{"id":3188,"date":"2015-04-02T14:00:00","date_gmt":"2015-04-02T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3177"},"modified":"2015-04-02T14:00:00","modified_gmt":"2015-04-02T13:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-72","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/04\/02\/me-myself-and-romeo-72\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 72."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak z\u016fstane\u0161?“ Zopakuji svou ot\u00e1zku a \u010dek\u00e1m, a\u017e se Tom vyj\u00e1d\u0159\u00ed. Vid\u00edm na n\u011bm, \u017ee v\u00e1h\u00e1. Zn\u00e1m ho odmala a je \u010diteln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si mysl\u00ed. Okol\u00ed se mu snad poda\u0159\u00ed zm\u00e1st, ale m\u011b ne. Z jedin\u00e9ho pohybu, v\u00fdrazu tv\u00e1\u0159e nebo pohledu dovedu vy\u010d\u00edst cokoli. Zrovna tak v\u00edm, jak se na bratra mus\u00ed, chce-li u n\u011bj \u010dlov\u011bk n\u011b\u010deho doc\u00edlit. V\u0161e se mu mus\u00ed naserv\u00edrovat tak, aby nabyl dojmu, \u017ee se rozhodl s\u00e1m. P\u0159esn\u011b to m\u00e1m v pl\u00e1nu. Zat\u00edm to m\u00e1 ale \u010das. V\u0161echno hezky popo\u0159\u00e1dku.<\/p>\n

„Nev\u00edm.“ Pokr\u010d\u00ed rameny.<\/div>\n

„Co nev\u00ed\u0161?“ Pohod\u00edm hlavou. „Nev\u00ed\u0161, jestli chce\u0161 b\u00fdt se mnou<\/em>?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli je to dobr\u00fd n\u00e1pad.“ Up\u0159esn\u00ed mi, co m\u00e1 na mysli.<\/div>\n
„Tomi,“ pohlad\u00edm ho vlasech a jeden z cop\u00e1nk\u016f si vz\u00e1p\u011bt\u00ed za\u010dnu ov\u00edjet kolem prstu. Neujde mi, jak se zaksicht\u00ed, ale nijak to nekomentuje a nech\u00e1 m\u011b v tom pokra\u010dovat.<\/div>\n
„Nenut\u00edm t\u011b k tomu, ale byl bych moc \u0161\u0165astn\u00fd, kdybys tu dnes se mnou z\u016fstal.“ Z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka jsem se pou\u010dil, \u017ee kdy\u017e ho budu do n\u011b\u010deho tla\u010dit, postav\u00ed si hlavu a \u0159ekne ne. Proto jsem od toho upustil. M\u00e1m po krk v\u0161ech t\u011bch h\u00e1dek, v\u00fd\u010ditek a obvi\u0148ov\u00e1n\u00ed. Tom m\u011b stejn\u011b jako j\u00e1 jeho v\u017edycky cht\u011bl vid\u011bt \u0161\u0165astn\u00e9ho. U n\u011bj by se to dalo p\u0159irovnat snad a\u017e k \u017eivotn\u00edmu posl\u00e1n\u00ed. Aspo\u0148 tak jsem to vn\u00edmal. Byl ochoten ud\u011blat cokoli pro moje \u0161t\u011bst\u00ed a pochybuji, \u017ee se na tom n\u011bco zm\u011bnilo.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Nem\u00e1m tu nic na…“<\/div>\n
„Nen\u00ed probl\u00e9m.“ Vstoup\u00edm mu do \u0159e\u010di a vysko\u010d\u00edm na nohy. Nat\u00e1hnu k n\u011bmu ruku a pom\u016f\u017eu mu na nohy. Asi to mus\u00ed p\u016fsobit docela komicky, kdy\u017e n\u011bkdo moj\u00ed postavy pom\u00e1h\u00e1 vst\u00e1t jemu. Tom odjak\u017eiva p\u016fsobil mu\u017en\u011bj\u0161\u00edm dojmem, a kdy\u017e jsem st\u00e1val vedle n\u011bj, vypadal jsem k\u0159ehce. Prvn\u00ed zd\u00e1n\u00ed ale klame. Moje dvoj\u010de je zraniteln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e se ostatn\u00ed domn\u00edvaj\u00ed, a mnohokr\u00e1t jsem se p\u0159esv\u011bd\u010dil o tom, \u017ee vydr\u017e\u00edm v\u00edc ne\u017e on.<\/div>\n
„Kam to jdeme?“ Zept\u00e1 se m\u011b, kdy\u017e ho t\u00e1hnu za sebou nezn\u00e1mo kam. Neodpov\u00edm mu, jen se na n\u011bj tajemn\u011b usm\u011bji. „Bille, jestli mi chce\u0161 p\u016fj\u010dit n\u011bco sv\u00fdho, tak ti p\u0159edem \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee…“ Zbytek v\u011bty spolkne, kdy\u017e se ocitneme v \u0161atn\u011b a jeho pohled padne na svr\u0161ky vis\u00edc\u00ed kolem n\u011bho.<\/div>\n
„Moc toho tady nen\u00ed, ale mysl\u00edm, \u017ee n\u011bco najde\u0161.“ Pokr\u010d\u00edm rameny a op\u0159u se o polici za sebou. Nakupov\u00e1n\u00ed pro m\u011b byla odjak\u017eiva terapie. Kdy\u017e jsem se v\u0161ak p\u0159ed \u010dasem vr\u00e1til z jedn\u00e9 dom\u016f a za\u010dal vybalovat, co jsem b\u011bhem odpoledne po\u0159\u00eddil, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee jsem nenakupoval pro sebe, ale pro Toma. Ka\u017ed\u00fd kousek oble\u010den\u00ed byl pro bratra. Tro\u0161ku jsem se nad t\u00edm zarazil, proto\u017ee mi to b\u011bhem nakupovac\u00edho procesu v\u016fbec nedo\u0161lo, ale pak jsem nad t\u00edm m\u00e1vl rukou a v\u0161echny do jednoho jsem je pov\u011bsil v \u0161atn\u011b pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by sem Tom jednoho dne zav\u00edtal. A jak se n\u00e1m te\u010f hod\u00ed.<\/p>\n

„Ty jsi mi koupil oble\u010den\u00ed?“ P\u0159ehnan\u011b pomalu a pe\u010dliv\u011b vyslovuje ka\u017ed\u00e9 slovo a v o\u010d\u00edch se mu zra\u010d\u00ed \u00fa\u017eas. V ruce akor\u00e1t dr\u017e\u00ed svetr, o n\u011bm\u017e jsem kr\u00e1tce p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee bych si ho nechal, proto\u017ee se mi l\u00edbil. Nep\u0159i\u0161el jsem ale na to, s \u010d\u00edm bych ho zkombinoval. Ruku na srdce, kdybych se po\u0159\u00e1dn\u011b zamyslel, ur\u010dit\u011b bych n\u011bco vymyslel. Jen\u017ee jak jsem si ho prohl\u00ed\u017eel, p\u0159edstavoval jsem si v n\u011bm bratra a usoudil, \u017ee jemu bude slu\u0161et ur\u010dit\u011b v\u00edc, tak\u017ee jsem ho vr\u00e1til hezky zp\u00e1tky s nad\u011bj\u00ed, \u017ee ho v tom jednoho dne spat\u0159\u00edm.<\/div>\n

