{"id":3245,"date":"2015-03-14T15:00:00","date_gmt":"2015-03-14T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3234"},"modified":"2015-03-14T15:00:00","modified_gmt":"2015-03-14T14:00:00","slug":"blue-bird-20-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/03\/14\/blue-bird-20-2-2\/","title":{"rendered":"Blue Bird 20. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> I p\u0159esto jak krut\u00fd a pr\u00e1zdn\u00fd n\u011bkdy \u017eivot um\u00ed b\u00fdt, stoj\u00ed za to ho \u017e\u00edt pr\u00e1v\u011b kv\u016fli t\u011bm p\u00e1r kr\u00e1sn\u00fdm okam\u017eik\u016fm, kdy uv\u011b\u0159\u00edme, \u017ee n\u00e1s potkalo nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed. Cht\u011bla jsem, aby byla druh\u00e1 polovina 20. d\u00edlu p\u0159esn\u011b takov\u00fdm \u00fasekem \u017eivota dvoj\u010dat a opravdu douf\u00e1m, \u017ee se mi to poda\u0159ilo. Z cel\u00e9ho srd\u00ed\u010dka d\u011bkuji za va\u0161e koment\u00e1\u0159e, d\u011blaj\u00ed mi obrovskou radost a posouvaj\u00ed m\u011b kup\u0159edu a jen d\u00edky v\u00e1m a va\u0161\u00ed podpo\u0159e je Pt\u00e1\u010dek op\u011bt v provozu :).<\/em> U\u017eijte si to!<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\n<\/div>\n
<\/div>\n
S neblahou p\u0159edtuchou se p\u0159ehoupl dop\u0159edu a vklouzl mal\u00fdm otvorem do st\u00edsn\u011bn\u00e9ho, d\u0159ev\u011bn\u00e9ho p\u0159\u00edbytku. Byly \u010dasy, kdy se tam mohl proch\u00e1zet a rukou ve vzduchu sotva dos\u00e1hl na \u00farove\u0148 provizorn\u00ed st\u0159echy a nyn\u00ed se musel pohybovat s prohnut\u00fdmi z\u00e1dy, jinak by si ubl\u00ed\u017eil. Bolely jej v\u0161echny klouby v t\u011ble, v o\u010d\u00edch c\u00edtil siln\u00e9 p\u00e1len\u00ed a \u017ealudek m\u011bl jako na vod\u011b. Stoupala mu teplota a nal\u00e9hav\u011b pot\u0159eboval zp\u00e1tky do postele, ale tohle bylo p\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
Opatrn\u011b zvedl hlavu a o\u010dima vyhledal bratra, kr\u010d\u00edc\u00edho se v tmav\u00e9m rohu jejich pevnosti. V t\u00e9 \u010d\u00e1sti nebylo nic jen n\u011bkolik star\u00fdch krabic, v nich\u017e skladovali poklady z d\u011btstv\u00ed, kter\u00e9 pro n\u011b m\u011bly v t\u00e9 dob\u011b nevy\u010d\u00edslitelnou hodnotu. Te\u010f tam pro n\u011b bylo jen p\u00e1r kr\u00e1m\u016f, star\u00e9 hra\u010dky, kam\u00ednky nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch tvar\u016f, zaj\u00edmav\u00e1 pta\u010d\u00ed p\u00edrka, \u00falomky drah\u00e9 v\u00e1zy, kterou rozbili p\u0159i hran\u00ed si s m\u00ed\u010dkem a m\u00ed\u010dek, kter\u00fd to v\u0161echno zp\u016fsobil.<\/em><\/div>\n
Do m\u00edstnosti pronikaly l\u00edn\u00e9 paprsky slunce, ale ani t\u011bm se nepoda\u0159ilo proniknout do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti jejich \u00fakrytu. Spolu se st\u00edny jejich minulosti se tam ukr\u00fdvalo i dvoj\u010de. Bill mu do t\u00e9 chv\u00edle nev\u011bnoval pozornost, skl\u00e1n\u011bl se nad n\u011b\u010d\u00edm, co Tom nedok\u00e1zal rozeznat a cht\u011bl, aby to vypadalo, \u017ee je pln\u011b soust\u0159ed\u011bn na svou pr\u00e1ci, ale Tom ho znal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e. C\u00edtil, \u017ee chce b\u00fdt Bill s\u00e1m a on mu pl\u00e1noval vyhov\u011bt, ale teprve potom, co zjist\u00ed, co se stalo. Hlasit\u011b se rozka\u0161lal, pomalu kr\u00e1\u010deje k Billovi.<\/em> <\/p>\n

