{"id":3220,"date":"2015-03-23T16:00:00","date_gmt":"2015-03-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3209"},"modified":"2015-03-23T16:00:00","modified_gmt":"2015-03-23T15:00:00","slug":"janni-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/03\/23\/janni-15\/","title":{"rendered":"Janni 15."},"content":{"rendered":"
autor: Steinsgrrl<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom ulo\u017eil sv\u016fj grafick\u00fd n\u00e1vrh je\u0161t\u011b jednou, jen pro jistotu, a zav\u0159el program. N\u00e1pady mu p\u0159ich\u00e1zely tak rychle a tak snadno, \u017ee te\u010f m\u011bl \u0161est dobr\u00fdch n\u00e1vrh\u016f, aby je uk\u00e1zal panu Shaskymu a jeho spole\u010dnosti. Rychle si obul boty a zav\u00e1zal je, zat\u00edmco si p\u0159ipom\u00ednal, aby zavolal panu Shaskymu do kancel\u00e1\u0159e a domluvil si sch\u016fzku pro p\u0159edveden\u00ed sv\u00e9ho n\u00e1vrhu. Myslel si, \u017ee mu u\u017e m\u011bli zavolat, ale nikdo se neozval a on se nemohl do\u010dkat, a\u017e jim uk\u00e1\u017ee, co pro n\u011b m\u00e1.<\/div>\n
Pohl\u00e9dl sm\u011brem ke schod\u016fm a vzpomn\u011bl si, \u017ee nechal sv\u016fj \u0161\u00e1tek na pr\u00e1deln\u00edku. Rozb\u011bhl se do sv\u00e9ho pokoje, t\u00e9m\u011b\u0159 vyl\u00e9tl nahoru po schodech, ne\u017e prakticky smykem zastavil u dve\u0159\u00ed. Popadl \u0161\u00e1tek z pr\u00e1deln\u00edku, upevnil si jej kolem \u010dela a vzadu zav\u00e1zal. Kdy\u017e se oto\u010dil k odchodu, nemohl si pomoct, ale pod\u00edval se zp\u011bt na postel. Byla rozh\u00e1zen\u00e1, p\u0159ikr\u00fdvky poma\u010dkan\u00e9 a pol\u0161t\u00e1\u0159e byly nak\u0159ivo a Tomovi jen zav\u00ed\u0159ilo v b\u0159i\u0161e p\u0159i tom pohledu.<\/p>\n

Dostat se ven z postele bylo tak t\u011b\u017ek\u00e9. Cht\u011bl by tam s Billem le\u017eet, dokud slunce nezapadne a znovu nevyjde, i kdy\u017e ned\u011blali nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee se dot\u00fdkali, pov\u00eddali a \u0161eptali hloup\u00e9 nesmysly, kter\u00e9 znamenaly v\u0161e. Ale Bill byl zavol\u00e1n do hospody, aby se vypo\u0159\u00e1dal s rozzloben\u00fdm \u0159idi\u010dem dod\u00e1vky a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee Janni brzy doraz\u00ed ze \u0161kolky, tak\u017ee se od sebe kone\u010dn\u011b odt\u00e1hli a rozlou\u010dili se s dlouhotrvaj\u00edc\u00edmi polibky a slibem, \u017ee Bill p\u0159ijde znovu pozd\u011bji.<\/div>\n

