{"id":3291,"date":"2015-02-28T15:00:00","date_gmt":"2015-02-28T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3280"},"modified":"2015-02-28T15:00:00","modified_gmt":"2015-02-28T14:00:00","slug":"lost-to-be-found-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/02\/28\/lost-to-be-found-29\/","title":{"rendered":"Lost to be found 29."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Venku byla \u010derno\u010dern\u00e1 tma. Tedy alespo\u0148 o to by se Bill h\u00e1dal, kdyby jej n\u011bkdo v tuto dobu probudil s t\u00edm, \u017ee je r\u00e1no. Realita byla takov\u00e1, \u017ee bylo ji\u017e d\u00e1vno po rozedn\u011bn\u00ed, ale slunce je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b nevy\u0161lo, tak\u017ee se v\u0161ude kolem v\u00e1lelo ospal\u00e9 \u0161ero, kter\u00e9 p\u0159\u00edmo kol\u00e9balo ke sp\u00e1nku. A p\u0159esn\u011b v tuhle dobu – pro Billa tu nejhor\u0161\u00ed a nejnen\u00e1vid\u011bn\u011bj\u0161\u00ed dobu na vst\u00e1v\u00e1n\u00ed, Bill otev\u0159el sv\u00e9 o\u010di a zamrkal do nov\u00e9ho dne, kter\u00fd je\u0161t\u011b \u010dekal na sv\u00e9 pln\u00e9 propuknut\u00ed. Zk\u0159ivil obli\u010dej a ti\u0161e zast\u00e9nal. Probudit se v tuhle dobu o sv\u00e9 vlastn\u00ed v\u016fli bylo snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby jej probudil n\u011bkdo druh\u00fd. Takhle ho trestalo a mu\u010dilo jeho vlastn\u00ed j\u00e1 a on nev\u011bd\u011bl za co.<\/div>\n
Takhle brzk\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed bylo ale v\u00edce m\u00e9n\u011b v pl\u00e1nu. Nepatrn\u00fdm pohybem se Bill p\u0159eto\u010dil, aby vid\u011bl na Toma, ale ten se ve sp\u00e1nku obr\u00e1til na prav\u00fd bok, tak\u017ee le\u017eel k Billovi z\u00e1dy. Napadlo jej, jestli v noci znovu nezvracel, kdy\u017e le\u017eel v t\u00e9to poloze. C\u00edtil se velmi znepokojen\u011b, \u017ee jej to tentokr\u00e1t neprobudilo, ani kdy\u017e o to Toma v\u00fdslovn\u011b \u017e\u00e1dal, ale vy\u010d\u00edtat by mu to nemohl. Nebyl si \u00fapln\u011b jist\u00fd, jestli jej Tom v noci vn\u00edmal, kdy\u017e byl ospal\u00fd a je\u0161t\u011b k tomu opil\u00fd.<\/div>\n
Opatrn\u011b vyklouzl z vyh\u0159\u00e1t\u00e9 postele a tich\u00fdm na\u0161lapov\u00e1n\u00edm kolem postele p\u0159e\u0161el na Tomovu stranu, aby se pod\u00edval do k\u00fdble, zda tam na n\u011bj ne\u010dek\u00e1 n\u011bjak\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, ale plastov\u00e1 n\u00e1doba byla pr\u00e1zdn\u00e1.<\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e byl u Toma, pod\u00edval se do jeho sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159e. Vypadal, \u017ee m\u00e1 neklidn\u00fd sp\u00e1nek, ale spal a to bylo d\u016fle\u017eit\u00e9. Bill doufal, \u017ee tak vydr\u017e\u00ed alespo\u0148 hodinu, ne\u017e se k n\u011bmu vr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n

Jako my\u0161ka vyklouzl z pokoje a ve\u0161el do vlastn\u00edho, kde se obl\u00e9kl do sv\u011btl\u00fdch d\u017e\u00edn, \u010dern\u00e9ho tri\u010dka a z v\u011b\u0161\u00e1ku si vzal lehkou bundu. Projel si prsty vlasy, aby to vypadalo, \u017ee si na hlav\u011b z\u00e1m\u011brn\u011b vytvo\u0159il nedbal\u00fd rozcuch a nazul si jedny ze sv\u00fdch bot. Popadl mobil, pen\u011b\u017eenku a jako zlod\u011bj se kradl k domovn\u00edm dve\u0159\u00edm, kde si vzal kl\u00ed\u010de a z v\u011b\u0161\u00e1ku n\u011bjakou ta\u0161ku, kterou tam Simone nechala, kdy\u017e z n\u00ed vyskl\u00e1dala n\u00e1kup. Proklouznul \u0161kv\u00edrou mezi dve\u0159mi a futrem a hned za sebou je\u0161t\u011b sp\u00edc\u00ed d\u016fm zamknul. Ot\u0159epal se nad rann\u00edm chladem a musel si bundu nakonec zapnout na zip, a\u010dkoli byl toho n\u00e1zoru, \u017ee rozepnut\u00e1 vypadala stylov\u011b. Se zapnutou a\u017e ke krku si p\u0159ipadal jako vandr\u00e1k, nicm\u00e9n\u011b, se ujistil, \u017ee zip dojel a\u017e k jeho krku, proto\u017ee jestli n\u011bco nesn\u00e1\u0161el v\u00edc ne\u017e rann\u00ed vst\u00e1v\u00e1n\u00ed, pak to byla r\u00fdma a ucpan\u00fd nos. V\u016fbec se nec\u00edtil pohodln\u011b, kdy\u017e p\u0159e\u0161el pozemek p\u0159ed domem a vydal se k t\u00e9 \u017eelezn\u00e9 br\u00e1n\u011b, kter\u00e1 sice u\u017e nevypadal tolik stra\u0161ideln\u011b, ale dob\u0159e mu z n\u00ed po t\u011ble nebylo. Zvl\u00e1\u0161\u0165 v tomhle p\u0159\u00edtm\u00ed a s lesem dokola.<\/div>\n

