{"id":3283,"date":"2015-03-02T15:00:00","date_gmt":"2015-03-02T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3272"},"modified":"2015-03-02T15:00:00","modified_gmt":"2015-03-02T14:00:00","slug":"all-about-us-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/03\/02\/all-about-us-3\/","title":{"rendered":"All About Us 3."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak…“ zafun\u011bl Bill, kdy\u017e vyt\u00e1hnul krabici, kter\u00e1 byla pod v\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm haramp\u00e1d\u00edm. Ot\u0159el si \u010delo, aby dodal na dramati\u010dnosti a pod\u00edval se na bratra. „Tohle je moje krabice vzpom\u00ednek,“ usm\u00e1l se a na karton se zad\u00edval. Krom\u011b den\u00edk\u016f tam bylo v\u0161echno mo\u017en\u00e9 p\u0159es ply\u0161\u00e1ky, r\u016fzn\u00e9 diplomy ze \u0161koly za sout\u011b\u017ee, a\u017e po obr\u00e1zky z d\u011btstv\u00ed. Jednou si sl\u00edbil, \u017ee se do krabice pod\u00edv\u00e1, teprve a\u017e mu bude t\u0159icet a do dne\u0161n\u00edho dne to ani neporu\u0161il, te\u010f ale byly naprosto jin\u00e9 okolnosti.<\/div>\n
„Bille, co tam v\u0161echno m\u00e1\u0161?“ vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed Tom a u\u017easle vydechl. Tohle byla pe\u010dlivost, kter\u00e1 jemu samotn\u00e9mu chyb\u011bla. On s\u00e1m by nezvl\u00e1dl v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci takhle skladovat, to na bratrovi obdivoval – stejn\u011b tak jako dal\u0161\u00ed v\u011bci.<\/div>\n
„Naprosto v\u0161echno. Pom\u016f\u017ee\u0161 mi s t\u00edm, pros\u00edm?“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ k\u00fdvl Tom bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Vzal si krabici na ruce a pod\u00edval se p\u0159es ni na Billa. „Zamkni to tady a p\u0159ivolej n\u00e1m pros\u00edm v\u00fdtah, dob\u0159e?“<\/div>\n
„Tome, myslel jsem, \u017ee to vezmeme dohromady. Nechci, aby ses d\u0159el s m\u00fdma v\u011bcma s\u00e1m.“<\/div>\n
„Mil\u00fd brat\u0159\u00ed\u010dku. Neber si to nijak osobn\u011b, ale v\u00e1\u017en\u011b si mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1\u0161 tolik s\u00edly jako j\u00e1?“ proto\u010dil o\u010di a vydal se pry\u010d ze sklepa.<\/p>\n

