{"id":3352,"date":"2015-02-09T16:00:00","date_gmt":"2015-02-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3341"},"modified":"2015-02-09T16:00:00","modified_gmt":"2015-02-09T15:00:00","slug":"autumn-leaves-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/02\/09\/autumn-leaves-29\/","title":{"rendered":"Autumn Leaves 29."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee… Jak v\u0161ichni v\u00edme, byl jste tady na sv\u00e9 praxi,“ \u017eena p\u0159ed Billem vzala mezi prsty propisku a lehce s n\u00ed poklep\u00e1vala do stolu. „D\u011bti si v\u00e1s obl\u00edbily, Laura ze v\u0161ech nejv\u00edc. Ale… nen\u00ed to jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 se tady stala, \u017ee?“ povyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed a tro\u0161ku se u\u0161kl\u00edbla. \u010cernovl\u00e1sek se na n\u00ed nech\u00e1pav\u011b pod\u00edval a vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed, zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Absolutn\u011b nech\u00e1pu, na co nar\u00e1\u017e\u00edte.“<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, ned\u011blejte, \u017ee se to nestalo. Rozvr\u00e1til jste funguj\u00edc\u00ed vztah a t\u00edm p\u0159ipravil Lauru o n\u00e1hradn\u00ed rodi\u010de. C\u00edt\u00edte se dob\u0159e?“ naklonila hlavu a trochu povyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed. Bill sebou cuknul a nerv\u00f3zn\u011b si skousnul ret. Tak\u017ee opravdu \u0161lo o tohle. Nen\u00e1vid\u011bl se za to, \u017ee situaci nep\u0159i\u0161el vysv\u011btlit s\u00e1m, ale jak by mohl? Kdy\u017e sem \u0161el, podali si ho ti hrdinov\u00e9.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem \u017e\u00e1dnej vztah nerozvr\u00e1til,“ zakroutil hlavou a vydechnul. „Tom je se mnou dobrovoln\u011b, m\u00e1me se r\u00e1di. Nav\u00edc ho man\u017eelka podv\u00e1d\u00ed, ot\u011bhotn\u011bla se sv\u00fdm nejlep\u0161\u00edm kamar\u00e1dem. To je pravej d\u016fvod, pro\u010d o Lauru u\u017e nestoj\u00ed. Bude m\u00edt vlastn\u00ed d\u00edt\u011b.“<\/p>\n

„Pane Kaulitzi, p\u0159esta\u0148te si vym\u00fd\u0161let, ni\u010demu nepom\u016f\u017eete. V\u0161ichni jsme si o v\u00e1s mysleli, \u017ee v\u00e1m na na\u0161ich d\u011btech opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed, cht\u011bla jsem v\u00e1m nab\u00eddnout m\u00edsto, ale vy ud\u011bl\u00e1te n\u011bco… takhle neodpustiteln\u00e9ho. Pan Tr\u00fcmper byl n\u00e1\u0161 klient, jestli to tak m\u016f\u017eu \u0159\u00edct. Na jin\u00e9m pracovi\u0161ti byste si n\u011bco za\u010dal se sv\u00fdm klientem?“<\/div>\n