„Co se ti proboha stalo?!“ zvolal Tom zd\u011b\u0161en\u011b a dopadl na kolena vedle sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd jen jemn\u011b cukl ramenem a d\u00e1l pokra\u010doval v \u010di\u0161t\u011bn\u00ed hlubok\u00e9 r\u00e1ny na kolen\u011b.<\/em><\/div>\n

„Bille-„<\/em><\/div>\n
„Je to jen trocha bl\u00e1ta. Jsem v pohod\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl se sklon\u011bnou hlavou. Sna\u017eil se b\u00fdt siln\u00fd a p\u016fsobit obvykl\u00fdm dojmem, ale Tom si v\u0161imnul, jak se ruka, v n\u00ed\u017e sv\u00edral vatov\u00fd tamponek, m\u00edrn\u011b zachv\u011bla. Zav\u00e1hal, na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik se Tomovi zazd\u00e1lo, \u017ee mu snad chce n\u011bco \u0159\u00edct nebo se na n\u011bj alespo\u0148 pod\u00edvat, ale nakonec si to rozmyslel.<\/em><\/div>\n
„Bille, co se stalo?“<\/em><\/div>\n
„Nic se nestalo. Opravdu mi nic nen\u00ed. M\u011bl by ses vr\u00e1tit do postele.“<\/em><\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l. M\u011bl r\u00e1d chv\u00edle, kdy se o n\u011bj Bill staral. „P\u016fjdu. Ale nejd\u0159\u00edv mi mus\u00ed\u0161 \u0159\u00edct, co se stalo.“<\/em><\/div>\n
„Upadl jsem,“ promluvil tich\u00fdm hlasem, tolik netypick\u00fdm pro Billa a jeho energick\u00e9 projevy. Pot\u00e9, co r\u00e1nu d\u016fkladn\u011b o\u010distil, opatrn\u011b si promnul nohu v m\u00edstech r\u00e1ny a ti\u0161e usykl. Dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy mu padaly do tv\u00e1\u0159e a zakr\u00fdvaly pohled pln\u00fd slz. Ne\u017e si to sta\u010dil uv\u011bdomit, byl na nohou a pajdal za Tomem, kter\u00fd jej t\u00e1hl k oknu, je\u017e Bill je\u0161t\u011b jako d\u00edt\u011b ozdobil roztomil\u00fdmi barevn\u00fdmi z\u00e1v\u011bsy. Do o\u010d\u00ed jej ude\u0159ilo slunce zrovna ve chv\u00edli, kdy Tom vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a p\u0159it\u00e1hl si ji k t\u00e9 sv\u00e9.<\/em> <\/p>\n<\/div>\n
\n
„Kdo ti to ud\u011blal?“ zaslechl tich\u00e9 zavr\u010den\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Nikdo, u\u017e jsem ti \u0159ekl, \u017ee jsem upadl.“<\/em><\/div>\n
„A co ten rozra\u017een\u00fd ret a monokl?“ Tom si zbl\u00edzka prohl\u00ed\u017eel nafialov\u011blou k\u016f\u017ei v okol\u00ed Billova lev\u00e9ho oka a t\u00e9m\u011b\u0159 c\u00edtil tu bolest, kterou si jeho bratr musel proj\u00edt. Za\u010d\u00ednala v n\u011bm v\u0159\u00edt zlost.<\/em><\/div>\n
„Jsou d\u016fsledkem toho p\u00e1du. Tomi, opravdu to nic nen\u00ed. Vypad\u00e1 to jist\u011b hor\u0161\u00ed, ne\u017e to ve skute\u010dnosti je.“<\/em><\/div>\n
„Bille, tohle ti mo\u017en\u00e1 uv\u011b\u0159\u00ed m\u00e1ma, ale j\u00e1 ne. Kdo to byl? Schummer? Nebo n\u011bkdo z jeho bandy?“ nato\u010dil si Billovu tv\u00e1\u0159 tak, aby se mu mohl pod\u00edvat do o\u010d\u00ed a pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy se jejich pohledy st\u0159etly, se za\u010dala Billova ze\u010f pomalu hroutit. Zk\u0159ivil obli\u010dej, ze rt\u016f mu vyklouzl tich\u00fd vzlyk a ten byl n\u00e1sledov\u00e1n proudem slz, kter\u00e9 se mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed spustily z o\u010d\u00ed. Omotal ruce kolem Tomova krku a nehled\u011b na bolest nebo riziko z onemocn\u011bn\u00ed, zoufale se k n\u011bmu p\u0159itiskl.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d mi to po\u0159\u00e1d d\u011blaj\u00ed?“ vzlykal do Tomova propocen\u00e9ho tri\u010dka a zhluboka vdechoval zn\u00e1mou v\u016fni. Teprve kdy\u017e kolem n\u011bj Tom omotal pa\u017ee a ukryl jej ve sv\u00e9m objet\u00ed, byl schopen op\u011bt existovat. Mimo jeho n\u00e1ru\u010d byl vyd\u011b\u0161enou loutkou, rozl\u00e1manou na kusy a jen tam mohl znovu ob\u017eivnout.<\/em><\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161, nemysli na to. Te\u010f u\u017e jsem u tebe,“ Tom jej l\u00e1skypln\u011b l\u00edbal do vlas\u016f a byl ochoten dr\u017eet jej tak dlouho, dokud na v\u0161echno ostatn\u00ed nezapomene. „A\u017e budu moct j\u00edt do \u0161koly, v\u0161echno mu vr\u00e1t\u00edm.“<\/em> <\/p>\n

