{"id":3395,"date":"2015-01-23T16:00:00","date_gmt":"2015-01-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3384"},"modified":"2015-01-23T16:00:00","modified_gmt":"2015-01-23T15:00:00","slug":"blue-bird-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/01\/23\/blue-bird-17\/","title":{"rendered":"Blue Bird 17."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Za\u010d\u00e1tek l\u00e9ta byl Tomovou nejneobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed roku. Venku bylo vedro k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed a m\u00edsto toho, aby sed\u011bli n\u011bkde u vody, tr\u00e1vili polovinu dne sezen\u00edm ve \u0161kole a tu druhou u\u010den\u00edm se na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 p\u00edsemky. Na z\u00e1kladce se to je\u0161t\u011b dalo sn\u00e9st, s Billem si v\u017edy um\u011bli rozvrhnout \u010das tak, aby st\u00edhali nejen u\u010den\u00ed, ale i p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed aktivity. Chodili se Scottym na dlouh\u00e9 proch\u00e1zky, hr\u00e1li si na zahrad\u011b, nebo za\u0161li do nedalek\u00e9 cukr\u00e1rny na zmrzlinu. N\u011bkdy se jen tak rozvalili na zahrad\u011b a pov\u00eddali si. Dokonce ani samotn\u00e1 Simone nedok\u00e1zala pochopit, \u017ee si je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d m\u011bli co \u0159\u00edct i p\u0159esto, \u017ee spolu tr\u00e1vili cel\u00e9 dny. Tom to taky neum\u011bl pochopit. Ani pro to pochopen\u00ed nehledal. Prost\u011b to tak bylo. V\u011bd\u011bl, \u017ee a\u0165 u\u017e by byl na Billov\u011b m\u00edst\u011b kdokoliv, nedok\u00e1zal by se natolik uvolnit, aby byl tak otev\u0159en\u00fd jako pr\u00e1v\u011b s n\u00edm. V\u011bd\u011bl, \u017ee mu m\u016f\u017ee \u0159\u00edct cokoliv; dokonce i tu nejv\u011bt\u0161\u00ed hloupost beze strachu, \u017ee by se mu bratr vysm\u00e1l nebo si z n\u011bj d\u011blal legraci. A v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill to c\u00edt\u00ed stejn\u011b.<\/em> <\/p>\n

N\u011bkdy, kdy\u017e byli po \u0161kole p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00ed, le\u017eeli na dece beze slova. Tv\u00e1\u0159emi naproti sob\u011b, hled\u011bli do o\u010d\u00ed toho druh\u00e9ho. Beze slov, bez pohybu, a\u017e dokud se jeden z nich nerozesm\u00e1l. V\u011bt\u0161inou to byl Bill, a Tom se k n\u011bmu poka\u017ed\u00e9 hned p\u0159idal. M\u011bl neuv\u011b\u0159iteln\u011b naka\u017eliv\u00fd sm\u00edch. \u010c\u00edm star\u0161\u00ed ale byli, t\u00edm d\u00e9le jim trvalo, ne\u017e se jeden z nich rozesm\u00e1l. A na konci dev\u00e1t\u00e9ho ro\u010dn\u00edku si hled\u011bli do o\u010d\u00ed, ani\u017e by to jednomu z nich p\u0159i\u0161lo legra\u010dn\u00ed.<\/em><\/p>\n

Oba c\u00edtili, \u017ee se n\u011bco zm\u011bnilo. Oba za\u010d\u00ednali vn\u00edmat nov\u00e9, zcela nepoznan\u00e9 pocity, kter\u00e9 je\u0161t\u011b neum\u011bli pojmenovat, a Tom za\u010d\u00ednal m\u00edt strach. Nev\u011bd\u011bl, jestli to bylo dobr\u00e9 nebo \u0161patn\u00e9 a tahle nejistota jej tr\u00e1pila ka\u017ed\u00fdm dnem v\u00edc a v\u00edc. Necht\u011bl ud\u011blat nic, \u010d\u00edm by Billovi ubl\u00ed\u017eil.<\/em><\/div>\n