„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee to nen\u00ed jenom moje chyba,“ \u010dernovl\u00e1sek se j\u00ed pod\u00edval do o\u010d\u00ed, op\u0159el se lokty o st\u016fl. „Nav\u00edc, Ashley nen\u00ed tak nevinn\u00e1, jak si mysl\u00edte. \u0158\u00edkal jsem v\u00e1m…“<\/div>\n
„Ml\u010dte,“ uml\u010dela ho a postavila se, za\u010dala p\u0159ech\u00e1zet po m\u00edstnosti. „Laura je smutn\u00e1, ani jste se za n\u00ed nestavil, jak jste sliboval. Tr\u00e1p\u00ed se, s nik\u00fdm nemluv\u00ed. M\u016f\u017eete za n\u00ed alespo\u0148 za n\u00ed zaj\u00edt?“ zalo\u017eila ruce na hrudn\u00edku a sjela Billa pohledem. Tohle byl ten prav\u00fd d\u016fvod n\u00e1v\u0161t\u011bvy – pot\u0159ebovala n\u011bjak rozveselit tu nebohou hol\u010di\u010dku. Ov\u0161em, kdy\u017e Billa vid\u011bla, nemohla si odpustit ten za\u010d\u00e1tek. Bylo j\u00ed sice jasn\u00e9, \u017ee Laura nen\u00ed smutn\u00e1 kv\u016fli tomu, \u017ee p\u0159i\u0161la o n\u00e1hradn\u00ed rodinu, ale kv\u016fli tomu, \u017ee je opustil Bill, na kter\u00e9ho se upnula. Bill se usm\u00e1l a k\u00fdvnul, moc r\u00e1d p\u016fjde za svou<\/em> malou hol\u010di\u010dkou.<\/div>\n
„Moc r\u00e1d, jestli m\u016f\u017eu. Abych \u0159ekl pravdu, opravdu se mi po n\u00ed st\u00fdsk\u00e1, je to skv\u011bl\u00e1 hol\u010di\u010dka,“ zvedl se ze \u017eidle a prohr\u00e1bnul si vlasy. „Mysl\u00edte, \u017ee si j\u00ed n\u011bkdy n\u011bkdo adoptuje?“ vydechnul a smutn\u011b se usm\u00e1l, bylo mu j\u00ed opravdu l\u00edto. Odpov\u011b\u010f sice tu\u0161il, ale p\u0159esto ji cht\u011bl sly\u0161et je\u0161t\u011b od n\u011bkoho jin\u00e9ho, ne\u017e jen ze sv\u00e9 hlavy.<\/div>\n
„Ne. T\u011b\u017eko si zvyk\u00e1 na ciz\u00ed lidi, nikomu se neotev\u0159e. To, jak se bavila s Tr\u00fcmpery byl z\u00e1zrak, pravd\u011bpodobn\u011b to bylo d\u00edky tomu, \u017ee tam m\u011bla po\u0159\u00e1d v\u00e1s. P\u016fjdeme za n\u00ed? Uvid\u00edte, \u017ee bude m\u00edt v\u00e1\u017en\u011b radost. Po\u0159\u00e1d o v\u00e1s mluv\u00ed, kresl\u00ed v\u00e1s…“ otev\u0159ela dve\u0159e a pokynula Billovi rukou ven. Ten se zarazil a z\u016fstal \u0161okovan\u011b st\u00e1t. To se j\u00ed a\u017e tak moc l\u00edbil? Ud\u011blal by opravdu cokoliv, aby j\u00ed n\u011bjak pomohl, nejrad\u011bji by si ji vzal napo\u0159\u00e1d k sob\u011b a nikomu nedovolil, aby j\u00ed ubl\u00ed\u017eil. K \u017e\u00e1dn\u00e9mu d\u00edt\u011bti, kter\u00e9 znal, si nevytvo\u0159il tak siln\u00e9 pouto jako pr\u00e1v\u011b k t\u00e9hle hol\u010di\u010dce.<\/div>\n
„To opravdu?“ zeptal se, kdy\u017e se vr\u00e1til zp\u00e1tky ze sv\u00e9 mysli. „Slibuju, \u017ee sem budu chodit opravdu tak \u010dasto, jak to jen p\u016fjde, aby nem\u011bla dal\u0161\u00ed tr\u00e1pen\u00ed,“ pousm\u00e1l se a \u0161el na chodbu, kde u\u017e pan\u00ed Schwarzov\u00e1 \u010dekala.<\/div>\n
„Budu r\u00e1da,“ p\u0159ik\u00fdvla a vedla ho za d\u011btma. Pohladila ho po z\u00e1dech a pousm\u00e1la se, kdy\u017e vid\u011bla v Billov\u011b obli\u010deji nad\u0161en\u00ed. Nekomentovala podlitiny, kter\u00e9 byly st\u00e1le vid\u011bt, uv\u011bdomovala si, \u017ee j\u00ed do toho nic nen\u00ed. Bill byl dosp\u011bl\u00fd chlap a snad se dok\u00e1zal postarat s\u00e1m o sebe, a tud\u00ed\u017e i o p\u00e1r mod\u0159in, kter\u00e9 m\u011bl. Nav\u00edc, ani j\u00ed samotn\u00e9 by nebylo p\u0159\u00edjemn\u00e9, kdyby se dozv\u011bd\u011bla n\u011bco, co nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
\n
\n

