{"id":3337,"date":"2015-02-14T15:00:00","date_gmt":"2015-02-14T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3326"},"modified":"2015-02-14T15:00:00","modified_gmt":"2015-02-14T14:00:00","slug":"autumn-leaves-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/02\/14\/autumn-leaves-31\/","title":{"rendered":"Autumn Leaves 31."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se probudil s ukrutnou bolest\u00ed hlavy. V puse c\u00edtil stra\u0161nou pachu\u0165, pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd vedle n\u011bj je\u0161t\u011b spokojen\u011b oddychoval. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli takhle zle dopadli oba dva, nebo jen on. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, vybavoval si v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der a dne\u0161n\u00ed brzk\u00e9 r\u00e1no. Nepamatoval si \u00fapln\u011b v\u0161echno, jen \u00fatr\u017eky. Oklepal se a zakroutil hlavou, nesn\u00e1\u0161el kocovinu a okna. M\u011bl r\u00e1d v\u011bci pod kontrolou, a pokud tak nebylo, byl z toho opravdu nerv\u00f3zn\u00ed. Nat\u00e1hl ruku k no\u010dn\u00edmu stolku, za\u010dal na n\u011bm \u0161m\u00e1trat ve snaze naj\u00edt telefon. Vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed, kdy\u017e tam nic nebylo. Nat\u00e1hl ruku je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e v tom… V lo\u017enici se ozvala \u0161\u00edlen\u00e1 r\u00e1na, Bill m\u011bl pocit, \u017ee se n\u011bco bour\u00e1, jak m\u011bl je\u0161t\u011b citliv\u00fd sluch. Shodil na zem lampi\u010dku. Tom se rychle posadil, rozespale se pod\u00edval kolem sebe.<\/p>\n

„Co se d\u011bje?!“ zamumal a pod\u00edval se na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kter\u00fd le\u017eel a d\u00edval se do stropu. Pohladil ho po tv\u00e1\u0159i a zakroutil hlavou. „Je ti hodn\u011b \u0161patn\u011b, vi\u010f?“<\/div>\n