„Men\u0161\u00ed nehoda.“ N\u00e1sleduje dal\u0161\u00ed pokr\u010den\u00ed rameny, kter\u00e9 se setk\u00e1 s nech\u00e1pav\u00fdm pohledem z jeho strany. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee to m\u016f\u017ee vypadat c\u00edlen\u011b, ale opravdu \u0161lo jen o n\u00e1hodu.<\/div>\n
„Kart\u00e1\u010dek na zuby m\u00e1\u0161 v koupeln\u011b. Ten jsem teda koupil z\u00e1m\u011brn\u011b, kdyby ses tu n\u00e1hodou n\u011bkdy zastavil. Zn\u00e1\u0161 se.“ R\u00fdpnu si do n\u011bho. Nebylo by to poprv\u00e9, co by na n\u011bj zapomn\u011bl. Byla to jeho slabina a skoro v ka\u017ed\u00e9m m\u011bst\u011b, kde jsme vystupovali, byl n\u011bkdo z na\u0161eho t\u00fdmu nucen obstarat br\u00e1\u0161kovi nov\u00fd kart\u00e1\u010dek na zuby. V\u017edycky ten p\u0159ede\u0161l\u00fd bu\u010f n\u011bkam zalo\u017eil, nebo ho rovnou zapomn\u011bl na hotelu. A\u010dkoli na druhou stranu, aspo\u0148 je \u010dasto m\u011bnil a nepou\u017e\u00edval jeden n\u011bkolik let jak n\u011bkte\u0159\u00ed jedinci. P\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to se ot\u0159epu odporem, co\u017e bratrovu bystr\u00e9mu oku neunikne.<\/p>\n

„Co je?“ Zasm\u011bje se a uk\u00e1\u017ee mi svoje b\u00edl\u00e9 zuby.<\/div>\n

„Nic, jen jsem si p\u0159edstavil n\u011bco ve spojitosti s \u010dist\u011bn\u00edm zub\u016f a nenu\u0165 m\u011b to rozv\u00e1d\u011bt, jinak za sebe neru\u010d\u00edm.“ Za\u0161kleb\u00edm se a rad\u011bji se vrhnu na pr\u016fzkum toho, co se tu pro n\u011bj nab\u00edz\u00ed. U\u017e ani s\u00e1m nev\u00edm, co jsem v t\u011bch obchodech pobral. M\u011bl bych mu vybrat n\u011bco pohodln\u00e9ho, a\u0165 se c\u00edt\u00ed uvoln\u011bn\u011b.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi tohle.“ Uk\u00e1\u017ee mi jedno z tri\u010dek a dod\u00e1, \u017ee jsem se kone\u010dn\u011b aspo\u0148 trefil do jeho vkusu. Jak kone\u010dn\u011b? J\u00e1 v\u00edm, co se mu l\u00edb\u00ed. Jen mus\u00ed j\u00edt s dobou a m\u00f3dn\u00edmi trendy a ne chodit cel\u00fd \u017eivot v jednom a tom sam\u00e9m. Celou dobu jsem se sna\u017eil mu to naml\u00e1tit do palice, jen\u017ee m\u011b neposlouchal. Vyberu mu k tomu kalhoty, o nich\u017e usoud\u00edm, \u017ee se k tomu nejen hod\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 jsou i t\u00edm nejpohodln\u011bj\u0161\u00edm, co tu najdeme, a opust\u00edm \u0161atnu.<\/div>\n
„Ty jsi mi koupil i…?“ Vystr\u010d\u00ed po chvilce ven hlavu s boxerkami v ruce.<\/div>\n
„Nekoupil, to je moje vlastn\u00ed kolekce.“ Ohrad\u00edm se dot\u010den\u011b. Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee to nepoznal? V\u0161ak ji s\u00e1m vid\u011bl.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsem ti jedny v\u011bnoval.“ P\u0159ipomenu mu, \u010d\u00edm jsem ho kdysi obdaroval. Tom se zaraz\u00ed a rychle si za\u010dne prohl\u00ed\u017eet ty, co dr\u017e\u00ed. Tamty byly extravagantn\u011bj\u0161\u00ed, ale v\u00edm, \u017ee jsem mu je dal. Jen je \u0161koda, \u017ee jsem ho v nich vid\u011bl jen jednou.<\/p>\n

„Poj\u010f,“ pob\u00eddnu ho. \u0158ekl bych, \u017ee d\u00e1l ne\u017e do kuchyn\u011b se Tom nedostal. Pl\u00e1nek mu malovat odm\u00edt\u00e1m, p\u0159esto\u017ee by se mu asi hodil, proto\u017ee d\u016fm je docela velk\u00fd. S\u00e1m jsem ze za\u010d\u00e1tku ob\u010das vlezl do jin\u00e9 m\u00edstnosti, ne\u017e jsem zam\u00fd\u0161lel. Ale podle m\u011b bude sta\u010dit, kdy\u017e ho tu provedu a zanedlouho se tu bude orientovat na v\u00fdbornou.<\/div>\n

„Kam?“ Zept\u00e1 se m\u011b ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b s oble\u010den\u00edm v n\u00e1ru\u010di.<\/div>\n
„Na prohl\u00eddku. Nebo sis to tu u\u017e stihl proj\u00edt?“ P\u0159esn\u011b jak jsem \u010dekal, zavrt\u00ed hlavou. K\u00fdvnu tedy na n\u011bj a spole\u010dn\u011b vyraz\u00edme na obhl\u00eddku horn\u00edho patra.<\/div>\n
„Lo\u017enici jsi vid\u011bl. Teda tu prvn\u00ed. Druh\u00e1 je na konci chodby,“ prohod\u00edm p\u0159es rameno a zam\u00ed\u0159\u00edm k on\u011bm dve\u0159\u00edm. Otev\u0159u je a nech\u00e1m jako prvn\u00edho vstoupit Toma. Bleskov\u00fdm pohledem prozkoum\u00e1 m\u00edstnost, kter\u00e1 je\u0161t\u011b nen\u00ed \u00fapln\u011b za\u0159\u00edzen\u00e1. Vlastn\u011b je tu jen mal\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148ka, no\u010dn\u00ed stolek a postel. „Je to sp\u00ed\u0161 pokoj pro hosty.“ Poznamen\u00e1m, kdy\u017e se oto\u010d\u00ed zp\u00e1tky na m\u011b a p\u016fsob\u00ed, jako by si \u0159\u00edkal o to, abych mu vysv\u011btlil, komu je ta m\u00edstnost ur\u010dena. No, pro n\u011bho ne. Jeho m\u00edsto je pochopiteln\u011b v t\u00e9, kterou ob\u00fdv\u00e1m j\u00e1. Zav\u0159u za n\u00e1mi a pokra\u010duji k dal\u0161\u00edm dve\u0159\u00edm. „Tohle je jedna z koupelen. M\u00e1m ji rad\u0161i kv\u016fli tomuhle.“ \u0158eknu a posad\u00edm se na okraj obrovsk\u00e9 vany. Miluji, kdy\u017e si do n\u00ed lehnu, zav\u0159u o\u010di a relaxuji.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to dost dob\u0159e.“ Pronese uznale a odlo\u017e\u00ed si v\u011bci na sk\u0159\u00ed\u0148ku vedle umyvadla. Do\u010dkal jsem se uzn\u00e1n\u00ed od nejv\u011bt\u0161\u00edho kritika, kter\u00e9ho zn\u00e1m. Tomovi se n\u011bco l\u00edb\u00ed a neohrnuje nad t\u00edm nos. J\u00e1sej, Bille, a oslavuj! Prozrad\u00edm mu, \u017ee dole je pouze sprchov\u00fd kout, a proto jsem tu koupelnu pou\u017eil v\u0161ehov\u0161udy nanejv\u00fd\u0161 t\u0159ikr\u00e1t. M\u00e1m r\u00e1d pohodl\u00ed.<\/div>\n
„Co je tam dole?“ Za\u010dne vyzv\u00eddat, kdy\u017e se posad\u00ed vedle m\u011b.<\/div>\n
„Kde?“<\/div>\n
„Za t\u011bmi zam\u010den\u00fdmi dve\u0159mi.“<\/p>\n

