{"id":3248,"date":"2015-03-13T15:00:00","date_gmt":"2015-03-13T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3237"},"modified":"2015-03-13T15:00:00","modified_gmt":"2015-03-13T14:00:00","slug":"transemotions-10-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/03\/13\/transemotions-10-konec\/","title":{"rendered":"Transemotions 10. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
O rok pozd\u011bji<\/p>\n

<\/em> Betty se pr\u00e1v\u011b vr\u00e1tila z pr\u00e1ce, odhodila kabelku na pohovku a ode\u0161la si do kuchyn\u011b uva\u0159it latt\u00e9. Za chvilku u\u017e se p\u0159idala ke sv\u00e9 kabelce na pohovku, hrn\u00ed\u010dek s k\u00e1vou odlo\u017eila na n\u00edzk\u00fd konferen\u010dn\u00ed stolek, sundala si z nohou boty a odhodila je stranou a nat\u00e1hla si nohy na stolek. Vzala r\u016f\u017eov\u00fd hrn\u00ed\u010dek do rukou, p\u0159ivon\u011bla si a trochu si usrkla. Pohledem sklouzla jako snad ka\u017ed\u00fd den na sk\u0159\u00ed\u0148ku, kter\u00e1 st\u00e1la u okna, a bylo na n\u00ed p\u00e1r r\u00e1me\u010dk\u016f s fotkami. Na jedn\u00e9 z fotek byla ona, trochu se \u0161klebila kv\u016fli slunci, kter\u00e9 j\u00ed p\u0159i focen\u00ed sv\u00edtilo do o\u010d\u00ed, spolu s Tomem, kter\u00fd se tehdy do objektivu usm\u00edval tak, \u017ee a\u017e cenil zuby. Betty si trochu pousm\u00e1la, z\u00e1rove\u0148 si ale povzdychla. Nepamatovala si, jak u\u017e je to dlouho, ale je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d to nebylo dost dlouho na to, aby na v\u0161echno zapomn\u011bla. Ut\u00e1p\u011bla se v my\u0161lenk\u00e1ch dlouh\u00e9 minuty a pomalu up\u00edjela k\u00e1vu, nev\u011bd\u011bla o tom, \u017ee jeden chlapec nerozhodn\u011b post\u00e1v\u00e1 p\u00e1r metr\u016f p\u0159ed domkem a nem\u016f\u017ee se odhodlat k tomu, aby zaklepal.<\/p>\n

Asi po p\u016fl hodince se zvedla a \u0161la opl\u00e1chnout hrn\u00ed\u010dek do kuchyn\u011b, kdy\u017e se ozvalo tich\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed. Betty zastavila vodu a z\u016fstala nejist\u011b st\u00e1t u d\u0159ezu, moc n\u00e1v\u0161t\u011bv tady nem\u00edv\u00e1. Kdy\u017e se klep\u00e1n\u00ed ozvalo znovu a o trochu hlasit\u011bji, ut\u0159ela si ruce do ut\u011brky a \u0161la se pod\u00edvat ke dve\u0159\u00edm. Pootev\u0159ela dve\u0159e asi na patn\u00e1ct centimetr\u016f, jen aby se pod\u00edvala, kdo to je, dve\u0159e byly po\u0159\u00e1d zam\u010den\u00e9 na \u0159et\u00edzku. Kdy\u017e nakoukla ven, zamrkala a dve\u0159e zav\u0159ela. Chv\u00edli z\u016fstala zara\u017een\u00e1 se zatajen\u00fdm dechem, kdy\u017e si ale uv\u011bdomila, co d\u011bl\u00e1, dve\u0159e odemkla a otev\u0159ela.<\/div>\n

