{"id":3305,"date":"2015-02-23T15:00:00","date_gmt":"2015-02-23T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3294"},"modified":"2015-02-23T15:00:00","modified_gmt":"2015-02-23T14:00:00","slug":"lost-to-be-found-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/02\/23\/lost-to-be-found-27\/","title":{"rendered":"Lost to be found 27."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong> Ahoj v\u0161ichni, d\u011bkuji v\u00e1m moc za koment\u00e1\u0159e a u\u017eijte si n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edl. Jsem na n\u011bj py\u0161n\u00e1 \ud83d\ude42 Va\u0161e M.<\/em> :o*<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo t\u00e9m\u011b\u0159 nad lidsk\u00e9 s\u00edly udr\u017eet Billa na jednom m\u00edst\u011b, aby neprchl tam, kam jej to nejv\u00edce t\u00e1hlo, ale v tomhle rovn\u00e9m boji nakonec Simone zv\u00edt\u011bzila a p\u0159im\u011bla Billa z\u016fstat v kuchyni s Gordonem pod z\u00e1minkou, \u017ee je t\u0159eba vyndat a rozt\u0159\u00eddit n\u00e1kup. Poru\u010dila mu vysypat t\u011bstoviny a ostatn\u00ed lu\u0161t\u011bniny do d\u00f3z, sal\u00e1my a s\u00fdry d\u00e1t do krabi\u010dky, aby v lednici nele\u017eely zabalen\u00e9 v pap\u00edru nebo s\u00e1\u010dku z \u0159eznictv\u00ed, a tekut\u00e9 m\u00fddlo, aby doplnil do d\u00e1vkova\u010de. Gordonovi poru\u010dila, \u017ee kdyby byl jejich syn podez\u0159ele rychle hotov\u00fd, aby jej n\u011b\u010d\u00edm rychle zam\u011bstnal, ne\u017e n\u011bco pokaz\u00ed.<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b z toho d\u016fvodu rychle popadla zbyl\u00e9 ta\u0161ky z p\u0159eds\u00edn\u011b a zdolala vzd\u00e1lenost z chodby a\u017e k jejich pokoj\u016fm. Jej\u00ed srdce se rozbu\u0161ilo, kdy\u017e minula Bill\u016fv pokoj a bl\u00ed\u017eila se k tomu Tomovu. Druh\u00fd chlapec nevylezl ani tehdy, kdy\u017e sly\u0161el, \u017ee u\u017e se Tr\u00fcmperovi vr\u00e1tili od pr\u00e1vn\u00edka. Do\u0161lo na Billova slova, \u017ee se Tom boj\u00ed vyj\u00edt z pokoje, aby n\u011bkomu nep\u0159ek\u00e1\u017eel. Cesta do Freiburgu a zp\u011bt byla dostate\u010dn\u011b dlouh\u00e1 na to, aby mohla Simone p\u0159em\u00fd\u0161let a ledasjak\u00e9 v\u011bci a postoje p\u0159ehodnotit. Decentn\u011b za\u0165ukala na Tom\u016fv pokoj a vy\u010dk\u00e1vala.<\/div>\n
„D\u00e1le,“ zavolal Tom, \u0161kleb\u00edc se, \u017ee jen co od n\u011bj Bill ode\u0161el, u\u017e je zase zp\u00e1tky. Nejsp\u00ed\u0161 rodi\u010d\u016fm pod rukama ukradl dobroty, kter\u00e9 se mu zamlouvaly a p\u0159i\u0161el je zkonzumovat sem, po\u010d\u00edtaj\u00edc s t\u00edm, \u017ee mu Tom pom\u016f\u017ee. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ale bylo, \u017ee tentokr\u00e1t Bill \u010dekal na vyzv\u00e1n\u00ed, \u017ee m\u016f\u017ee vstoupit, \u017ee by zm\u011bnil taktiku?<\/div>\n
\u017de nezm\u011bnil, se uk\u00e1zalo hned, jakmile Simone otev\u0159ela a objevila se mezi futry. Tom se okam\u017eit\u011b nap\u0159\u00edmil a jeho posed na posteli byl r\u00e1zem strnul\u00fd. Simonino srdce pokleslo, kdy\u017e na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bla, jak siln\u00fd respekt a obavy v Tomovi vzbuzuje.<\/p>\n

Zat\u00edm beze slova p\u0159endala ta\u0161ky do druh\u00e9 ruky a zav\u0159ela za sebou dve\u0159e, doufaj\u00edc, \u017ee v tom kr\u00e1tk\u00e9m okam\u017eiku, kdy v\u011bnovala pozornost zav\u00edr\u00e1n\u00ed, p\u0159ijde na to, jak v\u0161echny v\u011bci napravit.<\/div>\n

