u011b nep\u0159eru\u0161il, ale pot\u00e9 s \u00fasm\u011bvem ve\u0161el do m\u00edstnosti, kde u linky st\u00e1la Simone v Gordonov\u011b objet\u00ed, kter\u00e9 mu ochotn\u011b vracela, a po tom, co se zasm\u00e1la n\u011b\u010demu, co j\u00ed jej\u00ed man\u017eel po\u0161eptal do ucha, se od n\u011bj nechala dlouze pol\u00edbit, omot\u00e1vaj\u00edc mu pa\u017ee kolem krku.<\/p>\n

„Uhm dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pozdravil Tom a oba si s \u00fasm\u011bvem prohl\u00ed\u017eel. Simone se od Gordona odt\u00e1hla, ale nijak z Gordonovy bl\u00edzkosti neposp\u00edchala. Necht\u011bla, aby to vypadalo, \u017ee je Tom p\u0159i n\u011b\u010dem p\u0159istihl, nebo \u017ee se styd\u011bli za to, \u017ee se na chv\u00edli oddali drobn\u00e9mu mazlen\u00ed.<\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Tome, vyspal ses dob\u0159e?“ zeptala se Simone a pomalu se vypro\u0161\u0165ovala z Gordonova sev\u0159en\u00ed, kter\u00fd si nemohl odpustit je\u0161t\u011b jeden rychl\u00fd polibek a letmou pusu na tv\u00e1\u0159 sv\u00e9 \u017eeny.<\/div>\n
„Ano d\u011bkuji,“ p\u0159ik\u00fdvl a o\u010di mu z\u00e1\u0159ily, kdy\u017e ty dva sledoval.<\/div>\n
„Co tak kouk\u00e1\u0161?“ pop\u00edchl jej Gordon, kdy\u017e m\u00ed\u0159il za n\u00edm ke stolu, aby se po sladk\u00e9m l\u00edb\u00e1n\u00ed zakousl do chutn\u00e9 sn\u00eddan\u011b.<\/div>\n
„Jen je hezk\u00e9, \u017ee se m\u00e1te tak r\u00e1di a chov\u00e1te se k sob\u011b tak hezky,“ pov\u011bd\u011bl na rovinu. V\u0161ichni ostatn\u00ed by zamulali n\u011bco neur\u010dit\u00e9ho a utekli rychle pohledem, ale Tom na rovinu vysv\u011btlil, pro\u010d si Simoniny a Gordonovy n\u011b\u017enosti tak okat\u011b prohl\u00ed\u017eel, ani\u017e by se c\u00edtil pohor\u0161en nebo v rozpac\u00edch.<\/div>\n
„D\u011bkujeme,“ usm\u00e1la se Simone.<\/div>\n
„Pamatuj si, \u017ee l\u00e1sky, hezk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed a drobn\u00fdch pozornost\u00ed nen\u00ed nikdy dost a pot\u011b\u0161\u00ed to v\u017edycky. Za jak\u00e9koli situace,“ pou\u010dil jej Gordon otcovsky a popl\u00e1cal jej po rameni. „City by se nikdy nem\u011bly schov\u00e1vat nebo ignorovat,“ dodal je\u0161t\u011b a zakousl se do chleba.<\/div>\n
„J\u00e1 se dneska div\u00edm, co to z tebe leze za cit\u00e1ty. Za chvilku to bude\u0161 cht\u00edt n\u011bkomu nechat vytesat na n\u00e1hrobn\u00ed k\u00e1men,“ po\u0161k\u00e1dlila jej Simone a p\u0159ipojila se k nim.<\/div>\n
„Jen jsem se dnes c\u00edtil obzvl\u00e1\u0161t\u011b romanticky,“ pokr\u010dil rameny Gordon.<\/div>\n
„Tak toho bych si m\u011bla v\u00e1\u017eit, proto\u017ee se to nest\u00e1v\u00e1 tak \u010dasto,“ zasm\u00e1la se Simone a Tom se p\u0159ipojil drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n<\/div>\n
\n