Tom zavrt\u011bl hlavou. Nem\u011bl \u010das o tom te\u010f p\u0159em\u00fd\u0161let. Cht\u011bl se dostat na zast\u00e1vku, aby chytil Jannin autobus, ale pot\u0159eboval nejd\u0159\u00edve zavolat panu Shaskymu.<\/div>\n
Seb\u011bhl dol\u016f po schodech a s pohledem na hodiny na\u0161el telefon, ne\u017e za\u010dal vyt\u00e1\u010det \u010d\u00edslo. Zazvonilo to dvakr\u00e1t, ne\u017e byl hovor p\u0159ipojen a odpov\u011bd\u011bla vesele zn\u011bj\u00edc\u00ed sekret\u00e1\u0159ka.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Dobr\u00fd den,“ \u0159ekl a sna\u017eil se, aby nezn\u011bl tak zad\u00fdchan\u011b z pob\u00edh\u00e1n\u00ed po dom\u011b. „Jmenuji se Tom Kaulitz a vol\u00e1m, abych si domluvil sch\u016fzku s panem Shaskym pro p\u0159edveden\u00ed sv\u00e9ho n\u00e1vrhu.“<\/div>\n
Na druh\u00e9m konci linky bylo ticho, ne\u017e sekret\u00e1\u0159ka odpov\u011bd\u011bla. „Tom Kaulitz<\/em>,„<\/em> \u0159ekla pomalu. „Nechte m\u011b se pod\u00edvat, kdy m\u00e1 pan Shasky volno<\/em>.„<\/em> Sly\u0161el cvak\u00e1n\u00ed kl\u00e1ves na druh\u00e9m konci linky.<\/div>\n
Tom ti\u0161e \u010dekal, znovu pohl\u00e9dl na hodiny; autobus by tu m\u011bl brzy b\u00fdt a on opravdu pot\u0159eboval j\u00edt. Po\u0161kr\u00e1bal se na krku a p\u0159ech\u00e1zel po kuchyni.<\/div>\n
„Oh,“<\/em> sekret\u00e1\u0159ka pokra\u010dovala omluvn\u011b. „Byly mi d\u00e1ny instrukce, abych v\u00e1m \u0159ekla… Je mi l\u00edto, pane Kaulitzi, ale ta pozice byla obsazena.“<\/em><\/div>\n
„Ano, mnou,“ odpov\u011bd\u011bl Tom nep\u0159\u00edtomn\u011b, zat\u00edmco otev\u0159el p\u0159edn\u00ed dve\u0159e a d\u00edval se ven, jako by snad byl schopen vid\u011bt odtud autobus. „Jsem k dispozici kdykoliv z\u00edtra-„<\/div>\n
„Ne, pane. Jinou spole\u010dnost\u00ed.“<\/em><\/div>\n
Tom ztuhl, zmaten\u011b se zamra\u010dil. „Co\u017ee? Jak mohla b\u00fdt obsazen\u00e1? Pan Shasky mi \u0159ekl, \u017ee j\u00e1 m\u00e1m tu pozici-„<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, pane Kaulitzi, ale j\u00e1 v\u00e1m k tomu opravdu nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct cokoliv dal\u0161\u00edho,“<\/em> p\u0159eru\u0161ila jej sekret\u00e1\u0159ka svi\u017en\u011b.<\/p>\n

Tom bojoval s panikou a hn\u011bvem, a hn\u011bv pomalu vyhr\u00e1val. Jeho hlas se siln\u011b zvedl. „A pro\u010d mi to ne\u0159ekne s\u00e1m? Cht\u011bl bych mluvit s panem Shaskym, te\u010f.“ Nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, co by mu \u0159ekl, v\u0161echno, co Tom v\u011bd\u011bl, bylo, \u017ee nem\u00e1 v \u00famyslu nechat toho kret\u00e9na, aby mu to pro\u0161lo, ani\u017e by mu to osobn\u011b vysv\u011btlil. Pro\u010d mu pan Shasky \u0159ekl, \u017ee chce jeho grafiku pro kni\u017en\u00ed obal, a te\u010f u\u017e nechce vid\u011bt ani jeho n\u00e1vrh. Byla mu sebr\u00e1na jeho pr\u00e1ce, a \u010d\u00edm v\u00edc o tom Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm v\u00edce na\u0161tvan\u00fd byl.<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se, pane; Pan Shasky je mimo kancel\u00e1\u0159.“<\/em><\/div>\n
Tom zavr\u010del do telefonu, „A kdy bude zp\u011bt<\/em> v kancel\u00e1\u0159i?“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, tuto informaci mi nepodal,“<\/em> odpov\u011bd\u011bla sekret\u00e1\u0159ka a Tom sly\u0161el, jak slu\u0161nost z jej\u00edho hlasu zmizela s tvrdost\u00ed jeho t\u00f3nu.<\/div>\n
Nebylo tam nic v\u00edc, co k tomu \u0159\u00edct. Tom si uv\u011bdomil, \u017ee jej tento rozhovor nikam nedostane. Zanech\u00e1n\u00ed zpr\u00e1vy jej taky nikam nedostane. Ta pr\u00e1ce byla pry\u010d, nebyla jeho a h\u00e1d\u00e1n\u00ed s touto \u017eenou mi ji zp\u00e1tky nevr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n