„Ahoj Tome,“ pozdravila jej ti\u0161e a p\u0159e\u0161la trochu bl\u00ed\u017e k n\u011bmu.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ odpov\u011bd\u011bl j\u00ed Tom nejist\u011b. Netu\u0161il, co mohla cht\u00edt, \u017ee se za n\u00edm odv\u00e1\u017eila p\u0159ij\u00edt a\u017e sem, ale toto bylo a\u017e na druh\u00e9m m\u00edst\u011b. Daleko paralyzovan\u011bj\u0161\u00ed byl z toho, \u017ee na n\u011bj Billova m\u00e1ma mluvila a bylo o\u010dividn\u00e9, \u017ee v\u0161e, co \u0159\u00edk\u00e1, pat\u0159\u00ed opravdu jemu a neschov\u00e1v\u00e1 svoje slova za mno\u017en\u00e9 \u010d\u00edslo, kdy\u017e se nach\u00e1zeli v jedn\u00e9 m\u00edstnosti v\u0161ichni.<\/div>\n
„Uhm v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, mezit\u00edm, co jsme byli pry\u010d?“ zeptala se konverza\u010dn\u011b, proto\u017ee jaksi nev\u011bd\u011bla, kde za\u010d\u00edt.<\/div>\n
„Ano,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. „Chcete se posadit?“ zeptal se opatrn\u011b a uk\u00e1zal na \u017eidli u psac\u00edho stolu. Simone si nab\u00edzen\u00e9 m\u00edsto prohl\u00e9dla a rychle si spo\u010d\u00edtala, \u017ee by byla od Toma p\u0159\u00edli\u0161 daleko, proto se rozhodla vz\u00edt chlapci v\u00edtr z plachet a usadila se na matraci. Jen na okraj a v \u00factyhodn\u00e9 vzd\u00e1lenosti od Toma, kter\u00fd naopak sed\u011bl v tureck\u00e9m sedu p\u0159esn\u011b uprost\u0159ed, jak to d\u011bl\u00e1val, kdy\u017e u n\u011bj byl Bill. Tom zamrkal, ale ne\u0159ekl nic. V\u0161echno kolem nich bylo tak nesm\u011bl\u00e9 a opatrn\u00e9, a\u017e se z toho Tomovi to\u010dila hlava. P\u0159\u00e1l si, aby tu byl Bill a v\u0161echno uleh\u010dil.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Asi si \u0159\u00edk\u00e1\u0161, co m\u011b p\u0159ivedlo a\u017e sem,“ pousm\u00e1la se Simone trpce, uv\u011bdomuj\u00edc si sv\u00e9 p\u0159ede\u0161l\u00e9 odta\u017eit\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. „Po cest\u011b do m\u011bsta a z n\u011bj jsem je\u0161t\u011b jednou nad v\u0161\u00edm pop\u0159em\u00fd\u0161lela a do\u0161la jsem k z\u00e1v\u011bru, \u017ee jsem se k tob\u011b nechovala hezky. Moc lid\u00ed jsi ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nepoznal a m\u016fj p\u0159\u00edklad toho, jak se k sob\u011b mohou lid\u00e9 chovat, nebyl zrovna u\u010debnicov\u00fdm p\u0159\u00edkladem.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku. Nikdy jsem ne\u010dekal, \u017ee m\u011b budete vy nebo v\u00e1\u0161 man\u017eel milovat, v\u017edy\u0165 jsem ciz\u00ed,“ vydechl Tom a za\u010dal si hr\u00e1t s nohavicemi od sv\u00fdch tepl\u00e1k\u016f.<\/div>\n
„To nen\u00ed tak \u00fapln\u011b p\u0159esn\u00e9,“ vyvr\u00e1tila mu Simone. „Alinda -moje teta- t\u011b vychovala a a\u010dkoli to nikdy nebylo \u00fa\u0159edn\u011b o\u0161et\u0159eno, byl jsi n\u011bco jako jej\u00ed adoptivn\u00ed syn, tak\u017ee teoreticky do rodiny z \u010d\u00e1sti pat\u0159\u00ed\u0161, proto se c\u00edt\u00edm tak \u0161patn\u011b kv\u016fli tomu, jak jsem se k tob\u011b chovala,“ k\u00e1la se \u017eena.<\/div>\n
„J\u00e1 se nezlob\u00edm. Jedin\u00e9, co chci, je v\u011bdom\u00ed, \u017ee nikomu nep\u0159ek\u00e1\u017e\u00edm, nebo \u017ee pro v\u00e1s ned\u011bl\u00e1m v\u011bci t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e jsou. Nechci v\u00e1m jen p\u0159id\u011bl\u00e1vat starosti, kdy\u017e u\u017e jich m\u00e1te tolik,“ vysv\u011btlil.<\/p>\n

„Nikomu starosti nep\u0159id\u011bl\u00e1v\u00e1\u0161, v\u017edy\u0165 d\u00edky m\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed ani nev\u00edme, \u017ee tu s n\u00e1mi jsi, proto\u017ee v\u011bt\u0161inu \u010dasu tr\u00e1v\u00ed\u0161 tady a nen\u00ed t\u0159eba vysv\u011btlovat pro\u010d, proto\u017ee m\u016fj prosto\u0159ek\u00fd syn mi to vybarvil v t\u011bch nejsyt\u011bj\u0161\u00edch barv\u00e1ch, p\u0159i\u010dem\u017e si serv\u00edtky zrovna nebral, a a\u010dkoli jsem na n\u011bj byla na\u0161tvan\u00e1, nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee nem\u011bl pravdu. Tak\u017ee chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011b to mrz\u00ed a naprav\u00edm to. Omlouv\u00e1m se za to, jak jsem se k tob\u011b chovala, proto\u017ee sis nic z toho nezaslou\u017eil.“<\/div>\n

