{"id":3323,"date":"2015-02-18T15:00:00","date_gmt":"2015-02-18T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3312"},"modified":"2015-02-18T15:00:00","modified_gmt":"2015-02-18T14:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-62","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/02\/18\/me-myself-and-romeo-62\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 62."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Vzpom\u00ednka na m\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad Petem mi p\u0159ipomene i slo\u017een\u00fd list pap\u00edru, kter\u00fd se povaloval u m\u00fdch nohou a pro n\u011bj\u017e jsem se po jeho odchodu sh\u00fdbl. Nev\u011bd\u011bl jsem, zdali je opravdu m\u016fj, ale b\u00e1l jsem se jej tam nechat le\u017eet, tak\u017ee jsem jej pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady zvedl a zastr\u010dil do kapsy saka. A\u0165 u\u017e byl m\u016fj, nebo ne, mohlo se na n\u011bm ukr\u00fdvat n\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho a t\u0159eba i u\u017eite\u010dn\u00e9ho.<\/div>\n
Pamatuji se, \u017ee kdy\u017e jsem se vr\u00e1til na hotel a svl\u00e9kal se, \u017ee jsem jej hodil do ta\u0161ky a nakonec na n\u011bj \u00fapln\u011b zapomn\u011bl. Mo\u017en\u00e1 bych se mohl te\u010f pod\u00edvat, co na n\u011bm je, kdy\u017e u\u017e jsem si jej s sebou odnesl. S\u00e1hnu tedy pro ta\u0161ku, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed u m\u00fdch nohou, a za\u010dnu v n\u00ed onen z\u00e1hadn\u00fd l\u00edstek hledat. Odstr\u010d\u00edm stranou pen\u011b\u017eenku, mobil, kter\u00fd jsem si hned po p\u0159\u00edletu do N\u011bmecka vypnul, aby m\u011b nikdo neobt\u011b\u017eoval. U\u017e takhle sly\u0161\u00edm, jak u Marion vyzv\u00e1n\u00ed telefon a jednotliv\u00ed redakto\u0159i nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch pl\u00e1tk\u016f se do\u017eaduj\u00ed, aby je se mnou spojila, proto\u017ee cht\u011bj\u00ed m\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed k Petovi. Za\u00fakoloval jsem ji, aby ka\u017ed\u00e9mu \u0159ekla, \u017ee je to m\u00e1 osobn\u00ed v\u011bc a odm\u00edt\u00e1m ji komentovat, co\u017e beztak jen podpo\u0159\u00ed jejich domn\u011bnky, \u017ee jsme op\u011bt spolu. Moment\u00e1ln\u011b se mi to hod\u00ed, tak\u017ee bych je p\u0159i tom nechal. Po chvilce p\u0159ehrabov\u00e1n\u00ed z ta\u0161ky vyt\u00e1hnu to, co hled\u00e1m.<\/p>\n

Pomalinku pap\u00edr rozlo\u017e\u00edm a sotva se na n\u011bj zahled\u00edm, zjist\u00edm, \u017ee je vskutku m\u016fj nebo je\u0161t\u011b l\u00e9pe \u0159e\u010deno adresov\u00e1n mn\u011b. Bezpe\u010dn\u011b to pozn\u00e1m nejen podle inkoustu, kter\u00fdm je ps\u00e1n, ale i podle prvn\u00edch slov, kter\u00e1 m\u00e9 o\u010di za\u010dnou \u010d\u00edst.<\/div>\n

