{"id":3260,"date":"2015-03-09T16:00:00","date_gmt":"2015-03-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3249"},"modified":"2015-03-09T16:00:00","modified_gmt":"2015-03-09T15:00:00","slug":"janni-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/03\/09\/janni-13\/","title":{"rendered":"Janni 13."},"content":{"rendered":"
autor: Steinsgrrl<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se probudil, jak mu Janni t\u0159\u00e1sla rukou a pok\u0159ikovala mu do ucha: „Tati, tati, tati, tati\u2026“<\/div>\n
Otev\u0159el jedno oko a sna\u017eil se zaost\u0159it. V m\u00edstnosti bylo sv\u011btlo a on n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal.<\/div>\n
„Co?“ \u0160iroce zaz\u00edval. „Co se d\u011bje, hol\u010di\u010dko?“<\/div>\n
„Nen\u00ed u\u017e \u010das na sn\u00eddani?“<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil a pohl\u00e9dl na bud\u00edk. „Do prdele!“<\/div>\n
Janni se taky zamra\u010dila. „Tati, nem\u011bl bys-“ za\u010dala, ale Tom u\u017e odhodil svou p\u0159ikr\u00fdvku a nat\u00e1hl se pro d\u017e\u00edny.<\/div>\n
„Jdi se rychle obl\u00e9knout, mus\u00edme j\u00edt.“ Janni na n\u011bj zmaten\u011b z\u00edrala. „Hned te\u010f<\/em>, Janni! P\u0159ijdeme pozd\u011b do \u0161kolky!“ Pob\u00eddl Janni ven ze dve\u0159\u00ed lo\u017enice s rukou na jej\u00edm rameni a vrhl se k pr\u00e1deln\u00edku, kde byla slo\u017eena jeho tri\u010dka.<\/div>\n
Sly\u0161el, jak Janni b\u011b\u017e\u00ed do sv\u00e9ho pokoje a rychle dokon\u010dil obl\u00e9k\u00e1n\u00ed, ne\u017e seb\u011bhl po schodech dol\u016f, kde pro ni popadl p\u016fl bagety a za\u010dal si nasazovat boty. Janni se st\u00e1le je\u0161t\u011b neuk\u00e1zala, kdy\u017e u\u017e byl p\u0159ipraven\u00fd vyrazit, a tak zavolal jej\u00ed jm\u00e9no ze spodn\u00ed \u010d\u00e1sti schodi\u0161t\u011b.<\/p>\n

„Janni! Jdeme!“ \u010cekal chv\u00edli, ale kdy\u017e nic nesly\u0161el, znovu zaklel a vydal se za n\u00ed. Na\u0161el ji v jej\u00edm pokoji, jak otev\u00edr\u00e1 a zav\u00edr\u00e1 \u0161upl\u00edky ve sv\u00e9m pr\u00e1deln\u00edku, a za\u010dal b\u00fdt v\u00edce a v\u00edce frustrovan\u00fd. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu naj\u00edt sv\u00e9 ko\u010di\u010dkov\u00e9 tri\u010dko.“ Otev\u0159ela dal\u0161\u00ed \u0161upl\u00edk a rychle ho zav\u0159ela, kdy\u017e nespat\u0159ila r\u016f\u017eov\u00e9 tri\u010dko s velkou, chlupatou ko\u010di\u010dkou.<\/div>\n
„Tak si vezmi jin\u00e9 tri\u010dko, mus\u00edme j\u00edt!“ Tom otev\u0159el \u0161upl\u00edk, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b zav\u0159ela, a vyt\u00e1hl jin\u00e9 roztomil\u00e9 tri\u010dko, kter\u00e9 j\u00ed pod\u00e1val.<\/div>\n
Ona jej odstr\u010dila a nakr\u010dila obli\u010dej. „Ale j\u00e1 nechci tohle. Chci jen svoje tri\u010dko s ko\u010di\u010dkou. Kde je moje ko\u010di\u010dkov\u00e9 tri\u010dko?“<\/div>\n
„Janni.“ \u00darove\u0148 jeho frustrace za\u010dala b\u00fdt velmi vysok\u00e1 a byl p\u0159ipraven\u00fd j\u00ed s\u00e1m svl\u00edknout no\u010dn\u00ed ko\u0161ili a navl\u00edknout tri\u010dko. „Nem\u00e1me \u010das hledat tv\u00e9 ko\u010di\u010dkov\u00e9 tri\u010dko. M\u016f\u017eeme se po n\u011bm pod\u00edvat pozd\u011bji a vezme\u0161 si ho z\u00edtra. Prost\u011b si obl\u00edkni tohle a jdeme!“<\/div>\n
\n
\n

