{"id":3392,"date":"2015-01-25T15:00:00","date_gmt":"2015-01-25T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3381"},"modified":"2015-01-25T15:00:00","modified_gmt":"2015-01-25T14:00:00","slug":"belong-to-me-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/01\/25\/belong-to-me-5\/","title":{"rendered":"Belong to me 5."},"content":{"rendered":"
autor: Yuki-chan<\/p>\n

<\/strong> Draz\u00ed mil\u00e1\u010dkov\u00e9, velice d\u011bkuji za koment\u00e1\u0159e :-). Jsem opravdu nad\u0161en\u00e1 va\u0161\u00ed odezvou a douf\u00e1m, \u017ee vydr\u017e\u00edte a budete komentovat i nad\u00e1le. \ud83d\ude42 Tak\u017ee\u2026 tady m\u00e1te dal\u0161\u00ed d\u00edlek a p\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed\u010dko \ud83d\ude42 Y-chan<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Mohly ub\u011bhnout minuty. Mohly ub\u011bhnout i hodiny, ale Tom svou polohu nezm\u011bnil. St\u00e1le sed\u011bl na pohovce a pr\u00e1zdn\u00fdm pohledem propaloval ze\u010f naproti. My\u0161lenky mu proletovaly hlavou tak rychle, \u017ee kdy\u017e cht\u011bl jednu chytit, proklouzla mu mezi prsy a nahradila ji jin\u00e1.<\/div>\n
Nic nech\u00e1pal. Nech\u00e1pal, jak se dostal do t\u00e9hle prek\u00e9rn\u00ed situace. Nech\u00e1pal, kdy se jeho \u017eivot tak kolos\u00e1ln\u011b posral. A u\u017e v\u016fbec nech\u00e1pal Billa. Cel\u00e1 jeho existence pro n\u011bj byla h\u00e1dankou a Tom nem\u011bl dost sil na to, aby ji rozlu\u0161til. Mo\u017en\u00e1 \u010dasem, ale te\u010f byl tak zmaten\u00fd a psychicky unaven\u00fd, \u017ee to bylo naprosto nemo\u017en\u00e9.<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d na n\u011bj byl Bill tak mil\u00fd. Sv\u00fdm zp\u016fsobem. Bill byl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v mnoha ohledech, ale Tom ho te\u010f nehodlal \u0159e\u0161it. M\u011bl jin\u00e9 probl\u00e9my, ne\u017e n\u011bjak\u00fdho naru\u0161ence. A to jeho rodinu, pokud j\u00ed tak mohl v\u016fbec je\u0161t\u011b \u0159\u00edkat.<\/p>\n

Vzpom\u00ednal na \u017eivot, kter\u00fd dote\u010f \u017eil. \u017divot bez z\u00e1vazk\u016f, bez okov\u016f spole\u010dnosti a bez pravidel. Mohl j\u00edt, kam jen cht\u011bl. D\u011blat v\u0161echno, co se mu zamanulo, a nikomu se nezpov\u00eddal. A te\u010f to bylo v\u0161echno pry\u010d. Bez rodiny a p\u0159\u00e1tel, uv\u011bzn\u011bn mezi \u010dty\u0159mi st\u011bnami, \u017eivot odk\u00e1z\u00e1n na jeho nep\u0159\u00e1tele.<\/div>\n

P\u0159em\u00fd\u0161lel, co asi d\u011bl\u00e1 Georg. Jestli uv\u011b\u0159il Tomov\u011b vin\u011b \u010di nevin\u011b. Ale moc velk\u00e9 nad\u011bje si ned\u011blal. V o\u010d\u00edch v\u0161ech je te\u010f zr\u00e1dce a to ho ani nevyslechli. Tak kdo vlastn\u011b koho zradil? Z dal\u0161\u00edch \u00favah ho vyru\u0161il zvuk z\u00e1mku.<\/p>\n

„Ahoj, Tome.“ Usm\u00e1l se Andy, jakmile ve\u0161el do m\u00edstnosti s t\u00e1cem v ruce. Odpov\u011bdi se ale nedo\u010dkal. Tom sed\u011bl na seda\u010dce, hlavu sklon\u011bnou a nevypadal, \u017ee by zrovna te\u010f st\u00e1l o n\u011b\u010d\u00ed p\u0159\u00edtomnost.<\/div>\n