Bill zavr\u010del, zav\u0159el dve\u0159e od jejich sklepn\u00ed k\u00f3je a p\u0159ipnul na n\u011b z\u00e1mek.<\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 sis nev\u0161imnul p\u0159es to svoje ego, \u017ee i j\u00e1 jsem chlap a och, ano, i j\u00e1 m\u00e1m svaly,“ odv\u011btil. Hned byl Tomovi v pat\u00e1ch, tak\u017ee mohl sly\u0161et, jak se s\u00e1m pro sebe sm\u011bje a \u0161kleb\u00ed. To ho vyto\u010dilo snad je\u0161t\u011b v\u00edc, ne\u017e jeho p\u0159edchoz\u00ed pozn\u00e1mka. „A laskav\u011b se tomu nesm\u011bj, pitom\u010de. Oba v\u00edme dost dob\u0159e, \u017ee kdybych cht\u011bl, tak t\u011b p\u0159eperu.“<\/div>\n
To u\u017e Tom propukl v hur\u00f3nsk\u00fd sm\u00edch. Hodil Billovu krabici na schody a nech\u00e1pav\u011b se na n\u011bj pod\u00edval, pl\u00e1cnul se do \u010dela.<\/div>\n
„Tak jo, to byl dobrej vtip,“ u\u0161kl\u00edbnul se a \u0161\u0165ouchl bratra do ramene. „Koukej, jak\u00e9 jsi tint\u00edtko. Nep\u0159epral bys m\u011b, ani kdybych spal, tak se ned\u011blej.“<\/div>\n
„Do prdele, Tome. Laskav\u011b neh\u00e1zej s tou moj\u00ed krabic\u00ed! M\u00e1m tam svoj\u00ed kasi\u010dku.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 moj\u00ed kasi\u010dku? Bille, dost dob\u0159e si pamatuju, jak sis rozbil tu svoj\u00ed pitomou rybu, kdy\u017e jsi pot\u0159eboval nov\u00e9 st\u00edny. J\u00e1 ti jako hodnej star\u0161\u00ed bratr dal m\u00e9ho k\u0159e\u010dka, dokonce s pen\u011bzma, kter\u00e9 jsem \u0161et\u0159il na d\u00e1rek pro tebe,“ zakroutil hlavou Tom a povzdechnul si. Promnul si ko\u0159en nosu a pod\u00edval se na dvoj\u010de, jeho\u017e n\u00e1lada se oto\u010dila o t\u0159i sta \u0161edes\u00e1t stup\u0148\u016f, bohu\u017eel k t\u00e9 hor\u0161\u00ed stran\u011b. Nech\u00e1pal, pro\u010d se to zase stalo. A\u0165 si p\u0159ehr\u00e1val posledn\u00edch p\u00e1r minut jakkoliv, po\u0159\u00e1d mu nedoch\u00e1zelo, co ud\u011blal tak moc \u0161patn\u011b, aby na n\u011bj Bill takhle vystartoval. Cht\u011bl mu prost\u011b jen pomoct, aby se ned\u0159el.<\/div>\n
\n
„Taky bych ti svoj\u00ed dal,“ odseknul blond\u00e1k. Sehnul se, aby svou krabici zvednul, ale a\u0165 fun\u011bl, jak cht\u011bl, nehnul s n\u00ed ani o kousek. Skousnul si ret, aby zvednul pohled ke sv\u00e9mu bratrovi. Mohl ho poprosit o pomoc, ale to by se mu ur\u010dit\u011b vysm\u00e1l, \u017ee d\u011blal sc\u00e9ny a ve fin\u00e1le ho stejn\u011b pot\u0159eboval. Zatnul tedy v\u0161echny svaly a koncentroval se na to, aby krabici zvedl ze zem\u011b. Ve v\u00fdtahu to u\u017e nebude takov\u00fd probl\u00e9m – op\u0159e si ji o st\u011bnu. Snaha se mu samoz\u0159ejm\u011b vyplatila, po chvilce ji opravdu dr\u017eel v n\u00e1ru\u010di tak, jak je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed Tom. Rozd\u00edl byl akor\u00e1t v tom, \u017ee on m\u011bl co d\u011blat, aby se s n\u00ed nep\u0159evr\u00e1til a neskon\u010dil tak na zemi.<\/div>\n
Ani\u017e by Tom cokoliv \u0159\u00edkal, krabici z druh\u00e9 strany chytil. Usm\u00e1l se na Billa a zakroutil hlavou. Povzdychnul si, zacouval do v\u00fdtahu a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Bylo mu naprosto jasn\u00e9, jak to doma prob\u011bhne, jakmile se zav\u0159ou dve\u0159e. Postupn\u011b se osprchuj\u00ed, aby si zalezli do sv\u00fdch pokoj\u016f a noc str\u00e1vili odd\u011blen\u011b. Ka\u017ed\u00fd ve\u010der vys\u00edlal k vesm\u00edru p\u0159\u00e1n\u00ed, aby se jejich vztah op\u011bt stmelil. Bohu\u017eel to ale bylo bezv\u00fdsledn\u00e9 – kdyby nebylo p\u00e1r sv\u011btl\u00fdch okam\u017eik\u016f, bylo by to cel\u00e9 snad hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed.<\/p>\n

„D\u00e1me mi j\u00ed do lo\u017enice, ano?“ prolomil ticho Bill. Tom jen ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvnul a pod\u00edval se na tabulku, ve kter\u00e9 ub\u00edhala patra, kter\u00fdma proj\u00ed\u017ed\u011bli. V\u00fdtah kone\u010dn\u011b cinknul na znamen\u00ed, \u017ee jsou v tom jejich.<\/div>\n

„Couvej. A opatrn\u011b, abys neupadl.“<\/div>\n
„Nejsem mal\u00e9 d\u00edt\u011b,“ proto\u010dil o\u010di Bill. P\u0159esto dal p\u0159i vystupov\u00e1n\u00ed z v\u00fdtahu na bratrovu radu a ohl\u00ed\u017eel se p\u0159es rameno, aby snad nezakopl a nep\u0159edvedl tak svoji ne\u0161ikovnost v pln\u00e9 kr\u00e1se.<\/div>\n
„Ne, ale jsi m\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka, o kter\u00e9ho m\u00e1m strach,“ zamumlal si Tom sp\u00ed\u0161 jen tak s\u00e1m pro sebe. Bolelo ho u srdce z toho, jak se k n\u011bmu Bill dok\u00e1zal chovat. Jako by snad byl ciz\u00ed a sna\u017eil se mu ubl\u00ed\u017eit, p\u0159itom ho jen chr\u00e1nil, d\u00e1val na n\u011bj pozor. To bylo pro Billa tak moc t\u011b\u017ek\u00e9 pochopit? M\u00edsto toho po\u0159\u00e1d hledal sebemen\u0161\u00ed d\u016fvody, aby se mohli h\u00e1dat. To Toma opravdu mrzelo, proto\u017ee byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee na jeho stran\u011b chyba b\u00fdt nem\u016f\u017ee. P\u0159eci jen, sna\u017eil se, jak nejv\u00edce mohl. Nav\u0161t\u011bvov\u00e1n\u00ed doktora byla tak\u00e9 jeho iniciativa – nemohl u\u017e d\u00e1l \u017e\u00edt s pocitem, \u017ee ho jeho dvoj\u010de nen\u00e1vid\u00ed. Shazovali takhle vinu jeden na druh\u00e9ho, u sebe ji samoz\u0159ejm\u011b nehledali.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill sed\u011bl uprost\u0159ed pokoje, v\u011bci z krabice byly rozh\u00e1zen\u00e9 v\u0161ude kolem n\u011bj. Dr\u017eel v ruce den\u00ed\u010dek z roku 2005, m\u011bl nalistovan\u00fd zrovna jeden z\u00e1pis z l\u00e9ta. Ho\u0159ce se usm\u00edval, kdy\u017e vzpom\u00ednal. Sezn\u00e1mil se se star\u0161\u00edma klukama, kte\u0159\u00ed za jejich vesnic\u00ed kempovali. Byl tak pobl\u00e1zn\u011bn\u00fd, kdy\u017e o n\u011bj m\u011bl z\u00e1jem n\u011bkdo ciz\u00ed a nepomlouval jeho styl, \u017ee ignoroval Tomovy prosby, kter\u00e9 jasn\u011b \u0159\u00edkaly, aby se s nimi nesch\u00e1zel. On si ale myslel, \u017ee je v tom jen prachoby\u010dejn\u00e1 \u017e\u00e1rlivost, tak\u017ee to cel\u00e9 ignoroval a ve fin\u00e1le to obre\u010del v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di.<\/p><\/div>\n

