{"id":3276,"date":"2015-03-04T16:00:00","date_gmt":"2015-03-04T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3265"},"modified":"2015-03-04T16:00:00","modified_gmt":"2015-03-04T15:00:00","slug":"turn-back-time-14-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/03\/04\/turn-back-time-14-2-2\/","title":{"rendered":"Turn Back Time 14. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Izzap<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill na Toma z\u00edral pr\u00e1zdn\u00fdm pohledem. „Co pros\u00edm?“<\/div>\n
Tom se zahih\u0148al jeho reakci a pol\u00edbil ho na nos. Musel se sm\u00e1t tomu zmaten\u00ed a nevinnosti. „Sly\u0161el jsi m\u011b, Bille,“ odpov\u011bd\u011bl s \u00fa\u0161klebkem, kdy\u017e se odt\u00e1hl. Miloval pohled na Billovu tv\u00e1\u0159. Znovu se rozkro\u010dil nad le\u017e\u00edc\u00edm chlapcem.<\/div>\n
Billova mysl se po\u0159\u00e1d to\u010dila ohledn\u011b Tomov\u00fdch slov. Nikdy takhle neposunul svoje hranice, a aby byl naprosto up\u0159\u00edmn\u00fd, byl dost vyd\u011b\u0161en\u00fd na to zaj\u00edt n\u011bkam d\u00e1l.<\/p>\n

Zat\u00edmco byl zam\u011bstnan\u00fd sv\u00fdmi my\u0161lenkami, Tom se posadil a obdivoval chlapce p\u0159ed sebou.<\/div>\n

Uv\u011bdomil si, \u017ee se s\u00e1m od sebe usm\u00edv\u00e1. Nekontrolovateln\u011b se sm\u00e1l a p\u0159itiskl dla\u0148 na horn\u00ed polovinu Billova t\u011bla. P\u0159ejel dv\u011bma prsty od hrudi k b\u0159ichu a zarazil se, jakmile dos\u00e1hl lemu kalhot.<\/div>\n
„Bo\u017ee, jsi p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd,“ za\u0161eptal sotva sly\u0161iteln\u011b.<\/div>\n
„Pros\u00edm?“ po\u017e\u00e1dal Bill o zopakov\u00e1n\u00ed, nebyl si jist\u00fd, zda sly\u0161el dob\u0159e.<\/div>\n
<\/a>Tom se na chlapce s havran\u00edmi vlasy u\u0161kl\u00edbl a jeho ruka se vr\u00e1tila zp\u011bt na b\u0159icho a hrudn\u00edk. P\u0159ejel po t\u00e9 sam\u00e9 stop\u011b a\u017e k Billov\u011b brad\u011b, kde se zastavil, aby mohl uchopit do dlan\u011b jeho tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

„\u0158ekl jsem, \u017ee jsi p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd,“ zopakoval se zaculen\u00edm.<\/div>\n

