{"id":3367,"date":"2015-02-04T15:00:00","date_gmt":"2015-02-04T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3356"},"modified":"2015-02-04T15:00:00","modified_gmt":"2015-02-04T14:00:00","slug":"me-myself-and-romeo-58","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/02\/04\/me-myself-and-romeo-58\/","title":{"rendered":"Me, Myself and Romeo 58."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
N\u00e1vrat z muzea :o) J.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
A\u010d jsem nad n\u00edm m\u011bl u\u017e d\u00e1vno zlomit h\u016fl, d\u00e1m mu je\u0161t\u011b jednu \u0161anci. Mo\u017en\u00e1 mi k tomu dopomohly i obavy, kter\u00e9 si o n\u011bj d\u011bl\u00e1m. Pokud ji vyu\u017eije a prok\u00e1\u017ee n\u011bjakou snahu zachr\u00e1nit to, co z n\u00e1s zbylo, ud\u011bl\u00e1m to i j\u00e1. Jestli ji v\u0161ak promarn\u00ed jako ty p\u0159edchoz\u00ed, je konec.<\/p>\n

U stolu se v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch minut\u00e1ch rozhost\u00ed ticho, co\u017e jsem ostatn\u011b p\u0159edpokl\u00e1dal, tak\u017ee m\u011b to nijak nep\u0159ekvapilo. P\u0159ekvapen\u00fd bych byl, kdyby se mi na mou ot\u00e1zku dostalo bezprost\u0159edn\u011b odpov\u011bdi. Billova \u00fasta se sice n\u011bkolikr\u00e1t otev\u0159ou, pln\u00e9 rty se pohnou, ale ani jedin\u00e9 sl\u016fvko k m\u00fdm u\u0161\u00edm nedolehne. M\u00edsto toho na m\u011b vytrvale up\u00edr\u00e1 zrak. V jeho pohledu se zrcadl\u00ed naprost\u00e9 zoufalstv\u00ed, kter\u00e9 m\u011b jen usv\u011bd\u010d\u00ed v domn\u011bnce, \u017ee by dal v\u0161echno za to, abych promluvil a nenutil jej k tomu. Jeho ml\u010den\u00ed m\u011b ka\u017edou dal\u0161\u00ed vte\u0159inou v\u00edc ub\u00edj\u00ed a pomalinku zab\u00edj\u00ed nad\u011bji, kterou chov\u00e1m ve sv\u00e9m srdci. Cht\u00edt sly\u0161et d\u016fvod, pro\u010d bych m\u011bl b\u00fdt pouze s n\u00edm, je dle m\u011b nic v porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, co jsem musel skousnout j\u00e1. Ud\u011blal jsem pro n\u011bj v\u00edc ne\u017e pro kohokoli jin\u00e9ho. Ni\u010deho z toho nelituji. Ne, tenkr\u00e1t jsem to tak c\u00edtil, vykonal jsem to pro n\u011bj, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd. Byl-li on, byl jsem i j\u00e1.<\/p>\n

Kdy\u017e Bill zjist\u00ed, \u017ee tudy cesta nevede a \u017ee ani k\u0159e\u010dovit\u00e9 sv\u00edr\u00e1n\u00ed m\u00e9 dlan\u011b m\u011b neobm\u011bk\u010d\u00ed, na chv\u00edli odvr\u00e1t\u00ed pohled a zad\u00edv\u00e1 se n\u011bkam na zem vedle sebe. Zat\u00edmco zkoum\u00e1 dla\u017ebu, zaposlouch\u00e1m se do hluku nesouc\u00edho se kav\u00e1rnou. \u00datr\u017eky jednotliv\u00fdch rozhovor\u016f se mezi sebou m\u00eds\u00ed, tak\u017ee je obt\u00ed\u017en\u00e9 rozpoznat slova, nato\u017e zachytit celou v\u011btu. Odka\u0161l\u00e1n\u00ed naproti m\u011b p\u0159im\u011bje op\u011bt se pln\u011b soust\u0159edit na osobu bratra, kter\u00fd si poposedne, zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed a kone\u010dn\u011b ke mn\u011b promluv\u00ed.<\/p>\n

„Pat\u0159\u00ed\u0161 ke mn\u011b.“ Vyslov\u00ed v\u011btu, kterou jsem sly\u0161et necht\u011bl. Bylo naivn\u00ed o\u010dek\u00e1vat, \u017ee od n\u011bj usly\u0161\u00edm to, po \u010dem tou\u017e\u00edm a co by m\u011b jako jedin\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b dok\u00e1zalo zlomit. P\u0159esto jsem v koutku du\u0161e doufal, \u017ee mo\u017en\u00e1… Marn\u011b.<\/div>\n