\n

~\u00b0~<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

„Oh, Danny, j\u00e1 nev\u00edm, jestli to nen\u00ed \u0161patn\u00e9,“ zasm\u00e1l se Bill a zakroutil hlavou. Pod\u00edval se na l\u00e1hev vodky, kterou jeho nov\u00fd kamar\u00e1d dr\u017ee v ruce p\u0159ed jeho obli\u010dejem. Pohledem p\u0159ejel ostatn\u00ed kluky, kte\u0159\u00ed ho samoz\u0159ejm\u011b povzbuzovali.<\/em><\/div>\n

„No tak, napij se, kr\u00e1sko. A p\u0159esta\u0148 myslet na br\u00e1chu, jen ti z\u00e1vid\u00ed,“ povzbudil ho a usm\u00e1l se, tak\u017ee \u010dernovl\u00e1sek mohl vid\u011bt v\u0161echny jeho zuby. Pomyslel si, \u017ee vypad\u00e1 jako kobyla, tak\u017ee se musel za\u010d\u00edt sm\u00e1t. Proto\u010dil nad tou p\u0159edstavou nal\u00ed\u010den\u00e9 o\u010di a p\u0159ijal nab\u00edzenou fla\u0161ku. Sed\u011bli na tr\u00e1v\u011b v parku, do kter\u00e9ho zrovna moc lid\u00ed nechodilo, tak co? Nikdo ho nemohl doma pr\u00e1sknout rodi\u010d\u016fm. A kdy\u017e si d\u00e1 p\u00e1r lok\u016f, ur\u010dit\u011b to na n\u011bm nep\u016fjde ani poznat. Nav\u00edc, v pit\u00ed alkoholu nebyl tak nezku\u0161en\u00fd, jak by mohl vypadat. S Andym a Tomem u\u017e vypili p\u00e1r piv. Billovi alkohol sice moc nechutnal, ale samoz\u0159ejm\u011b necht\u011bl trhat partu a tak tvrdil, jak skv\u011bl\u00fd n\u00e1poj to je a \u017ee ten, kdo prvn\u00ed pivo uva\u0159il, byl ur\u010dit\u011b geni\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk, a\u010dkoliv si myslel prav\u00fd opak.<\/p>\n

„Nen\u00ed to tak zl\u00e9,“ zalhal Bill. Vodka ho p\u00e1lila v krku, m\u011bl pocit, \u017ee mu lezou o\u010di z d\u016flk\u016f. Napil se ale znovu, aby nevypadal jako padavka.<\/em><\/div>\n