Andy potichu zav\u0159el dve\u0159e a t\u00e1c s j\u00eddlem polo\u017eil na st\u016fl. Ta\u0161ku s po\u010d\u00edta\u010dem, kterou m\u011bl zav\u011b\u0161enou na rameni, polo\u017eil vedle stolu a do\u0161el k Tomovi. Chv\u00edli ho jen pozoroval a odol\u00e1val nutk\u00e1n\u00ed popl\u00e1cat ho po rameni nebo vyj\u00e1d\u0159it jak\u00e9koliv jin\u00e9 gesto z\u00fa\u010dastn\u011bnosti. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit s\u00e1m sebe v Tomov\u011b situaci. Podle n\u011bj to Tom sn\u00e1\u0161el nadm\u00edru state\u010dn\u011b. M\u011bl ale neblah\u00fd dojem, \u017ee to st\u00e1le je\u0161t\u011b nen\u00ed konec.<\/div>\n
Kdy\u017e Tom st\u00e1le nezvedal hlavu, vydal se Andy do koupelny pro l\u00e9k\u00e1rni\u010dku. M\u011bl zkontrolovat Tomova zran\u011bn\u00ed a donutit ho k j\u00eddlu, proto\u017ee Bill o\u010dek\u00e1val, \u017ee bude d\u011blat drahoty stejn\u011b jako v\u010dera.<\/div>\n
\n
\n

Vr\u00e1til se do lo\u017enice a bez jedin\u00e9ho slova za\u010dal pomalu sund\u00e1vat obvazy. A Tom st\u00e1le nic ne\u0159\u00edkal, ani se nepohnul. Nechal sebou manipulovat jako hadrov\u00e1 panenka a kdyby mu te\u010f Andy zaryl do k\u016f\u017ee skalpel, pravd\u011bpodobn\u011b by mu to \u00fapln\u011b bylo jedno.<\/p><\/div>\n

„Andy?“ za\u0161eptal Tom asi po p\u011bti minut\u00e1ch. Nemluvil nahlas a jeho ot\u00e1zka nebyla skoro sly\u0161et, ale ticho v pokoji zp\u016fsobilo, \u017ee Andy m\u00e1lem vylet\u011bl z k\u016f\u017ee leknut\u00edm.<\/div>\n
„Jo?“ vr\u00e1til se Andy ke sv\u00e9 \u010dinnosti.<\/div>\n
„Co je, sakra, Bill za\u010d?“ Tom zvedl hlavu a vyjukan\u011b hled\u011bl Andymu do o\u010d\u00ed. Ten mu pohled chv\u00edli opl\u00e1cel, pot\u00e9 se ale vr\u00e1til pohledem zp\u00e1tky k Tomov\u00fdm \u017eebr\u016fm, a jeho \u00fasta opustil t\u011b\u017ek\u00fd vzdech.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 z Billa strach?“ zeptal se Andy m\u00edsto odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Strach? Z takov\u00fdho p\u00e1r\u00e1tka? Cha, pros\u00edm t\u011b. Nebu\u010f sm\u011b\u0161nej!“ vysm\u00e1l se mu Tom, ale to jak uhnul o\u010dima, kdy\u017e se na n\u011bj Andy pod\u00edval, ho prozradilo. B\u00e1l se ho, ale necht\u011bl to p\u0159iznat ani s\u00e1m sob\u011b.<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b. V klidu, Tome. Je norm\u00e1ln\u00ed, \u017ee z n\u011bj m\u00e1\u0161 respekt. I j\u00e1 ho m\u00e1m, a to jsem jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel.“<\/div>\n
„Odpov\u011bz mi, Andy. Kdo Bill je? Zjizven\u00fd z\u00e1da, z\u00e1mek na dve\u0159\u00edch. Tohle nevid\u00ed\u0161 u norm\u00e1ln\u00edch lid\u00ed. A taky nem\u00e1 skoro \u017e\u00e1dn\u00fd svaly, tak jak je mo\u017en\u00fd, \u017ee se ho nedok\u00e1\u017eu ani dotknout?!“<\/p>\n