„Spadla lampi\u010dka. A jo, u\u017e mi bylo i l\u00edp,“ \u010dernovl\u00e1sek se trochu u\u0161kl\u00edbnul a pohladil Toma po pa\u017ei. „U\u017e mi nikdy nedovol p\u00edt, zvracel jsem, co? Nesn\u00e1\u0161\u00edm to…“ promnul si sp\u00e1nky a pomalu se posadil. Zato\u010dil se s n\u00edm cel\u00fd sv\u011bt, za\u00fap\u011bl. Tom, jako\u017eto starostliv\u00fd partner, se t\u00e9\u017e rychle vymr\u0161til do sedu, pohladil Billa po z\u00e1dech a l\u00edbnul ho na tv\u00e1\u0159. Nel\u00edbilo se mu, jak trp\u011bl. Nav\u00edc, kdy\u017e ho do tohohle stavu uvedl on s\u00e1m!<\/div>\n
„L\u00e1sko, jo… Zvracel jsi, ale j\u00e1 jsem ti pomohl. Lehni si, donesu ti sklenici vody. Zvl\u00e1dneme to,“ \u0159ekl konej\u0161iv\u011b Tom a p\u0159itiskl rty na Bill\u016fv sp\u00e1nek. Ten ho chytil za ruku, propletl s n\u00edm prsty a trochu mu ji stiskl. Naklonil hlavu a usm\u00e1l se. Mohl si p\u0159\u00e1t v\u00edc? Ur\u010dit\u011b ne, proto\u017ee Tom byl… Prost\u011b Tom. Kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u00edm, \u017ee spolu budou m\u00edt sex, se jeho chov\u00e1n\u00ed tak moc zm\u011bn\u00ed, vyspal by se s n\u00edm je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, aby spole\u010dn\u011b kr\u00e1\u010deli za \u0161t\u011bst\u00edm. Ka\u017ed\u00fdm dnem ho v\u00edc a v\u00edc miloval, v\u00e1\u017eil si ho. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt zase s\u00e1m, tak moc si zvyknul na Tomovu bl\u00edzkost! Dokonce to tak bylo i s us\u00edn\u00e1n\u00edm. Sice spolu je\u0161t\u011b netr\u00e1vili moc noc\u00ed, ale i tak si zvykl na to, \u017ee us\u00edn\u00e1 v jeho n\u00e1ru\u010di a i se tak bud\u00ed. Jakmile m\u011bl sp\u00e1t doma s\u00e1m, jen se p\u0159evaloval a probouzel se absolutn\u011b nevyspan\u00fd.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ zamumlal a zase se opatrn\u011b polo\u017eil. Zav\u0159el o\u010di, aby se mu alespo\u0148 trochu ulevilo. Uc\u00edtil na tv\u00e1\u0159i dotek Tomovy dlan\u011b a pak jen, jak se zvedal z postele.<\/div>\n
\n
Tom \u0161el \u0161oupav\u00fdm krokem do kuchyn\u011b, aby pro sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele nato\u010dil sklenici vody. Zkontroloval obsah v\u0161ech sk\u0159\u00edn\u011bk, jestli n\u00e1hodou nen\u00ed n\u011bkde ukryt\u00fd vitam\u00edn C, kter\u00fd by mu opravdu pomohl. Zakroutil hlavou, kdy\u017e nic nena\u0161el, a p\u0159ipsal ho na seznam. A\u017e p\u016fjde na n\u00e1kup, tak ho samoz\u0159ejm\u011b m\u016f\u017ee koupit, ale to nev\u011bd\u011bl, kdy bude. Necht\u011bl tady nech\u00e1vat Billa samotn\u00e9ho, kdy\u017e mu bylo tak moc zle. Nato\u010dil sklenici vody i pro sebe a vypil ji a\u017e do dna. Hlava ho sice nebolela, bylo mu skv\u011ble, ale m\u011bl ukrutnou \u017e\u00edze\u0148. Op\u0159el se o linku a pod\u00edval se kolem sebe. V cel\u00e9 m\u00edstnosti byla pouze kuchy\u0148sk\u00e1 linka, kter\u00e1 byla sou\u010d\u00e1st\u00ed bytu, u\u017e kdy\u017e byt koupil. Byl p\u0159ipraven nechat ji vym\u011bnit, ale Bill byl spokojen\u00fd. Akor\u00e1t chyb\u011bla lednice a j\u00eddeln\u00ed st\u016fl. Pl\u00e1noval, \u017ee by dneska s Billem mohli objet zase p\u00e1r obchod\u016f, ale ve stavu, ve kter\u00e9m se jeho p\u0159\u00edtel nach\u00e1zel, to bylo t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9. Stejn\u011b tak ob\u00fdv\u00e1k, kter\u00fd byl spojen\u00fd s kuchyn\u00ed, zel pr\u00e1zdnotou. Kdyby ve\u0161ker\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed nenech\u00e1val na Billovi, on by m\u011bl ji\u017e jist\u011b d\u00e1vno vybr\u00e1no, proto\u017ee nebyl a\u017e tak n\u00e1ro\u010dn\u00fd. Hlavn\u011b mu chyb\u011bla televize! Tu jako jedinou si cht\u011bl vybrat s\u00e1m, a to jak do ob\u00fdv\u00e1ku, tak do lo\u017enice. Sklenice s vodou pro Billa mu v ruce u\u017e teplala, ale on se nemohl od linky odlepit, jak byl zasn\u011bn\u00fd. P\u0159edstavoval si, jak s Billem str\u00e1v\u00ed velkou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u017eivota, u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee chce b\u00fdt jen a jen s n\u00edm. Moment\u00e1ln\u011b se t\u011b\u0161il, a\u017e mu p\u0159ijde dopis od soudu, ve kter\u00e9m se bude ps\u00e1t, kdy maj\u00ed s Ashley rozvodov\u00e9 st\u00e1n\u00ed. P\u0159\u00e1l si, aby to bylo je\u0161t\u011b p\u0159ed V\u00e1noci – p\u0159eci jen, byl by skv\u011bl\u00fd d\u00e1rek \u0159\u00edct Billovi, \u017ee je jen a jen jeho. Kdyby si tyhle v\u011bci uv\u011bdomil d\u0159\u00edv, mohl rozvod ji\u017e d\u00e1vno b\u011b\u017eet. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee nem\u00e1 s Ashley \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u011bti, \u0161lo tedy jen o n\u011b dva. Nad\u00e1val s\u00e1m sob\u011b za to, \u017ee se neum\u011bl pro Billa rozhodnout d\u0159\u00edv a ubli\u017eoval t\u00edm p\u00e1dem v\u0161em kolem sebe. Nav\u00edc vypadal jako docela slu\u0161nej idiot a parchant, kter\u00fd nev\u00ed, co chce a ni\u010deho si nev\u00e1\u017e\u00ed.<\/p>\n