P\u0159i\u0161el si, jako by mezi Billov\u00fdmi rodi\u010di najednou vid\u011bl docela jin\u00fd vztah a chov\u00e1n\u00ed ne\u017e dote\u010f. Nikdy se mu nepoda\u0159ilo je vid\u011bt v takov\u00e9m okam\u017eiku, ale po tom, co vid\u011bl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, mohl \u0159\u00edct, \u017ee mezi nimi opravdu byla l\u00e1ska. Hlazen\u00ed, polibky, \u00fasm\u011bvy, spokojenost. Tom si bezd\u011b\u010dn\u011b vybavil Billova slova a pokou\u0161el se je spojit s t\u00edm, \u010deho byl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed sv\u011bdkem. A zapadalo to. Alespo\u0148 v tomto p\u0159\u00edpad\u011b.<\/div>\n
D\u00e1l u\u017e sn\u00eddan\u011b prob\u00edhala bez v\u00fdrazn\u00e9 konverzace, proto\u017ee se ka\u017ed\u00fd v\u011bnoval sv\u00e9 porci. Tom byl proto s j\u00eddlem hotov jako prvn\u00ed, a tak vstal od stolu a sklidil ve\u0161ker\u00e9 \u0161pinav\u00e9 n\u00e1dob\u00ed i po Billov\u00fdch rodi\u010d\u00edch, za co\u017e mu Simone pod\u011bkovala. Obch\u00e1zel st\u016fl s \u00famyslem se vr\u00e1tit do pokoje, kdy\u017e se mezi futry objevil pr\u00e1v\u011b probuzen\u00fd Bill, oble\u010den\u00fd je\u0161t\u011b do sv\u00e9ho obvykl\u00e9ho spac\u00edho \u00faboru. Zamumlal n\u011bco neur\u010dit\u00e9ho na pozdrav a \u0161ourav\u00fdmi kroky m\u00ed\u0159il ke stolu. Tomovu pohledu se sna\u017eil vyhnout, ale nakonec skon\u010dil tak, \u017ee se m\u00e1lem zastavil nara\u017een\u00edm do jeho t\u011bla, kdy\u017e se najednou objevil p\u0159ed n\u00edm. Tom se zad\u00edval do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, ve kter\u00fdch se je\u0161t\u011b st\u00e1le zra\u010dil ospal\u00fd opar. Jeho tv\u00e1\u0159 byla uvoln\u011bn\u00e1, vlasy rozcuchan\u00e9, pohyby jeho t\u011bla vl\u00e1\u010dn\u00e9.<\/div>\n
Bill zvedl bradu k Tomovu obli\u010deji, aby se zeptal, pro\u010d mu zatarasil cestu, ov\u0161em stalo se n\u011bco nepochopiteln\u00e9ho, p\u0159ekvapiv\u00e9ho, \u0161okuj\u00edc\u00edho, bezprost\u0159edn\u00edho a p\u0159edev\u0161\u00edm n\u00e1dhern\u00e9ho. Tom zvedl ob\u011b dlan\u011b, p\u0159ilo\u017eil je po obou stran\u00e1ch Billova obli\u010deje, aby mu nikam neutekl a s naklon\u011bnou hlavou Billa uprost\u0159ed kuchyn\u011b n\u011b\u017en\u011b pol\u00edbil, poslouchaje vzadu v hlav\u011b Gordonova slova, \u017ee city by se nem\u011bly ignorovat ani schov\u00e1vat a \u017ee l\u00e1sky, hezk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed a drobn\u00fdch pozornost\u00ed nen\u00ed nikdy dost.<\/div>\n
Proto si vybavil p\u00e9\u010di, kterou Bill v\u011bnoval jeho rt\u016fm p\u0159edt\u00edm, a v\u0161echno mu stejnou minc\u00ed n\u00e1le\u017eit\u011b oplatil, nedbaje na zasko\u010den\u00e9 publikum, kter\u00e9 zamrzlo v \u010dase. Chl\u00e9b na p\u016fl cesty do pootev\u0159en\u00fdch \u00fast, \u0161\u00e1lek s k\u00e1vou p\u0159ilo\u017een\u00fd ke rt\u016fm v nedokon\u010den\u00e9m pohybu.<\/p>\n

Tom polaskal Billovy rty, pro sebe se usm\u00e1l a l\u00edbl Billa na \u010delo, ne\u017e se od n\u011bj odt\u00e1hl a pohladil jej po obou tv\u00e1\u0159\u00edch, na kter\u00fdch spo\u010d\u00edvaly jeho prsty.<\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ za\u0161eptal Tom nalomen\u00fdm hlasem a on\u011bm\u011bl\u00e9ho Billa obe\u0161el, ani\u017e by se ot\u00e1\u010del. Bill zalapal po dechu a ol\u00edzl si rty. Sto\u010dil om\u00e1men\u00fd pohled do zem\u011b a na chv\u00edli vn\u00edmal t\u0159es sv\u00e9ho t\u011bla a \u0161imr\u00e1n\u00ed v jeho b\u0159ichu a byl si jist\u00fd, \u017ee hladem to rozhodn\u011b nebylo.<\/div>\n