Janni p\u0159estala hledat a jen st\u00e1la a d\u00edvala se na n\u011bj, o\u010di se j\u00ed p\u0159itom plnily slzami. „Ale j\u00e1 chci jen moje ko\u010di\u010dkov\u00e9 tri\u010dko.“ Objevila se jedna slza, pot\u00e9 druh\u00e1, ne\u017e se jej\u00ed tv\u00e1\u0159 zkroutila a ona p\u0159ed n\u00edm vzlykala v no\u010dn\u00ed ko\u0161ili.<\/p><\/div>\n

Tom si pod vousy zaklel a vzal ji do n\u00e1ru\u010de, ne\u017e se s n\u00ed posadil na postel. Chv\u00edli s n\u00ed pohupoval. „V\u00ed\u0161, \u017ee nem\u016f\u017eeme hledat tv\u00e9 ko\u010di\u010dkov\u00e9 tri\u010dko.“<\/div>\n
Janni smutn\u011b zahu\u010dela. „Hmm.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee p\u0159ijdeme pozd\u011b do \u0161kolky.“<\/div>\n
„Hmm.“<\/div>\n
„Kdy\u017e p\u0159ijdeme pozd\u011b do \u0161kolky, pan\u00ed u\u010ditelka se bude zlobit, \u017ee?“ Tom j\u00ed ot\u0159el slzy a odt\u00e1hl se, tak\u017ee zvedla tv\u00e1\u0159 z Tomova nyn\u00ed mokr\u00e9ho krku. P\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Tak ji nenechme se zlobit je\u0161t\u011b v\u00edc. Co kdyby sis vzala tohle tri\u010dko a mohla by sis k tomu vz\u00edt i sv\u016fj fialov\u00fd klobou\u010dek? M\u00e1\u0161 ho r\u00e1da,“ nab\u00eddl j\u00ed a doufal jako o \u017eivot, \u017ee bude souhlasit s kompromisem, aby mohli kone\u010dn\u011b vyrazit.<\/p>\n

Janni pohl\u00e9dla na fialov\u00fd klobouk, kter\u00fd visel na v\u011b\u0161\u00e1ku u jej\u00ed postele. „Tati, my ve \u0161kolce nem\u016f\u017eeme nosit klobouky, pamatuje\u0161?“ Popot\u00e1hla.<\/div>\n

„Zatracen\u011b,“ Tom rychle p\u0159em\u00fd\u0161lel a pohl\u00e9dl ke dve\u0159\u00edm, „okay, tak co kdyby sis vzala m\u016fj fialov\u00fd \u0161\u00e1tek. Je m\u016fj nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed, pamatuje\u0161?“<\/div>\n
Janni p\u0159estala popotahovat. „Ale ty jsi \u0159\u00edkal, \u017ee nem\u016f\u017eu-„<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale je to jen pro dne\u0161ek, dokud se n\u00e1m nepoda\u0159\u00ed naj\u00edt tv\u00e9 ko\u010di\u010dkov\u00e9 tri\u010dko. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by to \u0161lo?“ Tom se sna\u017eil zn\u00edt klidn\u011b, ale zoufale pot\u0159eboval, aby tuto dohodu p\u0159ijala a oni mohli u\u017e vyrazit.<\/div>\n
Zd\u00e1lo se, \u017ee n\u011bjakou chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lela, ne\u017e neochotn\u011b slezla z Tomova kl\u00edna. „Okay,“ pokr\u010dila rameny.<\/div>\n
„Dob\u0159e!“ Tom b\u011b\u017eel do sv\u00e9ho pokoje, popadl \u0161\u00e1tek z vrchn\u00edho \u0161upl\u00edku a oto\u010dil se, jen aby Janni na\u0161el st\u00e1t p\u0159\u00edmo za sebou. Rychle se posadil na postel, pokynul j\u00ed a uv\u00e1zal \u0161\u00e1tek do \u0161irok\u00e9ho uzlu na jej\u00edm krku. „Okay. P\u0159ipraven\u00e1?“<\/div>\n
Janni se na n\u011bj slab\u011b pousm\u00e1la a p\u0159ik\u00fdvla, p\u0159i\u010dem\u017e jej po cest\u011b ze dve\u0159\u00ed vzala za ruku.<\/p>\n

