{"id":3200,"date":"2015-03-29T16:00:00","date_gmt":"2015-03-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3189"},"modified":"2015-03-29T16:00:00","modified_gmt":"2015-03-29T15:00:00","slug":"the-hitchhiker-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/03\/29\/the-hitchhiker-12\/","title":{"rendered":"The Hitchhiker 12."},"content":{"rendered":"
autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Odli\u0161n\u00fd<\/p>\n

<\/em> P\u0159im\u011bt Billa mluvit o sob\u011b nebylo tak t\u011b\u017ek\u00e9, jak si Tom myslel, ne te\u010f, kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee je pln\u011b uvoln\u011bn\u00fd a skute\u010dn\u011b Tomovi bez probl\u00e9m\u016f v\u011b\u0159\u00ed. Co bylo obt\u00ed\u017en\u00e9, bylo p\u0159im\u011bt jej, aby sv\u00e9 r\u016fzn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy dokon\u010dil, \u010dasto se najednou odml\u010del, kdy\u017e si myslel, \u017ee \u0159ekl p\u0159\u00edli\u0161 mnoho, a pak byl zticha a odvr\u00e1til pohled, ani\u017e by p\u0159idal n\u011bjak\u00e9 skute\u010dn\u00e9 odpov\u011bdi, dokud Tom s konverzac\u00ed bu\u010f nep\u0159estal, nebo neza\u010dal nov\u00e9 t\u00e9ma.<\/p>\n

Ale jednu v\u011bc bylo snadn\u00e9 pochopit, Bill byl ne\u0161\u0165astn\u00fd. Ur\u010dit\u011b se te\u010f usm\u00edval mnohem \u010dast\u011bji a mluvil v\u00edce ne\u017e p\u0159edt\u00edm, ale st\u00e1le byl velmi v\u00e1\u017en\u00fd a jeho o\u010di se nikdy nezbavily sv\u00e9ho smutn\u00e9ho pohledu. Bylo to, jako by jej nic nep\u0159inutilo zapomenout na to, co ho tr\u00e1p\u00ed, ani na p\u00e1r minut, a jeho \u00fasm\u011bv nikdy nedos\u00e1hl k jeho o\u010d\u00edm.<\/p>\n

„Byl jsi v New Yorku u\u017e d\u0159\u00edv?“ Zeptal se Bill, kdy\u017e dojedli ob\u011bd, op\u011bt si dali n\u011bjak\u00e9 hamburgery v aut\u011b.<\/div>\n

„N\u011bkolikr\u00e1t,“ Tom p\u0159ik\u00fdvl a nastartoval motor, aby znovu vyjel na silnici. „A ty?“<\/div>\n
„Nikdy,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Jak\u00e9 to tam je?“<\/div>\n
„Asi ne takov\u00e9, jak\u00e9 si mysl\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Tom up\u0159\u00edmn\u011b. „Nechci ti zni\u010dit tv\u00e9 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, ale mysl\u00edm, \u017ee to bude drsn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si mo\u017en\u00e1 mysl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee to bude n\u011bjak\u00e9 \u00fa\u017easn\u00e9 m\u00edsto pro za\u010d\u00e1tek vysn\u011bn\u00e9ho \u017eivota,“ Bill se zamra\u010dil. „Cht\u011bl bych j\u00edt n\u011bkam jinam, ale tam alespo\u0148 n\u011bkoho zn\u00e1m. Nebudu tam \u00fapln\u011b s\u00e1m.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Tom se na n\u011bj pod\u00edval a trochu se mu ulevilo, \u017ee mlad\u00edkovy sny o velk\u00e9m m\u011bst\u011b nebyly n\u011bjak\u00e9 poh\u00e1dky, kter\u00e9 by byly zcela rozdrceny v n\u011bkolika dnech.<\/p>\n

„Ten tv\u016fj zn\u00e1m\u00fd,“ \u0159ekl Tom pomalu, „zn\u00e1\u0161 ho u\u017e dlouho?“<\/div>\n