„D\u011bkuji,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a drobn\u011b se na \u017eenu usm\u00e1l.<\/div>\n
„Mohla bych pro tebe n\u011bco ud\u011blat? T\u0159eba za\u0159\u00eddit, aby t\u011b Bill moc neotravoval, proto\u017ee v\u011b\u0159 nebo ne, n\u011bkdy je ho pln\u00fd d\u016fm,“ uchechtla se Simone. Tom se podvolil kr\u00e1tk\u00e9mu zasm\u00e1n\u00ed. Jemu vyhovovalo, \u017ee je Bill v\u0161ude.<\/div>\n
„Ne d\u011bkuji, je to od v\u00e1s mil\u00e9, ale mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1m v\u0161e, co pot\u0159ebuji.“ A i kdyby nem\u011bl, Tomova povaha by mu nikdy nedovolila si o n\u011bco \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Bude p\u0159\u00edli\u0161 opov\u00e1\u017eliv\u00e9 a nep\u0159\u00edjemn\u00e9, kdy\u017e t\u011b te\u010f obejmu?“ zeptala se Simone opatrn\u011b a pod\u00edvala se do Tomovy tv\u00e1\u0159e. Jeho o\u010di z\u00edskaly podivn\u00fd odlesk a srdce zrychlilo svoji \u010dinnost. Nedovedl si p\u0159edstavit, \u017ee by dostal objet\u00ed od \u017eeny, kter\u00e1 je opravdovou m\u00e1mou, kter\u00e1 nespo\u010detn\u011bkr\u00e1t obj\u00edmala sv\u00e9 vlastn\u00ed d\u00edt\u011b a tud\u00ed\u017e v\u00ed, co do objet\u00ed vlo\u017eit, aby se obj\u00edman\u00fd c\u00edtil bezpe\u010dn\u011b.<\/div>\n
Sta\u017een\u00e9 hrdlo Tomovi nedovolilo nahlas odpov\u011bd\u011bt, proto svoji nezdvo\u0159ilost napravil alespo\u0148 zavrcen\u00edm hlavou. Simone se up\u0159\u00edmn\u011b usm\u00e1la a na matraci se posunula, aby si mohla Tomovo t\u011blo st\u00e1hnout do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Objala Tomova \u0161irok\u00e1 z\u00e1da a polo\u017eila rozev\u0159en\u00e9 dlan\u011b na l\u00e1tku tri\u010dka, kter\u00e9 krylo jeho t\u011blo, uklid\u0148uj\u00edcn\u011b jej hladila v mal\u00fdch krou\u017ec\u00edch a vn\u00edmala horkost, kter\u00e1 z Toma za\u010dala s\u00e1lat.<\/p>\n

Tom se se slzami v o\u010d\u00edch schoulil do h\u0159ejiv\u00e9ho objet\u00ed, objal \u017eenu sv\u00fdmi pa\u017eemi kolem krku a pro jednou se c\u00edtil jako ten mal\u00fd kluk, kter\u00fd sed\u011bl s\u00e1m na matraci a st\u00fdskal si po mamince, kterou mu \u017eivot vzal, je\u0161t\u011b ne\u017e ji stihl poznat a poprosit ji o mate\u0159sk\u00e9 objet\u00ed.<\/div>\n

Polo\u017eil si hlavu na \u017eenino rameno a p\u0159itulil se, jak nejv\u00edce mohl a jak moc mu \u017eena povolila. Pr\u016fchod Tomov\u00fdch emoc\u00ed je nakonec oba semkl do t\u00e9m\u011b\u0159 smrteln\u00e9ho objet\u00ed. Tomovi se dost\u00e1vala alespo\u0148 n\u00e1hradou mate\u0159sk\u00e1 p\u00e9\u010de, kterou nikdy nepoznal. Vn\u00edmal jej\u00ed p\u0159\u00edjemnou v\u016fni, kter\u00e1 jej kol\u00e9bala ke sp\u00e1nku, a z\u00e1rove\u0148 v n\u011bm vyvol\u00e1vala smutek.<\/div>\n
Prvn\u00ed dojat\u00fd vzlyk nepl\u00e1novan\u011b opustil Tomova \u00fasta, a\u010dkoli se doty\u010dn\u00fd sna\u017eil sv\u00e9 emoce zvl\u00e1dnout ti\u0161e.<\/div>\n
„Tome,“ za\u0161eptala Simone a jej\u00ed srdce se pod t\u00edhou toho zvuku rozlomilo na tis\u00edc mal\u00fdch kousk\u016f. Sev\u0159ela Toma je\u0161t\u011b pevn\u011bji a levou dlan\u00ed vyjela po Tomov\u00fdch z\u00e1dech p\u0159es krk a\u017e na jeho t\u00fdl, kde dla\u0148 nechala rozprost\u0159enou a dr\u017eela si Tomovu hlavu u sebe. V ten okam\u017eik ji obj\u00edmal dosp\u011bl\u00fd mlad\u00fd mu\u017e s du\u0161\u00ed mal\u00e9ho chlape\u010dka, kter\u00fd cel\u00fd \u017eivot jen str\u00e1dal a te\u010f v tom objet\u00ed hledal n\u011bco, \u010deho se mu nikdy nedostalo. A Simone mu to byla ochotna d\u00e1t. Tiskla k sob\u011b Toma jako sv\u00e9 vlastn\u00ed d\u00edt\u011b a hladila jeho hn\u011bd\u00e9 vlasy. Naprosto na ni dolehla cel\u00e1 v\u00e1\u017enost t\u00e9hle situace, a kdyby v\u011bd\u011bla, co se v Tomovi odehr\u00e1v\u00e1, pravd\u011bpodobn\u011b by jej nikdy nep\u0159estala obj\u00edmat. Mohl vypadat jakkoli dosp\u011ble, vyrovnan\u011b a mu\u017en\u011b, ale nikdy v sob\u011b nepotla\u010d\u00ed to pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 v n\u011bm po narozen\u00ed vzniklo a kter\u00e9 dosud nikdo nevyplnil.<\/p>\n