Zav\u011bsil a polo\u017eil telefon s rachotem na kuchy\u0148sk\u00fd pult, zat\u00edmco se sna\u017eil zhluboka d\u00fdchat. Nevzejde z toho nic dobr\u00e9ho, kdy\u017e se na\u0161tve, \u0159\u00edkal si, zat\u00edmco to v n\u011bm v\u0159elo. Ani by to nikomu nepomohlo. Pot\u0159eboval, aby jeho hlava byla jasn\u00e1 a mohl vymyslet, co bude d\u011blat. Prvn\u00ed v\u011bc, kterou musel ud\u011blat, bylo j\u00edt pro Janni.<\/div>\n

Autobusov\u00e1 zast\u00e1vka byla jen o blok d\u00e1l a s rychl\u00fdm tempem, jak\u00fdm vy\u0161el ven z domu, mu netrvalo dlouho, aby se tam dostal. Byl tam d\u0159\u00edv, ne\u017e si myslel, nikdo jin\u00fd tam nebyl, aby vyzvedl sv\u00e9 d\u011bti a Tom byl r\u00e1d, \u017ee se nemusel sna\u017eit o slu\u0161n\u00fd pokec s ostatn\u00edmi rodi\u010di.<\/div>\n
Sv\u011b\u017e\u00ed v\u00edtr foukal p\u0159es cel\u00fd Tom\u016fv obli\u010dej a dol\u016f na jeho krk, a\u017e se ot\u0159\u00e1sl a p\u0159\u00e1l si, aby si vzal mikinu. Zastr\u010dil si ruce do kapes d\u017e\u00edn\u016f a nahrbil ramena proti chladu. Co, sakra, te\u010f bude d\u011blat?<\/div>\n
Do t\u00e9hle nab\u00eddky vlo\u017eil v\u0161echno, co mohl. Pen\u00edze za to byly tak dobr\u00e9, \u017ee Tom odm\u00edtl jin\u00e9 nab\u00eddky pr\u00e1ce, aby se mohl pln\u011b soust\u0159edit na tuhle. A nikdy si nemyslel, \u017ee by se o ni musel ob\u00e1vat, tak\u017ee jej ani nenapadlo, aby sepsali smlouvu. D\u011blal to v\u016fbec n\u011bkdo jin\u00fd? Nev\u011bd\u011bl, ale ur\u010dit\u011b o tom nep\u0159em\u00fd\u0161lel, pan Shasky \u0159ekl, \u017ee ho chce. P\u011bl velkou chv\u00e1lu na Tomovu pr\u00e1ci a \u0159ekl, \u017ee se nem\u016f\u017ee do\u010dkat, s \u010d\u00edm Tom p\u0159ijde.<\/p>\n

Tak co se stalo? Jak jen mohl-<\/p>\n

Velk\u00fd \u017elut\u00fd \u0161koln\u00ed autobus zahnul za roh na opa\u010dn\u00e9m konci bloku a s hlukem p\u0159ijel a\u017e k n\u011bmu. Vzhl\u00e9dl a\u017e ve chv\u00edli, kdy \u0159idi\u010d autobusu zaparkoval a oto\u010dil se, aby promluvil sm\u011brem k sedadl\u016fm. O chv\u00edli pozd\u011bji autobus otev\u0159el dve\u0159e a d\u011bti se za\u010daly rojit ven, mo\u0159e d\u011bt\u00ed lou\u010d\u00edc\u00edch se na m\u00edst\u011b, kde Tom st\u00e1l, a rozch\u00e1zej\u00edc\u00edch se r\u016fzn\u00fdmi sm\u011bry. Kone\u010dn\u011b, Janni sesk\u00e1kala po schodech dol\u016f a p\u0159ekvapen\u011b zalapala po dechu, kdy\u017e spat\u0159ila sv\u00e9ho otce.<\/div>\n

