{"id":3189,"date":"2015-04-01T16:00:00","date_gmt":"2015-04-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3178"},"modified":"2015-04-01T16:00:00","modified_gmt":"2015-04-01T15:00:00","slug":"turn-back-time-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/04\/01\/turn-back-time-17\/","title":{"rendered":"Turn Back Time 17."},"content":{"rendered":"
autor: Izzap<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Sny a p\u0159ekvapen\u00ed<\/p>\n

<\/strong> Noc se rychle p\u0159ibl\u00ed\u017eila. Nebe potemn\u011blo a objevily se hv\u011bzdy, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed jako diamanty na t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dern\u00e9m pozad\u00ed oblohy. Z\u0161e\u0159ilo se a rodiny se usadily doma, zamkly dve\u0159e a zat\u00e1hly \u017ealuzie. P\u0159ipravily se na to p\u0159ijmout noc a ulo\u017eit se k sp\u00e1nku. Pro v\u011bt\u0161inu lid\u00ed byla tahle denn\u00ed doba \u010dasem odpo\u010dinku, pro n\u011bkoho ale den pr\u00e1v\u011b za\u010dal. Byli lid\u00e9, kte\u0159\u00ed \u017eili pro noc, jejich prost\u0159ed\u00edm byly st\u00edny a u\u017e\u00edvali si soukrom\u00ed, kter\u00e9 jim noc poskytovala. V temnot\u011b noci se nemuseli b\u00e1t, \u017ee je n\u011bkdo chyt\u00ed, jako by tomu bylo za denn\u00edho sv\u011btla. O\u010di t\u011bch, kter\u00fdch se nejv\u00edce ob\u00e1vali, byly zav\u0159en\u00e9, doty\u010dn\u00ed byli zachumlan\u00ed v p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch a nech\u00e1vali no\u010dn\u00ed tvory svobodn\u011b d\u00fdchat pod ochranou temnoty.<\/p>\n

Dredat\u00fd chlapec \u010dekal u dve\u0159\u00ed sv\u00e9 lo\u017enice, nohy p\u0159ita\u017een\u00e9 k hrudi a ucho p\u0159itisknut\u00e9 proti dve\u0159\u00edm, jak naslouchal mat\u010din\u00fdm tich\u00fdm krok\u016fm po hu\u0148at\u00e9m koberci. \u017dena d\u011blala svou no\u010dn\u00ed rutinu. Sv\u011btla v pokoji byla zhasnut\u00e1 a kolemjdouc\u00edmu poskytovala iluzi, \u017ee je Tom v posteli a na p\u016fli cesty ke sp\u00e1nku. Ale na rozd\u00edl od dal\u0161\u00edch d\u011bt\u00ed jeho v\u011bku on byl tou v\u00fdjimkou \u017eij\u00edc\u00ed v noci.<\/div>\n

Te\u010f, kdy\u017e tmav\u00fd z\u00e1voj noci p\u0159ikryl domy a m\u011bsta a jeho matka i sestra se odebraly do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f, byl Tom svobodn\u00fd. Jakmile se s tich\u00fdm klapnut\u00edm zav\u0159ely dve\u0159e m\u00e1mina pokoje, po\u010dkal p\u00e1r minut, pak otev\u0159el dve\u0159e a u\u017e \u0165apkal po schodech, kde se t\u00e9m\u011b\u0159 dokonale vyhnul n\u011bkolika vrzaj\u00edc\u00edm m\u00edst\u016fm, u nich\u017e si pamatoval p\u0159esnou pozici.<\/div>\n
Seb\u011bhl dol\u016f, rychle a ti\u0161e, a vyrazil pry\u010d hlavn\u00edm vchodem. Zav\u0159el za sebou a zamkl – aby byly dve\u0159e v takov\u00e9m stavu, v jak\u00e9m je zanechala Simone. Ani se neohl\u00e9dl na d\u016fm za sebou, schody na zahrad\u011b vzal po dvou a u\u017e se \u0159\u00edtil po tr\u00e1vn\u00edku.<\/div>\n
Tohle nebylo poprv\u00e9, kdy utekl uprost\u0159ed noci. D\u011blal to tak, kdykoliv pot\u0159eboval, posledn\u00ed t\u0159i nebo \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce. Bylo riskantn\u00ed opou\u0161t\u011bt domov v tuhle no\u010dn\u00ed dobu a nedostatek sp\u00e1nku se na Tomovi podepisoval, ale to, co z\u00edskal, za ten boj st\u00e1lo.<\/p>\n<\/div>\n
\n
U\u017e jdu, Bille,<\/em> pomyslel si a rychle se rozhl\u00e9dl napravo a nalevo, ne\u017e se rozeb\u011bhl ulic\u00ed. Kdybyste Tomovi p\u0159ed rokem jen nazna\u010dili, \u017ee bude uh\u00e1n\u011bt za sv\u00fdm milovan\u00fdm chlapcem z roku 1908, \u0159ekl by v\u00e1m, \u017ee jste naprost\u00ed bl\u00e1zni. Ale n\u011bkdy se \u017eivot zkr\u00e1tka neub\u00edr\u00e1 tou cestou, kterou o\u010dek\u00e1v\u00e1me.<\/div>\n
Tom si takovou budoucnost rozhodn\u011b nep\u0159edstavoval.<\/div>\n
Dob\u011bhl k zapomenut\u00e9 \u010d\u00e1sti parku na m\u00edsto, kam kv\u016fli o\u0161klivosti u\u017e nikdo nechod\u00ed. C\u00edtil, \u017ee jeho srdce bu\u0161\u00ed st\u00e1le rychleji – ne kv\u016fli b\u011bhu, ale proto\u017ee Tom myslel na to, co na n\u011bj \u010dek\u00e1 v c\u00edli. Usm\u00e1l se nad tou p\u0159edstavou.<\/p>\n

