{"id":3225,"date":"2015-03-21T16:00:00","date_gmt":"2015-03-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3214"},"modified":"2015-03-21T16:00:00","modified_gmt":"2015-03-21T15:00:00","slug":"ja-nejsem-ja-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/03\/21\/ja-nejsem-ja-29\/","title":{"rendered":"J\u00e1 nejsem j\u00e1 29."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Loitsche sobota 1. 3. 2014<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
„No nekecej!“ vydechl Andy, kdy\u017e se na n\u011bj Bill ve dve\u0159\u00edch domku z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l. „To snad nen\u00ed mo\u017en\u00fd!“ prohl\u00ed\u017eel si Billa. „Ten Georg je p\u00e1nb\u016fh,“ uznale pronesl a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. P\u0159ijel od rodi\u010d\u016f, kde se zdr\u017eel jen chvilku, aby jim \u0159ekl novinky, a hned se vydal za Billem do Loitsche, jak byli domluveni. <\/div>\n
„\u017de jo? Budu mu do smrti dlu\u017enej, ale vyplatilo se to,“ sm\u00e1l se Bill \u0161\u0165astn\u00fd jako blecha, \u017ee m\u00e1 op\u011bt sv\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 rovn\u00e9 a z\u00e1\u0159iv\u011b b\u00edl\u00e9 zuby. M\u011bl dojem, \u017ee se od t\u011bch drah\u00fdch americk\u00fdch v\u016fbec neli\u0161\u00ed, a nebyly zdaleka tak drah\u00e9. Nejsp\u00ed\u0161 ho tenkr\u00e1t ten hollywoodsk\u00fd zuba\u0159 p\u011bkn\u011b nat\u00e1hl. Ale v L. A. bylo v\u0161echno dra\u017e\u0161\u00ed, pra\u0161t\u011bn\u00ed um\u011blci jsou za svou kr\u00e1su schopni zaplatit cokoliv, to u\u017e v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„To teda jo,“ nemohl se na n\u011bj kamar\u00e1d vynad\u00edvat. U\u017e v\u011bd\u011bl z jejich e-mailov\u00e9 komunikace, jak\u00e9 m\u00e1 Bill zhruba pl\u00e1ny, a i kdy\u017e o jeho metod\u011b pochyboval, nehodlal mu to rozmlouvat. Jako nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d Billa znal moc dob\u0159e na to, aby se s t\u00edm v\u016fbec nam\u00e1hal. Byl ochoten mu podat pomocnou ruku, pokud toho byl schopen, ale n\u011bco mu rozmlouvat pova\u017eoval za naprostou ztr\u00e1tu \u010dasu a energie.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„T\u011bpic, Andy,“ objevil se za Billov\u00fdmi z\u00e1dy zni\u010dehonic Tom. Jeho v\u00fdraz sv\u011bd\u010dil p\u0159esn\u011b o tom, co mu Bill psal v posledn\u00edm mejlu. Na\u0161tvan\u011bj\u0161\u00ed star\u0161\u00ed dvoj\u010de je\u0161t\u011b nevid\u011bl. <\/div>\n
„Ahoj,“ s trochou b\u00e1zn\u011b Toma pozdravil a znovu se zad\u00edval na Billa. „Slu\u0161\u00ed mu to, ne?“ pouk\u00e1zal na zp\u011bv\u00e1kovy nov\u00e9 zuby, to p\u0159ece nemohl nikdo pop\u00edrat, ani Tom.<\/div>\n
„Jo, slu\u0161\u00ed,“ potvrdil Tom, „Georg je definitivn\u011b lep\u0161\u00ed zuba\u0159 ne\u017e bas\u00e1k, ale ty to celej \u017eivot spl\u00e1cet nebude\u0161,“ dodal skepticky. „Kdo mu nasadil do hlavy takovou hovadinu, co?“ spustil, ani nenechal Andyho nadechnout.<\/div>\n
