{"id":3210,"date":"2015-03-26T16:00:00","date_gmt":"2015-03-26T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3199"},"modified":"2015-03-26T16:00:00","modified_gmt":"2015-03-26T15:00:00","slug":"the-hitchhiker-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/03\/26\/the-hitchhiker-11\/","title":{"rendered":"The Hitchhiker 11."},"content":{"rendered":"
autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
To v\u017edycky je<\/p>\n

<\/em> Bill se probudil s pocitem Tomova dechu ve sv\u00fdch vlasech, a kdy\u017e otev\u0159el o\u010di, vid\u011bl jen, jak bl\u00edzko u sebe le\u017eeli a mohl c\u00edtit pa\u017ei star\u0161\u00edho mu\u017ee kolem sv\u00e9ho t\u011bla.<\/div>\n

Byl to p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, ale nebyl hloup\u00fd, ch\u00e1pal, \u017ee Tom tam musel polo\u017eit svou ruku ve sp\u00e1nku a ne z jak\u00e9hokoliv jin\u00e9ho d\u016fvodu, ale to nevadilo, Billovi se to l\u00edbilo.<\/p>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee by nem\u011blo; nem\u011bl by si u\u017e\u00edvat jeho spole\u010dnost tak moc, jako si ji u\u017e\u00edval, nem\u011blo by se mu l\u00edbit probouzet se vedle n\u011bj, nebo se c\u00edtit speci\u00e1ln\u011b poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e Tom \u0159ekl n\u011bco, co by mohlo b\u00fdt my\u0161leno jako kompliment \u0159e\u010den\u00fd od n\u011bkoho, kdo se skute\u010dn\u011b staral. Bill byl chyt\u0159ej\u0161\u00ed, ne\u017e aby si myslel, \u017ee Tomovi na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed jako na \u010dlov\u011bku, byl asi jen mil\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se staral o jin\u00e9 lidi, i kdy\u017e se to sna\u017eil pop\u0159\u00edt. V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b Bill nemohl b\u00fdt prvn\u00ed \u010dlov\u011bk, ke kter\u00e9mu by byl mil\u00fd, a\u0165 u\u017e za to dostal \u00b4zaplaceno\u00b4, nebo ne.<\/p>\n

Bill nebyl nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, nebyl ten typ \u010dlov\u011bka, kter\u00fd snad mohl Toma zaujmout, a nesna\u017eil se s\u00e1m sebe oblbnout my\u0161lenkami, \u017ee slova, kter\u00e1 Tom \u0159ekl, m\u011bla n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s t\u00edm, co si o n\u011bm skute\u010dn\u011b myslel. Byl prost\u011b jen mil\u00fd, to bylo v\u0161e.<\/div>\n

Ale byl prvn\u00ed, kdo n\u011bkdy Billovi \u0159ekl, \u017ee m\u00e1 p\u011bkn\u00fd \u00fasm\u011bv, a na rozd\u00edl od kohokoli jin\u00e9ho, s k\u00fdm Bill kdy mluvil, mu ne\u0159\u00edkal, aby byl zticha, a tak se Bill prost\u011b nemohl ubr\u00e1nit, aby se nec\u00edtil polichocen\u011b, a nemohl si pomoct, aby neza\u010dal m\u00edt r\u00e1d toho n\u011bkdy trochu hrub\u00e9ho, ale st\u00e1le velmi mil\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mu po cest\u011b zastavil.<\/p>\n<\/div>\n
\n
C\u00edtil, jak se Tom vedle n\u011bj trochu pohnul a o n\u011bkolik vte\u0159in pozd\u011bji otev\u0159el o\u010di, pod\u00edval se na Billa dol\u016f, kde le\u017eel, a Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli za\u010dne vy\u0161ilovat, a\u017e si uv\u011bdom\u00ed, jak bl\u00edzko u sebe le\u017eeli a jak se t\u00e9m\u011b\u0159 obj\u00edmali.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ Tom se usm\u00e1l a Bill zvedl pohled a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
M\u011bl tak mil\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ zamumlal Bill nazp\u011bt se stejn\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n

Neodva\u017eoval se pohnout, necht\u011bl, aby si Tom uv\u011bdomil, jak je jeho ruka um\u00edst\u011bna kolem n\u011bj, necht\u011bl, aby ode\u0161el. V\u011bd\u011bl, \u017ee je hloup\u00fd, naprosto sm\u011b\u0161n\u00fd, ale to nic nem\u011bnilo na skute\u010dnosti, \u017ee se mu l\u00edbilo b\u00fdt Tomovi tak bl\u00edzko.<\/p>\n

