{"id":3287,"date":"2015-03-01T15:10:00","date_gmt":"2015-03-01T14:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3276"},"modified":"2015-03-01T15:10:00","modified_gmt":"2015-03-01T14:10:00","slug":"rough-28-3-3-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/03\/01\/rough-28-3-3-konec\/","title":{"rendered":"Rough 28. (3\/3) (konec)"},"content":{"rendered":"
pokra\u010dov\u00e1n\u00ed<\/strong><\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Druh\u00fd den Bill sed\u011bl za sv\u00fdm stolem, c\u00edtil se unaven\u011b a t\u00e9m\u011b\u0159 litoval, \u017ee nakonec do pr\u00e1ce p\u0159i\u0161el. Ale byl vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee ho \u010dekal jeho posledn\u00ed klient, proto\u017ee byl zbrusu nov\u00fd, a nebude se muset vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat s poz\u016fstatky z p\u0159edchoz\u00ed sch\u016fzky.<\/div>\n
Pro\u010d\u00edtal si poskytnut\u00e9 informace a zv\u011bdav\u011b na\u0161pulil rty. Bylo tam naps\u00e1no, \u017ee klient d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost tomu, aby od n\u011bj byl terapeut odvr\u00e1cen\u00fd, proto\u017ee se tak p\u0159i mluven\u00ed c\u00edt\u00ed pohodln\u011bji. To nebylo p\u0159i terapii neobvykl\u00e9, ale bylo to poprv\u00e9, kdy Bill m\u011bl klienta s takovou preferenc\u00ed.<\/div>\n
Ozvalo se zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a Bill se oto\u010dil \u017eidl\u00ed \u010delem ke zdi, ne\u017e vyzval osobu, aby vstoupila. „Nick, je to tak?“ Promluvil Bill klidn\u00fdm hlasem, kdy\u017e usly\u0161el dve\u0159e otev\u0159\u00edt a zav\u0159\u00edt. V\u0161e, co dostal v odpov\u011b\u010f, byl souhlasn\u00fd zvuk a hluk ko\u017een\u00e9ho k\u0159esla, kdy si klient sedl. Bill propletl sv\u00e9 prsty a op\u0159el se v k\u0159esle, prohl\u00ed\u017eel si st\u011b\u017e\u00ed rozlu\u0161titeln\u00e9 p\u00edsmo na pacientov\u011b formul\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Co v\u00e1s sem ke mn\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed?“ Zeptal se Bill a bojoval se z\u00edvnut\u00edm, pod\u00edval se na hodiny, kde se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee e t\u00e9m\u011b\u0159 6 ve\u010der a jeho pohled sklouzl zp\u011bt k b\u00edl\u00e9 st\u011bn\u011b p\u0159ed n\u00edm, zat\u00edmco \u010dekal na odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Chci mluvit o sv\u00e9m synovi,“ promluvil Nick a Bill opatrn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku, je tady n\u011bco, co v\u00e1s tr\u00e1p\u00ed na va\u0161em synovi?“ za\u010dal Bill se sv\u00fdmi ot\u00e1zkami.<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 m\u011b tr\u00e1p\u00ed to, co se stalo mezi mnou a n\u00edm,“ vzdychl Nick nahlas a Bill si zapsal n\u011bkolik pozn\u00e1mek.<\/div>\n
„Cht\u011bl byste se mnou o tom mluvit?“ zeptal se Bill jemn\u011b.<\/div>\n
„Prost\u011b jsem to opravdu dost zkazil, kdy\u017e byl mlad\u0161\u00ed… Necht\u011bl jsem ho p\u0159ijmout takov\u00e9ho, jak\u00fd byl a byl jsem na n\u011bj dost tvrd\u00fd. On si nic z toho nezaslou\u017eil,“ Nick\u016fv hlas zakol\u00edsal. „J\u00e1 si nemysl\u00edm, \u017ee mi n\u011bkdy odpust\u00ed.“<\/div>\n
„To ne\u0159\u00edkejte.“ Bill jemn\u011b zavrt\u011bl hlavou, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Nick mohl vid\u011bt jen zadn\u00ed stranu. „V\u0161ichni jsme schopni odpou\u0161t\u011bt. Jste s n\u00edm st\u00e1le v kontaktu?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Nevid\u011bl jsem ho, nebo nemluvil s n\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 deset let… Ale cht\u011bl bych s n\u00edm b\u00fdt v kontaktu, opravdu ano,“ p\u0159iznal Nick smutn\u011b. „Moje \u017eena a j\u00e1 jsme se ho sna\u017eili naj\u00edt mnohokr\u00e1t, ale bez \u00fasp\u011bchu. C\u00edtili jsme se tak hrozn\u011b, kdy\u017e jsme ho nechali odej\u00edt tak mlad\u00e9ho a u\u017e jsme se vzdali nad\u011bje, dokud n\u00e1s n\u011bkdo nevyhledal a nedovedl n\u00e1s k n\u011bmu…“<\/div>\n
„No a u\u017e jste se s n\u00edm sna\u017eili promluvit? Mo\u017en\u00e1, \u017ee by te\u010f v\u011bci mohly b\u00fdt jednodu\u0161\u0161\u00ed,“ navrhl Bill, c\u00edtil se velmi p\u0159ekvapen\u011b mu\u017eov\u00fdm p\u0159\u00edb\u011bhem a trochu nevyrovnan\u011b s podivnou zn\u00e1most\u00ed jeho hlasu.<\/div>\n