„Tome?“ \u0159ekla ti\u0161e s pok\u00fdvnut\u00edm hlavy.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom st\u00e1l p\u0159ekvapen\u011b na roho\u017ece p\u0159ed dve\u0159mi a zpocen\u00e9 ruce si nev\u011bdomky nerv\u00f3zn\u011b po\u0159\u00e1d ut\u00edral do kalhot. Zad\u00edval se nejist\u011b na osobu p\u0159ed sebou a skousl si ret.<\/div>\n
„J-j\u00e1\u2026 j\u00e1 hled\u00e1m\u2026 Betty,“ zakoktal. Ten \u010dlov\u011bk ve dve\u0159\u00edch rozhodn\u011b nebyl ten, koho o\u010dek\u00e1val.<\/div>\n
„Poj\u010f d\u00e1l, Tome,“ usm\u00e1l se na n\u011bj ten mlad\u00fd mu\u017e, ustoupil a pob\u00eddl Toma rukou, aby ve\u0161el.<\/div>\n
„A-ale\u2026 to bude n\u011bjak\u00fd omyl. J\u00e1\u2026 asi jsem si spletl d\u016fm, mysl\u00edm, \u017ee rad\u011bji p\u016fjdu,“ Tom za\u010dal ukazovat prstem n\u011bkam ven k les\u00edku a trochu se t\u00edm sm\u011brem pooto\u010dil, ale po\u0159\u00e1d st\u00e1l zara\u017een\u011b na m\u00edst\u011b a prohl\u00ed\u017eel si toho mu\u017ee s p\u0159ekvapen\u00fdm v\u00fdrazem s pootev\u0159enou pusou. Musel m\u00edt prost\u011b \u0161patnou adresu.<\/div>\n
„Nespletl, Betty tady bydl\u00ed,“ ten mu\u017e se p\u0159i sv\u00fdch slovech usm\u00edval tak podivn\u011b, a\u017e Tomovi p\u0159ipadalo, jako by si z n\u011bj d\u011blal srandu, jako by se mu posm\u00edval. Nerv\u00f3zn\u011b polkl.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekl jednodu\u0161e, dodal si odvahu a ve\u0161el dovnit\u0159. Pohledem p\u0159el\u00edtl cel\u00fd interi\u00e9r domku, b\u00e9\u017eov\u00e1 pohovka s k\u0159eslem, tmav\u011b hn\u011bd\u00fd n\u00e1bytek, r\u016f\u017eov\u00e9 z\u00e1v\u011bsy a dekorace. Tady ur\u010dit\u011b musela bydlet Betty, ale kdo je sakra tenhle? Kdy\u017e Tom p\u0159i\u0161el p\u00e1r kroky a\u017e do ob\u00fdv\u00e1ku k pohovce, zalo\u017eil ruce na hrudi a oto\u010dil se zp\u00e1tky na toho mu\u017ee, kter\u00fd byl jen kousek za n\u00edm.<\/p>\n

„Posad\u00ed\u0161 se, Tome?“ usm\u00e1l se a s\u00e1m si sedl do k\u0159esla naproti oknu. Tom si ho je\u0161t\u011b chvilku prohl\u00ed\u017eel, jako by v tom sv\u011btle od okna snad mohl uvid\u011bt n\u011bco v\u00edc, ne\u017e dote\u010f. Kdy\u017e se mu rysy obli\u010deje toho mu\u017ee za\u010daly jevit n\u011bjak pov\u011bdom\u011b, zhluboka se nadechl a p\u0159ekvapen\u011b dal ruku p\u0159ed \u00fasta.<\/div>\n