TOM<\/strong><\/div>\n

\n

„Nic,“ zasm\u011bje se. „Co mysl\u00ed\u0161, \u017ee tam schov\u00e1v\u00e1m?“<\/p><\/div>\n

„Tak pro\u010d je tam zam\u010deno?“ Odpov\u00edm mu ot\u00e1zkou a zm\u011b\u0159\u00edm si ho podez\u0159\u00edvav\u00fdm pohledem. Kdyby za t\u011bmi dve\u0159mi nic nebylo, nebylo by p\u0159ece t\u0159eba je zamykat. Kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku oto\u010d\u00edme tehdy, nep\u0159ejeme-li si, aby o\u010di n\u011bkoho dal\u0161\u00edho vid\u011bly, co se v pokoji skr\u00fdv\u00e1.<\/div>\n
„Pravda,“ p\u0159ik\u00fdvne. Nasad\u00ed takov\u00fd tajupln\u00fd v\u00fdraz, naklon\u00ed se bl\u00ed\u017e ke mn\u011b a po\u0161ept\u00e1 mi do ucha: „Vlastn\u011b tam m\u016f\u017ee b\u00fdt cokoli. T\u0159eba i mrtvola. Zamknul bych ji tam a roky by na ni nikdo nep\u0159i\u0161el.“<\/div>\n
Jakmile to do\u0159ekne, cuknu sebou a skon\u010d\u00edm ve van\u011b, na kter\u00e9 sed\u00edme, co\u017e p\u0159irozen\u011b zp\u016fsob\u00ed, \u017ee se Bill za\u010dne \u0159ehtat na cel\u00e9 kolo m\u00edsto toho, aby se zvedl a pomohl mi ven. Ten jeho t\u00f3n mi zp\u016fsobil nep\u0159\u00edjemn\u00e9 mrazen\u00ed v z\u00e1dech. Zn\u011blo to skoro, jako by ani nemluvil Bill, ale n\u011bkdo naprosto jin\u00fd. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee stihl b\u011bhem t\u011bch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f nav\u0161t\u011bvovat i kurzy herectv\u00ed.<\/div>\n
„Hahaha.“ Prsk\u00e1m, kdy\u017e se \u0161kr\u00e1bu ven z vany. Jeho Jasnosti kone\u010dn\u011b dojde, \u017ee by trocha pomoci z jeho strany ne\u0161kodila. Postav\u00ed se a pod\u00e1 mi ruku.<\/div>\n
„Lekl ses, co?“ Dob\u00edr\u00e1 si m\u011b a jen st\u011b\u017e\u00ed zadr\u017euje sm\u00edch. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee ten m\u016fj \u00falek a n\u00e1sledn\u00fd p\u00e1d by asi pobavil ka\u017ed\u00fdho. Ale taky jsem si klidn\u011b mohl n\u011bco ud\u011blat. Budu r\u00e1d, kdy\u017e m\u011b nerozbol\u00ed z\u00e1da.<\/div>\n
„Ne, v\u016fbec ne.“ Zamru\u010d\u00edm, kdy\u017e kone\u010dn\u011b stoj\u00edm a zamra\u010d\u00edm se na n\u011bho. V Billov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b by m\u011b nep\u0159ekvapilo snad v\u016fbec nic. Tak\u017ee ani to, kdyby na m\u011b opravdu odn\u011bkud vypadla mrtvola. M\u016f\u017ee ostatn\u00ed \u0161okovat jedin\u00fdm zp\u016fsobem, a to \u017ee se bude chovat norm\u00e1ln\u011b. To je jedin\u00fd, co by okol\u00ed u jeho osoby vyvedlo z m\u00edry.<\/div>\n
„Posero.“ Dloubne m\u011b do \u017eeber, ale hned nato se ke mn\u011b za\u010dne l\u00edsat.<\/div>\n
„Tak se nemra\u010d,“ \u0159ekne, kdy\u017e mi d\u00e1 pusu na tv\u00e1\u0159 a ovine mi ruce kolem pasu. „Byla to jen sranda.“<\/div>\n
„Ohromn\u00e1,“ muml\u00e1m a pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 uhnu, kdy\u017e se m\u011b pokus\u00ed pol\u00edbit. Jen a\u0165 se chvilku sna\u017e\u00ed n\u011bkdo jinej. Kdo p\u0159edt\u00edm po\u0159\u00e1d dolejzal? J\u00e1. Tak pro\u010d by se role na chvilinku nemohly prohodit?<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co?“ Odt\u00e1hne se ode m\u011b a podle jeho v\u00fdrazu a hlasu usoud\u00edm, \u017ee se m\u011b chyst\u00e1 poslat do pat\u0159i\u010dn\u00fdch m\u00edst, jen\u017ee m\u011b op\u011bt p\u0159ekvap\u00ed, kdy\u017e m\u011b chytne za ruku. „Abys m\u011bl klid, tak ti uk\u00e1\u017eu, co tam je.“<\/p>\n

P\u0159esto\u017ee jsem cht\u011bl nam\u00edtnout, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u016fkazy nepot\u0159ebuji, nech\u00e1m se odv\u00e9st k t\u011bm z\u00e1hadn\u00fdm dve\u0159\u00edm. Na jednu stranu nebude od v\u011bci v\u011bd\u011bt, co za nimi je. Bill odn\u011bkud vylov\u00ed kl\u00ed\u010d a odemkne.<\/div>\n