Bill jemn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Ne, Tome, u\u017e jsi m\u011bl kv\u016fli mn\u011b dost probl\u00e9m\u016f. Vyka\u0161li se na n\u011bj.“<\/em><\/div>\n

„Nedovol\u00edm, aby ti n\u011bkdo ubli\u017eoval.“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ vydechl Bill a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima pomalu zvedal hlavu k bratrov\u011b tv\u00e1\u0159i. Ka\u017edou vte\u0159inou str\u00e1venou v jeho objet\u00ed \u010derpal s\u00edlu a odhodl\u00e1n\u00ed, horkost Tomova t\u011bla zp\u016fsobena hore\u010dkou, vys\u00edlala p\u0159\u00edjemn\u00e9 vlny tepla do jeho t\u0159esouc\u00edch se kon\u010detin a slibovala, \u017ee kdy\u017e bude cht\u00edt vst\u00e1t, tentokr\u00e1t bude dost siln\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Bille?“<\/em><\/div>\n
„Ano?“ Bill \u0161pi\u010dkou nosu polechtal Toma na brad\u011b. P\u0159estal plakat, jeho t\u011blo se sem tam ot\u0159\u00e1slo dozn\u00edvaj\u00edc\u00edmi vzlyky. Cht\u011bl p\u0159ij\u00edt na kouzlo Tomovi osobnosti. Cht\u011bl pochopit, pro\u010d by si s n\u00edm v\u017edy mohl d\u011blat, co cht\u011bl a Bill by se mu s radost\u00ed podvolil. U\u017e l\u00e9ta se na to sna\u017eil p\u0159ij\u00edt, a p\u0159esto po\u0159\u00e1d neznal odpov\u011b\u010f.<\/em><\/div>\n
„Chyb\u011bl jsi mi.“<\/em>
Bill c\u00edtil, \u017ee n\u011bco hluboko uvnit\u0159 n\u011bj pr\u00e1v\u011b explodovalo a n\u00e1sledkem t\u00e9hle exploze byly reakce, na kter\u00e9 si posledn\u00ed dobou za\u010d\u00ednal zvykat, proto\u017ee se to st\u00e1valo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto. T\u0159es cel\u00e9ho t\u011bla, hu\u010den\u00ed v u\u0161\u00edch, neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 touha vzl\u00e9tnout. Nane\u0161t\u011bst\u00ed nebyl \u010dlenem \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e a nem\u011bl ten p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd dar, kter\u00fd byl d\u00e1n ptactvu. Nem\u011bl k\u0159\u00eddla a nemohl vzl\u00e9tnout, ale mohl svou radost vyj\u00e1d\u0159it jinak. Zp\u016fsobem, kter\u00fd je nezn\u00e1m\u00fd zase jim.<\/em><\/p>\n