„V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se s n\u00edm sna\u017e\u00edm mluvit, jo,“ zamumlal Nick a Bill se kousl do spodn\u00edho rtu.<\/div>\n
„Jak to jde?“ pokra\u010doval.<\/div>\n
„To je t\u011b\u017ek\u00e9 \u0159\u00edct, proto\u017ee… Nemysl\u00edm si, \u017ee si uv\u011bdomuje, co se vlastn\u011b d\u011bje,“ Nick mluvil pomalu.<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00edte?“ Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pro\u010d se prost\u011b neoto\u010d\u00ed\u0161 a j\u00e1 ti to \u0159eknu,“ po\u017e\u00e1dal Nick se slab\u00fdm povzdechem.<\/div>\n
Bill se odml\u010del, chv\u00edli s pocitem sp\u00ed\u0161e nep\u0159\u00edjemn\u00fdm, ale i zv\u011bdav\u00fdm. Oto\u010dil se na sv\u00e9m k\u0159esle dokola a jeho o\u010di se setkaly s mu\u017eovou tv\u00e1\u0159\u00ed v \u0161oku. „Ty… Co tady, sakra, d\u011bl\u00e1\u0161?“ Bill\u016fv hlas se t\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Pod\u00edvej,“ Nick zvedl ruku. „Nev\u011bd\u011bl jsem, jak jinak bys mohl souhlasit, aby ses se mnou setkal.“<\/div>\n
„Jo, proto\u017ee bych nesouhlasil,“ vyprskl Bill a rychle zavrt\u011bl hlavou. „Jak se opova\u017euje\u0161 si p\u0159ij\u00edt ke mn\u011b do pr\u00e1ce a takhle m\u011b p\u0159epadnout! Mluvit o tom, jak chce\u0161 napravit v\u011bci se sv\u00fdm synem a lh\u00e1t o sv\u00e9m jm\u00e9n\u011b, ‚Nicku.“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u011bl jsem napsat Tv\u016fj T\u00e1ta<\/em> do kolonky na jm\u00e9no?“ Jorg zvedl obo\u010d\u00ed. „Proto\u017ee si nemysl\u00edm, \u017ee bys m\u011b p\u0159ijal. Pros\u00edm, jen m\u011b vyslechni a pak mi m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, abych ode\u0161el…“<\/div>\n
Bill se zhluboka nadechl a polo\u017eil si hlavu na st\u016fl do dlan\u00ed, srdce mu bu\u0161ilo adrenalinem. „Tak mluv rychle\u2026 Proto\u017ee j\u00e1 tady s tebou nechci b\u00fdt.“<\/div>\n
Jorg p\u0159ik\u00fdvl a \u010delist se mu pevn\u011b sev\u0159ela. „J\u00e1 se ti v\u016fbec nediv\u00edm\u2026 Bille, mn\u011b je to tak l\u00edto. Hluboce se omlouv\u00e1m za to, jak p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd otec jsem byl\u2026“<\/div>\n
„A kde je m\u00e1ma? Chyst\u00e1 se taky p\u0159edst\u00edrat, \u017ee je pacient a omluvit se za to, jak\u00e1 byla p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 matka?“ Bill pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho otce tvrd\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Tvoje matka nep\u0159i\u0161la, proto\u017ee jsme necht\u011bli, aby ses c\u00edtil zahnan\u00fd do kouta\u2026 Ale taky je j\u00ed to l\u00edto a pov\u00ed ti to sama,“ promluvil Jorg opatrn\u011b.<\/div>\n
„Je to deset let\u2026 Deset let! Pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee mi na n\u011b\u010dem z toho te\u010f z\u00e1le\u017e\u00ed? Nau\u010dil jsem se, jak \u017e\u00edt bez v\u00e1s,“ Bill zav\u0159el o\u010di a p\u0159\u00e1l si, aby je mohl otev\u0159\u00edt a b\u00fdt s Tomem doma a pry\u010d odsud.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem ti, \u017ee jsme se sna\u017eili. Opravdu jsme se pokou\u0161eli zjistit, kde jsi byl\u2026“ Jorg mluvil prosebn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Nem\u011blo by to b\u00fdt tak t\u011b\u017ek\u00e9. V\u011bd\u011bli jste, \u017ee jsem si byl bl\u00edzk\u00fd s Gustavem, mohli jste se prost\u011b zeptat jeho rodi\u010d\u016f, kde bych mohl b\u00fdt,“ Bill pokr\u010dil rameny, kdy\u017e si p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudi a z\u00edral na hlubok\u00e9 vr\u00e1sky l\u00edtosti v otcov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
<\/div>\n
„Sna\u017eili jsme se, Bille, zkou\u0161eli jsme to, ale Gustav donutil sv\u00e9 rodi\u010de p\u0159\u00edsahat, aby ne\u0159ekli nic o tv\u00e9m pobytu\u2026 Nav\u00edc, oni v\u011bd\u011bli, jak hrozn\u00ed jsme k tob\u011b byli a necht\u011bli, abychom se k tob\u011b dostali bl\u00edzko\u2026 V tu chv\u00edli ti u\u017e bylo 18 a nem\u011bli z\u00e1konnou povinnost n\u00e1s informovat,“ Jorg zavrt\u011bl hlavou a sklopil pohled k podlaze. „U\u017e jsem tak trochu akceptoval, \u017ee ti bylo l\u00e9pe bez n\u00e1s.“<\/div>\n