Andy se na chv\u00edli zamyslel. Tohle bylo Billovo soukrom\u00ed a on si nebyl jist\u00fd, zda se o n\u011bj m\u016f\u017ee s Tomem pod\u011blit. Nakonec se rozhodl Tomovi ne\u0159\u00edct v\u0161echno a odhal\u00ed mu jen \u010d\u00e1st Billa. Snad se nebude Bill zlobit.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, Bill \u2026 jak bych to \u0159ekl. No, hodn\u011b si za\u017eil. Za\u017eil si dost na to, aby nem\u011bl strach. Ani ze smrti. Proto je pro pozici \u0161\u00e9fa nejlep\u0161\u00ed. Nem\u00e1 v sob\u011b ani n\u00e1znak strachu nebo pochybnost\u00ed. Vytvo\u0159il si takov\u00fd \u0161est\u00fd smysl. Mo\u017en\u00e1 by bylo lep\u0161\u00ed to naz\u00fdvat instinkt. A v\u011b\u0159 nebo ne, jeho instinkt ho nikdy nenechal um\u0159\u00edt nebo se dostat do n\u011bjak\u00fdho srabu. Za\u017eil jsem u\u017e n\u011bkolik situac\u00ed, kdy by norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk chc\u00edpnul jak prase na por\u00e1\u017ece, a on vyv\u00e1zl bez jedin\u00e9ho \u0161kr\u00e1bnut\u00ed. M\u00ed\u0159ili mu na hlavu pistol\u00ed a Bill ve spr\u00e1vn\u00fd okam\u017eik uhnul. Bill je monstrum, Tome. Ale je to ten nejlep\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, jak\u00fdho jsem kdy poznal.“ Usm\u00edval se Andy.<\/p>\n

Tom na Andyho z\u00edral s pusou doko\u0159\u00e1n. Uhnul kulce? Jako v\u00e1\u017en\u011b?!<\/div>\n

„A nen\u00ed to tak, \u017ee bys ho nemohl p\u0159eprat.“ Pokra\u010doval Andy a op\u011bt uklidil v\u0161echny obvazy. „Kdyby m\u011blo doj\u00edt \u010dist\u011b na p\u011bstn\u00ed souboj, byl bys jasn\u00fdm v\u00edt\u011bzem. Bill jen v\u00ed, jak spr\u00e1vn\u011b toho druh\u00e9ho zablokovat a um\u00ed perfektn\u011b vyu\u017eit svou v\u00e1hu. Pokud nebude cht\u00edt, abys ho pra\u0161til, nikdy se netref\u00ed\u0161. Bohu\u017eel, co se jeho zad a ostatn\u00edho t\u00fd\u010de, to nen\u00ed n\u011bco, o \u010dem bych bez jeho v\u011bdom\u00ed mohl mluvit, promi\u0148.“<\/div>\n
Tom m\u011bl pocit, \u017ee Andy mluvil o n\u011bjak\u00fd vymy\u0161len\u00fd postav\u011b ze Sci-fi. Tohle p\u0159eci nebylo mo\u017en\u00fd. Vyhnout se kulce. Vtom Tomovi hlasit\u011b zakru\u010delo v b\u0159i\u0161e, co\u017e donutilo Andyho k hlasit\u00e9mu sm\u00edchu. P\u0159e\u0161el ke stolu a t\u00e1c s j\u00eddlem polo\u017eil Tomovi do kl\u00edna.<\/div>\n
„M\u011bl by ses naj\u00edst, a\u0165 m\u00e1\u0161 s\u00edlu. Podle m\u011b ji bude\u0161 pot\u0159ebovat.“ Povzbudiv\u011b se usm\u00e1l Andy a vr\u00e1til se ke stolu, aby vyt\u00e1hl laptop a p\u0159ipravil ho k pou\u017eit\u00ed. A Tom p\u0159ekvapiv\u011b neprotestoval. Hladov\u011b se pustil do j\u00eddla a b\u011bhem p\u011bti minut m\u011bl sn\u011bdeno do posledn\u00edho drobe\u010dku.<\/p>\n

„A asi bych t\u011b m\u011bl u Billa p\u0159ed n\u011b\u010d\u00edm varovat.“ Vzpomn\u011bl si Andy. „Kv\u016fli ur\u010dit\u00fdm ud\u00e1lostem si vytvo\u0159il takov\u00fd blok. Ob\u010das se stane\u2026 jak to nejl\u00edp formulovat, uhm. Ob\u010das se stane, \u017ee Bill prost\u011b vypne. Kdy\u017e se odstane do emocion\u00e1ln\u00ed t\u00edsn\u011b, je nap\u0159\u00edklad na\u0161tvanej k nep\u0159\u00ed\u010detnosti nebo je zoufalej, kdy\u017e jsou jeho emoce moc siln\u00e9, tak je prost\u011b vypne. Dostane se do stavu naprost\u00e9 otup\u011blosti. V tu chv\u00edli ho neprovokuj, Tome. Rad\u00edm ti dob\u0159e. Proto\u017ee by t\u011b byl schopnej bez mrknut\u00ed oka zab\u00edt. Bude mu v\u0161echno jedno.“ Andy propaloval Toma pohledem, a jeho v\u00fdraz byl tak v\u00e1\u017en\u00fd, \u017ee se Tom zmohl jen na pouh\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. A jeho strach v\u016f\u010di Billovi op\u011bt vzrostl.<\/p>\n