Bill.<\/div>\n

Jeho<\/em> Bill.<\/div>\n
Jeho… l\u00e1ska.<\/em><\/div>\n
C\u00edtil, jak mu trochu z\u010dervenal krk a jeho srdce se t\u00edm uv\u011bdom\u011bn\u00edm dmulo. Miloval Billa, o tom nebylo pochyb. A zd\u00e1lo se, \u017ee ka\u017ed\u00e9 tajn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s n\u00edm je intenzivn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e to p\u0159edchoz\u00ed a zp\u016fsobuje, \u017ee Tom v\u00edc a v\u00edc dycht\u00ed po n\u00e1vratu a je \u010d\u00edm d\u00e1l zv\u011bdav\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
Dorazil na obvykl\u00e9 m\u00edsto v parku a zazubil se, kdy\u017e jeho zrak padl na starou zapomenutou vodn\u00ed pumpu. B\u011bhem zdolal zbytek cesty a postavil se p\u0159\u00edmo p\u0159ed pumpu. Minutu nechal svoje t\u011blo odpo\u010dinout si od b\u011bhu. Jakmile dostal dech pod kontrolu, dotknul se zreziv\u011bl\u00e9ho objektu p\u0159ed sebou. S posledn\u00ed p\u0159ipom\u00ednkou Billovy usm\u011bvav\u00e9 tv\u00e1\u0159e, je\u017e mu prob\u011bhla mysl\u00ed, Tom omotal prsty kolem dr\u017eadla zp\u016fsobem, na jak\u00fd byla jeho ruka u\u017e zvykl\u00e1. Usm\u00e1l se a zah\u00fdbal dr\u017eadlem jako v\u017edycky, p\u0159i\u010dem\u017e o\u010dek\u00e1val, \u017ee uc\u00edt\u00ed s\u00edlu toho podivn\u00e9ho v\u011btru.<\/div>\n
Ale ono se nic nestalo.<\/div>\n
Tom zvedl hlavu a rozhl\u00e9dl se.<\/div>\n
Park z\u016fstal stejn\u00fd jako v p\u0159\u00edtomnosti.<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00fd poryv v\u011btru se nekonal, byl c\u00edtit jen lehk\u00fd v\u00e1nek pozdn\u00edho jara.<\/div>\n
Tom se nejist\u011b zasm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou nad svou hloupost\u00ed. Rozhodn\u011b nezah\u00fdbal dr\u017eadlem dost. Napomenul se, aby nevy\u0161iloval, znovu omotal prsty kolem dr\u017eadla a stiskl ho pevn\u011bji ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Zadr\u017eel dech, zah\u00fdbal s n\u00edm, a kdy\u017e se st\u00e1le nic ned\u011blo, n\u00e1siln\u011b s n\u00edm zalomcoval.<\/p>\n

„Co to kurva?“ zeptal se sv\u011bta kolem sebe a ustoupil o p\u00e1r krok\u016f od pumpy. Pod\u00edval se na ni, svra\u0161til obo\u010d\u00ed a pak se znovu rozhl\u00e9dl kolem, doufal, modlil se za to, aby se za n\u00edm magicky objevil obrovsk\u00fd d\u016fm Tr\u00fcmperov\u00fdch.<\/div>\n

Ale park v dezol\u00e1tn\u00edm stavu z\u016fst\u00e1val na sv\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/div>\n
Tom polkl a pod\u00edval se na pumpu. Jeho nat\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdraz se zm\u011bnil v ustaran\u00fd a ustra\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Ne, to nem\u016f\u017ee b\u00fdt\u2026“ za\u0161eptal, nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pot\u0159\u00e1sl hlavou a znovu se nat\u00e1hl po dr\u017eadle.<\/div>\n
Popadl ho a v\u0161\u00ed silou j\u00edm zah\u00fdbal, zat\u00edmco se ti\u0161e modlil, aby to fungovalo. Myslel na prvn\u00ed den, kdy se dostal do styku s t\u00edmhle za\u0159\u00edzen\u00edm a vzpomn\u011bl si, jak do n\u011bj kopnul, aby fungovalo.<\/div>\n
Nakopl pumpu\u2026 bez v\u00fdsledku.<\/div>\n
Tahal, kopal, lomcoval, ale nic se nezm\u011bnilo. Noc kolem n\u011bj z\u016fstala tichou, klid ru\u0161il jen sem tam vzd\u00e1len\u00fd zvuk proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edho auta. Kdesi se ozval klakson – jako p\u0159ipom\u00ednka toho, \u017ee stroj na cestov\u00e1n\u00ed \u010dasem nefunguje. Tom byl st\u00e1le v roce 2008.<\/p>\n

Zaklel a je\u0161t\u011b jednou nakopl pumpu. Ozvalo se duniv\u00e9 za\u0159in\u010den\u00ed, kter\u00e9 jenom \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b odr\u00e1\u017eelo bolest, kter\u00e1 projela Tomovou nohou.<\/div>\n

„Kurva, ne, funguj, ty kr\u00e1me!“ za\u0161eptal t\u00e9m\u011b\u0159 zoufale a znovu zalomcoval dr\u017eadlem.<\/div>\n
Ale \u010das odm\u00edtal plynout jak\u00fdmkoliv jin\u00fdm sm\u011brem ne\u017e dop\u0159edu.<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u00fd vysok\u00fdm pisklav\u00fdm zvukem, kter\u00fd star\u00e1 pumpa vydala, pustil dr\u017eadlo a ustoupil. Dr\u017eadlo se vr\u00e1tilo do sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed polohy a pumpa vypadala jako neu\u017eite\u010dn\u00fd kus \u017eeleza, kter\u00fd kdysi d\u00e1vno \u010derpal vodu ze zem\u011b.<\/div>\n
„To nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda\u2026“<\/div>\n
Tom padl na zem, p\u0159it\u00e1hl si kolena k hrudn\u00edku a z\u00edral s vyvalen\u00fdma o\u010dima na pumpu. Dech se mu zadrhl v hrdle a poc\u00edtil n\u011bco pro n\u011bj neobvykl\u00e9ho – slzy, kter\u00e9 se mu za\u010d\u00ednaly tvo\u0159it v koutc\u00edch o\u010d\u00ed a hrozily, \u017ee se mu ka\u017edou vte\u0159inou za\u010dnou kut\u00e1let po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Ne, ne, ne, ne, ne,“ mumlal, t\u0159epal hlavou ze strany na stranu a sna\u017eil se pop\u0159\u00edt realitu. Sklonil hlavu, op\u0159el si ji o ruce a schoval se v bezpe\u010d\u00ed sv\u00fdch pa\u017e\u00ed a kolen. Sed\u011bl na zemi stulen\u00fd do klub\u00ed\u010dka a o\u010di silou dr\u017eel zav\u0159en\u00e9, jako by tohle v\u0161echno byla n\u011bjak\u00e1 nepoveden\u00e1 hra na schov\u00e1vanou.<\/p>\n

