{"id":3324,"date":"2015-02-18T14:00:00","date_gmt":"2015-02-18T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3313"},"modified":"2015-02-18T14:00:00","modified_gmt":"2015-02-18T13:00:00","slug":"lucky-man","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/02\/18\/lucky-man\/","title":{"rendered":"Lucky Man"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay
<\/strong> <\/p>\n

Pov\u00eddka zrozen\u00e1 b\u011bhem m\u011bs\u00edce, o kter\u00e9m jsem si p\u016fvodn\u011b myslela, \u017ee je za\u010d\u00e1tkem m\u00e9ho konce se psan\u00edm. A pod\u00edvejte, jak to dopadlo :). P\u016fvodn\u011b jsem ji nem\u011bla v pl\u00e1nu zve\u0159ejnit, psala jsem ji pro sebe a pro vlastn\u00ed pot\u011b\u0161en\u00ed, ale vzhledem k m\u00e9mu zran\u011bn\u00ed ruky jsem se rozhodla, \u017ee v\u00e1m p\u0159eci jen dovol\u00edm nahl\u00e9dnout do n\u00ed. V\u0161ichni jist\u011b dob\u0159e v\u00edte, \u017ee mi jednod\u00edlky nikdy p\u0159\u00edli\u0161 ne\u0161ly, proto v\u00e1s pros\u00edm, neo\u010dek\u00e1vejte od t\u00e9hle pov\u00eddky n\u011bco, co v\u00e1m nem\u016f\u017ee d\u00e1t. Berte to s rezervou, mo\u017en\u00e1 jako zkr\u00e1cen\u00ed dlouh\u00e9 chv\u00edle nebo jako mali\u010dk\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed :).<\/em><\/div>\n

I p\u0159esto v\u0161echno v\u00e1m p\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
V p\u0159edve\u010der \u0161t\u011bdr\u00e9ho dne do\u0161el Tom doprost\u0159ed pokoje a z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b bez pohnut\u00ed. Na bos\u00fdch nohou c\u00edtil chlad podlahy, z pootev\u0159en\u00e9ho okna dovnit\u0159 proudil ledov\u00fd v\u00e1nek. Ani nemusel ot\u00e1\u010det hlavu, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee se venku pr\u00e1v\u011b spustil sn\u00edh. S Billem se kv\u016fli tomu dohadovali cel\u00e9 odpoledne. Jeho mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka si byl \u00fapln\u011b jist\u00fd t\u00edm, \u017ee se do\u010dkaj\u00ed b\u00edl\u00fdch V\u00e1noc, a kdyby mu Tom tehdy uv\u011b\u0159il a nesna\u017eil se jej p\u0159esv\u011bd\u010dit o opaku, nep\u0159ipadal by si nyn\u00ed tak hloup\u011b. Alespo\u0148 jednou cht\u011bl m\u00edt pravdu on. Netu\u0161il, jak to Bill d\u011bl\u00e1, ale v\u017edycky um\u011bl dokonale vyc\u00edtit, kdy za\u010dne sn\u011b\u017eit. Jako by byl on s\u00e1m d\u00edt\u011btem sn\u011bhu; p\u0159esn\u011b t\u00edm, o kter\u00e9m jim maminka vypr\u00e1v\u011bla t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edou noc. Tom by si r\u00e1d poslechl i jinou poh\u00e1dku, ale Bill tu poh\u00e1dku miloval a Tom tak n\u011bjak p\u0159irozen\u011b za\u010d\u00ednal p\u0159ich\u00e1zet na to, \u017ee by m\u011bl milovat v\u011bci, kter\u00e9 miluje i jeho bratr. \u017de by bylo hezk\u00e9 sd\u00edlet spole\u010dn\u00e9 z\u00e1liby, a\u0165 u\u017e by se jednalo o obl\u00edben\u00fd zp\u016fsob tr\u00e1ven\u00ed voln\u00e9ho \u010dasu, obl\u00edbenou hra\u010dku nebo poh\u00e1dku na dobrou noc.<\/p>\n