„Jo, j\u00e1 bych ti nedal nic \u0161patn\u00e9ho,“ mrknul na n\u011bj Danny a k\u00fdvl si. Tohle ml\u00e1d\u011b se mu zal\u00edbilo hned, jak ho vid\u011bl v konzumu, kdy\u017e \u0161el s klukama nakoupit n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo. Nebylo tedy divu, \u017ee hned na m\u00edst\u011b s nimi uzav\u0159el s\u00e1zku, \u017ee do konce jejich pobytu ho dostane a jako jist\u011b zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed ho po\u0159\u00e1dn\u011b zau\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Danny je dobr\u00e1k od kosti, \u017ee?“ zasm\u00e1l se Mike a u\u0161t\u011bd\u0159il kamar\u00e1dovi herdu do zad. „Pro v\u0161echny chce jen to nejlep\u0161\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ u\u0161kl\u00edbnul se mlad\u00edk a pod\u00edval se na Billa. „A co n\u011bjak\u00e1 holka, Bille? M\u00e1\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Uhm,“ zamrkal \u010dernovl\u00e1sek a nasucho polknul. T\u00e9hle ot\u00e1zky se ob\u00e1val celou dobu, co se s klukama sch\u00e1zel. P\u0159ihnul si z lahve a ot\u0159el si neexistuj\u00edc\u00ed kapky alkoholu ze rt\u016f. „Ne, nem\u00e1m nikoho. Nato\u017e holku,“ zakroutil hlavou a pokr\u010dil rameny. Nemohl jim p\u0159eci p\u0159iznat, \u017ee spal se sv\u00fdm dvoj\u010detem. To by od n\u011bj okam\u017eit\u011b dali ruce pry\u010d a roztroubili to po cel\u00e9 jejich vesnici. Ne, to bylo jejich spole\u010dn\u00e9 tajemstv\u00ed, kter\u00e9 mus\u00ed z\u016fstat nav\u017edy skryto.<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee jsi gay? To si budem v\u00e1\u017en\u011b rozum\u011bt,“ pousm\u00e1l se Danny a ol\u00edznul si rty. „Vlastn\u011b se mi docela l\u00edb\u00ed\u0161,“ pod\u00edval se do \u010dernovl\u00e1skov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 na n\u011bj nejist\u011b z\u00edraly. U\u017e sta\u010dilo tak m\u00e1lo a mohla b\u00fdt ruka v ruk\u00e1v\u011b, jen volit spr\u00e1vn\u00e9 kroky<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

o dv\u011b hodiny pozd\u011bji<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Bill le\u017eel v tr\u00e1v\u011b, vedle n\u011bj pr\u00e1zdn\u00e1 fla\u0161ka od alkoholu. Hlasy kolem sebe sly\u0161el vzd\u00e1len\u011b, vid\u011bl rozmazan\u011b, ale bylo mu kr\u00e1sn\u011b. Pooto\u010dil hlavu na Dannyho, kter\u00fd si k n\u011bmu p\u0159ilehl a p\u0159itiskl se na n\u011bj sv\u00fdm t\u011blem. Moc se mu to nel\u00edbilo, ale moment\u00e1ln\u011b byl p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd na to, aby mu jakkoliv odporoval.<\/em><\/div>\n

„A ty tady chce\u0161 co?“ zachechtal se \u010dernovl\u00e1sek a \u0161t\u00edpl ho do tv\u00e1\u0159e. M\u00edsto odpov\u011bdi ale c\u00edtil na sv\u00fdch rtech ty jeho. Danny byl neodbytn\u00fd, bral si jeho rty v\u00e1\u017en\u011b tvrd\u011b, dr\u017eel si ho u sebe, tak\u017ee nem\u011bl sebemen\u0161\u00ed \u0161anci, aby mu cuknul.<\/em><\/div>\n
„Ne,“ zamumlal nesouhlasn\u011b Bill, sna\u017eil se odt\u00e1hnout. To, co mu Danny d\u011blal, se mu rozhodn\u011b nel\u00edbilo. Nav\u00edc, jeho rty pat\u0159ily Tomovia ne n\u011bjak\u00e9mu ciz\u00edmu klukovi. Danny ho ignoroval, jen vyu\u017eil p\u0159\u00edle\u017eitosti, \u017ee Bill musel pootev\u0159\u00edt rty, kdy\u017e mluvil, a zajel mu do pusy sv\u00fdm jazykem. Polo\u017eil prsty na jeho opasek, za kter\u00fd \u0161kubnul a v m\u017eiku ho rozepnul. Rychl\u00fdm pohybem mu kalhoty st\u00e1hnul i se spodn\u00edm pr\u00e1dlem t\u011bsn\u011b pod zadek. Ostatn\u00ed kluci jen ne\u010dinn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eeli, ob\u010das si mezi sebou prohodili r\u00e1doby vtipnou pozn\u00e1mku. Bill se br\u00e1nil, se\u010d mohl, ale bylo to marn\u00e9. Oproti Dannymu nem\u011bl v\u016fbec \u017e\u00e1dnou s\u00edlu.<\/p>\n

Jakoby snad zafungovalo n\u011bjak\u00e9 neviditeln\u00e9 dvoj\u010dec\u00ed spojen\u00ed. Tom nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale jeho nohy ho nutily j\u00edt do parku, kam nikdy nechodil. Podv\u011bdom\u00ed mu \u0159\u00edkalo, \u017ee se tam d\u011bje n\u011bco hodn\u011b zl\u00e9ho a on tam mus\u00ed zaj\u00edt, aby to ukon\u010dil. B\u00e1l se toho, co tam najde. Uklid\u0148oval se jen t\u00edm, \u017ee t\u0159eba se jeho podv\u011bdom\u00ed jen plete a sna\u017e\u00ed se ho prost\u011b vy\u0161tvat n\u011bkam pry\u010d. Jakmile ale parkem proch\u00e1zel, bylo mu ihned jasn\u00e9, \u017ee mu podv\u011bdom\u00ed nel\u017ee. Jasn\u011b sly\u0161el n\u00e1\u0159ky a pl\u00e1\u010d sv\u00e9ho dvoj\u010dete. To ho nakrklo natolik, \u017ee se za zvukem rozb\u011bhl, aby jeho tr\u00e1pen\u00ed ukon\u010dil.<\/em><\/div>\n