C\u00edtil se mnohem l\u00e9pe, kdy\u017e se z odbo\u010dky k domu dostal na silnici, po kter\u00e9 se vydal do vesnice. Sna\u017eil se vybavit si p\u0159esnou trasu cesty, kterou sem p\u0159es vesnici jeli, proto\u017ee s ka\u017ed\u00fdm krokem se bl\u00ed\u017eil rychleji k alespo\u0148 n\u00e1znaku civilizace, dokud neskon\u010dil st\u00e1t na mal\u00e9 n\u00e1vsi, odkud vedly t\u0159i cesty stejn\u00fdm sm\u011brem. Jako kdy\u017e stoj\u00edte v poh\u00e1dce p\u0159ed troj\u00edmi dve\u0159mi vedle sebe a nev\u00edte, kter\u00e9 zvolit.<\/div>\n
\n
Na\u0161t\u011bst\u00ed pro Billa, se i tady na\u0161la rann\u00ed pt\u00e1\u010data, kter\u00e1 vylezla ze sv\u00fdch hn\u00edzd u\u017e takhle brzy r\u00e1no. Star\u0161\u00ed pan\u00ed kr\u00e1\u010dela nap\u0159\u00ed\u010d n\u00e1vs\u00ed kolem n\u011bjak\u00e9ho sloupu s ta\u0161kou v ruce, kter\u00e1 vypadala napln\u011bn\u00e1, tak\u017ee by to mohl b\u00fdt Bill\u016fv \u010dlov\u011bk, proto se vydal p\u0159\u00edmo k n\u00ed.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, kudy se dostanu do obchodu?“ zeptal se slu\u0161n\u011b. \u017dena se rozhl\u00e9dla kolem a bez slova Billa opatrn\u011b obe\u0161la a v\u00fdrazn\u011b p\u0159idala do kroku. Bill se za n\u00ed nech\u00e1pav\u011b oto\u010dil a visel na n\u00ed pohledem, dokud neza\u0161la do p\u0159edzahr\u00e1dky jednoho z nedalek\u00fdch dom\u016f a nerv\u00f3zn\u011b se nesna\u017eila naj\u00edt kl\u00ed\u010de v ta\u0161ce, aby se skryla uvnit\u0159.<\/div>\n
„Jasn\u011b, ty star\u00e1 \u0161katule. Jsem mimozem\u0161\u0165an a k p\u0159ist\u00e1n\u00ed jsem si vybral zrovna tuhle prdel sv\u011bta!“ zamumlal ironicky a zakoulel o\u010dima. \u017d\u00e1dn\u00fd jin\u00fd \u017eiv\u00e1\u010dek se kolem dokola nevyskytoval, tak\u017ee prost\u011b zvolil zlatou st\u0159edn\u00ed cestu a sm\u011ble vykro\u010dil. Maxim\u00e1ln\u011b se vr\u00e1t\u00ed a zkus\u00ed jednu z posledn\u00edch dvou mo\u017enost\u00ed. Byl si jist\u00fd, \u017ee by se stejn\u011b po p\u011bti kroc\u00edch ocitl na konci vesnice, tak\u017ee by se ani moc nenachodil.<\/div>\n
Spr\u00e1vn\u00e1 cesta byla ta \u00fapln\u011b vlevo, do kter\u00e9 se Bill nakonec trefil na podruh\u00e9. Moc lid\u00ed se kolem nehem\u017eilo, tak\u017ee bu\u010f \u0161el opravdu proklat\u011b brzy, co\u017e si myslel u\u017e od prvn\u00ed vte\u0159iny, kdy otev\u0159el o\u010di, \u017ee je proklat\u011b brzy, nebo \u0161el u\u017e hodn\u011b pozd\u011b, co\u017e by bylo daleko v\u00edce znepokojuj\u00edc\u00ed vzhledem k tomu, \u017ee bylo \u010dtvrt na sedm. M\u00edstn\u00ed p\u0159ece nemohli vst\u00e1vat d\u0159\u00edv ne\u017e slepice.<\/div>\n
V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b Bill vzal za kliku dve\u0159\u00ed s \u017eelezn\u00fdmi m\u0159\u00ed\u017eemi a ve\u0161el do ztichl\u00fdch prostor. Jak brzy zjistil. Tahle s\u00e1mo\u0161ka nebyla tak \u00fapln\u011b s\u00e1mo\u0161kou. Ve\u0161ker\u00e9 zbo\u017e\u00ed bylo naskl\u00e1d\u00e1no na pultech, pod nimi nebo za nimi a uprost\u0159ed v\u0161eho toho zbo\u017e\u00ed st\u00e1la nerudn\u00e1 \u017eensk\u00e1 s modrou s\u00ed\u0165ovou z\u00e1st\u011brou a sepnut\u00fdmi vlasy.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den,“ pozdravil Bill hlasit\u011b hned po vstupu dovnit\u0159 a pokou\u0161el se ignorovat t\u0159i star\u00e9 b\u00e1by, kter\u00e9 st\u00e1ly kousek od Billa, a prohl\u00ed\u017eely si \u010dasopisy ve stojanu, a\u010dkoli jejich pozornost byla okam\u017eit\u011b v\u011bnov\u00e1na mlad\u00e9mu cizinci, kter\u00fd se objevil v jejich skromn\u00e9m obch\u016fdku, kde si \u010das od \u010dasu n\u011bkdo n\u011bco nechal napsat na sekeru, proto\u017ee se tu v\u0161ichni dob\u0159e znali, ale tv\u00e1\u0159 mlad\u00e9ho mu\u017ee byla nov\u00e1 a vzbuzovala rozpaky a nervozitu.<\/div>\n