Zhluboka se nadechl a zlehka zakmital zk\u0159ehl\u00fdmi prsty u nohou. Byl p\u0159ipraven\u00fd pustit se do hry. I tu se nau\u010dil milovat teprve pot\u00e9, co zjistil, jak moc se Billovi l\u00edb\u00ed. Zvedl ruku do vzduchu a nat\u00e1hl ji p\u0159ed sebe. Kone\u010dky jeho prst\u016f se okam\u017eit\u011b setkaly se sv\u00fdm zrcadlov\u00fdm odrazem. Zvedl hlavu a jemn\u011b se pousm\u00e1l, zad\u00edval se do sv\u00fdch<\/em> o\u010d\u00ed a zavr\u00e1voral. Se zatajen\u00fdm dechem hled\u011bl p\u0159ed sebe, rukou sklouzl n\u00ed\u017e a pohladil sv\u016fj odraz na b\u0159i\u0161e. Pokojem se vz\u00e1p\u011bt\u00ed roznesl tich\u00fd sm\u00edch. Tom si u\u017e del\u0161\u00ed dobu uv\u011bdomoval, \u017ee to byl ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed zvuk, jak\u00fd kdy sly\u0161el. Zopakoval pohyb sv\u00e9 ruky, op\u011bt zlehka pohladil sv\u016fj obraz a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm naslouchal, kdy jej bude moct zaslechnout op\u011bt. Ozval se okam\u017eit\u011b, jakmile se jeho ruka dotkla d\u011btsk\u00e9ho py\u017e\u00e1mka. O\u010dek\u00e1val ten sam\u00fd dotek na sv\u00e9m t\u011ble, zrcadla p\u0159eci funguj\u00ed na takov\u00e9m principu, nebo ne? Ale jeho vlastn\u00ed odraz uh\u00fdbal jeho dotek\u016fm, tlumil sv\u016fj tich\u00fd sm\u00edch v dlan\u00edch a couval od n\u011bj, vyd\u00e1vaj\u00edc p\u0159i tom rozko\u0161n\u00fd p\u00edskot.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Zase jsi prohr\u00e1l,“ pozdvihl obo\u010d\u00ed, pobaven\u011b krout\u00edc hlavou. B\u0159\u00ed\u0161kem se mu rozl\u00e9halo p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo. Byl to opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, kter\u00fd nast\u00e1val pouze tehdy, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo Billa rozveselit nebo pot\u011b\u0161it. „Nesm\u00ed\u0161 se sm\u00e1t,“ dodal se sm\u00edchem a do\u0161el a\u017e k n\u011bmu, p\u0159ipraven pustit se do toho je\u0161t\u011b jednou, pokud by Bill cht\u011bl.<\/div>\n
„Ty m\u011b nesm\u00ed\u0161 \u0161imrat,“ p\u00edplo klub\u00ed\u010dko skr\u010den\u00e9 na zemi, rukama si chr\u00e1n\u00edc\u00ed hrudn\u00edk p\u0159ed dal\u0161\u00edm \u00fatokem Tomov\u00fdch \u0161ikovn\u00fdch prst\u016f.<\/div>\n
Tom dopadl na \u010dty\u0159i p\u0159esn\u011b naproti n\u011bmu a hrav\u011b na n\u011bj vypl\u00e1zl jazyk. „To nen\u00ed proti pravidl\u016fm.“<\/div>\n
„Na \u017e\u00e1dn\u00fdch jsme se nedomluvili,“ nam\u00edtl Bill, nat\u00e1hl ruku a str\u010dil ji do misky s bonb\u00f3ny, kterou si vz\u00e1p\u011bt\u00ed ne\u0161ikovn\u011b p\u0159evrhnul do kl\u00edna. H\u0159betem mal\u00e9 dlan\u011b si pomalu ot\u0159el slzy, kter\u00e9 mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i jako d\u016fsledek Tomova \u0161imr\u00e1n\u00ed a vesele se pustil do sb\u00edr\u00e1n\u00ed mal\u00fdch \u017elut\u00fdch kuli\u010dek.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 to \u0159\u00edk\u00e1m,“ \u0159ekl Tom a nat\u00e1hl se po jednom z bonb\u00f3n\u016f. „M\u016fheme si zah\u00e1t n\u011bcho jin\u00e9ho,“ zahuhlal s plnou pusou a d\u00edval se na Billa, kter\u00fd si pr\u00e1v\u011b vkl\u00e1dal do pusy \u017elutou kuli\u010dku a pot\u00e9 vr\u00e1til misku op\u011bt na st\u016fl.<\/div>\n
„Bav\u00ed m\u011b to,“ ozval se Bill ti\u0161e, nat\u00e1hl se a tentokr\u00e1t on Toma po\u0161imral na b\u0159i\u0161e. „Jsme \u00fapln\u011b stejn\u00ed, Tomi. Nen\u00ed to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed?“<\/div>\n
„Nejsme \u00fapln\u011b stejn\u00ed, tady vevnit\u0159,“ p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e a polo\u017eil rozev\u0159enou dla\u0148 na velk\u00e9 B na Billov\u011b hrudn\u00edku. „Tady jsme jin\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm,“ Bill rychle m\u00e1vl rukou a op\u0159el se do toho doteku. „Ale mysl\u00edm\u2026 pod\u00edvej se na n\u00e1s. I maminka si n\u00e1s plete. Vypad\u00e1me stejn\u011b, jsme stejn\u00ed.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsme m\u011bli b\u00fdt jedn\u00edm a v posledn\u00ed chv\u00edli jsme se rozd\u011blili na dv\u011b poloviny,“ p\u0159em\u00fd\u0161lel Tom nahlas, sleduj\u00edc hust\u00e9 p\u00e1p\u011b\u0159\u00ed poletuj\u00edc\u00ed za okny.<\/p>\n