I p\u0159es poz\u016fstatky slz v o\u010d\u00edch a bolest ve rtu, se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l a p\u0159itiskl se k Tomovu t\u011blu je\u0161t\u011b siln\u011bji.<\/em><\/div>\n

„Ty mn\u011b taky. Byl se mnou sice Andreas, ale ten t\u011b nikdy nebude moct nahradit.“<\/em><\/div>\n
Tom se spokojen\u011b usm\u00e1l a sklonil hlavu ve chv\u00edli, kdy se Bill narovnal a nadechoval se, aby mu \u0159ekl, co ho m\u00edrn\u011b znepokojilo.<\/em><\/div>\n
Andreas mu toti\u017e \u0159ekl, \u017ee Sara, holka z vy\u0161\u0161\u00edho ro\u010dn\u00edku, pl\u00e1nuje Toma pozvat na rande. Pokud by se jednalo o n\u011bjakou o\u0161klivku, Bill by to nechal b\u00fdt, ale Sara k takov\u00fdm rozhodn\u011b nepat\u0159ila. Byl si jist\u00fd, \u017ee by se nemusela v\u016fbec sna\u017eit a Tom by j\u00ed le\u017eel u nohou. Nen\u00e1vid\u011bl se za sv\u00e9 my\u0161lenky i chov\u00e1n\u00ed. Tom byl p\u0159eci svobodn\u00fd \u010dlov\u011bk a Bill od n\u011bj nemohl \u017e\u00e1dat, aby byl cel\u00fd \u017eivot pouze s n\u00edm, ale p\u0159edstava, \u017ee by to bylo jinak, byla ne\u00fanosn\u00e1. Roz\u010dilovalo ho to. A roz\u010dilovalo ho i to, \u017ee ho to v\u016fbec roz\u010diluje.<\/em><\/div>\n
„Andreas mi-„<\/em><\/div>\n
Najednou se kolem nich rozhostilo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ticho. Houstnouc\u00ed, nep\u0159irozen\u00e9, pohlcuj\u00edc\u00ed ve\u0161ker\u00e9 zvuky okol\u00ed. Nebylo to poprv\u00e9, co si byli tak bl\u00edzko, jejich vztah byl od narozen\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzk\u00fd, ale te\u010f m\u011bli pocit, \u017ee jsou si nejbl\u00ed\u017e za cel\u00fd dosavadn\u00ed \u017eivot. Bill rychle zamrkal a za\u010d\u00ednal poci\u0165ovat nedostatek vzduchu. Tom mu d\u00fdchal na rty, d\u00edval se na n\u011bj pohledem, kter\u00fd se u n\u011bj posledn\u00ed dobou za\u010d\u00ednal vyskytovat po\u0159\u00e1d \u010dast\u011bji. Bill se v\u017edy odvr\u00e1til a tv\u00e1\u0159il se, \u017ee si ni\u010deho nev\u0161iml, ale te\u010f by to nem\u011blo \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. Prakticky mu le\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed, nem\u011bl kam uniknout a n\u011bco uvnit\u0159 n\u011bj k\u0159i\u010delo, \u017ee pokud tak ud\u011bl\u00e1, bude toho trpce litovat. Zd\u00e1lo se mu to, nebo se Tom opravdu p\u0159ibli\u017eoval?<\/p>\n

Tom se naklonil dop\u0159edu, pomalu zvedl zesl\u00e1blou ruku a zlehka Billovi p\u0159ejel po krvav\u00e9 prasklin\u011b ve rtu. Bill usykl, ale p\u0159esto se ho t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b zeptal. „Bol\u00ed to?“<\/em><\/div>\n