„To je naprost\u00e1 pravda. Jsem te\u010f \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy jindy. M\u00e1m magistersk\u00fd titul, m\u00e1m skv\u011blou pr\u00e1ci a m\u00e1m b\u00e1je\u010dn\u00e9ho p\u0159\u00edtele. P\u0159esn\u011b tak, po\u0159\u00e1d jsem gay, tati,“ vyprskl Bill ost\u0159e.<\/div>\n
Jorg sebou dokonce ani ne\u0161kubnul, jak Bill o\u010dek\u00e1val, m\u00edsto toho jen lehce p\u0159ik\u00fdvnul. „J\u00e1 v\u00edm, jsi s Tomem.“<\/div>\n
Billa zaplavila dal\u0161\u00ed vlna \u0161oku. „Jak\u2026 Jak jsi to v\u011bd\u011bl?“<\/div>\n
„Proto\u017ee on je ten, kdo n\u00e1s kontaktoval, Bille\u2026“ p\u0159iznal Jorg v\u00e1hav\u011b.<\/div>\n
„Ne\u2026 To by neud\u011blal. On v\u00ed, jak moc jsem byl d\u00edky v\u00e1m v prdeli a nep\u0159ivedl by v\u00e1s zp\u011bt do m\u00e9ho \u017eivota, ne,“ Bill odm\u00edtav\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Jestli se mi chyst\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b v\u00edce lh\u00e1t, pak ti doporu\u010duju, abys \u0161el,“ Bill vstal a uk\u00e1zal ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„J\u00e1 nel\u017eu, Bille! P\u0159\u00edsah\u00e1m,“ Jorg vstal tak\u00e9, se zamra\u010den\u00edm.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, klidn\u011b zase m\u016f\u017ee\u0161 zmizet,“ Bill se kousl do rtu, aby potla\u010dil slzy, kter\u00e9 se mu tla\u010dily do o\u010d\u00ed. „J\u00e1 u\u017e v\u00e1s nepot\u0159ebuju.“<\/div>\n
<\/div>\n
Dve\u0159e do m\u00edstnosti se otev\u0159ely a Bill nap\u016fl o\u010dek\u00e1val, \u017ee vstoup\u00ed jeho matka, aby ho tak\u00e9 rozhodila, ale m\u00edsto toho se ocitl tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 Tomovi. „Bille\u2026“ zamumlal Tom. „On nel\u017ee.“<\/div>\n
Bill jen zamrkal a d\u00edval se tam a zp\u011bt mezi dv\u011bma mu\u017ei, kte\u0159\u00ed p\u0159edstavovali jeho minulost a p\u0159\u00edtomnost. „J\u00e1 nech\u00e1pu\u2026 Pro\u010d bys to ud\u011blal?“ Zeptal se Bill s bolest\u00ed v hlase.<\/div>\n
Tom se zhluboka nadechl. „Proto\u017ee kdy\u017e ti oba rodi\u010de sebere smrt, opravdu t\u011b to p\u0159inut\u00ed za\u010d\u00edt p\u0159em\u00fd\u0161let, co bys ud\u011blal jinak, kdyby byli na\u017eivu. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, co by se stalo, kdyby tv\u00ed rodi\u010de byli st\u00e1le ve tv\u00e9m \u017eivot\u011b a jestli bys byl d\u00edky tomu v\u00edce kompletn\u00ed.“<\/div>\n
„Jdi do prdele,“ Bill na Toma z\u00edral. „To nebyla tvoje v\u011bc a m\u016fj \u017eivot je v\u00edc ne\u017e kompletn\u00ed, d\u00edky. Jsem spokojen\u00fd s t\u00edm nem\u00edt \u017e\u00e1dn\u00e9 rodi\u010de.“<\/div>\n
„Ale Bille, odm\u00edt\u00e1\u0161 o nich mluvit, a kdy\u017e na n\u011b p\u0159ijde \u0159e\u010d, cel\u00fd ztuhne\u0161\u2026 Dokonce i po tom v\u0161em, \u010d\u00edm jsi se mnou pro\u0161el s m\u00fdmi rodi\u010di, po\u0159\u00e1d nedok\u00e1\u017ee\u0161 mluvit o tv\u00fdch,“ \u0159ekl Tom smutn\u011b.<\/div>\n
„Ka\u017ed\u00fd se vyrovn\u00e1v\u00e1 se sv\u00fdmi v\u011bcmi r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby, Tome! A ty jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem m\u011bl d\u00edky nim p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd \u017eivot,“ Bill pohl\u00e9dl na otce a pot\u00e9 zp\u011bt na Toma. „Pro\u010d bys mu \u0159\u00edkal, kde pracuju?“<\/div>\n
„J\u00e1 jen p\u016fjdu ven a d\u00e1m v\u00e1m trochu soukrom\u00ed,“ nab\u00eddl Jorg a vyklouzl ven, zat\u00edmco Bill nahlas vzdychl.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Nech m\u011b to vysv\u011btlit a a\u017e pot\u00e9 na m\u011b k\u0159i\u010d?“ Tom t\u00e9m\u011b\u0159 prosil. Bill jen ztichnul a zalo\u017eil si ruce s pokr\u010den\u00edm ramen a pohledem, kter\u00fd dal Tomovi najevo, \u017ee by to m\u011bl rad\u011bji zlep\u0161it.<\/div>\n
„D\u011bkuju ti\u2026 Bille, za\u010dalo to jen ze zv\u011bdavosti. Jen jsem cht\u011bl naj\u00edt tv\u00e9 rodi\u010de a vid\u011bt, jac\u00ed jsou, to je v\u0161echno. Ale pak jsem vid\u011bl, jak zoufale se t\u011b sna\u017eili naj\u00edt a v\u0161e napravit a Bille, nemohl jsem t\u011b nechat uj\u00edt si p\u0159\u00edle\u017eitost, m\u00edt je ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b i pozitivn\u00edm zp\u016fsobem,“ Tom stiskl rty a vydechl nosem.<\/div>\n