„Ne, opravdu ne,“ Bill pokr\u010dil rameny. „J\u00e1 jsem se s n\u00edm vlastn\u011b nikdy nesetkal, mluvili jsme spolu jen on-line.“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou a na\u0161tvan\u011b zaz\u00edral na stupidn\u00edho teenagera. Co si mysl\u00ed?<\/div>\n
„A proto\u017ee ti n\u011bjak\u00fd cizinec sl\u00edbil, \u017ee ti d\u00e1 pr\u00e1ci, tak se vzd\u00e1\u0161 cel\u00e9ho sv\u00e9ho \u017eivota, abys stopoval do m\u011bsta, kde jsi nikdy p\u0159edt\u00edm nebyl?“ Odfrkl si. „Skv\u011bl\u00fd n\u00e1pad!“<\/p>\n

„Nev\u00ed\u0161 nic o mn\u011b nebo o m\u00e9m \u017eivot\u011b,“ zasy\u010del Bill a Toma p\u0159ekvapil jeho n\u00e1hl\u00fd hn\u011bv. Nikdy p\u0159edt\u00edm nesly\u0161el Billa takhle mluvit. „Nev\u00ed\u0161, \u010d\u00edm jsem si pro\u0161el, nebo m\u016fj d\u016fvod, pro\u010d jsem ode\u0161el. Nev\u00ed\u0161 nic.“<\/div>\n

„Ale neboj\u00ed\u0161 se, \u017ee t\u011b mohl obelhat?“ Zeptal se Tom a nutil sv\u016fj hlas, aby byl klidn\u011bj\u0161\u00ed, jemn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Je to riziko, kter\u00e9 jsem ochoten p\u0159ijmout,“ odpov\u011bd\u011bl Bill chladn\u011b. „Musel jsem se odtamtud dostat pry\u010d. Ty to nech\u00e1pe\u0161.“<\/div>\n
„Tak mi to vysv\u011btli,“ \u0159ekl Tom opatrn\u011b, pokou\u0161el sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu,“ zamumlal Bill, tv\u00e1\u0159il se, jako by vlastn\u011b cht\u011bl, ale opravdu nemohl. „Je to p\u0159\u00edli\u0161 slo\u017eit\u00e9.“<\/p>\n

Tom p\u0159ik\u00fdvl, stejn\u011b ne\u010dekal, \u017ee by mu mlad\u00edk \u0159ekl pravdu, ale aspo\u0148 se o to pokusil, nikdo nemohl \u0159\u00edct, \u017ee se dost nestaral nebo tak n\u011bco. Tak\u00e9 se od n\u011bj Bill tentokr\u00e1t neodvr\u00e1til, tak\u017ee se n\u011bkam posunuli, i kdy\u017e si Tom p\u0159\u00e1l, aby mu \u0159ekl, o \u010dem tohle v\u0161echno opravdu bylo.<\/p>\n

„Nemohl bys mi \u0159\u00edct n\u011bco o sob\u011b?“ Zeptal se Bill najednou, \u010d\u00edm\u017e zm\u011bnil t\u00e9ma a jeho hlas zn\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 norm\u00e1ln\u011b. „Chci \u0159\u00edct, \u017ee ty o mn\u011b moc nev\u00ed\u0161, ale mnohem v\u00edc, ne\u017e v\u00edm j\u00e1 o tob\u011b.“<\/div>\n

„Dob\u0159e,“ Tom p\u0159ik\u00fdvl. „No, jmenuju se Tom Tr\u00fcmper,“ za\u010dal. „Je mi 25 let, a kdy\u017e jsem byl mlad\u0161\u00ed, v\u017edycky jsem si myslel, \u017ee \u0159idi\u010di kamion\u016f byli ze v\u0161ech ti nejv\u00edce cool,“ ti\u0161e se zasm\u00e1l a pod\u00edval se na Billa. „\u0158\u00edd\u00edm tuhle v\u011bc od chv\u00edle, kdy jsem vystudoval st\u0159edn\u00ed \u0161kolu a mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee to nen\u00ed tak cool, jak jsem si myslel.“<\/p>\n

Hodil dal\u0161\u00ed pohled po Billovi, kter\u00fd se na n\u011bj d\u00edval zv\u011bdav\u00fdma o\u010dima a \u010dekal na v\u00edce.<\/div>\n