„Bille?“ oslovila jej Simone, kter\u00e1 vid\u011bla, jak je z cel\u00e9 situace Bill mimo. Jej\u00ed syn k n\u00ed zpomalen\u011b sto\u010dil pohled a d\u00edval se sp\u00ed\u0161e skrz ni ne\u017e na ni.<\/div>\n
„Huh?“ zamumlal a pokou\u0161el se vystoupit z t\u00e9 mlhy, kter\u00e1 se kolem n\u011bj najednou vytvo\u0159ila.<\/div>\n
„Co to bylo?“ zeptala se rovnou. Bill zamrkal a b\u011bhem vte\u0159iny se vzpamatoval.<\/div>\n
„J\u00e1 to vysv\u011btl\u00edm… on Tom toti\u017e… on…“<\/div>\n
„U-uh!“ zavrt\u011bla Simone rychle hlavou, aby zabr\u00e1nila dal\u0161\u00edm snah\u00e1m jej\u00edho syna situaci vysv\u011btlit sv\u00fdm zp\u016fsobem. „Ne-ne, Bille, jsem si jist\u00e1, \u017ee v tomhle okam\u017eiku je v tom Tom nevinn\u011b, tak\u017ee za\u010dni od sebe, tak jak to opravdu je.“<\/div>\n
„Fajn dob\u0159e. Je to moje vina. J\u00e1… j\u00e1 ho tak trochu nepl\u00e1novan\u011b pol\u00edbil a on mi to pak vr\u00e1til a pak… no a te\u010f…“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi to ud\u011blal?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ rozhn\u011bval se Bill. „Prost\u011b se to stalo. Omluvil jsem se mu, aby se to u\u017e nestalo, proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee je to \u0161patn\u00e9, ale prost\u011b to nejde \u00fapln\u011b podle pl\u00e1nu.“<\/div>\n
„Bille, to…“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Uv\u011bdomuju si, \u017ee jsem ud\u011blal blbost a \u017ee to bylo sobeck\u00e9, kdy\u017e Tom ani nev\u00ed, jestli se mu l\u00edb\u00ed kluci nebo holky, ale prost\u011b jsem to nemohl ovl\u00e1dnout, zabte m\u011b za to,“ dopadl Bill na \u017eidli a schoval obli\u010dej do dlan\u00ed. „V\u010dera jsem mu \u0159ekl, \u017ee se to u\u017e nebude opakovat, tak\u017ee v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm, pro\u010d to ud\u011blal.“<\/div>\n
„No vid\u011bl n\u00e1s dva, kdy\u017e p\u0159i\u0161el k sn\u00eddani a j\u00e1 jsem mu tak trochu \u0159ekl, \u017ee city by se nem\u011bly schov\u00e1vat ani ignorovat,“ p\u0159iznal Gordon.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mu to proboha \u0159\u00edkal?“<\/div>\n
„Bylo to my\u0161leno v\u0161eobecn\u011b. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se mezi v\u00e1mi n\u011bco stalo. Kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee ho ta slova nakopnou k takov\u00fdm \u010din\u016fm, tak ml\u010d\u00edm.“<\/div>\n
„Bille, m\u011bl by sis s Tomem promluvit,“ navrhla Simone.<\/div>\n
„To jsem ud\u011blal. V\u010dera, ale te\u010f?“ vydechl a sna\u017eil se zapomenout na ten pocit, kdy byly Tomovy rty p\u0159itisknut\u00e9 na jeho a nebyl to Bill, kdo je spojil.<\/p>\n