„Te\u010f u\u017e bude v\u0161echno jen hezk\u00e9,“ za\u0161eptala Tomovi bl\u00edzko u ucha a pomalu jej za\u010dala pou\u0161t\u011bt ze sv\u00e9ho sev\u0159en\u00ed. Tom se odklonil a zastyd\u011bl se za slzy, kter\u00e9 pomalu nesly\u0161n\u011b sklouz\u00e1valy z jeho skeln\u00fdch o\u010d\u00ed. „Neplakej, chlape\u010dku, ztratil jsi tolik let \u017eivota, ty n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed mus\u00ed\u0161 naplnit u\u017e jen sm\u00edchem a radost\u00ed,“ set\u0159ela mu Simone drobn\u00e9 d\u016fkazy jeho smutku a pohladila ob\u011b jeho tv\u00e1\u0159e. Bez dlouh\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed se naklonila a maminkovsky l\u00edbla Toma doprost\u0159ed \u010dela. „Kdybys cokoli pot\u0159eboval, obejmout nebo si jen tak popov\u00eddat, neboj se p\u0159ij\u00edt. Mo\u017en\u00e1 jsem tu pro tebe nebyla t\u011bch n\u011bkolik dn\u00ed, co jsi tu s n\u00e1mi, ale slibuji, \u017ee tu jsem te\u010f,“ nal\u00e9hala Simone, aby ta slova vetkla do Tomovy pam\u011bti, aby na n\u011b nikdy nezapomn\u011bl.<\/div>\n

„D\u011bkuji,“ \u0161pitl Tom t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b a z vlastn\u00ed iniciativy si set\u0159el zbylou vlhkost ze sv\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed a o\u010d\u00ed. Trochu posmrkl a usm\u00e1l se na \u017eenu vedle sebe, zat\u00edmco se v jeho o\u010d\u00edch usazoval klid.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d. V\u00edm, \u017ee te\u010f se to moc nehod\u00ed, mo\u017en\u00e1 jsem ti o tom m\u011bla \u0159\u00edct p\u0159ed t\u00edm objet\u00edm, ale zp\u00e1tky u\u017e to neponesu, tak\u017ee v t\u00e9hle ta\u0161ce m\u00e1\u0161 ve\u0161kerou kosmetiku a hygienick\u00e9 prost\u0159edky, kter\u00e9 bys mohl pot\u0159ebovat. Nev\u011bd\u011bla jsem p\u0159esn\u011b, co koupit, tak\u017ee jsem se tak n\u011bjak \u0159\u00eddila podle toho, co m\u00e1 doma Bill a\u017e na ty v\u016fn\u011b. Ty vybral Gordon, tak\u017ee za ty neru\u010d\u00edm. Mysl\u00edm ale, \u017ee jako nouzov\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed to prozat\u00edm posta\u010d\u00ed, no a v t\u011bchto dvou ta\u0161k\u00e1ch pak najde\u0161 oble\u010den\u00ed. N\u011bjak\u00e9 dom\u00e1c\u00ed v\u011bci, ale jsou tam i hezk\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 se norm\u00e1ln\u011b nos\u00ed do m\u011bsta a tak, i kdy\u017e dne\u0161n\u00ed m\u00f3da dovoluje n\u011bkter\u00fdm teenager\u016fm chodit po m\u011bst\u011b i v tepl\u00e1c\u00edch nebo py\u017eamu, tak\u017ee na tom mo\u017en\u00e1 ani tak nesejde. Douf\u00e1m, \u017ee ti to v\u0161echno bude, ale m\u011blo by. M\u00e1m na tohle v\u011bt\u0161inou dobr\u00fd odhad,“ pochv\u00e1lila se Simone.<\/div>\n
„To jste p\u0159eci nemusela,“ vydechl Tom.<\/div>\n
„To byla mali\u010dkost. Neboj se, \u010d\u00e1st z toho strhnu Billovi z kapesn\u00e9ho, a\u0165 se toho taky \u00fa\u010dastn\u00ed,“ mrkla na Toma, kter\u00fd se potuteln\u011b zaculil. „Klidn\u011b se t\u00edm prohrab, oble\u010den\u00ed m\u016f\u017eeme klidn\u011b d\u00e1t nejd\u0159\u00edve vyprat, pokud bys to necht\u011bl nosit s t\u00edm pachem novoty a j\u00e1 p\u016fjdu ud\u011blat ve\u010de\u0159i, proto\u017ee se ob\u00e1v\u00e1m, \u017ee ten hlad dole sn\u011bdl polovinu v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 jsme p\u0159ivezli,“ zakroutila Simone hlavou a zvedla se z postele. Tom se je\u0161t\u011b nadechoval, aby Simone znovu za v\u0161e pod\u011bkoval, ale sp\u011b\u0161n\u00e9 \u0165uknut\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9 rozlet\u011bn\u00ed dve\u0159\u00ed jej p\u0159eru\u0161ilo.<\/p>\n