„Nech m\u011b, ty hnus\u00e1ku!“ zak\u0159i\u010del Bill, kdy\u017e c\u00edtil Dannyho dlan\u011b na sv\u00e9m zadku. Kroutil se jako \u017e\u00ed\u017eala, ale bylo to marn\u00e9, prost\u011b nem\u011bl ani kous\u00ed\u010dek s\u00edly. Nav\u00edc byl tot\u00e1ln\u011b opil\u00fd, co\u017e mu tak\u00e9 moc nepom\u00e1halo.<\/em><\/div>\n
„A kdy\u017e nep\u0159estanu?“ zasm\u00e1l se hnusn\u00fdm hlasem Danny a Billa p\u0159es zadek pl\u00e1cnul. To tam ale u\u017e byl Tom, kter\u00e9mu rvalo srdce, \u017ee sv\u00e9ho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku vid\u00ed takhle. Z\u00e1rove\u0148 se ale chv\u00e1lil za to, \u017ee Billa necht\u011bl pustit samotn\u00e9ho. To, \u017ee mu utekl, byla u\u017e v\u011bc druh\u00e1, kterou on ovlivnit nemohl, proto\u017ee ho nem\u011bl uv\u00e1zan\u00e9ho na vod\u00edtku.<\/p>\n

„Tak t\u011b zabiju,“ zavr\u010del Tom a bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed si ke sv\u00e9mu bratrovi kleknul. „Zavol\u00e1m na v\u00e1s policii, abyste v\u011bd\u011bli. Na v\u00e1s v\u0161echny, proto\u017ee tenhle kret\u00e9n se pr\u00e1v\u011b chystal zn\u00e1sil\u0148ovat m\u00e9ho br\u00e1\u0161ku a vy jste nic neud\u011blali,“ znechucen\u011b si odplivl a p\u011bst\u00ed ude\u0159il Dannyho do holen\u011b. Ten jen zasku\u010del a od Billa se rychle odt\u00e1hl – tohle mu za to nest\u00e1lo. Nav\u00edc, probl\u00e9my s polici\u00ed, kterou mu tenhle malej spratek hrozil… U\u017e tak jich m\u011bl dost ve sv\u00e9m m\u011bst\u011b.<\/em><\/div>\n

„Tv\u016fj bratr je mal\u00e1 d\u011bvka, kter\u00e1 m\u011b prosila, abych to ud\u011blal,“ za\u0161klebil se. Tohle ale \u0159\u00edkat nem\u011bl, proto\u017ee do Tomova obli\u010deje se nahrnula rud\u00e1 barva. Snesl cokoliv, ale ne to, \u017ee n\u011bkdo nad\u00e1val a ubli\u017eoval jeho Billovi. P\u00e1rkr\u00e1t zatnul ob\u011b dlan\u011b a p\u011bst\u00ed ude\u0159il do zem\u011b.<\/em><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 ur\u00e1\u017eet m\u00e9ho bratra,“ zasy\u010del a pomohl Billovi s nata\u017een\u00edm kalhot. „Varuju v\u00e1s. Je\u0161t\u011b se k n\u011bmu n\u011bkdo z v\u00e1s p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed, tak bude m\u00edt co do\u010din\u011bn\u00ed se mnou,“ pod\u00edval se na v\u0161echny kluky. A\u010dkoliv byl jasn\u011b o mnoho mlad\u0161\u00ed, nec\u00edtil \u017e\u00e1dn\u00fd strach, krom\u011b toho o Billa. N\u011b\u017en\u011b ho pohladil po tv\u00e1\u0159i a pomohl mu na nohy, chytil ho kolem pasu. Bill se na n\u011bj vd\u011b\u010dn\u011b usm\u00e1l a spokojen\u011b vydechnul. I ve sv\u00e9m opilost\u00ed otup\u011bl\u00e9m mozku v\u011bd\u011bl, \u017ee d\u00edky Tomovi je v po\u0159\u00e1dku a mus\u00ed mu co nejv\u00edce pod\u011bkovat. B\u016fh v\u00ed, co by se stalo, kdyby nep\u0159i\u0161el.<\/em><\/div>\n
\n