Najednou Billovi v hlav\u011b n\u011bco docvaklo. „Tak to je d\u016fvod, pro\u010d jsi tak trval na tom, abych dnes p\u0159i\u0161el do pr\u00e1ce\u2026 Proto\u017ee jsi m\u011bl tohle v\u0161echno napl\u00e1novan\u00e9!“ Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Nem\u016f\u017eu, kurva, uv\u011b\u0159it, \u017ee jsi na jejich stran\u011b.“<\/div>\n
„Zlato, j\u00e1 jsem na tvoj\u00ed stran\u011b. To ti slibuju\u2026 Jsem s tebou bez ohledu na to, jak se rozhodne\u0161. Jestli je bude\u0161 cht\u00edt poslat do prdele, tak budu st\u00e1t vedle tebe, a po\u0161lu je taky do prdele,“ Tom p\u0159istoupil trochu bl\u00ed\u017e. „Ale m\u00e1\u0161 \u0161anci m\u00edt sv\u00e9 rodi\u010de, Bille, a oni to cht\u011bj\u00ed napravit. Pokud by to byli po\u0159\u00e1d ti stejn\u00ed kret\u00e9ni, tak bych je nep\u0159ivedl zp\u00e1tky do tv\u00e9ho \u017eivota, a ty to v\u00ed\u0161. V\u00ed\u0161 to,“ Tom pohl\u00e9dl do Billovy tv\u00e1\u0159e a v\u00e1hav\u011b se nat\u00e1hl, aby jej chytil za ruku.<\/div>\n
Bill pozorn\u011b poslouchal a p\u00e1ra, kter\u00e1 mu vych\u00e1zela z u\u0161\u00ed, se pomalu za\u010dala rozptylovat, a kdy\u017e ode\u0161el hn\u011bv, objevila se slabost. „Tome\u2026“ Bill popot\u00e1hl a sklopil hlavu. „Nemysl\u00edm si, \u017ee tohle v\u0161echno dneska ve\u010der zvl\u00e1dnu\u2026“<\/div>\n
„To nemus\u00ed\u0161,“ ujistil ho Tom rychle a pevn\u011b kolem n\u011bj omotal pa\u017ee. „Jorg te\u010f p\u016fjde, ale bude sta\u010dit jen zavolat, pokud bys s n\u00edm cht\u011bl n\u011bkdy mluvit.“<\/div>\n
<\/div>\n
Jorg str\u010dil hlavu zp\u00e1tky, z\u0159ejm\u011b po vyslechnut\u00ed \u010d\u00e1sti rozhovoru. „M\u00e1 pravdu, Bille. Bude\u0161 m\u00edt na\u0161e \u010d\u00edsla a emaily, pokud by pro tebe bylo jednodu\u0161\u0161\u00ed se uvolnit p\u0159i mluven\u00ed t\u00edmto zp\u016fsobem\u2026 Nebo m\u016f\u017ee\u0161 v\u0161echny kontakty vyhodit a my to pochop\u00edme. My jen\u2026“ povzdechl si. „Chceme se pokusit ti to vynahradit.“<\/div>\n
„Nic mi nedlu\u017e\u00edte,“ Bill zavrt\u011bl hlavou, kdy\u017e se bradou op\u00edral o Tomovo rameno, nepou\u0161t\u011bl se sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. „Tak\u017ee pokud je to snaha o to, abyste se c\u00edtili l\u00e9pe za to, co jste ud\u011blali, neobt\u011b\u017eujte se.“<\/div>\n
„To nen\u00ed d\u016fvod, pro\u010d jsem tady, Bille. Chyb\u00ed mi m\u016fj syn,“ odpov\u011bd\u011bl Jorg jist\u011b. „Chci sv\u00e9ho syna zp\u00e1tky.“<\/div>\n
„Vzdal ses sv\u00e9ho syna velmi snadno,“ Bill se odsunul od Toma a op\u0159el se o st\u016fl. „Kdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nebudete op\u011bt cht\u00edt odej\u00edt z m\u00e9ho \u017eivota?“<\/div>\n
„Tvoje matka a j\u00e1 jsme se zm\u011bnili\u2026 Nev\u011b\u0159\u00ed\u0161, \u017ee jsou toho lid\u00e9 schopni?“ Zeptal se jemn\u011b Jorg.<\/div>\n
Bill byl chycen do pasti, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee lid\u00e9 se mohou zm\u011bnit, Byl toho sv\u011bdkem n\u011bkolikr\u00e1t ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b i ve sv\u00e9 profesi. Jeho c\u00edlem jako terapeuta bylo pomoci lidem zm\u011bnit se k lep\u0161\u00edmu. „Jsou\u2026“ Bill pomalu p\u0159iznal.<\/div>\n
„Jen \u017e\u00e1d\u00e1m o p\u0159\u00edle\u017eitost, abychom mohli dok\u00e1zat, \u017ee jsme se zm\u011bnili\u2026 Tady,“ vyt\u00e1hl z kapsy pap\u00edr a podal ho Billovi. „Jsou tam v\u0161echny na\u0161e informace. M\u00ed\u010d je na tv\u00e9 stran\u011b h\u0159i\u0161t\u011b, ale pokud nezavol\u00e1\u0161, zkus\u00edme to znovu. Te\u010f, kdy\u017e jsem t\u011b na\u0161el, nenech\u00e1m t\u011b znovu j\u00edt.“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill na sv\u00e9ho otce nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral a pot\u00e9 dol\u016f na kousek pap\u00edru ve sv\u00e9 ruce. Jedna jeho \u010d\u00e1st ho cht\u011bla zma\u010dkat a hodit to po n\u011bm, ale n\u011bco jej zastavilo. Mo\u017en\u00e1, \u017ee to byl starostliv\u00fd pohled jeho p\u0159\u00edtele stoj\u00edc\u00edho vedle n\u011bj, nebo mo\u017en\u00e1, jen mo\u017en\u00e1, Bill opravdu vid\u011bl, \u017ee je jeho otec up\u0159\u00edmn\u00fd.<\/div>\n