Bylo to divn\u00e9, Bill by mu nem\u011bl v\u011b\u0159it tak moc, jako mu v\u011b\u0159il, ale v\u010dera ve\u010der na ve\u010de\u0159i byl Tom tak laskav\u00fd, a z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu mu Bill kone\u010dn\u011b pln\u011b uv\u011b\u0159il, kdy\u017e \u0159ekl, \u017ee nechce nic na opl\u00e1tku. Byl to mil\u00fd chlap\u00edk a Bill mu mohl d\u016fv\u011b\u0159ovat.<\/p>\n

Tom se pod\u00edval dol\u016f na svou ruku, a k Billovu zklam\u00e1n\u00ed ji pomalu odt\u00e1hl, zat\u00edmco mu v\u011bnoval omluvn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n

„Promi\u0148,“ zamumlal. „Nesna\u017e\u00edm se p\u0159ij\u00edt na jin\u00fd zp\u016fsob, jak se k tob\u011b dostat nebo cokoliv, mysl\u00edm, \u017ee moje spac\u00ed j\u00e1 je n\u011bkdy trochu mazliv\u00e9.“<\/div>\n
Zakon\u010dil svou v\u011btu uchechtnut\u00edm, jako by vtipkoval, ale jeho slova vyvolala na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. Mazliv\u00fd Tom. L\u00edbilo se mu, jak to zn\u00ed.<\/p>\n

„Mn\u011b to nevad\u00ed,“ Bill se usm\u00e1l a vid\u011bl, jak Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. „U\u017e z tebe nem\u00e1m strach.“<\/div>\n

„Dob\u0159e,“ Tom se u\u0161kl\u00edbl, posadil se na posteli s prot\u00e1hnut\u00edm a Bill musel psychicky s\u00e1m sebe profackovat za to, \u017ee na n\u011bj z\u00edral, odtrhnul od n\u011bj pohled a m\u00edsto toho se pod\u00edval na hodiny. 7:30. „Alespo\u0148 jsme dnes vstali v\u010das,“ zasm\u00e1l se Tom, kdy\u017e sledoval jeho pohled.<\/div>\n
„Jo, o tom,“ \u0159ekl Bill a taky se posadil, sledoval Toma sv\u00fdm pohledem, zat\u00edmco star\u0161\u00ed mu\u017e podal nov\u011b vypran\u00e9 oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 n\u011bkdo dal na jejich st\u016fl, zat\u00edmco spali, snad s Tomov\u00fdm svolen\u00edm. „Pro\u010d jsi m\u011b nechal sp\u00e1t v\u010dera tak dlouho?“<\/div>\n
„Dalo mi to \u010das j\u00edt ven a koupit n\u00e1m sn\u00eddani a pak se osprchovat,“ Tom pokr\u010dil rameny a hodil Billovi jeho oble\u010den\u00ed na postel. „Krom\u011b toho jsi tak trochu vypadal, jako bys pot\u0159eboval extra sp\u00e1nek.“<\/p>\n

„St\u00e1le je to pro m\u011b z\u00e1hada,“ Bill vzdychl a za\u010dal se svl\u00e9kat z oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl p\u016fj\u010den\u00e9 od Toma, „pro\u010d se v\u016fbec star\u00e1\u0161.“<\/div>\n

„Pov\u00eddej mi o tom,“ zasm\u00e1l se Tom a sledoval ho, jak se znovu obl\u00e9k\u00e1. „Nikdy p\u0159edt\u00edm jsem se nestaral.“<\/div>\n
„L\u017ee\u0161,“ zamumlal Bill a vstal, aby si nat\u00e1hl sv\u00e9 trochu moc t\u011bsn\u00e9 d\u017e\u00edny.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ Tom se zamra\u010dil, a Bill vzhl\u00e9dl, aby se s n\u00edm znovu setkal pohledem. „Pro\u010d bych m\u011bl lh\u00e1t?“<\/div>\n
„Proto\u017ee nen\u00ed mo\u017en\u00e9, abys nebyl mil\u00fd i k n\u011bkomu jin\u00e9mu,“ zamumlal Bill. „Nen\u00ed to, jako bych si to zaslou\u017eil.“<\/div>\n
„Nikdy jsem to ned\u011blal zadarmo,“ \u0159ekl Tom s pokr\u010den\u00edm ramen. „A mysl\u00edm, \u017ee jsi speci\u00e1ln\u00ed.“<\/div>\n
„Jist\u011b,“ Bill se zamra\u010dil, te\u010f zcela jist\u00fd, \u017ee Tom l\u017ee. „Velmi speci\u00e1ln\u00ed.“<\/p>\n