Potom spolu chv\u00edli jen tak debatovali o v\u0161em a o ni\u010dem. Celkem dob\u0159e se bavili, a Tom si mohl alespo\u0148 na chv\u00edli odpo\u010dinout od t\u00ed\u017eiv\u00fdch pocit\u016f. Nev\u011bd\u011bli, jak dlouho mluvili, \u010das let\u011bl dop\u0159edu rychlost\u00ed blesku, kdy\u017e najednou cvakla klika a do pokoje ve\u0161el Bill.<\/div>\n

Pod\u00edval se na kluky sed\u00edc\u00ed na pohovce, a Tom z\u016fstal jen z\u00edrat. S Billem bylo n\u011bco jinak. V jeho o\u010d\u00edch n\u011bco chyb\u011blo. Co jen to bylo?<\/div>\n
Jiskry. Chyb\u011bly tam jiskry. A\u0165 u\u017e pobaven\u00ed, kdy\u017e \u0161k\u00e1dlil Toma, zloby, kdy\u017e ho Tom vyto\u010dil, nebo vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 si Tom pamatoval. Billovy o\u010di byly jedinou jistotou v Tomov\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch. A jiskry zmizely. Prost\u011b tam nebyly a Bill\u016fv pohled byl pr\u00e1zdn\u00fd, a\u017e nep\u0159\u00edtomn\u00fd. A Tomovi do\u0161lo, \u017ee o tomhle Andy mluvil. Bill\u016fv stav tot\u00e1ln\u00edho nez\u00e1jmu.<\/div>\n
Najednou ud\u011blal krok kup\u0159edu. St\u00e1hl p\u0159ekvapen\u00e9ho Toma ze seda\u010dky a oto\u010dil ho tak, \u017ee kle\u010del na zemi a hrudn\u00edkem le\u017eel na pohovce. Bill si za Toma kleknul a zajistil si ho tak, aby nemohl ut\u00e9ct.<\/p>\n

„Bille, co to\u2026“ nedo\u0159ekl Tom a pokojem se rozlehl v\u00fdk\u0159ik. Chladn\u00e1 ocel p\u0159ejela t\u011bsn\u011b pod Tomovou lopatkou a zanechala za sebou rud\u00fd \u0161r\u00e1m. Bolelo to. Hodn\u011b. A bolelo to o dost v\u00edc, \u017ee n\u016f\u017e byl t\u00e9m\u011b\u0159 tup\u00fd.<\/div>\n

Tom p\u0159ekvapen\u011b kulil o\u010di, \u00fasta do\u0161iroka rozev\u0159en\u00e1. V\u0161e se seb\u011bhlo tak rychle, \u017ee ani nezaznamenal, \u017ee u\u017e ho nikdo nedr\u017e\u00ed. Bezvl\u00e1dn\u011b le\u017eel na pohovce a zhluboka d\u00fdchal, sna\u017e\u00edc se odehnat bolest pry\u010d. Zvedl hlavu a pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd upustil zkrvaven\u00fd n\u016f\u017e a nechal ho le\u017eet na koberci. Oto\u010dil se ke kartot\u00e9ce a z nejni\u017e\u0161\u00edho \u0161uplete vyt\u00e1hl pr\u016fzra\u010dnou lahev se zlatav\u011b zbarvenou tekutinou. L\u00e1hev otev\u0159el a na jeden n\u00e1dech vypil t\u0159i velik\u00e9 loky kvalitn\u00edho bourbonu. S lahv\u00ed v ruce se vr\u00e1til k pohovce, na kterou zt\u011b\u017eka dosedl a op\u011bt si p\u0159ihnul z lahve.<\/div>\n
Tom ho celou dobu sledoval vykulen\u00fdma o\u010dima, st\u00e1le kle\u010d\u00edc\u00ed na zemi. C\u00edtil horkou krev, jak mu st\u00e9k\u00e1 po z\u00e1dech a najednou mu v\u0161echno do\u0161lo. Bill ho po\u0159ezal. Bez jak\u00e9hokoli varov\u00e1n\u00ed mu zajel kudlou do zad!<\/p>\n

Bill byl op\u0159en\u00fd o op\u011bradlo pohovky, o\u010di zav\u0159en\u00e9 a sem tam se siln\u011b napil. Toma zachv\u00e1til vztek. Klekl si jedn\u00edm kolenem mezi Billova rozta\u017een\u00e1 stehna, zar\u00fdvaj\u00edc\u00ed ho do pohovky, a rukou chytil Billa za triko pod krkem, p\u0159itahuj\u00edc si jeho hlavu k t\u00e9 sv\u00e9. Vid\u011bl rud\u011b a \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na Andyho varov\u00e1n\u00ed p\u0159ed Billem v tomhle stavu.<\/div>\n