~\u00b0~<\/p><\/div>\n

\n

„Bille?“<\/p><\/div>\n

„Uhm,“ cuknul sebou blon\u010f\u00e1k. Tom ho vyru\u0161il ze zamy\u0161len\u00ed. Oto\u010dil se na n\u011bj a zpra\u017eil ho pohledem. „Neklepeme?“<\/div>\n
„Klepal jsem, ale nic jsi ne\u0159\u00edkal…“ vydechnul a p\u0159isedl si k n\u011bmu, pohladil ho po z\u00e1dech a nahl\u00e9dl mu p\u0159es rameno. Zpozorn\u011bl, kdy\u017e vid\u011bl se\u0161it, ve kter\u00e9m byly str\u00e1nky hust\u011b zapln\u011bny Billov\u00fdm p\u00edsmem. „Myslel jsem, \u017ee s t\u00edm po\u010dk\u00e1\u0161 na m\u011b,“ \u0159ekl ubl\u00ed\u017een\u011b. V\u00e1\u017en\u011b se t\u011b\u0161il, \u017ee si spolu budou schopni sednout a prob\u00edrat se jejich minulost\u00ed. Uc\u00edtil bratrovu ruku na sv\u00e9m stehn\u011b. Pod\u00edval se mu tedy do o\u010d\u00ed, ze kter\u00fdch mohl vy\u010d\u00edst bolest, ale nic jin\u00e9ho.<\/div>\n
„Promi\u0148. Tome, \u010detl jsem si v den\u00edku z roku 2005. Pamatuje\u0161 si, co se stalo v l\u00e9t\u011b? Oh, j\u00e1 byl v\u00e1\u017en\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00fd blbec. Nev\u00ed\u0161, pro\u010d jsem t\u011b neposlechl? Musel jsem si snad n\u011bco dokazovat nebo… co? Pro\u010d jsem s t\u011bma klukama \u0161el ven? Kdybys tam nep\u0159i\u0161el, tak ani nechci v\u011bd\u011bt, jak by to dopadlo,“ zamumlal Bill a polo\u017eil si hlavu na bratrovo rameno. Tom si povzdychnul, pohladil ho ve vlasech a zakroutil hlavou. Vzal si od bratra den\u00edk, aby si mohl z\u00e1pis p\u0159e\u010d\u00edst. Zaj\u00edmalo ho, jak si ten den Bill okomentoval s\u00e1m pro sebe, on k tomu toti\u017e nem\u011bl slov.<\/p>\n

„P\u0159ed na\u0161ima jsem t\u011b ale nemohl ubr\u00e1nit, promi\u0148,“ zakroutil hlavou. Tehdy Bill dostal dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed, proto\u017ee pozvracel nov\u00fd koberec v p\u0159eds\u00edni. Tom se ho mohl zast\u00e1vat sebev\u00edc, cht\u011bl vz\u00edt trest s\u00e1m na sebe, ale marn\u011b. Simone i Gordon byli ne\u00fastupn\u00ed a trvali na tom, \u017ee se jejich mlad\u0161\u00ed syn mus\u00ed nau\u010dit zodpov\u011bdnosti.<\/div>\n

„Nem\u011bl jsem pozvracet ten koberec,“ trochu se zasm\u00e1l Bill a zakroutil hlavou. Pohladil Toma po pa\u017ei a trochu zvednul hlavu, aby se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed. Jak takhle spolu sed\u011bli, c\u00edtil se zase tak zraniteln\u00fd, jako kdy\u017e jim bylo o p\u00e1r let m\u00e9n\u011b. „Pros\u00edm, p\u0159e\u010dti to nahlas. P\u0159e\u010detl jsem si p\u00e1r \u0159\u00e1dk\u016f a musel jsem p\u0159estat, proto\u017ee mi to bylo tak moc l\u00edto…“<\/p>\n

„Dob\u0159e, tak…“ odka\u0161lal si Tom, pot\u011b\u0161en Billovo p\u0159\u00e1n\u00edm. „Mil\u00fd den\u00ed\u010dku. Ani nev\u00edm, co v\u0161echno bych m\u011bl napsat. Ano, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee p\u00ed\u0161u se zpo\u017ed\u011bn\u00edm, ale bohu\u017eel. V\u010dera jsem se opravdu p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b opil! Je\u0161t\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee m\u011b m\u016fj Tom hrozn\u011b moc miluje a c\u00edtil, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. P\u0159i\u0161el a zachr\u00e1nil m\u011b, ani si nep\u0159edstavuju, co by se mohlo st\u00e1t, kdyby tam nep\u0159i\u0161el. Ubl\u00ed\u017eili by mi snad? Rozhodn\u011b ano. Jo a taky jsem na\u0161im pozvracel zbrusu nov\u00fd koberec, kter\u00fd byl opravdu drah\u00fd. A Tom, p\u0159esto\u017ee jsem to necht\u011bl, cht\u011bl trest m\u00edsto m\u011b. No nen\u00ed \u00fa\u017easn\u00fd? P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee ho budu nav\u017edy milovat a budu jenom s n\u00edm. U\u017e tak se mi nel\u00edb\u00ed, \u017ee m\u011b ten p\u0159\u00ed\u0161ernej Danny l\u00edbal. Ale to nen\u00ed, jako kdybych ho podvedl, ne? J\u00e1 mu to p\u0159eci neopl\u00e1cel. Nav\u00edc, se mi to ani trochu nel\u00edbilo…“ v p\u016flce v\u011bty p\u0159estal \u010d\u00edst bratr\u016fv z\u00e1pis, jen se na n\u011bj pod\u00edval a pol\u00edbil ho na \u010delo. „Nepodvedl jsi m\u011b, neboj se. Rozhodn\u011b to tak, neberu, ano? M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt v klidu,“ pohladil ho po tv\u00e1\u0159i a spokojen\u011b vydechl. Ruku omotal kolem bratrova pasu, tiskl si ho k sob\u011b a p\u0159\u00e1l si, aby tahle chv\u00edle nikdy neskon\u010dila.<\/div>\n