„V\u0161echno?“ Zept\u00e1m se a v\u011bnuji mu kysel\u00fd \u00fasm\u011bv, aby mu do\u0161lo, \u017ee t\u00edmhle<\/em> m\u011b rozhodn\u011b nep\u0159esv\u011bd\u010dil. Bill hned nato nakr\u010d\u00ed \u010delo a nech\u00e1pav\u011b zat\u0159ese hlavou, co\u017e bych si mohl slovy vylo\u017eit jako ‚Co bys je\u0161t\u011b cht\u011bl?‘<\/em>. „Fajn.“ Pokr\u010d\u00edm rameny a vyprost\u00edm ruku z jeho pevn\u00e9ho sev\u0159en\u00ed. Jakmile zaregistruje, \u017ee se chyst\u00e1m vst\u00e1t a pravd\u011bpodobn\u011b i odej\u00edt, popadne m\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed tak siln\u011b, a\u017e syknu bolest\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt.“ Pronese s naprosto v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed. Tatam je bezmoc z jeho o\u010d\u00ed, nyn\u00ed v nich mohu spat\u0159it n\u011bco, co neum\u00edm dost dob\u0159e pojmenovat, ale co mi v prvn\u00edm moment\u011b zp\u016fsob\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00e9 mrazen\u00ed v z\u00e1dech. Nech\u00e1m to v\u0161ak plavat, jeho panova\u010dnost m\u011b toti\u017e znovu roz\u010d\u00edl\u00ed.
„\u017de nem\u016f\u017eu? Tak sleduj.“ Po p\u00e1r marn\u00fdch pokusech se mi nakonec p\u0159ece jen poda\u0159\u00ed osvobodit. Na st\u016fl hod\u00edm pen\u00edze za k\u00e1vu, co jsem nedopil, a z\u00e1kusek, jeho\u017e jsem se ani nedotkl, a zam\u00ed\u0159\u00edm ke dve\u0159\u00edm. Za sebou nech\u00e1m st\u00e1t Billa, kter\u00fd se z\u0159ejm\u011b v d\u016fsledku \u0161oku, jen\u017e mu p\u0159ivodila m\u00e1 opov\u00e1\u017elivost, nezm\u016f\u017ee na jedin\u00e9 slovo. Co\u017e nen\u00ed v\u016fbec na \u0161kodu. U\u017e takhle na m\u011b n\u011bkolik zv\u011bdavc\u016f p\u0159i odchodu z\u00edr\u00e1. Kdyby bratr ztropil hysterickou sc\u00e9nu, ot\u00e1\u010dela by se po n\u00e1s cel\u00e1 kav\u00e1rna.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Kdy\u017e se ocitnu venku, nahmat\u00e1m v kapse okam\u017eit\u011b krabi\u010dku cigaret, abych se n\u011b\u010d\u00edm uklidnil. \u017de j\u00e1 starej blbec za n\u00edm v\u016fbec \u0161el! Rad\u011bji jsem m\u011bl z\u016fstat sed\u011bt doma, ve v\u00fdsledku by se nic nezm\u011bnilo. Snad jen to, \u017ee bych s\u00e1m sebe u\u0161et\u0159il t\u011bch nerv\u016f. Po p\u00e1r nad\u00e1vk\u00e1ch a pokusech se mi poda\u0159\u00ed naj\u00edt i zapalova\u010d, kter\u00fdm okam\u017eit\u011b \u0161krtnu. Vyfukuj\u00edce namodral\u00fd d\u00fdm, vykro\u010d\u00edm ulic\u00ed kup\u0159edu, ani\u017e bych p\u0159em\u00fd\u0161lel nad c\u00edlem sv\u00e9 cesty. V\u0161ak ono je to jedno, n\u011bkam m\u011b nohy zanesou. Hlavn\u011b a\u0165 je to daleko odsud. Daleko od Billa.<\/div>\n
M\u00edjej\u00edc lidi na chodn\u00edku, z nich\u017e se po mn\u011b nejeden se z\u00e1jmem oto\u010d\u00ed, nad\u00e1v\u00e1m s\u00e1m sob\u011b, jak jsem pitom\u00fd a nepou\u010diteln\u00fd. Leckdo by se na m\u00e9m m\u00edst\u011b d\u00e1vno na Billa vyka\u0161lal a co d\u011bl\u00e1m j\u00e1? Znovu a znovu mu d\u00e1v\u00e1m dal\u0161\u00ed \u0161anci a s\u00e1m sob\u011b nalh\u00e1v\u00e1m, \u017ee tentokr\u00e1t je to opravdu naposledy. U\u017e p\u0159ipad\u00e1m sm\u011b\u0161n\u00fd i sob\u011b.<\/p>\n

Zastav\u00edm se na p\u0159echodu a rozhl\u00e9dnu se. Kdy\u017e u\u017e jednou nohou vkro\u010d\u00edm do vozovky, n\u011bkdo m\u011b prudce uchop\u00ed za loket a st\u00e1hne zp\u00e1tky. V prvn\u00ed chv\u00edli se p\u0159irozen\u011b leknu, co za \u0161\u00edlence na m\u011b sah\u00e1, av\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed zjist\u00edm, \u017ee to nen\u00ed nikdo jin\u00fd ne\u017e m\u016fj mlad\u0161\u00ed sourozenec, jemu\u017e se poda\u0159ilo dostihnout m\u011b. P\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee se urazil. Nenapadlo m\u011b, \u017ee m\u011b bude n\u00e1sledovat. Sp\u00ed\u0161e bych \u010dekal, \u017ee odjede, ned\u00e1 o sob\u011b n\u011bjakou dobu v\u011bd\u011bt a p\u0159i nejbli\u017e\u0161\u00ed vhodn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti mi oml\u00e1t\u00ed o hlavu, jak \u0161patn\u00fd bratr jsem, kdy\u017e o n\u011bj nejev\u00edm \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00e1jem.<\/p>\n

„Bl\u00e1zn\u00ed\u0161?“ Osop\u00edm se na n\u011bj a o krok ustoup\u00edm. Vyprostit se mu se mi nezada\u0159\u00ed, proto\u017ee jeho stisk je p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00fd.<\/div>\n