„Vezmu si tyhle noviny,“ polo\u017eila jedna ze star\u00fdch \u017een denn\u00ed tisk na pult a nevrle se po Billovi ohl\u00e9dla, zda se ji snad nepokou\u0161el p\u0159edb\u011bhnout.<\/div>\n
„Jako obvykle 99 cent\u016f, Hildo,“ \u0159ekla prodava\u010dka.<\/div>\n
„Jako obvykle jedno euro,“ pronesla Hilda a podala \u017een\u011b p\u011btieurovou bankovku, na\u010de\u017e vz\u00e1p\u011bt\u00ed dostala na zp\u011bt 4 eura. Vzala si sv\u016fj n\u00e1kup a vr\u00e1tila se ke sv\u00fdm p\u0159\u00edtelkyn\u00edm, kter\u00e9 si hned za\u010daly n\u011bco \u0161u\u0161kat.<\/div>\n
„Vzal bych si 15 rohl\u00edk\u016f,“ poru\u010dil si Bill a zkou\u0161el bez pozn\u00e1mek p\u0159etrp\u011bt zkoumav\u00fd pohled \u017eeny, kter\u00fd se pro proluxov\u00e1n\u00ed jeho horn\u00ed \u010d\u00e1sti t\u011bla, kter\u00e1 vy\u010duhovala nad pultem, zastavil na jeho obli\u010deji se v\u0161emi t\u011bmi kovov\u00fdmi v\u011bcmi p\u00edchnut\u00fdmi do jeho k\u016f\u017ee. Prodava\u010dka utrhla igelitov\u00fd pytl\u00edk a bl\u00ed\u017eila se k prout\u011bn\u00e9mu \u0161upleti, aby z n\u011bj nabrala po\u017eadovan\u00e9 pe\u010divo. „Douf\u00e1m, \u017ee se vr\u00e1t\u00edte pro ty igelitov\u00e9 rukavice, ne\u017e se toho j\u00eddla budete dot\u00fdkat,“ podotkl Bill hlasit\u011b a zap\u0159el se dlan\u011bmi o hranu pultu, odhodlan\u00fd tu zp\u016fsobit nev\u00eddan\u00fd rozruch. \u017dena jej probodla vra\u017eedn\u00fdm pohledem a na\u0161tvan\u011b hodila s\u00e1\u010dek do pe\u010diva, vracej\u00edc se pro rukavice, kter\u00e9 norm\u00e1ln\u011b nepou\u017e\u00edvala. „Ned\u00edvejte se na m\u011b takhle. Netvrd\u00edm, \u017ee si nemyjete ruce, ale p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jste dr\u017eela v obou dlan\u00edch pen\u00edze, kter\u00e9 p\u0159ed v\u00e1mi dr\u017eel v ruce b\u016fhv\u00ed kdo,“ vp\u00e1lil j\u00ed a sledoval, jak \u017eena rozzu\u0159en\u011b strh\u00e1v\u00e1 dv\u011b igelitov\u00e9 rukavice z h\u00e1\u010dku a nasazuje si je. Vr\u00e1tila se k rohl\u00edk\u016fm a za\u010dala je rv\u00e1t do o\u010dividn\u011b mal\u00e9ho pytl\u00edku, kter\u00fd takov\u00e9 mno\u017estv\u00ed nemohl pojmout, ani kdyby si to prodava\u010dka sebev\u00edc p\u0159\u00e1la. Billa opravdu unavovalo sledovat, jak se sna\u017e\u00ed posledn\u00edch p\u011bt rohl\u00edk\u016f nacpat dovnit\u0159, ani\u017e by s\u00e1\u010dek neprotrhla, nebo j\u00ed pe\u010divo nepopadalo zp\u011bt do ko\u0161e.<\/p>\n