S p\u0159echodem na st\u0159edn\u00ed nastaly z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bny. L\u00e9to v prvn\u00edm ro\u010dn\u00edku bylo napln\u011bno nejen nekone\u010dn\u00fdmi testy a zkou\u0161en\u00edm, ale i hloup\u00fdmi plaveck\u00fdmi kurzy, kter\u00e9 Tom nesn\u00e1\u0161el. Plavat se nau\u010dil u\u017e jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, tak\u017ee se obklopen nezku\u0161en\u00fdmi spolu\u017e\u00e1ky nudil. Nuda by v\u0161ak nebyla t\u00edm nejhor\u0161\u00edm. U\u017e p\u0159i prvn\u00edm v\u00fdcviku v\u011bd\u011bl, \u017ee budou pot\u00ed\u017ee. Jakmile se Bill poprv\u00e9 p\u0159ed spolu\u017e\u00e1ky svl\u00e9kl do plavek a vystavil tak na obdiv sv\u00e9 drobn\u00e9 neop\u00e1len\u00e9 t\u011blo, spustila se takov\u00e1 vlna sm\u00edchu, a\u017e m\u011bl Tom chu\u0165 vz\u00edt ho za ruku, ut\u00e9ct pry\u010d a vyka\u0161lat se na cel\u00e9 plav\u00e1n\u00ed. Z ostatn\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f mu ale vych\u00e1zely celkem slu\u0161n\u00e9 zn\u00e1mky, a jeliko\u017e si necht\u011bl kazit pr\u016fm\u011br takovou hloupost\u00ed, rozhodl se to vydr\u017eet. Krom toho, Bill je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d plavat neum\u011bl, tak\u017ee se mu ten v\u00fdcvik mohl dost hodit. Cht\u011bl to ud\u011blat kv\u016fli n\u011bmu. Ostatn\u011b tak jako v\u0161echno.<\/em> <\/p>\n<\/div>\n
\n
„Mrz\u00ed m\u011b to,“ ozval se Bill b\u011bhem jednoho takov\u00e9ho v\u00fdcviku.<\/em><\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b byli rozlo\u017eeni kolem \u0161koln\u00edho baz\u00e9nu. M\u011bli se d\u00e1t do dvojic a st\u0159\u00eddav\u011b nacvi\u010dovat z\u00e1chranu top\u00edc\u00edho se. Jeden z dvojice m\u011bl simulovat topen\u00ed, ten druh\u00fd ho m\u011bl vyt\u00e1hnout z baz\u00e9nu a spr\u00e1vn\u011b mu poskytnout prvn\u00ed pomoc. Jakmile se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee pod prvn\u00ed pomoc\u00ed se v podstat\u011b mysl\u00ed d\u00fdch\u00e1n\u00ed z \u00fast do \u00fast, ve t\u0159\u00edd\u011b to vzru\u0161en\u011b za\u0161um\u011blo. Toma tahle informace v\u016fbec nezaujala a d\u00e1l se soust\u0159ed\u011bn\u011b sna\u017eil poskytnout pomoc sv\u00e9mu top\u00edc\u00edmu se bratrovi, kter\u00fd se jako jedin\u00fd dr\u017eel okraje baz\u00e9nu, proto\u017ee se jako jedin\u00fd nenau\u010dil plavat.<\/em><\/div>\n
„Co t\u011b mrz\u00ed?“ zeptal se ti\u0161e Tom, kdy\u017e jej bez v\u011bt\u0161\u00edch obt\u00ed\u017e\u00ed vyt\u00e1hl na kraj baz\u00e9nu.<\/em><\/div>\n
Sklonil se nad bratrovo le\u017e\u00edc\u00ed t\u011blo a hled\u011bl do jeho velik\u00fdch ne\u0161\u0165astn\u00fdch o\u010d\u00ed. Do tv\u00e1\u0159e mu sv\u00edtilo slunce a po t\u011ble mu naskakovala hus\u00ed k\u016f\u017ee, ale on se p\u0159esto soust\u0159edil pouze na Billovy fialov\u00e9, chv\u011bj\u00edc\u00ed se rty.<\/em><\/div>\n
„\u017de mus\u00ed\u0161 b\u00fdt ve dvojici se mnou,“ p\u00edpl Bill smutn\u011b a ohl\u00e9dl se, aby se ujistil, \u017ee si profesorka nev\u0161imla toho, \u017ee ned\u011blaj\u00ed to, co by m\u011bli. „V\u00edm, \u017ee bys byl mnohem rad\u011bji s n\u011bjakou holkou. A ony by byly mnohem rad\u011bji s tebou. Vid\u011bl jsem, jak se tv\u00e1\u0159ily, kdy\u017e jsi p\u0159istoupil ke mn\u011b.“<\/em><\/div>\n
Tom necht\u011bl, aby si myslel, \u017ee je mu pro sm\u00edch, ale nemohl si pomoct. Rty se mu zkroutily do \u00fasm\u011bvu je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihl zarazit. Nat\u00e1hl ruku a n\u011b\u017en\u011b prohr\u00e1bl mokr\u00e9 prameny Billov\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f.<\/em><\/div>\n
„To v\u016fbec nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9. Je mi jedno, jak se tv\u00e1\u0159ily. Cht\u011bl jsem b\u00fdt s tebou. V\u017edy jsem ve dvojici s tebou.“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl Bill, drkotaje zuby, a jemn\u011b se pousm\u00e1l. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ale zv\u00e1\u017en\u011bl. „A mo\u017en\u00e1 to je probl\u00e9m, pro\u010d je\u0161t\u011b nem\u00e1\u0161 holku.“<\/em> <\/p>\n

Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Vyu\u017eil chv\u00edle, kdy kolem nich proch\u00e1zela profesorka; sklopil zrak a n\u011bkolikr\u00e1t jemn\u011b p\u0159itla\u010dil dlan\u011b na Bill\u016fv bled\u00fd hrudn\u00edk. Jakmile p\u0159istoupila k dal\u0161\u00ed dvojici, op\u011bt pohl\u00e9dl bratrovi do o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n

Netu\u0161il, pro\u010d se mu ta slova vyslovovala tak t\u011b\u017ece. „Ty chce\u0161, abych m\u011bl holku?“<\/em><\/div>\n
Bill rychle zavrt\u011bl hlavou. Mo\u017en\u00e1 mnohem rychleji, ne\u017e m\u011bl p\u016fvodn\u011b v \u00famyslu. Tom si v\u0161iml, jak mu jemn\u011b zr\u016f\u017eov\u011bly tv\u00e1\u0159e. P\u0159i\u0161lo mu to sladk\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Sly\u0161el jsem, jak si t\u011b kluci kv\u016fli tomu dob\u00edraj\u00ed,“ \u0161eptl Bill ti\u0161e, aby je nikdo t\u0159et\u00ed nesly\u0161el. „Nechci, aby se ti kv\u016fli mn\u011b sm\u00e1li.“<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed to kv\u016fli tob\u011b a ty to v\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Tom a hrav\u011b jej po\u0161imral na b\u0159i\u0161e. „Kdybych n\u011bjakou<\/em> cht\u011bl, tak si ji najdu. J\u00e1 jen-“ na chv\u00edli se zasekl, jeho o\u010di, tak bezbrann\u00e9 v\u016f\u010di Billovu pohledu, se op\u011bt ut\u00e1p\u011bly v hloubce t\u011bch nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch o\u010d\u00ed na sv\u011bt\u011b. „Nechci,“ dodal a pla\u0161e sklonil hlavu.<\/em><\/div>\n
Bill se pod n\u00edm neklidn\u011b zavrt\u011bl, ale op\u011bt se usm\u00edval. Tom c\u00edtil, jak se ot\u0159\u00e1sl, kdy\u017e vyslovil to posledn\u00ed slovo. I jeho t\u011blem projelo z nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu p\u0159\u00edjemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed. Jeho srdce se roztlouklo o pozn\u00e1n\u00ed rychleji.<\/p>\n