„Hey, Tome, \u017ee nev\u00ed\u0161, co\u2026?“ Zasekl se Bill na m\u00edst\u011b a z\u00edral na svou m\u00e1mu v Tomov\u011b pokoji. „Co se tady d\u011bje?“ zeptal se v\u00e1\u017en\u011b, zhoupl se v boku a zalo\u017eil si ruce na hrudi.<\/div>\n

„Nic o \u010dem bys musel bezpodm\u00edne\u010dn\u011b v\u011bd\u011bt,“ zm\u011b\u0159ila si jej Simone a se slovy, \u017ee p\u016fjde ud\u011blat ve\u010de\u0159i, z pokoje ode\u0161la. Bill za n\u00ed rychle zav\u0159el dve\u0159e a p\u0159ihnal se k Tomovi. Vysko\u010dil na matraci a d\u016fkladn\u011b projel pohledem Tom\u016fv obli\u010dej. Zarazil se, kdy\u017e se zad\u00edval do jeho nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Huch? Ty jsi bre\u010del! \u0158ekla ti n\u011bco hnusn\u00fdho? Jestli jo, tak j\u00e1\u2026,“ startoval pomalu.<\/div>\n
„Ne, Bille. V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku. Ned\u011blej si starosti,“ uklid\u0148oval jej Tom.<\/div>\n
„Ale p\u0159inutila t\u011b bre\u010det a to je zl\u00fd! V\u00edm moc dob\u0159e, jak se mus\u00ed matka chovat a co \u0159\u00edkat, aby p\u0159inutila bre\u010det m\u011b a \u017ee j\u00e1 nebre\u010d\u00edm \u010dasto!“ rozoh\u0148oval se.<\/div>\n
„Bille, lid\u00e9 t\u011b nemus\u00ed p\u0159im\u011bt bre\u010det jen proto, \u017ee ti \u0159eknou n\u011bco o\u0161kliv\u00e9ho. Jsou i jin\u00e9 d\u016fvody,“ nazna\u010dil.<\/div>\n
„Ou. Ou! Byla k tob\u011b mil\u00e1 a\u017e k pl\u00e1\u010di?“ vykulil Bill o\u010di a pootev\u0159el \u00fasta.<\/div>\n
„Tak n\u011bjak,“ p\u0159ipustil k\u00fdvnut\u00edm.<\/div>\n
„No p\u00e1ni a j\u00e1 nesed\u011bl v prvn\u00ed \u0159ad\u011b!“ houkl Bill na\u0161tvan\u011b a usadil se na matraci. Tom vyprskl sm\u00edchy, ale hned se uklidnil.<\/div>\n
„Tady,“ vtiskl mu Bill do rukou balen\u00ed cukrovinek.<\/div>\n
„Co je to?“<\/div>\n
„\u00da\u017easn\u00e1 v\u011bc. Je to n\u011bco jako \u017ev\u00fdka\u010dka, ale na rozd\u00edl od \u017ev\u00fdka\u010dky to m\u016f\u017ee\u0161 sn\u00edst, ani\u017e by ses musel b\u00e1t, \u017ee ti to k sob\u011b slep\u00ed vnit\u0159nosti,“ oklepal se Bill. Tohohle se u\u017e od mali\u010dka b\u00e1l. Kamar\u00e1di jej po\u0159\u00e1d stra\u0161ili, \u017ee kdy\u017e spolkne \u017ev\u00fdka\u010dku, slep\u00ed mu to st\u0159eva a on um\u0159e. Bohu\u017eel ani v\u0161eobecn\u00e9 znalosti z biologie a tr\u00e1v\u00edc\u00ed soustavy jej nep\u0159esv\u011bd\u010dily o tom, \u017ee je to prakticky nemo\u017en\u00e9.<\/div>\n
„A v\u0161echno je moje?“ zaj\u00edmal se Tom. Bill se za\u010dal na posteli v\u0161emo\u017en\u011b kroutit a nem\u011bl se k odpov\u011bdi, proto\u017ee na t\u011bchto sladkostech byl skoro z\u00e1visl\u00fd a opravdu se na n\u011b t\u011b\u0161il. Necht\u011bl, aby v\u0161echno sn\u011bdl Tom, jen nev\u011bd\u011bl, jak mu to \u0161etrn\u011b \u0159\u00edct.<\/div>\n
„No ano. Bre\u010del jsi, no, a kdy\u017e bre\u010d\u00edm j\u00e1, tak pot\u0159ebuju sladkosti, abych byl vesel\u00fd, tak\u017ee ano. Je to tvoje, ale kdy\u017e mi nab\u00eddne\u0161, tak se zlobit nebudu. Slibuju,“ zaculil se jako and\u00edlek.<\/div>\n
„Tak to jsem r\u00e1d. Opravdu bych se c\u00edtil \u0161patn\u011b, kdybych ti nab\u00eddl a ty se rozzlobil. Jsem r\u00e1d, \u017ee v tomhle m\u00e1me jasno,“ zasm\u00e1l se Tom a odlo\u017eil Bill\u016fv d\u00e1rek stranou. Nemohl si nev\u0161imnout, jak Bill sledoval cel\u00fd jeho pohyb, dokud se neujistil, \u017ee sladkost n\u011bkam neschov\u00e1v\u00e1. Toma to pobavilo. Bill jej bavil.<\/p>\n