„M\u011bl jsem v pl\u00e1nu j\u00edt na vysokou \u0161kolu, ale v t\u00e9 dob\u011b jsme byli t\u00e9m\u011b\u0159 bez pen\u011bz, tak\u017ee kdy\u017e mi kamar\u00e1d m\u00e9ho otce nab\u00eddl tuhle pr\u00e1ci, rozhodl jsem se to vz\u00edt, a tak n\u011bjak jsem u toho z\u016fstal.“<\/div>\n
„T\u00e9m\u011b\u0159 bez pen\u011bz?“<\/div>\n
„Ano,“ Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Moje matka zem\u0159ela, kdy\u017e jsem byl hodn\u011b mal\u00fd, dokonce si na ni sotva pamatuju, ale m\u011bla spoustu p\u016fj\u010dek a v\u011bc\u00ed na zaplacen\u00ed, o kter\u00e9 se m\u016fj otec musel postarat, a tak musel velmi tvrd\u011b pracovat, abychom v\u016fbec m\u011bli co j\u00edst.“<\/div>\n
„Oh…“ Bill se na n\u011bho pod\u00edval starostliv\u00fdm pohledem. „To je mi l\u00edto.“<\/div>\n
„To je okay.“ Tom se usm\u00e1l. „Dostal jsem tuhle pr\u00e1ci a v\u0161echny na\u0161e dluhy jsou zaplaceny, tak\u017ee jsme te\u010f v pohod\u011b.“<\/p>\n

Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvl a Tom mohl vid\u011bt, jak se skousnut\u00fdm rtem v\u00e1h\u00e1.<\/div>\n

„Jen se zeptej,“ Tom se zasm\u00e1l. „Co je?“<\/div>\n
„Lituje\u0161 toho?“ Zeptal se Bill opatrn\u011b. „\u017de jsi ne\u0161el na vysokou \u0161kolu?“<\/div>\n
„N\u011bkdy,“ Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Ale v\u011bt\u0161inou ne. Tahle pr\u00e1ce n\u011bkdy stoj\u00ed za hovno, ale jsou za to dobr\u00e9 pen\u00edze a nemus\u00edm se vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat s otravn\u00fdmi spolupracovn\u00edky a podobn\u00fdma sra\u010dkama.“<\/div>\n
„Jen s otravn\u00fdmi stopa\u0159i,“ zamumlal Bill, vypadal, jako by se znovu c\u00edtil \u0161patn\u011b.<\/div>\n
„No, n\u011bkdy jo,“ Tom se u\u0161kl\u00edbl a pod\u00edval se na n\u011bj znovu. „Ale ty nejsi jedn\u00edm z nich. V\u011b\u0159 tomu nebo ne, ale vlastn\u011b se mi docela l\u00edb\u00ed tv\u00e1 spole\u010dnost.“<\/p>\n

Bill nevypadal, jako by mu v\u011b\u0159il, ale Tom byl up\u0159\u00edmn\u00fd, l\u00edbilo se mu m\u00edt Billa s sebou.<\/p>\n

„Chyb\u00ed ti tv\u016fj t\u00e1ta?“ Zeptal se, evidentn\u011b se cht\u011bl dostat op\u011bt pry\u010d od hovoru o sob\u011b.<\/div>\n

„Jo,“ \u0159ekl Tom s k\u00fdvnut\u00edm. „Ale v\u017edy, kdy\u017e jsem p\u00e1r dn\u00ed pry\u010d, vr\u00e1t\u00edm se dom\u016f, abych jej nav\u0161t\u00edvil, a mus\u00edme sed\u011bt cel\u00fd ve\u010der u pit\u00ed piva a dohnat to,“ ti\u0161e se zasm\u00e1l a pod\u00edval se na Billa. „A on mi v\u017edycky \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee je na \u010dase naj\u00edt si skute\u010dnou pr\u00e1ci a naj\u00edt si partnera, se kter\u00fdm str\u00e1v\u00edm zbytek sv\u00e9ho \u017eivota. Holku nebo kluka, nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, tak dlouho, dokud se usad\u00edm n\u011bkde bl\u00edzko, aby m\u011b tak mohl vid\u011bt, kdykoliv bude cht\u00edt.“<\/p>\n