„D\u011bkuju,“ zamumlal blon\u010f\u00e1k a propletl s Tomem prsty. „Budu muset do pr\u00e1ce, ale mysl\u00edm… Co kdybys m\u011b doprovodil?“ navrhnul a trochu se usm\u00e1l. Poka\u017ed\u00e9 ho Tom doprov\u00e1zel. Tedy, do doby, ne\u017e se za\u010dali h\u00e1dat.<\/div>\n
„Moc r\u00e1d t\u011b doprovod\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a ukradl si bratrovy rty pro sebe. „A ve\u010der nejdu do pr\u00e1ce, tak na tebe po\u010dk\u00e1m, objedn\u00e1me si pizzu, kouknem na film…“<\/div>\n
„Ne, budeme si \u010d\u00edst v m\u00fdch den\u00edk\u00e1ch,“ zakroutil hlavou Bill a za\u010dal se pomalu zvedat. „Tak \u0161up, a\u0165 nep\u0159ijdu pozd\u011b.“<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bill u\u017e d\u00e1vno obsluhoval sv\u00e9 z\u00e1kazn\u00edky, radil jim, kter\u00e9 kousky oble\u010den\u00ed jsou lep\u0161\u00ed. Na cel\u00fd obchod byl s\u00e1m, Andreas je\u0161t\u011b nedorazil. Pod\u00edval se na \u010das na hodink\u00e1ch a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed – m\u011bl zpo\u017ed\u011bn\u00ed p\u016fl hodiny. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to nikomu nehl\u00e1sil, ale pokud se blon\u010f\u00e1k nedostav\u00ed ani neomluv\u00ed, budou m\u00edt probl\u00e9m ur\u010dit\u011b oba dva. Povzdychnul si a prsty si prohr\u00e1bnul vlasy. Te\u010f to bylo s Tomem a\u017e p\u0159ekvapiv\u011b dobr\u00e9, dal by cokoliv za to, aby to tak z\u016fstalo u\u017e napo\u0159\u00e1d. Bylo mu ale jasn\u00e9, \u017ee se ur\u010dit\u011b n\u011bco pokaz\u00ed a oni kolem sebe budou chodit, jako by se neznali, stejn\u011b jako dneska, kdy\u017e se poh\u00e1dali ve sklep\u011b. Nejhor\u0161\u00ed v\u0161ak bylo, \u017ee se h\u00e1dali kv\u016fli takov\u00e9 absurdit\u011b, jako byla pitom\u00e1 krabice. A samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee r\u00e1no, kdy\u017e se prob\u00edral sv\u00fdma vzpom\u00ednkama, jako by bylo v\u0161echno zapomenuto, mazlili se a l\u00edbali. Tohle cel\u00e9 bylo prost\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, jako za\u010darovan\u00fd kruh. Zap\u0159el se o pult a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee se t\u0159eba u\u017e Tomovi nel\u00edbil tak jako d\u0159\u00edv? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mu po\u0159\u00e1d \u0159\u00edkal, jak je kr\u00e1sn\u00fd, ale to by m\u011bl spr\u00e1vn\u00fd partner d\u011blat.<\/p>\n

„Hej, co t\u011b \u017eere?“ zasm\u00e1l se Andreas a postavil se vedle sv\u00e9ho kamar\u00e1da. Fun\u011bl p\u0159esn\u011b tak, jako by ub\u011bhl maraton. Bill sebou cuknul a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n

„Vyru\u0161il jsi m\u011b,“ zamudroval a pozorn\u011b si blon\u010f\u00e1ka prohl\u00e9dnul. „M\u00e1\u0161 naruby tri\u010dko. Nem\u00e1\u0161 za\u010d,“ zasm\u00e1l se a zakroutil hlavou. Te\u010f mu bylo jasn\u00e9, pro\u010d p\u0159i\u0161el tak pozd\u011b – ur\u010dit\u011b neode\u0161el z klubu s\u00e1m, tak\u017ee se zdr\u017eel i doma.<\/div>\n
„Jo, d\u00edk, p\u0159evl\u00edknu si ho,“ zasm\u00e1l se Andreas a naklonil se k Billovi, aby ho pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159. „A nemra\u010d se. Pov\u00ed\u0161 mi, co t\u011b \u017eere.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ nakr\u010dil nos blon\u010f\u00e1k a trochu se na kamar\u00e1da usm\u00e1l. Ani on nev\u011bd\u011bl zdaleka v\u0161echno o n\u011bm a Tomovi. Sice se znali od \u0161kolky, ale tohle byla natolik intimn\u00ed v\u011bc, \u017ee se s t\u00edm nemohli sv\u011b\u0159it ani jemu.<\/p>\n