„<\/em>Tu \u010d\u00e1st tv\u00e9 kr\u00e1sy, kterou vid\u00ed sv\u011bt, ka\u017ed\u00fd by z du\u0161e jenom chv\u00e1lit cht\u011bl: jak mohl by snad n\u011bkdo nevid\u011bt, co vid\u00ed ka\u017ed\u00fd – i tv\u016fj nep\u0159\u00edtel? V\u0161ak ti, kdo vedou tyhle kr\u00e1sn\u00e9 \u0159e\u010di a zvn\u011bj\u0161ku zdob\u00ed ten tv\u016fj vn\u011bj\u0161\u00ed vzhled…“<\/em> Od pokra\u010dov\u00e1n\u00ed m\u011b vyru\u0161\u00ed vp\u00e1d \u010d\u00edsi osoby dovnit\u0159, kter\u00fd m\u011b up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno vylekal. H\u0159\u00ed\u0161n\u00edka nebo je\u0161t\u011b l\u00e9pe \u0159e\u010deno h\u0159\u00ed\u0161nici zpra\u017e\u00edm pohledem a zhluboka se nadechnu, abych j\u00ed hezky od plic \u0159ekl, co si o jej\u00edch zp\u016fsobech mysl\u00edm. Marion m\u011b v\u0161ak p\u0159edb\u011bhne, kdy\u017e na m\u011b o\u010dividn\u011b v naprost\u00e9m \u0161oku vybal\u00ed svou ot\u00e1zku.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Vy jste je\u0161t\u011b tady, pane Kaulitzi?“<\/div>\n
„A kde bych jako m\u011bl podle v\u00e1s b\u00fdt?“ Na\u0161tvan\u011b vstanu od stolu a p\u0159ehnu list nap\u016fl. „Vid\u011bla jste m\u011b snad odch\u00e1zet?“ Kdyby nep\u0159etr\u017eit\u011b sed\u011bla na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, v\u011bd\u011bla by, \u017ee jsem firmu dosud neopustil. Obejdu st\u016fl, dojdu a\u017e k m\u00e9 st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u0159ekvapen\u00e9 asistentce a zastav\u00edm se asi metr od n\u00ed. „Co chcete?“ Zavr\u010d\u00edm.<\/div>\n
„J\u00e1…“ P\u0159e\u0161l\u00e1pne na m\u00edst\u011b a n\u011bjak se nem\u00e1 k tomu, aby mi vysv\u011btlila, pro\u010d ke mn\u011b leze. Jak se mi sama p\u0159iznala, myslela si, \u017ee u\u017e tu nejsem a o to v\u00edc m\u011b jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost zde \u0161tve. Jestli jsem p\u0159i\u0161la, aby se mi hrabala ve v\u011bcech, tak s n\u00ed asi budu nucen ud\u011blat kr\u00e1tk\u00fd proces. „P\u0159i\u0161la jsem si pro tyhle desky.“ Uk\u00e1\u017ee na st\u016fl, na kter\u00e9m se skute\u010dn\u011b nach\u00e1z\u00ed to, co si \u00fadajn\u011b p\u0159i\u0161la ke mn\u011b vyzvednout. Ned\u00e1 mi mo\u017enost, abych n\u011bco odv\u011btil, proto\u017ee tak\u0159ka jedn\u00edm dechem pokra\u010duje. „\u0158ekl jste mi, \u017ee si to pro\u010dtete, a pak \u017ee to m\u00e1m vr\u00e1tit zp\u00e1tky do archivu.“<\/p>\n

B\u011bhem toho, co si ji prohl\u00ed\u017e\u00edm, p\u00e1tr\u00e1m v pam\u011bti, jestli jsem skute\u010dn\u011b n\u011bco takov\u00e9ho \u0159ekl. N\u011bjak si toti\u017e nevzpom\u00edn\u00e1m… Proto ud\u011bl\u00e1m krok sm\u011brem ke stolu a ony desky otev\u0159u. Jsou to n\u011bjak\u00e9 v\u00fdkazy, o kter\u00fdch si nejsem jist, \u017ee jsem je po n\u00ed v\u016fbec kdy po\u017eadoval, ale budi\u017e. Op\u011bt je zaklapnu a vraz\u00edm je Marion do ruky, p\u0159i\u010dem\u017e si v\u0161imnu, \u017ee si zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed za\u017eloutl\u00fd pap\u00edr v m\u00e9 ruce.<\/div>\n