Laura sed\u011bla samotn\u00e1 v rohu m\u00edstnosti a hr\u00e1la si s panenkama. Zrovna pro\u010des\u00e1vala vlasy \u010dernovlas\u00e9 Barbie panence, byla jej\u00ed nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed. U toho si potichu zp\u00edvala p\u00edsni\u010dku, kterou ji nau\u010dil Bill. Nev\u0161\u00edmala si okol\u00ed, byla uzav\u0159en\u00e9 ve sv\u00e9m vlastn\u00edm d\u011btsk\u00e9m sv\u011bt\u011b, kde neexistovalo \u017e\u00e1dn\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed. Bill jen st\u00e1l a d\u00edval se na ni, p\u00edchlo ho u srdce. V\u0161echno byla jeho vina – sliboval, \u017ee sem bude chodit a nestihl sem zaj\u00edt ani jednou. Byl tak p\u0159\u00edli\u0161 sobeck\u00fd!<\/p><\/div>\n

„B\u011b\u017ete za n\u00ed,“ pob\u00eddla ho \u017eena, kter\u00e1 st\u00e1la vedle. „\u0158eknu Amy, \u017ee tady jste,“ popl\u00e1cala ho po rameni a nechala ho tam st\u00e1t samotn\u00e9ho. Bill si skousnul ret, na m\u00edst\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul a zhluboka se nadechnul. Bude k n\u011bmu Laura v\u016fbec cht\u00edt, kdy\u017e se za n\u00ed tak dlouho nezastavil? Nakonec si dodal odvahu a k hol\u010di\u010dce pomalu vykro\u010dil.<\/p>\n

„Lauro?“ \u0159ekl potichu, ale dost nahlas na to, aby ho mal\u00e1 d\u00edvka sly\u0161ela. Ta se ihned oto\u010dila, vyhrabala se na nohy a dala Billovi ruce kolem pasu. P\u0159itiskla se k n\u011bmu a spokojen\u011b se zasm\u00e1la.<\/div>\n