A Bill okam\u017eit\u011b zrudnul a stydliv\u011b zamrkal \u0159asami.<\/div>\n
Usm\u00e1l se navzdory \u010derven\u00fdm tv\u00e1\u0159\u00edm a ti\u0161e odv\u011btil: „Miluji t\u011b, Tomi.“<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl, znovu se nahnul a um\u00edstil lahodn\u00fd polibek na Billovy osam\u011bl\u00e9 rty. Vyplnil ten pr\u00e1zdn\u00fd prostor, jak nejl\u00e9pe dovedl. Kdy\u017e se odt\u00e1hl, odpov\u011bd\u011bl pobaven\u011b: „J\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek se zahnih\u0148al a uvolnil svoje t\u011blo. Uvelebil se v tr\u00e1v\u011b a oto\u010dil hlavu na stranu, zat\u00edmco se Tom vr\u00e1til do pozice vkle\u010de. Pod\u00edval se nalevo a zrak mu padl na jejich odhozen\u00e9 svr\u0161ky le\u017e\u00edc\u00ed schumlan\u00e9 u stromu, jen\u017e byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 star\u00fd. Jeho o\u010di zaznamenaly Tomovo z\u00e1\u0159iv\u011b \u010derven\u00e9 tri\u010dko v\u00e1lej\u00edc\u00ed se vedle jeho ko\u0161ile. Bylo tak jin\u00e9 a barva p\u016fsobila z\u00e1\u0159iv\u011bji ne\u017e cokoliv, co Bill dosud vid\u011bl.<\/div>\n
A mimochodem – bylo o p\u00e1r velikost\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
\u010cernovl\u00e1sek se pro sebe zachichotal a prot\u00e1hl se pod Tomov\u00fdma nohama. Chystal se zvednout. Tom kle\u010del ve stejn\u00e9 pozici a zmaten\u011b sledoval, jak se Bill postavil a popo\u0161el o p\u00e1r metr\u016f. Pak se zarazil a sehnul se pro Tomovo zapomenut\u00e9 tri\u010dko.<\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b dred\u00e1\u010d, zat\u00edmco se k n\u011bmu Bill vr\u00e1til i se svr\u0161kem v ruce a sedl si na zem vedle Toma.<\/div>\n
„Pro\u010d nos\u00edte takov\u00e1to nenorm\u00e1ln\u011b ob\u0159\u00ed tri\u010dka, pane Kaulitzi?“ p\u00eddil se Bill, p\u0159i\u010dem\u017e opomenul Tomovu posledn\u00ed ot\u00e1zku.<\/p>\n

Tom pokr\u010dil rameny, ale nemohl si pomoct, usm\u00e1l se, zat\u00edmco se d\u00edval, jak Bill zkoum\u00e1 tri\u010dko a prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po jeho l\u00e1tce. „Nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl nakonec popravd\u011b.<\/div>\n

„Hmm.“ Bill se zahih\u0148al a zvedl tri\u010dko nad hlavu, aby ho \u00fapln\u011b rozt\u00e1hl. „Pane Kaulitzi, uv\u011bdomujete si, jak je velk\u00e9?“ ptal se zasko\u010den\u011b.<\/div>\n
Dred\u00e1\u010d se zasm\u00e1l a pozoroval Billa, kter\u00fd vzhl\u00e9dl s vyvalen\u00fdma o\u010dima k velk\u00e9mu stanu, jen\u017e nad jeho lehce rozcuchan\u00fdmi \u010dern\u00fdmi vlasy tri\u010dko vytvo\u0159ilo. Bill Tomovi v\u011bnoval pobaven\u00fd pohled a \u00fa\u0161klebek, na\u010de\u017e obr\u00e1til pozornost zp\u011bt na tri\u010dko v rukou.<\/p>\n

To by m\u011b zaj\u00edmalo…<\/em> pomyslel si Bill a v o\u010d\u00edch mu zajisk\u0159ilo, proto\u017ee dostal n\u00e1pad. Potuteln\u011b se u\u0161kl\u00edbl a v\u011bnoval Tomovi rozpustil\u00fd pohled. P\u0159et\u00e1hl si tri\u010dko p\u0159es hlavu a prot\u00e1hl ruce p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdmi otvory. Samoz\u0159ejm\u011b nem\u011bl s obl\u00e9k\u00e1n\u00edm probl\u00e9m, ten kousek oble\u010den\u00ed byl tak velk\u00fd, \u017ee si Bill p\u0159ipadal jako tenkr\u00e1t, kdy si jako mal\u00fd chlapec zkou\u0161el mat\u010diny \u0161aty. Oh, pot\u00e9 dostal takovou p\u0159edn\u00e1\u0161ku… Nad tou vzpom\u00ednkou se usm\u00e1l. Uhladil bavln\u011bnou l\u00e1tku a lehce za ni zatahal. C\u00edtil v\u00e1hu tri\u010dka na sv\u00e9m t\u011ble, bylo to o tolik jin\u00e9 ne\u017e b\u00fdt oble\u010den\u00fd v obvykl\u00e9 tenk\u00e9 b\u00edl\u00e9 ko\u0161ili.<\/div>\n