„Je\u0161t\u011b n\u011bco?“ Zept\u00e1m se nevrle. Neodpov\u00ed, jen zavrt\u00ed hlavou, p\u0159itiskne si desky na hru\u010f a zam\u00ed\u0159\u00ed ke dve\u0159\u00edm. Chyst\u00e1m se vr\u00e1tit na sv\u00e9 m\u00edsto a do\u010d\u00edst si to, od \u010deho m\u011b vyru\u0161ila, ale jej\u00ed hlas op\u011bt p\u0159it\u00e1hne moji pozornost k jej\u00ed osob\u011b.<\/div>\n
„Cht\u011bla jsem se je\u0161t\u011b zeptat…“<\/div>\n
„Na co?“ Zamra\u010d\u00edm se, kdy\u017e se usazuji zp\u011bt na \u017eidli. Jestli se m\u011b hodl\u00e1 vypt\u00e1vat na to, jak to prob\u00edhalo v Lond\u00fdn\u011b, tak bych j\u00ed doporu\u010doval rad\u0161i ml\u010det. To nen\u00ed v\u016fbec jej\u00ed starost. Nejsme kamar\u00e1di, abych se j\u00ed sv\u011b\u0159oval. S\u00e1m se o jej\u00ed \u017eivot nezaj\u00edm\u00e1m a od n\u00ed o\u010dek\u00e1v\u00e1m tot\u00e9\u017e. Pokud se chce optat na moje zdrav\u00ed, rad\u00edm ji ml\u010den\u00ed dvojn\u00e1sob. Na tuhle jej\u00ed ot\u00e1zku jsem u\u017e alergick\u00fd.<\/div>\n
„Mohu u\u017e odej\u00edt?“ Vyslov\u00ed boj\u00e1cn\u011b sv\u016fj po\u017eadavek a \u010dek\u00e1 na mou reakci. Dle jej\u00edho v\u00fdrazu se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee je p\u0159ipravena na nejhor\u0161\u00ed. Kdy\u017e jsem zticha, nic ne\u0159\u00edk\u00e1m a jen ji sj\u00ed\u017ed\u00edm o\u010dima, ubezpe\u010d\u00ed m\u011b, \u017ee s prac\u00ed je hotova a co jsem po\u017eadoval, za\u0159\u00eddila. „Pokud m\u011b ale je\u0161t\u011b pot\u0159ebujete…“<\/div>\n
„B\u011b\u017ete,“ m\u00e1vnu rukou pot\u00e9, co se pod\u00edv\u00e1m na hodiny a zjist\u00edm, \u017ee j\u00ed padla. S\u00e1m jsem prakticky na odchodu. Hodl\u00e1m je\u0161t\u011b \u0159\u00e1dn\u011b oslavit sv\u016fj triumf. Marion kone\u010dn\u011b zmiz\u00ed a j\u00e1 si tak kone\u010dn\u011b mohu do\u010d\u00edst, co mi m\u016fj obdivovatel napsal. A\u010dkoli, jeho posledn\u00ed dopisy se mi v\u016fbec nel\u00edbily, ne\u010dinily mi v\u016fbec \u017e\u00e1dnou radost, jeliko\u017e sice velebil m\u016fj vzhled, ale ihned mi n\u011bco vy\u010d\u00edtal nebo m\u011b dokonce z n\u011b\u010deho obvi\u0148oval.<\/p>\n

Najdu m\u00edsto, kde jsem skon\u010dil, a pokra\u010duji ve \u010dten\u00ed. Co jsem \u0159\u00edkal, zase na mn\u011b hled\u00e1 chyby: „V\u0161ak ti, kdo vedou tyhle kr\u00e1sn\u00e9 \u0159e\u010di a zvn\u011bj\u0161ku zdob\u00ed ten tv\u016fj vn\u011bj\u0161\u00ed vzhled, za\u010dnou sv\u00e9 chv\u00e1le n\u00e1hle proti\u0159e\u010dit, kdy\u017e spat\u0159\u00ed v\u00edc, ne\u017e zd\u00e1 se na pohled: kdy\u017e toti\u017e tvoji mysl prozkoumaj\u00ed – a v tom jim tvoje \u010diny pomohou -, pak o tob\u011b hned jin\u00fd obraz maj\u00ed: puch plevele jim zkaz\u00ed kr\u00e1su tvou.“<\/em> Na\u0161tvan\u011b zmuchl\u00e1m dal\u0161\u00ed jedovat\u00fd dopis od n\u011bj a hod\u00edm jej zp\u011bt do ta\u0161ky s t\u00edm, \u017ee ho doma sp\u00e1l\u00edm. Co s n\u00edm taky jin\u00e9ho! Kam se jen pod\u011bl jeho obdiv a l\u00e1ska ke mn\u011b? Byl jedn\u00edm z m\u00e1la, kdo m\u011b v posledn\u00ed dob\u011b dok\u00e1zal pot\u011b\u0161it, vr\u00e1tit \u00fasm\u011bv na rty. Jen\u017ee te\u010f se p\u0159idal k ostatn\u00edm a m\u00edsto toho, aby m\u011b jeho slova pohladila po du\u0161i, zra\u0148uj\u00ed m\u011b. Pokud m\u011b hodl\u00e1 jen ur\u00e1\u017eet, m\u016f\u017ee si svoje ver\u0161e str\u010dit n\u011bkam. Na tohle nejsem ani v nejmen\u0161\u00edm zv\u011bdav!<\/p>\n