„Tome!“ ozvalo se z lo\u017enice. Tom sebou cukl. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to byl Bill, kter\u00fd se do\u017eadoval sv\u00e9 sklenice s vodou. Rychle se od linky odlepil a \u0161el za sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem. Posadil se k n\u011bmu na postel, pohladil ho po vlasech a sklenici mu dal do ruky.<\/div>\n

„Opatrn\u011b se napij,“ upozornil ho, ale jeho slova byla k ni\u010demu. Bill se posadil a za\u010dal chlemtat jako \u017e\u00edzniv\u00fd pes, pil, dokud nevypil cel\u00fd obsah sklenice.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ zamumlal \u010dernovl\u00e1sek a trochu se zavrt\u011bl. Pr\u00e1zdnou sklenici odlo\u017eil na no\u010dn\u00ed stolek, pod\u00edval se na Toma. „M\u00e1m ti \u0159\u00edct… Pro\u010d jsem se poh\u00e1dal s na\u0161ima?“ naklonil hlavu a vydechnul. Sl\u00edbil, \u017ee mu to \u0159ekne a on sv\u00e9 sliby v\u017edycky plnil. Sice mu nebylo nejl\u00edp, ale mluvit snad mohl. Tom ho pohladil ho po z\u00e1dech a rty se ot\u0159el o jeho sp\u00e1nek.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 o tom mluvit te\u010f, pokud ti nen\u00ed po\u0159\u00e1d moc dob\u0159e, ano? J\u00e1 po\u010dk\u00e1m, nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, l\u00e1sko,“ pousm\u00e1l se Tom a propletl s n\u00edm prsty. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee byl zv\u011bdav\u00fd, hodn\u011b zv\u011bdav\u00fd. Ale ne za ka\u017edou cenu – dost dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby mu bylo jako Billovi, nem\u011bl by na nikoho a nic n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Chci ti to \u0159\u00edct, sl\u00edbil jsem ti to. Nav\u00edc… Tak n\u011bjak se to t\u00fdk\u00e1 tebe,“ skousnul si ret a v\u00e1hav\u011b se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed. Tomovi v o\u010d\u00edch nasko\u010dily dva velk\u00e9 otazn\u00edky, bylo tady snad n\u011bco \u0161patn\u011b?<\/div>\n
„O mn\u011b? Bille, co se d\u011bje?“ vydechnul a p\u0159itulil si ho do n\u00e1ru\u010de, pohladil ho po pa\u017ei. Pot\u0159eboval sly\u0161et, \u017ee se vlastn\u011b ned\u011bje nic hrozn\u00e9ho a v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku, ale pro\u010d by jinak zn\u011bl Bill tak tragicky?<\/p>\n

„No, vlastn\u011b skoro nic moc, ale nen\u00ed to moc p\u0159\u00edjemn\u00fd. Prost\u011b jsem se s na\u0161ima o tob\u011b bavil a tak. No a t\u00e1tovi se to cel\u00e9 moc nel\u00edb\u00ed. Nech\u00e1pe, \u017ee s tebou n\u011bco m\u00e1m, dokud nejsi rozveden\u00fd, \u0159\u00edk\u00e1 mi, \u017ee akor\u00e1t ni\u010d\u00edm man\u017eelstv\u00ed a a\u0165 si nemysl\u00edm, \u017ee se mnou z\u016fstane\u0161 napo\u0159\u00e1d. Tak\u017ee zase jsme se kv\u016fli tomu poh\u00e1dali, akor\u00e1t mnohem h\u016f\u0159 ne\u017e posledn\u011b. \u0158ekl jsem mu, \u017ee m\u00e1\u0161 tady ten byt…“<\/div>\n