Po kr\u00e1tk\u00e9 j\u00edzd\u011b autem dr\u017eel Tom Janni za ruku a vedl ji a\u017e ke vstupn\u00edm dve\u0159\u00edm jej\u00ed t\u0159\u00eddy. Zaklepal na dve\u0159e, kdy\u017e k nim dorazili, a u\u010ditelka je otev\u0159ela, tv\u00e1\u0159\u00edce se stejn\u011b nevesele, jak si Tom myslel, \u017ee bude.<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se, \u017ee jdeme pozd\u011b. J\u00e1 jsem trochu\u2026 prost\u011b-“ Tom koktal, \u010d\u00edm\u017e zp\u016fsobil, \u017ee na n\u011bj u\u010ditelka pohl\u00e9dla, jako by byl zp\u00e1tky ve \u0161kole a on sebou trhnul.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu, pane Kaulitzi. Sna\u017ete se pros\u00edm od nyn\u011bj\u0161ka chodit v\u010das.“ S p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm zav\u0159ela dve\u0159e a Tom z\u016fstal st\u00e1t venku, c\u00edtil se jako b\u0159\u00eddil.<\/div>\n
„Sakra,“ zamumlal si pro sebe.<\/div>\n
Po cest\u011b ven pro\u0161el kolem j\u00eddelny a vzpomn\u011bl si, \u017ee Janni u\u017e m\u011bla m\u00e1lo pen\u011bz na ob\u011bd. Usoudil, \u017ee kdy\u017e u\u017e je ve \u0161kole, mohl by vlo\u017eit n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze na \u00fa\u010det. Vr\u00e1til se zp\u00e1tky k pokladn\u00edmu ok\u00fdnku, vyt\u00e1hl z kapsy svou \u0161ekovou kn\u00ed\u017eku a za\u010dal vypisovat \u0161ek na \u00fahradu ob\u011bd\u016f v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch dvou t\u00fddnech.<\/p>\n

S mysl\u00ed u Janni a u toho, pro\u010d byla dnes r\u00e1no tak mrzut\u00e1, to chv\u00edli trvalo, ne\u017e si v\u0161iml \u0161epotu za sebou. Oto\u010dil se za zdrojem a zjistil, \u017ee u dve\u0159\u00ed do kancel\u00e1\u0159e stoj\u00ed t\u0159i \u017eeny. Jedna z nich byla m\u00e1ma od Heather, Sherry, a dal\u0161\u00ed dv\u011b znal jen od vid\u011bn\u00ed. Vrhaly po n\u011bm pohledy a navz\u00e1jem si n\u011bco ti\u0161e \u0161eptaly. \u017daludek mu poklesl.<\/div>\n