„Jestli tady m\u00e1te ty igelitov\u00e9 s\u00e1\u010dky jen na denn\u00ed p\u0159\u00edd\u011bl, tak j\u00e1 si ten jeden nav\u00edc klidn\u011b zaplat\u00edm,“ podotkl a byl si naprosto jist\u00fd, \u017ee \u017eena, kter\u00e1 na chv\u00edli ustala v \u010dinnosti, musela b\u00fdt vzteky rud\u00e1 v obli\u010deji. P\u0159esto ml\u010dky zav\u00e1zala s\u00e1\u010dek s deseti rohl\u00edky a pro zbyl\u00fdch p\u011bt si utrhla nov\u00fd s\u00e1\u010dek. Polo\u017eila zbo\u017e\u00ed p\u0159ed Billa a cht\u011bla v\u0161e za\u010d\u00edt markovat.<\/div>\n

„Je\u0161t\u011b bych prosil colu, kdybyste byla tak laskav\u00e1,“ uk\u00e1zal na lednici, ve kter\u00e9 st\u00e1l n\u00e1poj balen\u00fd pouze do mal\u00fdch plechovek. Na v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed, kter\u00e9 by bylo v l\u00e1hv\u00edch, jich tu asi moc neu\u017eilo. Lednice se s t\u0159\u00edsknut\u00edm zav\u0159ela a p\u0159ed Billem p\u0159ist\u00e1la je\u0161t\u011b jedna \u010derven\u00e1 plechovka.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b n\u011bco?“ zasy\u010dela prodava\u010dka.<\/div>\n
„Ne, to bude v\u0161e,“ \u0159ekl Bill l\u00edsav\u00fdm hlasem a n\u00e1kup si nah\u00e1zel do ta\u0161ky, ne\u017e mu \u017eena sd\u011bl\u00ed \u010d\u00e1stku. Pot\u00e9 vyt\u00e1hl pen\u011b\u017eenku a z\u00e1m\u011brn\u011b podal \u017een\u011b obnos nav\u00fd\u0161en\u00fd o dv\u011b eura.<\/div>\n
„To je dobr\u00e9. Za zbytek si kupte lekci vst\u0159\u00edcn\u00e9 komunikace se z\u00e1kazn\u00edkem. Hezk\u00fd den,“ rozlou\u010dil se, popadl ta\u0161ku a z kr\u00e1mu ode\u0161el, a\u0165 si b\u00e1by post\u011b\u017euj\u00ed, co jim to tam p\u0159ijelo za drzouna.<\/p>\n

Bill se spokojen\u00fd vracel stejnou cestou zp\u011bt jen o 15 rohl\u00edk\u016f a plechovku t\u011b\u017e\u0161\u00ed a n\u011bkolik euro a p\u00e1r cent\u016f leh\u010d\u00ed. P\u0159iv\u00edtal jej stejn\u011b tich\u00fd d\u016fm, kter\u00fd jej p\u0159edt\u00edm vyprov\u00e1zel. Po odlo\u017een\u00ed kl\u00ed\u010d\u016f stranou Bill zaplul do kuchyn\u011b a polo\u017eil si ta\u0161ku na linku. Plechovku vyndal a postavil stranou a rohl\u00edky v s\u00e1\u010dc\u00edch vysypal. Postavil vodu na \u010daj a ze sk\u0159\u00ed\u0148ky vyndal tal\u00ed\u0159ek, na kter\u00fd polo\u017eil dva \u010derstv\u00e9 k\u0159upav\u00e9 kousky pe\u010diva. S\u00e1\u010dek zav\u00e1zal a odsunul stranou. Vyt\u00e1hl sklenici a sv\u016fj \u010derven\u00fd termohrnek. Z \u0161upl\u00edku vyndal pol\u00e9vkovou l\u017e\u00edci a z dal\u0161\u00ed sk\u0159\u00edn\u011b st\u0159\u00edbrn\u00fd t\u00e1c, na kter\u00fd v\u0161e postavil. Do termohrnku hodil s\u00e1\u010dek s \u010dern\u00fdm \u010dajem a p\u0159ipravil si d\u00f3zi\u010dku s cukrem. Voda mezit\u00edm za\u010dala v\u0159\u00edt, a jak unikala p\u00e1ra ven, za\u010dala konvice pomalu hv\u00edzdat. Bill vypnul plyn a horkou vodou zalil s\u00e1\u010dek s \u010dajem, kter\u00fd m\u00e1chal tak dlouho, dokud se voda nezabarvila, a teprve pak s\u00e1\u010dek vyndal, \u010daj jen lehounce osladil, proto\u017ee cola sama o sob\u011b v sob\u011b m\u011bla docela dost cukru, nat\u00e1hl se je\u0161t\u011b po plat\u00ed\u010dku s pr\u00e1\u0161ky, kter\u00e9 tam podle slibu nechala Simone, a s cel\u00fdm n\u00e1kladem pomalu zdolal celou kuchy\u0148 a nam\u00ed\u0159il si to p\u0159\u00edmo do pokoje k Tomovi. U dve\u0159\u00ed musel nakonec t\u00e1c polo\u017eit na zem, otev\u0159\u00edt, vej\u00edt dovnit\u0159, odlo\u017eit t\u00e1c na psac\u00ed st\u016fl a zav\u0159\u00edt, proto\u017ee poka\u017ed\u00e9, co se sna\u017eil otev\u0159\u00edt si loktem, hladina \u010daje v termohrnku se rozvlnila a sna\u017eila se dostat p\u0159es okraj. Teprve a\u017e Bill odlo\u017eil t\u00e1c na no\u010dn\u00ed stolek, tak termohrnek zav\u0159el v\u00ed\u010dkem, aby u\u017e v\u00edc tepla z n\u00e1poje neunikalo.<\/div>\n