Bill vykulil o\u010di, klekl si tak, \u017ee byli tv\u00e1\u0159emi p\u0159esn\u011b naproti sob\u011b, vz\u00e1jemn\u011b si hled\u00edc\u00ed do o\u010d\u00ed. Pokud by se ten okam\u017eik \u0159adil do jejich zrcadlov\u00e9 hry, nepohr\u00e1l by ani jeden. Neh\u00fdbali se, jejich n\u00e1dechy i v\u00fddechy byly dokonale sjednocen\u00e9, mo\u017en\u00e1 i jejich srdce tloukla stejn\u00fdm rytmem. Ticho bylo op\u011bt p\u0159eru\u0161eno Billem.<\/div>\n

„To by znamenalo, \u017ee n\u00e1m ob\u011bma chyb\u00ed je\u0161t\u011b druh\u00e1 polovina,“ uva\u017eoval, na \u010dele se mu ne\u00fanavn\u00fdm soust\u0159ed\u011bn\u00edm vytvo\u0159ila drobn\u00e1 vr\u00e1ska. „Ale kde je?“<\/div>\n
Tom trhl ramenem. „To nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl popravd\u011b. „Ale m\u016f\u017eeme ji za\u010d\u00edt hledat.“<\/div>\n
„Spole\u010dn\u011b?“ zeptal se Bill, za jeho slovy byly skryty obavy.<\/div>\n
„Jasn\u011b \u017ee spole\u010dn\u011b.“ Tom naklonil hlavu a vtiskl Billovi do vlas\u016f drobn\u00fd polibek.<\/div>\n
I za tu kr\u00e1tkou chv\u00edli stihl zachytit poz\u016fstatky ovocn\u00e9 v\u016fn\u011b Billova \u0161amponu. Miloval ji. A miloval ji dokonce i bez toho, \u017ee by si byl jist\u00fd t\u00edm, \u017ee ji miluje i Bill.<\/div>\n
Bill se zachv\u011bl radost\u00ed, omotal ruce kolem Tomova krku a vylezl mu na kl\u00edn. Tom je\u0161t\u011b nebyl natolik siln\u00fd, aby jeho v\u00e1hu udr\u017eel, chv\u00edli balancoval na t\u0159esouc\u00edch se rukou, ne\u017e svou snahu vzdal. P\u0159evalili se na bok a pot\u00e9, co se p\u0159estali sm\u00e1t, z\u016fstali ti\u0161e le\u017eet. Kon\u010detiny propleten\u00e9, udr\u017euj\u00edc\u00ed o\u010dn\u00ed kontakt. Najednou byli jen oni a sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky za okny. Nic mezit\u00edm a nic potom.<\/p>\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se to n\u011bkdy zm\u011bn\u00ed?“<\/div>\n

„Co, Bille?“<\/div>\n
„\u017de u\u017e nebudeme vypadat stejn\u011b.“<\/div>\n
„To nev\u00edm, mo\u017en\u00e1,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a palcem na noze pohladil Billovo l\u00fdtko. Bill m\u011bl z\u0159ejm\u011b z\u00e1libu v pokl\u00e1d\u00e1n\u00ed mu ot\u00e1zek, na kter\u00e9 neznal odpov\u011bdi. Nikdy jej na to ale neupozornil. L\u00edbilo se mu to, \u017ee se v\u017edy radil pr\u00e1v\u011b s n\u00edm.<\/div>\n
„Neum\u00edm si to p\u0159edstavit. Ty ano?“<\/div>\n
Tom se nad t\u00edm zamyslel. Mo\u017en\u00e1 si to um\u011bl p\u0159edstavit, ale ta p\u0159edstava byla natolik zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee na ni pl\u00e1noval okam\u017eit\u011b zapomenout. Bylo nep\u0159edstaviteln\u00e9, aby nevypadali stejn\u011b. V\u017edy byli stejn\u00ed.<\/div>\n
„Ani j\u00e1,“ dostal ze sebe nakonec a p\u0159itiskl si Billa bl\u00ed\u017e k sob\u011b.<\/div>\n
Bill se hlavou op\u0159el o Tomovo rameno, zav\u0159el o\u010di a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co je \u010dek\u00e1. P\u0159edstavoval si, jak budou spole\u010dn\u011b p\u00e1trat po sv\u00fdch druh\u00fdch polovin\u00e1ch, jak asi vypadaj\u00ed a jak zjist\u00ed, \u017ee na\u0161li to prav\u00e9. Po dlouh\u00e9 chv\u00edli ticha se rozt\u0159esen\u011b nadechl, otev\u0159el o\u010di a zad\u00edval se na Tomovu tv\u00e1\u0159, vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se nad n\u00edm.<\/div>\n
„U\u017e jsem si myslel, \u017ees usnul.“ Tom se na n\u011bj usm\u00edval a Billovo srd\u00ed\u010dko pod t\u00edm \u00fasm\u011bvem doslova t\u00e1lo.<\/div>\n
„Jsi \u0161\u0165astn\u00fd, Tomi?“<\/div>\n
„Ne,“ zn\u011bla jednoduch\u00e1 a jasn\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“ zeptal se Bill, okam\u017eit\u011b vysko\u010dil do sedu a prohl\u00ed\u017eel si Toma s obavami. Pro\u010d mu ne\u0159ekl, \u017ee ho n\u011bco tr\u00e1p\u00ed?“<\/div>\n
„Proto\u017ee budu \u0161\u0165astn\u00fd, jen kdy\u017e t\u011b te\u010f po\u0159\u00e1dn\u011b zlecht\u00e1m,“ \u0159ekl se sm\u00edchem a vrhl se na Billa, kter\u00fd se p\u0159evalil na z\u00e1da a naplnil pokoj radost\u00ed.<\/div>\n
\n