Oto\u010dil se zp\u00e1tky, aby dopsal sv\u016fj \u0161ek, zaplatil pokladn\u00edkovi a zastr\u010dil si \u0161ekovou kn\u00ed\u017eku zp\u011bt do kapsy. Opravdu necht\u011bl proj\u00edt kolem kr\u00e1loven drb\u016f, ale tyhle dve\u0159e byly k n\u011bmu nejbl\u00ed\u017ee a nejbl\u00ed\u017ee k m\u00edstu, kde zaparkoval sv\u00e9 auto. Bylo by hloup\u00e9 j\u00edt ven jin\u00fdmi dve\u0159mi, tak\u017ee se Tom vydal z\u00e1m\u011brn\u011b ke dve\u0159\u00edm od kancel\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Kdy\u017e dorazil k \u017een\u00e1m, p\u0159ik\u00fdvl. „Dobr\u00e9 r\u00e1no, d\u00e1my.“ Pokusil se jim v\u011bnovat \u00fasm\u011bv, ale bylo to sp\u00ed\u0161e jako \u00fa\u0161klebek a on se sna\u017eil dostat odtud co nejrychleji.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi,“ odpov\u011bd\u011bla Sherry s chladn\u00fdm pohledem a p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
Tom zvedl obo\u010d\u00ed. Otev\u0159el \u00fasta, aby promluvil, aby pouk\u00e1zal na jej\u00ed nep\u0159\u00edjemnost, ale nakonec je zase zav\u0159el, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee to nem\u00e1 smysl. Nemohl ji zm\u011bnit o nic v\u00edc, jako nemohl zm\u011bnit nikoho jin\u00e9ho ve m\u011bst\u011b. Tom pomalu otev\u0159el dve\u0159e a vy\u0161el ven na slunce. Zhluboka se nadechl \u010derstv\u00e9ho vzduchu a zam\u00ed\u0159il ke sv\u00e9mu autu.<\/p>\n

Pro\u010d jen jsem si myslel, \u017ee se ke mn\u011b budou chovat jinak? Pomyslel si Tom. Proto\u017ee tady vyr\u016fstal? Budou s n\u00edm lid\u00e9, kte\u0159\u00ed jej znali cel\u00fd jeho \u017eivot, najednou jednat jinak kv\u016fli jeho sexualit\u011b?<\/div>\n

Nez\u00e1le\u017eelo na tom, jestli ano, pomyslel si Tom. Byl rozhodnut\u00fd, \u017ee jejich postoje nic nezm\u011bn\u00ed, nezm\u011bn\u00ed jeho \u017eivot. U\u017e nehodlal d\u00e1l skr\u00fdvat, kdo je a nehodlal skr\u00fdvat Billa. A\u0165 u\u017e se stane cokoliv, p\u0159ijme to a zvl\u00e1dne to a nechystal se nechat je, aby jej p\u0159inutili neb\u00fdt s mu\u017eem, kter\u00e9ho miluje.<\/div>\n
Nastoupil do auta a opatrn\u011b zav\u0159el dve\u0159e, zapnul si bezpe\u010dnostn\u00ed p\u00e1s a p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jak opravdu moc cht\u011bl zavolat Billovi. Opravdu cht\u011bl sly\u0161et jeho hlas.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Tom sed\u011bl u sv\u00e9ho stolu, proch\u00e1zel r\u016fzn\u00e9 obr\u00e1zky a sna\u017eil se naj\u00edt ten spr\u00e1vn\u00fd pro obal knihy pana Shaskyho a neda\u0159ilo se mu. Pot\u0159eboval naj\u00edt je\u0161t\u011b jeden, aby mohl p\u0159edstavit panu Shaskymu sv\u016fj n\u00e1vrh, ale pot\u0159eboval to v\u0161echno d\u00e1t dohromady a prost\u011b ho nemohl naj\u00edt. \u010c\u00e1ste\u010dn\u00fdm probl\u00e9mem mohlo b\u00fdt to, \u017ee jeho mysl ve skute\u010dnosti nebyla u jeho pr\u00e1ce. Jeho mysl byla u sexy barmana a u toho, jak dob\u0159e Bill vypadal bez oble\u010den\u00ed a jak von\u011bl a Tom frustrovan\u011b zast\u00e9nal. P\u0159itiskl p\u0159es d\u017e\u00edny dla\u0148 na sv\u016fj nap\u016fl vzru\u0161en\u00fd penis a vstal, aby si za\u0161el pro trochu vody.<\/p><\/div>\n

Zrovna kdy\u017e dopil sklenici vody, zazvonil telefon. Polo\u017eil sklenici na pult a rychle p\u0159ijal hovor, proto\u017ee si myslel, \u017ee by to mohla b\u00fdt kancel\u00e1\u0159 pana Shaskyho, aby domluvila sch\u016fzku pro jeho prezentaci. P\u0159edstavil se sv\u00fdm tradi\u010dn\u00edm obchodn\u00edm pozdravem a \u010dekal. Hlas, kter\u00fd mu odpov\u011bd\u011bl, ale nebyl ten, kter\u00fd o\u010dek\u00e1val.<\/p>\n