Bill cht\u011bl p\u0159ik\u00fdvnout. Bolelo to, ale na zcela jin\u00fdch m\u00edstech. Co se to s n\u00edm zatracen\u011b d\u011blo? Poprv\u00e9 se Tomov\u00fdm o\u010d\u00edm nevyh\u00fdbal a naplno se odevzdal pohledu, kter\u00e9ho se posledn\u00ed dobou b\u00e1l. Byl sm\u011bs\u00ed n\u011bhy, strachu a n\u011b\u010deho, co se neodva\u017eoval identifikovat. Bylo velice pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee Tom mohl v jeho pohledu spat\u0159it tot\u00e9\u017e. A z\u0159ejm\u011b i spat\u0159il, proto\u017ee Bill vz\u00e1p\u011bt\u00ed uc\u00edtil p\u00e1r hork\u00fdch prst\u016f, kter\u00e9 se omotaly kolem jeho krku. V\u011bd\u011bl, \u017ee je ztracen. Oba byli.<\/em><\/div>\n
Tom k sob\u011b pomalu p\u0159ibli\u017eoval Billovu tv\u00e1\u0159 a z jemu nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f ho zkracuj\u00edc\u00ed se mezera mezi nimi napl\u0148ovala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed radost\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee by to nem\u011bl d\u011blat. \u017de by m\u011bl okam\u017eit\u011b p\u0159estat, ale Billova v\u016fn\u011b, permanentn\u00ed chv\u011bn\u00ed jeho t\u011bla, pohled, kter\u00fdm se na n\u011bj d\u00edval, ho okam\u017eit\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dily, \u017ee d\u011bl\u00e1 jen to, co je spr\u00e1vn\u00e9. D\u011blal pouze to, pro co se narodil. A on se narodil pro Billa. V\u011bd\u011bl to. C\u00edtil to. Byl si t\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd nehled\u011b na to, jak \u0161\u00edlen\u011b a zvr\u00e1cen\u011b to mohlo p\u016fsobit. Nem\u011bl v \u00famyslu dovolit nikomu, aby se jej dotkl. Mysl\u00ed mu v\u00ed\u0159ily vzpom\u00ednky na ten hloup\u00fd polibek-nepolibek u baz\u00e9nu a nutily jej zahodit v\u0161echno za hlavu. \u0160pi\u010dkou nosu l\u00e1skypln\u011b p\u0159ejel p\u0159es ten Bill\u016fv a m\u00e1lem omdlel blahem, kdy\u017e Bill naklonil hlavu do jin\u00e9ho \u00fahlu, aby k sob\u011b m\u011bli lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup. Tom\u016fv sv\u011bt se rozpadal na malink\u00e9 kousky, z\u00e1chranu vid\u011bl pouze v bratrov\u00fdch \u00fastech a v polibku, kter\u00fd mu zoufale tou\u017eil v\u011bnovat.<\/em><\/div>\n
Neb\u00fdt Simone a jej\u00edho vol\u00e1n\u00ed k ob\u011bdu, mo\u017en\u00e1 by to ud\u011blal. Mo\u017en\u00e1 by se osm\u011blil a ud\u011blal to, na co myslel \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm \u010dast\u011bji. A mo\u017en\u00e1 ne.<\/em><\/div>\n
Ka\u017edop\u00e1dn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee k poklad\u016fm, kter\u00e9 si ve sv\u00e9m lipov\u00e9m dome\u010dku ukr\u00fdvali, p\u0159ibyl dal\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
\n

…<\/p><\/div>\n

\n

„Je t\u011bhotn\u00e1?“ zeptal se Bill bez dechu a ne\u0161\u0165astn\u011b hled\u011bl na Toma, balancuj\u00edc\u00edho nad n\u00edm. Ten se m\u00e1lem neudr\u017eel na rukou a hlasit\u011b se rozesm\u00e1l.<\/p><\/div>\n

„Co\u017ee? Ne, jak t\u011b n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec napadlo?“ zeptal se se sm\u00edchem a chr\u00e1nil sv\u00fdm t\u011blem to Billovo. C\u00edtil, \u017ee mu po z\u00e1dech st\u00e9kaj\u00ed ledov\u00e9 kapky de\u0161t\u011b a nut\u00ed jeho t\u011blo t\u0159\u00e1st se, ale poprv\u00e9 mu to v\u016fbec nevadilo. „Cht\u011bla se jen na n\u011b\u010dem domluvit. Na n\u011b\u010dem ohledn\u011b domu. \u017d\u00e1dn\u00e9 d\u00edt\u011b.“<\/div>\n
V\u011bnoval Billovi pobaven\u00fd \u00fasm\u011bv a zlehka jej dloubl do boku.<\/div>\n
Bill vydechl \u00falevou a kone\u010dn\u011b po dlouh\u00fdch minut\u00e1ch, byl schopen se zhluboka nadechnout. Kdy\u017e mu Tom pomohl posadit se a t\u00e1hl jej do vzd\u00e1len\u00e9ho rohu mal\u00e9 m\u00edstnosti, kde st\u0159echa nebyla v tak \u0161patn\u00e9m stavu a dovnit\u0159 nezat\u00e9kalo, nebr\u00e1nil se.<\/div>\n
„Je to tady po\u0159\u00e1d men\u0161\u00ed a men\u0161\u00ed,“ ozval se po chv\u00edli z\u00edr\u00e1n\u00ed si na ruce a zvedl hlavu k Tomovi, kter\u00fd se na n\u011bj \u0161ibalsky usm\u00edval.<\/div>\n
„Nebo jsme my dva po\u0159\u00e1d v\u011bt\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed,“ poopravil jej Tom a p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e k Billovi, kter\u00fd se nostalgicky rozhl\u00ed\u017eel kolem s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se t\u0159\u00e1sl, ale z pohledu, kter\u00fd Tomovi vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u011bnoval, v\u011bd\u011bl, \u017ee je v\u0161echno zase v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n