Tom je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d spal, tentokr\u00e1t oto\u010den\u00fd \u010delem k Billovi. S jeho probuzen\u00edm Bill nemusel sp\u011bchat. Rohl\u00edky neute\u010dou, cole bublinky nevy\u0161um\u00ed, proto\u017ee je\u0161t\u011b nebyla otev\u0159en\u00e1, a \u010daj d\u00edky termohrnku jen tak nevychladne. Billovi trochu kleslo srdce, kdy\u017e vid\u011bl tu ubohou a nesourodou sn\u00eddani, kterou bude muset Tom sn\u00edst, aby mu nebylo je\u0161t\u011b v\u00edc \u0161patn\u011b, ale nedalo se nic d\u011blat. Oba budou r\u00e1di, kdy\u017e Tom\u016fv \u017ealudek p\u0159ijme alespo\u0148 n\u011bco z toho t\u00e1cu. Bill to tak d\u011bl\u00e1val. Nejd\u0159\u00edv po l\u017ei\u010dk\u00e1ch pil colu a pak si dal ho\u0159k\u00fd \u010dern\u00fd \u010daj se such\u00fdm rohl\u00edkem. I kdy\u017e se prokl\u00ednal, \u017ee stejn\u011b vyzvrac\u00ed i tohle, nakonec to v sob\u011b udr\u017eel a vytvo\u0159il si tak dobr\u00fd z\u00e1klad pro dal\u0161\u00ed j\u00eddlo.<\/p>\n

Tomova obvykl\u00e1 hodina probuzen\u00ed nade\u0161la, a i kdy\u017e jeho t\u011blo podv\u011bdom\u011b v\u011bd\u011blo, \u017ee by je\u0161t\u011b m\u011blo sp\u00e1t, proto\u017ee se pot\u0159ebovalo del\u0161\u00edm sp\u00e1nkem a odpo\u010dinkem uzdravit, p\u0159esto se Tomova v\u00ed\u010dka zachv\u011bla a jeho o\u010di brzy zam\u017eouraly do sv\u011btla.<\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pozdravil jej Bill a sledoval ka\u017ed\u00fd jeho pohyb.<\/div>\n
„Bille?“ za\u0161eptal Tom nejist\u011b.<\/div>\n
„Jo,“ potvrdil mu. „Jak je ti?“ nakr\u010dil Bill \u010delo.<\/div>\n
„Na um\u0159en\u00ed,“ zast\u00e9nal Tom a pokusil se na posteli posadit.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bude\u0161 je\u0161t\u011b zvracet?“ Sotva to Bill do\u0159ekl, Tom vykulil o\u010di, p\u0159ipl\u00e1cl si dla\u0148 na rty a v m\u017eiku vypr\u00e1zdnil sv\u016fj u\u017e tak pr\u00e1zdn\u00fd \u017ealudek do kybl\u00edku vedle postele. Bill si povzdechl a vstal z matrace, aby provedl stejn\u00fd ritu\u00e1l jako v noci. Pomohl Tomovi zp\u011bt do pohodln\u00e9 pozice, do\u0161el pro sklenici vody a je\u0161t\u011b vlhk\u00fd ru\u010dn\u00edk, kter\u00fd stejn\u011b znovu namok\u0159il, a jakmile si Tom vypl\u00e1chl \u00fasta, \u0161el vypr\u00e1zdnit a vym\u00fdt k\u00fdbl do koupelny. Byl si jist\u00fd, \u017ee v\u00edc u\u017e Tom zvracet nebude, ale p\u0159ece jen jej je\u0161t\u011b postavil k posteli.<\/div>\n
„Tak jo. Kur\u00fdrov\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee za\u010d\u00edt,“ pronesl d\u016fle\u017eit\u011b a se zasy\u010den\u00edm otev\u0159el plechovku sladk\u00e9ho n\u00e1poje, kter\u00fd najednou vylil do p\u0159ipraven\u00e9 sklenice. Oto\u010dil se k Tomovi, aby pod jeho z\u00e1da naskl\u00e1dal trochu v\u00edce pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a jedn\u00edm podlo\u017eil i jeho t\u00fdl, aby jej netla\u010dilo d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u010delo postele. Se sklenic\u00ed a l\u017ei\u010dkou se p\u0159isunul \u00fapln\u011b k Tomovi.<\/div>\n
„Co je to?“ zamumlal Tom ospale.<\/div>\n
„Cola. Zapln\u00ed ti \u017ealudek, abys do n\u011bj pak mohl p\u0159ijmout \u010daj a such\u00fd rohl\u00edk,“ vysv\u011btlil mu Bill a nabral na l\u017ei\u010dku \u010dernou tekutinu. Nenabral a\u017e po okraj, proto\u017ee je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d musel l\u017ei\u010dku ze skleni\u010dky vyt\u00e1hnout a p\u0159es pe\u0159iny ji dopravit Tomovi do \u00fast, proto\u017ee on s\u00e1m nevypadal, \u017ee by to zvl\u00e1dl. Vlo\u017eil Tomovi prvn\u00ed dou\u0161ek coly do \u00fast a nechal jej to spolknout.<\/div>\n
„Dej mi v\u011bd\u011bt, a\u017e uc\u00edt\u00ed\u0161, \u017ee to nechce znovu ven. Mus\u00edme pomalu,“ pousm\u00e1l se Bill a se l\u017ei\u010dkou potopenou v tekutin\u011b se d\u00edval, jak Tom bojuje i s trochou vody pln\u00e9 cukru a barviv.<\/div>\n
„Co se stalo?“ p\u00eddil se Tom po d\u016fvodu, pro\u010d ho bol\u00ed b\u0159icho a v hlav\u011b mu n\u011bkdo b\u011bh\u00e1 se sb\u00edje\u010dkou.<\/div>\n
„Hloup\u00fd Gordon a Set ti v\u010dera ochotn\u011b nal\u00edvali rum, kv\u016fli kter\u00e9mu se te\u010f tak c\u00edt\u00ed\u0161. To se st\u00e1v\u00e1, kdy\u017e vypije\u0161 moc alkoholu. Je to norm\u00e1ln\u00ed stav,“ \u0159ekl Bill a nabral dal\u0161\u00ed l\u017ei\u010dku \u010dern\u00e9ho l\u00e9ku a str\u010dil ji do Tomovy pusy.<\/div>\n
„N\u011bjak si to nevybavuji,“ zak\u0148u\u010del Tom ne\u0161\u0165astn\u011b a stiskl si dlan\u011bmi oba sp\u00e1nky.<\/div>\n
„To se taky st\u00e1v\u00e1, \u017ee ti n\u011bkter\u00e9 v\u011bci vypadnou, ale t\u00edm se netrap, dostanu t\u011b z toho,“ p\u0159isl\u00edbil Bill a nat\u00e1hl se s dal\u0161\u00ed v\u00e1rkou jeho medic\u00edny.<\/p>\n