„O \u010dem p\u0159esn\u011b to mluv\u00ed?“ obr\u00e1til se Andy na Billa, kter\u00fd jen s o\u010dima v sloup pokr\u010dil rameny. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee Tom st\u00e1l po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b za n\u00edm a nevid\u011bl to, nejsp\u00ed\u0161 by z toho byla dal\u0161\u00ed h\u00e1dka. Posledn\u00ed dva t\u00fddny nebyly s jeho star\u0161\u00edm dvoj\u010detem v\u016fbec lehk\u00e9, skoro ka\u017ed\u00fd den se poh\u00e1dali a v\u0161echny ty spory z\u00e1sadn\u011b vyvol\u00e1val Tom. Nemohl se sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, co si Bill usmyslel, a sna\u017eil se mu to neust\u00e1le rozmlouvat a p\u0159edkl\u00e1dal argumenty, kter\u00e9 mu Bill nemohl nijak vyvracet, proto\u017ee mu o sob\u011b ne\u0159ekl pravdu. M\u011bl toho dost a na dne\u0161n\u00ed odpoledne se rozhodl v\u0161echno vy\u0159e\u0161it.<\/div>\n
„O \u010dem? O tom va\u0161em \u00fa\u017easn\u00fdm pl\u00e1nu,“ reagoval Tom m\u00edsto Billa, kter\u00fd byl t\u00e1z\u00e1n. „To byl tv\u016fj n\u00e1pad, str\u010dit ho do postele n\u011bjak\u00fdmu \u00fachyln\u00fdmu d\u011bdkovi?“ T\u00f3n Tomova hlasu byl v\u00e1\u017en\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00fd, Andy se Billovi nedivil, \u017ee rad\u011bji neodpov\u00edd\u00e1, takhle Toma je\u0161t\u011b neza\u017eil.<\/div>\n
„Hele, Tome, na mn\u011b si sv\u016fj vztek nevylejvej. J\u00e1 mu nic takov\u00fdho neradil. S\u00e1m dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee i kdybych mu to cht\u011bl rozmlouvat, tak m\u011b neposlechne. Byl to Bill\u016fv n\u00e1pad, tak si to o\u0161\u00e9fuj s\u00e1m,“ nenechal se zastra\u0161it Andreas. „J\u00e1 jsem tady ob\u011b\u0165 stejn\u011b jako ty,“ dodal, kdy\u017e Tom d\u00e1l nic ne\u0159\u00edkal. „Prost\u011b ho jen sezn\u00e1m\u00edm se spr\u00e1vn\u00fdma lidma, d\u00e1l u\u017e je to na n\u011bm. Kdo chce kam, pomozme mu tam.“ <\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Neh\u00e1dejte se, vy dva,“ ukon\u010dil rozpravu r\u00e1zn\u011b Bill, byl \u010das se tomu v\u0161emu postavit \u010delem. „Poj\u010fte aspo\u0148 do kuchyn\u011b, nebudeme na sebe \u0159v\u00e1t v chodb\u011b, aby to sly\u0161ela cel\u00e1 tahle posran\u00e1 vesnice,“ na\u0161tvan\u011b vyprskl. „U\u017e toho m\u00e1m tak akor\u00e1t dost, Tome, p\u0159esta\u0148 se chovat jako mal\u00fd ubl\u00ed\u017een\u00fd d\u011bcko.“ Sebral se a odkr\u00e1\u010del st\u0159edem do kuchyn\u011b. Tom i Andy st\u00e1li zkoprn\u011ble v chodb\u011b, tohle ani jeden z nich ne\u010dekal.<\/div>\n
„Co se to tady d\u011bje?“ za\u0161eptal Andreas, takhle Billa neznal. Ano, byl um\u00edn\u011bn\u00fd, byl sv\u00e9hlav\u00fd, ale v\u017edycky byl diplomat, nikdy ne\u00fato\u010dil p\u0159\u00edmo, odjak\u017eiva um\u011bl v\u0161eho dos\u00e1hnout bez k\u0159iku, a je\u0161t\u011b si ten doty\u010dn\u00fd myslel, \u017ee na to p\u0159i\u0161el s\u00e1m. <\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1me se,“ pokr\u010dil Tom rameny. „Dlu\u017e\u00ed Georgovi velk\u00fd prachy a j\u00e1 prost\u011b odm\u00edt\u00e1m v\u011b\u0159it, \u017ee se mu povede ta \u0161\u00edlenost, co si usmyslel.“<\/div>\n