Z\u016fstal tak p\u00e1r minut a ze rt\u016f mu l\u00e9tala jedna nad\u00e1vka za druhou. Pak zvedl hlavu a pod\u00edval se p\u0159\u00edmo na pumpu, mrkal na ni m\u00edrn\u011b zaml\u017een\u00fdm pohledem. Zhluboka se nadechl, vzduch pro\u0161el jeho nozdrami a zn\u011blo to, jako kdy\u017e se n\u011bkdo sna\u017e\u00ed p\u00e1r popot\u00e1hnut\u00edmi zadr\u017eet slzy. U\u017e tak vlhk\u00fdm p\u0159edlokt\u00edm si p\u0159ejel p\u0159es o\u010di. Pocit bez moci mu za\u010dal bublat v \u017ealudku, zat\u00edmco po\u0159\u00e1d sledoval pumpu kousek p\u0159ed sebou. Ta emoce rostla a s\u00edlila, adrenalin mu koloval v \u017eil\u00e1ch, jak Tom myslel na minulost a na mo\u017enost, \u017ee u\u017e nikdy Billa neuvid\u00ed. Zatnul \u010delist i p\u011bsti. Odm\u00edtal odej\u00edt. Ani\u017e by cokoliv \u0159ekl, vstal a m\u011b\u0159il si pumpu pohledem jako nep\u0159\u00edtele, kter\u00fd se p\u0159ipravuje na \u00fatok. Nevid\u011bl jinou mo\u017enost. Rozb\u011bhl se k pump\u011b, \u010dapnul dr\u017eadlo a tahal za n\u011bj v\u0161\u00ed silou, kter\u00e9 byl schopn\u00fd. Zapomn\u011bl, \u017ee tahle metoda jen p\u0159ed p\u00e1r minutami selhala. Lomcoval a kopal a pak dr\u017eadlo pustil a frustrovan\u011b se rozbre\u010del. Zb\u011bdovan\u011b zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n

„Ne!“ zak\u0159i\u010del a otev\u0159el v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
Ztuhl.<\/div>\n
U\u017e nebyl v parku.<\/div>\n
Uvolnil svalstvo. Uv\u011bdomil si, \u017ee m\u00e1 nehty zaryt\u00e9 v dlan\u00edch. Rozhl\u00e9dl se. Posadil se a zmaten\u011b z\u00edral do temn\u00e9ho pokoje.<\/p>\n

T\u011b\u017ece d\u00fdchal a m\u011bl pocit, jako by mu srdce bu\u0161ilo v hlav\u011b m\u00edsto v hrudn\u00edku. Dredy m\u011bl \u00fapln\u011b rozcuchan\u00e9, p\u0159ikr\u00fdvka se mu lepila k nah\u00e9 horn\u00ed polovin\u011b t\u011bla, byla mokr\u00e1 od potu. Tom ji ze sebe rychle st\u00e1hl a odhodil ji kamsi na stranu postele. Polkl a pod\u00edval se je\u0161t\u011b jednou po sv\u00e9m pokoji. Pak shl\u00e9dl na svoje dlan\u011b, v nich\u017e objevil stopy po za\u0165at\u00fdch nehtech. Zhluboka a zt\u011b\u017eka d\u00fdchal a sna\u017eil se uklidnit zb\u011bsil\u00e9 tempo sv\u00e9ho srdce, ale bez \u00fasp\u011bchu.<\/div>\n

Op\u0159el se o \u010delo postele, zvr\u00e1til hlavu dozadu, zav\u0159el o\u010di a nechal srdce, a\u0165 se vr\u00e1t\u00ed k norm\u00e1ln\u00edmu tempu, a dech, a\u0165 se pomalu zase zklidn\u00ed.<\/div>\n
„Oh m\u016fj bo\u017ee,“ za\u0161eptal. Jeho hlas opustil jeho rty a zahynul v tichu m\u00edstnosti. Tomovi zamrazilo v p\u00e1te\u0159i, zat\u00edmco se mu v hlav\u011b p\u0159ehr\u00e1val sen, a v \u017ealudku se mu usazoval zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Skoro jako by mu bylo \u0161patn\u011b. Jako kdyby se pod\u00edval do reality a uv\u011bdomil si, jak bl\u00e1zniv\u00fd je cel\u00fd n\u00e1pad s cestov\u00e1n\u00edm v \u010dase. A \u010d\u00edm v\u00edc p\u0159em\u00fd\u0161lel o mo\u017enosti, \u017ee se zasekne na jedn\u00e9 stran\u011b \u010dasov\u00e9 osy, odd\u011blen\u00fd od Billa, pocit v \u017ealudku zes\u00edlil a roz\u0161\u00ed\u0159il se do ka\u017ed\u00e9 bu\u0148ky Tomova t\u011bla.<\/p>\n

Rozbu\u0161ilo se mu srdce. Ne\u017e se nad\u00e1l, vysko\u010dil z postele, nat\u00e1hl na sebe d\u017e\u00edny a tri\u010dko a rozb\u011bhl se po schodech sm\u011brem k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm, ani\u017e by se staral, jestli nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 hlasit\u00fd a nevzbud\u00ed n\u00e1hodou cel\u00e9 sousedstv\u00ed.<\/div>\n

Opustil d\u016fm, pr\u00e1skl za sebou dve\u0159mi a doslova sesko\u010dil ze schod\u016f na verand\u011b. Rozb\u011bhl se do parku. Kalhoty mu padaly z bok\u016f a tri\u010dko, kter\u00e9 si na sebe jen tak halabala hodil, za n\u00edm vl\u00e1lo. Ale na ni\u010dem z toho te\u010f nez\u00e1le\u017eelo. Tom sprintoval ulic\u00ed – podobn\u011b jako ve snu. Jeho tenisky pleskaly o asfalt a ten zvuk rezonoval tichou noc\u00ed. Chlapec dok\u00e1zal myslet jenom na jedinou v\u011bc – na Billa.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill se ze span\u00ed zavrt\u011bl. Nev\u011bdomky svra\u0161til obo\u010d\u00ed a oto\u010dil se na bok. Jeho sluch zaznamenal tich\u00e9 klep\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 u\u017e za\u010d\u00ednalo b\u00fdt otravn\u00e9. Nejd\u0159\u00edv si Bill myslel, \u017ee to mus\u00ed b\u00fdt n\u011bjak\u00e9 no\u010dn\u00ed zv\u00ed\u0159\u00e1tko, nebo dokonce jenom v\u011btev ml\u00e1t\u00edc\u00ed vzpurn\u011b proti v\u011btru ve v\u011btru, kter\u00fd su\u017eoval zdej\u0161\u00ed kraj cel\u00fd ve\u010der. Ale zvuk p\u0159etrv\u00e1val. Bill u\u017e nemohl ten hluk d\u00e1l ignorovat.<\/p><\/div>\n