„Tak,“ prohl\u00e1sil skoro triumf\u00e1ln\u011b. Vyt\u00e1hl si zpod lemu vlasy a nechal je voln\u011b spadnout na ramena. Pod\u00edval se na Toma a zazubil se. „Nu\u017ee?“ zeptal se zkusmo, postavil se a rozt\u00e1l ruce jako model. „Jak vypad\u00e1m, Tomi?“<\/p>\n

Tom zachrochtal, zat\u00edmco se Bill oto\u010dil dokola a tri\u010dko mu vl\u00e1lo jako sukn\u011b n\u011bjak\u00e9 mal\u00e9 hol\u010di\u010dky.<\/div>\n

„Hmm?“ do\u017eadoval se odpov\u011bdi \u010dernovl\u00e1sek. Je\u0161t\u011b jednou se oto\u010dil na pat\u00e1ch a zahih\u0148al se nad t\u00edm, jak kolem n\u011bj l\u00e1tka povl\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161,“ za\u010dal Tom a lehce se zasm\u00e1l, „sm\u011b\u0161n\u011b.“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj zamra\u010dil a polo\u017eil si na\u0161tvan\u011b ruce v bok. Cht\u011bl p\u0159ipom\u00ednat rozzlobenou matku, kter\u00e1 se chyst\u00e1 vypl\u00edsnit svoje d\u00edt\u011b, ale jakmile vy\u0161pulil spodn\u00ed ret, jako by trucoval – co\u017e byl pocit, kter\u00fd ho okam\u017eit\u011b zase opustil, vypadal sp\u00ed\u0161 jako d\u00edt\u011b, kter\u00e9 se ka\u017edou chv\u00edli rozbre\u010d\u00ed, pokud nedostane, co chce.<\/p>\n

„M\u00e1m v\u00e1m p\u0159ipomenout, pane Kaulitzi<\/em>, \u017ee jste to vy, kdo nos\u00ed tato tri\u010dka ka\u017ed\u00fd den?“<\/div>\n

„No, v tom p\u0159\u00edpad\u011b,“ \u0159ekl Tom hrav\u00fdm t\u00f3nem, u\u0161kl\u00edbl se a klekl si. Po kolenou p\u0159e\u0161el star\u00fdm list\u00edm, je\u017e \u0161ustilo pod jeho d\u017e\u00edny. Bill z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b s dlan\u011bmi na boc\u00edch a lehce vystr\u010den\u00fdm spodn\u00edm rtem a se zv\u011bdavost\u00ed sledoval sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka, jak se k n\u011bmu skoro plaz\u00ed. „V tom p\u0159\u00edpad\u011b,“ zopakoval dred\u00e1\u010d, kdy\u017e se dostal a\u017e k Billovi a zvedl hlavu na \u00farove\u0148 jeho bok\u016f, aby mohl tomu chlapci s havran\u00edmi vlasy pohl\u00e9dnout do o\u010d\u00ed. „V tom p\u0159\u00edpad\u011b vypad\u00e1\u0161… rozko\u0161n\u011b,“ dokon\u010dil s obvykl\u00fdm \u00fa\u0161klebkem.<\/div>\n
„Rozko\u0161n\u011b?“<\/div>\n
„Extr\u00e9mn\u011b roztomile a k pomilov\u00e1n\u00ed,“ opravil se Tom a ti\u0161e se zasm\u00e1l.<\/div>\n
Bill se zahih\u0148al a shl\u00e9dl dol\u016f, aby se o\u010dima setkal s t\u011bma Tomov\u00fdma. „Je to tak, pane Kaulitzi?“ zeptal se hrav\u011b.<\/div>\n
„Ano, je,“ ujistil ho se zahih\u0148\u00e1n\u00edm dred\u00e1\u010d. „A co zase m\u00e1 b\u00fdt to, \u017ee mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161 pane Kaulitzi? Hm?“ Usm\u00e1l se na Billa a p\u0159ilo\u017eil dlan\u011b k jeho bok\u016fm.<\/p>\n

Bill rychle p\u0159ikryl sv\u00fdma rukama ty jeho a bezmy\u0161lenkovit\u011b propletl jejich prsty, zat\u00edmco se ut\u00e1p\u011bl v Tomov\u011b pohledu. Ale ot\u00e1zku zaslechl. Lehce z\u010dervenal. „Nev\u00edm, je to… jin\u00fd pocit,“ sna\u017eil se to vysv\u011btlit.<\/div>\n