„Tak pros\u00edm.“ Pohybem ruky mi nazna\u010d\u00ed, abych ve\u0161el, ale zavrt\u00edm hlavou. Prvn\u00ed nejdu ani omylem.<\/div>\n
„A\u017e po tob\u011b.“ \u0158eknu, nato bratr obr\u00e1t\u00ed o\u010di v sloup, ale p\u0159ece jen vstoup\u00ed do m\u00edstnosti. V\u0161ude kolem n\u00e1s se povaluje n\u011bjak\u00fd star\u00fd n\u00e1bytek, smotan\u00e9 koberce a dokonce si v\u0161imnu i n\u011bjak\u00fdch ko\u0161\u0165at. Trochu to vypad\u00e1 jako skladi\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Bordel, haramp\u00e1d\u00ed, bordel a zase bordel.“ Bill, kter\u00fd dokr\u00e1\u010del p\u0159ibli\u017en\u011b do st\u0159edu pokoje, se ot\u00e1\u010d\u00ed dokola a rozhazuje rukama. Jak mi s\u00e1m pov\u00ed, je to n\u00e1bytek, kter\u00fd tu zbyl po p\u016fvodn\u00edch majitel\u00edch a je\u0161t\u011b se nedostal k tomu, aby to v\u0161echno vyh\u00e1zel. Pr\u00fd je to pot\u0159eba nejprve po\u0159\u00e1dn\u011b prozkoumat. Jist\u011b, co kdyby se zbavil n\u011bjak\u00e9 staro\u017eitnosti, kter\u00e1 by se dala zrestaurovat a um\u00edstit do domu. Chra\u0148 B\u016fh! Rad\u0161i to tu bude skladovat. J\u00e1 se z n\u011bj picnu. No, aspo\u0148 m\u00e1m klid na du\u0161i. Je tu prost\u011b skl\u00e1dka. „Spokojen\u00fd?“ Zept\u00e1 se, kdy\u017e si op\u0159e ruku o moje rameno. Ani s\u00e1m nev\u00edm. Netu\u0161\u00edm, co jsem \u010dekal, \u017ee tu bude. Rovn\u011b\u017e si nedovedu vysv\u011btlit ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit v oblasti \u017ealudku, kdy\u017e tady stoj\u00edm a rozhl\u00ed\u017e\u00edm se kolem sebe. Je mi n\u011bjak podivn\u011b \u00fazko a jsem si jist jen jedn\u00edm, chci odsud okam\u017eit\u011b pry\u010d.<\/div>\n
„P\u016fjdeme?“ Oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu a bezprost\u0159edn\u011b potom zam\u00ed\u0159\u00edm ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 za n\u00e1mi Bill zase pe\u010dliv\u011b zamkne. Netu\u0161\u00edm, pro\u010d m\u00e1 pot\u0159ebu zamykat. Pochybuji, \u017ee by kr\u00e1my n\u011bkdo cht\u011bl. J\u00e1 rozhodn\u011b ne. Ale diva z\u0159ejm\u011b usoudila, \u017ee mezi nimi fakt m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bjak\u00fd klenot, tak se pojistila t\u00edmhle zp\u016fsobem.<\/p>\n

„Nad \u010d\u00edm dum\u00e1\u0161?“ Polo\u017e\u00edm mu ot\u00e1zku, kdy\u017e si v\u0161imnu, \u017ee vedle m\u011b stoj\u00ed s ukazov\u00e1kem p\u0159ilo\u017een\u00fdm na spodn\u00edm rtu a tv\u00e1\u0159\u00ed se zamy\u0161len\u011b. Doufejme, \u017ee nevym\u00fd\u0161l\u00ed n\u011bjakou bejk\u00e1rnu. Na to je toti\u017e kadet.<\/div>\n

„Hal\u00f3,“ zam\u00e1v\u00e1m mu rukou p\u0159ed obli\u010dejem, kdy\u017e se nedo\u010dk\u00e1m odpov\u011bdi, a zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Bill na m\u011b vykul\u00ed o\u010di a n\u011bkolikr\u00e1t rychle zamrk\u00e1. „Co jsi \u0159\u00edkal?“<\/div>\n
„Ptal jsem se, nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161.“ Zopakuji klidn\u011b a pobaven\u011b krout\u00edm hlavou, kdy\u017e na m\u011b nep\u0159est\u00e1v\u00e1 udiven\u011b koukat. Byl tu v\u016fbec posledn\u00edch deset minut?<\/div>\n
„Nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsem.“<\/div>\n
„Ne, v\u016fbec.“ Z m\u00e9ho hrdla se op\u011bt ozve sm\u00edch. Tak jsem to byl asi j\u00e1, kdo tu takovou dobu \u010du\u010del p\u0159ed sebe a nevn\u00edmal okol\u00ed.<\/div>\n
„Fakt ne.“<\/div>\n
„Tak proto tu stoj\u00ed\u0161 a…“ Zbytek v\u011bty zanikne ve zvuku t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00edho se skla. Bill \u00falekem nadsko\u010d\u00ed a instinktivn\u011b se p\u0159isune ke mn\u011b.<\/div>\n
„Co to bylo?“ Zept\u00e1 se vystra\u0161en\u011b a dlan\u011bmi sev\u0159e moji pa\u017ei. Bl\u00e1zn\u00ed? V\u017edy\u0165 mi rozdrt\u00ed v\u0161echny kosti. A pak \u017ee j\u00e1 jsem posera! To on je schopnej se leknout vlastn\u00edho st\u00ednu.<\/div>\n
„Co by,“ pokr\u010d\u00edm rameny. „Chod\u00edc\u00ed pohroma jm\u00e9nem Absinth.“ Kdy\u017e u\u017e m\u011b nep\u0159ivede do hrobu Bill, tak se o to jistojist\u011b postar\u00e1 pes. A to jsem se zrovna ned\u00e1vno radoval, \u017ee u\u017e z t\u011bch kravin vyrostl a je z n\u011bj hodnej pejsek. Panebo\u017ee, st\u016fj p\u0159i m\u011b a nedovol, aby to, co rozbil, byl n\u011bjakej unik\u00e1t. I kdy\u017e jak zn\u00e1m br\u00e1\u0161ku, tak by v Absiho p\u0159\u00edpad\u011b jen m\u00e1vl rukou a mo\u017en\u00e1 by ho je\u0161t\u011b pochv\u00e1lil. Kdy\u017e u\u017e ho skoro nechal se\u017erat ten p\u0159\u00ed\u0161ernej koberec v kanclu, tak pro\u010d by mu nedovolil rozb\u00edjet v\u011bci, \u017ee? Jo, kdybych to rozfl\u00e1kal j\u00e1, tak bych to schytal se v\u0161\u00edm v\u0161udy.<\/div>\n
S Billem, kter\u00fd se m\u011b dr\u017e\u00ed jako kl\u00ed\u0161t\u011b, vyraz\u00edm zjistit, co m\u016fj mil\u00e1\u010dek zdemoloval, a modl\u00edm se, aby to nebylo n\u011bco, co si dvoj\u010de dot\u00e1hlo odn\u011bkud ze zahrani\u010d\u00ed, nebo h\u016f\u0159 – n\u011bco, co miluje. Teda te\u010f by se hodilo sp\u00ed\u0161 \u0159\u00edct to, co miloval… To bych asi jen tak nevy\u017eehlil.<\/p>\n

„Kde je?“ Podiv\u00ed se Bill, kdy\u017e v ob\u00fdv\u00e1ku najdeme akor\u00e1t st\u0159epy na zemi. Podle mno\u017estv\u00ed a toho chrast\u00ed kolem soud\u00edm, \u017ee to je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r minutami b\u00fdvala v\u00e1za. Jeho dotaz nezodpov\u00edm. M\u00edsto toho uk\u00e1\u017eu sm\u011brem k pohovce, zpoza n\u00ed\u017e vykukuje ocas a kus Absinthova zadku. Potvora! Kdy\u017e byl men\u0161\u00ed, tak se mi chodil chlubit s t\u00edm, co zni\u010dil. Nejednou mi donesl rozkousanou botu a asi \u010dekal, \u017ee ho budu chv\u00e1lit. Jakmile v\u0161ak poznal, \u017ee z toho \u017e\u00e1dn\u00e1 pochvala nekouk\u00e1, za\u010dal se mi schov\u00e1vat. Tak\u017ee kdykoli n\u011bco provedl, zalezl si bu\u010f pod st\u016fl, nebo n\u011bkam jinam a myslel si, b\u016fhv\u00edjak nen\u00ed nen\u00e1padnej.<\/div>\n