Otev\u0159el o\u010di do temnoty sv\u00e9 lo\u017enice. Ze st\u00ednu vystupovaly obrysy n\u00e1bytku oz\u00e1\u0159en\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btlem. St\u00edn v\u011btve tan\u010dil na podlaze, to jak s v\u011btv\u00ed h\u00fdbal v\u00edtr. Na vte\u0159inu si Bill myslel, jestli si ten zvuk jenom nep\u0159edstavoval, jeliko\u017e zvuk utichl, sotva otev\u0159el o\u010di, ale pak se najednou ozvalo dal\u0161\u00ed klep\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 Billa p\u0159im\u011blo zavrtat se do p\u0159ikr\u00fdvek. Byl to tich\u00fd zvuk, ne hlasit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e cinknut\u00ed skleni\u010dek, ale a\u0165 u\u017e to bylo cokoliv, nehodlalo to p\u0159estat.<\/div>\n
Ozvalo se to znovu a Bill zkusil u\u0161ima ten zvuk stopovat. Skon\u010dil u okna. Asi na minutu bylo ticho. Bill z\u00edral do temnoty a nevid\u011bl nic ne\u017e st\u00edny. Pak se zase ozvalo \u0165uknut\u00ed \u010dehosi o okenn\u00ed tabuli.<\/p>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b byl Bill kompletn\u011b vzh\u016fru a p\u0159eb\u011bhl p\u00e1r metr\u016f od postele k oknu. Ani se nepod\u00edval k zemi, aby spat\u0159il p\u0159\u00ed\u010dinu no\u010dn\u00edho vyru\u0161en\u00ed, hned okno otev\u0159el – unaven\u00fd a vztekl\u00fd.<\/div>\n

„Promi\u0148te, ale m\u00e1te pon\u011bt\u00ed, kolik je hodin? A co tu u v\u0161ech \u010dert\u016f prov\u00e1d\u00edte?“ zasy\u010del nerudn\u011b. Sna\u017eil se z\u016fstat tak ti\u0161e, aby nevzbudil cel\u00fd d\u016fm. Ale jakmile se vyklonil, aby zahl\u00e9dl toho ni\u010demu, nevid\u011bl nic – jen opu\u0161t\u011bn\u00fd pozemek. „Oh, tak\u017ee nyn\u00ed se schov\u00e1v\u00e1te?“ prohl\u00e1sil se sk\u0159\u00edpaj\u00edc\u00edmi zuby.<\/div>\n
Za\u0161ustilo list\u00ed a z k\u0159ov\u00ed u domu obez\u0159etn\u011b vystoupilo \u010d\u00edsi t\u011blo.<\/div>\n
„Tome!“ zvolal \u0161eptem \u010dernovl\u00e1sek, skoro zapomn\u011bl kontrolovat s\u00edlu sv\u00e9ho hlasu, kdy\u017e spat\u0159il v zahrad\u011b dredat\u00e9ho chlapce, kter\u00fd k n\u011bmu vzhl\u00ed\u017eel s neklidn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Co zde d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju t\u011b vid\u011bt,“ odpov\u011bd\u011bl m\u011bkce Tom.<\/div>\n
Billovo srdce se zat\u0159epetalo, nicm\u00e9n\u011b chlapec si nemohl pomoct, zeptal se: „Nemohlo to po\u010dkat do r\u00e1na?“<\/div>\n
„Ne. M\u016f\u017eu j\u00edt nahoru?“<\/div>\n
Bill si vs\u00e1l spodn\u00ed ret a mrknul p\u0159es rameno do sv\u00e9ho pokoje. Myslel na rodi\u010de sp\u00edc\u00ed v m\u00edstnosti p\u0159es chodbu. Oto\u010dil se zp\u011bt k oknu a ti\u0161e \u0159ekl: „Nen\u00ed tu nic, po \u010dem bys mohl vy\u0161plhat, ob\u00e1v\u00e1m se.“<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l a nad t\u00edm n\u00e1padem zavrt\u011bl hlavou. „Mohl bych prost\u011b proklouznout hlavn\u00edmi dve\u0159mi?“ zeptal se m\u011bkce. Ruce m\u011bl v kaps\u00e1ch a v o\u010d\u00edch se mu zra\u010dila nad\u011bje.<\/div>\n
„Jen jestli bude\u0161 ti\u0161e. Nechci vzbudit matku nebo otce,“ op\u00e1\u010dil Bill a zmizel od okna, ne\u017e mu Tom stihl odpov\u011bd\u011bt. Za chvilku se ale ozval zvuk otv\u00edran\u00fdch hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed domu Tr\u00fcmperov\u00fdch.<\/p>\n

Hlavn\u00ed vchod byl temn\u00fd a Tom ti\u0161e a rychle vstoupil. Zul si boty a \u0165apkal po podlaze bos\u00fd.<\/div>\n