„Uhm jo, tak\u017ee, co je tohle a co z toho je pro m\u011b?“ zeptal se a bez povolen\u00ed za\u010dal v ta\u0161k\u00e1ch \u0161\u0148upat. Tom se op\u011bt zasm\u00e1l. S Billem to ani jinak ne\u0161lo. P\u0159i\u0161lo mu, \u017ee je s n\u00edm v permanentn\u00edm z\u00e1chvatu sm\u00edchu.<\/div>\n

„Z toho si asi nic nevybere\u0161, proto\u017ee tohle p\u0159inesla tvoje m\u00e1ma v\u00fdhradn\u011b mn\u011b,“ st\u00e1hl obli\u010dej do l\u00edtostiv\u00e9 grimasy a s\u00e1m sledoval, co Bill z ta\u0161ky vytahuje, proto\u017ee on s\u00e1m je\u0161t\u011b ani nestihl do ta\u0161ky nahl\u00e9dnout. Bill se toho ochotn\u011b chopil za n\u011bj.<\/div>\n
„Ohhh tenhle sprch\u00e1\u010d zbo\u017e\u0148uju! Ani nev\u00edm, pro\u010d jsem si ho p\u0159estal kupovat. \u010cichni,“ odklapl v\u00ed\u010dko a p\u0159isunul sprchov\u00fd gel pod Tom\u016fv nos. Musel trochu plastov\u00fd obal poma\u010dkat, aby v\u016fni vytla\u010dil ven. Bohu\u017eel ale n\u00e1dobu zm\u00e1\u010dkl p\u0159\u00edli\u0161 a trochu obsahu ulp\u011blo na Tomov\u011b nosu, p\u0159i\u010dem\u017e mu hust\u00fd gel zalepil ob\u011b d\u00edrky.<\/div>\n
„Do prdele! Promiiii\u0148. Tohle se mi stane v\u017edycky!“ zanad\u00e1val Bill a sledoval, jak se Tom natahuje pro pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00edk.<\/div>\n
„No v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b si tu v\u016fni budu moct u\u017e\u00edvat cel\u00fd ve\u010der,“ zasm\u00e1l se, kdy\u017e se vysmrkal a zbavil se v\u0161ech viditeln\u00fdch stop gelu na sv\u00e9m nose a horn\u00edm rtu.<\/div>\n
„Nebu\u010f na m\u011b v\u017edycky tak hodn\u00fd. Mohl sis dupnout a \u0159\u00edct mi t\u0159eba, jestli jsem norm\u00e1ln\u00ed, nebo jestli nem\u016f\u017eu b\u00fdt opatrn\u00fd a d\u00e1vat pozor, co d\u011bl\u00e1m, nejd\u0159\u00edv p\u0159em\u00fd\u0161let a a\u017e pak n\u011bco ud\u011blat,“ vyjmenov\u00e1val Bill v\u0161echna nep\u0159\u00edjemn\u00e1 slova, kter\u00e1 se poka\u017ed\u00e9 snesla na jeho hlavu, kdy\u017e n\u011bkde n\u011bco pokazil.<\/div>\n
„Pro\u010d bych n\u011bco takov\u00e9ho \u0159\u00edkal? V\u017edy\u0165 o nic nejde,“ usm\u00e1l se Tom a zah\u00fdbal nosem, jak mu v\u016fn\u011b neust\u00e1le proudila dovnit\u0159 p\u0159i ka\u017ed\u00e9m n\u00e1dechu.<\/div>\n
„Ach jo. Tebe asi nena\u0161tve nic,“ poznamenal Bill.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee v\u00ed\u0161, o n\u011bkom, kdo by se kv\u016fli tomuhle na\u0161tval,“ zavrt\u011bl Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou.<\/div>\n
„Ne \u017ee v\u00edm o n\u011bkom. V\u00edm o spoust\u011b lid\u00ed, kte\u0159\u00ed by kv\u016fli tomu prskali je\u0161t\u011b t\u00fdden a p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti to pou\u017eili proti mn\u011b, aby si ze m\u011b ud\u011blali srandu,“ u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b v\u00e1\u017en\u011b zl\u00e9, nep\u0159\u00edjemn\u00e9 a mrzut\u00e9 lidi,“ dovolil si Tom \u0159\u00edct sv\u016fj n\u00e1zor. Bill se zamyslel. Tom m\u011bl vlastn\u011b pravdu. Nikdy si to p\u0159edt\u00edm neuv\u011bdomil, \u017ee se dost \u010dasto obklopuje lidmi, kte\u0159\u00ed za to ani nestoj\u00ed. A\u017e Tom to vynesl na povrch a najednou to d\u00e1valo smysl. Byly osoby, kter\u00e9 na n\u011bj dok\u00e1zaly nad\u00e1vat klidn\u011b n\u011bkolik hodin, jak je ne\u0161ikovn\u00fd, zbyte\u010dn\u011b hlasit\u00fd a podobn\u00e9 v\u011bci.<\/p>\n