Tom se zasm\u00e1l a zes\u00edlil stisk kolem Billovy ruky. „Jako bychom byli star\u0161\u00ed, \u017ee?“ zeptal se.<\/div>\n
„Ano,“ potvrdil mu Bill a vydechl. „Kdybychom byli star\u0161\u00ed, pak bychom mo\u017en\u00e1 nebyli tak p\u0159ipoutan\u00ed ke sv\u00fdm domov\u016fm. A pak mo\u017en\u00e1 bychom mohli… b\u00fdt spolu,“ dokon\u010dil \u0161eptem, sna\u017eil se nezak\u0159iknout tu mo\u017enost spole\u010dn\u00e9 budoucnosti t\u00edm, \u017ee bude mluvit p\u0159\u00edli\u0161 nahlas.<\/p>\n

„Ale my jsme spolu, Bille,“ op\u00e1\u010dil ti\u0161e dred\u00e1\u010d a pustil Billovu dla\u0148, aby mohl ovinout svou pa\u017ei kolem Billov\u00fdch bok\u016f. Opu\u0161t\u011bn\u00e1 ruka pora\u017een\u011b klesla dol\u016f.<\/div>\n

Bill se pohledem spojil s Tomem a up\u0159\u00edmn\u011b odpov\u011bd\u011bl: „Ne tak, jak bych si p\u0159\u00e1l.“<\/div>\n
Tom se zhluboka nadechl a pak zase vydechl t\u00e9m\u011b\u0159 slavnostn\u011b. Zav\u0159el o\u010di a op\u0159el si hlavu o spodn\u00ed \u010d\u00e1st Billova b\u0159icha, jedin\u00e9 m\u00edsto, kam dos\u00e1hl ze sv\u00e9 pozice na kolenou. Pevn\u011b sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka objal, vn\u00edmal jeho v\u016fni a p\u0159\u00e1l si, aby si tenhle okam\u017eik mohl napo\u0159\u00e1d uzamknout v pam\u011bti. „Ale jednou budeme,“ sl\u00edbil Billovi.<\/div>\n
Sebev\u011bdom\u011b se pro sebe usm\u00e1l a modlil se, aby pro jednou jeho slova byla pravdiv\u00e1.<\/div>\n
Bill si polo\u017eil ruce na Tomova ramena. „To douf\u00e1m,“ \u0159ekl m\u011bkce.<\/div>\n
„Nedoufej. V\u011bz.“<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek se zasm\u00e1l a pot\u0159\u00e1sl nad t\u011bmi slovy hlavou, ale stejn\u011b jim vyhov\u011bl.<\/div>\n
„Jednou budeme spolu, Tomi, v\u00edm to,“ opravil se.<\/p>\n

Druh\u00fd chlapec se zazubil a otev\u0159el o\u010di, aby mohl pohl\u00e9dnout do t\u011bch Billov\u00fdch. „Lep\u0161\u00ed,“ prohl\u00e1sil.<\/div>\n

Jako slib naposledy Billa stiskl a pak p\u0159esunul ruce dop\u0159edu na lem tri\u010dka, kter\u00e9 m\u011bl \u010dernovl\u00e1sek na sob\u011b. U\u0161kl\u00edbl se, propa\u0161oval dla\u0148 pod l\u00e1tku a p\u0159itiskl ji proti k\u016f\u017ei Billova b\u0159icha.<\/div>\n
„Tomi,“ zavyl \u010dernovl\u00e1sek a u\u017e se chystal jeho ruku odstr\u010dit, kdy\u017e Tom nat\u00e1hl druhou ruku a jemn\u011b Billa st\u00e1hl k zemi, p\u0159i\u010dem\u017e se ujistil, \u017ee mu nijak neubl\u00ed\u017e\u00ed. Nesnesl by vid\u011bt jedin\u00fd \u0161kr\u00e1banec, kter\u00fdm by po\u0161kodil to p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 t\u011blo. „Tomi!“ vyp\u00edskl Bill.<\/div>\n
„Oh, tak\u017ee te\u010f mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161 Tomi,“ prohl\u00e1sil Tom se zasm\u00e1n\u00edm a sklonil se ke sv\u00e9 l\u00e1sce.<\/div>\n
Nahnul se a um\u00edstil rychlou cudnou pusinku na Billovy nic netu\u0161\u00edc\u00ed rty.<\/p>\n