„No, podle toho, co mi psal, to m\u00e1 celkem slu\u0161n\u011b promy\u0161len\u00fd,“ reagoval Andy potichu na Tom\u016fv tot\u00e1ln\u00ed pesimismus. A\u017e tak beznad\u011bjn\u00e9 mu Billovy pl\u00e1ny zase nep\u0159i\u0161ly. „\u010cum\u011bl jsem, jak\u00fd detaily m\u00e1 vychytan\u00fd, co v\u0161echno o sv\u011bt\u011b modelingu v\u00ed. Abysme se je\u0161t\u011b nedivili, Tome,“ t\u00e9m\u011b\u0159 u\u017e \u0161eptal Andy, kdy\u017e pomalu vch\u00e1zeli za Billem do kuchyn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Sedn\u011bte si. Oba,“ stru\u010dn\u011b poru\u010dil Bill a rad\u011bji nekomentoval jejich tich\u00e9 spojenectv\u00ed, kter\u00e9ho si v\u0161iml. Postavil p\u0159ed ka\u017ed\u00e9ho hrnek s kafem, ani\u017e by se ptal, jestli ho cht\u011bj\u00ed, nebo ne. „Te\u010f v\u00e1m n\u011bco pov\u00edm, vy dva, a budete m\u011b poslouchat, dokud to v\u0161echno nedo\u0159eknu,“ p\u0159isedl si ke stolu. Andy s Tomem se po sob\u011b jen letmo pod\u00edvali s ot\u00e1zkou v o\u010d\u00edch, Bill evidentn\u011b pokra\u010doval v tom, co za\u010dal v p\u0159eds\u00edni. Cht\u011bl ud\u011blat t\u011bm v\u011b\u010dn\u00fdm h\u00e1dk\u00e1m kone\u010dn\u011b p\u0159\u00edtr\u017e a jen \u010dekal, a\u017e p\u0159ijede i Andy, aby nemusel tut\u00e9\u017e \u0159e\u010d v\u00e9st dvakr\u00e1t. Doufal, \u017ee si v\u0161echno dob\u0159e promyslel, kdy\u017e se rozhodl vypr\u00e1v\u011bt sv\u00e9mu dvoj\u010deti a nejlep\u0161\u00edmu kamar\u00e1dovi sv\u016fj neuv\u011b\u0159iteln\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Sice si ho malinko upravil, proto\u017ee by nerad skon\u010dil ve sv\u011brac\u00ed kazajce, ale doufal, \u017ee v jejich d\u0159\u00edve \u00fa\u017easn\u00e9 l\u00e1skypln\u00e9 dom\u00e1cnosti kone\u010dn\u011b nastane klid a m\u00edr a v\u0161e se vr\u00e1t\u00ed do star\u00fdch kolej\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026“ za\u010dal. „Oba si ur\u010dit\u011b vzpom\u00edn\u00e1te, co se mi stalo na Silvestra, \u017ee jo,“ chvilku po\u010dkal, ne\u017e oba poslucha\u010di p\u0159ik\u00fdvli. „Nepamatuju si, jak p\u0159esn\u011b se to stalo, jestli jsem zakopl o kabel nebo o n\u011bco jin\u00fdho, ale to je \u0161umafuk. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jsem podle v\u0161eho na p\u00e1r vte\u0159in upadl do bezv\u011bdom\u00ed, je to tak?“ obr\u00e1til se na Toma, kter\u00fd byl v tu chv\u00edli pobl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Jo, byl jsi mimo sebe asi deset vte\u0159in,“ potvrdil Tom, ani\u017e by zat\u00edm tu\u0161il, kam t\u00edm v\u0161\u00edm jeho dvoj\u010de m\u00ed\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Tak… a o t\u011bch deset vte\u0159in mi pr\u00e1v\u011b jde. Pro v\u00e1s to bylo deset vte\u0159in, ale j\u00e1 zat\u00edm v tom stavu bezv\u011bdom\u00ed pro\u017eil deset let.“ V m\u00edstnosti nastalo ticho. Andy ani Tom nev\u011bd\u011bli, co t\u00edm Bill p\u0159esn\u011b mysl\u00ed, ale oba svorn\u011b \u010dekali na vysv\u011btlen\u00ed. Bill si trochu vzdychl, ne\u017e se pustil do objas\u0148ov\u00e1n\u00ed toho, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekl. „Zd\u00e1l se v\u00e1m u\u017e n\u011bkdy k r\u00e1nu sen, \u017ee jo?