„Pro\u010d sis myslel, \u017ee spolu \u010dek\u00e1me d\u00edt\u011b?“ zeptal se Tom.<\/div>\n

Bill p\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b op\u011bt poc\u00edtil silnou \u00fazkost. Byl ochoten bojovat ze v\u0161ech sil, postavit se \u010demukoliv, ubr\u00e1nit l\u00e1sku, kterou c\u00edtil u\u017e tak dlouho. Ale proti miminku by bojovat nedok\u00e1zal. To d\u00edt\u011b by Tomovi omotalo kolem krku neviditeln\u00e9 lano a nav\u017edy jej p\u0159it\u00e1hlo do n\u00e1ru\u010de Rii. Nehled\u011b na to, jestli k n\u00ed n\u011bkdy n\u011bco c\u00edtil, nebo ne.<\/div>\n
„Vezmi si nap\u0159\u00edklad televizi. Je to typick\u00e9 kli\u0161\u00e9 v\u0161ech nevyda\u0159en\u00fdch vztah\u016f. Dva lid\u00e9 se rozejdou a d\u00edvka nakonec zjist\u00ed, \u017ee \u010dek\u00e1 d\u00edt\u011b nebo t\u011bhotenstv\u00ed pouze p\u0159edst\u00edr\u00e1, aby si toho kluka udr\u017eela. Myslel jsem, \u017ee Ria-„<\/div>\n
Nesm\u011ble sklonil hlavu a op\u011bt se pustil do z\u00edr\u00e1n\u00ed na sv\u00e9 prsty.<\/div>\n
Tom se k n\u011bmu p\u0159isunul je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a jemn\u011b jej pohladil po z\u00e1dech. „Asi ti zak\u00e1\u017eu d\u00edvat se na televizi,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
Bill k n\u011bmu zvedl pohled a sladce se zaculil. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed o n\u011bco zv\u00e1\u017en\u011bl. „Omlouv\u00e1m se. V\u00edm, \u017ee se chov\u00e1m jako \u0161\u00edlenec, ale sta\u010d\u00ed, kdy\u017e odn\u011bkud zaslechnu jej\u00ed jm\u00e9no a ud\u011bl\u00e1 se mi nevolno a cel\u00fd se t\u0159esu. Neum\u00edm s t\u00edm bojovat.“<\/div>\n
„Je to p\u0159\u00edli\u0161 \u010derstv\u00e9, Bille. Chce to \u010das. Uvid\u00ed\u0161, ka\u017ed\u00fdm dnem to bude lep\u0161\u00ed a lep\u0161\u00ed a za p\u00e1r t\u00fddn\u016f si na ni ani nevzpomene\u0161.“ Povzbudiv\u011b jej hladil po vlasech a je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se mu p\u0159i pohledu na jejich tajemnou tmavou barvu zachv\u011bl \u017ealudek. „Krom toho si nejsem jist\u00fd, jestli by si m\u011b cht\u011bla udr\u017eet. N\u00e1\u0161 vztah byl pon\u011bkud\u2026 jin\u00fd. Rozhodn\u011b ne takov\u00fd, jak si mysl\u00ed\u0161. A kdyby m\u011bla b\u00fdt t\u011bhotn\u00e1, u\u017e by byla tak v \u0161est\u00e9m m\u011bs\u00edci.“<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. „Tomu nerozum\u00edm.“<\/p>\n