Musel se uklidnit, a proto zvedl hlavu a rozhl\u00e9dl se kolem. Ti spolu\u017e\u00e1ci, kte\u0159\u00ed byli ve dvojici s n\u011bjakou d\u00edvkou, vyu\u017eili poskytov\u00e1n\u00ed prvn\u00ed pomoci k uspokojen\u00ed sv\u00fdch choutek. \u0160t\u00edpali holky do bok\u016f, sahali jim na prsa; v\u011bt\u0161ina dvojic si za z\u00e1dy profesorky dokonce m\u00edsto d\u00fdch\u00e1n\u00ed z \u00fast do \u00fast, vym\u011b\u0148ovala v\u00e1\u0161niv\u00e9 polibky. Tom vid\u011bl jejich slast\u00ed p\u0159iv\u0159en\u00e9 o\u010di, spojen\u00e1 \u00fasta, ve kter\u00fdch se n\u011bco pomalu pohybovalo, a jeho p\u0159edstavivost okam\u017eit\u011b pracovala na pln\u00e9 obr\u00e1tky. Za\u010d\u00ednalo mu b\u00fdt vedro a m\u011bl chu\u0165 op\u011bt sko\u010dit do baz\u00e9nu. Vlastn\u011b nem\u011bl chu\u0165, on to zoufale pot\u0159eboval!<\/em><\/div>\n

Zaka\u0161lal a prudce sklonil hlavu k Billovi, kter\u00fd se d\u00edval stejn\u00fdm sm\u011brem. I on pozoroval spolu\u017e\u00e1ky, i on vypadal stejn\u011b nerv\u00f3zn\u011b. Hon\u00ed se mu v hlav\u011b to sam\u00e9? Mysl\u00ed na to, na co j\u00e1? Ptal se v duchu Tom, kter\u00fd m\u011bl je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d p\u0159ed o\u010dima propl\u00e9taj\u00edc\u00ed se jazyky spolu\u017e\u00e1k\u016f.<\/em><\/div>\n
„Bille,“ \u0161eptl, aby bratra neuvedl do rozpak\u016f.<\/em><\/div>\n
Bill sebou trhl a oto\u010dil se k n\u011bmu tv\u00e1\u0159\u00ed. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee v jeho o\u010d\u00edch najde to, co hledal, ale m\u00fdlil se. Bill se p\u0159ed n\u00edm z jak\u00e9hosi d\u016fvodu uzav\u0159el. Jeho pohled byl poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed a pr\u00e1zdn\u00fd, jako by se p\u0159ed n\u00edm Bill zoufale sna\u017eil n\u011bco utajit. Jako by jej schv\u00e1ln\u011b necht\u011bl propustit za hradbu sv\u00fdch p\u0159edstav. Jako by se b\u00e1l toho, co by Tom v jeho o\u010d\u00edch mohl spat\u0159it.<\/em> <\/p>\n

„Mus\u00ed\u0161 zav\u0159\u00edt o\u010di, abych mohl\u2026 abych ti mohl, v\u0161ak v\u00ed\u0161,“ rozpa\u010dit\u011b se po\u0161kr\u00e1bal ve vlasech, ze kter\u00fdch vz\u00e1p\u011bt\u00ed sklouzlo n\u011bkolik kapek vody, a v\u0161echny do jedn\u00e9 p\u0159ist\u00e1ly na Billov\u00fdch chv\u011bj\u00edc\u00edch se rtech. Bill poslechl. Zav\u0159el o\u010di, pootev\u0159el rty, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc Tom\u016fv pokus o z\u00e1chranu.<\/em><\/div>\n