„Bille?“ zasy\u010del, kdy\u017e vstoupil do domu tak ti\u0161e, jak bylo mo\u017en\u00e9, a ocitl se v hlavn\u00ed hale.<\/div>\n
Odpov\u011bd\u00ed mu byl st\u00edn pohnuv\u0161\u00ed se na schodech. Tom se usm\u00e1l a ten st\u00edn n\u00e1sledoval. Bral schody po dvou a zadr\u017eoval dech, dokud nebyl v bezpe\u010d\u00ed Billovy lo\u017enice a dve\u0159e se za n\u00edm bezpe\u010dn\u011b nezav\u0159ely. Pokoj byl tmav\u00fd, jedin\u00fdm zdrojem sv\u011btla byl svit m\u011bs\u00edce na obloze pronikaj\u00edc\u00ed sem skrz okno.<\/div>\n
„Co zde d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b st\u00edn, o n\u011bm\u017e Tom p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee je to Bill.<\/div>\n
Ne\u017e Tom dok\u00e1zal cokoliv odpov\u011bd\u011bt, zru\u0161il vzd\u00e1lenost mezi nimi a ovinul pa\u017ee kolem sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka v pevn\u00e9m, miluj\u00edc\u00edm objet\u00ed. Dr\u017eel ho tak dobrou minutu, \u010delo si op\u0159el o Billovo a d\u011bkoval bohu, \u017ee dostal \u0161anci znovu se sem vr\u00e1tit, \u017ee to nebylo jako v jeho snu.<\/div>\n
Nad tou vzpom\u00ednkou se zachv\u011bl. Bylo to tak re\u00e1ln\u00e9, nemohl si pomoci, c\u00edtil se dost vyd\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zeptal se ti\u0161e \u010dernovl\u00e1sek, v\u0161iml si dle Tomova objet\u00ed, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b.<\/div>\n
Tom se zhluboka nadechl a pak nahlas vydechl nosem. Cosi se mu sev\u0159elo v hrdle, a jak myslel na sv\u016fj sen, v o\u010d\u00edch se mu hromadily slzy. „M\u011bl jsem v\u00e1\u017en\u011b \u0161patn\u00fd sen,“ za\u0161eptal rozt\u0159esen\u011b a je\u0161t\u011b v\u00edc upevnil sev\u0159en\u00ed kolem Billa. „Cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt a pak\u2026 ta zatracen\u00e1 puma nebo \u010dasov\u00fd port\u00e1l nebo co to vlastn\u011b je\u2026 prost\u011b\u2026 bo\u017ee, j\u00e1 nev\u00edm! Nefungovalo to! Nebylo to nic v\u00edc ne\u017e starej kus \u017eeleza stoj\u00edc\u00ed v parku a\u2026 j\u00e1\u2026 ty\u2026 nemohl jsem k tob\u011b\u2026“ dokon\u010dil bez dechu a i kdy\u017e \u0161eptal, hlas se mu zlomil.<\/p>\n

Bill pevn\u011bji Toma obejmul a pak se odt\u00e1hl, aby se mu mohl pod\u00edvat do tv\u00e1\u0159e, nicm\u00e9n\u011b d\u00e1l se oba chlapci dr\u017eeli.<\/div>\n

Bill studoval v temnot\u011b Tom\u016fv obli\u010dej, skrz st\u00edny m\u00e1lem nevid\u011bl skoro neviditeln\u00e9 slzy, kter\u00e9 mu padaj\u00ed z o\u010d\u00ed, ale nakonec zaznamenal slan\u00e9 pot\u016f\u010dky, je\u017e se zat\u0159pytily v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle, zat\u00edmco putovaly po Tomov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
Nat\u00e1hl t\u0159esouc\u00ed se ruku a dotkl se Tomova obli\u010deje kone\u010dky prst\u016f, set\u0159el z tv\u00e1\u0159\u00ed vlhk\u00e9 cesti\u010dky. „Tomi,“ za\u010dal smutn\u00fdm \u0161epotem. „Byl to jen sen, Tomi\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl dred\u00e1\u010d, a\u010dkoliv v jeho odpov\u011bdi nebyla ani stopa po up\u0159\u00edmnosti. „J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl znovu, jako by se s\u00e1m uji\u0161\u0165oval. Jednu ruku zvedl ke sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Chytil Billovu ruku do sv\u00e9 a zastavil jej\u00ed pohyby, omotal prsty kolem Billovy hebk\u00e9 dlan\u011b. P\u0159it\u00e1hl si tu ruku ke rt\u016fm a um\u00edstil mal\u00fd polibek na pokr\u010den\u00e9 prsty. Jeho rty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly po Billov\u011b k\u016f\u017ei s l\u00e1skou a p\u00e9\u010d\u00ed. „J\u00e1 v\u00edm,“ prohl\u00e1sil do t\u0159etice. „Ale\u2026 Nikdy t\u011b nechci ztratit, alespo\u0148 ne takhle.“<\/p>\n

Bill se napjal p\u0159i p\u0159ipom\u00ednce ztr\u00e1ty. Tom mu sl\u00edbil, \u017ee o n\u011bj nikdy nep\u0159ijde. Nikdy. Ale co by Tom mohl d\u011blat, kdyby se k n\u011bmu ani nedostal?<\/div>\n