„Absinthe?“ Kleknu si na pohovku a naklon\u00edm se p\u0159es jej\u00ed okraj. Jasn\u011b, \u017ee tam je. Le\u017e\u00ed na zemi a d\u011bl\u00e1 mrtv\u00fdho brouka. On divu poslouchat nebude, to bude zase na jeho p\u00e1novi. Chyst\u00e1m se mu vynadat, ale nedostanu se k tomu, proto\u017ee p\u0159esn\u011b jak jsem \u010dekal, Bill prohl\u00e1s\u00ed, \u017ee se sem stejn\u011b nehodila, a kdy\u017e bude cht\u00edt, koup\u00ed si prost\u011b novou. A samoz\u0159ejm\u011b nezapomene dodat, \u017ee bychom ty st\u0159epy m\u011bli rad\u011bji uklidit, ne\u017e na n\u011b jeden z n\u00e1s stoupne nebo pr\u00fd h\u016f\u0159, Absi si je p\u00edchne do packy.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsme m\u011bli od za\u010d\u00e1tku preventivn\u011b n\u011bco ka\u017edej den rozb\u00edt.“ Prohod\u00edm, kdy\u017e ukl\u00edz\u00edm tu spou\u0161\u0165. Bill, kter\u00fd d\u0159ep\u00ed naproti m\u011b a p\u0159idr\u017euje lopatku, vzhl\u00e9dne a v\u011bnuje mi nech\u00e1pav\u00fd pohled.<\/div>\n
„Pro\u010d pros\u00edm t\u011b?“<\/div>\n
„Nejprve ty r\u00e1me\u010dek, te\u010f Absinth v\u00e1zu.“ Nametu sklo na lopatku a pokra\u010duju: „Nem\u00e1\u0161 tu je\u0161t\u011b n\u011bco? J\u00e1 jen \u017ee bych si s t\u00edm taky fl\u00e1kl o zem. A\u010dkoli to asi nebude t\u0159eba. Proto\u017ee jestli je pravda, \u017ee st\u0159epy nosej \u0161t\u011bst\u00ed, tak jste n\u00e1m je s Absinthem na p\u00e1r let zajistili.“<\/div>\n
„Ty jsi st\u0159elenej, Tome.“ Bill se nep\u0159est\u00e1v\u00e1 uculovat. A kdy\u017e odn\u00e1\u0161\u00ed lopatku s rozbit\u00fdm sklem, je\u0161t\u011b se na m\u011b oto\u010d\u00ed a jeho \u00fasm\u011bv se o n\u011bco roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed. No co, v\u0161ak jsem \u0159ekl jen pravdu. Na p\u00e1r let m\u00e1me vystar\u00e1no.<\/p>\n

„P\u0159eraz\u00edm t\u011b.“ Pohroz\u00edm Absimu, kter\u00fd kone\u010dn\u011b vylezl ze sv\u00fdho \u00fakrytu a zase tu \u0161mejd\u00ed. „M\u00e1\u0161 kliku, \u017ee si p\u00e1ne\u010dek pana n\u00e1vrh\u00e1\u0159e p\u0159edt\u00edm udob\u0159il, jinak by n\u00e1s oba chytl za fl\u00edgr a to bys vid\u011bl to t\u00f3\u010do.“<\/div>\n

„Co by kdo vid\u011bl?“ Leknut\u00edm sebou trhnu. Bill, kter\u00fd se akor\u00e1t vr\u00e1til, se postav\u00ed vedle m\u011b a d\u00e1 si ruce v bok. Chod\u00ed jak duch. To nem\u016f\u017ee d\u011blat podobnej krav\u00e1l jako Absinth? Tak bych aspo\u0148 v\u011bd\u011bl, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed. Takhle se vedle m\u011b ne\u010dekan\u011b zjev\u00ed a m\u00e1lem mi p\u0159ivod\u00ed infarkt.<\/div>\n
„Ale nikdo.“ M\u00e1vnu rukou a uhnu p\u0159ed jeho podez\u0159\u00edvav\u00fdm pohledem. M\u011bl bych honem nahodit n\u011bjak\u00e9 t\u00e9ma, kter\u00e9 ho zaujme a odvede jeho pozornost jinam. Jen\u017ee co? Na\u0161t\u011bst\u00ed m\u00e1 br\u00e1\u0161ka \u00fapln\u011b jin\u00fd pl\u00e1n ne\u017e \u0159e\u0161it, co jsem si tu mumlal.<\/div>\n
„Jdu do vany,“ sd\u011bl\u00ed mi, dlouze se mi zad\u00edv\u00e1 do o\u010d\u00ed a nam\u00ed\u0159\u00ed si to ke schodi\u0161ti. Sleduji, jak pomalu stoup\u00e1 vzh\u016fru. Zni\u010dehonic, p\u0159ibli\u017en\u011b v polovin\u011b schodi\u0161t\u011b se zastav\u00ed, op\u0159e se rukou o z\u00e1bradl\u00ed a pod\u00edv\u00e1 se dol\u016f. Ne\u017e bych \u0159ekl \u0161vec, seb\u011bhne zp\u00e1tky dol\u016f a zastav\u00ed se t\u011bsn\u011b u m\u011b.<\/div>\n
„Jako Tome,“ oslov\u00ed mn\u011b a zhluboka se nadechne.<\/div>\n
„Jako Bille?“ Napodob\u00edm ho a u\u0161kl\u00edbnu se. D\u00e1vno mi do\u0161lo, pro\u010d nasadil to \u017eelv\u00ed tempo. \u010cekal, \u017ee ho budu n\u00e1sledovat, ale z\u00e1m\u011brn\u011b jsem to neud\u011blal, proto\u017ee jsem byl zv\u011bdav na jeho reakci. Byla p\u0159esn\u011b takov\u00e1, jakou jsem \u010dekal. Je p\u0159ekvapen\u00fd a pohor\u0161en\u00fd z\u00e1rove\u0148.<\/div>\n
„Ty nep\u016fjde\u0161?“<\/div>\n
„Kam?“<\/div>\n
„Se mnou p\u0159ece.“<\/div>\n
„A m\u011bl bych?“ Ud\u011bl\u00e1m krok k n\u011bmu a zmen\u0161\u00edm t\u00edm vzd\u00e1lenost mezi n\u00e1mi na pouh\u00fdch p\u00e1r centimetr\u016f. \u010cokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di spo\u010dinou na m\u00fdch rtech, kter\u00e9 si okam\u017eik z\u00e1libn\u011b prohl\u00ed\u017eej\u00ed, a\u017e nakonec Bill p\u0159itiskne sv\u00e1 \u00fasta na m\u00e1.<\/div>\n
„Tak m\u011bl bych?“ Zamuml\u00e1m do polibku a on slab\u011b k\u00fdvne. Dlan\u011bmi obkresl\u00edm linii jeho bok\u016f a za zade\u010dek si ho p\u0159it\u00e1hnu bl\u00ed\u017e k sob\u011b. Billovi v\u0161ak ani tohle nesta\u010d\u00ed, proto\u017ee mi obto\u010d\u00ed ruce kolem krku a je\u0161t\u011b v\u00edc se ke mn\u011b p\u0159itiskne. La\u010dn\u011b se vrhnu na pln\u00e1 \u00fasta, kter\u00e1 jsem dlouho nesm\u011bl l\u00edbat, proto se jich te\u010f nem\u016f\u017eu naba\u017eit.<\/p>\n