Slo\u017eil pap\u00edr a s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm ho polo\u017eil na sv\u016fj st\u016fl. „Ujist\u00edm se, \u017ee ti d\u00e1m v\u011bd\u011bt, jak se rozhodnu.“<\/div>\n
„D\u011bkuju\u2026“ Promluvil Jorg s o\u010dividnou \u00falevou v hlase a laskav\u00fd \u00fasm\u011bv se roz\u0161\u00ed\u0159il na jeho strhan\u00fdch rysech. „J\u00e1 te\u010f odejdu, ale Tome\u2026“ obr\u00e1til se k n\u011bmu s nap\u0159a\u017eenou rukou. „Opravdu jsi skv\u011bl\u00fd chlap a nav\u017edy ti budu zav\u00e1z\u00e1n.“<\/div>\n
Tom p\u0159ijal jeho ruku pro kr\u00e1tk\u00e9 pot\u0159esen\u00ed s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. „Nedlu\u017e\u00edte mi nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen abyste dodr\u017eeli sv\u00e9 slovo Billovi. Pokud vezmete zp\u011bt, co jste \u0159ekli, pak u\u017e nebudu tak skv\u011bl\u00fd a mil\u00fd chlap\u00edk,“ varoval ho Tom ochranitelsky.<\/div>\n
„Rozum\u00edm,“ Jorg pok\u00fdval hlavou a se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem se pod\u00edval na Billa. „Je mi to opravdu tak l\u00edto, Bille\u2026“<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, u\u017e toho dnes ve\u010der nem\u016f\u017eu v\u00edc sly\u0161et,“ Billovi se zlomil hlas a po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kala slza. „Je\u010f opatrn\u011b.“<\/div>\n
Jorg stiskl rty a p\u0159ik\u00fdvl, sklonil hlavu, aby se vydal k odchodu, a je\u0161t\u011b v\u011bnoval sv\u00e9mu synovi posledn\u00ed pohled, ne\u017e ode\u0161el.<\/div>\n
<\/div>\n
Mezi Billem a Tomem viselo ve vzduchu ticho, a\u017e Tom kone\u010dn\u011b sebral odvahu, aby to ticho prolomil. „M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt na m\u011b na\u0161tvan\u00fd, nebudu ti to m\u00edt za zl\u00e9, ale v\u00edm, \u017ee jednoho dne uvid\u00ed\u0161, \u017ee jsem to ud\u011blal pro tebe.“<\/div>\n
Bill na n\u011bj pohl\u00e9dl a byl ohromen tou up\u0159\u00edmnost\u00ed na jeho tv\u00e1\u0159i. „J\u00e1 jen\u2026 Po\u0159\u00e1d nev\u00edm, co si o tom v\u0161em m\u00e1m myslet. J\u00e1 nev\u00edm, jestli je to dob\u0159e, nebo \u0161patn\u011b, \u017ee jsi to ud\u011blal, Tome.“<\/div>\n
„Jenom \u010das uk\u00e1\u017ee. Ur\u010dit\u011b to bylo riziko, ale bylo to jedno z t\u011bch, kter\u00e9 jsem s tebou cht\u011bl p\u0159ijmout\u2026“ Tomova ruka op\u011bt uchopila Billovu, tentokr\u00e1t pevn\u011bji. „V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee bys to nikdy neud\u011blal na vlastn\u00ed p\u011bst.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak, neud\u011blal bych to,“ Bill zavrt\u011bl hlavou a pomalu vydechl. „Mysl\u00edm, \u017ee prost\u011b uvid\u00edme, jak to p\u016fjde.“<\/div>\n
„M\u00e1m z toho dobr\u00fd pocit, Bille,“ Tom p\u0159itiskl nos k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. „Jen chci, abys byl \u0161\u0165astn\u00fd.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem \u0161\u0165astn\u00fd. Jsem tak \u0161\u0165astn\u00fd,“ Bill oto\u010dil hlavu a pohl\u00e9dl do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed. „Nepot\u0159ebuju je, pot\u0159ebuju jen tebe.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 si to mysl\u00ed\u0161 te\u010f, ale kdo v\u00ed\u2026 V ur\u010dit\u00fdch chv\u00edl\u00edch by ti mohli chyb\u011bt, nebo bys mohl p\u0159em\u00fd\u0161let, jak\u00e9 by to bylo, kdyby byli st\u00e1le ve tv\u00e9m \u017eivot\u011b. Nechci, aby ses tak c\u00edtil, a\u017e u\u017e bude p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b,“ Tom um\u00edstil ruce na spodn\u00ed \u010d\u00e1st Billov\u00fdch zad a p\u0159it\u00e1hl si jej k sob\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„A v jak\u00fdch chv\u00edl\u00edch v m\u00e9m \u017eivot\u011b si mysl\u00ed\u0161, \u017ee by mi chyb\u011bli?“ Zeptal se Bill tich\u00fdm hlasem a se svra\u0161t\u011bn\u00fdm obo\u010d\u00edm. „Nechyb\u011bli mi b\u011bhem m\u00e9 promoce, nebo kdy\u017e jsme spolu kupovali d\u016fm.“<\/div>\n