\u010cernovl\u00e1sek odhl\u00e9dl od Toma a zam\u011b\u0159il se na jinou \u010d\u00e1st pokoje, zat\u00edmco se mu hlavou m\u00edhaly my\u0161lenky. V jeho nitru budovala svou s\u00edlu nov\u00e1 obava. Nikdy ho nenapadlo, \u017ee by je s Tomem mohlo rozd\u011blit n\u011bco tak hloup\u00e9ho jako pumpa na vodu, ale\u2026 na pump\u011b jako takov\u00e9 vlastn\u011b nez\u00e1le\u017eelo. Byla to s\u00edla \u010dasu a cel\u00fd z\u00e1zra\u010dn\u00fd sv\u011bt, s n\u00edm\u017e v\u0161echno souviselo.<\/div>\n
\u017de je rozd\u011bl\u00ed matka?<\/div>\n
Ano, to bylo mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
\u017de je rozd\u011bl\u00ed \u010das?<\/div>\n
Na to nikdy p\u0159edt\u00edm nepomyslel.<\/div>\n
Ale navzdory \u0161\u00edlenosti cel\u00e9 v\u00edry v cestov\u00e1n\u00ed \u010dasem a tomu, jak p\u0159edt\u00edm, ne\u017e poznal Toma, byl toho n\u00e1zoru, \u017ee lid\u00e9 tvrd\u00edc\u00ed, \u017ee se pohybuj\u00ed v \u010dase, jsou nic ne\u017e bl\u00e1zni, nikdy ho ani nenapadlo, \u017ee \u010das je jeho protivn\u00edk.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Uc\u00edtil dal\u0161\u00ed Tomovy polibky na kone\u010dc\u00edch sv\u00fdch prst\u016f a pak jednu pusu na dlani. Zvedl pohled a setkal se s t\u00edm Tomov\u00fdm. Slzy v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch se te\u010f odr\u00e1\u017eely i v Billov\u00fdch.<\/div>\n
„Neztrat\u00ed\u0161 mne,“ prohl\u00e1sil ti\u0161e \u010dernovl\u00e1sek a v hlase byla patrn\u00e1 rozhodnost, a\u010dkoliv byla sm\u00ed\u0161en\u00e1 s nejistotou.<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil nad t\u00edm nedostatkem jistoty v Billov\u011b t\u00f3nu a do tv\u00e1\u0159\u00ed obou chlapc\u016f se vepsala starost. Jako by cht\u011bl vr\u00e1tit sv\u016fj klid, ud\u011blal Bill p\u00e1r krok\u016f dop\u0159edu a p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na Tomovy v m\u011bkk\u00e9m polibku. Pak omotal pa\u017ee kolem dred\u00e1\u010dov\u00fdch zad v dal\u0161\u00edm pot\u0159ebn\u00e9m objet\u00ed. Polo\u017eil hlavu na Tomovu hru\u010f a hlasit\u011b d\u00fdchal. Zav\u0159el o\u010di a v t\u011ble se mu rozl\u00e9val pocit ochrany. Tom mu sev\u0159en\u00ed oplatil a polo\u017eil ruce na spodn\u00ed \u010d\u00e1st jeho zad.<\/div>\n
Bill si ti\u0161e povzdechl a p\u0159ik\u00e1zal sv\u00e9 mysli, aby se p\u0159estala ob\u00e1vat. M\u011bkce se ujistil: „Byl to jen sen.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill a Tom kr\u00e1\u010deli o p\u00e1r dn\u00ed pozd\u011bji po louce ruku v ruce. Tahle cesta jim nebyla nezn\u00e1m\u00e1, u\u017e tu jednou byli – toho de\u0161tiv\u00e9ho dne p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci. Tenkr\u00e1t si u\u017e\u00edvali spole\u010dnost toho druh\u00e9ho a byli ni\u010d\u00edm v\u00edc ne\u017e p\u0159\u00e1teli, ale pak do jejich vztahu zas\u00e1hla ta bou\u0159ka.<\/p><\/div>\n

„Kam m\u011b to bere\u0161?“ zeptal se Tom nejm\u00e9n\u011b pop\u00e1t\u00e9 od t\u00e9 chv\u00edle, co opustili d\u016fm Tr\u00fcmper\u016f. Cestou po louce zaost\u00e1val za Billem o p\u00e1r krok\u016f. P\u0159ipadalo mu to tu trochu pov\u011bdom\u00e9, ale aby byl up\u0159\u00edmn\u00fd, Bill u\u017e Toma zat\u00e1hl na tolik tajn\u00fdch m\u00edst, \u017ee si je nemohl pamatovat v\u0161echny.<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161, a\u017e tam budeme,“ odpov\u011bd\u011bl \u010dernovl\u00e1sek, ohl\u00e9dl se p\u0159es rameno a zazubil se na chlapce t\u00e1hnouc\u00edho se za n\u00edm. Vypadal jako d\u00edt\u011b, co za sebou na \u0161pag\u00e1tu tah\u00e1 hra\u010dku.<\/div>\n
„Je to p\u0159ekvapen\u00ed?“ p\u00eddil se Tom \u0161k\u00e1dliv\u00fdm hlasem, pohnul se dop\u0159edu a omotal pa\u017ee kolem Billova pasu, zat\u00edmco kr\u00e1\u010del st\u00e1le za n\u00edm. Tiskl ho ke sv\u00e9mu t\u011blu v pevn\u00e9m objet\u00ed, aby mu neutekl. Bill hrav\u011b zapi\u0161t\u011bl, jakmile uc\u00edtil, \u017ee Tom atakuje jeho krk jemn\u00fdmi pusinkami. „M\u00e1m r\u00e1d p\u0159ekvapen\u00ed,“ zamumlal dred\u00e1\u010d. Jeho hlas polechtal Billa na k\u016f\u017ei.<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek se zahih\u0148al, a zat\u00edmco Tom sj\u00ed\u017ed\u011bl rty a\u017e ke kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti, odpov\u011bd\u011bl rozt\u0159esen\u011b: „Ano, Tomi, je to p\u0159ekvapen\u00ed!“ posledn\u00ed slovo m\u00e1lem zak\u0159i\u010del. Musel se sm\u00e1t, jeliko\u017e Tom objevil lechtiv\u00e9 m\u00edsto na jeho krku a za\u010dal ho \u0161k\u00e1dlit jazykem.<\/p>\n

„A pane Kaulitzi,“ za\u010dal Bill klidn\u00fdm hlasem a pou\u017eil Tomovo p\u0159\u00edjmen\u00ed, aby z\u00edskal jeho pozornost. „Pokud je ti zn\u00e1mo n\u011bco o p\u0159ek-p\u0159ekvapen\u00edch\u2026 pak bys m\u011bl v\u011b-v\u011bd\u011bt, \u017ee ti je ne-nemohu\u2026“ dostal ze sebe mezi z\u00e1chvaty sm\u00edchu, zat\u00edmco Tom s\u00e1l jeho k\u016f\u017ei t\u011bsn\u011b nad kl\u00ed\u010dn\u00ed kost\u00ed a dr\u00e1\u017edil ho tam jazykem. „M\u011bl bys v\u011bd\u011bt,“ za\u010dal Bill znovu a polo\u017eil ruce na Tomovo p\u0159edlokt\u00ed, aby tak upevnil jeho sev\u0159en\u00ed kolem sv\u00e9ho pasu, „\u017ee ti nemohu \u0159\u00edct, co za p\u0159ekvapen\u00ed to je.“<\/div>\n