Nasupen\u011b se nasouk\u00e1m do kab\u00e1tu, omot\u00e1m si kolem krku \u0161\u00e1l a popadnu ta\u0161ku. S pocitem, kter\u00fd ve mn\u011b v posledn\u00edch t\u00fddnech p\u0159evl\u00e1d\u00e1, a to \u017ee je proti mn\u011b snad \u00fapln\u011b ka\u017ed\u00e1 \u017eiv\u00e1 bytost na tomto sv\u011bt\u011b, za sebou d\u016frazn\u011b pr\u00e1sknu dve\u0159mi od kancel\u00e1\u0159e a vyd\u00e1m se k v\u00fdtahu. Kdy\u017e m\u00edj\u00edm st\u016fl asistentky, kr\u00e1tce se u n\u011bj zastav\u00edm, abych si prohl\u00e9dl ten jej\u00ed nechutn\u00fd pedantsk\u00fd syst\u00e9m. Dokonce m\u00e1m pocit, \u017ee jsou v\u011bci na pracovn\u00ed plo\u0161e srovnan\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy jindy. St\u00e1lo m\u011b to hodn\u011b p\u0159em\u00e1h\u00e1n\u00ed, abych j\u00ed tam neprovedl p\u00e1r \u00faprav.<\/p>\n

Znechucen\u00fd v\u00fdraz mi na tv\u00e1\u0159i setrv\u00e1 do chv\u00edle, kdy stisknu tla\u010d\u00edtko, j\u00edm\u017e si p\u0159ivol\u00e1m v\u00fdtah. Vtom si vzpomenu na to, jak jsem zametl s Petem a d\u00edk tomu se alespo\u0148 drob\u00e1tko usm\u011bji. Z\u00e1hy si za\u010dnu p\u0159edstavovat, jak by mohla prob\u00edhat jeho dal\u0161\u00ed rozmluva s Tomem, pokud ov\u0161em u\u017e spolu na toto t\u00e9ma nehovo\u0159ili. \u0160kodolib\u00fd \u00fasm\u011bv se je\u0161t\u011b v\u00edce roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed, kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm Peta, jak se sna\u017e\u00ed dvoj\u010de st\u016fj co st\u016fj p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee je v tom nevinn\u011b. Jist\u011b se pokus\u00ed svalit ve\u0161kerou vinu na m\u011b a ze sebe ud\u011blat ob\u011b\u0165, kterou v podstat\u011b je, ale to Tom nev\u00ed.<\/div>\n

T\u0159eba p\u0159ed n\u00edm Pete padne i na kolena, bude \u017eadonit a… V\u00fdjev m\u00e9ho zoufal\u00e9ho ex kle\u010d\u00edc\u00edho p\u0159ed m\u00fdm bratrem se rozplyne, kdy\u017e za sebou zaslechnu bouchnout dve\u0159e. Automaticky se po zvuku oto\u010d\u00edm, abych t\u00e9 osob\u011b d\u016frazn\u011b vysv\u011btlil, \u017ee t\u0159\u00edskat dve\u0159mi tu m\u016f\u017eu nanejv\u00fd\u0161 j\u00e1, jeliko\u017e mi to tu pat\u0159\u00ed, a nikdo dal\u0161\u00ed nem\u00e1 nejmen\u0161\u00ed pr\u00e1vo ni\u010dit mi m\u016fj majetek \u0161patn\u00fdm zach\u00e1zen\u00edm. A\u0165 se ale d\u00edv\u00e1m doprava nebo doleva, nikde ani noha. Divn\u00e9. Jasn\u011b jsem tu r\u00e1nu sly\u0161el… U\u017e u\u017e se chyst\u00e1m oto\u010dit zp\u011bt, z\u010distajasna si v\u0161ak v\u0161imnu jedn\u011bch pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed.<\/p>\n