…<\/p><\/div>\n

\n

O n\u011bkolik let pozd\u011bji, kdy\u017e se d\u011btstv\u00ed p\u0159ehouplo v pubertu, st\u00e1la dvoj\u010data na tom sam\u00e9m m\u00edst\u011b, ve stejn\u00e9m pokoji, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed n\u00e1hodou dokonce ve stejnou dobu. Op\u011bt byl p\u0159edve\u010der \u0161t\u011bdr\u00e9ho dne, za okny op\u011bt chumelilo a velk\u00e9 b\u00edl\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky slibovaly p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 sv\u00e1tky. Dvoj\u010data v\u0161ak ni\u010demu z toho nev\u011bnovala pozornost. Byli mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zam\u011bstn\u00e1n\u00ed z\u00edr\u00e1n\u00edm na toho druh\u00e9ho. S pomalu \u010dervenaj\u00edc\u00edmi, rozzu\u0159en\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi p\u0159ipom\u00ednali b\u00fdky t\u011bsn\u011b p\u0159ed z\u00e1pasem. Nemluvili, Bill dokonce dodr\u017eoval mezi n\u00edm a bratrem bezpe\u010dn\u00fd odstup, co\u017e nebylo je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm pot\u0159ebn\u00e9. Za cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot se poh\u00e1dali jen n\u011bkolikr\u00e1t a ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f se t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b udob\u0159ili, ale tentokr\u00e1t to vypadalo na po\u0159\u00e1dn\u00fd boj. Z Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed \u0161lehaly plameny a kousek po kousku spalovaly Billovy vnit\u0159nosti. Ve chv\u00edli, kdy jej Tom siln\u011b drapl za z\u00e1p\u011bst\u00ed a p\u0159itiskl na sv\u00e9 t\u011blo, nev\u011bd\u011bl, co m\u016f\u017ee \u010dekat. Byl by schopen uhodit jej? Instinktivn\u011b odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159, o\u010dek\u00e1vaje \u00fader, kter\u00fd byl v jeho p\u0159edstav\u00e1ch stejn\u011b tak nere\u00e1ln\u00fd jako nad\u011bje, \u017ee by snad Tom sd\u00edlel stejn\u00e9 pocity. Mezi sourozenci neb\u00fdvaj\u00ed rva\u010dky ni\u010d\u00edm neoby\u010dejn\u00fdm a z\u0159ejm\u011b ani jejich pouto nebylo natolik magick\u00e9 a siln\u00e9, aby se vyhnuli hloup\u00fdm poty\u010dk\u00e1m.<\/p><\/div>\n

Tom si v\u0161iml strachu v Billov\u011b obli\u010deji. Vyd\u011b\u0161en\u011b povolil stisk, pustil Billovy ruce a ustoupil dozadu.<\/p>\n