Andreas zaplul do kumb\u00e1lu, kter\u00fd m\u011bli hned za pokladnou. Obr\u00e1til si sv\u00e9 triko a rychle se vr\u00e1til za Billem. Pr\u00e1v\u011b m\u011bli obchod pr\u00e1zdn\u00fd, tak\u017ee toho cht\u011bl vyu\u017e\u00edt a promluvit si s n\u00edm o tom, co se d\u011bje. U\u017e del\u0161\u00ed dobu pozoroval, \u017ee je n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku, ale ani za m\u00e1k nedok\u00e1zal rozlu\u0161tit, co to je. Byl z toho v\u00e1\u017en\u011b nerv\u00f3zn\u00ed, pot\u0159eboval to v\u011bd\u011bt.<\/div>\n

„Tak, Bille. Sv\u011b\u0159 se sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi,“ pob\u00eddl ho a bokem se op\u0159el o pult. Zalo\u017eil ruce na hrudi a trochu naklonil hlavu, byl p\u0159ipraven poslouchat.<\/div>\n
„No, nev\u00edm, jak bych za\u010dal,“ zakroutil hlavou Bill a povzdechnul si. O pult se op\u0159el z\u00e1dy a na Andrease pohl\u00e9dnul. „S Tomem… Odcizujeme se. V\u00ed\u0161, skoro po\u0159\u00e1d se h\u00e1d\u00e1me, pomalu spolu nedok\u00e1\u017eeme vyj\u00edt. Dokonce nav\u0161t\u011bvujeme psychologa, aby n\u00e1m ten probl\u00e9m pomohl \u0159e\u0161it, proto\u017ee n\u00e1s to tr\u00e1p\u00ed, ale sami s t\u00edm nic nezvl\u00e1dneme ud\u011blat,“ tro\u0161ku se pousm\u00e1l a zaklonil hlavu. „Pot\u0159eboval bych cig\u00e1ro.“<\/div>\n
„Oh, to jste mi p\u0159ece mohli \u0159\u00edct,“ nakr\u010dil obo\u010d\u00ed blon\u010f\u00e1k a zkoumav\u011b si prohl\u00ed\u017eel obli\u010dej sv\u00e9ho kamar\u00e1da. „Tak\u017ee na v\u00e1s dolehla man\u017eelsk\u00e1 krize?“ zasm\u00e1l se. Vyslou\u017eil si t\u00edm \u0161\u0165ouchanec, nech\u00e1pav\u011b vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. Pro\u010d byl proti n\u011bmu tak agresivn\u00ed?<\/div>\n
„Nejsme, kurva, man\u017eel\u00e9.“<\/div>\n
„Sorry. Bille, dob\u0159e, mrz\u00ed m\u011b to, ale v\u0161echny vztahy proch\u00e1zej\u00ed men\u0161\u00ed nebo v\u011bt\u0161\u00ed kriz\u00ed. Dejte tomu \u010das, ur\u010dit\u011b se to uklidn\u00ed, hm? B\u011b\u017e si zap\u00e1lit, uklidn\u00ed\u0161 se. Klepe\u0161 se jak drahej pes.“<\/p>\n

„D\u011bkuju,“ zamumlal Bill a trochu se usm\u00e1l. C\u00edtil, jak ho v o\u010d\u00edch p\u00e1l\u00ed slzy, ale necht\u011bl se p\u0159ed kamar\u00e1dem rozbre\u010det jako mal\u00e1 holka. Vd\u011b\u010dn\u011b kamar\u00e1da popl\u00e1cal po z\u00e1dech a obe\u0161el ho, aby \u0161el ven a zap\u00e1lil si. Zm\u00ednka o krizi byla naprosto p\u0159esn\u00e1 – jejich vztah j\u00ed v\u00e1\u017en\u011b proch\u00e1zel. Byli spolu cel\u00fd \u017eivot, neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch p\u011btadvacet let, \u010dtvrt stolet\u00ed. Nikdy bez sebe nebyli d\u00e9le ne\u017e p\u00e1r hodin a i tak to pro n\u011b bylo utrpen\u00ed. Mo\u017en\u00e1 by pot\u0159ebovali kr\u00e1tk\u00e9 odlou\u010den\u00ed, aby si uv\u011bdomili, \u017ee bez sebe opravdu nem\u016f\u017eou b\u00fdt a tak si spole\u010dn\u00e9ho \u010dasu v\u00edce v\u00e1\u017eili. Dal\u0161\u00ed bod na seznam pro z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu doktora. Probere to s n\u00edm, jestli je to rozumn\u00e9, a pak se bude rozhodovat d\u00e1l.<\/p>\n

autor: Catherine<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine „Tak…“ zafun\u011bl Bill, kdy\u017e vyt\u00e1hnul krabici, kter\u00e1 byla pod v\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm haramp\u00e1d\u00edm. Ot\u0159el si \u010delo, aby dodal na dramati\u010dnosti a pod\u00edval se na bratra. „Tohle je moje krabice vzpom\u00ednek,“ usm\u00e1l se a na karton se zad\u00edval. Krom\u011b den\u00edk\u016f tam bylo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[611],"tags":[],"class_list":["post-3283","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-all-about-us"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3283","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3283"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3283\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3283"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3283"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3283"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}