Tom zav\u00e1hal, nerv\u00f3zn\u011b se po\u0161kr\u00e1bal na brad\u011b, ale nakonec se rozhodl j\u00edt s pravdou ven. V\u011bnoval Billovi smutn\u00fd pohled, ochoten p\u0159iznat se mu se svou slabost\u00ed. „N\u00e1\u0161 intimn\u00ed \u017eivot\u2026 ani nev\u00edm, jestli to takhle v\u016fbec m\u016f\u017eu nazvat. B\u011bhem t\u011bch dvou let jsme spolu byli asi p\u011bt kr\u00e1t a uznej s\u00e1m, \u017ee \u0161ance zplodit d\u00edt\u011b je p\u0159i takov\u00e9m sk\u00f3re t\u00e9m\u011b\u0159 miziv\u00e1.“<\/div>\n

Bill vykulil o\u010di a nev\u011bdomky ve tm\u011b vyhledal Tomovu ruku, ke kter\u00e9 se vz\u00e1p\u011bt\u00ed nal\u00e9hav\u011b p\u0159itulil. Mozek mu cht\u011bl vybouchnout. Vzpom\u00ednal na to, jak t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edou noc ul\u00e9hal do postele v bolestech a se slzami v o\u010d\u00edch, p\u0159em\u00fd\u0161leje nad t\u00edm, co asi jeho bratr d\u011bl\u00e1. Tolik j\u00ed z\u00e1vid\u011bl. \u010casto nad t\u011bmi p\u0159edstavami p\u0159em\u00fd\u0161lel tak siln\u011b, a\u017e se mu poda\u0159ilo p\u0159en\u00e9st si je do sn\u016f a vid\u011bl s\u00e1m sebe na jej\u00edm m\u00edst\u011b. Byl s Tomem, l\u00edbal ho, miloval se s n\u00edm. I ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed sny se v\u0161ak v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b m\u011bnily v no\u010dn\u00ed m\u016fry, ty v\u0161ak nast\u00e1valy okam\u017eit\u011b po probuzen\u00ed, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee nic z toho nebylo skute\u010dn\u00e9.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee jste fungovali jako norm\u00e1ln\u00ed p\u00e1r,“ vydechl slab\u00fdm hl\u00e1skem, pohr\u00e1vaje si s ruk\u00e1vem kostkovan\u00e9 ko\u0161ile.<\/div>\n
Tom se smutn\u011b pousm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou. „Cht\u011bl jsem, aby to tak vypadalo. Cht\u011bl jsem, abys uv\u011b\u0159il t\u00e9 p\u0159edstav\u011b, zapomn\u011bl a p\u0159estal se tr\u00e1pit.“<\/p>\n

Bill byl vz\u00e1p\u011bt\u00ed na kolenou, sv\u00edral Tomovu hlavu ve sv\u00fdch dlan\u00edch a drobn\u00fdmi polibky si p\u0159ivlast\u0148oval jeho hork\u00e9 rty. „Jak bych mohl zapomenout?“ st\u00e9nal mu do \u00fast, kdy\u017e mu Tom omotal ruce kolem bok\u016f a jejich polibky se najednou staly nal\u00e9hav\u00fdmi. „Miluju t\u011b, miluju t\u011b cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem, Tomi.“<\/div>\n

Cht\u011bl vystihnout vhodnou p\u0159\u00edle\u017eitost a najednou to bylo venku d\u0159\u00edv, ne\u017e to mohl zastavit. Zbavil se sv\u00fdch okov\u016f, nav\u017edy opustil pomyslnou klec a rozprost\u0159el k\u0159\u00eddla vst\u0159\u00edc nov\u00e9mu \u017eivotu. Cht\u011bl, aby se ten okam\u017eik prom\u011bnil v n\u011bco hmotn\u00e9ho. Cht\u011bl si jej podr\u017eet a skr\u00fdt do krabice s jejich nejv\u011bt\u0161\u00edmi poklady. Cht\u011bl jej uchr\u00e1nit p\u0159ed jedinou skute\u010dnou hrozbou.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, Bille.“<\/div>\n
Tom se do polibku usm\u00e1l, st\u00e1hl si Billa na kl\u00edn a odsunul se od n\u011bj, jen aby mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed a vid\u011bl, co s n\u00edm ta slova ud\u011blala, jen aby spat\u0159il to, na co tak dlouho \u010dekal. \u0160t\u011bst\u00ed. Nic v\u00edc ne\u017e oby\u010dejn\u00e9 lidsk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed zhmotn\u011bn\u00e9 v podob\u011b jeho bratra, kter\u00fd z\u00e1\u0159il jako slunce.<\/div>\n
Nez\u00e1le\u017eelo na tom, co se d\u011blo mimo jejich dome\u010dku, uvnit\u0159 bylo pro tu chv\u00edli teplo a v\u0161e kolem hr\u00e1lo barvami l\u00e9ta. P\u0159itiskli se k sob\u011b, op\u011bt byli jedn\u00edm a dovolili ob\u017eivnout jedn\u00e9 z d\u00e1vn\u00fdch vzpom\u00ednek, kterou si oba p\u0159etransformovali do podoby, v jak\u00e9 m\u011bla b\u00fdt od za\u010d\u00e1tku.<\/p>\n