„Pro\u010d jsi to ud\u011blal?“ zavr\u010del vz\u00e1p\u011bt\u00ed.<\/div>\n

„A pro\u010d ty?“ Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee je hloup\u00e9 odpov\u00eddat ot\u00e1zkou, ale na nic lep\u0161\u00edho se nezmohl.<\/div>\n
„Ona pol\u00edbila m\u011b. Ne\u010dekal jsem to. Nem\u016f\u017eu za to. Neud\u011blal jsem to naschv\u00e1l,“ rozhodil Tom ruce v obrann\u00e9m gestu. „Na rozd\u00edl od tebe,“ dodal na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Nic tak stra\u0161n\u00e9ho jsem neud\u011blal,“ p\u00edpl Bill ti\u0161e, i kdy\u017e by se za sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed nejrad\u011bji propadl do zem\u011b.<\/div>\n
„L\u00edbal ses s Andreasem! P\u0159ede v\u0161emi na\u0161imi p\u0159\u00e1teli! P\u0159ede mnou! Bille\u2026 p\u0159ede mnou,“ posledn\u00ed slova nalomila s\u00edlu jeho hlasu a on najednou p\u016fsobil zlomen\u011b.<\/div>\n
„Sl\u00edbils, \u017ee po\u010dk\u00e1me. \u017de najdeme svoje chyb\u011bj\u00edc\u00ed poloviny spolu. Sl\u00edbils to a pak jsi ji tam osah\u00e1val. Nebo jsi i v tom nevinn\u011b?! P\u0159ilepila si snad tvoje ruce na boky a pak si je sama str\u010dila pod triko?“ Rad\u011bji rychle pokra\u010doval v obvi\u0148ov\u00e1n\u00ed Toma. Bylo to jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e p\u0159iznat si fakt, \u017ee se propadal do nezn\u00e1ma, do m\u00edst, kam mu nikdy nem\u011blo b\u00fdt umo\u017en\u011bno nahl\u00e9dnout. Byl na\u0161tvan\u00fd, \u017e\u00e1rlil a v\u0161echno to vy\u00fastilo do polibku, ze kter\u00e9ho se mu je\u0161t\u011b te\u010f p\u0159evracely vnit\u0159nosti. Andreas rozhodn\u011b nebyl jeho chyb\u011bj\u00edc\u00ed polovinou.<\/em><\/p>\n

Tom zalapal po dechu a odvr\u00e1til pohled. Ruce, kter\u00e9 rychle str\u010dil do kapes, se mu nep\u0159\u00edjemn\u011b rozt\u0159\u00e1sly. Nev\u011bd\u011bl, \u017ee Bill vid\u011bl i tuhle<\/em> \u010d\u00e1st. Pot\u0159eboval to ud\u011blat. Pot\u0159eboval s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee je schopen n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blat. Ta holka se mu v\u016fbec nel\u00edbila, m\u011bla sv\u011btl\u00e9 vlasy, olivov\u00e9 o\u010di a sn\u011bdou ple\u0165, ale po se\u010dten\u00ed v\u0161ech t\u011bchhle vlastnost\u00ed, byla dokonal\u00e1. Byla dokonal\u00e1 pr\u00e1v\u011b t\u00edm, \u017ee byla jin\u00e1 a ani milimetrem sv\u00e9ho t\u011bla nep\u0159ipom\u00ednala\u2026 Cht\u011bl mu to vysv\u011btlit. Cht\u011bl mu \u0159\u00edct v\u0161echno, co posledn\u00ed dobou c\u00edtil, sv\u011b\u0159it se mu se v\u0161emi pocity, ze kter\u00fdch za\u010d\u00ednal pomalu \u0161\u00edlet, ale kdyby to ud\u011blal, ztratil by ho. T\u00edm si byl jist\u00fd.<\/div>\n

„Jsem svobodn\u00fd, m\u016f\u017eu si d\u011blat, co se mi zachce,“ zasy\u010del a op\u011bt se zad\u00edval Billovi do o\u010d\u00ed. M\u011bl pocit, \u017ee se mu srdce rozlet\u00ed ve dv\u011b poloviny. Bill m\u011bl v o\u010d\u00edch slzy. Slzy, kter\u00e9 byly n\u00e1sledkem Tomova d\u011btinsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Kdy\u017e m\u016f\u017ee\u0161 ty, m\u016f\u017eu i j\u00e1,“ dostal ze sebe Bill t\u0159esouc\u00edm se hlasem.<\/div>\n
„Mohl by sis to d\u011blat s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm? Andy je n\u00e1\u0161 k\u00e1mo\u0161, n\u00e1\u0161 nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel. P\u0159i pohledu na v\u00e1s dva se mi akor\u00e1t zvedl \u017ealudek.“ \u017daludek se mu nezvedl, sklouzl mu p\u0159\u00edmo do kalhot a donutil ho okusit ten nejodporn\u011bj\u0161\u00ed druh z\u00e1visti, jak\u00fd si lze p\u0159edstavit. \u017d\u00e1rlil, \u0161\u00edlen\u011b \u017e\u00e1rlil a neum\u011bl to udr\u017eet pod kontrolou.<\/p>\n

Bill rychle zamrkal p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed slzy, ustoupil o krok stranou a zad\u00edval se na Toma ubl\u00ed\u017een\u00fdm pohledem. „Nepozn\u00e1v\u00e1m t\u011b.“<\/div>\n