„Uhm omlouv\u00e1m se. Necht\u011bl jsem t\u011b n\u011bjak urazit,“ uv\u011bdomil si Tom, kdy\u017e Bill dlouho nic ne\u0159\u00edkal.<\/div>\n

„Ne neurazil, j\u00e1 jen, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu. M\u011bl bych v\u00e1\u017en\u011b p\u0159ehodnotit, zda mi n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 stoj\u00ed za to m\u00edt je kolem sebe,“ p\u0159ik\u00fdvl a nat\u00e1hl se po zbyl\u00fdch dvou ta\u0161k\u00e1ch a zm\u00e1\u010dkl je. „Ajaj. M\u011bkk\u00fd d\u00e1rky, to bude nuda,“ ot\u0159epal se a vyt\u00e1hl z ta\u0161ek ve\u0161ker\u00e9 oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 bylo do t\u00e9 doby je\u0161t\u011b \u00fahledn\u011b poskl\u00e1d\u00e1no prodava\u010dkou z obchodu.<\/div>\n
„Nooo tak u t\u011bch d\u017e\u00edn\u016f se m\u00e1ma docela p\u0159edvedla. Jsou stylov\u00fd. Ty ti budou docela i slu\u0161et. Zkus si je,“ nak\u00e1zal Tomovi a hodil mu je do kl\u00edna.<\/div>\n
„Mus\u00edm?“ zeptal se Tom ne zrovna ochotn\u011b.<\/div>\n
„Jasn\u011b! Nov\u00e9 oble\u010den\u00ed znamen\u00e1 m\u00f3dn\u00ed p\u0159ehl\u00eddku. U\u017e a\u0165 je m\u00e1\u0161 na sob\u011b,“ zatleskal Bill a d\u00e1l se p\u0159ehraboval oble\u010den\u00edm, aby zjistil, jak\u00e9 poklady se tam skr\u00fdvaj\u00ed. Tom vedle Billa vydechl a slezl z postele. S kouskem od\u011bvu ode\u0161el do koupelny a zav\u0159el za sebou. Bill rozlo\u017eil jedno z tri\u010dek a kriticky se na n\u011bj zad\u00edval, krom\u011b ko\u017eenkov\u00e9ho drobn\u00e9ho \u0161t\u00edtku na jednom okraji ruk\u00e1vu bylo tri\u010dko smetanov\u00e9 bez potisku i n\u00e1pis\u016f. Bill zvedl hlavu a ze\u0161iroka se nadechl, otev\u00edraje \u00fasta, aby sv\u016fj n\u00e1pad hodil do prostoru. O to v\u00edc se zamra\u010dil, kdy\u017e Toma nikde nevid\u011bl. Oto\u010dil se dokonce i za sebe, ale z\u016fstal v pokoji s\u00e1m.<\/div>\n
„No co to kruci\u2026? On se teleportoval?“ zamumlal si s\u00e1m pro sebe. „Tomeeee?“ zavolal a ztichnul.<\/div>\n
„Co?“ ozvalo se tlumen\u011b.<\/div>\n
„Kde jsi?“<\/div>\n
„V koupeln\u011b p\u0159ece,“ dostal odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„A co tam d\u011bl\u00e1\u0161?“ Dve\u0159e se otev\u0159ely a dovnit\u0159 ve\u0161el p\u0159evle\u010den\u00fd Tom.<\/div>\n
„No p\u0159evl\u00e9kal jsem se, kdy\u017e jsi na tom trval,“ pohodil rameny. Nech\u00e1pal, pro\u010d se jej na to Bill ptal, kdy\u017e to byl jeho n\u00e1pad, aby se do kalhot obl\u00e9kl.<\/p>\n

Bill v \u00fastech \u017emoulal sv\u016fj spodn\u00ed ret a sna\u017eil se nesm\u00e1t. P\u0159i\u0161lo mu vtipn\u00e9, a z\u00e1rove\u0148 naprosto roztomil\u00e9, \u017ee se Tom ode\u0161el p\u0159evl\u00e9knout do jin\u00e9 m\u00edstnosti, ne\u017e byl Bill, jako n\u011bjak\u00e1 stydliv\u00e1 holka. Tohle bylo tak kr\u00e1sn\u011b jin\u00e9, proto\u017ee s\u00e1m si uv\u011bdomoval, \u017ee kdyby se m\u011bl p\u0159evl\u00e9kat on, beze studu by ze sebe shodil tepl\u00e1ky a s obl\u00e9k\u00e1n\u00edm by nijak extra nesp\u011bchal. U Toma to bylo n\u011bco jin\u00e9ho a Billovi to p\u0159i\u0161lo naprosto rozko\u0161n\u00e9.<\/div>\n