„Marion?“ Jej\u00ed jm\u00e9no je prvn\u00ed, kter\u00e9 mi p\u0159ijde na mysl. Nen\u00ed to tak dlouho, co se m\u011b dovolovala, zda sm\u00ed ji\u017e odej\u00edt dom\u016f. T\u0159eba tu po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b je… „Marion, jste to vy? Tak odpov\u011bzte!“ Do\u017eaduji se jej\u00ed reakce a rozhn\u011bv\u00e1n, proto\u017ee se nic neoz\u00fdv\u00e1, zam\u00ed\u0159\u00edm k on\u011bm dve\u0159\u00edm, abych se p\u0159esv\u011bd\u010dil, je-li to opravdu ona a p\u0159\u00edpadn\u011b j\u00ed vynadal, \u017ee si ze m\u011b d\u011bl\u00e1 legraci.<\/div>\n

V p\u016fli pohybu se ale zaraz\u00edm, nebo\u0165 m\u00e9 u\u0161i zaregistruj\u00ed dal\u0161\u00ed klapnut\u00ed. Tentokr\u00e1t v\u0161ak z \u00fapln\u011b opa\u010dn\u00e9 strany. M\u00e9 srdce nejprve vynech\u00e1 n\u011bkolik \u00fader\u016f, vz\u00e1p\u011bt\u00ed se v\u0161ak jeho tlukot dvojn\u00e1sobn\u011b zv\u00fd\u0161\u00ed. Sv\u016fj z\u00e1m\u011br neuskute\u010dn\u00edm. Nech\u00e1m dve\u0159e dve\u0159mi a rad\u011bji se vr\u00e1t\u00edm zp\u011bt k v\u00fdtahu, na kter\u00fd st\u00e1le marn\u011b \u010dek\u00e1m. Bu\u010f jej n\u011bjak\u00fd idiot blokuje, nebo se zase zasekl mezi patry. Jenom minul\u00fd t\u00fdden jej byli t\u0159ikr\u00e1t opravovat. M\u011bl jsem \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem v n\u011bm zrovna nebyl. Sice si mysl\u00edm, \u017ee nem\u00e1m strach z uzav\u0159en\u00fdch prostor, ale kdov\u00ed… <\/p>\n

Dal\u0161\u00ed cvaknut\u00ed n\u011bkde za mnou m\u011b p\u0159im\u011bje vyka\u0161lat se na v\u00fdtah a zvolit jin\u00fd zp\u016fsob, jak se odsud dostat. Po schodech to bude rychlej\u0161\u00ed. Byl to p\u011bkn\u011b hloup\u00fd n\u00e1pad nechat Marion j\u00edt! M\u011bl jsem j\u00ed rad\u011bji \u0159\u00edct, aby na m\u011b po\u010dkala. Aspo\u0148 bych m\u011bl te\u010f n\u011bjakou spole\u010dnost! Nad\u00e1vaje s\u00e1m sob\u011b, sch\u00e1z\u00edm schody a div ne\u00fap\u00edm, kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm, kolik jich m\u00e1m je\u0161t\u011b p\u0159ed sebou. Od po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed m\u011b vyru\u0161\u00ed zvuk, jen\u017e se nebezpe\u010dn\u011b podob\u00e1 lidsk\u00fdm krok\u016fm. Ani\u017e bych se by\u0165 jen kr\u00e1tce ohl\u00e9dl, se moje nohy automaticky daj\u00ed do b\u011bhu a jedin\u00e9, po \u010dem te\u010f tou\u017e\u00edm, je sed\u011bt v aut\u011b a b\u00fdt na cest\u011b dom\u016f. A\u0165 b\u011b\u017e\u00edm, jak nejrychleji dovedu, m\u00e1m pocit, \u017ee dupot se ke mn\u011b p\u0159ibli\u017euje m\u00edsto toho, abych mu unikal. Se srdcem a\u017e v krku se sem tam op\u0159u o ze\u010f, kdy\u017e sb\u00edh\u00e1m schody dol\u016f, a modl\u00edm se, abych kone\u010dn\u011b na n\u011bkoho narazil. Jen\u017ee nikde ani \u017eiv\u00e1\u010dka. Kde jsou ksakru, kdy\u017e je pot\u0159ebuji?!<\/div>\n