„Je\u017e\u00ed\u0161i\u2026 t-ty jsi-\u2026“ hlas se mu t\u0159\u00e1sl, nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct, nev\u011bd\u011bl, jak se vypo\u0159\u00e1dat s t\u00edm, co vid\u011bl.<\/div>\n
„Jsem Bill,“ odpov\u011bd\u011bl mu\u017e a ti\u0161e se zasm\u00e1l. Ten sm\u00edch se Tomovi rozezn\u011bl v u\u0161\u00edch, dob\u0159e ho znal a moc dob\u0159e si ho pamatoval. U\u017e nem\u011bl pochyb, \u017ee tohle by mohl b\u00fdt n\u011bkdo jin\u00fd ne\u017e ten, koho v t\u011bch dve\u0159\u00edch opravdu \u010dekal.<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom st\u00e1l zara\u017een\u011b a po\u0159\u00e1d se na Billa vykulen\u011b d\u00edval, ruku u\u017e od pusy spustil dol\u016f, ale v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl stejn\u00fd. Bill\u016fv pohled byl taky nejist\u00fd, ale sna\u017eil se zachovat si chladnou hlavu, myslet klidn\u011b. Pokud Tom dote\u010f neode\u0161el, tak snad u\u017e neute\u010de.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to chce pivo,“ \u0159ekl Bill jednodu\u0161e a s \u00fasm\u011bvem ode\u0161el do kuchyn\u011b, odkud se b\u011bhem chvilky vr\u00e1til i se dv\u011bma plechovkov\u00fdmi pivy. Jedno nata\u017eenou rukou pod\u00e1val Tomovi, kter\u00fd kdy\u017e si ho bral, lehce zavadil prsty o ty Billovy. Tomov\u00fdm t\u011blem prob\u011bhl mr\u00e1z, malinko se oklepal. Nev\u011bd\u011bl, jak se bude po tak dlouh\u00e9 dob\u011b s ‚Betty‘ c\u00edtit, ale te\u010f bylo jasn\u00e9, \u017ee ty pocity, ty kr\u00e1sn\u00e9 pocity za cel\u00fd rok nezmizely. Bill jenom sklopil o\u010di a zase si sedl zp\u00e1tky do k\u0159esla.<\/p>\n

Tom se posadil na pohovku, otev\u0159el si plechovku s pivem a n\u011bkolika loky se napil. O\u010dima zabloudil k ‚Betty‘, hned ale pohled zase odvr\u00e1til a rozhl\u00ed\u017eel se po ob\u00fdv\u00e1ku. Takhle to bylo n\u011bkolik minut. Bill ml\u010del, proto\u017ee \u010dekal, \u017ee Tom kv\u016fli n\u011b\u010demu p\u0159ece musel p\u0159ij\u00edt, a proto taky za\u010dne mluvit prvn\u00ed. Tom byl zase tolik zasko\u010den\u00fd t\u00edm, kdo tam byl m\u00edsto jeho Betty<\/em>, \u017ee v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm za\u010d\u00edt nebo co \u0159\u00edct.<\/div>\n

„Tak\u017ee, Tome\u2026 jak se m\u00e1\u0161?“ Za\u010d\u00ednat debatu ot\u00e1zkou, kde byl Tom celou tu dobu, se zd\u00e1lo Billovi a\u017e moc troufal\u00e9.<\/div>\n
„Ehm, no\u2026 moment\u00e1ln\u011b celkem slu\u0161n\u011b. Vyd\u011blal jsem n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, m\u00e1m mal\u00fd byt v Augsburgu, kde m\u00e1m posledn\u00edho p\u016fl roku pr\u00e1ci.“ B\u011bhem mluven\u00ed p\u0159ikyvoval, jako by t\u00edm uji\u0161\u0165oval s\u00e1m sebe, a znovu se napil piva.<\/div>\n
„Aha. Pamatuju si, jak jsi \u0159\u00edkal, \u017ee chce\u0161 b\u00fdt hv\u011bzdou pornofilm\u016f\u2026 tak\u017ee se ti to splnilo, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, kdy\u017e se m\u00e1\u0161 dob\u0159e a jsi spokojen\u00fd?“ Bill se ti\u0161e zasm\u00e1l a taky se napil piva.<\/div>\n
„Hm, ne,“ Tom se taky zasm\u00e1l, po n\u011bkolika minut\u00e1ch se Billovi jevil kone\u010dn\u011b jako trochu uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed. „Z\u00fa\u010dastnil jsem se jen jednoho nat\u00e1\u010den\u00ed, dostal jsem malou roli asi p\u0159ed rokem. Nebylo to takov\u00e9, jak\u00e9 jsem \u010dekal, tak\u017ee jsem byl r\u00e1d, \u017ee jsem aspo\u0148 dostal n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze, i kdy\u017e jich nebylo moc.“ Zasm\u00e1l se a pod\u00edval se po dlouh\u00e9 dob\u011b na Billa. Opravdu pod\u00edval, ne jenom p\u0159el\u00e9tl o\u010dima, ale zad\u00edval se mu hluboce do o\u010d\u00ed, hned na to si ol\u00edzl rty. „Pracuju v jednom hobbymarketu jako skladn\u00edk, dopl\u0148uju r\u016fzn\u00e9 v\u011bci do reg\u00e1l\u016f a tak. V\u011bt\u0161inou d\u011bl\u00e1m v odd\u011blen\u00ed stavebnin, kde nikdo jin\u00fd nechce b\u00fdt,“ uchechtl se Tom. „Ale jsem tam spokojen\u00fd.“<\/p>\n