„Bille! J\u00e1 v\u011bd\u011bla, \u017ee sem za mnou p\u0159ijde\u0161!“ \u0159ekla \u0161\u0165astn\u011b. Bill ji pohladil po jemn\u00fdch vlasech a klekl si na kolena, aby byli stejn\u011b vysoc\u00ed. Dal j\u00ed malou pusu na \u010delo a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Sl\u00edbil jsem ti to, ne? Nenechal bych t\u011b tady samotnou,“ zakroutil hlavou. Laura mu dala ruce kolem krku a radost\u00ed vyp\u00edskla, d\u00edvala se do o\u010d\u00ed sv\u00e9ho kamar\u00e1da.<\/div>\n
„Ty si m\u011b odvede\u0161 k sob\u011b dom\u016f? Vi\u010f, \u017ee ano?“ zasm\u00e1la se a roztomile na\u0161pulila mal\u00e9 rt\u00edky. Bill \u0161okovan\u011b zamrkal, pohladil ji po vlasech. Tak tohle ho opravdu nenapadlo. Skousnul si ret a zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko, to nen\u00ed tak jednoduch\u00e9, jak si mysl\u00ed\u0161. Ale p\u0159i\u0161el jsem, abychom si spolu mohli hr\u00e1t…“ pohladil ji po z\u00e1dech a vzal jednu panenku. „Prej si moc r\u00e1da maluje\u0161?“<\/div>\n
„Jo, maluju tebe jako princeznu. Ale nem\u00e1m k tob\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9ho prince. Bille, princezna mus\u00ed m\u00edt prince,“ zasm\u00e1la se a na d\u016fkaz sv\u00fdch slov pok\u00fdvala hlavou. Lehk\u00fdm zatla\u010den\u00edm do Billova hrudn\u00edku mu dala najevo, aby se posadil. On tak u\u010dinil a mohla se mu tedy posadit do kl\u00edna. Bill j\u00ed je\u0161t\u011b p\u0159itisknul rty na \u010delo a zastr\u010dil vlasy za ucho.<\/div>\n
„Jak v\u00ed\u0161, \u017ee nem\u00e1m prince?“ pousm\u00e1l se a zakroutil hlavou. Laura se pl\u00e1cla do \u010dela a za\u010dala se sm\u00e1t.<\/div>\n
„Bille, kdybys m\u011bl prince, tak by p\u0159i\u0161el s tebou, nem\u016f\u017ee toti\u017e nechat svou princeznu samotnou,“ okam\u017eit\u011b vysv\u011btlila a Bill se musel za\u010d\u00edt sm\u00e1t. D\u011btsk\u00fd sv\u011bt byl opravdu kouzeln\u00fd.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek naslouchal v\u0161emu, co mu Laura pov\u00eddala. Jednodu\u0161e j\u00ed odpov\u00eddal, v mysli m\u011bl ale Toma. Byl Tom jeho princ, o kter\u00e9m hol\u010di\u010dka mluvila? Ur\u010dit\u011b ano! Obejmul ji a za\u010dal se s n\u00ed pohupovat, zat\u00edmco zp\u00edval jejich obl\u00edbenou p\u00edsni\u010dku o zv\u00ed\u0159\u00e1tk\u00e1ch. Laura si polo\u017eila hlavu na jeho rameno a pobrukovala si s n\u00edm. K\u0159e\u010dovit\u011b se Billa dr\u017eela, necht\u011bla, aby ji kdykoliv pustil. Cht\u011bla u n\u011bj b\u00fdt schovan\u00e1 u\u017e napo\u0159\u00e1d!<\/p>\n

Idylku p\u0159eru\u0161il Bill\u016fv vyzv\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed telefon. Bill rychle s\u00e1hnul do kapsy, vyndal ho a srdce se mu rozbu\u0161ilo p\u0159i pohledu na Tomovu fotku. Rychle hovor p\u0159ijal a p\u0159ilo\u017eil si telefon k uchu, hladil Lauru po vlasech.<\/div>\n