„Poj\u010f,“ \u0161eptne tou\u017eebn\u011b, naposledy m\u011b pol\u00edb\u00ed a udr\u017euj\u00edce se mnou o\u010dn\u00ed kontakt m\u011b odvede ke schodi\u0161ti. Cesta nahoru po n\u011bm n\u00e1m trv\u00e1 nezvykle dlouho, nebo\u0165 se ka\u017edou chvilku zastavujeme, abychom se pol\u00edbili. Ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed polibek je del\u0161\u00ed a vroucn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ten p\u0159ede\u0161l\u00fd a je \u010d\u00edm d\u00e1l t\u011b\u017e\u0161\u00ed vzd\u00e1t se by\u0165 jen na p\u00e1r vte\u0159in rt\u016f toho druh\u00e9ho. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b vystoup\u00e1me do patra, nezam\u00ed\u0159\u00ed na\u0161e kroky p\u0159ekvapiv\u011b do koupelny, kam cht\u011bl p\u016fvodn\u011b Bill j\u00edt, ale zat\u00e1hne m\u011b do lo\u017enice. Tenhle n\u00e1pad v\u00edt\u00e1m.<\/div>\n

„Tome!“ Vyjekne a rozesm\u011bje se, kdy\u017e ho poval\u00edm na postel a bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed se za\u010dnu zbavovat toho, co mi p\u0159ek\u00e1\u017e\u00ed. Billov\u00fdch svr\u0161k\u016f. Tentokr\u00e1t mi v\u0161ak nezabr\u00e1n\u00ed, naopak se mi v\u0161emo\u017en\u011b sna\u017e\u00ed pomoci a s\u00e1m se \u010din\u00ed, aby se i moje oble\u010den\u00ed co nejrychleji povalovalo v\u0161ude kolem.<\/div>\n
Sklon\u00edm se k jeho \u00fast\u016fm, vtisknu na n\u011b letm\u00fd polibek a pot\u00e9 se p\u0159em\u00edst\u00edm na jeho \u0161\u00edji, na n\u00ed\u017e za\u010dnu s\u00e1t k\u016f\u017ei. Samet je nic v porovn\u00e1n\u00ed s Billovou plet\u00ed. A ta v\u016fn\u011b! \u017d\u00e1dn\u00e1 zahrada nenab\u00edz\u00ed tak omamnou v\u016fni jako on. Rty dosp\u011bji k tetov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 na n\u011bm m\u00e1m nejrad\u011bji. P\u016fvodn\u011b jsem jeho n\u00e1padem moc nad\u0161en\u00fd nebyl, nejsem fanda tohohle druhu zkr\u00e1\u0161lov\u00e1n\u00ed. P\u0159i\u0161lo mi, \u017ee si t\u00edm akor\u00e1t nech\u00e1 zhyzdit t\u011blo. Kdy\u017e se mi ale poprv\u00e9 touhle ozd\u016fbkou ve tvaru hv\u011bzdy pochlubil, netou\u017eil jsem po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e ji laskat rty, co\u017e tak\u00e9 vz\u00e1p\u011bt\u00ed ud\u011bl\u00e1m. Sklon\u00edm se n\u00ed\u017e, nejprve ozdobu obkresl\u00edm jazykem a nakonec na ni vtisknu n\u011b\u017en\u00fd polibek. Uc\u00edt\u00edm, jak se Bill zachv\u011bje. Slab\u011b se pousm\u011bji a cel\u00e9 to znovu zopakuji.<\/div>\n
Mazl\u00edm se s jeho k\u016f\u017e\u00ed, jazykem na n\u00ed kresl\u00edm klikyh\u00e1ky, hlad\u00edm ji rozt\u0159esen\u00fdma rukama. P\u0159ipad\u00e1m si jako ve snu. Tak dlouho jsem tou\u017eil po tom znovu se ho dot\u00fdkat! A trp\u011bl jsem jako zv\u00ed\u0159e, kdy\u017e mi to nebylo dovoleno. Ne proto\u017ee by mi chyb\u011bl sex. Na ten si \u010dlov\u011bk v\u017edycky n\u011bkoho najde. Sch\u00e1zelo mi n\u011bco jin\u00e9ho. B\u00fdt si bl\u00edzk\u00fd s n\u011bk\u00fdm, pro koho tlu\u010de u\u017e od narozen\u00ed moje srdce, kdo je mou sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161\u00ed. V\u0161echny ty \u0159e\u010di o prav\u00e9 l\u00e1sce na cel\u00fd \u017eivot mi p\u0159ipadaly sm\u011b\u0161n\u00e9, dokud jsem ji nepoznal. Existuje, opravdu existuje. M\u00e1m v \u017eivot\u011b \u010dlov\u011bka, jemu\u017e pat\u0159\u00ed v\u0161echny moje my\u0161lenky, polibky, doteky. Jemu\u017e jsem zasv\u011btil cel\u00e9 sv\u00e9 j\u00e1.<\/p>\n

„Tomi,“ za\u0161ept\u00e1 Bill, kdy\u017e zah\u00e1knu prsty za lem jeho spodn\u00edho pr\u00e1dla a opatrn\u011b je st\u00e1hnu. Te\u010f p\u0159ede mnou le\u017e\u00ed v cel\u00e9 sv\u00e9 kr\u00e1se, tak jak jej P\u00e1nb\u016fh stvo\u0159il. Dlan\u00ed pohlad\u00edm jeho nab\u011bhl\u00fd penis a bratr tou\u017eebn\u011b vydechne. Kdy\u017e se poprv\u00e9 \u00fasty dotknu jeho mu\u017estv\u00ed, znovu zavzdych\u00e1, co\u017e je pro m\u011b impulsem, abych pokra\u010doval. Jazykem obkrou\u017e\u00edm \u017ealud, ne\u017e jej do pusy vezmu cel\u00e9ho. Tro\u0161ku se leknu, kdy\u017e p\u0159iraz\u00ed do m\u00fdch \u00fast, proto\u017ee jsem to v\u016fbec ne\u010dekal. Asi je ten tlak u\u017e nesnesiteln\u00fd a chce se ho co nejrychleji zbavit. S t\u00edm mu s radost\u00ed pomohu. Lask\u00e1m ho \u00fasty, Bill se pode mnou zm\u00edt\u00e1, muml\u00e1 dokola moje jm\u00e9no a o p\u00e1r chvil nato vyvrchol\u00ed. Odt\u00e1hnu se od n\u011bj, ol\u00edznu si rty a sklon\u00edm se nad jeho obli\u010dejem. Tv\u00e1\u0159e jsou nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9, o\u010di m\u00e1 st\u00e1le zav\u0159en\u00e9, jeho t\u011blo se je\u0161t\u011b m\u00edrn\u011b chv\u011bje a rychle oddechuje. Kdy\u017e otev\u0159e o\u010di a zjist\u00ed, \u017ee si ho prohl\u00ed\u017e\u00edm, za \u0161\u00edji si m\u011b st\u00e1hne na sebe a za moji pr\u00e1ci m\u011b odm\u011bn\u00ed polibkem.<\/div>\n