„Tati!“ Janni vyjekla a rozb\u011bhla se n\u011bkolik krok\u016f sm\u011brem k n\u011bmu, ne\u017e se mu vrhla do n\u00e1ru\u010de. Omotal kolem n\u00ed pa\u017ee a zvedl ji, aby j\u00ed dal pusu na tv\u00e1\u0159e, zat\u00edmco jej t\u00e9m\u011b\u0159 udusila nad\u0161en\u00fdm obj\u00edm\u00e1n\u00edm. „Pro\u010d jsi tady?“ Odt\u00e1hla se a Tom ji postavil, ne\u017e ji vzal za ruku a roze\u0161li se sm\u011brem dom\u016f.<\/div>\n
„Jen jsem si myslel, \u017ee bych t\u011b p\u0159ekvapil, proto\u017ee jsme m\u011bli takov\u00e9 drsn\u00e9 r\u00e1no.“ Tom se usm\u00e1l a k\u00fdvl sm\u011brem k \u0161\u00e1tku pevn\u011b sv\u00e1zan\u00e9m v Jannin\u00fdch vlasech. „Neztratila jsi ho!“<\/div>\n
Janni se hrd\u011b usm\u00e1la a dotkla se \u0161\u00e1tku rukou, kterou nedr\u017eela Toma. „Ani n\u00e1hodou! No, skoro<\/em> jsem ho ztratila. Za\u010dal mi padat na opi\u010d\u00ed dr\u00e1ze a pan Timmons mi ho zav\u00e1zal. Ale to nefungovalo tak hezky, tak to sle\u010dna K ud\u011blala l\u00e9pe. Pak u\u017e dr\u017eel. \u0158ekla jsem jim, \u017ee to je t\u00e1t\u016fv obl\u00edben\u00fd a nem\u016f\u017eu ho ztratit.“<\/div>\n
„Oh,“ Tom p\u0159ik\u00fdvl, kdy\u017e do\u0161el ke dve\u0159\u00edm, „pan Timmons to nezav\u00e1zal velmi dob\u0159e<\/em>.“ Tom na ni mrkl, zat\u00edmco otev\u0159ela dve\u0159e.<\/div>\n
Janni si sundala batoh a hodila jej vedle police s botama. „Jo, od n\u011bj to nefungovalo tak hezky.“<\/div>\n
Tom se uchechtl a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

„Tati, zahraje\u0161 si se mnou Go Fish?“ Janni nap\u0159\u00e1hla ruku s bal\u00ed\u010dkem karet. Tom odtrhl pohled od televize, pod\u00edval se na karty v jej\u00edch rukou a pak nahoru na Janni. Hlava se mu to\u010dila, jak posledn\u00ed dv\u011b hodiny p\u0159em\u00fd\u0161lel, co bude d\u011blat se sv\u00fdm pen\u011b\u017en\u00edm probl\u00e9mem. Ka\u017ed\u00e9 z mo\u017en\u00fdch \u0159e\u0161en\u00ed, kter\u00e9 vymyslel, jej dovedlo zp\u00e1tky k tomu, \u017ee nemohl d\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e z\u00edskat v\u00edc pen\u011bz. N\u011bjak.<\/p><\/div>\n

Ta nejhor\u0161\u00ed \u010d\u00e1st z toho v\u0161eho nebyla o n\u011bm; byla o Janni.<\/div>\n
Co kdyby nemohl zaplatit platby za d\u016fm? Nev\u011bd\u011bl \u00fapln\u011b p\u0159esn\u011b, kolik m\u00e1 na\u0161et\u0159eno, ale byl si docela jist\u00fd, \u017ee to byla sotva jedna m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed platba za d\u016fm. Co potom? Co kdy\u017e nep\u0159ijdou \u017e\u00e1dn\u00e9 nab\u00eddky? Co kdy\u017e mu d\u016fm zabav\u00ed a ztrat\u00ed jej? P\u0159ijde Janni o sv\u016fj domov? Ten, kter\u00fd si zamilovala, bl\u00edzko autobusov\u00e9 zast\u00e1vky, kde bydl\u00ed v\u0161ichni jej\u00ed kamar\u00e1di? Janni byla slunce v Tomov\u011b \u017eivot\u011b a l\u00e1malo se mu srdce p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by j\u00ed \u0159ekl, \u017ee u\u017e nem\u016f\u017ee \u017e\u00edt v jedin\u00e9m dom\u011b, kter\u00fd kdy znala. \u017de si nem\u016f\u017ee hr\u00e1t s kamar\u00e1dy, kter\u00e9 vid\u00ed ka\u017ed\u00fd den, proto\u017ee se mus\u00ed st\u011bhovat.<\/p>\n