„V\u00edte co, u\u017e ani nem\u00e1m hlad,“ \u0159ekl Bill a od stolu se znovu odsunul. B\u011bhem m\u017eiku z kuchyn\u011b zmizel. Naprosto jist\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo do Tomova pokoje, proto\u017ee tohle si museli vyjasnit. Tom ho nem\u011bl l\u00edbat a u\u017e v\u016fbec ne uprost\u0159ed kuchyn\u011b p\u0159ed rodi\u010di. Bill nem\u011bl probl\u00e9m se ukazovat s jin\u00fdmi kluky na ve\u0159ejnosti, ale d\u011blat takov\u00e9 v\u011bci p\u0159ed rodi\u010di, to opravdu ne. R\u00e1zn\u011b za\u0165ukal na Tom\u016fv pokoj a nat\u00e1hl se po klice jako obvykle, aby mohl vej\u00edt, ale klika jej p\u0159edb\u011bhla a zhoupla se sama, \u010d\u00edm\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely. Bill ze\u0161iroka otev\u0159el \u00fasta, aby spustil bez zdr\u017eov\u00e1n\u00ed tu svoji hned mezi dve\u0159mi a objasnil Tomovi p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 si opravdu nep\u0159eje, ale jeho verva p\u0159i\u0161la vnive\u010d, kdy\u017e se pod\u00edval do Tomova obli\u010deje. Tom se za dve\u0159mi objevil se sv\u00fdm laskav\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd pat\u0159il jen Billovi, ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, a d\u00edval se na n\u011bj s tak velk\u00fdm citem v o\u010d\u00edch, \u017ee to Billa donutilo rty sev\u0159\u00edt a nevypustit z nich nic, \u010deho by mohl pozd\u011bji litovat, proto\u017ee po\u0159\u00e1d musel m\u00edt na pam\u011bti, \u017ee Tom je v tomhle v\u0161em nov\u00fd a nev\u00ed, jak to chod\u00ed. Nev\u00ed, co je v po\u0159\u00e1dku a co n\u011bkoho m\u016f\u017ee uv\u00e9st do rozpak\u016f nebo rovnou ztrapnit.<\/div>\n

„Ahoj,“ pozdravil jej Tom a \u00fasm\u011bv roz\u0161\u00ed\u0159il.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu d\u00e1l?“ nazna\u010dil Bill klidn\u00fdm hlasem a zkrotle se do\u017eadoval vstupu do pokoje. Tom velmi r\u00e1d dve\u0159e otev\u0159el doko\u0159\u00e1n a ochotn\u011b ustoupil stranou, aby pustil mu\u017ee k sob\u011b. Pokoj uzav\u0159el a p\u0159e\u0161el k Billovi, kter\u00fd z\u016fstal st\u00e1t uprost\u0159ed pokoje nejsp\u00ed\u0161 \u010dekaje, co Tom \u0159ekne. Nam\u00edsto slov se Tom postavil k Billovu boku a nesm\u011ble nat\u00e1hl dla\u0148 k Billov\u011b ruce a stiskl ji ve sv\u00e9.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee je tu dal\u0161\u00ed v\u011bc, o kter\u00e9 bychom si m\u011bli promluvit, tak\u017ee…“ nechal vyzn\u00edt do pr\u00e1zdna a vyvl\u00edkl svoji dla\u0148 z Tomovy. Bez vyzv\u00e1n\u00ed se posadil na okraj matrace a po\u010dkal, dokud se k n\u011bmu druh\u00fd mu\u017e se zachmu\u0159enou tv\u00e1\u0159\u00ed nep\u0159ipoj\u00ed.<\/p>\n

„Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b?“ napadlo Toma t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b.<\/div>\n

„Jo… nebo ne… toti\u017e… asi takhle. Co se stalo s na\u0161\u00ed domluvou, \u017ee se nebudeme l\u00edbat?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, \u017ee bychom se na n\u011b\u010dem domluvili. \u0158ekl jsi jen, \u017ee u\u017e m\u011b nepol\u00edb\u00ed\u0161. Nikdy jsi ne\u0159ekl, \u017ee nesm\u00edm pol\u00edbit j\u00e1 tebe,“ h\u00e1jil se Tom.<\/div>\n
„Uuuuh!“ zast\u00e9nal Bill. „To je zatracen\u00e1 pravda,“ p\u0159iznal neochotn\u011b.<\/div>\n