„A co t\u0159eba kdy\u017e se o\u017een\u00ed\u0161 a bude\u0161 m\u00edt d\u011bti?“ Tom zvedl obo\u010d\u00ed a Bill naklonil hlavu a studoval jeho tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Mysl\u00edm\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee nad t\u00edmhle nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm jako nad mo\u017enostmi v m\u00e9m \u017eivot\u011b,“ Bill jemn\u011b pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“ Tom se na n\u011bj t\u00e1zav\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Proto\u017ee\u2026 Ty jsi ten, s k\u00fdm chci b\u00fdt po cel\u00fd zbytek sv\u00e9ho \u017eivota, pokud je to mo\u017en\u00e9, a nemyslel jsem si, \u017ee by to byly v\u011bci, kter\u00e9 bys cht\u011bl,“ Bill slab\u011b z\u010dervenal a sklopil hlavu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu\u2026“ povzdechl si Tom a Bill zvedl rameno a vzhl\u00e9dl, kdy\u017e jej Tom chytil za bradu. „Necht\u011bl jsem tyhle v\u011bci, ale to bylo p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem potkal tebe a uv\u011bdomil jsem si, \u017ee s tebou chci v\u0161echno.“<\/div>\n
Na Billov\u00fdch \u00fastech se roz\u0161\u00ed\u0159il slab\u00fd \u00fasm\u011bv. „Opravdu?“<\/div>\n
„Opravdu\u2026 Kdy\u017e jsem za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jak bych si t\u011b cht\u011bl vz\u00edt, napadla m\u011b my\u0161lenka, \u017ee by bylo \u00fa\u017easn\u00e9, kdyby tam mohli b\u00fdt tv\u00ed rodi\u010de, pokud bys to cht\u011bl a pokud by to oni cht\u011bli taky. V t\u00e9 dob\u011b jsem je za\u010dal hledat,“ Tom se s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm kousl do rtu.<\/div>\n
„Jak dlouho jsi tohle pl\u00e1noval?“ Bill zvedl obo\u010d\u00ed s nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„No, n\u00e1\u0161 dobr\u00fd kamar\u00e1d Gustav mi tak trochu vnukl tu my\u0161lenku do hlavy\u2026 M\u011bl dobrou pozn\u00e1mku o tom, jak v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee jsi s n\u011bk\u00fdm u\u017e \u0159adu let a st\u00e1le se milujete a chcete navz\u00e1jem, man\u017eelstv\u00ed prost\u011b p\u0159irozen\u011b p\u0159ijde. A s tebou, miluju t\u011b ka\u017ed\u00fdm dnem v\u00edc a v\u00edc. Pro\u010d bych nem\u011bl cht\u00edt s tebou takov\u00fd pevn\u00fd z\u00e1vazek?“ Tom se pousm\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jen\u2026 Ach m\u016fj bo\u017ee,“ Bill rychle zamrkal a rozt\u0159\u00e1sly se mu nohy. „Mus\u00edm si sednout,“ vydechl a padl zp\u011bt do ko\u017een\u00e9ho k\u0159esla, kde si rukou prot\u0159el z\u00e1tylek.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptal se Tom starostliv\u011b, poklekl p\u0159ed Billa a l\u00e1skypln\u011b mu sev\u0159el stehna.<\/div>\n
Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvl, zat\u00edmco se na n\u011bj pod\u00edval. „Je toho jen hodn\u011b na zpracov\u00e1n\u00ed\u2026 M\u00ed rodi\u010de a te\u010f tohle\u2026 Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to k tob\u011b c\u00edt\u00edm stejn\u011b, ale je to \u0161\u00edlen\u00e9, proto\u017ee jsem si nikdy nemyslel, \u017ee bys byl typ na \u017een\u011bn\u00ed.“<\/div>\n
„Lid\u00e9 se mohou zm\u011bnit, Bille,“ \u0159ekl Tom doj\u00edmav\u011b a to Billa ude\u0159ilo v\u0161emi \u00fa\u010dinn\u00fdmi zp\u016fsoby.<\/div>\n
„To opravdu mohou\u2026“ za\u0161eptal Bill a velk\u00fd a up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv nahradil ten jeho p\u016fvodn\u00ed nejist\u00fd. „D\u011bkuju ti.“<\/div>\n
„Za co?“ Tom naklonil hlavu a stiskl Billova stehna.<\/div>\n
„Za to, \u017ee jsi mi dal \u0161anci znovu poznat sv\u00e9 rodi\u010de a za to, \u017ee m\u011b chce\u0161 tak moc, jako j\u00e1 chci tebe,“ odpov\u011bd\u011bl Bill s povzdechem. „Ty si m\u011b opravdu chce\u0161 vz\u00edt?“<\/div>\n
Tom si navlh\u010dil rty a na tv\u00e1\u0159e se mu vpl\u00ed\u017eil lehk\u00fd rum\u011bnec, zat\u00edmco se pokorn\u011b uchechtl. „Mysl\u00edm, \u017ee jsem pro to v perfektn\u00ed pozici,“ poznamenal, kdy\u017e p\u0159ed Billem kle\u010del na jednom koleni. „Ano, opravdu si t\u011b chci vz\u00edt. Tak moc, \u017ee jsem se cht\u011bl setkat s lidmi, kte\u0159\u00ed t\u011b p\u0159ivedli na tento sv\u011bt, abys mohl b\u00fdt jednoho dne m\u016fj\u2026“ Tom se nerv\u00f3zn\u011b nadechl a nat\u00e1hl se do kapsy pro \u010dernou krabi\u010dku, kterou podr\u017eel na dlani p\u0159ed Billem. „Otev\u0159i to.“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Billovi bu\u0161ilo srdce je\u0161t\u011b hlasit\u011bji a sly\u0161iteln\u00fdm zp\u016fsobem, kdy\u017e rozt\u0159esen\u00fdma rukama vzal krabi\u010dku, kterou otev\u0159el t\u00e9m\u011b\u0159 zpomalen\u011b. Uvnit\u0159 byl elegantn\u00ed a hladk\u00fd krou\u017eek p\u0159esn\u011b podle Billova vkusu a Bill si ani neot\u0159el tv\u00e1\u0159e, kdy\u017e mu po nich za\u010daly st\u00e9kat \u0161\u0165astn\u00e9 slzy.<\/div>\n