V jedn\u00e9 chv\u00edli se mi zd\u00e1, \u017ee jsem na schodi\u0161ti za sebou dokonce zahl\u00e9dl n\u011b\u010d\u00ed st\u00edn, co\u017e m\u011b vyd\u011bs\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edc. Tady kon\u010d\u00ed ve\u0161ker\u00e1 sranda a v\u016fbec se mi to nel\u00edb\u00ed, ale v\u016fbec ne! Chyst\u00e1m se zdolat dal\u0161\u00ed \u0159adu schod\u016f, kter\u00e1 m\u011b d\u011bl\u00ed od gar\u00e1\u017e\u00ed a tedy i m\u00e9ho auta, kter\u00e9 m\u011b odsud odveze pry\u010d. Kdy\u017e ale polo\u017e\u00edm nohu na prvn\u00ed schod, ta se zvrtne a…<\/p>\n

TOM<\/p>\n

<\/strong> Odlo\u017e\u00edm na stolek n\u011bkolik dn\u00ed star\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed novin a vyd\u00e1m se ke dve\u0159\u00edm, abych otev\u0159el tomu, kdo n\u011bkolikr\u00e1t d\u016frazn\u011b stiskl zvonek. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee v\u00edm, koho za nimi najdu st\u00e1t. V\u0161ak mi po sv\u00e9m n\u00e1vratu do N\u011bmecka n\u011bkolikr\u00e1t volal, ale za\u0159ekl jsem se, \u017ee p\u0159es telefon s n\u00edm nic \u0159e\u0161it nebudu. Vlastn\u011b to nem\u00e1m chu\u0165 \u0159e\u0161it v\u016fbec, ale pokud je to nevyhnuteln\u00e9, chci jej u toho vid\u011bt.<\/div>\n

„Poj\u010f d\u00e1l,“ o krok ustoup\u00edm a nech\u00e1m Peta vej\u00edt. Ne\u010dek\u00e1m, a\u017e se zuje a vr\u00e1t\u00edm se zp\u011bt do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kde se na n\u011bj rozhodnu po\u010dkat.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1…“ Zmlkne, kdy\u017e jeho pohled p\u0159istane na novin\u00e1ch. „Tak\u017ee jsi to u\u017e vid\u011bl.“<\/div>\n
„Vid\u011bl.“ \u0158eknu s kamenn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Sice jsem si p\u0159ipravoval, co v\u0161echno mu vmetu do obli\u010deje, jen co se p\u0159ede mnou uk\u00e1\u017ee, ale zat\u00edm se mi da\u0159\u00ed ovl\u00e1dat a ml\u010d\u00edm. Nejv\u00edce m\u011b mrz\u00ed, \u017ee jsem si ten den, kdy jsem vid\u011bl jeho a Billovu fotku, vylil zlost na Ta\u0159e. Naprosto nesmysln\u011b jsem na ni \u0159val, \u017ee je snad hluch\u00e1, kdy\u017e nepozn\u00e1, \u017ee zp\u00edv\u00e1 o p\u016fl okt\u00e1vy n\u00ed\u017ee, ne\u017e je song napsan\u00fd. M\u00e1m-li b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd, v\u016fbec nev\u00edm, jak to zp\u00edvala, nevn\u00edmal jsem ji. Nevn\u00edmal jsem nic, duchem jsem byl v Lond\u00fdn\u011b a p\u0159edstavoval jsem si, co se tam asi d\u011bje… Napadaly m\u011b nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci a v\u0161echny mi akor\u00e1t p\u0159id\u011bl\u00e1valy vr\u00e1sky na \u010dele. Ta\u0159e jsem se samoz\u0159ejm\u011b pak omluvil za sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Av\u0161ak kdy\u017e mi jej\u00ed o\u010di prozradily, \u017ee kv\u016fli mn\u011b bre\u010dela, m\u011bl jsem chu\u0165 d\u00e1t si p\u0159es hubu. P\u0159esn\u011b to bych si v ten moment zaslou\u017eil. Objet\u00ed, ve kter\u00e9m jsem ji pot\u00e9 sev\u0159el, mo\u017en\u00e1 tro\u0161ku zm\u00edrnilo jej\u00ed bolest, ale j\u00e1 se d\u00e1l c\u00edtil jako hulv\u00e1t. Je\u010del jsem za ni, a p\u0159itom ona za nic nemohla. \u017de mi ty fotky podstr\u010dila pr\u00e1v\u011b ona? Kdepak, s\u00e1m jsem se jich dom\u00e1hal.<\/p>\n