„Jde\u0161 za n\u00edm, \u017ee jo?“ Vyhrkne a sev\u0159en\u00ed se stane je\u0161t\u011b pevn\u011bj\u0161\u00edm ne\u017e p\u0159edt\u00edm. A\u010d m\u00e1m chu\u0165 vp\u00e1lit mu do tv\u00e1\u0159e, \u017ee i kdybych \u0161el, m\u016f\u017ee mu to b\u00fdt jedno, proto\u017ee v\u0161echny svoje \u0161ance promarnil, neud\u011bl\u00e1m to. Pokus\u00edm se zachovat klid, p\u0159esto\u017ee mi to \u010din\u00ed opravdu velk\u00e9 pot\u00ed\u017ee.<\/div>\n
„Ne, jdu prost\u011b pry\u010d.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ Polo\u017e\u00ed mi v m\u00fdch o\u010d\u00edch naprosto nesmyslnou ot\u00e1zku. Pro\u010d asi? V\u017edy\u0165 o tom s\u00e1m p\u0159ed p\u00e1r minutami rozhodl. Nem\u00e1m d\u016fvod z\u016fst\u00e1vat.<\/div>\n
„Ty se pt\u00e1\u0161 m\u011b? Tuhle ot\u00e1zku bys m\u011bl kl\u00e1st sp\u00ed\u0161 s\u00e1m sob\u011b!“ Zv\u00fd\u0161\u00edm na n\u011bj hlas tak, \u017ee se po n\u00e1s pr\u00e1v\u011b proch\u00e1zej\u00edc\u00ed star\u0161\u00ed \u017eena s b\u00edl\u00fdm pudlem na vod\u00edtku ohl\u00e9dne. Nem\u00e1m chu\u0165 hr\u00e1t tu divadlo pro pobaven\u00ed kolemjdouc\u00edch, ale s Billem to jinak nejde. Chov\u00e1 se jak um\u00edn\u011bn\u00fd rozmazlen\u00fd fracek.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt se mnou. Se mnou.“ K\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edr\u00e1 mou pa\u017ei, zat\u00edmco na m\u011b hled\u00ed p\u0159es skla tmav\u00fdch br\u00fdl\u00ed, \u010d\u00edm\u017e mi zabra\u0148uje, abych se mu zp\u0159\u00edma pod\u00edval do o\u010d\u00ed. Nevid\u00edm tedy, co se v nich pr\u00e1v\u011b zra\u010d\u00ed. Vztek? Zoufalstv\u00ed? Smutek? V m\u00fdch, h\u00e1d\u00e1m, je hn\u011bv m\u00eds\u00edc\u00ed se s bolest\u00ed, kterou mi v posledn\u00ed dob\u011b neust\u00e1le zp\u016fsobuje.<\/p>\n

„Nejsem tvoje hra\u010dka, Bille. Ani tvoje, ani nikoho jin\u00e9ho. Zamysli se, sakra, nad sebou.“ Prsknu. Pr\u00e1v\u011b se mi pravd\u011bpodobn\u011b poda\u0159ilo vystihnout to, jak se mnou zach\u00e1z\u00ed. Jako s hra\u010dkou. Omrz\u00edm ho, hod\u00ed m\u011b do kouta. Pak v\u0161ak zjist\u00ed, \u017ee by m\u011b mohl cht\u00edt n\u011bkdo dal\u0161\u00ed, tak po mn\u011b s\u00e1hne. Kdy\u017e z\u00e1jem okol\u00ed pomine, mrskne m\u011b nazp\u011bt. Tohle ale nechci.<\/div>\n

„Z\u016fsta\u0148 se mnou.“ Zaskuhr\u00e1 tak, \u017ee se mi a\u017e sev\u0159e \u017ealudek. Nezasv\u011bcen\u00fd jedinec by jist\u011b nabyl dojmu, \u017ee jsem bezcitn\u00e1 kreatura, je\u017e si zahr\u00e1v\u00e1 s jeho city, a jeho tr\u00e1pen\u00ed j\u00ed \u010din\u00ed nesm\u00edrn\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed. Takhle n\u011bjak by to vid\u011bl, opak je ale pravdou. Ne j\u00e1 jemu, ale on mn\u011b ustavi\u010dn\u011b ubli\u017euje. Rozhodn\u011b mi nen\u00ed dob\u0159e p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by se sou\u017eil, a s v\u011bdom\u00edm, \u017ee d\u016fvodem toho jsem j\u00e1 s\u00e1m, bych nedok\u00e1zal \u017e\u00edt. Jen\u017ee… Netu\u0161\u00edm, \u010demu m\u00e1m v\u011b\u0159it. Snad s ka\u017edou vte\u0159inou se to uvnit\u0159 m\u011b m\u011bn\u00ed. V jednu chv\u00edli m\u00e1m chu\u0165 poslat ho ke v\u0161em \u010dert\u016fm, v druhou bych ho nejrad\u011bji pevn\u011b sev\u0159el v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Nejinak je tomu pr\u00e1v\u011b te\u010f. Billa jsem cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot pova\u017eoval za \u010dlov\u011bka, jemu\u017e mohu bezmezn\u011b v\u011b\u0159it, a byl jsem sk\u00e1lopevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee by m\u011b nikdy nezradil a v\u011bdom\u011b mi nezp\u016fsobil bolest. Nyn\u00ed? Jsem nucen pt\u00e1t se, ke komu z lid\u00ed ve sv\u00e9m okol\u00ed mohu m\u00edt naprostou d\u016fv\u011bru, kdy\u017e ne k n\u011bmu, m\u00e9mu druh\u00e9mu j\u00e1.<\/p>\n

„Nem\u00e1 to cenu.“ Rezignovan\u011b prohl\u00e1s\u00edm a sv\u00e1 slova podpo\u0159\u00edm zavrt\u011bn\u00edm hlavou. Kdy\u017e jsme onehdy p\u0159ekro\u010dili hranici sourozeneck\u00e9 l\u00e1sky a n\u00e1\u0161 vztah tak nabral jin\u00fd sm\u011br, pro\u017e\u00edval jsem \u0161t\u011bst\u00ed a nenapadlo by m\u011b, \u017ee dopadneme takhle. Zamilovan\u00fd \u010dlov\u011bk od sv\u00e9ho prot\u011bj\u0161ku ne\u017e\u00e1d\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161. Tou\u017e\u00ed po l\u00e1sce, porozum\u011bn\u00ed, st\u00e1losti partnera, toleranci. P\u0159eje si sm\u00e1t se s n\u00edm a snad i bre\u010det, do\u017eene-li jej n\u011bco k slz\u00e1m. Us\u00ednat a probouzet se vedle n\u011bj. Sn\u00ed o tom, \u017ee spole\u010dn\u011b budou st\u00e1rnout. Tyhle moje sny v\u0161ak byly pro Billa z\u0159ejm\u011b m\u00e1lo. Nejhor\u0161\u00ed je, \u017ee ztr\u00e1c\u00edme i to m\u00e1lo, co n\u00e1m zb\u00fdv\u00e1, a j\u00e1 c\u00edt\u00edm zlost nejen na n\u011bj, ale hlavn\u011b na sebe, jeliko\u017e to nedovedu zastavit. Bezmoc. Naprost\u00e1 bezmoc. Snad nejhor\u0161\u00ed pocit, jak\u00fd zn\u00e1m.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/strong><\/div>\n
\n