Tom vzal prsten, polo\u017eil krabi\u010dku na stranu a sev\u0159el Billovu levou ruku do sv\u00e9 vlastn\u00ed. „V\u00edm, \u017ee je to tak trochu hol\u010di\u010d\u00ed tradice, ale\u2026 Docela se mi l\u00edb\u00ed ta skute\u010dnost, \u017ee v\u0161ichni budou v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi m\u016fj, kdy\u017e se ti pod\u00edvaj\u00ed na prst,“ Tom se kr\u00e1sn\u011b usm\u00e1l a pol\u00edbil Billovu ruku. „Je vyroben\u00fd z titanu, co\u017e je lehk\u00fd kov s nejv\u011bt\u0161\u00ed silou. Myslel jsem, \u017ee to docela sed\u00ed, proto\u017ee jsme toho spolu tolik pro\u017eili a museli jsme b\u00fdt zatracen\u011b siln\u00ed, ale kdy\u017e jsem s tebou, v\u0161echno je tak snadn\u00e9 a lehk\u00e9 a p\u0159irozen\u00e9. Stejn\u011b, jako bude ten prsten na tv\u00e9m prstu. Ale, ehm\u2026 Tak n\u011bjak nejd\u0159\u00edv pot\u0159ebuju sly\u0161et, jak \u0159ekne\u0161 ano,“ zasm\u00e1l se Tom nejist\u011b.<\/div>\n
Bill byl tak pohlcen\u00fd v Tomov\u011b proslovu, \u017ee se k tomu zapomn\u011bl vyj\u00e1d\u0159it. „Sakra, ano. Ano. Milionkr\u00e1t ano,“ p\u0159ikyvoval Bill rychle, radostn\u011b se rozesm\u00e1l a nat\u00e1hl sv\u00e9 prsty. Tom se zazubil a nasunul prsten na Bill\u016fv prst.<\/div>\n
„D\u00edky bohu, pasuje,“ Tom prsten pol\u00edbil a Bill Toma objal kolem krku, tvrd\u011b a hluboce jej pol\u00edbil a vlo\u017eil do toho gesta v\u0161echny sv\u00e9 emoce.<\/div>\n
Bill p\u0159eskakoval mezi l\u00edb\u00e1n\u00edm a pohledy na prsten a c\u00edtil se naprosto bla\u017een\u011b. „Miluju t\u011b, miluju t\u011b,“ mumlal a Tom jej pevn\u011b stisknul.<\/div>\n
„Miluju t\u011b. Znamen\u00e1 to, \u017ee je mi odpu\u0161t\u011bno za ten odv\u00e1\u017en\u00fd krok s tv\u00fdmi rodi\u010di?“ Za\u0161eptal mu Tom do ucha.<\/div>\n
„Je ti odpu\u0161t\u011bno, a jak jsem \u0159ekl\u2026 Jsem vd\u011b\u010dn\u00fd za to, co jsi ud\u011blal. M\u00e1\u0161 pravdu, pokud by nastal n\u00e1\u0161 svatebn\u00ed den a m\u00ed rodi\u010de tam nebyli, tak bych p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00e9 by to bylo, kdyby tam byli,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill, zav\u0159el o\u010di a usm\u00edval se. „M\u016fj obli\u010dej z\u016fstane naprosto jist\u011b uv\u00edznut\u00fd v \u00fasm\u011bvu.“
Tom se rozesm\u00e1l a pol\u00edbil Billa na krk, ot\u0159\u00e1sl se, kdy\u017e sv\u016fj stisk kolem Billova t\u011bla zes\u00edlil. „Jsem tak r\u00e1d, \u017ee je tohle v\u0161echno venku\u2026 V\u010dera ve\u010der, kdy\u017e jsi \u0159\u00edkal, \u017ee dnes nep\u016fjde\u0161 do pr\u00e1ce, za\u010dal jsem panika\u0159it, proto\u017ee jsem m\u011bl v\u0161echny tyhle pl\u00e1ny.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nen\u00ed divu, \u017ee jsi mi dovolil, abych t\u011b o\u0161ukal ve tv\u00e9m obchod\u011b,“ Bill hrav\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di, zat\u00edmco se d\u00edval na Tomovu tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Zoufal\u00e9 \u010dasy volaj\u00ed po zoufal\u00fdch \u010dinech,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom se zvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm. „Ale i tak to bylo \u017ehav\u00e9.“<\/div>\n
„Jo, klidn\u011b bu\u010f zase n\u011bkdy v brzk\u00e9 dob\u011b zoufal\u00fd,“ naklonil Bill hlavu s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Oh, a taky\u2026 M\u016f\u017eeme odsud na v\u00edkend vypadnout,“ Tom vstal a vyt\u00e1hl Billa tak\u00e9 do stoje. „To je d\u016fvod, pro\u010d jsem pracoval p\u0159es\u010das, abych si mohl vz\u00edt o v\u00edkendu volno.“<\/div>\n
„Ty jsi tak z\u00e1ludn\u00fd!“ Bill ho \u0161\u0165ouchl do hrudi. „Nemysl\u00edm si, \u017ee dok\u00e1\u017eu zvl\u00e1dnout n\u011bjak\u00e1 dal\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed\u2026 Ale \u0159ekni mi, kam jedeme.“<\/div>\n