„Vysv\u011b-…“<\/div>\n

„Co mi chce\u0161 vysv\u011btlovat?“ Obo\u0159\u00edm se na Peta. „Tohle mi sta\u010d\u00ed.“ Uk\u00e1\u017eu na noviny, kter\u00e9 hned nato seberu ze stolu a hod\u00edm mu je. A\u0165 se pokoch\u00e1, jak jim to spolu slu\u0161\u00ed. P\u00e1re\u010dek k pohled\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Nech m\u011b to vysv\u011btlit.“ Upne na m\u011b prosebn\u00fd pohled, ale t\u00edm m\u011b neobm\u011bk\u010d\u00ed. P\u0159ipad\u00e1m si podveden\u00fd a c\u00edt\u00edm se jako nejv\u011bt\u0161\u00ed blbec pod sluncem. Ostatn\u011b tenhle pocit mi nen\u00ed posledn\u00ed rok zas tak ciz\u00ed. Netrvalo by mi dlouho, ne\u017e bych si vzpomn\u011bl, kdy naposledy a d\u00edk komu jsem si tak p\u0159ipadal.<\/div>\n
„Pr\u00fd Vivienne!“ U\u0161kl\u00edbnu se. „J\u00e1 pitomec ti v\u011b\u0159il a ty si za m\u00fdmi z\u00e1dy d\u00e1v\u00e1\u0161 rande s Billem v Lond\u00fdn\u011b. Hlavn\u011b, \u017ee je to pro tebe pan Kaulitz,<\/em> co?“ P\u0159ipomenu mu, jak o n\u011bm hovo\u0159il p\u0159ed Gustavem a Georgem. Mluvil o n\u011bm jako o naprosto ciz\u00edm \u010dlov\u011bku. Jako by mezi nimi nikdy k ni\u010demu nedo\u0161lo. Tv\u00e1\u0159il se, \u017ee jejich vztah byl v\u017edy ryze pracovn\u00ed. Pete se nadechne a zavrt\u00ed hlavou, \u010d\u00edm\u017e mi d\u00e1v\u00e1 nejsp\u00ed\u0161 najevo, \u017ee nem\u00e1 asi ani smysl mi n\u011bco vysv\u011btlovat, proto\u017ee stejn\u011b nebudu poslouchat. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jak by mi to asi cht\u011bl objasnit!<\/p>\n

„Nen\u00ed to tak, jak to vypad\u00e1.“ Nam\u00edtne v\u0161ak a hned pokra\u010duje. S\u00e1m jsem zv\u011bdav, co si pro m\u011b p\u0159ipravil. „Objevil se vedle m\u011b, prohodil p\u00e1r slov, kdy\u017e se tam objevil ten novin\u00e1\u0159, Bill se ke mn\u011b postavil a… Tady je v\u00fdsledek.“ Zvedne do vzduchu noviny a pokr\u010d\u00ed rameny, jako\u017ee s\u00e1m nech\u00e1pe, jak se to mohlo st\u00e1t. Mysl\u00edm si o tom svoje a on se to taky dozv\u00ed.<\/div>\n

„Pro\u010d jsi n\u011bco neud\u011blal?“ Polo\u017e\u00edm ot\u00e1zku, ji\u017e jistojist\u011b o\u010dek\u00e1val u\u017e ve chv\u00edli, kdy mi ukazoval noviny. Mohl se od n\u011bj odsunout, odm\u00edtnout focen\u00ed. Pokud mu to tak moc vadilo, m\u011bl na to reagovat a ne se s n\u00edm nechat zv\u011b\u010dnit. A u\u017e v\u016fbec by se mi nem\u011bl pokou\u0161et tvrdit, \u017ee nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, \u017ee tam Bill bude. \u017dil s n\u00edm a v\u011bd\u011bl, \u017ee je Vivienne jeho k\u00e1mo\u0161ka.<\/div>\n
„A co? To jsem m\u011bl d\u011blat sc\u00e9nu, Tome?“ Zept\u00e1 se se zoufalstv\u00edm v o\u010d\u00edch. „Tou by to toti\u017e skon\u010dilo. Zn\u00e1\u0161 sv\u00e9ho bratra stejn\u011b dob\u0159e jako j\u00e1.“ Na tohle nic ne\u0159eknu. Posledn\u00ed dobou se sp\u00ed\u0161 domn\u00edv\u00e1m, \u017ee Billa nezn\u00e1m v\u016fbec. \u017de ten \u010dlov\u011bk pouze vypad\u00e1 jako m\u00e9 dvoj\u010de a ve skute\u010dnosti je to n\u011bkdo jin\u00fd, kdo se za n\u011bj od jist\u00e9 doby vyd\u00e1v\u00e1 a hraje si se mnou. Jak\u00e1 to krut\u00e1 a nemilosrdn\u00e1 hra z jeho strany!<\/p>\n