„Tak, co je \u0161patn\u011b?“ Bill zavr\u010del a vymr\u0161til se do stoje. Musel pochodovat, aby mu to l\u00e9pe myslelo a aby dok\u00e1zal stvo\u0159it smyslupln\u00e9 v\u011bty, kter\u00e9 by alespo\u0148 trochu nast\u00ednily, co se Tomovi sna\u017eil \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Pod\u00edvej, kdy\u017e zapomenu na to, \u017ee jsem to myslel tak, \u017ee bychom se u\u017e nem\u011bli l\u00edbat navz\u00e1jem – to znamen\u00e1 ani j\u00e1 tebe, ani ty m\u011b, probl\u00e9m je v tom, \u017ee kdy\u017e u\u017e jsi to ud\u011blal, nem\u011bl jsi to d\u011blat p\u0159ed m\u00fdmi rodi\u010di.“<\/div>\n
„Pro\u010d ne? Oni to d\u011blali p\u0159ede mnou.“<\/div>\n
„To je n\u011bco jin\u00e9ho. Koukni. Pro d\u011bti rodi\u010d\u016f je to v po\u0159\u00e1dku vid\u011bt, kdy\u017e se jejich m\u00e1ma a t\u00e1ta obj\u00edmaj\u00ed a l\u00edbaj\u00ed a ukazuj\u00ed, \u017ee se maj\u00ed r\u00e1di, proto\u017ee je to pro n\u011b vzor, jak by se m\u011bli pozd\u011bji sami chovat, ale kdy\u017e vid\u00ed rodi\u010de sv\u00e9 d\u011bti, jak se s n\u011bk\u00fdm l\u00edbaj\u00ed, je to v\u011bt\u0161inou pro ob\u011b strany dost trapn\u00e9 a nep\u0159\u00edjemn\u00e9, proto\u017ee rodi\u010de maj\u00ed svoje potomky po\u0159\u00e1d za ty mal\u00e9 d\u011bti, kter\u00e9 si hraj\u00ed s hra\u010dkami a pot\u0159ebuj\u00ed chr\u00e1nit. Nikdy jim nedojde a \u00fapln\u011b nep\u0159ijmout fakt, \u017ee ty d\u011bti dosp\u011bly, dovedou se o sebe postarat sami a za\u010d\u00ednaj\u00ed hledat partnery, se kter\u00fdmi by sd\u00edleli to, co spolu sd\u00edl\u00ed ti rodi\u010de. Prost\u011b existuje takov\u00e9 nepsan\u00e9 pravidlo, \u017ee rodi\u010de by nem\u011bli sv\u00e9 syny a dcery p\u0159istihnout p\u0159i n\u011b\u010dem intimn\u00edm, a\u0165 u\u017e jde o hlazen\u00ed, obj\u00edm\u00e1n\u00ed, polibky, nebo n\u011bco dal\u0161\u00edho, tak\u017ee t\u011b pros\u00edm, abys to p\u0159ed m\u00fdmi rodi\u010di ned\u011blal. M\u016f\u017eeme se na tom domluvit?“ Tom jednodu\u0161e p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„A kdy\u017e budeme sami, tak to m\u016f\u017eu d\u011blat?“ zeptal se s nad\u011bj\u00ed v hlase.<\/div>\n
„Ne. Ani tak ne,“ zavrt\u011bl Bill hlavou.<\/div>\n
„A kdy tedy m\u016f\u017eu?“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161. Prost\u011b to nem\u016f\u017eeme d\u011blat.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee…uuuhhh,“ projel si Bill prsty sv\u00e9 vlasy. Ka\u017ed\u00e9 dal\u0161\u00ed Tomovo ‚pro\u010d‘ d\u011blalo t\u011b\u017e\u0161\u00ed a t\u011b\u017e\u0161\u00ed naj\u00edt spr\u00e1vnou a uspokojuj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f.<\/p>\n