„Zahraje\u0161 si?“ Janni do n\u011bj \u0161\u0165ouchla kartami a Tom se pousm\u00e1l.<\/div>\n

„Te\u010f nem\u016f\u017eu, zlat\u00ed\u010dko. M\u011bl jsem opravdu \u0161patn\u00fd den a mus\u00edm nad n\u011b\u010d\u00edm pop\u0159em\u00fd\u0161let,“ vysv\u011btlit Tom a doufal, \u017ee to Janni pochop\u00ed.<\/div>\n
Janni se na n\u011bj zv\u011bdav\u011b pod\u00edvala a vylezla mu do kl\u00edna. Tom zavr\u010del, kdy\u017e se na n\u011bm uvelebovala. „Uf, Janni, pro\u010d? Tv\u016fj kostnat\u00fd zadek m\u011b tla\u010d\u00ed do nohy,“ post\u011b\u017eoval si a chytil ji kolem pasu, aby ji posunul.<\/div>\n
Janni se naklonila vp\u0159ed, vzala Tom\u016fv obli\u010dej do sv\u00fdch dlan\u00ed a stiskla jeho tv\u00e1\u0159e, a\u017e jeho \u00fasta vypadala jako ryb\u00ed a Tom si nemohl pomoct, aby se nerozesm\u00e1l. Popadl ji za z\u00e1p\u011bst\u00ed a odt\u00e1hl si jej\u00ed ruce z tv\u00e1\u0159e. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Tati, pro\u010d jsi smutn\u00fd?“ zeptala se a hr\u00e1la si s Tomov\u00fdmi prsty.<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem smutn\u00fd. Pro\u010d si to mysl\u00ed\u0161?“ Pro\u010d si v\u016fbec myslel, \u017ee by p\u0159ed n\u00ed mohl n\u011bco skr\u00fdt? Pod\u00edval se pry\u010d sm\u011brem ke kuchyni, i kdy\u017e tam ve skute\u010dnosti nic nevid\u011bl.<\/div>\n
„Mluv\u00ed\u0161 smutn\u011b. A tv\u016fj obli\u010dej d\u011bl\u00e1 takovou tu zamra\u010denou v\u011bc s \u010d\u00e1rkou na \u010dele.“ Janni pustila Tomovu ruku a prstem mu \u0161\u0165ouchla do \u010dela mezi obo\u010d\u00edm. „Tuhle \u010d\u00e1rku m\u00e1\u0161, kdy\u017e jsi smutn\u00fd.“<\/p>\n

„Zamra\u010den\u00e1 v\u011bc, jo?“ Odpov\u011bd\u011bl Tom, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, co na to \u0159\u00edct. Necht\u011bl j\u00ed \u0159\u00edct v\u0161e, co jej znepokojovalo. Nepot\u0159ebovala takov\u00fd druh stresu. Ale taky j\u00ed necht\u011bl lh\u00e1t o n\u011b\u010dem d\u016fle\u017eit\u00e9m. „M\u00e1m jen probl\u00e9m s klientem a jsem trochu na\u0161tvan\u00fd, tak\u017ee se sna\u017e\u00edm vymyslet zp\u016fsob, jak to spravit.“<\/div>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 to spravit, tati,“ p\u0159ik\u00fdvla Janni a prakticky poskakovala a Tom byl p\u0159ipraven ji dostat dol\u016f.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, hol\u010di\u010dko-„<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to m\u016f\u017ee\u0161 spravit, proto\u017ee ty sprav\u00ed\u0161 v\u0161echno a jsi ten nejlep\u0161\u00ed spravova\u010d ze v\u0161ech,“ Janni slavnostn\u011b p\u0159ik\u00fdvla s mal\u00fdm n\u00e1znakem \u00fasm\u011bvu na rtech.<\/div>\n
Tom si myslel, \u017ee mu srdce vysko\u010d\u00ed p\u0159\u00edmo z hrudi a pevn\u011b ji objal, zat\u00edmco mu zvlhly o\u010di. Janni v n\u011bj m\u011bla v\u00edce v\u00edry, ne\u017e m\u011bl s\u00e1m v sebe, a t\u00edm d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed bylo p\u0159ij\u00edt na zp\u016fsob, jak to spravit. Proto\u017ee Janni v n\u011bj v\u011b\u0159ila.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Bill za sebou zav\u0159el dve\u0159e a sundal si boty, ne\u017e pov\u011bsil sv\u016fj kab\u00e1t. Venku za\u010d\u00ednalo b\u00fdt zatracen\u011b chladno, ale jemu to opravdu nevadilo; m\u011bl natolik r\u00e1d sv\u00e9 bundy, \u017ee jich vlastnil v\u00edce ne\u017e tucet a bylo p\u011bkn\u00e9 je nosit, ani\u017e bych se v nich potil.<\/p><\/div>\n