Bill na\u0161pulil \u00fasta, kdy\u017e se druh\u00fd chlapec odt\u00e1hl, a jemn\u011b zatahal za jeden z jeho dred\u016f.<\/div>\n

Tom se u\u0161kl\u00edbl a odehnal jeho ruku. Hodil si dred zp\u00e1tky p\u0159es rameno, pry\u010d z dosahu.<\/div>\n
„Hej, \u017e\u00e1dn\u00e9 tah\u00e1n\u00ed za dredy,“ vypl\u00edsnil Billa hrav\u011b. „Cht\u011bl jsi n\u011bco krom\u011b m\u00e9 pozornosti?“ Tom t\u00e1zav\u011b zdvihl obo\u010d\u00ed a ze srandy hr\u00e1l hloup\u00e9ho.<\/div>\n
„Mhmhmh,“ zareagoval \u010dernovl\u00e1sek a tv\u00e1\u0159e mu z\u010dervenaly. Sladce se usm\u00e1l.<\/div>\n
„A co p\u0159esn\u011b chce\u0161?“ p\u00eddil se dred\u00e1\u010d \u0161k\u00e1dliv\u011b a nato\u010dil hlavu, aby pol\u00edbil \u0161pi\u010dku Billova nosu. „Tohle?“ zeptal se, jakmile se odt\u00e1hl.<\/div>\n
„T\u00e9m\u011b\u0159, ale ne \u00fapln\u011b,“ up\u0159esnil Bill a zahih\u0148al se. Omotal pa\u017ee kolem Tomova krku.<\/div>\n
„Oh, v\u00e1\u017en\u011b?“ reagoval Tom a znovu se sehnul. V\u011bnoval polibek Billov\u00fdm zrudl\u00fdm tv\u00e1\u0159\u00edm. „Hm, mohl bych p\u0159\u00edsahat, \u017ee tohle je p\u0159esn\u011b to, cos cht\u011bl,“ prohl\u00e1sil sebev\u011bdom\u00fdm a p\u0159esto zklaman\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
Bill se bez dechu zasm\u00e1l a zavrt\u011bl se pod Tomov\u00fdmi doteky. Cht\u011bl si to tri\u010dko sundat. „Tomi, Tomi, Tomi, Tomi, Tomi,“ t\u00e9m\u011b\u0159 zp\u00edval jako d\u00edt\u011b pobrukuj\u00edc\u00ed si hloupou p\u00edsni\u010dku.<\/div>\n
Dred\u00e1\u010d se uchechtl a pol\u00edbil ho na \u010delo. „Ano, Bille?“ ozval se ti\u0161e.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co chci?“ ot\u00e1zal se jeho spole\u010dn\u00edk a Tom mu vtiskl n\u011bkolik pusinek do vlas\u016f.<\/div>\n
„Hmm,“ za\u010dal, zat\u00edmco p\u0159em\u00fd\u0161lel. „Polechtat?“ zeptal se a za\u00fato\u010dil prsty na Billovo b\u0159icho, na\u010de\u017e Bill vyp\u00edskl a zvedl kolena, zat\u00edmco kolem sebe v ag\u00f3nii kopal.<\/p>\n

„Ne! Tomi, p\u0159esta\u0148!“ dostal ze sebe mezi z\u00e1chvaty sm\u00edchu. „Tomi!“<\/div>\n