„Bude se mi to p\u0159ekvapen\u00ed l\u00edbit?“ zeptal se dred\u00e1\u010d a naklonil hlavu na stranu. M\u00edrn\u011b odt\u00e1hl \u00fasta od Billova krku.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee ano.“<\/div>\n
„Ooh, d\u00e1\u0161 mi n\u011bjakou n\u00e1pov\u011bdu?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Hmm,“ zamudroval ti\u0161e Tom, zavrt\u011bl hlavou a vr\u00e1til rty na krk sv\u00e9ho mil\u00e9ho, lehce se p\u0159is\u00e1l k t\u00e9 hebk\u00e9 poko\u017ece.<\/div>\n
Bill vydechl a nep\u0159\u00edtomn\u011b hladil prsty Tomovo p\u0159edlokt\u00ed. Naprosto si ten dotek u\u017e\u00edval, ale pak ti\u0161e zavyl: „Tomiiii\u2026 No tak, ud\u011bl\u00e1\u0161 mi tam dal\u0161\u00ed zna\u010dku l\u00e1sky.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 t\u011b miluju,“ op\u00e1\u010dil Tom do Billova krku skoro nesrozumiteln\u011b.<\/div>\n
Bill se pro sebe usm\u00e1l. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ano, ale mohl by sis odpustit ty zna\u010dky? Pros\u00edm? J\u00e1\u2026 J\u00e1 bych tam v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d do\u0161el, Tomi, p\u0159esta\u0148.“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se trochu odt\u00e1hl a zt\u011b\u017eka vydechl. „M\u016f\u017eu si t\u011b ozna\u010dkovat n\u011bkdy v budoucnu?“ zeptal se. V\u011bd\u011bl, \u017ee je Bill trochu upjat\u00fd ohledn\u011b \u010dehokoliv, co m\u00e1 co do\u010din\u011bn\u00ed s odhalen\u00edm jejich vztahu ve\u0159ejnosti.<\/div>\n
„Ano, m\u016f\u017ee\u0161,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a v Tomov\u011b objet\u00ed se oto\u010dil, tak\u017ee Tomovy pa\u017ee byly te\u010f omotan\u00e9 kolem spodn\u00ed \u010d\u00e1sti jeho zad. „Jen… je\u0161t\u011b ne,“ dokon\u010dil s \u00fasm\u011bvem a v o\u010d\u00edch se mu zablesklo, kdy\u017e pohl\u00e9dl do Tomov\u00fdch tmav\u011b hn\u011bd\u00fdch kukadel.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne?“ zopakoval dred\u00e1\u010d a zv\u011bdav\u011b naklonil hlavu na stranu.<\/div>\n
„Ano, je\u0161t\u011b ne. Ale jestli se dostaneme k tomu p\u0159ekvapen\u00ed…“ nedokon\u010dil druh\u00fd chlapec a koketn\u011b se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
A Tom to rychle pochopil. Polo\u017eil dlan\u011b na Billovy boky, nahnul se a zlehka ho pol\u00edbil na rty. „Mysl\u00edm, \u017ee se mi to p\u0159ekvapen\u00ed bude l\u00edbit,“ zamumlal \u0161\u0165astn\u011b, kdy\u017e se odt\u00e1hl a nechal Billa zase j\u00edt. Spojili ruce a Tom se tentokr\u00e1t za\u0159adil vedle Billa – m\u00edsto toho, aby se dr\u017eel vzadu.<\/div>\n
„To douf\u00e1m,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e a oto\u010dil hlavu p\u0159ed sebe, zat\u00edmco se roze\u0161el stejn\u00fdm sm\u011brem, kter\u00fdm kr\u00e1\u010del p\u0159ed p\u00e1r minutami.<\/p>\n

A \u010dernovl\u00e1sek v\u00e1\u017en\u011b doufal, \u017ee se bude jeho spole\u010dn\u00edkovi p\u0159ipraven\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed l\u00edbit. P\u0159em\u00fd\u0161lel o n\u011bm posledn\u00edch p\u00e1r t\u00fddn\u016f. Od chv\u00edle, co mu Tom \u0159ekl novinky o letn\u00edch pl\u00e1nech. Dva nebo t\u0159i m\u011bs\u00edce odlou\u010den\u00ed… Bill na to necht\u011bl ani myslet, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e bude tuhle skute\u010dnost ignorovat, pak bude litovat, \u017ee nezkusil str\u00e1vit ve zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch t\u00fddnech s Tomem tolik \u010dasu, kolik je jen mo\u017en\u00e9. Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee byl Bill smutn\u00fd, kdy\u017e mu Tom sd\u011blil novinky, ale kdo by nebyl smutn\u00fd, kdyby n\u011bco takov\u00e9ho sly\u0161el? Nejsvobodn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st roku p\u0159ich\u00e1z\u00ed a oni ani nedostanou \u0161anci str\u00e1vit ji spolu. \u010cernovl\u00e1sek si p\u0159\u00e1l, aby si prost\u011b mohl sbalit v\u011bci a cestovat s Tomem – byl by jejich p\u00e1t\u00e9 kolo u vozu. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee by to ne\u0161lo. Jeho matka by ten n\u00e1pad shledala v\u00edc ne\u017e podivn\u00fdm a Tom se chystal k prarodi\u010d\u016fm. Bill je necht\u011bl vyd\u011bsit stejn\u011b, jako se to stalo s Tomovou matkou, kdy\u017e se na n\u011bj pod\u00edvala a p\u0159edpokl\u00e1dala, \u017ee je jej\u00ed d\u00e1vno ztracen\u00fd p\u0159\u00edbuzn\u00fd. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b pointou bylo, \u017ee se nemohl sebrat a na l\u00e9to odjet – bez ohledu na to, jak by si p\u0159\u00e1l opak. Pro n\u011bkoho mo\u017en\u00e1 vypad\u00e1 logicky ut\u00e9ct, n\u00e1sledovat svou l\u00e1sku a opustit rodinu. Pro Billa tahle p\u0159edstava ale nebyla tak jednoduch\u00e1 jako pro ostatn\u00ed. Miloval svou rodinu, navzdory p\u0159\u00edsnosti rodi\u010d\u016f, a nemohl ji tu jen tak nechat. A pr\u00e1v\u011b te\u010f cht\u011bl prost\u011b str\u00e1vit s Tomem co nejv\u00edc \u010dasu. Ne\u017e je rozd\u011bl\u00ed letn\u00ed m\u011bs\u00edce.<\/p>\n

Bill opravdu o tomhle p\u0159ekvapen\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161lel u\u017e n\u011bjakou dobu. My\u0161lenky na tu z\u00e1le\u017eitost mu bloudily hlavou cel\u00e9 t\u00fddny, lomcovala j\u00edm zv\u011bdavost. A\u010dkoliv byl mlad\u00fd a nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, jak to chod\u00ed mezi dv\u011bma kluky, cht\u011bl to zkusit. Byl tak nerv\u00f3zn\u00ed, \u017ee nemohl myslet ani vyslovit spr\u00e1vn\u00e9 slovo. Rozhodl se naz\u00fdvat svoje p\u0159ekvapen\u00ed pouh\u00fdm „to“.<\/div>\n