Obe\u0161el roh a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b, kde na\u0161el Toma, jak se nakl\u00e1n\u00ed k ledni\u010dce a schov\u00e1v\u00e1 zbytky od ve\u010de\u0159e. Jakmile se narovnal, Bill byl hned za n\u00edm, objal jej kolem pasu a lehce stisknul, kdy\u017e sebou Tom \u0161kubnul.<\/div>\n
„Ahoj.“ Bill si op\u0159el bradu o Tomovo rameno a pol\u00edbil jej ze strany na krk. „Promi\u0148, \u017ee jdu pozd\u011b.“<\/div>\n
„To je okay. Stejn\u011b se tady ned\u011bje nic vzru\u0161uj\u00edc\u00edho,“ zamumlal Tom a byl napjat\u00fd v Billov\u011b n\u00e1ru\u010di.<\/div>\n
Bill si pomyslel, \u017ee Tom mus\u00ed b\u00fdt podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, bez ohledu na to, co \u0159ekl, tak\u017ee jej oto\u010dil, zatla\u010dil proti pultu a po\u0159\u00e1dn\u011b jej pol\u00edbil. „Necht\u011bl jsem p\u0159ij\u00edt pozd\u011b. Byl jsem zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd.“ \u0160\u0165ouchl jazykem hrav\u011b do Tomov\u00fdch rt\u016f, a\u017e se pootev\u0159ely a byl odm\u011bn\u011bn Tomovou chut\u00ed, po kter\u00e9 tou\u017eil od chv\u00edle, kdy odpoledne ode\u0161el. „Je t\u011b\u017ek\u00e9 pracovat, kdy\u017e nem\u016f\u017eu p\u0159estat myslet na tohle\u2026 na tebe.“<\/p>\n

Tom zamru\u010del a p\u0159eru\u0161il jejich polibek, zat\u00edmco se odt\u00e1hl z Billovy n\u00e1ru\u010de. „Mus\u00edm d\u00e1t Janni do postele.“ Vy\u0161el z kuchyn\u011b a Bill se ocitl s\u00e1m a zmaten\u00fd. O co sakra \u0161lo?<\/div>\n

Kdy\u017e dnes odpoledne ode\u0161el, v\u0161echno bylo v po\u0159\u00e1dku. Ode\u0161el do pr\u00e1ce se slibem, \u017ee p\u0159ijde ve\u010der a to tak\u00e9 ud\u011blal. Je pravda, \u017ee p\u0159i\u0161el pozd\u011b, ale nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by kv\u016fli tomu byl Tom na\u0161tvan\u00fd. Muselo to b\u00fdt n\u011bco jin\u00e9ho.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1\u2026<\/div>\n
Bill sebou trhnul a \u017ealudek mu poklesl. Objal kolem sebe sv\u00e9 pa\u017ee a op\u0159el se o pult, aby po\u010dkal, ne\u017e se Tom vr\u00e1t\u00ed.<\/div>\n
„\u2026a nezapome\u0148 si vy\u010distit zuby.“ Sly\u0161el Bill Tomovo vol\u00e1n\u00ed nahoru na schody.<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
Tom se vr\u00e1til do kuchyn\u011b s t\u00e1zav\u011b zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm. „Jo?“<\/div>\n
„Tak\u017ee, ehm,“ za\u010dal Bill v\u00e1hav\u011b. „Co se d\u011bje?“ Zadr\u017eel dech a doufal, \u017ee neusly\u0161\u00ed to, o \u010dem si myslel, \u017ee by mohl sly\u0161et.<\/div>\n
„Nic,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou, zat\u00edmco se op\u0159el o prot\u011bj\u0161\u00ed pult.<\/div>\n
„Tome.“<\/div>\n
„Jen\u2026 m\u00e1m p\u00e1r v\u011bc\u00ed, se kter\u00fdmi se mus\u00edm vypo\u0159\u00e1dat.“ Jeho hlas byl napjat\u00fd, ale Bill poc\u00edtil \u00falevn\u00e9 teplo nad jeho slovy.<\/div>\n
„Tak\u017ee tohle nen\u00ed-“ zarazil se a za\u010dal znovu. „Nelituje\u0161 toho, co jsme ud\u011blali dnes odpoledne?“<\/p>\n