„Jo,“ Tom se jemn\u011b usm\u00e1l a za\u010dali balit oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl Bill p\u016fj\u010den\u00e9, do sv\u00e9 ta\u0161ky. „Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych v\u0161em dal zdarma j\u00eddlo, m\u00edsto na span\u00ed, a dokonce i zaplatit za to, aby m\u011bli vypran\u00e9 oble\u010den\u00ed? Vypad\u00e1m snad jako ma\u0161ina na pen\u00edze?“<\/div>\n

Bill sklopil pohled, zase se c\u00edtil \u0161patn\u011b. Necht\u011bl zn\u00edt nevd\u011b\u010dn\u011b nebo cokoliv, prost\u011b jen t\u011b\u017eko dok\u00e1zal uv\u011b\u0159it, \u017ee n\u011bkomu, jako je Tom, by na n\u011bm mohlo z\u00e1le\u017eet, bylo to divn\u00e9 a nebyl na to zvykl\u00fd.<\/p>\n

„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee ti ukradli batoh?“ Zeptal se Tom, kdy\u017e opustili pokoj a odevzdali kl\u00ed\u010d.<\/div>\n

„Jo,“ zamumlal Bill. „J\u00e1 nev\u00edm, usnul jsem a druh\u00fd den r\u00e1no byl pry\u010d.“<\/div>\n
Tom si zhluboka povzdechl a pohl\u00e9dl na n\u011bj.<\/div>\n
„Ty opravdu nem\u00e1\u0161 tu\u0161en\u00ed, co d\u011bl\u00e1\u0161,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Nebo ano?“<\/div>\n
„Ne,“ Bill vzdychl, kdy\u017e se dostali do kabiny. „B\u00fdval jsem docela rozmazlen\u00fd, mysl\u00edm.“ Zamra\u010dil se trochu. „Moji rodi\u010de maj\u00ed hodn\u011b pen\u011bz nazbyt, tak\u017ee jsem dostal, co jsem cht\u011bl je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem to cht\u011bl.“<\/div>\n
„Tak co se stalo?“ Zeptal se Tom a nastartoval, aby se dostali zp\u011bt na cestu. „Bylo ti osmn\u00e1ct a oni t\u011b vykopli, abys p\u0159e\u017eil na vlastn\u00ed p\u011bst?“<\/p>\n

Bylo to \u0159e\u010deno sarkastick\u00fdm t\u00f3nem, ale Bill mohl sly\u0161et, \u017ee to Tom vlastn\u011b myslel jako v\u00e1\u017enou ot\u00e1zku.<\/div>\n

„Ne, to by nikdy neud\u011blali,“ \u0159ekl a zavrt\u011bl hlavou. „Ale pot\u0159eboval jsem se tam odtud dostat pry\u010d, \u017e\u00edt sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot.“<\/div>\n
„A ty sis vybral stopov\u00e1n\u00ed do New Yorku?“ Tom nevypadal moc p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b. „Nemohli ti koupit j\u00edzdenku na vlak, nebo tak n\u011bco?“<\/div>\n
„Je to trochu slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jen tohle,“ Bill vzdychl a obr\u00e1til se s pohledem pry\u010d, u\u017e \u0159ekl p\u0159\u00edli\u0161 mnoho.<\/div>\n
Mohl vid\u011bt, jak se na n\u011bj Tom pod\u00edval, ale nepod\u00edval se nazp\u011bt, jen d\u00e1l z\u00edral z okna.<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e, zn\u011blo to, jako \u017ee rozum\u00ed. „To v\u017edycky je.“<\/p>\n

autor: Zarlina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Zarlina To v\u017edycky je Bill se probudil s pocitem Tomova dechu ve sv\u00fdch vlasech, a kdy\u017e otev\u0159el o\u010di, vid\u011bl jen, jak bl\u00edzko u sebe le\u017eeli a mohl c\u00edtit pa\u017ei star\u0161\u00edho mu\u017ee kolem sv\u00e9ho t\u011bla. Byl to p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, ale nebyl hloup\u00fd,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[613],"tags":[],"class_list":["post-3210","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-hitchhiker"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3210","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3210"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3210\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3210"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3210"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3210"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}