„D\u00edvej, \u0159ekl jsem ti, \u017ee to v prvn\u00ed \u0159ad\u011b d\u011bl\u00e1m hlavn\u011b kv\u016fli tob\u011b. \u017de chci, abys m\u011bl mo\u017enost poznat lidi a nez\u016fstal tr\u010det jen se mnou, proto\u017ee nechci, abych byl tv\u016fj prvn\u00ed a z\u00e1rove\u0148 jedin\u00fd, co\u017e by se dalo ozna\u010dit za hezkou v\u011bc, kterou pro tebe chci ud\u011blat, ale na druh\u00e9 stran\u011b to d\u011bl\u00e1m i kv\u016fli sob\u011b. P\u00e1r vztah\u016f u\u017e jsem za\u017eil, tak\u017ee m\u00e1m p\u0159edstavu, jak to chod\u00ed. My tady spolu je\u0161t\u011b ur\u010dit\u011b n\u011bjakou dobu pobudeme, ne\u017e se v\u0161echno vy\u0159\u00edd\u00ed s domem a tak a do t\u00e9 doby se m\u016f\u017ee st\u00e1t spousta v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 m\u011b p\u0159irozen\u011b p\u0159inut\u00ed se do tebe zamilovat, a kdy\u017e se j\u00e1 do n\u011bkoho zamiluju, pak to opravdu bol\u00ed, kdy\u017e ten \u010dlov\u011bk odejde a opust\u00ed m\u011b, co\u017e se v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b m\u016f\u017ee st\u00e1t. M\u016f\u017eeme d\u011blat v\u0161echny ty v\u011bci a slibovat si, \u017ee se nikdy neopust\u00edme, ale pak se dostane\u0161 mezi lidi, pozn\u00e1\u0161 je a t\u0159eba si uv\u011bdom\u00ed\u0161, jak jsi mohl b\u00fdt tak hloup\u00fd a z\u016fst\u00e1vat se mnou, kdy\u017e je tam venku spousta lep\u0161\u00edch lid\u00ed. S lep\u0161\u00edmi povahami, vlastnostmi, vzhledem, cokoli. Nechci si d\u00e1vat fale\u0161n\u00e9 nad\u011bji, abych pak z\u016fstal s\u00e1m. Ned\u00e1val jsem si je, ani kdy\u017e jsem byl s jin\u00fdmi mu\u017ei, kte\u0159\u00ed pro\u0161li mnoha vztahy a v\u011bd\u011bli, o \u010dem to v\u0161echno je. V tv\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se k tomu nem\u016f\u017eu up\u00ednat u\u017e v\u016fbec, proto\u017ee ty za sebou nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00fd vztah. Nem\u00e1\u0161 za sebou dokonce ani \u017e\u00e1dn\u00fd kontakt se sv\u00fdmi vrstevn\u00edky, co\u017e ti ani nevy\u010d\u00edt\u00e1m, ani se ti za to nesm\u011bju, proto\u017ee si naopak opravdu mysl\u00edm, \u017ee je kr\u00e1sn\u00e9, jak jsi t\u00edm v\u0161\u00edm okolo nezka\u017een\u00fd, a \u010d\u00e1st m\u011b si p\u0159eje, abys takov\u00fd z\u016fstal po\u0159\u00e1d, proto\u017ee i kdy\u017e ty jsi v j\u00e1dru dobr\u00fd, lidi okolo um\u00ed b\u00fdt zl\u00ed a nakonec z tebe vytesaj\u00ed n\u011bco, co v tob\u011b p\u0159edt\u00edm nebylo, ale muselo se to vytvo\u0159it, aby ses dok\u00e1zal br\u00e1nit. Ch\u00e1pe\u0161 alespo\u0148 tro\u0161ku, co se ti tu sna\u017e\u00edm \u0159\u00edct?“ pod\u00edval se na Toma po vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00edm monologu, kter\u00fd odhalil ve\u0161ker\u00e9 jeho bub\u00e1ky. Byl opravdu r\u00e1d, kdy\u017e Tom pok\u00fdval hlavou v souhlasu.<\/div>\n

„Ale co kdy\u017e se p\u0159estaneme l\u00edbat a obj\u00edmat, j\u00e1 se dostanu tam ven, pozn\u00e1m lidi a zjist\u00edm, \u017ee je mi stejn\u011b po\u0159\u00e1d nejl\u00e9pe s tebou? J\u00e1… nebudu se t\u011b dot\u00fdkat, pokud si to nep\u0159eje\u0161, ale co kdy\u017e se i pak nakonec vr\u00e1t\u00edm k tob\u011b, proto\u017ee s nik\u00fdm jin\u00fdm to nebude takov\u00e9 jako s tebou? Nebude to \u0161koda, \u017ee p\u0159ijdeme o ten \u010das te\u010f, abychom zjistili, \u017ee to, co m\u011blo b\u00fdt u\u017e te\u010f, se stejn\u011b stane jen pozd\u011bji?“<\/p>\n