“ zeptal se obou najednou. Dostalo se mu dvoj\u00edho p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. „Kdy\u017e je \u010dlov\u011bk ve stavu REM, co\u017e je ta f\u00e1ze sp\u00e1nku, kdy mu o\u010di pod v\u00ed\u010dky rychle kmitaj\u00ed, zdaj\u00ed se mu sny. N\u011bkdy jsou zmaten\u00fd, n\u011bkdy \u010dernob\u00edl\u00fd, jindy barevn\u00fd, n\u011bkdy jako \u017eiv\u00fd, je to r\u016fzn\u00fd, n\u011bkter\u00fd si \u010dlov\u011bk pamatuje, jin\u00fd ne. V\u011bdci \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee sen netrv\u00e1 nikdy d\u00fdl ne\u017e p\u00e1r vte\u0159in, ale ten, komu se zd\u00e1, to vn\u00edm\u00e1 jako daleko del\u0161\u00ed \u010dasov\u00fd \u00fasek. Kolikr\u00e1t je to nekone\u010dn\u011b dlouh\u00fd, ne\u017e se probud\u00edte, kdy\u017e v\u00e1s zrovna n\u011bkdo hon\u00ed nebo n\u011bco \u0161\u00edlen\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdho nest\u00edh\u00e1te. A n\u011bco podobn\u00fdho se asi stalo i mn\u011b,“ odml\u010del se na chvilku, ale rad\u0161i hned pokra\u010doval, proto\u017ee vid\u011bl, jak se Tom za\u010d\u00edn\u00e1 pomalu nadechovat. „Akor\u00e1t, \u017ee ten m\u016fj sen trval deset let a ka\u017edou vte\u0159inu toho snu si pamatuju, jako kdybych to v\u0161echno osobn\u011b pro\u017eil.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Chvilku bylo ticho, ne\u017e se ozvalo: „Je\u017ei\u0161, Bille, ty u\u017e ses snad \u00fapln\u011b zbl\u00e1znil.“ Tom nev\u011b\u0159il sv\u00fdm vlastn\u00edm u\u0161\u00edm. Co to jeho mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de pl\u00e1c\u00e1 za nesmysly? Za\u010d\u00ednal znovu litovat toho, \u017ee ho nedot\u00e1hl k psychiatrovi, kdy\u017e za\u010dal zji\u0161\u0165ovat v\u0161echno o jeho ztr\u00e1t\u011b pam\u011bti.<\/div>\n
„No, to je p\u0159esn\u011b to, pro\u010d jsem v\u00e1m to tehdy ne\u0159ekl,“ zvedl o\u010di v sloup Bill. P\u0159esn\u011b na tuhle variantu Tomovy reakce byl ale p\u0159ipraven\u00fd. „Pamatuje\u0161, kdy\u017e jsem se probral, co jsem \u0159\u00edkal?“<\/div>\n
„No, trochu,“ zamyslel se Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 ti to \u0159eknu p\u0159esn\u011b. V\u016fbec jsem nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, kde jsem se to ocitl, ptal jsem se t\u011b, pro\u010d nemluv\u00ed\u0161 anglicky, a jak to, \u017ee m\u00e1 Georg zase dlouh\u00fd vlasy. U\u017e si vzpom\u00edn\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„No jo, ale byl jsi po t\u00fd r\u00e1n\u011b do hlavy zmatenej, prost\u011b jsi kecal kraviny.“<\/div>\n
„Nekecal, Tome, to je ten vtip. Bylo to, jako by m\u011b n\u011bkdo vzal a hodil m\u011b do \u00fapln\u011b jin\u00fdho \u017eivota. Deset let p\u0159edt\u00edm jsem ve sv\u00e9m snu \u017eil naprosto jinak, a najednou jsem se vzbudil v zaprd\u011bn\u00fdm kultur\u00e1ku v Loitsche, kde u\u017e jsem l\u00e9ta nebyl. A v\u00ed\u0161 pro\u010d?“ Ne\u010dekal, a\u017e mu dvoj\u010de cokoliv odpov\u00ed. „Proto\u017ee jsem byl zp\u011bv\u00e1k celosv\u011btov\u011b zn\u00e1m\u00fd skupiny a my dva a tvoje budouc\u00ed \u017eena Ria jsme spole\u010dn\u011b \u017eili u\u017e \u010dty\u0159i roky v Los Angeles.