„M\u00e1me ten byt, zlato,“ opravil ho Tom a prohr\u00e1bnul mu vlasy. „A co d\u00e1l?“<\/div>\n
„Dob\u0159e, m\u00e1me byt…“ k\u00fdvl \u010dernovl\u00e1sek a usm\u00e1l se, byl pot\u011b\u0161en Tomov\u00fdmi slovy. „Prej sis ho po\u0159\u00eddil jen kv\u016fli tomu, abychom se m\u011bli kde sch\u00e1zet, ani\u017e bys m\u011b tahal dom\u016f a platil zbyte\u010dn\u011b noci v hotelu. Stejn\u011b tak, pro\u010d jsi mi platil nadstandardn\u00ed pokoj v nemocnici. Nenechal si vymluvit, \u017ee jsme tam spolu opravdu ned\u011blali nic hrozn\u00e9ho. A m\u00e1ma… Je\u0161t\u011b se s n\u00edm poh\u00e1dala, proto\u017ee se m\u011b zastala,“ proto\u010dil o\u010di a pohladil Toma po pa\u017ei. „\u0158ekla mu, \u017ee jestli j\u00ed byl taky n\u011bkdy nev\u011brn\u00fd, kdy\u017e tak skv\u011ble dok\u00e1\u017ee odhadnout tv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Byli na sebe v\u00e1\u017en\u011b stra\u0161n\u011b zl\u00ed a vyzn\u011blo to tak, \u017ee za to cel\u00e9 m\u016f\u017eu j\u00e1. A v\u00ed\u0161, co bylo nejhor\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„To si opravdu neum\u00edm p\u0159edstavit, u\u017e takhle je to… \u0161\u00edlen\u00fd,“ zakroutil hlavou Tom a v\u00edc si p\u0159itulil sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele do n\u00e1ru\u010de. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale tu\u0161il, \u017ee p\u0159ijdou n\u011bjak\u00e1 hodn\u011b \u0161patn\u00e1 slova, kter\u00e1 ho opravdu ranila, a proto se rozhodl pro radik\u00e1ln\u00ed zm\u011bnu sv\u00e9ho \u00fa\u010desu.<\/div>\n
„T\u00e1ta mi \u0159ekl, \u017ee je zv\u011bdav\u00fd, jak dlouho m\u011b bude\u0161 bavit, kdy\u017e jsem ve sv\u00e9m v\u011bku je\u0161t\u011b nem\u011bl st\u00e1l\u00e9ho partnera, ale jen jsem si u\u017e\u00edval. Prost\u011b mi nep\u0159\u00edmo nazna\u010dil, \u017ee jsem…“<\/p>\n

V m\u00edstnosti se rozhostilo ticho, kter\u00e9 jen naru\u0161oval Bill\u016fv tich\u00fd pl\u00e1\u010d. R\u00e1na, kterou mu do srdce zasadil jeho otec – ano, sice adoptivn\u00ed, ale on ho bral za vlastn\u00edho – byla nejen \u010derstv\u00e1, ale tak\u00e9 obrovsk\u00e1. Nikdy by ani nepomyslel na to, \u017ee mu takovou v\u011bc \u0159ekne n\u011bkdo jemu bl\u00edzk\u00fd. A kdy\u017e u\u017e se tak stalo, rozhodl se, \u017ee si nech\u00e1 upravit vlasy, aby sv\u00fdm vzhledem je\u0161t\u011b v\u00edc provokoval. Up\u0159\u00edmn\u011b ani nedoufal, \u017ee se to povede tak, jak se povedlo, o to v\u00edc byl s v\u00fdsledkem spokojen\u00fd. A o\u010dividn\u011b i Tom, alespo\u0148 to tak vypadalo. Tom si ho p\u0159itulil do n\u00e1ru\u010de a \u0161eptal mu konej\u0161iv\u00e1 slova, prokl\u00e1dal to polibky, kter\u00e9 mu vtisk\u00e1val do vlas\u016f. Byl opravdu na\u0161tvan\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 zatracen\u011b bezmocn\u00fd. Bill si nezaslou\u017eil, aby od kohokoliv sly\u0161el takov\u00e1 slova, kter\u00e1 vy\u0161la z \u00fast jeho otce. To on byl v jejich vztahu ten hor\u0161\u00ed, ten, kter\u00fd ubli\u017eoval n\u011bkolika lidem najednou a choval se jako \u0161\u00edlenej blbec. V\u0161echno tohle dost dob\u0159e v\u011bd\u011bl, ale u\u017e s t\u00edm nemohl nic zp\u011btn\u011b d\u011blat, bohu\u017eel. Jen se sna\u017eit b\u00fdt mnohem lep\u0161\u00ed a znovu nechybovat. Ot\u0159el se rty o Billovu tv\u00e1\u0159 a propletl s n\u00edm prsty.<\/p>\n