Bill m\u011bl sto chut\u00ed dupnout nohou do podlahy, a pak se stejnou nohou pokusit nakopnout do zadku, proto\u017ee Tom op\u011bt trefil hlavi\u010dku h\u0159eb\u00edku. Zase m\u011bl pravdu a zase to ud\u011blal pro Billa t\u011b\u017e\u0161\u00ed naj\u00edt ty spr\u00e1vn\u00e9 argumenty, co\u017e pro n\u011bj nikdy nebyl probl\u00e9m. On v argumentov\u00e1n\u00ed nikdy neprohr\u00e1l. Gordon ani jeho m\u00e1ma proti n\u011bmu nem\u011bli nikdy \u0161anci a te\u010f se ukazuje, \u017ee Tom mu za\u010d\u00edn\u00e1 \u0161lapat na paty, ne-li se stav\u011bt p\u0159ed Billa.<\/div>\n

„P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee i to se m\u016f\u017ee st\u00e1t, ale j\u00e1 jsem realista a v\u00edm, \u017ee nejsem perfektn\u00ed a \u017ee tam venku je spousta lep\u0161\u00edch lid\u00ed, kter\u00e9 by sis obl\u00edbil a \u0161ance, \u017ee se bude\u0161 stejn\u011b c\u00edtit te\u010f jako potom, je pro m\u011b v tuhle chv\u00edli p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e1,“ p\u0159iznal sklesle. „J\u00e1 bych n\u00e1s to nechal ud\u011blat. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee bys mi neubl\u00ed\u017eil. Probl\u00e9m je, \u017ee nev\u011b\u0159\u00edm sob\u011b. Nev\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee by \u010d\u00e1st m\u011b dok\u00e1zala b\u00fdt lhostejn\u00e1 k tomu, jak hezky se ke mn\u011b chov\u00e1\u0161, aby si nechala otev\u0159en\u00e1 zadn\u00ed vr\u00e1tka, kdybys m\u011b pak opustil,“ sklonil hlavu. Tom vstal a postavil se p\u0159ed Billa.<\/div>\n
„Mrz\u00ed m\u011b to, Bille,“ za\u0161eptal. Najednou vid\u011bl bezv\u00fdchodnost t\u00e9hle situace a boj, kter\u00fd Bill sv\u00e1d\u011bl uvnit\u0159 s\u00e1m se sebou.<\/div>\n
„Ne, Tome,“ vyhrkl Bill rychle a pod\u00edval se Tomovi do obli\u010deje. „Ty za nic nem\u016f\u017ee\u0161. Neomlouvej se. To j\u00e1 jsem to cel\u00e9 pokazil. Kdybych t\u011b tak drze nepol\u00edbil, nest\u00e1li bychom tady.“<\/div>\n
„A co kdybychom se poradili s tv\u00fdmi rodi\u010di? T\u0159eba by n\u00e1m \u0159ekli, co si o tom mysl\u00ed a pomohli by n\u00e1m,“ navrhl Tom bezelstn\u011b. Bill se zoufale zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Tome, nikdy se neptej rodi\u010d\u016f, co m\u00e1\u0161 d\u011blat se sv\u00fdm vztahem. \u0160ance, \u017ee ti porad\u00ed n\u011bco, co ti opravdu pom\u016f\u017ee, je skoro nulov\u00e1,“ uchechtl se.<\/div>\n
„Tak co budeme d\u011blat?“ Bill si schoval obli\u010dej do dlan\u00ed a tlumen\u011b vykvikl.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem takovej idiot! V\u017edycky v\u0161echno pokaz\u00edm!“ zak\u0148u\u010del a sjel dlan\u011bmi n\u00ed\u017e, aby se mohl pod\u00edvat Tomovi do o\u010d\u00ed. „Promi\u0148 mi to.“ Tom zavrt\u011bl hlavou a vt\u00e1hl si Billa do objet\u00ed i s jeho rukama uv\u011bzn\u011bn\u00fdma mezi jejich t\u011bly, jak se Bill st\u00e1le dr\u017eel za obli\u010dej.<\/div>\n