Tomovy o\u010di se k n\u011bmu zvedly se zjevn\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm. „Ne! To v\u016fbec ne.“ Odlepil se od pultu a p\u0159i\u0161el k Billovi, kde se zastavil a dotkl se jeho tv\u00e1\u0159e. „To si v\u016fbec nemysli,“ \u0159ekl ti\u0161e a Bill vydechl \u00falevou.<\/div>\n

„Co to tedy je?“ Bill se naklonil do Tomovy dlan\u011b. „Mo\u017en\u00e1 bych mohl pomoct.“ Vpl\u00ed\u017eil se dlan\u011bmi pod Tomovo tri\u010dko, kde jej chytil za boky a p\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017ee, zat\u00edmco palci p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl lehce nad okrajem jeho d\u017e\u00edn.<\/div>\n
„Jo,“ odfrkl si Tom. „Nemysl\u00edm si, \u017ee s t\u00edmhle mi m\u016f\u017ee\u0161 pomoct.“ \u0158ekl mu o telefon\u00e1tu a Bill ti\u0161e poslouchal, vst\u0159eb\u00e1val cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh spolu s bolest\u00ed a zmatkem vepsan\u00fdm v Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i. Bolelo jej na hrudi, kdy\u017e sledoval, jak mu\u017e, do kter\u00e9ho se zamiloval, se zakokt\u00e1val hn\u011bvem a strachem.<\/div>\n
„Tak\u017ee to znamen\u00e1, \u017ee v tuhle chv\u00edli nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00edjem,“ zeptal se Bill ti\u0161e, kdy\u017e Tom skon\u010dil a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po kuchyni.<\/div>\n
„Ne, nem\u00e1m v tuhle chv\u00edli \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00edjem. A nem\u00e1m, kurva, tu\u0161en\u00ed, co budu d\u011blat-„<\/div>\n
„Hotovo, tati!“ Objevila se Janni v kuchyni a zazubila se a pustila \u0160otka, kdy\u017e spat\u0159ila Billa. Vyjekla a rozb\u011bhla se k n\u011bmu, aby jej objala kolem nohou.<\/p>\n