„Tome? Tome!“ Vysloven\u00ed m\u00e9ho jm\u00e9na m\u011b p\u0159im\u011bje p\u0159estat tup\u011b z\u00edrat na v\u0161echna tla\u010d\u00edtka p\u0159ede mnou. Oto\u010d\u00edm se p\u0159es rameno, abych se pod\u00edval, kdo na m\u011b mluv\u00ed. Za z\u00e1dy mi post\u00e1v\u00e1 Tara s ustaran\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. „Jsi v pohod\u011b?“ Neodpust\u00ed si ot\u00e1zku a polo\u017e\u00ed mi ruku na rameno.<\/p><\/div>\n

„Jasn\u011b, \u017ee jsem. Jen jsem se zamyslel. Cht\u011bla jsi n\u011bco?“ Z posledn\u00edch sil j\u00ed v\u011bnuji \u00fasm\u011bv, j\u00edm\u017e se pokou\u0161\u00edm p\u0159esv\u011bd\u010dit ji, \u017ee mi opravdu nic nesch\u00e1z\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 zabr\u00e1nit dal\u0161\u00edm ot\u00e1zk\u00e1m. Bez n\u011bjak\u00e9ho v\u011bt\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu samoz\u0159ejm\u011b.<\/div>\n
„Posledn\u00ed dobou se ti to st\u00e1v\u00e1 \u010dasto, \u017ee?“ N\u00e1sleduje r\u00fdpnut\u00ed do moj\u00ed osoby a mn\u011b okam\u017eit\u011b nedojde, co t\u00edm mysl\u00ed.<\/div>\n
„Jak to…“<\/div>\n
„Jsi po\u0159\u00e1d zamy\u0161len\u00fd a nevn\u00edm\u00e1\u0161 n\u00e1s.“ V tom m\u00e1 holka pravdu. Kdy\u017e jsme se pokou\u0161eli d\u00e1t dohromady text k nov\u00e9 p\u00edsni\u010dce, v\u016fbec jsem neposlouchal, s \u010d\u00edm jednotliv\u00ed \u010dlenov\u00e9 p\u0159ich\u00e1zeli. Post\u0159ehl jsem jen to, co p\u0159e\u010detla ona, a to jen kv\u016fli tomu, \u017ee byla prvn\u00ed. Pak jsem vypnul a zahloubal se do sv\u00fdch my\u0161lenek. Znovu a znovu jsem se vracel k rozhovoru m\u011b a Billa v kav\u00e1rn\u011b a rozpitv\u00e1val ka\u017edi\u010dkou v\u011btu, je\u017e byla vy\u0159\u010dena.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsem tro\u0161ku unaven\u00fd. Po v\u00edkendu budu ready.“ Mrknu na ni, jeliko\u017e si jsem moc dob\u0159e v\u011bdom toho, \u017ee to na ni zab\u00edr\u00e1. Ne\u010dek\u00e1m na jej\u00ed reakci, vstanu a za\u010dnu si balit svoje v\u011bci. Je nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das, abych odsud vypadl. Za\u010d\u00edn\u00e1 se p\u0159ipozd\u00edvat a r\u00e1d bych byl do setm\u011bn\u00ed doma.<\/p>\n

„Absi, vztyk. Jde se dom\u016f.“ Zavel\u00edm a pobaven\u011b sleduji, jak se m\u016fj \u010dty\u0159noh\u00fd spolubydl\u00edc\u00ed neochotn\u011b zved\u00e1 z podlahy a vys\u00edl\u00e1 ke mn\u011b vy\u010d\u00edtav\u00e9 pohledy, jeliko\u017e jsem si dovolil jej vzbudit. L\u00edn\u011b dokr\u00e1\u010d\u00ed ke dve\u0159\u00edm, u nich\u017e se zastav\u00ed a zad\u00edv\u00e1 se na m\u011b tak, \u017ee mi netrv\u00e1 dlouho, ne\u017e se dovt\u00edp\u00edm, \u017ee bych si m\u011bl pohnout a nevykec\u00e1vat se.<\/div>\n

„On u\u017e tu nikdo nen\u00ed?“ Podiv\u00edm se, kdy\u017e vyjdeme ven ze studia, a zjist\u00edm, \u017ee p\u0159ed n\u00edm nikdo nestoj\u00ed.<\/div>\n
„Kluci u\u017e ode\u0161li.“ Potvrd\u00ed mi Tara, kter\u00e1 si d\u0159epne k Absinthovi a za\u010dne ho drbat za u\u0161ima, zat\u00edmco lov\u00edm v kapse kl\u00ed\u010de. „Je hrozn\u011b hodn\u00fd.“ \u0158ekne zanedlouho s \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/div>\n
„Kdo? Absinth?“ Neubr\u00e1n\u00edm se sm\u00edchu, oto\u010d\u00edm kl\u00ed\u010dem a svazek hod\u00edm zp\u011bt do kapsy. „To bys ho m\u011bla vid\u011bt, kdy\u017e m\u00e1 sv\u016fj den. Kdy\u017e jsem ho dostal, zlikvidoval mi n\u011bkolik p\u00e1r\u016f bot.“ P\u0159ipnu psa na vod\u00edtko a spole\u010dn\u011b s Tarou vykro\u010d\u00edm kup\u0159edu. „Je to p\u011bknej \u010f\u00e1bel.“<\/p>\n