„To jsem r\u00e1d,“ usm\u00e1l se Bill. „No\u2026 Tome, dal by sis kol\u00e1\u010d? Mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1m n\u011bjak\u00fd je\u0161t\u011b v lednici,“ Bill vstal a cht\u011bl odej\u00edt do kuchyn\u011b, ale to vstal i Tom a chytl ho za z\u00e1p\u011bst\u00ed. Bill z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b, pod\u00edval se na Tomovu od pr\u00e1ce zhrublou a trochu po\u0161kr\u00e1banou ruku, potom zvedl o\u010di nahoru. Oba se setkali sv\u00fdmi pohledy jen n\u011bkolik des\u00edtek centimetr\u016f od sebe.<\/div>\n

„Tome?“ \u0159ekl Bill nejist\u011b. Tom jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed pustil, ale jeho v\u00fdraz v obli\u010deji se zm\u011bnil na zoufal\u00fd a rozhodil rukama.<\/div>\n
„J-j\u00e1\u2026 sakra, co tohle znamen\u00e1? \u010cekal jsem, \u017ee tady najdu Betty, a ne tebe.“<\/div>\n
„Jsem to po\u0159\u00e1d j\u00e1, Tome,“ reagoval Bill rychle na Tomova zoufal\u00e1 slova.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm\u2026 ale ty\u2026 vypad\u00e1\u0161 jinak, nev\u00edm, co si o tom m\u00e1m myslet. Pro\u010d jsi to ud\u011blala? Teda ud\u011blal\u2026? Sakra!“ Tom za\u010dal zvy\u0161ovat hlas, ale nezn\u011bl v\u016fbec na\u0161tvan\u011b, jen opravdu zoufale a sp\u00ed\u0161 smutn\u011b. Bill posmutn\u011bl taky, ne\u010dekal takovou reakci. Pokr\u010dil prost\u011b rameny.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem se po tom, co se stalo u m\u00e9 matky, vr\u00e1til dom\u016f, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee to, o co jsem se celou dobu sna\u017eil, u\u017e nechci. Bylo to t\u011b\u017ek\u00e9, uspo\u0159\u00e1dat si to v\u0161echno v hlav\u011b, vysv\u011btlovat doktor\u016fm, pro\u010d jsem zm\u011bnil n\u00e1zor. Musel jsem dokonce zaplatit za n\u00e1klady, kter\u00e9 byly vynalo\u017een\u00e9 na p\u0159\u00edpravu moj\u00ed operace. N\u011bkolik t\u00fddn\u016f m\u011b m\u011bli za \u00fapln\u00e9ho bl\u00e1zna, hlavn\u011b moje psycholo\u017eka se c\u00edtila podveden\u00e1. Jako bych j\u00ed snad n\u011bkdy lhal,“ sklopil Bill hlavu. „Jestli ti vad\u00ed, jak vypad\u00e1m, nebudu se zlobit, kdy\u017e odejde\u0161 a nebude\u0161 m\u011b u\u017e cht\u00edt vid\u011bt. Jen chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle jsem j\u00e1 a celou dobu jsem to byl j\u00e1. C\u00edt\u00edm se kone\u010dn\u011b s\u00e1m sebou, jsem spokojen\u00fd, a v\u00edm, \u017ee bych to nikdy za nic nevym\u011bnil. A jsem moc r\u00e1d, \u017ee jsem t\u011b potkal, proto\u017ee kdyby nebylo tebe, asi bych sv\u016fj n\u00e1zor nezm\u011bnil, a pozd\u011bji toho ur\u010dit\u011b litoval.“ Bill zvedl pohled na Toma, kter\u00fd se na n\u011bj d\u00edval s lehce svra\u0161t\u011bl\u00fdm obo\u010d\u00edm, jako by nad t\u00edm v\u0161\u00edm, co Bill \u0159ekl, hluboce p\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/p>\n