Bill a\u017e l\u00edn\u011b otev\u0159el o\u010di a zad\u00edval se na Toma s naprost\u00fdm nez\u00e1jmem.<\/div>\n
„Cos pr\u00e1v\u011b te\u010f, kurva, ud\u011blal?!“ zavr\u010del Tom, v ruce pevn\u011bji sv\u00edraj\u00edc l\u00e1tku. Bill jako by a\u017e te\u010f zaznamenal jeho p\u0159\u00edtomnost. Jeho pohled se zm\u011bnil a zp\u016fsob, jak\u00fdm se na Toma d\u00edval se mu v\u016fbec, ale v\u016fbec nel\u00edbil.<\/div>\n
Billovy o\u010di byly sv\u00e1div\u011b p\u0159iv\u0159en\u00e9 a jazykem si ol\u00edzl rty. Rukou pomalu zajel na Tomova z\u00e1da, kde prsty set\u0159el pram\u00ednek krve. Tom se pod t\u00edm dotekem zachv\u011bl a pevn\u011b uji\u0161\u0165oval s\u00e1m sebe, \u017ee odporem. Ruku vr\u00e1til zp\u011bt a zakrv\u00e1cen\u00e9 prsty p\u0159esunul mezi jejich obli\u010deje.<\/div>\n
„Tohle, m\u016fj mil\u00fd Tomi, znamen\u00e1,“ \u0159ekl p\u0159esl\u00e1dle Bill, a jednu kapku krve si v p\u0159\u00edm\u00e9m o\u010dn\u00edm kontaktu sl\u00edzl z prstu, „\u017ee ses dostal do r\u00e1je.“ Do\u0159ekl Bill s pohrdav\u00fdm \u00fa\u0161klebkem, a \u010dist\u00fdm palce p\u0159ejel p\u0159es Tomovy rty.<\/p>\n

Ten prudce pustil Billovo triko a druhou rukou se nap\u0159\u00e1hl k r\u00e1n\u011b. Nev\u011bd\u011bl, co t\u00edm Bill myslel, ale rozhodn\u011b to pro n\u011bj neznamenalo nic dobr\u00e9ho. Jen p\u00e1r centimetr\u016f ho d\u011blilo od jeho vysn\u011bn\u00e9 pomsty. Tak m\u00e1lo chyb\u011blo, aby atakoval Bill\u016fv obli\u010dej, ale ciz\u00ed ruka mu v \u00faderu zabr\u00e1nila. Bill pevn\u011b sv\u00edral Tomovo z\u00e1p\u011bst\u00ed, pohled mu ztvrdl, a Tom klop\u00fdtl dozadu, pod intenzitou, jakou ho Bill sledoval.<\/div>\n

Bill prudce trhl Tomov\u00fdm z\u00e1p\u011bst\u00edm a povalil ho na pohovku, a\u017e Tom p\u0159i p\u00e1du zak\u0148u\u010del, jak se ostr\u00e1 bolest ozvala v jeho rameni. Bill vstal, str\u010dil ruku do kapsy u kalhot a Andymu, kter\u00fd to cel\u00e9 jen vykulen\u011b sledoval, hodil pam\u011b\u0165ovou kartu. Ten ji jen tak tak zachytil. Pod\u00edval se na svou rozev\u0159enou dla\u0148, kde le\u017eela mal\u00e1 \u010dern\u00e1 karti\u010dka, a kdy\u017e op\u011bt vzhl\u00e9dl, uvid\u011bl u\u017e jen z\u00e1voj \u010dern\u00fdch vlas\u016f a prudce zav\u00edraj\u00edc\u00ed se dve\u0159e.<\/a><\/p>\n

autor: Yuki-chan<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Yuki-chan Draz\u00ed mil\u00e1\u010dkov\u00e9, velice d\u011bkuji za koment\u00e1\u0159e :-). Jsem opravdu nad\u0161en\u00e1 va\u0161\u00ed odezvou a douf\u00e1m, \u017ee vydr\u017e\u00edte a budete komentovat i nad\u00e1le. \ud83d\ude42 Tak\u017ee\u2026 tady m\u00e1te dal\u0161\u00ed d\u00edlek a p\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed\u010dko \ud83d\ude42 Y-chan Mohly ub\u011bhnout minuty. Mohly ub\u011bhnout i hodiny, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[603],"tags":[],"class_list":["post-3392","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-belong-to-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3392","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3392"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3392\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3392"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3392"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3392"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}