„Tomasi? Tady je Angelica<\/em>,“ \u0159ekla jeho b\u00fdval\u00e1 tch\u00fdn\u011b stroze a Tom se p\u0159ikr\u010dil nad t\u00edm osloven\u00edm a t\u00f3nem. „Francis a j\u00e1 se vrac\u00edme do m\u011bsta a r\u00e1di bychom co nejd\u0159\u00edve vid\u011bli Janni<\/em>.“<\/div>\n

Tom si ti\u0161e povzdechl. Angelica a Francis tr\u00e1vili \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f v roce v jejich druh\u00e9m domov\u011b ve Vermontu. Jakmile tam za\u010dala zima, tak zam\u00ed\u0159ili do sv\u00e9ho domova tady ve m\u011bst\u011b. A v\u017edycky cht\u011bli okam\u017eit\u011b vid\u011bt Janni. Sna\u017eil se, aby mu to nevadilo, sna\u017eil se pamatovat na to, \u017ee Angelica je jej\u00ed babi\u010dka, ale n\u011bkdy prost\u011b bylo t\u011b\u017ek\u00e9 m\u00edt trp\u011blivost. Angelica nikdy nebyla nezdvo\u0159il\u00e1, jen prost\u011b v\u0161e cht\u011bla svou cestou a cht\u011bla to hned.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku, Angelico. Kdy tady budete?“<\/div>\n
„Koncem t\u00fddne. R\u00e1da bych ji m\u011bla u n\u00e1s na cel\u00fd v\u00edkend, jsme o\u010dek\u00e1v\u00e1ni, \u017ee se p\u0159ipoj\u00edme k rodin\u011b na recit\u00e1l<\/em>.“<\/div>\n
Tom si rychle otev\u0159el kalend\u00e1\u0159 na sv\u00e9m po\u010d\u00edta\u010di. „Nem\u00e1me nic napl\u00e1novan\u00e9, tak\u017ee mysl\u00edm, \u017ee by to mohlo b\u00fdt fajn. Tak\u017ee si ji vyzvednete v p\u00e1tek ve\u010der?“<\/div>\n
„Pros\u00edm, abys j\u00ed sbalil a ujistil se, \u017ee m\u00e1 s sebou tentokr\u00e1t hezk\u00e9 oble\u010den\u00ed, ano?<\/em>“ Tom ji sly\u0161el, jak si opovr\u017eliv\u011b odfrkla. „Naposledy, kdy\u017e byla u n\u00e1s, jej\u00ed od\u011bv byl p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd a museli jsme j\u00ed koupit v\u0161e nov\u00e9<\/em>.“<\/div>\n
Tom p\u0159imhou\u0159il o\u010di a \u00fase\u010dn\u011b odpov\u011bd\u011bl. „Uvid\u00edm, co budu moct ud\u011blat. Uvid\u00edme se v p\u00e1tek.“ Rychle zav\u011bsil a svalil se na pohovku, ne\u017e zaklonil hlavu a znovu si povzdechl. „Uf.“<\/p>\n

Zazvonil zvonek a Tom pohl\u00e9dl na dve\u0159e, nikoho ne\u010dekal. „No to si ze m\u011b d\u011bl\u00e1te prdel.“ Cht\u011bl se jen ut\u00e1p\u011bt v sebel\u00edtosti nad n\u00e1vratem Angelicy, ale bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee to pr\u00e1v\u011b te\u010f nemohl. Zvonek n\u00e1sledovalo ostr\u00e9, nep\u0159est\u00e1vaj\u00edc\u00ed klep\u00e1n\u00ed a Tom se se zavr\u010den\u00edm zvedl z pohovky. „Moment! Hned jsem tam!“<\/div>\n