Bill si povzdechl a cht\u011bl se rozej\u00edt do t\u00e9 kuchyn\u011b, ale Tom ho chytil za rameno a oto\u010dil zp\u00e1tky k sob\u011b. Bill sebou trochu trhl, ne\u010dekal to, ale kdy\u017e se k n\u011bmu Tom rychlost\u00ed blesku p\u0159ibl\u00ed\u017eil a p\u0159itiskl se na jeho rty, po chvilce se uvolnil. Obto\u010dil ruce kolem Tomova krku a polibky mu opl\u00e1cel. Ot\u00edral se sv\u00fdm jazykem o ten jeho, prozkoum\u00e1val j\u00edm jeho \u00fasta, hned na to se jenom lehce dot\u00fdkali sv\u00fdmi rty o sebe, ale b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in zase byli hluboce pono\u0159en\u00ed jeden v druh\u00e9m. Tomovy ruce doputovaly p\u0159es krk, ramena a hru\u010f a\u017e na jeho boky, za kter\u00e9 Billa lehce stiskl. Kdy\u017e u\u017e sotva popadal dech, vzd\u00e1lil se od n\u011bj a spokojen\u011b s \u00fasm\u011bvem na rtech a p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima oddechoval. Stejn\u011b tak Bill zhluboka vydechoval, p\u0159istoupil je\u0161t\u011b o mal\u00fd kr\u016f\u010dek bl\u00ed\u017e k chlapci a polo\u017eil si hlavu na jeho rameno. P\u0159ivon\u011bl si k jeho jamce mezi krkem a ramenem, Tom moc kr\u00e1sn\u011b von\u011bl. Zav\u0159el o\u010di a trochu zes\u00edlil sv\u016fj stisk pa\u017e\u00ed okolo Tomova t\u011bla.<\/p>\n

„Uhm\u2026 zapomn\u011bl jsem se zeptat, jestli snad nem\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Nebo p\u0159\u00edtelkyni?“ \u0159ekl po chvilce Tom, pobaven\u00fdm hlasem. Bill se odt\u00e1hl jen natolik, aby se mohl Tomovi pod\u00edvat do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n

„Nikdy jsem nikoho nemiloval, jenom tebe, Tome\u2026 nemohl bych m\u00edt n\u011bkoho jin\u00e9ho,“ lehce zakroutil hlavou Bill. Tom si o\u010dividn\u011b oddechl a pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„U\u017e jsem se lekl,“ \u0159ekl ti\u0161e a znovu si k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl Billa, kter\u00fd si zase polo\u017eil hlavu na jeho rameno. Oba dva si vz\u00e1jemn\u011b za\u010dali lehce p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po z\u00e1dech a zav\u0159eli o\u010di, jenom si u\u017e\u00edvali jeden druh\u00e9ho.<\/div>\n
„Moc jsi mi chyb\u011bl\u2026 Bille,“ za\u0161eptal Tom n\u011bkam nad jeho ucho a hned mu dal malou pusu do vlas\u016f. Bill se usm\u00e1l a c\u00edtil se je\u0161t\u011b v\u00edc \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e usly\u0161el svoje jm\u00e9no, jak zn\u00ed od Toma.<\/div>\n
„Ty mn\u011b taky\u2026 ani nev\u00ed\u0161, jak moc.“<\/p>\n

KONEC<\/p>\n

autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys O rok pozd\u011bji Betty se pr\u00e1v\u011b vr\u00e1tila z pr\u00e1ce, odhodila kabelku na pohovku a ode\u0161la si do kuchyn\u011b uva\u0159it latt\u00e9. Za chvilku u\u017e se p\u0159idala ke sv\u00e9 kabelce na pohovku, hrn\u00ed\u010dek s k\u00e1vou odlo\u017eila na n\u00edzk\u00fd konferen\u010dn\u00ed stolek, sundala si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[505],"tags":[],"class_list":["post-3248","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-transemotions"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3248","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3248"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3248\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3248"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3248"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3248"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}