Postupn\u011b Tom za\u010dal polykat colu bez probl\u00e9m\u016f a nevypadal, \u017ee se o n\u011bj pokou\u0161\u00ed dal\u0161\u00ed zvracen\u00ed, proto polopr\u00e1zdnou sklenici odlo\u017eil na t\u00e1c a nat\u00e1hl se po tal\u00ed\u0159ku s rohl\u00edky a po termohrnku.<\/div>\n

„Je to sice chud\u00e1 sn\u00eddan\u011b a s n\u011b\u010d\u00edm dal\u0161\u00edm by to bylo chutn\u011bj\u0161\u00ed, ale v\u011b\u0159 mi, \u017ee ti za tohle \u017ealudek pozd\u011bji pod\u011bkuje. Neboj, jsou \u010derstv\u00e9 a k\u0159upav\u00e9,“ pochv\u00e1lil Bill pe\u010divo a polo\u017eil tal\u00ed\u0159ek Tomovi do kl\u00edna. „Tady je potom \u010daj na zapit\u00ed, je ho\u0159k\u00fd jen s tro\u0161inkou cukru, tak abys s t\u00edm po\u010d\u00edtal. A\u017e sn\u00ed\u0161 alespo\u0148 p\u016flku toho rohl\u00edku, tak tu pro tebe m\u00e1m pr\u00e1\u0161ky na bolest hlavy, aby se ti ulevilo,“ popisoval mu Bill, co za proceduru a l\u00e9\u010debn\u00e9 postupy Toma je\u0161t\u011b \u010dekaj\u00ed, a dr\u017eel termohrnek v dlani, ne\u017e se Tom rozhodne, \u017ee chce rohl\u00edk zap\u00edt, aby mu l\u00e9pe klouzal do krku, kdy\u017e byl tak such\u00fd.<\/div>\n
„Jsi n\u011bjak\u00fd tich\u00fd,“ v\u0161iml si Tom i p\u0159es sv\u016fj neblah\u00fd stav, kdy ka\u017ed\u00e1 my\u0161lenka bolela.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. V\u011b\u0159 mi. Pr\u00e1v\u011b te\u010f chce\u0161 vedle sebe tich\u00e9ho nebo rad\u011bji v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9ho Billa, proto\u017ee ten norm\u00e1ln\u00ed Bill by ti mluven\u00edm vyvrtal d\u00edru do hlavy, kter\u00e1 t\u011b u\u017e tak mus\u00ed nep\u0159edstaviteln\u011b bolet, mimo to, ticho je dal\u0161\u00ed z m\u00fdch l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch postup\u016f,“ pousm\u00e1l se. Tom mu zmu\u010den\u011b \u00fasm\u011bv vr\u00e1til a nep\u0159est\u00e1val \u017ev\u00fdkat pe\u010divo. Po jednom sn\u011bden\u00e9m rohl\u00edku se nat\u00e1hl pro \u010daj.<\/div>\n
„Opatrn\u011b. Bude je\u0161t\u011b hork\u00fd,“ upozornil jej a oto\u010dil v\u00ed\u010dkem, aby se objevil mal\u00fd otvor, odkud se Tom mohl nap\u00edt. Hned na to s\u00e1hl pro l\u00e9ky a jednu pilulku vym\u00e1\u010dkl do Tomovy nastaven\u00e9 dlan\u011b. Dva nebyly pot\u0159eba, proto\u017ee od t\u00e9 doby, co Bill dosp\u011bl, u\u017e kupovali jen siln\u00e9 d\u00e1vky pro dosp\u011bl\u00e9, u kter\u00fdch sta\u010dila jedna tableta. V d\u011btsk\u00e9 verzi l\u00e9k\u016f by si Tom musel vz\u00edt minim\u00e1ln\u011b dva, aby do dosp\u011bl\u00e9ho t\u011bla dostal dostatek pot\u0159ebn\u00fdch l\u00e1tek, kter\u00e9 za\u00fato\u010d\u00ed na bolest.<\/p>\n