Na druh\u00e9 stran\u011b dve\u0159\u00ed st\u00e1l Bill, s \u00fasm\u011bvem tak jasn\u00fdm a kr\u00e1sn\u00fdm, \u017ee Tom byl na okam\u017eik jako omr\u00e1\u010den\u00fd. V tom kr\u00e1tk\u00e9m okam\u017eiku, kdy st\u00e1l v Billov\u011b z\u00e1\u0159i, nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 v n\u011bm cel\u00fd den nar\u016fstalo, za\u010dalo postupn\u011b mizet. S \u00falevou ustoupil a pootev\u0159el dve\u0159e v\u00edc.<\/div>\n
„Ahoj,“ Bill p\u0159e\u0161el p\u0159es pr\u00e1h a p\u0159\u00edmo do Tomovy n\u00e1ru\u010de. H\u0159\u00e1l a tak dob\u0159e von\u011bl, kdy\u017e se Tom p\u0159itiskl k jeho krku a pol\u00edbil jej tam.<\/div>\n
„Ahoj,“ Tom se odt\u00e1hl, popadl Billa za ruku a t\u00e1hl jej lehce sm\u011brem k ob\u00fdv\u00e1ku. „M\u016f\u017ee\u0161 prost\u011b jen vej\u00edt, v\u00ed\u0161. Neobt\u011b\u017euj se klep\u00e1n\u00edm.“<\/p>\n

Bill st\u00e1l vedle pohovky, kdy\u017e Tom p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu po\u010d\u00edta\u010di, aby si ulo\u017eil str\u00e1nky, na kter\u00e9 se d\u00edval. „Okay,“ \u0159ekl a st\u00e1le se usm\u00edval. „Neuv\u011bdomil jsem si, \u017ee pracuje\u0161.“<\/div>\n

„Sna\u017eil jsem se pracovat. Moc daleko jsem se nedostal.“ Tom pokr\u010dil rameny. „Tak co se d\u011bje? Vypad\u00e1\u0161, jako by ses chystal ka\u017edou chv\u00edli prasknout.“<\/div>\n
Bill\u016fv \u00fasm\u011bv se jen je\u0161t\u011b v\u00edce roz\u0161\u00ed\u0159il a chytil Toma za z\u00e1p\u011bst\u00ed, odt\u00e1hl jej k pohovce a zatla\u010dil ho na ni. Tom na n\u00ed p\u0159ist\u00e1l s hlasit\u00fdm vydechnut\u00edm a Bill neztr\u00e1cel \u010das a vylezl mu obkro\u010dmo na kl\u00edn.<\/div>\n
Tom se op\u0159el a \u010dekal, nev\u011bd\u011bl, na co se Bill chystal, ale pokud to m\u011blo za\u010d\u00edt z t\u00e9to polohy, byl pro. Cokoliv Bill cht\u011bl, to taky dostane. Pohladil jej rukama nahoru a dol\u016f po stehnech a tak\u00e9 pod tri\u010dkem, ne\u017e se zastavil na jeho ostr\u00fdch, odhalen\u00fdch ky\u010deln\u00edch kostech. Sklonil palce do prohloubeniny mezi Billov\u00fdmi boky a rozkrokem a Bill na chv\u00edli zav\u0159el o\u010di a ti\u0161e zast\u00e9nal.<\/p>\n

„Bo\u017ee, to je dobr\u00e9.“ Bill se chytil Tomov\u00fdch ramen a sklonil se, aby jej pol\u00edbil na \u010delo. „Ale p\u0159esta\u0148 na minutu. Jen\u2026 minutu.“<\/div>\n

Tom se u\u0161kl\u00edbl a p\u0159esunul ruce zp\u011bt na Billova stehna. „Jen minutu?“<\/div>\n
Bill se nat\u00e1hl do sv\u00e9 zadn\u00ed kapsy a vyt\u00e1hl ob\u00e1lku. Byla otev\u0159en\u00e1 a tak n\u011bjak zkroucen\u00e1, z prostoru Billovy kapsy, ale Tom vid\u011bl, \u017ee vypadala ofici\u00e1ln\u011b. „Oh, bude\u0161 \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee jsi po\u010dkal. Vybral sis dnes po\u0161tu?“<\/div>\n
„Ne, pro\u010d?“ Tom byl zmaten\u00fd.<\/div>\n
„Je tady?“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee b\u00fdt. Po\u0161\u0165\u00e1k mohl p\u0159ij\u00edt a j\u00e1 jsem si toho nev\u0161iml. „Pro\u010d, Bille?“ Bill mu slezl z kl\u00edna a vydal se ke dve\u0159\u00edm. Tom z\u016fstal tam, kde byl, a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co m\u011bl sakra Billa za lubem. Co by pro n\u011bj mohlo b\u00fdt v po\u0161t\u011b? A pro\u010d by na tom Billovi z\u00e1le\u017eelo?“<\/div>\n
A pak si vzpomn\u011bl. Test. V\u00fdsledky test\u016f. To muselo b\u00fdt to, co Bill dr\u017eel. Vysko\u010dil z pohovky a dostal se ke dve\u0159\u00edm, zrovna kdy\u017e se Bill vracel se stohem dopis\u016f.<\/div>\n
„V\u00fdsledky testu. Dostal jsi v\u00fdsledky testu, nebo ne?“ Tom se nat\u00e1hl pro stoh dopis\u016f a Bill mu je p\u0159edal, zat\u00edmco sp\u011bchali zp\u011bt na pohovku.<\/p>\n