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ticho v m\u00edstnosti by se dalo kr\u00e1jet, hrozba sv\u011brac\u00ed kazajky se vzn\u00e1\u0161ela nad Billovou hlavou jako nikdy p\u0159edt\u00edm. Neb\u00fdt Tom v naprost\u00e9m \u0161oku z nesmyslu, kter\u00fd Bill pr\u00e1v\u011b \u0159ekl, u\u017e by nejsp\u00ed\u0161 volal do bl\u00e1zince, a\u0165 si pro jeho dvoj\u010de p\u0159ijedou, \u017ee se naprosto pom\u00e1tlo na rozumu. Jen\u017ee to Bill moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, proto pokra\u010doval d\u00e1l.<\/div>\n
„Pro\u010d mysl\u00ed\u0161, Tomi, \u017ee jsem tak najednou um\u011bl anglicky?“ zeptal se. „Proto\u017ee jsme t\u00edm jazykem mluvili plynule cel\u00fd ty \u010dty\u0159i roky, co jsme v Americe \u017eili. Nedovede\u0161 si p\u0159edstavit, jak slavn\u00fd a prachat\u00fd jsme byli, co v\u0161echno jsme spolu pro\u017eili. Projeli jsme s kapelou celej sv\u011bt. A ty s n\u00e1mi, Andy,“ obr\u00e1til se i na kamar\u00e1da. „Nikdy jsem nemusel va\u0159it, kdy\u017e jsem se cht\u011bl naj\u00edst, objednal jsem si pizzu nebo jsme \u0161li do restaurace na j\u00eddlo. A nikdy jsme nemuseli koukat na ceny, proto\u017ee to bylo to posledn\u00ed, co n\u00e1s zaj\u00edmalo. Byli jsme \u010dleny v\u0161ech mo\u017en\u00fdch V.I.P. klub\u016f po cel\u00fdm sv\u011bt\u011b, proto\u017ee kamkoliv jsme se hnuli, pron\u00e1sledovali n\u00e1s \u0161\u00edlen\u00fd fanou\u0161ci. Milovali n\u00e1s dva, Tome, hlavn\u011b n\u00e1s dva. Nebo sp\u00ed\u0161 sv\u00e9 p\u0159edstavy o n\u00e1s dvou. Milovali na\u0161e dvoj\u010dec\u00ed pouto, tvoje n\u00e1dhern\u00fd dredy, pozd\u011bji cop\u00e1nky, m\u016fj \u017eensk\u00fd zjev, kdy\u017e jsem se namaloval a u\u010desal jako holka, dr\u00e1\u017edili jsme jejich p\u0159edstavivost a za to jsme se m\u011bli jako kr\u00e1lov\u00e9.“<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
„Nep\u0159eru\u0161uj m\u011b, Tome. Moc dob\u0159e v\u00edm, jak se te\u010f c\u00edt\u00ed\u0161… j\u00e1 se tak c\u00edtil, kdy\u017e jsem se tady na Silvestra probral. J\u00e1 netvrd\u00edm, \u017ee jsem ten \u017eivot skute\u010dn\u011b pro\u017eil, ale pamatuju si z n\u011bj v\u0161echno do punt\u00edku a m\u016f\u017eu to pou\u017e\u00edt. M\u00edsto t\u011bch zdej\u0161\u00edch deseti let, co jsem zapomn\u011bl, m\u00e1m v hlav\u011b tenhle \u017eivot, to proto jsem ztratil pam\u011b\u0165, to proto jsem zapomn\u011bl va\u0159it, a proto jsem si jist\u00fd, \u017ee se jako model m\u016f\u017eu prosadit. Zn\u00e1m lidi z modelingu, pro\u0161el jsem se po mole v Mil\u00e1n\u011b, um\u00edm s nimi jednat, v\u00edm, jak mysl\u00ed, co cht\u011bj\u00ed, a proto jsem se rozhodl v\u00e1m to \u0159\u00edct, proto\u017ee pot\u0159ebuju, abyste mi v\u011b\u0159ili. U\u017e m\u00e1m dost t\u011bch h\u00e1dek, Tome. Zaru\u010duju ti, \u017ee pen\u00edze Georgovi vr\u00e1t\u00edm do posledn\u00edho hal\u00ed\u0159e, jen na to pot\u0159ebuju trochu \u010dasu a Andyho a tvoji pomoc. To je v\u0161echno.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, co na to \u0159\u00edct,“ pokr\u010dil rameny Tom, kdy\u017e Bill skon\u010dil. Andy ml\u010del jako za\u0159ezan\u00fd.<\/div>\n