„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom, ruce po\u0159\u00e1d siln\u011b zaryt\u00e9 v kaps\u00e1ch. T\u0159\u00e1sl se po cel\u00e9m t\u011ble. Byl tak slab\u00fd.<\/div>\n
„Ty nejsi t\u00edm Tomem, se kter\u00fdm jsme p\u0159esn\u011b na tomhle m\u00edst\u011b hr\u00e1vali na\u0161i hru. Nejsi mu v\u016fbec podobn\u00fd. Ten Tom m\u011b m\u011bl r\u00e1d, nikdy by mi neubl\u00ed\u017eil. Na rozd\u00edl od tebe,“ sykl a ukazov\u00e1\u010dkem \u0161\u0165ouchl Toma do hrudn\u00edku. „Copak jsi to nepochopil?!“ z \u00fast se mu prodral zoufal\u00fd vzlyk.<\/div>\n
Tom neodpov\u011bd\u011bl. V krku c\u00edtil ob\u0159\u00ed knedl\u00edk, jeho srdce bilo tak siln\u011b, \u017ee i Bill musel sly\u0161et jeho zoufal\u00e9, v\u0161e \u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed \u00fadery. Na rozd\u00edl od sv\u00e9ho majitele nebylo zbab\u011bl\u00e9. Cht\u011blo promluvit. A na rozd\u00edl od n\u011bj, nemohlo. A v tu chv\u00edli toho nebyl schopen ani on. D\u00edval se na sv\u00e9ho bratra polit\u00e9ho m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm svitem, sledoval p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd, tmav\u011b modr\u00fd odlesk jeho \u010dern\u00fdch vlas\u016f. Byl by schopen uv\u011b\u0159it p\u0159edstav\u011b, \u017ee poch\u00e1z\u00ed z jin\u00e9ho sv\u011bta. V jeho p\u0159\u00edtomnosti zanikaly hranice mezi sv\u011btlem a st\u00edny, mezi lunou a jeho osobnost\u00ed; Bill se pro n\u011bj v tu chv\u00edli st\u00e1val sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u011bs\u00edce. Sou\u010d\u00e1st\u00ed n\u011b\u010deho tak nedosa\u017eiteln\u00e9ho, \u017ee bylo zbyte\u010dn\u00e9 se o to v\u016fbec pokou\u0161et. Magick\u00fd a neoby\u010dejn\u00fd.<\/p>\n

„Co jsem m\u011bl pochopit?“ zeptal se nakonec.<\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem se cht\u011bl l\u00edbat?“ vzlykl Bill, ale po\u0159\u00e1d se sna\u017eil p\u016fsobit siln\u011b. „S n\u00edm<\/em>?“ Modlil se, aby Tom kone\u010dn\u011b pochopil a nenutil jej poni\u017eovat se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1-„<\/div>\n
„Co se to d\u011bje?“<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1me se,“ p\u0159ipustil Tom smutn\u011b a zva\u017eoval, jestli m\u00e1 ud\u011blat krok dop\u0159edu omotat mu ruce kolem bok\u016f a p\u0159itisknout jej k sob\u011b, nebo rad\u011bji z\u016fstat st\u00e1t a nechat to na n\u011bm. Z\u016fstal st\u00e1t.<\/div>\n
„Co se to d\u011bje s n\u00e1mi<\/em>?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameno. Bill mu op\u011bt pokl\u00e1dal ot\u00e1zku, na kterou neznal odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Jsi \u0161\u0165astn\u00fd, Tome?“ Bill se postavil naproti n\u011bmu. Sna\u017eil se zachytit jeho pohled, ka\u017ed\u00fdm drobn\u00fdm gestem ho prosil o to, aby jim pomohl uniknout z toho bludn\u00e9ho kruhu.<\/div>\n
Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Bylo to jako dej\u00e1-vu<\/em>. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nebylo tak t\u011b\u017ek\u00e9 odpov\u011bd\u011bt na ot\u00e1zku, na kterou odpov\u00eddal cel\u00e1 l\u00e9ta.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Bille,“ vydechl up\u0159\u00edmn\u011b. „Nev\u00edm.“<\/div>\n
Bill ne\u0161\u0165astn\u011b zk\u0159ivil tv\u00e1\u0159, a kdy\u017e proch\u00e1zel kolem Toma, m\u00ed\u0159\u00edc do sv\u00e9ho pokoje, byl rozhodnut\u00fd naj\u00edt svou chyb\u011bj\u00edc\u00ed polovinu s\u00e1m.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Bill se zhluboka nadechl a pomalu p\u0159e\u0161el doprost\u0159ed pokoje. Na nah\u00e9 poko\u017ece c\u00edtil chlad zimn\u00edho v\u00e1nku i hus\u00ed k\u016f\u017ei, kter\u00e1 se stala b\u011bhem posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u016f jeho neodd\u011blitelnou sou\u010d\u00e1st\u00ed. Vesele si skousl spodn\u00ed ret, zvedl hlavu a zad\u00edval se p\u0159ed sebe. Jeho pohled se okam\u017eit\u011b rozz\u00e1\u0159il a byl bohat\u0161\u00ed o miliony drobounk\u00fdch hv\u011bzd. \u00dasm\u011bv n\u00e1hle pokr\u00fdval celou jeho tv\u00e1\u0159, jeho s\u00edla prosakovala do v\u0161ech kout\u016f pokoje i do nejpr\u00e1zdn\u011bj\u0161\u00edch oblast\u00ed nitra osoby stoj\u00edc\u00ed p\u0159ed n\u00edm. Zvedl t\u0159esouc\u00ed se ruku, nat\u00e1hl ji p\u0159ed sebe a ve vzduchu narazil na jinou. Jejich pohyby byly toto\u017en\u00e9, kone\u010dn\u011b nalezli soulad, kter\u00fd jim tak dlouho chyb\u011bl. Jejich hra u\u017e v\u00edce nebyla hrou. U\u017e ne\u0161lo o to zjistit, kdo je v\u00edt\u011bzem a kdo pora\u017een\u00fdm, proto\u017ee vyhr\u00e1li oba. Trvalo jim dlouho, ne\u017e se tomu druh\u00e9mu otev\u0159eli a je\u0161t\u011b d\u00e9le, ne\u017e pochopili, ale kdy\u017e se tak nakonec stalo, nic nemohlo naru\u0161it jejich \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