Tom uc\u00edtil nap\u011bt\u00ed ve slabin\u00e1ch a propadl zoufalstv\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee pokud hned n\u011bco neud\u011bl\u00e1, dopadne to velice \u0161patn\u011b. A v\u0161echno se je\u0161t\u011b zhor\u0161ilo, kdy\u017e se nad nimi zjevil st\u00edn profesor\u010dina t\u011bla. Odm\u00edtal v\u011bnovat je\u0161t\u011b jeden pohled jej\u00edmu obtloustl\u00e9mu t\u011blu v plavk\u00e1ch, a proto odm\u00edtl zvednout hlavu, kdy\u017e na n\u011bj spustila lavinu v\u00fd\u010ditek t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se toho, \u017ee pokud by takov\u00fdm tempem poskytoval pomoc skute\u010dn\u00e9mu top\u00edc\u00edmu se, ten by d\u00e1vno um\u0159el. Cht\u011bl to cel\u00e9 je\u0161t\u011b zachr\u00e1nit a ud\u011blat na ni dobr\u00fd dojem, byl v\u0161ak a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nerv\u00f3zn\u00ed na to, aby to mohlo vyj\u00edt. Zhluboka se nadechl a bezmy\u0161lenkovit\u011b p\u0159itiskl sv\u00e9 pootev\u0159en\u00e9 rty na ty Billovy.<\/em><\/div>\n
Profesorka nakonec uznale p\u0159ik\u00fdvla a p\u0159istoupila k vedlej\u0161\u00edmu p\u00e1ru. Jen oni dva v\u0161ak v\u011bd\u011bli, \u017ee pokud by se jednalo o skute\u010dnou z\u00e1chranu, neusp\u011bl by. Jakmile se toti\u017e jejich rty setkaly, \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na to, co by m\u011bl d\u011blat a jedin\u00e9, na co v tu chv\u00edli dok\u00e1zal myslet, byli jejich pra\u0161t\u011bn\u00ed spolu\u017e\u00e1ci a to, co spolu potaj\u00ed d\u011blali. Vyt\u00e1hl sv\u016fj jazyk, pronikl j\u00edm do Billov\u00fdch \u00fast dostate\u010dn\u011b na to, aby mohl pohladit \u0161pi\u010dku toho Billova. Byla to vte\u0159ina, ale i za tu vte\u0159inu zjistil v\u0161e, co pot\u0159eboval zjistit.<\/em><\/div>\n
Pozd\u011bji se mu omluvil a svalil to na nervozitu. Zd\u00e1lo se, \u017ee mu bratr uv\u011b\u0159il, proto\u017ee z toho ned\u011blali \u017e\u00e1dnou v\u011bdu a v\u0161echno bylo tak jako d\u0159\u00edv. Skoro v\u0161echno.<\/em><\/div>\n
\n