„Nejlep\u0161\u00ed bude, kdy\u017e nebude\u0161 \u0159\u00edkat nic a bude\u0161 mi v\u011b\u0159it, Tome,“ skoro prosil Bill. „Nech m\u011b ti dok\u00e1zat, co v\u0161echno zn\u00e1m a v\u00edm, nech m\u011b to zkusit, a kdy\u017e to nevyjde, pak m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 klidn\u011b nechat zav\u0159\u00edt do cvokhausu, u\u017e se nebudu br\u00e1nit.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 dob\u0159e, \u017ee bych t\u011b nikdy nikam zav\u0159\u00edt nenechal…“ vzdychl si rezignovan\u011b Tom.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e Andy nave\u010der odj\u00ed\u017ed\u011bl k rodi\u010d\u016fm, u\u017e si nebyl zdaleka tak jist\u00fd t\u00edm, \u017ee je Bill bl\u00e1zen, jako mu to p\u0159i\u0161lo na \u017eidli v kuchyni, kdy\u017e poslouchal jeho divnou historku o snu. Ve snaze je oba s Tomem p\u0159esv\u011bd\u010dit, vypr\u00e1v\u011bl Bill spousty v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 prost\u011b nemohl jen tak zn\u00e1t, ani\u017e by vyt\u00e1hl paty z Loitsche. Jeho m\u00edstopisn\u00e9 znalosti, historky, kter\u00e9 vypr\u00e1v\u011bl z nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch kout\u016f sv\u011bta, to, jak d\u016fv\u011brn\u011b mluvil o zn\u00e1m\u00fdch lidech v\u010detn\u011b n\u00e1vrh\u00e1\u0159e Joopa, se kter\u00fdm se m\u011bl v tom desetivte\u0159inov\u00e9m snov\u00e9m \u017eivot\u011b osobn\u011b zn\u00e1t, jeho perfektn\u00ed znalost berl\u00ednsk\u00fdch no\u010dn\u00edch klub\u016f, ve kter\u00fdch podle v\u0161eho nikdy nebyl, a p\u0159esto je dok\u00e1zal do detailu popsat, jeho angli\u010dtina, j\u00ed\u017e byl s Andym schopen mluvit deset minut, ani\u017e by zav\u00e1hal\u2026 to prost\u011b nemohl naj\u00edt na internetu. Andy byl zmaten\u00fd, ale sou\u010dasn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill nel\u017ee. Stalo se mu nejsp\u00ed\u0161 n\u011bco naprosto \u0161\u00edlen\u00e9ho, ale stalo se to, t\u00edm si byl stoprocentn\u011b jist\u00fd. Bill rozhodn\u011b do bl\u00e1zince nepat\u0159il.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom byl po odchodu kamar\u00e1da zara\u017een\u00fd. Ke konci u\u017e ho p\u0159esv\u011bd\u010dovali Andreas a Bill spole\u010dn\u011b. Bylo jasn\u00e9, \u017ee Andy jeho mlad\u0161\u00edmu dvoj\u010deti uv\u011b\u0159il. Podle n\u011bho nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby si Bill v\u0161echno to, co jim pov\u00eddal, vycucal z prstu. Jen\u017ee Tom to po\u0159\u00e1d nemohl pochopit. Te\u010f byl Andy pry\u010d a on m\u011bl v hlav\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00fd gul\u00e1\u0161. Nejrad\u0161i by se zavrtal do postele a okam\u017eit\u011b usnul, aby na to po\u0159\u00e1d nemusel myslet, ale v hlav\u011b mu to \u0161rotovalo jako ve ml\u00fdnici, nebyl schopen to zastavit. Miloval Billa, b\u00e1l se o n\u011bj, ale i o sebe, o to, co bude s jejich skupinou, co s jejich vztahem, jak\u00e1 je s Billov\u00fdmi pl\u00e1ny \u010dek\u00e1 budoucnost, proto se cel\u00e9 ty dva t\u00fddny h\u00e1dali, a te\u010f se k tomu je\u0161t\u011b p\u0159idala tahle \u0161\u00edlenost. Nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi,“ oslovil ho Bill, kdy\u017e se posadil vedle star\u0161\u00edho bratra v ob\u00fdv\u00e1ku na seda\u010dku, „u\u017e mi aspo\u0148 tro\u0161ku v\u011b\u0159\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ vydechl unaven\u011b Tom. „Je toho na m\u011b n\u011bjak moc najednou,“ op\u0159el se a zav\u0159el o\u010di. „Jestli tomu dob\u0159e rozum\u00edm, tak jsi mi od Silvestra a\u017e dote\u010f lhal, je to tak?“ otev\u0159el o\u010di a zabodl je do Billov\u00fdch.<\/div>\n