„Bille!“ Zvedla ruce nahoru a Bill se zasm\u00e1l a p\u0159id\u0159epl se, aby ji mohl zvednout.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, u\u017e jsi na tohle tro\u0161ku velk\u00e1,“ usm\u00e1l se Bill a pol\u00edbil ji na sp\u00e1nek, kdy\u017e mu omotala pa\u017ee kolem krku. „Jsi t\u011b\u017ek\u00e1!“<\/div>\n
„Nejsem. Pod\u00edvej se,“ \u0159ekla a \u0161iroce se usm\u00e1la, aby p\u0159edvedla sv\u00e9 zuby, „vy\u010distila jsem je po\u0159\u00e1dn\u011b, jak mi \u0159ekl tat\u00ednek.“ Bill p\u0159edst\u00edral, \u017ee prohl\u00ed\u017e\u00ed ka\u017ed\u00fd zub, nahl\u00ed\u017eel dovnit\u0159 a \u0161\u0165ouchal ji do p\u0159edn\u00edch zub\u016f sv\u00fdm nehtem, zat\u00edmco Janni pusu v\u00edce otev\u0159ela, aby mu uk\u00e1zala i ty zadn\u00ed. Kdy\u017e skon\u010dil, pohl\u00e9dl na Toma, kter\u00fd je sledoval s rozz\u00e1\u0159en\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Moc p\u011bkn\u00e9, ale mysl\u00edm, \u017ee bys je rad\u011bji m\u011bla uk\u00e1zat i t\u00e1tovi.“ Janni sebou zamlela, aby ji polo\u017eil na zem a on j\u00ed \u0161\u0165astn\u011b vyhov\u011bl. Bolely jej pa\u017ee od vybalov\u00e1n\u00ed t\u00e9 zatracen\u00e9 dod\u00e1vky z dne\u0161n\u00edho odpoledne.<\/div>\n
Tom ud\u011blal show z kontroly jej\u00edch zub\u016f a Janni hrd\u011b p\u0159ik\u00fdvla, kdy\u017e j\u00ed \u0159ekl, \u017ee odvedla skv\u011blou pr\u00e1ci. Zvedla \u0160otka, objala jej a pod\u00edvala se na Billa. „Bude\u0161 tady, a\u017e se vzbud\u00edm?“<\/div>\n
Bill pohl\u00e9dl na Toma s p\u0159ekvapen\u00fdma a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima a Tom po chv\u00edli p\u0159ik\u00fdvl. „Nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d ne.“<\/div>\n
Janni zaz\u00edvala, ud\u011blal dva kroky zp\u011bt a zatahala Billa za ko\u0161ili, aby si jej p\u0159it\u00e1hla k sob\u011b. „Pusu na dobrou noc.“ Dala mu vlhkou pusu na tv\u00e1\u0159 a d\u0159\u00edve, ne\u017e se Bill v\u016fbec mohl narovnat, u\u017e byla i s Tomem z kuchyn\u011b pry\u010d. P\u0159idr\u017eel si prsty na m\u00edst\u011b, kde mu dala pusu a jeho mysl pracovala na pln\u00e9 obr\u00e1tky.<\/p>\n

V dob\u011b, kdy se Tom vr\u00e1til dol\u016f, m\u011bl Bill n\u00e1pad. Nev\u011bd\u011bl, jak to Tom vezme, nebo co na to \u0159ekne, ale zv\u00e1\u017eil v\u0161echny klady a z\u00e1pory, kter\u00e9 jej napadly a zd\u00e1lo se to b\u00fdt jako to nejlep\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed pro v\u0161echny. Setkal se s Tomem u spodn\u00ed \u010d\u00e1sti schodi\u0161t\u011b a n\u00e1sledoval jej do ob\u00fdvac\u00edho pokoje.<\/div>\n

„Hej.“ Vklouzl sv\u00fdmi prsty do Tomovy dlan\u011b a p\u0159it\u00e1hl si jej k sob\u011b, kdy\u017e se posadil na konec pohovky. Tom se nat\u00e1hl dop\u0159edu, aby vzal d\u00e1lkov\u00fd ovlada\u010d a vypnul televizi a ml\u010dky se op\u0159el, zat\u00edmco bylo v m\u00edstnosti c\u00edtit nap\u011bt\u00ed. Bill nev\u011bdomky t\u0159el sv\u00fdm palcem v Tomov\u011b dlani mal\u00e9 krou\u017eky a rozhodl se, \u017ee je to te\u010f nebo nikdy. Zhluboka se nadechl, aby uklidnil sv\u00e9 nervy a sna\u017eil se, aby se mu net\u0159\u00e1sl hlas. „Mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1m \u0159e\u0161en\u00ed tv\u00e9ho probl\u00e9mu.“<\/p>\n

autor: Steinsgrrl<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Steinsgrrl Tom ulo\u017eil sv\u016fj grafick\u00fd n\u00e1vrh je\u0161t\u011b jednou, jen pro jistotu, a zav\u0159el program. N\u00e1pady mu p\u0159ich\u00e1zely tak rychle a tak snadno, \u017ee te\u010f m\u011bl \u0161est dobr\u00fdch n\u00e1vrh\u016f, aby je uk\u00e1zal panu Shaskymu a jeho spole\u010dnosti. Rychle si obul boty a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[609],"tags":[],"class_list":["post-3220","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-janni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3220","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3220"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3220\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3220"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3220"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3220"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}