„Co je s tebou? Je to \u0161patn\u00e9?“ pod\u00edval se na sv\u016fj nov\u00fd kousek do \u0161atn\u00edku. Bill si odka\u0161lal a sna\u017eil se rychle zase koncentrovat.<\/div>\n
„Ne! Vypadaj\u00ed v\u00e1\u017en\u011b dob\u0159e. Slu\u0161\u00ed ti,“ pov\u011bd\u011bl Bill a uznale na\u0161pulil rty. Tom si viditeln\u011b oddychl.<\/div>\n
„Moc se mi l\u00edb\u00ed,“ nat\u00e1\u010del se Tom v\u0161emo\u017en\u011b, aby si oble\u010den\u00ed prohl\u00e9dl i na sob\u011b.<\/div>\n
„Mn\u011b taky, o \u010dem u\u017e trochu pochybuji, jsou ta tri\u010dka. Je \u0161koda, \u017ee jsou tak jednoduch\u00e1. Ale mohl bych ti do nich ud\u011blat d\u00edry!“ nab\u00eddl se horliv\u011b.<\/div>\n
„Co\u017ee, Bille? V\u017edy\u0165 jsou to nov\u00e1 tri\u010dka,“ vyt\u00e1hl znepokojen\u011b obo\u010d\u00ed a p\u0159em\u00fd\u0161lel, kam tri\u010dka p\u0159ed Billem schov\u00e1, aby je nemohl nijak upravovat.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale to se te\u010f tak nos\u00ed. Vypad\u00e1 to fakt stylov\u011b!“ zvedl smetanov\u00e9 triko a kriticky si jej prohl\u00ed\u017eel, kde by se jak\u00fd otvor hodil nejl\u00e9pe. Tom k n\u011bmu p\u0159isko\u010dil a vyfoukl mu triko z dlan\u00ed.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161 tohle, Bille?“ zeptal se a rozlo\u017eil tri\u010dko tak, aby vynikl otvor, kter\u00fdm se do oble\u010den\u00ed strkala hlava.<\/div>\n
„Vid\u00edm.“<\/div>\n
„To je jedin\u00e1 d\u00edra, kterou chci m\u00edt. Jedna mi bohat\u011b sta\u010d\u00ed. V\u00edc jich nepot\u0159ebuji. Samoz\u0159ejm\u011b nepochybuji o tom, \u017ee m\u00e1\u0161 na d\u00edry talent a ur\u010dit\u011b by ty tvoje vypadaly dob\u0159e, ale j\u00e1 jsem spokojen\u00fd s touhle jednou d\u00edrou,“ \u0159ekl Tom a sekundu na to se Bill v\u00e1lel v z\u00e1chvatu sm\u00edchu po jeho posteli neschopen promluvit, neschopen se nadechnout. V Billov\u011b velmi rozvinut\u00e9m slovn\u00edku m\u011blo slovo d\u00edra pon\u011bkud v\u00edce v\u00fdznam\u016f a krom\u011b nevinn\u00e9ho otvoru v tri\u010dku si bezd\u011b\u010dn\u011b vybavil nevkusn\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed otvor\u016f do t\u011bla, kter\u00e9 slou\u017e\u00ed k jejich spojen\u00ed. Tenhle nemravn\u00fd fakt v kombinaci s Tomovou nevinnou a \u010distou nev\u011bdomost\u00ed byl pro Billa zkr\u00e1tka moc. Nemohl se nesm\u00e1t, kdy\u017e poslouchal, jak Tom obhajuje svoji d\u00edru, p\u0159i\u010dem\u017e nar\u00e1\u017eel i na ty Billovy, kter\u00e9 by byly podle jeho slov ur\u010dit\u011b dobr\u00e9.<\/p>\n

Pro jednou se op\u011bt projevila Billova pubert\u00e1ln\u00ed str\u00e1nka. Byl schopn\u00fd se vzpamatovat a\u017e ve chv\u00edli, kdy se jeho b\u0159icho za\u010dalo stahovat v k\u0159e\u010d\u00edch, a z\u00e1rove\u0148 jej za\u010d\u00ednala bolet \u010delist, nehled\u011b na to, \u017ee slzy sm\u00edchu mu zabra\u0148ovaly vid\u011bt detaily Tomovy tv\u00e1\u0159e, co\u017e bylo mo\u017en\u00e1 dob\u0159e, proto\u017ee kdyby vid\u011bl Tom\u016fv nech\u00e1pav\u00fd v\u00fdraz, pravd\u011bpodobn\u011b by se sm\u00e1l a\u017e do druh\u00e9ho dne.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahoj v\u0161ichni, d\u011bkuji v\u00e1m moc za koment\u00e1\u0159e a u\u017eijte si n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edl. Jsem na n\u011bj py\u0161n\u00e1 \ud83d\ude42 Va\u0161e M. :o* Bylo t\u00e9m\u011b\u0159 nad lidsk\u00e9 s\u00edly udr\u017eet Billa na jednom m\u00edst\u011b, aby neprchl tam, kam jej to nejv\u00edce t\u00e1hlo, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[600],"tags":[],"class_list":["post-3305","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-to-be-found"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3305","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3305"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3305\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3305"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3305"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3305"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}