Po stop\u00e1ch m\u011bs\u00edcem zalit\u00e9 podlahy, ud\u011blal \u010dernovl\u00e1sek opatrn\u00fd krok vp\u0159ed. Zk\u0159ehl\u00fdmi prsty pohladil kl\u00ed\u010dn\u00ed kost sv\u00e9ho dvoj\u010dete, mal\u00ed\u010dkem n\u011b\u017en\u011b zavadil o tmavou bradavku a rozz\u00e1\u0159il se, jakmile uc\u00edtil stejn\u00fd dotek na sv\u00e9m vlastn\u00edm t\u011ble. Op\u011bt k n\u011bmu zvedl pohled. Tom pomalu omotal ruce kolem jeho bok\u016f, nutil t\u00edm Billa ud\u011blat dal\u0161\u00ed krok a Bill t\u00edm posledn\u00edm kr\u016f\u010dkem zru\u0161il i tu nepatrnou mezeru d\u011bl\u00edc\u00ed jejich nah\u00e1 t\u011bla. Stulil se do Tomova hork\u00e9ho objet\u00ed, vdechoval unik\u00e1tn\u00ed sm\u011bs v\u016fn\u00ed jejich t\u011bl obohacenou t\u00f3ny milov\u00e1n\u00ed a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jestli m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bco kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho. Oto\u010dil hlavu, jeho pootev\u0159en\u00e9 rty se setkaly s Tomovou rozp\u00e1lenou k\u016f\u017e\u00ed. Jemn\u011b ji hladil, ochutn\u00e1val a u\u017e\u00edval si ka\u017ed\u00e9ho dal\u0161\u00edho polibku, kter\u00fd j\u00ed sm\u011bl v\u011bnovat. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, kolik let ub\u011bhlo od doby, co takhle st\u00e1li poprv\u00e9 a u\u017e v\u016fbec ne zm\u011bn\u00e1m, kter\u00fdmi oba pro\u0161li. D\u011btstv\u00ed jim proklouzlo mezi prsty jako voda a zmizelo v nen\u00e1vratnu. I hektick\u00e9 dosp\u00edv\u00e1n\u00ed bylo d\u00e1vno pry\u010d a najednou st\u00e1li naproti sob\u011b dva dosp\u011bl\u00ed lid\u00e9, obklopeni nostalgi\u00ed poletuj\u00edc\u00edch vlo\u010dek a vz\u00e1jemnou d\u016fv\u011brou.<\/p>\n

Tom sklonil hlavu a p\u0159is\u00e1l se na Billovo rameno, p\u0159i\u010dem\u017e rukama obkresloval ve\u0161ker\u00e9 k\u0159ivky jeho dokonal\u00e9ho t\u011bla. T\u011bla, se kter\u00fdm je\u0161t\u011b p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed tvo\u0159ili celek. Cht\u011bl mu toho tolik \u0159\u00edct. Z\u016fstalo tolik nevypov\u011bzen\u00e9ho, ale necht\u011bl kazit kouzlo toho okam\u017eiku n\u011b\u010d\u00edm tak zbyte\u010dn\u00fdm, jako jsou slova. V porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, co c\u00edtil, byla pr\u00e1zdn\u00e1 a ned\u016fle\u017eit\u00e1. Nep\u0159\u00e1l si v\u00edc ne\u017e vychutnat si ka\u017edou vte\u0159inu v Billov\u011b bl\u00edzkosti tak, jak jen podobn\u00e9 okam\u017eiky vychutnat lze.<\/div>\n