Jakmile se Tom posadil, Bill se vr\u00e1til do sv\u00e9 pozice na jeho kl\u00edn\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 poskakoval o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm a Tom se musel sm\u00e1t. Znovu vyt\u00e1hl ob\u00e1lku a vyt\u00e1hl pap\u00edr, kter\u00fd byl uvnit\u0159. „Tohle p\u0159i\u0161lo dnes r\u00e1no. Pod\u00edvej se.“<\/div>\n

Tom odlo\u017eil dopisy a vzal pap\u00edr, kter\u00fd mu Bill pod\u00e1val. Byl<\/em> z kliniky. P\u0159esko\u010dil \u00favod a V\u00e1\u017een\u00fd Pane Tr\u00fcmpere a dostal se k j\u00e1dru dopisu.<\/p>\n

Negativn\u00ed<\/strong><\/div>\n

\n

Tom\u016fv \u00fasm\u011bv se vyrovnal tomu Billovu a Bill jej tvrd\u011b pol\u00edbil, dokud Tom nelapal po dechu a neupustil dopis na pohovku.<\/p><\/div>\n

Bill se narovnal a podal Tomovi hrom\u00e1dku jeho dopis\u016f. „Vzal jsem si kv\u016fli tomu odpoledne volno. Douf\u00e1m, \u017ee ti tv\u016fj p\u0159i\u0161el!“ Tom hrom\u00e1dku prolistoval, a\u017e na\u0161el stejnou ob\u00e1lku, jako m\u011bl Bill. Vyt\u00e1hl ji a zbytek upustil do kl\u00edna.<\/div>\n
Dr\u017eel ob\u00e1lku zkoumav\u011b v dlan\u00edch. Byla hladk\u00e1 a b\u00edl\u00e1, ofici\u00e1ln\u00ed a Tom byl trochu nerv\u00f3zn\u00ed. Nikdy p\u0159edt\u00edm se nenechal testovat, ale od t\u00e9 doby co byl s Nikki, nebyl s nik\u00fdm jin\u00fdm a nebyl ani nemocn\u00fd, byl si jist\u00fd, \u017ee tady opravdu nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, jak by mohl b\u00fdt pozitivn\u00ed. Ale p\u0159esto to nezastavilo ten lehk\u00fd pocit na zvracen\u00ed, kter\u00fd m\u011bl v \u017ealudku.<\/div>\n
„No tak, Tome,“ nal\u00e9hal Bill a prsty lehce zatnul do tri\u010dka na Tomov\u011b hrudn\u00edku. „Otev\u0159i to.“<\/div>\n
Tom zadr\u017eel dech, vsunul prst pod chlope\u0148 ob\u00e1lky a pomalu ji otev\u0159el.<\/p>\n

autor: Steinsgrrl<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Steinsgrrl Tom se probudil, jak mu Janni t\u0159\u00e1sla rukou a pok\u0159ikovala mu do ucha: „Tati, tati, tati, tati\u2026“ Otev\u0159el jedno oko a sna\u017eil se zaost\u0159it. V m\u00edstnosti bylo sv\u011btlo a on n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal. „Co?“ \u0160iroce zaz\u00edval. „Co se d\u011bje, hol\u010di\u010dko?“ „Nen\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[609],"tags":[],"class_list":["post-3260","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-janni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3260","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3260"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3260\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3260"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3260"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3260"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}