Darovali n\u00e1dech p\u0159\u00edtomnosti t\u00e9 vzpom\u00ednce, ve kter\u00e9 dva vyd\u011b\u0161en\u00ed chlapci v touze ukr\u00fdt se p\u0159ed de\u0161t\u011bm a o\u010d\u00edm n\u00e1hodn\u00fdch kolemjdouc\u00edch vejdou do st\u00edsn\u011bn\u00e9 telefonn\u00ed budky. Promo\u010den\u00ed od hlavy po paty, t\u0159esouc\u00ed se a nerv\u00f3zn\u00ed doufaj\u00edc\u00ed, \u017ee se jim kone\u010dn\u011b poda\u0159\u00ed zbo\u0159it hranici, ke kter\u00e9 jim nikdy nem\u011blo b\u00fdt dovoleno p\u0159ibl\u00ed\u017eit se. Strach je jejich nejv\u011bt\u0161\u00edm nep\u0159\u00edtelem. Stromy st\u00e9naj\u00edc\u00ed pod n\u00e1pory v\u011btru, \u010dern\u00e9 nebe nad nimi, dokonce i d\u00e9\u0161\u0165 jsou jejich n\u011bm\u00ed r\u00e1dcov\u00e9, \u0161evel\u00edc\u00ed v\u0161ude kolem nich.<\/em><\/div>\n

Zav\u00e1haj\u00ed ale p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, \u010d\u00edm v\u0161\u00edm by si museli proj\u00edt, kdyby se podvolili strachu, jednaj\u00ed zcela impulzivn\u011b. Omotaj\u00ed kolem sebe ruce, p\u0159itisknou se k sob\u011b a klou\u017eou tv\u00e1\u0159emi proti sob\u011b tak dlouho, dokud na sebe jejich \u00fasta nenaraz\u00ed. Naplno se odd\u00e1vaj\u00ed nov\u00fdm pocit\u016fm, chv\u011bj\u00ed se v n\u00e1ru\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho a nakonec pootev\u0159ou \u00fasta a pol\u00edb\u00ed se.<\/em> <\/p>\n

Kdy\u017e spole\u010dn\u011b opou\u0161t\u011bj\u00ed tajemn\u00fd bunkr na strom\u011b a chystaj\u00ed se do postele, nemluv\u00ed. Jen se na sebe d\u00edvaj\u00ed a usm\u00edvaj\u00ed se.<\/div>\n

V\u011bd\u00ed, \u017ee tentokr\u00e1t na tom m\u00edst\u011b zanechali mnohem v\u00edc.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay I p\u0159esto jak krut\u00fd a pr\u00e1zdn\u00fd n\u011bkdy \u017eivot um\u00ed b\u00fdt, stoj\u00ed za to ho \u017e\u00edt pr\u00e1v\u011b kv\u016fli t\u011bm p\u00e1r kr\u00e1sn\u00fdm okam\u017eik\u016fm, kdy uv\u011b\u0159\u00edme, \u017ee n\u00e1s potkalo nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed. Cht\u011bla jsem, aby byla druh\u00e1 polovina 20. d\u00edlu p\u0159esn\u011b takov\u00fdm \u00fasekem \u017eivota<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[599],"tags":[],"class_list":["post-3245","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blue-bird"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3245","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3245"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3245\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3245"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3245"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3245"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}