V\u0161echno, co v\u011bd\u011bl, bylo, jak moc miluje Toma, \u017ee ho miluje v\u00edc, ne\u017e by asi m\u011bl. Pokud by mohl, utekl by a \u017eil v n\u011bjak\u00e9 chatr\u010di, jenom aby mohl sd\u00edlet zbytek sv\u00e9ho \u017eivota s Tomem, kdyby to znamenalo, \u017ee u\u017e nav\u017edy budou m\u00edt jeden druh\u00e9ho.<\/p>\n

„Dob\u0159e,“ za\u010dal Bill a zastavil se. Tom ud\u011blal to sam\u00e9 a oto\u010dil se na n\u011bj. „Jsme zde.“<\/div>\n

Tom kr\u00e1\u010del v\u011bt\u0161inu cesty s hlavou sklon\u011bnou a te\u010f se poprv\u00e9 pod\u00edval p\u0159ed sebe. Jeho o\u010di se rozz\u00e1\u0159ily nad t\u00edm, kde se kluci nach\u00e1zej\u00ed. P\u0159ed nimi st\u00e1la zch\u00e1tral\u00e1 b\u00edl\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 chatr\u010d.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a stiskl \u010dernovl\u00e1skovu ruku. „Bille,“ vyslovil m\u011bkce. V\u0161echny vzpom\u00ednky se mu p\u0159i pohledu na chaloupku vr\u00e1tily. Ka\u017ed\u00fd pohyb, rozechv\u011bl\u00fd n\u00e1dech, ka\u017ed\u00fd dotek, v\u0161echny polibky… Jeho srdce bilo \u010d\u00edm d\u00e1l rychleji.<\/div>\n
Bill nijak nereagoval, pouze popo\u0161el dop\u0159edu a Tom ho okam\u017eit\u011b n\u00e1sledoval. \u010cernovl\u00e1sek otev\u0159el dve\u0159e do chatr\u010de. Ty se pohnuly s hlasit\u00fdm zavrz\u00e1n\u00edm a bouchly o ze\u010f.<\/div>\n
Bill se pod\u00edval na sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka a sladce se usm\u00e1l. Oba vstoupili dovnit\u0159, st\u00e1le ruku v ruce – stejn\u011b jako p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci.<\/div>\n
Chatr\u010d byla po\u0159\u00e1d pr\u00e1zdn\u00e1 – krom\u011b p\u00e1r zapomenut\u00fdch kousk\u016f n\u00e1\u0159ad\u00ed, stejn\u011b jako tomu bylo p\u0159edt\u00edm. Byla zde trochu c\u00edtit zatuchlina, to jak se de\u0161\u0165ov\u00e1 voda usadila ve d\u0159ev\u011b. Struktura k\u016flny byla po\u0159\u00e1d vratk\u00e1, ve d\u0159ev\u011b byly d\u00edry, kter\u00fdm vnikal dovnit\u0159 slune\u010dn\u00ed svit, jen\u017e oza\u0159oval prkennou podlahu. Mezi prkny sem tam vykukovala tr\u00e1va a podlaha byla trochu \u0161pinav\u00e1, z\u0159ejm\u011b od zv\u00ed\u0159at, kter\u00e1 tuhle chatr\u010d b\u011bhem v\u0161ech t\u011bch let vyu\u017e\u00edvala jako domov.<\/div>\n
I p\u0159es \u0161p\u00ednu a pot\u0159ebnou p\u0159estavbu nemohla b\u00fdt chaloupka pro Toma i Billa lep\u0161\u00ed.<\/p>\n

„To je to p\u0159ekvapen\u00ed?“ zeptal se Tom ti\u0161e bez jak\u00e9koliv nelibosti v hlase, jen se zv\u011bdavost\u00ed a men\u0161\u00ed dychtivost\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Zachytil Bill\u016fv pohled a usm\u00e1l se. Druh\u00fd chlapec mu zazuben\u00ed oplatil.<\/div>\n

Bill se nerv\u00f3zn\u011b kousl do rtu a k\u00fdvl. „To je ono,“ za\u010dal a \u00fazkostliv\u011b stiskl Tomovu dla\u0148.<\/div>\n
Zhluboka se nadechl, sna\u017eil se nabrat dost kysl\u00edku pro sv\u00e9 spla\u0161en\u00e9 srdce. My\u0161lenky se mu m\u00edhaly hlavou a pojily se ve zm\u011b\u0165 zmaten\u00fdch slov, kter\u00e1 se mu drala na jazyk.<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na strop a pak obr\u00e1til svou pozornost zp\u011bt na sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka. M\u00edrn\u011b ho zamrazilo nervozitou v p\u00e1te\u0159i.<\/div>\n
Ud\u011blal dva kroky dop\u0159edu a pustil Billovu ruku. M\u00edsto toho Billa objal kolem pasu.<\/div>\n
Usm\u00e1l se a p\u0159it\u00e1hl si \u010dernovlas\u00e9ho chlapce bl\u00ed\u017e. Op\u0159el si \u010delo o to jeho. „A co p\u0159esn\u011b tady budeme d\u011blat, pane Tr\u00fcmpere?“ zeptal se \u0161eptem.<\/div>\n
Bill se po\u0159\u00e1dn\u011b nadechl a sladce se usm\u00e1l. Spojil pohled s Tomov\u00fdm.<\/div>\n
Nechal srdce, a\u0165 \u0159\u00edd\u00ed jeho slova, a rozt\u0159esen\u011b vyslovil: „P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem. A je tady n\u011bco, co chci, abychom ud\u011blali, ne\u017e bude\u0161 muset odjet…“<\/p>\n

autor: Izzap<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Allka<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Izzap Sny a p\u0159ekvapen\u00ed Noc se rychle p\u0159ibl\u00ed\u017eila. Nebe potemn\u011blo a objevily se hv\u011bzdy, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed jako diamanty na t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dern\u00e9m pozad\u00ed oblohy. Z\u0161e\u0159ilo se a rodiny se usadily doma, zamkly dve\u0159e a zat\u00e1hly \u017ealuzie. P\u0159ipravily se na to p\u0159ijmout noc a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[606],"tags":[],"class_list":["post-3189","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-turn-back-time"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3189","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3189"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3189\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3189"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3189"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3189"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}