„Od koho ho vlastn\u011b m\u00e1\u0161?“ N\u00e1sleduje zv\u011bdav\u00fd dotaz.<\/div>\n

„Jak od koho?“<\/div>\n
„\u0158ekl jsi ‚Kdy\u017e jsem ho dostal.‘, tak se pt\u00e1m od koho.“ Vysv\u011btl\u00ed mi a vytrvale na m\u011b hled\u00ed. Po del\u0161\u00edm zav\u00e1h\u00e1n\u00ed p\u0159ece jen prozrad\u00edm, kdo m\u011b t\u00edmto stvo\u0159en\u00edm obdaroval.<\/div>\n
„Od br\u00e1chy, od Billa.“ Sotva to dopov\u00edm, vybav\u00ed se mi den, kdy s n\u00edm za mnou p\u0159i\u0161el, a posl\u00e9ze i to, jak se spolu nemohli vyst\u00e1t. Dvoj\u010de mu nad\u00e1valo do chlupat\u00e9 koule a Absi mu taky neud\u011blal nic dobr\u00e9ho. Tehdy jsem byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee neum\u00ed pes mluvit, proto\u017ee kdyby se h\u00e1dali, asi bych skon\u010dil u cvoka\u0159e. Jejich nevra\u017eivost nakonec p\u0159e\u0161la ve spojenectv\u00ed, co\u017e pro m\u011b bylo snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Co Bill d\u011bl\u00e1?“ P\u0159esto\u017ee jsem se modlil, aby o n\u011bm neza\u010dala mluvit, t\u00fdk\u00e1 se jej\u00ed dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka jeho osoby. Dalo se to \u010dekat, a nav\u00edc, Tara je \u017eensk\u00e1, ty jsou od p\u0159\u00edrody nezdrav\u011b zv\u011bdav\u00e9 a bylo by bl\u00e1hov\u00e9 se domn\u00edvat, \u017ee ona bude n\u011bjakou v\u00fdjimkou. „V\u016fbec o n\u011bm nemluv\u00ed\u0161.“ Podotkne a zatv\u00e1\u0159\u00ed se, jako\u017ee nerozum\u00ed tomu, pro\u010d se ani sl\u016fvkem nezm\u00edn\u00edm o vlastn\u00edm dvoj\u010deti.<\/div>\n
„Navrhuje h\u00e1bity. Nebo sp\u00ed\u0161, jak by \u0159ekl on, navrhuje exkluzivn\u00ed modely, kter\u00e9 nesm\u00ed chyb\u011bt v \u017e\u00e1dn\u00e9m \u0161atn\u00edku.“<\/div>\n
„To v\u00edm. Vid\u011bla jsem z\u00e1znamy z p\u0159ehl\u00eddek a taky fotky v \u010dasopisech. Zaj\u00edm\u00e1 m\u011b, co d\u011bl\u00e1 jinak.“ Objasn\u00ed mi, co svou ot\u00e1zkou myslela, a m\u016fj obli\u010dej se zakabon\u00ed. O jeho profesn\u00edm \u017eivot\u011b bych snad je\u0161t\u011b dovedl vykl\u00e1dat, o osobn\u00edm se mi hovo\u0159it v\u016fbec nechce. A obzvl\u00e1\u0161\u0165 ne po na\u0161em posledn\u00edm rozhovoru, od n\u011bj\u017e sice uplynul v\u00edce ne\u017e t\u00fdden, ale mn\u011b je den ode dne mizern\u011bji.<\/div>\n
„Dlouho jsem se s n\u00edm nevid\u011bl.“ Zal\u017eu a jedn\u00edm dechem dod\u00e1m, \u017ee je p\u0159\u00edli\u0161 zam\u011bstnan\u00fd. Nebudu j\u00ed p\u0159ece vykl\u00e1dat, jak \u0161\u00edlen\u00e9 kousky posledn\u00ed dobou prov\u00e1d\u00ed. Sice se n\u011bjak\u00fd \u010das zn\u00e1me, ale nem\u00e1m k n\u00ed takovou d\u016fv\u011bru, abych se j\u00ed mohl se v\u0161\u00edm sv\u011b\u0159it. Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, nenapad\u00e1 m\u011b vlastn\u011b nikdo, s k\u00fdm bych mohl Billovo chov\u00e1n\u00ed prob\u00edrat. Snad Georg? Nebo Gustav? V\u017edycky jsem se domn\u00edval, \u017ee je mu br\u00e1cha nejbli\u017e\u0161\u00ed. Sice do sebe ob\u010das ryli, p\u00e1rkr\u00e1t se i ost\u0159e poh\u00e1dali, ale Juschtel ho m\u011bl nejrad\u011bji, p\u0159esto\u017ee to nahlas nikdy nevyslovil. Ob\u00e1v\u00e1m se v\u0161ak, \u017ee ani na\u0161e G\u00e9\u010dka, kter\u00e1 za\u017eila s br\u00e1chou fakt hodn\u011b, by tohle nepochopila. V\u017edy\u0165 to ani nech\u00e1pu j\u00e1 s\u00e1m!<\/p>\n