„Neomlouvej se. Tohle je \u017eivot. To, co jsem cht\u011bl v\u017edycky poznat. R\u016fzn\u00e9 situace ze \u017eivota, kter\u00e9 pot\u0159ebuj\u00ed n\u011bjak\u00e1 \u0159e\u0161en\u00ed. Nezlob\u00edm se,“ pohladil Billa po dlouh\u00fdch z\u00e1dech.<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee je tu spousta jin\u00fdch a p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edch situac\u00ed ze \u017eivota, kter\u00e9 jsi mohl poznat a j\u00e1 t\u011b navezu zrovna do tohohle,“ povzdychl si Bill, ale p\u0159esto pustil sv\u016fj obli\u010dej. Za\u010dal rukama sj\u00ed\u017ed\u011bt od sv\u00e9 hlavy po jejich t\u011blech dol\u016f, \u010d\u00edm\u017e horn\u00ed stranou p\u0159edlokt\u00ed hladil Tom\u016fv hrudn\u00edk. Jakmile vysvobodil sv\u00e9 ruce, okam\u017eit\u011b zaznamenal nahnut\u00ed Tomova t\u011bla, aby se dostal bl\u00ed\u017ee, a na opl\u00e1tku objal Toma kolem pasu.<\/div>\n
„Nemus\u00edme se t\u00edm tr\u00e1pit, hm?“ navrhl Tom. Bill si polo\u017eil bradu na Tomovo rameno a byl si jist\u00fd, \u017ee jakmile za\u010dne mluvit, bude vypadat sm\u011b\u0161n\u011b, jak bude jeho brada zabo\u0159en\u00e1 v Tomov\u011b tri\u010dku a on se bude sna\u017eit n\u00e1siln\u011b otev\u00edrat svoji pusu, zat\u00edmco se jeho \u010delisti budou tla\u010dit k sob\u011b.<\/div>\n
„Jde o to, \u017ee i kdy\u017e se budeme sna\u017eit chovat norm\u00e1ln\u011b, po\u0159\u00e1d to nad n\u00e1mi bude viset. Takov\u00e1 v\u011bc, kdy\u017e se stane, je t\u011b\u017ek\u00e9 na ni zapomenout nebo ji jen tak vymazat z hlavy nebo… ze srdce,“ sto\u010dil pohled do rohu m\u00edstnosti a sev\u0159el Tomovo t\u011blo o malinko v\u00edce.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 \u017ee u\u017e bylo pozd\u011b pokou\u0161et se vracet na za\u010d\u00e1tek.<\/div>\n

Mo\u017en\u00e1, \u017ee n\u011bco z toho, co se mezi nimi stalo, se u\u017e do jejich srdc\u00ed zakouslo. Nebo alespo\u0148 do toho Billova.<\/div>\n
Netvrdil, \u017ee u\u017e je to uvnit\u0159 bez mo\u017enosti naj\u00edt cestu ven, ale Billovo zahojen\u00e9, uzdraven\u00e9 a zacelen\u00e9 srdce se zd\u00e1lo b\u00fdt op\u011bt naru\u0161eno.<\/div>\n
T\u0159eba by\u0165 jen na povrchu, ale u\u017e tam byl otvor, kudy mohlo v\u0161echno dovnit\u0159.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o) Tom se dnes k sn\u00eddani do\u0161oural a\u017e jako t\u0159et\u00ed. Seta nikde nepotkal a Bill nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b spal, nebo pr\u00e1v\u011b vst\u00e1val. P\u0159ibli\u017eoval se ke kuchyni, ze kter\u00e9 sly\u0161el tich\u00fd sm\u00edch a tlumen\u00fd rozhovor. Nakoukl dovnit\u0159, aby pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady n\u011bco<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[600],"tags":[],"class_list":["post-3174","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-to-be-found"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3174","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3174"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3174\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3174"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3174"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3174"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}