„Zlato, co kdybych n\u00e1s z\u00edtra pozval k rodi\u010d\u016fm? Na n\u00e1v\u0161t\u011bvu… A abych se mohl pochlubit,“ zasm\u00e1l se Tom. Bill nasucho polknul, skousnul si ret a zakroutil hlavou. Tohle rozhodn\u011b nebyl dobr\u00fd n\u00e1pad. Ne kdy\u017e ve vzduchu visela mo\u017enost, \u017ee jsou s Tomem brat\u0159i, dokonce dvoj\u010data. A\u010dkoliv se to sna\u017eil ignorovat, t\u00e9\u017e vid\u011bl tu neskute\u010dnou podobu mezi nimi.<\/div>\n

„Nemysl\u00edm si, \u017ee je to dobrej n\u00e1pad. Vzhledem k tomu, \u017ee si jsme t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00ed, \u017ee jsme brat\u0159i. Nechci o tebe p\u0159ij\u00edt, ne te\u010f, kdy\u017e jsme se kone\u010dn\u011b na\u0161li a dali dohromady… Takhle po\u0159\u00e1dn\u011b. Nechci b\u00fdt jen tv\u016fj sourozenec. Nechme to chvilku b\u00fdt a pak… Vymysl\u00edme n\u011bco, jak na\u0161i podobu zamaskujeme, ano?“<\/div>\n
„Bille, na\u0161i podobu neskryje\u0161 nijak. Nav\u00edc… My nem\u016f\u017eeme za to, \u017ee to takhle je. Nevybrali jsme si, \u017ee budeme rozd\u011blen\u00ed a \u017ee se te\u010f shled\u00e1me. Jednou je stejn\u011b bude\u0161 muset poznat,“ pohladil ho po pa\u017ei a trochu se usm\u00e1l. „Pros\u00edm, zlat\u00ed\u010dko,“ za\u0161eptal a p\u0159itiskl rty na jeho \u010delo, pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, Bill nemusel sk\u00e1kat podle toho, jak on p\u00edsk\u00e1, ale r\u00e1d by ho rodi\u010d\u016fm p\u0159edstavil. Sice je\u0161t\u011b nebyl s Ashley rozveden\u00fd, ale u\u017e \u010dekal jen na dopis od soudu, ve kter\u00e9m bude datum rozvodov\u00e9ho st\u00e1n\u00ed. M\u011bl z toho po\u0159\u00e1d sm\u00ed\u0161en\u00e9 pocity, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee se rozhodl dob\u0159e.<\/p>\n

Bill se d\u00edval na sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co by bylo asi tak spr\u00e1vn\u00e9. Samoz\u0159ejm\u011b, p\u0159\u00e1l si poznat Tomovy rodi\u010de, ale b\u00e1l se. Co kdy\u017e byl opravdu jeho dvoj\u010de a oni to n\u011bjak poznaj\u00ed? Daj\u00ed to na sob\u011b zn\u00e1t, nebo budou d\u011blat, \u017ee nic nevid\u00ed? Nav\u00edc, nikdy netou\u017eil po tom, aby poznal lidi, kte\u0159\u00ed se ho zbavili, kdy\u017e byl je\u0161t\u011b miminko. P\u0159i\u0161lo mu opravdu nef\u00e9r, \u017ee nedostal ani tu nejmen\u0161\u00ed \u0161anci na rodinn\u00fd \u017eivot. Pod\u00edval se do b\u00edl\u00e9 zdi p\u0159ed sebe a povzdychl si. Pokud tady s Tomem m\u00e1 bydlet, mus\u00ed se to tady po\u0159\u00e1dn\u011b z\u00fatulnit, aby m\u00edstnosti nevypadaly tak cize a pr\u00e1zdn\u011b. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a zakroutil hlavou, jak mohl p\u0159em\u00fd\u0161let o takov\u00fdch v\u011bcech, kdy\u017e m\u011bl p\u0159ed sebou tak velk\u00e9 rozhodnut\u00ed? Vlastn\u011b nikdy nebyl na ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u rodi\u010d\u016f sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/p>\n