„Je, ale nic jin\u00e9ho mi nezb\u00fdvalo,“ sna\u017eil se Bill omluvit po sv\u00e9m. „Technicky vzato jsem ti nelhal\u2026 jen jsem ti ne\u0159ekl v\u0161echno. Pod\u00edvej se, jak na pravdu reaguje\u0161. Copak jsem to na tebe mohl tehdy vybalit? M\u011bl jsem ti za\u010d\u00edt vykl\u00e1dat, \u017ee t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem se probral v kultur\u00e1ku na p\u00f3diu, jsme slavili Silvestra v losangelsk\u00e9m luxusn\u00edm hotelu a tys mi tam ozn\u00e1mil, \u017ee se hodl\u00e1\u0161 o\u017eenit? Byl jsem \u00fapln\u011b vy\u0159\u00edzen\u00fd, kone\u010dn\u011b jsem pochopil, \u017ee t\u011b nikdy nez\u00edsk\u00e1m, kdy\u017e si Riu vezme\u0161, \u017ee je definitivn\u00ed konec m\u00e9ho snu o na\u0161em vztahu. Posledn\u00ed, co si pamatuju, je, \u017ee b\u011b\u017e\u00edm opil\u00fd a ne\u0161\u0165astn\u00fd ze schod\u016f a pad\u00e1m\u2026 a pak jsem se probral tady.“<\/div>\n
„Chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee v tom tv\u00e9m snov\u00e9m \u017eivot\u011b jsem m\u011bl m\u00edsto tebe \u017eenskou?“ udiven\u011b k n\u011bmu zvedl o\u010di Tom. „To jsme spolu my dva jako nic neto\u2026 nem\u011bli?“ Myslel si, \u017ee o jejich vztahu Bill nemluvil jen proto, \u017ee v\u0161e \u0159\u00edkal i Andymu.<\/div>\n
„Ne, byli jsme jen brat\u0159i. Dvoj\u010data, ale nic v\u00edc. Jako mal\u00ed jsme se milovali, ale kdy\u017e jsme se na patn\u00e1ct\u00fdch narozenin\u00e1ch opili a l\u00edbali, odm\u00edtl jsi m\u011b a od t\u00e9 doby jsme spolu nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00fd bli\u017e\u0161\u00ed kontakt. Kdy\u017e jsme se proslavili, stal se z tebe \u0161\u00edlenej d\u011bvka\u0159, zalo\u017eil sis na tom image. Po p\u00e1r letech ses usadil, na\u0161el sis Riu, o p\u011bt let star\u0161\u00ed miss Vietnam, kr\u00e1snou a chytrou holku, a cht\u011bl sis ji vz\u00edt. J\u00e1 t\u011b miloval, tak\u017ee jsem se z toho m\u00e1lem zbl\u00e1znil. Mo\u017en\u00e1 jsem z t\u011bch schod\u016f spadl schv\u00e1ln\u011b, mo\u017en\u00e1 jsem se cht\u011bl zab\u00edt, ale nepovedlo se mi to\u2026 probral jsem se tady.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Chv\u00edli bylo v pokoji ticho, televize nehr\u00e1la. Bill se posadil vedle Toma na seda\u010dku a po chvilce mu polo\u017eil hlavu do kl\u00edna.<\/div>\n
„Pamatuje\u0161, jak jsem v\u00e1m na zkou\u0161ce zp\u00edval tu p\u00edsni\u010dku? Durch den Monsun. To byl n\u00e1\u0161 prvn\u00ed a asi i nejv\u011bt\u0161\u00ed hit. \u00da\u017easn\u00e1 v\u011bc, byli jsme n\u011bkolik t\u00fddn\u016f prvn\u00ed v hitpar\u00e1d\u00e1ch, v podstat\u011b jsme se proslavili p\u0159es noc. Byl to skoro z\u00e1zrak, nebylo n\u00e1m je\u0161t\u011b ani \u0161estn\u00e1ct. P\u0159edstav si, \u017ee jsem se setkal s Nenou,“ usm\u00edval se Bill. „Dokonce jsme spolu pak dabovali animovan\u00fd postavi\u010dky ve filmu.“<\/div>\n