„Ahoj, zlato,“ usm\u00e1l se a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Miloval Tom\u016fv hlas, stejn\u011b jako miloval jeho cel\u00e9ho. U\u017e se t\u011b\u0161il, a\u017e bude zase s n\u00edm!<\/div>\n
„Ahoj, stalo se n\u011bco? Jsi tam… n\u011bjak dlouho. U\u017e m\u00e1m poskl\u00e1dan\u00e9 v\u0161echny sk\u0159\u00ed\u0148ky, tak jsem myslel, \u017ee bych se pro tebe stavil, abys mi to je\u0161t\u011b zkritizoval, ne\u017e p\u016fjde\u0161 dom\u016f,“ zasm\u00e1l se. Bill se musel sm\u00e1t s n\u00edm, zapl\u00e9tal sv\u00e9 prsty do Lau\u0159in\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
„Ne, ne. V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku, jenom si je\u0161t\u011b hraju s Laurou. Chce\u0161 mi \u0159\u00edct, \u017ee bude\u0161 cht\u00edt pusu za odm\u011bnu?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm si, \u017ee si zaslou\u017e\u00edm alespo\u0148 dv\u011b. Prvn\u00ed a posledn\u00ed,“ zasm\u00e1l se Tom. „M\u00e1m pro tebe teda zajet? Nechci, abys jel MHD, to ale u\u017e v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Umh,“ za\u00fap\u011bl Bill a zakroutil hlavou. „\u0158ekl bych, \u017ee to zvl\u00e1dnu. V\u00e1\u017en\u011b, Tome,“ zaprotestoval, ale stejn\u011b mu to nebylo nic platn\u00e9, proto\u017ee Tom byl u\u017e rozhodnut\u00fd p\u0159ijet.<\/div>\n
„A\u017e tam budu, tak t\u011b prozvon\u00edm, ano?“ ukon\u010dil debatu Tom. „T\u011b\u0161\u00edm se na tebe, m\u00e1m pocit, \u017ee jsem t\u011b nevid\u011bl alespo\u0148 sto let…“<\/div>\n
„Tome!“ zasm\u00e1l se Bill a namotal si na prst pram\u00ednek Lau\u0159in\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e1 ho pozorovala. Pod\u00edval se na hodinky, aby zjistil, jak dlouho se nevid\u011bli, aby to mohl Tomovi \u0159\u00edct. „Nevid\u011bli jsme se \u010dty\u0159i hodiny, stejn\u011b ti chyb\u00edm?“<\/div>\n
„Moc mi chyb\u00ed\u0161,“ usm\u00e1l se Tom a poslal Billovi virtu\u00e1ln\u00ed pusu. „Tak\u017ee zat\u00edm?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak, zat\u00edm ahoj,“ usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a hovor ukon\u010dil, mobil vr\u00e1til zase zp\u00e1tky do kapsy. Pod\u00edval se na Lauru, kter\u00e1 se na n\u011bj podez\u00edrav\u011b d\u00edvala. Zasm\u00e1l se a dal j\u00ed malou pusu na \u010delo.<\/p>\n

„Tak\u017ee, Bille. Ty m\u00e1\u0161 sv\u00e9ho prince?“ zasm\u00e1la se a spokojen\u011b zatleskala. „Uk\u00e1\u017ee\u0161 mi ho? Abych ho mohla domalovat na tvoje obr\u00e1zky.“<\/div>\n

„J\u00e1…“ zamrkal \u010dernovl\u00e1sek a na hol\u010di\u010dku se pod\u00edval. Nakr\u010dil nos a t\u00e1zav\u011b vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. Opravdu byla Laura tak moc bystr\u00e1, nebo to jen prost\u011b zkusila? A\u0165 tak \u010di onak… necht\u011bl j\u00ed lh\u00e1t, proto\u017ee ji m\u011bl v\u00e1\u017en\u011b moc r\u00e1d. „Jo, dalo by se to tak \u0159\u00edct,“ p\u0159ik\u00fdvl a pohladil ji po z\u00e1dech. Laura mu dala ruce kolem krku, dr\u017eela se ho jako kl\u00ed\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Je to pan Tom? Vid\u011bla jsem, \u017ee ti vol\u00e1. Bille, vezme\u0161 si m\u011b s panem Tomem? M\u00edsto pan\u00ed Ashley m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt ty,“ zamumlala potichu. Bill nasucho polknul, pohladil ji po z\u00e1dech a zakroutil hlavou. K\u00e9\u017e by to bylo tak jednoduch\u00e9, jak si mal\u00e1 hol\u010di\u010dka myslela.<\/em> Vtiskl j\u00ed malou pusu do vlas\u016f a potichu vydechnul.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee n\u011bkdy za tebou m\u016f\u017eeme p\u0159ij\u00edt na n\u00e1v\u0161t\u011bvu. A pokud to p\u016fjde, tak t\u011b vezmeme na v\u00fdlet, co ty na to?“ navrhnul. Laura se na n\u011bj pod\u00edvala, chv\u00edli ho jenom rentgenovala pohledem, ne\u017e v\u00e1hav\u011b k\u00fdvla.<\/div>\n
„Slibuje\u0161?“<\/div>\n
„Slibuju, zlat\u00ed\u010dko. Budu se moc sna\u017eit, abys byla nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed hol\u010di\u010dka, kterou zn\u00e1m,“ za\u0161eptal \u010dernovl\u00e1sek a pol\u00edbil ji na \u010delo. Laura se spokojen\u011b usm\u00e1la a dala si hlavu na jeho rameno, byla opravdu \u0161\u0165astn\u00e1, stejn\u011b jako v dob\u011b, kdy Bill plnil svou \u0161koln\u00ed praxi.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Tom se naklonil k Billovi, kter\u00fd si p\u0159isedl k n\u011bmu do auta, ot\u0159el se mu o rty sv\u00fdmi a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. Spokojen\u011b se usm\u00e1l a pod\u00edval se mu do h\u0159ejiv\u00fdch o\u010d\u00ed. Bill trochu na\u0161pulil rty a op\u011btoval Tom\u016fv pohled, trochu naklonil hlavu.<\/p><\/div>\n