S ne moc velk\u00fdm nad\u0161en\u00edm do sebe je\u0161t\u011b zvl\u00e1dl nasoukat p\u016flku druh\u00e9ho rohl\u00edku, kter\u00fd zapil \u010dajem a sed\u0159en\u011b vydechl, jako by se po cel\u00e9m dnu t\u011b\u017ek\u00e9 pr\u00e1ce kone\u010dn\u011b posadil a ulevil sv\u00e9mu t\u011blu. Tahle sn\u00eddan\u011b mu opravdu dala zabrat. V hlav\u011b mu pulsovalo, sp\u00e1nky tepaly a z \u010dela se mu z\u00e1konit\u011b muselo n\u011bco tla\u010dit ven, proto zaklonil hlavu a hluboce vydechl. Bill odklidil v\u0161e stranou a na no\u010dn\u00edm stolku nechal st\u00e1t jen zbytek \u010daje. Ostatn\u00ed n\u00e1dob\u00ed naskl\u00e1dal na t\u00e1c a obr\u00e1til se k Tomovi, kter\u00fd vsed\u011b klimbal.<\/div>\n

„M\u011bl bys je\u0161t\u011b sp\u00e1t, Tome. Zkusit to zaspat, ne\u017e ten pr\u00e1\u0161ek za\u010dne p\u016fsobit, hm?“ navrhl mu a pomohl Tomovi dostat se do lep\u0161\u00ed pozice pro sp\u00e1nek. Nat\u0159epal mu pol\u0161t\u00e1\u0159, pomohl mu se polo\u017eit, aby se neuhodil do hlavy a p\u0159ikryl jej p\u0159ikr\u00fdvkou i s rameny, aby mu ven \u010douhala jen hlava. Pak sjel z matrace, popadl t\u00e1c a pokoj ti\u0161e opustil, aby mohl Tom odpo\u010d\u00edvat. Cestou do kuchyn\u011b sn\u011bdl zbytek rohl\u00edku, kter\u00fd u\u017e Tom necht\u011bl, proto\u017ee m\u011bl s\u00e1m u\u017e hlad a byl sv\u00e9mu \u017ealudku vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee se zdr\u017eel hlasit\u00fdch projev\u016f, kdy\u017e se d\u00edval na Toma, jak j\u00ed, a\u010dkoli s\u00e1m byl hladov\u00fd.<\/div>\n
Osud mu z\u0159ejm\u011b vracel jeho dobrodin\u00ed, kter\u00e9 vykonal pro Toma, kdy\u017e ve\u0161el do kuchyn\u011b a kolem linky u\u017e pob\u00edhala Simone, dokon\u010duj\u00edc sn\u00eddani. V Billovi se rozezvonily zvonky \u0161t\u011bst\u00ed, kdy\u017e na n\u011bj \u010dekal hork\u00fd \u010daj a bohat\u00e1 sn\u00eddan\u011b a pak ty zvonky utichly, kdy\u017e u stolu taky \u010dekal Gordon, na kter\u00e9ho byl Bill st\u00e1le na\u0161tvan\u00fd.<\/p>\n

„Ahoj,“ pozdravil neutr\u00e1ln\u011b oba rodi\u010de. M\u00e1mu cht\u011bl pozdravit vesele a Gordona na\u0161tvan\u011b, tak z\u016fstal u ledabyl\u00e9ho pozdravu bez emoc\u00ed a odlo\u017eil t\u00e1c stranou. Vyklopil do sebe zbytek coly a n\u00e1dob\u00ed naskl\u00e1dal do d\u0159ezu.<\/div>\n

„Ty u\u017e jsi sn\u00eddal?“ povyt\u00e1hla Simone obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 ne. Tom,“ poopravil ji.<\/div>\n
„A kde se tu vzaly ty \u010derstv\u00e9 rohl\u00edky?“<\/div>\n
„P\u0159inesl jsem je z obchodu.“<\/div>\n
„Kdy?“<\/div>\n
„No r\u00e1no p\u0159ece. Kdy jindy?“ proto\u010dil Bill o\u010di a zasedl za st\u016fl.<\/div>\n
„A co t\u011b to napadlo?“<\/div>\n
„No muselo m\u011b to napadnout hned po tom, co jist\u00e9 nejmenovan\u00e9 osoby v\u010dera napadlo Toma zcinkat tak, \u017ee bude r\u00e1d, kdy\u017e zvl\u00e1dne sn\u00edst norm\u00e1ln\u00ed j\u00eddlo u\u017e dnes k ve\u010de\u0159i, proto\u017ee pochybuju, \u017ee by jeho \u017ealudek p\u0159iv\u00edtal n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e such\u00fd rohl\u00edk a ho\u0159k\u00fd \u010daj,“ zamra\u010dil se a vyslal Gordonovi extra zni\u010duj\u00edc\u00ed pohled, proto\u017ee to bylo v\u0161echno jeho vina. Tomovi bylo \u0161patn\u011b, Bill musel brzy vst\u00e1vat, vyst\u00e1t \u017eenskou v obchodu a je\u0161t\u011b d\u011blat ch\u016fvu. No. Ten posledn\u00ed bod mu a\u017e tak nevadil, ale \u0161lo o princip.<\/p>\n