„\u0160koda. Zrovna dneska n\u00e1s napadlo, \u017ee by bylo fajn, kdybys ho p\u0159ivedl.“ Ze v\u0161ech sil se sna\u017e\u00edm zamaskovat \u0161ok, kter\u00fd mi zp\u016fsobila pr\u00e1v\u011b vy\u0159\u010den\u00e1 slova. Oni jsou snad spolu domluven\u00ed, ne? Nejprve se vytasil on s t\u00edm, \u017ee by s nimi n\u011bkam za\u0161el. Te\u010f s t\u00edm na m\u011b vyrukuje Tara. P\u0159iv\u00e9st Billa? A sem? Mezi n\u011b? Nikdy! Za nic na sv\u011bt\u011b. Jednak ho nechci po tom, co p\u0159edvedl v kav\u00e1rn\u011b, ani vid\u011bt a k tomu si nedovedu p\u0159edstavit, jak by se choval, kdyby sem nakr\u00e1\u010del. D\u0159\u00edve b\u00fdval diplomat. I kdy\u017e mu n\u011bkdo nesed\u011bl, zatnul zuby, nahodil okouzluj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv a nikdo by na n\u011bm nepoznal, jak neskute\u010dn\u011b je mu druh\u00e1 osoba proti srsti. Dnes? Sem tam se dok\u00e1\u017ee ovl\u00e1dnout, ale tyhle chv\u00edle se st\u00e1vaj\u00ed vz\u00e1cnost\u00ed. Mnohem \u010dast\u011bji – a m\u00e1m podez\u0159en\u00ed, \u017ee i mnohem rad\u011bji – d\u00e1v\u00e1 pr\u016fchod sv\u00fdm n\u00e1lad\u00e1m a dok\u00e1\u017ee se prom\u011bnit v \u0161\u00edlenou hysterku. S\u00e1m jsem se mohl p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee dop\u0159edu odhadnout, v jak\u00e9m je rozpolo\u017een\u00ed, je vylou\u010deno.<\/p>\n

„Patrick se zm\u00ednil, \u017ee jste se nepohodli.“ No, nepohodl\u00ed bych to zrovna nenaz\u00fdval, ale budi\u017e. „Ale pro n\u00e1s by to opravdu moc znamenalo, Tome.“<\/div>\n

„No, jak jsem \u0159\u00edkal, Bill m\u00e1 hodn\u011b pr\u00e1ce. P\u0159ehl\u00eddky, interview, focen\u00ed… U v\u0161eho mus\u00ed b\u00fdt. A kdy\u017e nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd program, tak sed\u00ed za stolem a \u010dm\u00e1r\u00e1 po pap\u00edru. Nev\u00edm, jestli by si na\u0161el chvilku, aby…“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 kdybys ho poprosil,“ p\u0159eru\u0161\u00ed m\u011b Tara a p\u0159ipoj\u00ed \u00fasm\u011bv. Jsem si jist, \u017ee by se sta\u010dilo p\u0159ed Billem jen zm\u00ednit a on by dorazil. Netu\u0161\u00edm v\u0161ak, co by bylo t\u00edm hlavn\u00edm d\u016fvodem. Kdyby to byl „star\u00fd“ Bill, domn\u00edval bych se, \u017ee je zkr\u00e1tka zv\u011bdav\u00fd na kapelu, chce si poslechnout n\u011bjak\u00e9 songy, aby vid\u011bl, jak\u00fd se v nich ukr\u00fdv\u00e1 potencion\u00e1l. Pokud by jej opravdu zaujali, mo\u017en\u00e1 by se i nab\u00eddl coby producent alba. Kdo v\u00ed. Tenhle Bill sice v moment\u011b, kdy jsem se zm\u00ednil o skupin\u011b, zpozorn\u011bl a tla\u010dil na m\u011b, abych mu je p\u0159edstavil, ale nedok\u00e1\u017eu p\u0159esn\u011b \u0159\u00edct, pro\u010d to cht\u011bl. \u010cist\u011b ze zv\u011bdavosti, nebo se za t\u00edm skr\u00fdvalo n\u011bco jin\u00e9ho? ‚Bill nikdy ned\u011bl\u00e1 nic jen tak.‘<\/em> Vzpomenu si na slova, kter\u00e1 jsem si p\u0159ed n\u011bjak\u00fdm \u010dasem vyslechl.<\/div>\n
„Fajn,“ mrknu na ni. „Uvid\u00edme, co se d\u00e1 d\u011blat. Ale nic ti neslibuji.“ Douf\u00e1m, \u017ee j\u00ed tohle posta\u010d\u00ed a p\u0159estane m\u011b s Billem otravovat. Je u\u017e p\u0159edem jasn\u00e9, \u017ee za n\u00edm nepob\u011b\u017e\u00edm a nebudu se jej dopro\u0161ovat. Nem\u00e1m toti\u017e v pl\u00e1nu mu o tom v\u016fbec \u0159\u00edct. Kdyby se Tara n\u00e1hodou zeptala, co br\u00e1cha \u0159\u00edkal, uml\u010d\u00edm ji jednodu\u0161e t\u00edm, \u017ee nem\u00e1 \u010das. Nechci ho ani tady, ani nikde jinde ve sv\u00e9 bl\u00edzkosti. \u0158\u00edk\u00e1 se p\u0159ece ‚Co oko nevid\u00ed, to srdce nebol\u00ed.‘, ne?<\/p>\n