Bytem se rozezn\u011bl zvonek, oba mu\u017ei sebou \u0161kubli a t\u00e1zav\u011b se na sebe pod\u00edvali. Ani jeden nikoho ne\u010dekal, tak co to m\u011blo b\u00fdt? Tom se zvednul prvn\u00ed, obl\u00e9kl se do oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl na sob\u011b v\u010dera ve\u010der. N\u011bjak\u00e9 v\u011bci v byt\u011b u\u017e m\u011bl nast\u011bhovan\u00e9, ale v zav\u0159en\u00fdch kufrech. Byl ohromn\u011b l\u00edn\u00fd na to, aby je otv\u00edral a p\u0159ehraboval se v nich. Zvonek zazvonil znovu.<\/div>\n

„Kdo to m\u016f\u017ee b\u00fdt?“ Bill si ho prohl\u00ed\u017eel a musel se pousm\u00e1t. „Nem\u00e1\u0161 tady n\u011bco \u010dist\u00e9ho?“<\/div>\n
„No… P\u016fjdu zjistit, kdo to je. A \u010dist\u00fd v\u011bci m\u00e1m v kufrech, ale byl jsem p\u0159\u00edli\u0161 l\u00edn\u00fd na to, abych je vybalil,“ zasm\u00e1l se Tom a pokr\u010d\u00edm rameny. „Ale jinak jsem okey. Neboj, jen co vy\u0159\u00edd\u00edm toho, kdo n\u00e1s ru\u0161\u00ed, tak se osprchuju a vezmu si na sebe n\u011bco \u010dist\u00e9ho, dob\u0159e?“ sklonil se k n\u011bmu a ot\u0159el se mu o rty. Zvonek zazvonil pot\u0159et\u00ed a Tom za\u00fap\u011bl. „Jdu tam, ne\u017e se zbl\u00e1zn\u00ed.“<\/div>\n
„Ut\u00edkej,“ zasm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a poupravil si vlasy. Sprcha by mu ur\u010dit\u011b prosp\u011bla, probrala by ho a ud\u011blalo by se mu okam\u017eit\u011b mnohem l\u00e9pe. Nav\u00edc, kdy\u017e ta sprcha bude s Tomem… Mohli by se vz\u00e1jemn\u011b uvolnit. Pousm\u00e1l se p\u0159i t\u00e9 chl\u00edpn\u00e9 my\u0161lence a p\u0159iv\u0159el o\u010di. P\u0159edstava se mu l\u00edbila v\u00edc ne\u017e dost.<\/p>\n

Tom se neochotn\u011b do\u0161oural ke dve\u0159\u00edm. Zaz\u00edval, prohl\u00e9dl se v zrcadle, kter\u00e9 bylo v chodb\u011b, a trochu se za\u0161klebil. Vypadal v\u00e1\u017en\u011b unaven\u011b, je\u0161t\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee byl v\u00edkend. Otev\u0159el dve\u0159e a vyt\u00e1hnul obo\u010d\u00ed. Na chodb\u011b p\u0159ed jejich bytem st\u00e1la sta\u0159i\u010dk\u00e1 sousedka, kter\u00e1 se op\u00edrala o h\u016fl.<\/div>\n