„Ahoj, zlato,“ pohladil ho po pa\u017ei. Tom myslel, \u017ee radost\u00ed vysko\u010d\u00ed z k\u016f\u017ee. Bill\u016fv hlas byl opravdu ten nejlep\u0161\u00ed, kter\u00fd kdy sly\u0161el.<\/div>\n
„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t \u010dernovl\u00e1ska pol\u00edbil. „Stra\u0161n\u011b se mi po tob\u011b st\u00fdskalo. Myslel jsem, \u017ee mi srdce pukne \u017ealem,“ pok\u00fdval si a jemn\u011b vzal Billovu dla\u0148 do sv\u00e9, vtiskl mu na ni p\u00e1r polibk\u016f. Ot\u0159el se o ni nosem, p\u0159iv\u0159el o\u010di a vychutn\u00e1val si okam\u017eik cel\u00fdm sv\u00fdm t\u011blem.<\/div>\n
„Kecko,“ zakroutil Bill hlavou a stiskl Tomovu ruku. „Pojedeme? Mysl\u00edm, \u017ee jsi \u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1me n\u011bjak\u00fd program,“ usm\u00e1l se a znovu ho pol\u00edbil. Volnou rukou pohladil Toma po stehn\u011b, bl\u00edzko u kl\u00edna. Pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed, smysln\u011b si ol\u00edznul rty a rukou jel pomalu, ale jist\u011b je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k Tomovu kl\u00ednu. Kdy\u017e mu prsty p\u0159ejel v rozkroku, Tom ho za ruku chytil.<\/div>\n
„Bille,“ vydechl Tom a skousnul si ret, sna\u017eil se koncentrovat. „V\u00ed\u0161, \u017ee…“<\/div>\n
„Tome, c\u00edt\u00edm se v pohod\u011b, m\u016f\u017eeme to ud\u011blat, hm? Pokud to neud\u011bl\u00e1\u0161 s\u00e1m… Tak t\u011b to donut\u00edm ud\u011blat,“ sladce se usm\u00e1l a ruku do Tomova kl\u00edna p\u0159itla\u010dil v\u00edc. Tom potichu vzdychnul, p\u0159iv\u0159el o\u010di a zavrt\u011bl se. P\u0159i\u0161lo mu to skoro jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost, co m\u011bl s Billem n\u011bjak\u00fd bli\u017e\u0161\u00ed kontakt. Ano, byla pravda, \u017ee ho u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nebavilo uspokojovat jen s\u00e1m sebe, ale nemohl dopustit, aby se Billovi n\u011bco stalo, ne? Ubl\u00ed\u017eil mu u\u017e tak dost.<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee pojedeme dom\u016f,“ zamumlal Tom vzru\u0161en\u011b, proto\u017ee Bill ho p\u0159es kalhoty op\u011bt stisknul. „M\u016f\u017ee\u0161 te\u010f d\u00e1t tu ruku pry\u010d? V\u00ed\u0161 stejn\u011b dob\u0159e jako j\u00e1, \u017ee se mi opravdu l\u00edb\u00ed, kdy\u017e ji tam m\u00e1\u0161, ale byl bych nerad, kdybychom se vybourali.“<\/div>\n