BILL<\/p>\n

<\/strong> „Kam ten sv\u011bt sp\u011bje?“ Pohor\u0161en\u011b pohod\u00edm hlavou a nep\u0159est\u00e1v\u00e1m z\u00edrat na fotografie asi sedmn\u00e1ctilet\u00e9ho chlapce, kter\u00fd je, alespo\u0148 tedy podle obsahu \u010dl\u00e1nku, nov\u00fdm idolem n\u00e1ctilet\u00fdch. To by m\u011b zaj\u00edmalo, co je na n\u011bm tak extra \u00fa\u017easn\u00e9ho. Vypad\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b, a p\u0159esto jsou z n\u011bj holky u vytr\u017een\u00ed. Styl nic moc, sp\u00ed\u0161 bych \u0159ekl, \u017ee nutn\u011b pot\u0159ebuje sprchu, vlasy mu tr\u010d\u00ed na v\u0161echny sv\u011btov\u00e9 strany a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu… „K\u0159en\u00ed se jak pitome\u010dek.“ Vyslov\u00edm nahlas svoji my\u0161lenku a rad\u011bji \u010dasopis odlo\u017e\u00edm stranou. Ch\u00e1pu, \u017ee ka\u017ed\u00e1 generace m\u00e1 sv\u00e9 idoly. Ikony, kter\u00e9 pobl\u00e1znily sv\u011bt a n\u011bjak se zapsaly do pam\u011bti lid\u00ed. Kdysi d\u00e1vno to byla Marilyn nebo Elvis, pak Beatles, Michael Jackson, Beckham, Madonna. Troufnu si jmenovat i n\u00e1s, proto\u017ee byly doby, kdy si kv\u016fli n\u00e1m fanynky div nervaly vlasy, je\u010dely, bre\u010dely \u0161t\u011bst\u00edm a o tom, \u017ee jsme ovliv\u0148ovali \u017eivoty nejen na\u0161ich vrstevn\u00edk\u016f, nem\u016f\u017ee nikdo pochybovat. Do jist\u00e9 doby jsem ch\u00e1pal i hysterii kolem toho sla\u010fou\u0161e z Ameriky Justina. Ale tohle? Nikdy bych si nepomyslel, \u017ee se dostaneme do f\u00e1ze, kdy holky bude p\u0159itahovat vzhled al\u00e1 bezdomovec.<\/p>\n

„Co jsem naposledy \u0159\u00edkal o klep\u00e1n\u00ed?“ Obo\u0159\u00edm se na Marion, kdy\u017e vstoup\u00ed do m\u00edstnosti, ani\u017e bych ji k tomu p\u0159edem vyb\u00eddl. Hlavn\u011b, \u017ee jsem j\u00ed v\u010dera d\u016frazn\u011b a n\u011bkolikr\u00e1t vysv\u011btloval, \u017ee ke mn\u011b vejde teprve tehdy, a\u017e ji s\u00e1m vyzvu. Tv\u00e1\u0159ila se, \u017ee pochopila. A co ud\u011bl\u00e1 dneska? Vleze sem… Co vleze, vl\u00edtne sem, jako by j\u00ed to tu pat\u0159ilo, a kdy\u017e ji na to upozorn\u00edm, tv\u00e1\u0159\u00ed se dot\u010den\u011b. Douf\u00e1m, \u017ee mi nehodl\u00e1 v\u011b\u0161et bul\u00edky na nos a tvrdit, \u017ee klepala a j\u00e1 ji nesly\u0161el. Nejsem hluch\u00fd. U\u0161i i o\u010di mi slou\u017e\u00ed v\u00edc ne\u017e dob\u0159e!<\/p>\n

„Nesete mi aspo\u0148 ty fotky?“ Zavr\u010d\u00edm, kdy\u017e p\u0159ede mnou z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u00e1t jako soln\u00fd sloup a nem\u00e1 se k tomu, \u017ee by mi sd\u011blila, pro\u010d m\u011b ru\u0161\u00ed. \u017de by se snad p\u0159i\u0161la optat na moje zdrav\u00ed nebo co?<\/div>\n

„Po\u0161tu.“ Objasn\u00ed mi, co je d\u016fvodem jej\u00ed p\u0159epadovky a ustaran\u011b si m\u011b prohl\u00e9dne. Posledn\u00ed dobou to d\u011bl\u00e1 po\u0159\u00e1d. Po\u0159\u00e1d m\u011b zkoum\u00e1 a pokl\u00e1d\u00e1 mi p\u0159itroubl\u00e9 ot\u00e1zky. Nen\u00ed dne, kdy by se m\u011b nezeptala, jak se c\u00edt\u00edm nebo jestli mi nem\u00e1 zm\u011bnit program. Kdyby mi bylo zle, tak tu asi nesed\u00edm. A kdybych cht\u011bl ud\u011blat n\u011bjakou zm\u011bnu ve sv\u00e9m programu, tak bych j\u00ed to snad \u0159ekl. „Fotografie jsem v\u00e1m nech\u00e1vala v\u010dera na stole.“<\/div>\n
„Aha, a kde jsou te\u010f?“ Nat\u00e1hnu se po hrom\u00e1dce ob\u00e1lek, co p\u0159ede mnou p\u0159ist\u00e1la, a Marion pob\u00eddnu pohybem ruky, aby mi uk\u00e1zala, kde \u017ee se ony fotografie z promo shootingu, kter\u00e9 jsem po n\u00ed v\u010dera cht\u011bl, nach\u00e1z\u00ed. Okam\u017eik o\u010dima prohl\u00ed\u017e\u00ed desku stolu, nakonec v\u0161ak vzhl\u00e9dne ke mn\u011b a nadechne se k odpov\u011bdi. Ned\u00e1m j\u00ed v\u0161ak p\u0159\u00edle\u017eitost, proto\u017ee promluv\u00edm jako prvn\u00ed. Ani bych se nedivil, kdyby mi za\u010dala tvrdit, \u017ee jsem je musel n\u011bkam d\u00e1t. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee je nem\u016f\u017eete naj\u00edt. To byste je tu nejprve musela nechat.“ Za\u0161kleb\u00edm se na ni a p\u0159imhou\u0159\u00edm o\u010di. Nejen\u017ee je \u010d\u00edm d\u00e1l drzej\u0161\u00ed, ale den ode dne i neschopn\u011bj\u0161\u00ed. Alespo\u0148 \u017ee telefon dok\u00e1\u017ee zvednout a i to, kde, kdy, pro\u010d a s k\u00fdm m\u00e1m b\u00fdt, si taky pamatuje docela dob\u0159e.<\/div>\n
„Jsem si jist\u00e1, \u017ee jsem je tu…“<\/div>\n
„Nebo jste si sp\u00ed\u0161 myslela, \u017ee je tu nech\u00e1v\u00e1te, a p\u0159itom jste je n\u011bkam zalo\u017eila. Asi jste p\u0159epracovan\u00e1. Nem\u00e1m pravdu?“ Zahled\u00edm se na ni s hran\u00fdm soucitem. Je\u0161t\u011b\u017ee m\u00e1m dnes relativn\u011b dobrou n\u00e1ladu, jinak by si to \u0161eredn\u011b odsk\u00e1kala. Takhle z toho vyv\u00e1zne jen s pok\u00e1r\u00e1n\u00edm a t\u00edm, \u017ee j\u00ed d\u00e1m jasn\u011b najevo, jak jsem s n\u00ed nespokojen. „Ne\u017e odsud odejdu, chci je m\u00edt v ruce. Osobn\u011b mi je donesete. Rozum\u00edme si?“ Vy\u010dk\u00e1m, dokud nek\u00fdvne, a propust\u00edm ji. Chv\u00edli je\u0161t\u011b pozoruji dve\u0159e, kter\u00e9 za sebou p\u0159ehnan\u011b opatrn\u011b zav\u0159ela, a zavrt\u00edm hlavou. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli se n\u011bkdy do\u010dk\u00e1m dne, kdy budou v\u0161ichni pracovat podle m\u00fdch p\u0159edstav.<\/p>\n