„Jak mu je?“ optal se Gordon.<\/div>\n

„Oh v\u00fdborn\u011b! Sk\u00e1\u010de po posteli a raduje se ze svoj\u00ed prvn\u00ed kocoviny,“ odpov\u011bd\u011bl mu Bill ironicky. Gordon otr\u00e1ven\u011b oto\u010dil o\u010di v sloup. Jeho nevlastn\u00ed syn se op\u011bt dostal do sv\u00e9ho mrcha lomeno hysterka m\u00f3du. To zas bude den.<\/div>\n
„No dob\u0159e no. Mo\u017en\u00e1 jsme mu u\u017e pak nem\u011bli nal\u00edvat, ale j\u00e1 mu to do krku nelil. To on,“ br\u00e1nil se Gordon.<\/div>\n
„Jo proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, jak\u00fd to bude m\u00edt n\u00e1sledky. Bo\u017ee! Je mi 25 let a m\u00e1m daleko v\u00edc rozumu a to ani nejsem rodi\u010d,“ du\u0161oval se Bill.<\/div>\n
„Jsem nevlastn\u00ed,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Gordon.<\/div>\n
„To t\u011b ani trochu neomlouv\u00e1.“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1, proto\u017ee k tob\u011b jsem p\u0159i\u0161el, a\u017e u\u017e byla tvoje v\u00fdchova skoro dokon\u010den\u00e1, i kdy\u017e jak se tak na tebe kouk\u00e1m, m\u00e1\u0161 p\u0159ed sebou je\u0161t\u011b dlouhou cestu,“ u\u0161kl\u00edbl se Gordon.<\/div>\n
„Oh? Najednou! A kdo se tady p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti oh\u00e1n\u00ed t\u00edm, \u017ee je m\u016fj rodi\u010d nebo n\u00e1hradn\u00ed t\u00e1ta, huh?“<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 t\u011b pra\u0161t\u00edm,“ varoval jej Gordon s lehk\u00fdm sm\u00edchem v hlase.<\/div>\n
„A j\u00e1 ti to v m\u017eiku vr\u00e1t\u00edm,“ za\u0161eptal Bill, aby to Simone nesly\u0161ela.<\/div>\n
„Tak u\u017e sta\u010dilo vy dva. Ko\u010dkujete se tady jako mal\u00ed haranti,“ sna\u017eila se Simone jejich konverzaci utnout, dokud to je\u0161t\u011b \u0161lo.<\/div>\n
„To proto\u017ee jeden z n\u00e1s po\u0159\u00e1d je,“ vypl\u00e1zl na Billa jazyk.<\/div>\n
„A ten druh\u00fd z n\u00e1s z n\u011bj je\u0161t\u011b nevyrostl,“ vr\u00e1til Gordonovi palbu a za\u0159ehtal se. Gordon mu v\u011bnoval smrt\u00edc\u00ed pohled a kousl do sv\u00e9 sn\u00eddan\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e. P\u016fjdu se pak Tomovi omluvit,“ vzdal se.<\/div>\n
„Jasn\u011b. S t\u00edm zbytkem rumu v ruce, co? Abyste si na to usm\u00ed\u0159en\u00ed p\u0159ipili. Ani omylem,“ zatrhl mu Bill. Gordon vybouchl sm\u00edchy, a\u017e poprskal desku stolu p\u0159ed sebou. Bill se na n\u011bj nejd\u0159\u00edv o\u0161kliv\u011b pod\u00edval, ale pak se k n\u011bmu p\u0159idal a cel\u00e9 jejich \u017eabomy\u0161\u00ed v\u00e1lce se spole\u010dn\u011b zasm\u00e1li.<\/div>\n
Bill to nikdy ne\u0159ekl nahlas, ale p\u0159esn\u011b tohle na Gordonovi zbo\u017e\u0148oval. Mohl si z n\u011bj utahovat, b\u00fdt na n\u011bj v mez\u00edch mo\u017enost\u00ed drz\u00fd a Gordon nejen\u017ee Billa nepotrestal, on se naladil na stejnou vlnu a sna\u017eil se mu b\u00fdt vyrovnan\u00fdm soupe\u0159em. Jen\u017ee nad Billem m\u011bl jen m\u00e1lokdo \u0161anci zv\u00edt\u011bzit.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Venku byla \u010derno\u010dern\u00e1 tma. Tedy alespo\u0148 o to by se Bill h\u00e1dal, kdyby jej n\u011bkdo v tuto dobu probudil s t\u00edm, \u017ee je r\u00e1no. Realita byla takov\u00e1, \u017ee bylo ji\u017e d\u00e1vno po rozedn\u011bn\u00ed, ale slunce je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b nevy\u0161lo, tak\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[600],"tags":[],"class_list":["post-3291","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-to-be-found"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3291","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3291"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3291\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3291"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3291"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3291"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}