Tom se zasm\u00e1l a p\u0159estal. „Oukej, oukej,“ svolil a vr\u00e1til se do p\u0159edchoz\u00ed pozice. Bill se s posledn\u00edm zahih\u0148\u00e1n\u00edm uvolnil. „Co tedy chce\u0161, Bille?“<\/div>\n
Bill se je\u0161t\u011b jednou zachichotal a sladce se na n\u011bj usm\u00e1l. Vr\u00e1til svoje ruce na Tom\u016fv krk. „Chci,“ vyslovil a p\u0159it\u00e1hl si jeho obli\u010dej bl\u00ed\u017e k tomu sv\u00e9mu, „polibek.“<\/div>\n
„Polibek?“<\/div>\n
„Polibek.“<\/div>\n
„No, to zvl\u00e1dnu,“ svolil se zasm\u00e1n\u00edm Tom.<\/div>\n
Zru\u0161il vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 ho d\u011blila od Billov\u00fdch rt\u016f, a po\u010dastoval je opatrn\u00fdm polibkem, d\u011blal v\u0161echno pro to, aby dal Billovi najevo, \u017ee budou spolu tak, jak chce – \u0161\u0165astn\u00ed a bez diskriminuj\u00edc\u00edch pohled\u016f ve\u0159ejnosti.<\/p>\n

Ale takov\u00e9 pohledy neexistuj\u00ed jenom na za\u010d\u00e1tku dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed – v p\u0159\u00edtomnosti, v roce 2008 jsou tu po\u0159\u00e1d. Tom si jenom p\u0159\u00e1l, aby byl schopn\u00fd dostat Billa od t\u011bch pohled\u016f z roku 1908 do bezpe\u010d\u00ed svoj\u00ed doby. A\u010dkoliv v\u011bd\u011bl, \u017ee diskuzi na tohle t\u00e9ma bude muset na n\u011bjakou dobu odlo\u017eit.<\/div>\n

„Tomi,“ za\u0161eptal Bill do jeho rt\u016f, kdy\u017e se odt\u00e1hl o necel\u00fd centimetr.<\/div>\n
\n

„Bille?“ ozval se najednou d\u011btsk\u00fd hlas ze vzd\u00e1lenosti n\u011bkolika metr\u016f, kter\u00fd nicm\u00e9n\u011b zn\u011bl jako z jin\u00e9ho sv\u011bta. Bill s Tomem byli chyceni ve sv\u00e9 vlastn\u00ed realit\u011b. P\u0159\u00e1li si, aby byla v t\u00e9hle chv\u00edli nedotknuteln\u00e1. Bylo sly\u0161et za\u0161ust\u011bn\u00ed list\u016f a oba kluci se od sebe odt\u00e1hli pr\u00e1v\u011b v\u010das, aby spat\u0159ili Jamese, jen\u017e vstoupil do jejich mal\u00e9ho \u00fato\u010di\u0161t\u011b, kter\u00e9 t\u00edmto okam\u017eikem \u00fato\u010di\u0161t\u011bm b\u00fdt p\u0159estalo. Bill\u016fv bratr tam tak st\u00e1l, dr\u017eel v\u011btev, kter\u00e1 mu br\u00e1nila v cest\u011b, a sledoval Billa p\u0159ed sebou. Zamra\u010dil se, jakmile poznal, \u017ee dredat\u00fd kluk, jen\u017e le\u017e\u00ed na jeho sourozenci, nen\u00ed nikdo jin\u00fd ne\u017e nejnov\u011bj\u0161\u00ed rodinn\u00fd p\u0159\u00edtel pan Tom Kaulitz. „Tome?“ ozval se zv\u011bdav\u011b James a naklonil hlavu na stranu. „Co zde vy dva d\u011bl\u00e1te?“<\/p>\n

autor: Izzap<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Allka<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Izzap Bill na Toma z\u00edral pr\u00e1zdn\u00fdm pohledem. „Co pros\u00edm?“ Tom se zahih\u0148al jeho reakci a pol\u00edbil ho na nos. Musel se sm\u00e1t tomu zmaten\u00ed a nevinnosti. „Sly\u0161el jsi m\u011b, Bille,“ odpov\u011bd\u011bl s \u00fa\u0161klebkem, kdy\u017e se odt\u00e1hl. Miloval pohled na Billovu tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[606],"tags":[],"class_list":["post-3276","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-turn-back-time"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3276","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3276"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3276\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3276"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3276"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3276"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}