„Zd\u00e1 se, \u017ee je mil\u00fd,“ Bill se usm\u00e1l. „Ale co ty chce\u0161? Chce\u0161 v\u0161echny tyhle v\u011bci? Novou pr\u00e1ci? Rodinu?“<\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1,“ Tom pokr\u010dil rameny. „Pokud n\u011bkdy potk\u00e1m tu spr\u00e1vnou osobu, tak nejsp\u00ed\u0161 ano.“<\/div>\n
„A ty ses nikdy nesetkal s n\u011bk\u00fdm, s k\u00fdm bys to cht\u011bl zkusit?“<\/div>\n
„Co je to v\u0161echno za ot\u00e1zky?“ Tom se zasm\u00e1l a pod\u00edval se na n\u011bj znovu. „Jsi opravdu tak zv\u011bdav\u00fd?“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ Bill sklopil pohled s \u010dervenaj\u00edc\u00edmi se tv\u00e1\u0159emi. „Nikdy jsem opravdu nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele, a nesetk\u00e1v\u00e1m se \u010dasto s lidmi… Mysl\u00edm, \u017ee jsem zv\u011bdav\u00fd, jak\u00e9 to je. V re\u00e1ln\u00e9m sv\u011bt\u011b.“<\/p>\n

Tom se na n\u011bj chv\u00edli d\u00edval, op\u011bt p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00fd \u017eivot mlad\u00edk \u017eil p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se rozhodl nechat to v\u0161echno za sebou a j\u00edt do New Yorku. Skoro to zn\u011blo, jako by ani nikdy p\u0159edt\u00edm nebyl venku.<\/div>\n

„\u017d\u00e1dn\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9?“ Zeptal se Tom a doufal, \u017ee se od n\u011bj Bill op\u011bt neodvr\u00e1t\u00ed. „A co \u0161kola? Tam taky \u017e\u00e1dn\u00ed kamar\u00e1di?“<\/div>\n
„Ne…“ zamumlal Bill. „U\u010dil jsem se doma od chv\u00edle, kdy mi bylo t\u0159in\u00e1ct, a p\u0159edt\u00edm… No, ne, nem\u011bl jsem \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele.“<\/p>\n

Tom se trochu zamra\u010dil, nebyl si jist\u00fd, co \u0159\u00edct, opravdu, to v\u0161e zn\u011blo velmi podivn\u011b, jako by Bill \u017eil v n\u011bjak\u00e9m zvr\u00e1cen\u00e9m filmu nebo tak n\u011bco.<\/div>\n

„Pro\u010d ses u\u010dil doma?“ Zeptal se, znovu pokou\u0161el sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Z mnoha d\u016fvod\u016f,“ Bill vzdychl. „Jeden z nich byl, \u017ee jsem nezapadnul. Byl jsem tak odli\u0161n\u00fd od ostatn\u00edch d\u011bt\u00ed, \u017ee si m\u00ed rodi\u010de mysleli, \u017ee to tak bude nejlep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Odli\u0161n\u00fd?“<\/div>\n
„Jo,“ zamumlal Bill ti\u0161e, znovu se odvr\u00e1til. „Odli\u0161n\u00fd.“<\/p>\n

autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Zarlina Odli\u0161n\u00fd P\u0159im\u011bt Billa mluvit o sob\u011b nebylo tak t\u011b\u017ek\u00e9, jak si Tom myslel, ne te\u010f, kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee je pln\u011b uvoln\u011bn\u00fd a skute\u010dn\u011b Tomovi bez probl\u00e9m\u016f v\u011b\u0159\u00ed. Co bylo obt\u00ed\u017en\u00e9, bylo p\u0159im\u011bt jej, aby sv\u00e9 r\u016fzn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy dokon\u010dil, \u010dasto<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[613],"tags":[],"class_list":["post-3200","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-hitchhiker"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3200","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3200"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3200\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3200"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3200"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3200"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}