…<\/p><\/div>\n

\n

Tom se p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce jemn\u011b pousm\u00e1l a m\u00edchal svou speci\u00e1ln\u00ed om\u00e1\u010dku na t\u011bstoviny mnohem pomaleji ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Zd\u00e1lo se, \u017ee do va\u0159en\u00ed najednou vkl\u00e1d\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 n\u011bhy. Trhl sebou, je\u0161t\u011b jednou obsah p\u00e1nve po\u0159\u00e1dn\u011b prom\u00edchal a pot\u00e9 ji odstavil z plynu. T\u011bstoviny m\u011bl u\u017e d\u00e1vno hotov\u00e9 a na stole p\u0159ipravenou \u010derstvou k\u00e1vu pro oba. Obr\u00e1til se a z\u00e1dy se op\u0159el o kuchy\u0148skou linku, zat\u00edmco se mu do mysli vkr\u00e1daly dojmy z toho dne. Ve\u0161ker\u00e1 zji\u0161t\u011bn\u00ed a neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 skute\u010dnosti. Pocit, kter\u00fd okam\u017eit\u011b p\u0159ebil v\u0161echny ostatn\u00ed. Ten, jeho\u017e s\u00edla a nekone\u010dnost jej donutila ud\u011blat i tu nejv\u011bt\u0161\u00ed hloupost v \u017eivot\u011b. V\u016fbec netu\u0161il, pro\u010d si na to vzpomn\u011bl pr\u00e1v\u011b b\u011bhem p\u0159\u00edpravy sv\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed sn\u00eddan\u011b, ale konec konc\u016f byl r\u00e1d. Celou noc nemohl usnout a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm hled\u011bl na sv\u00e9 dve\u0159e v nad\u011bji, \u017ee \u010d\u00edm \u00fap\u011bnliv\u011bji na n\u011b bude z\u00edrat, t\u00edm rychleji p\u0159ivol\u00e1 Billa. Nepomohlo to. Bill se celou noc neuk\u00e1zal. Neuv\u011b\u0159il mu. A Tom se mu v podstat\u011b ani nedivil. B\u00fdt na jeho m\u00edst\u011b, nev\u011b\u0159il by u\u017e nikomu. Stalo se toho za kr\u00e1tkou dobu a\u017e p\u0159\u00edli\u0161.<\/p>\n

Bylo kr\u00e1tce po dev\u00e1t\u00e9, Simone s Gordonem u\u017e byli d\u00e1vno v pr\u00e1ci a Tom byl poprv\u00e9 opravdu r\u00e1d, \u017ee je d\u016fm a\u017e na psy zcela pr\u00e1zdn\u00fd. Sklonil hlavu a nerv\u00f3zn\u011b si prohl\u00e9dl sv\u00e9 oble\u010den\u00ed. Star\u00e9 vytahan\u00e9 tepl\u00e1ky a dotrhan\u00e9 t\u00edlko. Pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee vypad\u00e1 jako posledn\u00ed bezdomovec a cht\u011bl se j\u00edt rychle p\u0159evl\u00e9knout, na schodech zaslechl tich\u00e9 kroky. Byly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pomal\u00e9, co\u017e bylo na Billa dost nezvykl\u00e9. V\u017edy se zjevil ve dve\u0159\u00edch jako hurik\u00e1n. Nyn\u00ed se zd\u00e1lo, \u017ee v\u00e1h\u00e1. Jako by si n\u011b\u010d\u00edm nebyl jist\u00fd. \u017de by se Tom spletl? Chystal se mu \u0159\u00edct, \u017ee mu v\u011b\u0159\u00ed?<\/div>\n

Nerv\u00f3zn\u011b se kousl do rtu a s divoce bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem se obr\u00e1til ke sv\u00e9 om\u00e1\u010dce, pr\u00e1v\u011b kdy\u017e Bill ve\u0161el do kuchyn\u011b.<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e, ani\u017e by zvedl pohled od \u010derven\u00e9 masy raj\u010dat.<\/div>\n