„Dobr\u00fd den,“ pozdravila ho a stoupla si bl\u00ed\u017e. „U\u017e jsem myslela, \u017ee mi neotev\u0159ete. Ale nemyslete si, j\u00e1 dost dob\u0159e v\u00edm, \u017ee tu jste vy i va\u0161e p\u0159\u00edtelkyn\u011b,“ zasm\u00e1la se a m\u00e1vla vr\u00e1s\u010ditou rukou. Tom se na ni zara\u017een\u011b pod\u00edval a k\u00fdvnul.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den. Pot\u0159ebujete n\u011bco?“ pozn\u00e1mku o p\u0159\u00edtelkyni se rozhodl p\u0159ej\u00edt, proto\u017ee mu bylo v\u00edce ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee si tahle star\u00e1 pan\u00ed nenech\u00e1 nic vymluvit.<\/div>\n
„Jo, pan\u00e1\u010dku, pot\u0159ebovala bych. Rozhodla jsem se, \u017ee upe\u010du b\u00e1bovku, ale m\u00e1m m\u00e1lo vaj\u00ed\u010dek. Mysl\u00edte, \u017ee byste mi mohli n\u011bjak\u00e9 p\u016fj\u010dit? Samoz\u0159ejm\u011b, zaplat\u00edm v\u00e1m je,“ uk\u00e1zala mince ve sv\u00e9 dlani a usm\u00e1la se. „A taky v\u00e1m pak donesu ochutnat. I kdy\u017e si mysl\u00edm, \u017ee va\u0161e p\u0159\u00edtelkyn\u011b taky moc dob\u0159e va\u0159\u00ed,“ zasm\u00e1la se a pokr\u010dila rameny. Tom se na ni pod\u00edval a zakroutil hlavou. Lednice v byt\u011b nebyla, nato\u017e aby tam byla vaj\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„Bohu\u017eel, nem\u00e1me je\u0161t\u011b lednici. Ale r\u00e1d v\u00e1m je donesu, dob\u0159e? Stejn\u011b mus\u00edm na n\u00e1kup, bude to mali\u010dkost.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b byste mi je donesl? To byste byl opravdu hodn\u00fd,“ usm\u00e1la se a vtiskla do Tomovy dlan\u011b p\u00e1r minc\u00ed. „Bydl\u00edm hned proti v\u00e1m, d\u011bkuju.“<\/div>\n
„Za m\u00e1lo, zat\u00edm na shledanou,“ pok\u00fdval hlavou Tom a zav\u0159el dve\u0159e. Z\u00e1dy se o n\u011b op\u0159el a proto\u010dil o\u010di. Vypadalo to, \u017ee se z n\u011bj st\u00e1v\u00e1 lep\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, mohl snad za to Bill? M\u011bnil ho a\u017e takov\u00fdm zp\u016fsobem? Pravd\u011bpodobn\u011b bylo mo\u017en\u00e9 v\u0161echno.<\/p>\n

Bill se vydal do chodby. M\u011bl na sob\u011b jednu z Tomov\u00fdch ko\u0161il a jeho \u010dist\u00e9 boxerky. Byly mu sice trochu voln\u011bj\u0161\u00ed, ale po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e jeho \u0161pinav\u00e9. Zastavil se na za\u010d\u00e1tku chodby p\u0159esn\u011b proti Tomovi, tak\u017ee je d\u011blilo sotva p\u00e1r metr\u016f. Tom p\u00e1rkr\u00e1t nasucho polknul a sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele si prohl\u00e9dl. Vypadal zatracen\u011b dob\u0159e, kdy\u017e proti n\u011bmu st\u00e1l v jeho oble\u010den\u00ed. Sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e1 ko\u0161ile v kombinaci s pseudo dredy… Byla to naprosto vra\u017eedn\u00e1 kombinace! \u010cernovl\u00e1sek, jako by snad v\u011bd\u011bl, co s Tomem d\u011bl\u00e1, je\u0161t\u011b schv\u00e1ln\u011b naklonil hlavu do strany a pomalu si ol\u00edzl rty.<\/div>\n