„Miluj se se mnou.“ Vydechne a posad\u00ed se. Ruce mi ovine kolem krku, pol\u00edb\u00ed m\u011b na ucho, do n\u011bj\u017e za\u0161ept\u00e1: „Miluj se se mnou,<\/em> Tomi, pros\u00edm.“<\/div>\n
Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, co dok\u00e1\u017eou zp\u016fsobit slova. Za\u0161kube mi v rozkroku, kter\u00fd se u\u017e del\u0161\u00ed dobu hl\u00e1s\u00ed o pozornost. T\u00e9 Billovy se mu k moj\u00ed obrovsk\u00e9 \u00falev\u011b dostane vz\u00e1p\u011bt\u00ed. Dlan\u00ed vklouzne pod tenkou l\u00e1tku, \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty ovine kolem m\u00e9ho penisu a n\u011bkolikr\u00e1t zapohybuje z\u00e1p\u011bst\u00edm. Zatm\u00ed se mi p\u0159ed o\u010dima. Okoln\u00ed sv\u011bt se rozplyne a jedin\u00e9, co jsem s to vn\u00edmat, je on. Nesouhlasn\u011b zamru\u010d\u00edm, kdy\u017e p\u0159estane a je\u0161t\u011b se ode m\u011b vzd\u00e1l\u00ed. P\u0159ece m\u011b te\u010f nem\u016f\u017ee nechat takhle?<\/em> To je t\u00fdr\u00e1n\u00ed!<\/div>\n
Vr\u00e1t\u00ed se ke mn\u011b a do ruky mi vtiskne tubu lubrikantu, kterou vylovil z no\u010dn\u00edho stolku a ji\u017e okam\u017eit\u011b za\u010dnu zkoumat. Jsem naprosto spokojen, kdy\u017e ji shled\u00e1m jako dosud nepou\u017eitou, ani ji nena\u010dal. Bill se ke mn\u011b za\u010dne ot\u00e1\u010det z\u00e1dy, ale pohotov\u011b ho chyt\u00edm za boky a p\u0159im\u011bji ho polo\u017eit se zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Chci se na tebe d\u00edvat.“ Vysv\u011btl\u00edm mu chraplav\u00fdm hlasem a podlo\u017e\u00edm mu zade\u010dek pol\u0161t\u00e1\u0159em. Vym\u00e1\u010dknu si tro\u0161ku gelu na prsty. Bill se o\u0161ije, jakmile jimi zavad\u00edm o vstup do jeho t\u011bla a skousne spodn\u00ed ret, kdy\u017e je do n\u011bj za\u010dnu pomalu vsunovat ve snaze p\u0159ipravit ho tak na mou p\u0159\u00edtomnost.<\/div>\n
„Uvolni se,“ vyb\u00edz\u00edm ho n\u011b\u017en\u00fdm t\u00f3nem. Kdy\u017e nen\u00ed uvoln\u011bn\u00fd natolik, aby p\u0159ijal moje prsty, jak se do n\u011bj m\u00e1m pak vej\u00edt j\u00e1? Ve slabin\u00e1ch mi za\u0161kube, kdy\u017e v Billovi zkrout\u00edm prst a on t\u00e1hle zast\u00e9n\u00e1. Ten nar\u016fstaj\u00edc\u00ed tlak je nesnesiteln\u00fd, v rozkroku m\u011b a\u017e bol\u00ed.<\/div>\n
„Kurva!“ Zakleje, kdy\u017e zakrou\u017e\u00edm prstem uvnit\u0159 n\u011bj. Jeho boky se pohnou nahoru a Bill s\u00e1hne po sv\u00e9m penisu, kter\u00fd za\u010dne hladit. L\u00edb\u00ed se mi to. V\u017edycky se mi l\u00edbilo sledovat ho, jak se s\u00e1m sebe dot\u00fdk\u00e1. Sto\u010d\u00edm v n\u011bm sv\u016fj prst, n\u00e1sleduje dal\u0161\u00ed Bill\u016fv tou\u017eebn\u00fd v\u00fdk\u0159ik, po n\u011bm\u017e z n\u011bj prst vyt\u00e1hnu. V tu r\u00e1nu otev\u0159e dosud p\u0159iv\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka a vyhled\u00e1 m\u016fj pohled. Ten jeho jako by \u0159\u00edkal ‚Co to do prdele d\u011bl\u00e1\u0161?‘.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed?“ Do\u017eaduji se odpov\u011bdi, kdy\u017e p\u0159id\u00e1m dal\u0161\u00ed prst a zatla\u010d\u00edm proti jeho bodu. N\u011bco zahuhl\u00e1 a zvr\u00e1t\u00ed hlavu vzad. „Co\u017ee?“ Provokuji ho a oto\u010d\u00edm z\u00e1p\u011bst\u00edm. Bill zatne svaly a j\u00e1 se nem\u016f\u017eu do\u010dkat, a\u017e se takhle st\u00e1hne kolem m\u011b. Cuk\u00e1 mi v kl\u00edn\u011b a m\u00e1m obavu, \u017ee se ud\u011bl\u00e1m jen z t\u00e9 p\u0159edstavy. „Tak l\u00edb\u00ed se ti to?“ Nal\u00e9h\u00e1m.<\/div>\n
„Do hajzlu jo.“ Zachr\u010d\u00ed. Rozt\u00e1hnu v n\u011bm prsty a jeho boky okam\u017eit\u011b vyst\u0159el\u00ed nahoru. T\u011b\u017eko rozsoudit, kdo z n\u00e1s tou\u017e\u00ed po tom druh\u00e9m v\u00edc, \u010d\u00ed cht\u00ed\u010d je vy\u0161\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Bo\u017ee,“ vyhrknu, kdy\u017e usoud\u00edm, \u017ee je p\u0159ipraven\u00fd a prsty nahrad\u00edm sv\u00fdm pulzuj\u00edc\u00edm penisem. Opatrn\u011b za\u010dnu pronikat do jeho t\u011bla. Z t\u00e9 horkosti a \u00fazkosti se mi mot\u00e1 hlava. Chv\u00edli se nad n\u00edm pouze skl\u00e1n\u00edm a vy\u010dk\u00e1v\u00e1m na n\u011bco, \u010d\u00edm mi d\u00e1 najevo, \u017ee si na m\u011b zvykl. Nechci mu ubl\u00ed\u017eit, nechci mu zp\u016fsobit bolest, ne. Chci, aby se mu to l\u00edbilo.<\/div>\n