Bill neodpov\u011bd\u011bl, nebo odpov\u011bd\u011bl tak ti\u0161e, \u017ee jeho odpov\u011b\u010f nesly\u0161el. Sna\u017eil se v\u011b\u0159it druh\u00e9 z mo\u017enost\u00ed, proto\u017ee pokud by s n\u00edm Bill op\u011bt nemluvil, pokud by se op\u011bt ocitli na za\u010d\u00e1tku, nep\u0159e\u017eil by to. Pot\u0159eboval ho. Pot\u0159eboval ho tak zoufale jako nikdy p\u0159edt\u00edm. Mo\u017en\u00e1 to bylo t\u00edm, \u017ee to, co mezi nimi bylo te\u010f, nebylo jako to p\u0159edt\u00edm<\/em>. Te\u010f, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, jak l\u00edb\u00e1, kdy\u017e poznal, jak\u00e9 to je, kdy\u017e se mu chv\u011bje v n\u00e1ru\u010d\u00ed a lap\u00e1 po dechu, by se mu s t\u00edm v\u0161\u00edm lou\u010dilo mnohem h\u016f\u0159, ne\u017e kdy\u017e si to v\u0161echno jenom p\u0159edstavoval.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 hlad?“<\/div>\n
Op\u011bt \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f, ale Tom se nevzd\u00e1val.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem t\u011bstoviny, ty, kter\u00e9 m\u00e1\u0161 tak r\u00e1d. V\u00edm, \u017ee se jako sn\u00eddan\u011b p\u0159\u00edli\u0161 nehod\u00ed, ale cht\u011bl jsem t\u011b p\u0159ekvapit. Myslel jsem, \u017ee bychom se mohli naj\u00edst spole\u010dn\u011b.“<\/div>\n
„Tome-„<\/div>\n
Tom si povzdechl, popadl va\u0159e\u010dku a pustil se do zb\u011bsil\u00e9ho m\u00edch\u00e1n\u00ed. „Pokud sis to s t\u00edm \u00faklidem Andreasova domu nerozmyslel, nebudu ti br\u00e1nit. Jen se pros\u00edm najez, l\u00e9ka\u0159 \u0159\u00edkal, \u017ee bys m\u011bl-„<\/div>\n
„Tome, po\u010dkej.“<\/div>\n
„J\u00edst, abys nabral s\u00edlu. Byl bych opravdu nerad, kdyby se ti znovu n\u011bco stalo.“<\/p>\n

Tom necht\u011bl \u010dekat. Cht\u011bl mluvit. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b byl odhodl\u00e1n mluvit tak dlouho, a\u017e dokud to Billa neunav\u00ed a neza\u010dne ho poslouchat. Vzal p\u00e1nev s om\u00e1\u010dkou a cht\u011bl ji polo\u017eit na st\u016fl, ale kdy\u017e se oto\u010dil, vrazil do bratra post\u00e1vaj\u00edc\u00edho za jeho z\u00e1dy. V\u016fbec si neuv\u011bdomoval, \u017ee st\u00e1l celou dobu za n\u00edm. A okam\u017eit\u011b pochopil, pro\u010d se schov\u00e1val. D\u0159\u00edv, ne\u017e tomu sta\u010dil zabr\u00e1nit, mu p\u00e1nev vyklouzla z ruky a s hlasit\u00fdm \u0161plouchnut\u00edm dopadla na podlahu. Tomovo dotrhan\u00e9 star\u00e9 oble\u010den\u00ed tak bylo je\u0161t\u011b ke v\u0161emu \u0161pinav\u00e9 a smrd\u011blo po \u010desneku, ale to bylo to posledn\u00ed, na co dok\u00e1zal pomyslet. Zamrzl na m\u00edst\u011b a zara\u017een\u011b z\u00edral do bratrovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n

S pootev\u0159en\u00fdmi \u00fasty a vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima Billovi p\u0159ipom\u00ednal mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 si pr\u00e1v\u011b rozbalilo d\u00e1rek, po kter\u00e9m tou\u017eilo cel\u00e9 m\u011bs\u00edce. P\u016fsobil roztomile vyd\u011b\u0161en\u011b a pla\u0161e. Na Toma opravdu nezvykl\u00e9 spojen\u00ed. Bill si nebyl jist\u00fd t\u00edm, co se mu pr\u00e1v\u011b odehr\u00e1v\u00e1 v hlav\u011b, ale doufal, \u017ee se to brzy dozv\u00ed.<\/p>\n