„Kdo zvonil?“<\/div>\n
„Sousedka. Cht\u011bla vejce, tak jsem j\u00ed sl\u00edbil, \u017ee j\u00ed je koup\u00edm. Stejn\u011b mus\u00edm na n\u00e1kup pro n\u00e1s,“ pokr\u010dil rameny a pousm\u00e1l se. „Poj\u010f ke mn\u011b bl\u00ed\u017e, pros\u00edm,“ sna\u017eil se ho k sob\u011b p\u0159il\u00e1kat. Pokynul mu prstem a Bill se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Jak moc bl\u00ed\u017e?“ na\u0161pulil Bill rty a mu\u010div\u011b pomalou ch\u016fz\u00ed se ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli vydal. Nat\u00e1hl k n\u011bmu ruce, aby ho za n\u011b mohl chytit. A taky \u017ee se tak stalo. Tom ho za nab\u00edzen\u00e9 dlan\u011b okam\u017eit\u011b chytil a p\u0159itiskl ho na dve\u0159e m\u00edsto sebe.<\/div>\n
„\u00dapln\u011b nejbl\u00ed\u017e, l\u00e1sko,“ za\u0161eptal mu do ucha a ke dve\u0159\u00edm ho p\u0159i\u0161pendlil sv\u00fdm t\u011blem. P\u00e1rkr\u00e1t ho pol\u00edbil na krk a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. „Oh, kurva, myslela si, \u017ee jsi \u017eensk\u00e1,“ zasm\u00e1l se a zakroutil hlavou, pohladil ho v kl\u00edn\u011b. Vzdychnul mu do ucha a stisknul mu boky. „Jsi m\u016fj kr\u00e1snej chlap, nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed chlap.“<\/div>\n
„To douf\u00e1m,“ zamumlal Bill a trochu se zasm\u00e1l. „Zlato, jdi na ten n\u00e1kup. J\u00e1 mezit\u00edm vybal\u00edm tv\u00e9 v\u011bci a pak p\u016fjdem do sprchy, dob\u0159e?“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 kocovinu, nem\u016f\u017eu po tob\u011b cht\u00edt, abys pracoval.“<\/div>\n
„Zvl\u00e1dnu to, je mi mnohem l\u00edp. A nav\u00edc… M\u00e1\u0161 tolik ko\u0161il! Rad\u011bji je vybal\u00edm te\u010f, ne\u017e abych je pak musel \u017eehlit,“ nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, ale usm\u00e1l se. Tak n\u011bjak mu bylo jasn\u00e9, \u017ee funkci hospody\u0148ky p\u0159evezme on. Pokud mu ale Tom bude d\u00e1vat l\u00e1sku, absolutn\u011b mu to nevadilo. Sta\u010dilo mu prost\u011b jedin\u00e9 – b\u00fdt milov\u00e1n – a ud\u011blal by cokoliv na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
„Budu \u017eehlit s tebou,“ pok\u00fdval si Tom a vtiskl mal\u00fd polibek na Billovo \u010delo. „J\u00e1 zajdu teda na ten n\u00e1kup. Je n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho, co bych m\u011bl koupit?“<\/div>\n
„Ne, mysl\u00edm, \u017ee nic speci\u00e1ln\u00edho nepot\u0159ebuju…“<\/p>\n

Tom se od Billa odt\u00e1hnul, aby si obul boty. Soust\u0159edil se na zavazov\u00e1n\u00ed tkani\u010dek, kter\u00e9 byly opravdu dlouh\u00e9. \u010cernovl\u00e1sek ho spokojen\u011b pozoroval, trochu na\u0161pulil rty – nev\u011bdomky. Mo\u017en\u00e1 byl \u010das, aby ud\u011blal radost i on jemu, tak n\u011bjak c\u00edtil, \u017ee si to zaslou\u017e\u00ed, za to v\u0161echno, co pro n\u011bj v tak kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase u\u017e ud\u011blal.<\/div>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 zavolat rodi\u010d\u016fm, \u017ee k nim p\u0159ijdeme,“ prolomil ticho Bill a pohladil Toma po z\u00e1dech, kdy\u017e se narovnal. Ten se mu jen pod\u00edval zara\u017een\u011b do o\u010d\u00ed. Je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edli o tom necht\u011bl pomalu ani sly\u0161et a te\u010f…? Byl samoz\u0159ejm\u011b moc r\u00e1d!<\/div>\n
„Jsi v\u00e1\u017en\u011b \u00fa\u017easn\u00fd, miluju t\u011b,“ za\u0161eptal a p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na jeho. Bill ho p\u00e1rkr\u00e1t pol\u00edbil a m\u011bkce se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Taky t\u011b miluju. A v\u017edycky budu.“<\/p>\n

autor: Catherine<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine Bill se probudil s ukrutnou bolest\u00ed hlavy. V puse c\u00edtil stra\u0161nou pachu\u0165, pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd vedle n\u011bj je\u0161t\u011b spokojen\u011b oddychoval. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli takhle zle dopadli oba dva, nebo jen on. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, vybavoval si v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der a dne\u0161n\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[607],"tags":[],"class_list":["post-3337","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-autumn-leaves"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3337","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3337"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3337\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3337"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3337"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3337"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}