Tom automaticky zabo\u0159il ruku do Billov\u00fdch dlouh\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f a hladil ho.<\/div>\n
„Kr\u00e1snej sen,“ usm\u00e1l se na Billa. „\u0160koda, \u017ee se to nestalo.“<\/div>\n
„Jo, kr\u00e1snej,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill, na to druh\u00e9 nereagoval. Necht\u011bl Toma p\u0159esv\u011bd\u010dovat, \u017ee to v\u0161echno pro\u017eil. Tohle \u00fapln\u011b sta\u010dilo. „Ale j\u00e1 byl stejn\u011b v du\u0161i ne\u0161\u0165astnej, i kdy\u017e jsme m\u011bli tis\u00edce fanynek, kter\u00fd n\u00e1s milovaly. V\u011b\u0159il bys tomu, \u017ee jsem byl panic? Nikdy jsem si nikoho nena\u0161el. Miloval jsem jenom tebe, Tomi.“<\/div>\n
„To si nedovedu p\u0159edstavit,“ uchechtl se Tom. „Ty a panic? Takovej sexu\u00e1ln\u00ed \u010f\u00e1bel?“ U\u017e se skoro chechtal, kone\u010dn\u011b se atmosf\u00e9ra za\u010d\u00ednala trochu uvol\u0148ovat.<\/div>\n
„Jo, proto jsem byl poprv\u00e9 tak nejistej,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. „Nebylo to jen tou ztr\u00e1tou pam\u011bti, bylo to t\u00edm, \u017ee jsem p\u0159edt\u00edm sex neza\u017eil. S nik\u00fdm.“<\/div>\n
„Ty moje chudinko,“ hran\u011b ho politoval Tom, zat\u00edmco se k n\u011bmu sklonil a vlepil mu pusu na \u010delo. „Douf\u00e1m, \u017ee te\u010f u\u017e m\u00e1\u0161 sexu dost,“ ujistil se, zat\u00edmco p\u0159esunul ruku z Billova b\u0159icha trochu n\u00ed\u017e.<\/div>\n
„No, kdy\u017e se zrovna neh\u00e1d\u00e1me, tak jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill s \u00fasm\u011bvem. „T\u0159eba te\u010f by se mi docela l\u00edbilo si n\u011bco m\u00e1lo zopakovat. Pot\u0159ebuju praxi, v\u00ed\u0161?“ trochu zakroutil hlavou, \u010d\u00edm\u017e zcela nepokryt\u011b dr\u00e1\u017edil Tom\u016fv rozkrok, v n\u011bm\u017e jeho hlava le\u017eela.<\/div>\n
„No, uvid\u00edme, jestli s t\u00edm m\u016f\u017eu n\u011bco ud\u011blat\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: Allka<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Loitsche sobota 1. 3. 2014 „No nekecej!“ vydechl Andy, kdy\u017e se na n\u011bj Bill ve dve\u0159\u00edch domku z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l. „To snad nen\u00ed mo\u017en\u00fd!“ prohl\u00ed\u017eel si Billa. „Ten Georg je p\u00e1nb\u016fh,“ uznale pronesl a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. P\u0159ijel od rodi\u010d\u016f,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[598],"tags":[],"class_list":["post-3225","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ja-nejsem-ja"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3225","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3225"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3225\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3225"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3225"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3225"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}