Bill m\u00e1 p\u0159iv\u0159en\u00e9 o\u010di, jeho \u0159asy se t\u0159epotaj\u00ed, zat\u00edmco m\u011b dlan\u011bmi hlad\u00ed po z\u00e1dech. P\u0159er\u00fdvav\u011b d\u00fdch\u00e1m a uva\u017euji nad t\u00edm, jak hloup\u00ed jsme byli, kdy\u017e jsme se o tohle p\u0159ipravili. Z toho dvoj\u010de otev\u0159e o\u010di a slab\u011b p\u0159ik\u00fdvne. Impuls, na n\u011bj\u017e jsem \u010dekal. Rukama uchop\u00edm jeho boky a opatrn\u011b do n\u011bj p\u0159iraz\u00edm a pak znovu. Nep\u0159est\u00e1v\u00e1m sledovat jeho v\u00fdraz, kter\u00fd se v d\u016fsledku pro\u017e\u00edvan\u00e9 rozko\u0161e m\u011bn\u00ed. Prvotn\u00ed bolest nahrazuje blaho. Blaho, kter\u00e9 mu dovedu p\u0159ivodit jenom<\/em> j\u00e1.<\/p>\n

„Tomi v\u00edc, pros\u00edm.“ Skuhr\u00e1 a omot\u00e1 si nohy kolem m\u00fdch bok\u016f, \u010d\u00edm\u017e mi usnadn\u00ed p\u0159\u00edstup k n\u011bmu. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed bych si ho za\u010dal br\u00e1t tvrd\u011b, sna\u017eil bych se zbavit se toho pnut\u00ed ve slabin\u00e1ch, ale ne dnes. Nechci nikam sp\u011bchat. Tak dlouho jsem \u010dekal, tolik mi to chyb\u011blo a p\u0159eji si, abychom si tenhle moment, tohle ojedin\u011bl\u00e9 spojen\u00ed mezi n\u00e1mi u\u017e\u00edvali co nejd\u00e9le. Stoj\u00ed m\u011b to hodn\u011b sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed, moje pohyby jsou skoro a\u017e l\u00edn\u00e9, jak klou\u017eu uvnit\u0159 Billova \u0161t\u00edhl\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n

Sev\u0159e m\u011b pevn\u011bji nohama a sna\u017e\u00ed se m\u011b n\u011bjak p\u0159im\u011bt k rychlej\u0161\u00edmu tempu. Vydr\u017e\u00edm odol\u00e1vat docela dlouho, m\u016fj blon\u010fat\u00fd \u010f\u00e1bel se v\u0161ak nevzd\u00e1v\u00e1, krou\u017eiv\u00fdmi pohyby bok\u016f a spr\u00e1vn\u011b volen\u00fdmi slovy nakonec dos\u00e1hne sv\u00e9ho a donut\u00ed m\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eet tak, jak si p\u0159eje on.<\/div>\n
„To je ono, Tomi, to je ono.“ Opakuje a sev\u0159e kolem mn\u011b svaly. Povol\u00ed a ud\u011bl\u00e1 to znovu a znovu.<\/div>\n
„Zatracen\u011b Bille!“ Vyk\u0159iknu a kr\u00e1tce, zato v\u0161ak tvrd\u011b p\u0159iraz\u00edm proti jeho bodu, co\u017e Bill ocen\u00ed hlasit\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm. Jsem bl\u00edzko, oba dva jsme bl\u00edzko. C\u00edt\u00edm, jak se t\u0159ese stejn\u011b jako j\u00e1. Jeho ruce klou\u017eou po m\u00fdch pa\u017e\u00edch nahoru a dol\u016f, odkud se p\u0159esunou na z\u00e1da. Zabo\u0159\u00edm obli\u010dej do Billova ramene, abych tro\u0161ku utlumil hlasit\u00fd sten a ud\u011bl\u00e1m se do n\u011bj.<\/p>\n

Kdy\u017e se o p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji sval\u00edm vedle n\u011bj a sna\u017e\u00edm se zklidnit sv\u016fj dech, p\u0159it\u00e1hne si moje t\u0159esouc\u00ed se t\u011blo k sob\u011b. Hlavou spo\u010dinu na jeho hrudn\u00edku, kter\u00fd je vlhk\u00fd od potu, ale nevad\u00ed mi to. Nech\u00e1v\u00e1m se hladit, vtiskne mi n\u011bkolik polibk\u016f do vlas\u016f a mn\u011b prob\u011bhne hlavou, \u017ee tohle je snad je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e to, co jsme pro\u017e\u00edvali p\u0159edt\u00edm. M\u00e1m pocit, \u017ee jsme si mnohem bli\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e jsme b\u00fdvali, p\u0159esto\u017ee jsem byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee to nejde. N\u00e1\u0161 vztah dos\u00e1hl nov\u00e9 \u00farovn\u011b.<\/div>\n

„Chyb\u011bl jsi mi, tak moc jsi mi chyb\u011bl.“ \u0160ept\u00e1 mi do vlas\u016f a pevn\u011b m\u011b obejme. „U\u017e nikdy nesm\u00ed\u0161 odej\u00edt. Nikdy.“<\/div>\n
Odej\u00edt je to posledn\u00ed, co m\u00e1m v \u00famyslu. Nejrad\u011bji ze v\u0161eho bych tu takhle z\u016fstal do konce \u017eivota. Jen tak le\u017eet, nechat se hladit a c\u00edtit se milovan\u00fd. Bill m\u011b miluje. Sice jsem to nikdy od n\u011bj nesly\u0161el, ale dok\u00e1\u017eu to vyc\u00edtit. L\u00e1ska z n\u011bj p\u0159\u00edmo \u010di\u0161\u00ed a jsem sk\u00e1lopevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den o tom, \u017ee nikdy k nikomu nebyl tak n\u011b\u017en\u00fd jako ke mn\u011b. Nikdy nikoho nesv\u00edral v n\u00e1ru\u010d\u00ed jako m\u011b a ne\u0161eptal mu do u\u0161\u00ed slova, kter\u00e1 te\u010f sly\u0161\u00edm j\u00e1. Je to vylou\u010deno, nebo\u0165 jen j\u00e1 a Bill jsme schopni dos\u00e1hnout tohoto splynut\u00ed. N\u00e1\u0161 vztah je n\u011b\u010d\u00edm mnohem v\u00edc, ne\u017e je mileneck\u00fd vztah. Bl\u00ed\u017e u\u017e si dva lid\u00e9 b\u00fdt ani nemohou. Nem\u00e1m v\u0161ak s\u00edlu na to, abych mu odpov\u011bd\u011bl. Jen st\u011b\u017e\u00ed dr\u017e\u00edm o\u010di otev\u0159en\u00e9 a p\u0159em\u00e1h\u00e1m \u00fanavu. Nat\u00e1hnu se po jeho ruce, propletu s n\u00edm prsty a v\u00edc se p\u0159itul\u00edm.<\/div>\n
Bill m\u011b pol\u00edb\u00ed na \u010delo a p\u0159es moje rty se mihne unaven\u00fd, p\u0159esto v\u0161ak \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e tichounce pronese: „M\u016fj<\/em> Tomi.“<\/p>\n

autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Tak z\u016fstane\u0161?“ Zopakuji svou ot\u00e1zku a \u010dek\u00e1m, a\u017e se Tom vyj\u00e1d\u0159\u00ed. Vid\u00edm na n\u011bm, \u017ee v\u00e1h\u00e1. Zn\u00e1m ho odmala a je \u010diteln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si mysl\u00ed. Okol\u00ed se mu snad poda\u0159\u00ed zm\u00e1st, ale m\u011b ne. Z jedin\u00e9ho pohybu, v\u00fdrazu tv\u00e1\u0159e nebo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-3188","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3188","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3188"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3188\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3188"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3188"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3188"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}