„R\u00e1d ti vyhov\u00edm,“ uculil se Bill, dal ruku pry\u010d a usadil se l\u00e9pe. D\u00edval se oknem p\u0159ed sebe a zuby si p\u0159ejel po rtu. „Jen tak mimochodem… Z\u00edtra p\u016fjdu do \u0161koly,“ usm\u00e1l se a koutkem oka se pod\u00edval na Toma, kter\u00fd pomalu vyjel na silnici. \u010cekal na jeho reakci.<\/div>\n
„V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, mus\u00ed\u0161 odpo\u010d\u00edvat,“ odporoval Tom a zakroutil hlavou. „\u0160kola t\u011b zbyte\u010dn\u011b stresuje, z\u016fsta\u0148 je\u0161t\u011b doma, p\u00e1r dn\u00ed…“<\/div>\n
„Tome, r\u00e1d bych z\u016fstal, ale ty taky mus\u00ed\u0161 chodit do pr\u00e1ce, ne?“ zakroutil \u010dernovl\u00e1sek hlavou a pod\u00edval se na Toma. „M\u00e1m jen p\u00e1r p\u0159edn\u00e1\u0161ek…“<\/div>\n
„Na kter\u00e9 nemus\u00ed\u0161,“ odporoval Tom a naklonil se ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli. Pol\u00edbil ho na rty a vydechl. „Pros\u00edm, zlato.“<\/div>\n
„Moment,“ za\u00fap\u011bl Bill, kdy\u017e mu v kabelce zvonil telefon. Ihned se v n\u00ed za\u010dal p\u0159ehrabovat, ne\u017e ho kone\u010dn\u011b vyndal. Pod\u00edval se na jm\u00e9no volaj\u00edc\u00edho a pak na Toma. „Vol\u00e1 mi m\u00e1ma…“<\/div>\n
„P\u0159ijmi to.“<\/p>\n

Bill tak u\u010dinil a hovor p\u0159ijal. Chvilku divoce gestikuloval, ne\u017e za\u010dal pora\u017eenecky p\u0159itak\u00e1vat. Tom zastavil u krajnice, nev\u011bd\u011bl, co se d\u011bje, tak cht\u011bl rad\u011bji po\u010dkat, a\u017e si Bill vy\u0159\u00edd\u00ed sv\u016fj telefon\u00e1t. Pohladil ho po pa\u017ei a trochu se pousm\u00e1l, cht\u011bl mu dodat energii, proto\u017ee vypadal smutn\u011b.<\/div>\n

„Co se d\u011bje?“ \u0159ekl Tom potichu, kdy\u017e to kone\u010dn\u011b ukon\u010dil. Bill zakroutil hlavou a tro\u0161ku se u\u0161kl\u00edbnul.<\/div>\n
„Mus\u00edm dom\u016f, odveze\u0161 m\u011b pros\u00edm?“<\/div>\n
„Pro\u010d, zlato?“<\/div>\n
„Prost\u011b m\u011b odvez, ano?“ pousm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a pod\u00edval se ze sv\u00e9ho okna na ulici. Tom jen odevzdan\u011b vydechl a k\u00fdvl. Zase nastartoval a vezl Billa k n\u011bmu dom\u016f. Zaj\u00edmalo ho, co se d\u011bje, ale ne za ka\u017edou cenu. Necht\u011bl Billa roz\u010dilovat, co\u017e by se mohlo lehce st\u00e1t. Rad\u011bji d\u00e1l nevyzv\u00eddal a doufal, \u017ee se mu sv\u011b\u0159\u00ed s\u00e1m, a\u017e bude cht\u00edt.<\/p>\n

autor: Catherine<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine „Tak\u017ee… Jak v\u0161ichni v\u00edme, byl jste tady na sv\u00e9 praxi,“ \u017eena p\u0159ed Billem vzala mezi prsty propisku a lehce s n\u00ed poklep\u00e1vala do stolu. „D\u011bti si v\u00e1s obl\u00edbily, Laura ze v\u0161ech nejv\u00edc. Ale… nen\u00ed to jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 se tady<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[607],"tags":[],"class_list":["post-3352","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-autumn-leaves"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3352","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3352"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3352\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3352"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3352"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3352"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}