„To po\u010dk\u00e1.“ Odhod\u00edm prvn\u00ed ob\u00e1lku, hned po n\u00ed i dal\u0161\u00ed o pozn\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed, ve kter\u00e9 je jistojist\u011b n\u011bjak\u00fd katalog. Kdy\u017e rozlep\u00edm n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed, vyt\u00e1hnu z n\u00ed pozv\u00e1nku na n\u011bjakou akci, na kterou jsem zv\u00e1n, a po\u0159adatel\u00e9 budou pr\u00fd nesm\u00edrn\u011b pot\u011b\u0161eni, bude-li jim dop\u0159\u00e1no str\u00e1vit n\u011bkolik chvil v m\u00e9 mil\u00e9 spole\u010dnosti. Je\u0161t\u011b si rozmysl\u00edm, jestli tam v\u016fbec p\u016fjdu. Nejprve mus\u00edm zjistit, jak\u00fd u\u017eitek by to mohlo p\u0159in\u00e9st m\u00e9 osob\u011b. Odes\u00edlatelem dal\u0161\u00edho je Karl, jen\u017e m\u011b rovn\u011b\u017e zve na v\u00fdstavu sv\u00fdch nov\u00fdch fotografi\u00ed. Na zadn\u00ed stran\u011b pozv\u00e1nky je v\u0161ak jeho vlastn\u00ed rukou naps\u00e1n vzkaz, \u017ee by mu ud\u011blalo radost, kdybych se s n\u00edm pod\u011blil o sv\u016fj n\u00e1zor na s\u00e9rii fotografi\u00ed je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e je bude moci spat\u0159it \u0161irok\u00e1 ve\u0159ejnost. No, sice se na n\u011bj po\u0159\u00e1d zlob\u00edm za toho Peta, ale kdo by \u0159ekl ‚ne‘ velk\u00e9mu Karlovi? Nav\u00edc, tato nab\u00eddka sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee nejsem jen tak n\u011bkdo, ale \u017ee m\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed m\u00e1 pro Lagerfelda ur\u010ditou cenu. Toto zji\u0161t\u011bn\u00ed vr\u00e1t\u00ed \u00fasm\u011bv na m\u00e9 rty a nav\u00fdsost spokojen s d\u016fle\u017eitost\u00ed sv\u00e9 osoby roztrhnu posledn\u00ed ob\u00e1lku, v n\u00ed\u017e se ukr\u00fdv\u00e1 pe\u010dliv\u011b poskl\u00e1dan\u00fd list pap\u00edru.<\/p>\n

„<\/em>Tak u\u017e se netrap, uk\u0159ivdils mi, v\u00edm, \u017ee r\u016f\u017ee m\u00e1 trny, zakal\u00ed se voda,“<\/em> p\u0159ed\u010d\u00edt\u00e1m ver\u0161e a s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm \u0159\u00e1dkem se vr\u00e1sky na m\u00e9m \u010dele prohlubuj\u00ed a vytr\u00e1c\u00ed se i \u00fasm\u011bv. „… h\u0159e\u0161\u00edm i te\u010f, kdy\u017e tv\u016fj h\u0159\u00edch omlouv\u00e1m, v\u00edc odpou\u0161t\u00edm ti, ne\u017e jsou tvoje viny, chci l\u00e9\u010dit tebe, nakaz\u00edm se s\u00e1m.“<\/em> Jak m\u011b jindy m\u016fj ctitel dok\u00e1zal sv\u00fdmi \u0159\u00e1dky rozradostnit a pohladit po du\u0161i, tak se mu dnes povedl prav\u00fd opak. V\u016fbec se mi j\u00edm vybran\u00fd sonet nel\u00edb\u00ed, ale v\u016fbec ne. Absolutn\u011b nech\u00e1pu, kam t\u00edm sm\u011b\u0159uje, co mi t\u00edm chce nazna\u010dit. Pap\u00edr na\u0161tvan\u011b poskl\u00e1d\u00e1m a hod\u00edm do \u0161upl\u00edku, abych se na n\u011bj nemusel d\u00e9le d\u00edvat. Jen mi pokazil relativn\u011b dobrou n\u00e1ladu…<\/p>\n

autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay N\u00e1vrat z muzea :o) J. A\u010d jsem nad n\u00edm m\u011bl u\u017e d\u00e1vno zlomit h\u016fl, d\u00e1m mu je\u0161t\u011b jednu \u0161anci. Mo\u017en\u00e1 mi k tomu dopomohly i obavy, kter\u00e9 si o n\u011bj d\u011bl\u00e1m. Pokud ji vyu\u017eije a prok\u00e1\u017ee n\u011bjakou snahu zachr\u00e1nit to,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[342],"tags":[],"class_list":["post-3367","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-me-myself-and-romeo"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3367","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3367"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3367\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3367"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3367"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3367"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}