„No, to je dal\u0161\u00ed v\u011bc. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee bude\u0161 ze v\u0161eho zatracen\u011b ohromen\u00fd, tak\u017ee jsem ned\u011blal \u017e\u00e1dn\u00e9 pl\u00e1ny. M\u00e1m zabalen\u00e9 ta\u0161ky na\u0161ich v\u011bc\u00ed a m\u016f\u017eeme jet kamkoliv bude\u0161 cht\u00edt, co bude trvat jen v\u00edkend,“ zatahal Tom za Billovu ruku.<\/div>\n
„Co kdy\u017e bych cht\u011bl jen z\u016fstat doma se sv\u00fdm snoubencem po cel\u00fd v\u00edkend a sledovat filmy, j\u00edst nezdrav\u00e9 j\u00eddlo a m\u00edt sex?“ Bill si povzdechl nad pou\u017eit\u00edm nov\u00e9ho slova a jeho \u00fasm\u011bv se je\u0161t\u011b zv\u011bt\u0161il, pokud to bylo mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsem si t\u011b rozhodl vz\u00edt ze spr\u00e1vn\u00e9ho d\u016fvodu,“ zamrkal Tom s \u00fa\u0161klebkem. „Zn\u00ed to, kurva, perfektn\u011b. Ale jsi si jist\u00fd, \u017ee nechce\u0161 d\u011blat n\u011bco v\u00edce vzru\u0161uj\u00edc\u00edho?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee bude\u0161 souhlasit, \u017ee u\u017e jsme m\u011bli dost vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1m vydr\u017e\u00ed po zbytek \u017eivota, ne?“ Podotknul Bill lehce.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, ano, budu. Tak poj\u010f, p\u016fjdeme za\u010d\u00edt n\u00e1\u0161 spole\u010dn\u00fd v\u00edkend a budeme doufat, \u017ee Gustav nepou\u017eil sv\u016fj speci\u00e1ln\u00ed radar, aby t\u011b sly\u0161el, jak pou\u017e\u00edv\u00e1\u0161 fr\u00e1zi \u00b4nezdrav\u00e9 j\u00eddlo\u00b4 a \u017ee v sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli ne\u010dek\u00e1 na na\u0161\u00ed verand\u011b,“ Tom nakr\u010dil nos a Bill se rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Miluju t\u011b\u2026 Jdi nap\u0159ed, j\u00e1 mus\u00edm zamknout,“ p\u0159itiskl sv\u00e9 rty k Tomov\u00fdm v n\u011b\u017en\u00e9m polibku a Tom mu v\u011bnoval pohled pln\u00fd p\u0159\u00edslib\u016f a k tomu lehk\u00e9 pl\u00e1cnut\u00ed po zadku, ne\u017e ode\u0161el.<\/div>\n
Bill se pod\u00edval dol\u016f na sv\u016fj prsten, sto\u010dil prsty do dlan\u011b a potla\u010doval \u00fasm\u011bv, zat\u00edmco sebral svou ta\u0161ku a st\u00e1hl \u017ealuzie. Pod\u00edval se na pap\u00edr od sv\u00e9ho otce na stole a pomalu ho zvedl, ne\u017e si ho vlo\u017eil do kapsy, kterou popl\u00e1cal, jak byl pln\u00fd nad\u011bj\u00ed do budoucnosti.<\/div>\n
\u010c\u00edm v\u00edc o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, ka\u017ed\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka a \u0161patn\u00fd obrat v jeho \u017eivot\u011b vedly k setk\u00e1n\u00ed s Tomem. Byla to dlouh\u00e1 a t\u011b\u017ek\u00e1 cesta, ale ni\u010deho z toho nedok\u00e1zal litovat, proto\u017ee ho to dostalo na m\u00edsto, kde m\u011bl b\u00fdt. Pokud se jeho \u017eivot mohl zm\u011bnit tak drasticky k lep\u0161\u00edmu v pouh\u00fdch n\u011bkolika letech, nepochyboval o tom, \u017ee to nejlep\u0161\u00ed m\u011blo teprve p\u0159ij\u00edt – a on se kurva nemohl do\u010dkat.<\/p>\n

KONEC<\/strong><\/p>\n

autor: mohanrocks<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Druh\u00fd den Bill sed\u011bl za sv\u00fdm stolem, c\u00edtil se unaven\u011b a t\u00e9m\u011b\u0159 litoval, \u017ee nakonec do pr\u00e1ce p\u0159i\u0161el. Ale byl vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee ho \u010dekal jeho posledn\u00ed klient, proto\u017ee byl zbrusu nov\u00fd, a nebude se muset vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat s poz\u016fstatky z p\u0159edchoz\u00ed sch\u016fzky.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[604],"tags":[],"class_list":["post-3287","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rough"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3287","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3287"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3287\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3287"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3287"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3287"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}