Kone\u010dky prst\u016f ho hladil po z\u00e1dech, sledoval trasu sv\u00fdch dotek\u016f a op\u011bt se musel pousm\u00e1t nad t\u00edm, jak magick\u00fd ten pohled byl. Op\u011bt se vytratila hranice mezi b\u011blobou m\u011bs\u00edce a Billovy k\u016f\u017ee. Op\u011bt se sl\u00e9valy v jeden celek a Tom se tou\u017eil st\u00e1t sou\u010d\u00e1st\u00ed toho v\u0161eho. Cht\u011bl, aby ho Billova sn\u011bhov\u00e1 k\u016f\u017ee vpila do sebe, aby u\u017e nikdy nec\u00edtil, jak\u00e9 to je, kdy\u017e je \u010dlov\u011bk vyd\u011b\u0161en\u00fd nebo osam\u011bl\u00fd a u\u017e v\u016fbec ne, kdy\u017e je jedno d\u016fsledkem druh\u00e9ho. Tiskl jej k sob\u011b jako mlad\u0161\u00edho bratra, jako milence i jako svou druhou polovinu. V jeho bl\u00edzkosti se m\u011bnil v rozbou\u0159en\u00fd oce\u00e1n emoc\u00ed a pocit\u016f a Bill sv\u00fdmi pohledy, \u00fasm\u011bvy a kradm\u00fdmi doteky je\u0161t\u011b v\u00edce \u010de\u0159il vlny, t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00ed se o jeho srdce.<\/p>\n

Oba ve stejnou chv\u00edli zvedli hlavu, pootev\u0159en\u00e1 \u00fasta lapaj\u00edc\u00ed po dechu se automaticky p\u0159is\u00e1la na sv\u016fj prot\u011bj\u0161ek. Tom c\u00edtil, jak se Billovi podlomila kolena a proto zes\u00edlil stisk kolem jeho hork\u00fdch bok\u016f a p\u0159itiskl jej na sv\u00e9 t\u011blo \u00fapln\u011b. Nyn\u00ed se dot\u00fdkali cel\u00fdm t\u011blem. Nezbyla jedin\u00e1 mezera a p\u0159esn\u011b tak to m\u011blo b\u00fdt. Tom polykal ve\u0161ker\u00e9 Billovy steny a s\u00e1m se sna\u017eil bojovat se slabost\u00ed a udr\u017eet se na nohou. L\u00edbal Billa se v\u0161\u00ed l\u00e1skou a v\u00e1\u0161n\u00ed, kter\u00e9 byl schopen, vpl\u00e9tal mu ruce do vlas\u016f a pohr\u00e1val si s jednotliv\u00fdmi pram\u00ednky, zat\u00edmco Bill se soust\u0159edil pouze na pohyby jejich propl\u00e9taj\u00edc\u00edch se jazyk\u016f. C\u00edtil, \u017ee je vzru\u0161en\u00fd, oba byli, a netou\u017eil po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e op\u011bt c\u00edtit Toma v sob\u011b. Odt\u00e1hl se z dosahu jeho \u00fast a zad\u00edval se na n\u011bj t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dern\u00fdma o\u010dima. Pomalu couval zp\u011bt k posteli a Toma t\u00e1hl s sebou. Dopadl na z\u00e1da, rozt\u00e1hl nohy a ud\u011blal t\u00edm prostor pro bratra, kter\u00fd se nat\u011bsnal mezi jeho rozp\u00e1len\u00e1 stehna, posouval se v\u00fd\u0161, a\u017e dokud nebyli tv\u00e1\u0159emi ve stejn\u00e9 \u00farovni. V\u011bnoval mu rychl\u00fd polibek a op\u011bt mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Jsi \u0161\u0165astn\u00fd, Tomi?“ \u0161eptl do ticha rozl\u00e9haj\u00edc\u00edho se v\u0161ude kolem nich. Tomova odpov\u011b\u010f dolehla k jeho u\u0161\u00edm ve chv\u00edli, kdy do n\u011bj naplno pronikl a t\u00e9m\u011b\u0159 zanikla ve spleti dvou zoufal\u00fdch sten\u016f. P\u0159esto v\u0161ak v\u011bd\u011bl, \u017ee byla vyslovena. C\u00edtil ji na rtech, pronikala mu do k\u016f\u017ee a rozhoupala jeho srdce klidn\u00fdm tempem.<\/div>\n
„Jsem, pokud jsi i ty \u0161\u0165astn\u00fd.“<\/div>\n
Bill u\u017e nic ne\u0159ekl a p\u0159is\u00e1l se na bratrovy hork\u00e9 rty.<\/div>\n
Pak jsi ten nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk pod sluncem, Tomi.<\/p>\n

<\/em> autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Pov\u00eddka zrozen\u00e1 b\u011bhem m\u011bs\u00edce, o kter\u00e9m jsem si p\u016fvodn\u011b myslela, \u017ee je za\u010d\u00e1tkem m\u00e9ho konce se psan\u00edm. A pod\u00edvejte, jak to dopadlo :). P\u016fvodn\u011b jsem ji nem\u011bla v pl\u00e1nu zve\u0159ejnit, psala jsem ji pro sebe a pro vlastn\u00ed pot\u011b\u0161en\u00ed, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-3324","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3324","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3324"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3324\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3324"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3324"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3324"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}