„M\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“ Pet\u016fv hlas znovu prolom\u00ed ticho, kter\u00e9 mezi n\u00e1mi zavl\u00e1dlo. Jeho zelen\u00e9 o\u010di m\u011b pros\u00ed, abych mu tu ot\u00e1zku dovolil. Netu\u0161\u00edm, jestli ji chci sly\u0161et. Nejrad\u011bji bych te\u010f byl, kdyby se sebral a prost\u011b \u0161el. Pot\u0159ebuji b\u00fdt s\u00e1m a v\u0161echno si to v hlav\u011b srovnat. Jen\u017ee to neud\u011bl\u00e1, dokud nezodpov\u00edm dosud nevy\u0159\u010denou ot\u00e1zku. Slab\u011b k\u00fdvnu hlavou a \u010dek\u00e1m, co se tou\u017e\u00ed dozv\u011bd\u011bt.<\/div>\n

„Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt ale naprosto up\u0159\u00edmn\u00fd. Slib mi to!“<\/div>\n
„Slibuji,“ zav\u00e1\u017eu se, \u017ee pov\u00edm pravdu a nic v\u00edc ne\u017e pravdu. \u0160koda, \u017ee tu nem\u00e1me po ruce Bibli, abych mohl p\u0159\u00edsahat na ni.<\/div>\n
„Co ti p\u0159esn\u011b vad\u00ed?“<\/div>\n
„Jak co mi vad\u00ed? Pro\u010d se tak blb\u011b pt\u00e1\u0161?“ Jeho ot\u00e1zka m\u011b znovu roz\u010d\u00edl\u00ed. Jak se m\u011b m\u016f\u017ee na n\u011bco takov\u00e9ho pt\u00e1t. To je p\u0159ece jasn\u00e9!<\/div>\n
„Vad\u00ed ti to, \u017ee jsme tam na sebe narazili nebo tohle?“ Zabodne prst do m\u00edst, kde jej Billova pa\u017ee obj\u00edm\u00e1 kolem pasu a vy\u010dk\u00e1v\u00e1 na to, co odpov\u00edm. Najednou nev\u00edm, co \u0159\u00edct. Dote\u010f jsem si myslel, \u017ee m\u011b vyto\u010dilo to, \u017ee se s n\u00edm Pete nechal vyfotit, p\u0159esto\u017ee tvrdil, \u017ee je mu lhostejn\u00fd. Nyn\u00ed je m\u00e1 jistota pry\u010d a mus\u00edm se s\u00e1m sebe pt\u00e1t, jestli mi n\u00e1hodou mnohem v\u00edc nevadilo to, \u017ee se ocitl v jeho bl\u00edzkosti, \u017ee se jej Bill dot\u00fdkal a mluvil s n\u00edm.<\/div>\n
„Ty ne\u017e\u00e1rl\u00ed\u0161 na n\u011bj.“ Pete jen nahlas vyslov\u00ed, co mi pr\u00e1v\u011b prob\u011bhlo mysl\u00ed. Nem\u00e1m odvahu se na n\u011bj pod\u00edvat a \u010delit pohledu. Boj\u00edm se, co bych v jeho o\u010d\u00edch spat\u0159il. Opovr\u017een\u00ed, smutek, v\u00fdsm\u011bch, bolest? To v\u0161echno a mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edc se v nich m\u016f\u017ee pr\u00e1v\u011b odr\u00e1\u017eet. „Ty \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161 na m\u011b, Tome.“<\/p>\n

autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay Vzpom\u00ednka na m\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad Petem mi p\u0159ipomene i slo\u017een\u00fd list pap\u00edru, kter\u00fd se povaloval u m\u00fdch nohou a pro n\u011bj\u017e jsem se po jeho odchodu sh\u00fdbl. Nev\u011bd\u011bl jsem, zdali je opravdu m\u016fj, ale b\u00e1l jsem se jej tam nechat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-3323","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3323","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3323"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3323\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3323"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3323"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3323"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}