Tom c\u00edtil, \u017ee se o n\u011bj pokou\u0161ej\u00ed mdloby. Srdce mu tlouklo stejn\u011b zoufale, jako kdy\u017e se p\u0159ed lety skl\u00e1n\u011bl nad jeho mokr\u00fdm t\u0159esouc\u00edm se t\u011blem, ve snaze poskytnout mu prvn\u00ed pomoc. Sly\u0161el jeho ozv\u011bnu, byl si jist\u00fd, \u017ee se mu n\u011bco sna\u017eilo \u0159\u00edct, ale on nedok\u00e1zal porozum\u011bt. V krku c\u00edtil ob\u0159\u00ed knedl\u00edk a v o\u010d\u00edch p\u0159ekvapiv\u011b p\u0159\u00edtomnost slz. Pohled na Billa mu zp\u016fsoboval \u0161\u00edlenou bolest. Bolest, kter\u00e1 byla ale tak zatracen\u011b n\u00e1dhern\u00e1, \u017ee by se pro ni vyplatilo i um\u0159\u00edt. P\u0159ipadal si, jako by se t\u00edm vzpom\u00edn\u00e1n\u00edm na d\u011btstv\u00ed n\u011bjak\u00fdm podivn\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159enesl do minulosti, proto\u017ee Bill, kter\u00fd p\u0159ed p\u00e1r hodinami opou\u0161t\u011bl jeho pokoj a Bill, kter\u00fd st\u00e1l naproti n\u011bmu, nemohli b\u00fdt tou samou osobou.<\/div>\n

Siln\u011b stiskl rty, nat\u00e1hl ruku a kone\u010dky prst\u016f p\u0159ejel po Billov\u011b l\u00edci. Bill se nebr\u00e1nil. Pla\u0161e odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 a nechal se pohladit. Hladk\u00e1 jemn\u00e1 k\u016f\u017ee, kterou Tom pod prsty uc\u00edtil, v n\u011bm vyvolala dal\u0161\u00ed vlnu neopakovateln\u00e9ho chv\u011bn\u00ed. M\u011bl dojem, \u017ee na m\u00edst\u011b zkolabuje, kdy\u017e dlan\u00ed n\u011b\u017en\u011b zvedl jeho hlavu a pohledem utkv\u011bl na jeho rtech. Op\u011bt k jeho tv\u00e1\u0159i nat\u00e1hl ruku a tentokr\u00e1t mu prsty p\u0159ejel po rtech. Cht\u011blo se mu \u0161t\u011bst\u00edm vzl\u00e9tnout do oblak, jakmile neuc\u00edtil \u017e\u00e1dn\u00fd odporn\u00fd kus kovu, kter\u00fd by tu n\u00e1dheru kazil. A tent\u00fd\u017e kov chyb\u011bl i na jin\u00e9m m\u00edst\u011b. Tom ukazov\u00e1\u010dkem p\u0159ejel dokonalou linii bratrova nosu a vz\u00e1p\u011bt\u00ed op\u011bt p\u0159ist\u00e1l na rtech. P\u0159ipadal si jako pitomec, ale d\u00edky domn\u011bn\u00ed, \u017ee se jedn\u00e1 pouze o sen, i d\u00e1le pokra\u010doval ve sv\u00e9m objevov\u00e1n\u00ed. Hr\u00e1l si s n\u00edm. Dot\u00fdkal se jej jako sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 hra\u010dky a Bill jej nechal. U\u017e\u00edval si ve\u0161ker\u00fdch dotek\u016f, ka\u017ed\u00e9 drobn\u00e9 pohlazen\u00ed bylo l\u00e9kem pro jeho bolavou du\u0161i.<\/p>\n

„Panebo\u017ee,“ proniklo mu z \u00fast ve chv\u00edli, kdy se Billovi zahled\u011bl do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

Myslel si, \u017ee je u\u017e nikdy neuvid\u00ed. \u017de se u\u017e nikdy nebude moct pod\u00edvat do jejich opravdov\u00e9 hloubky. Byly stejn\u00e9. Plach\u00e9, d\u016fv\u011b\u0159iv\u00e9. Obklopen\u00edm tmav\u00fdmi st\u00edny z\u00edskaly o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fd n\u00e1dech. Tolik p\u0159ita\u017eliv\u00e9 a podmaniv\u00e9. Tak dokonal\u00e9. Op\u011btovaly jeho pohled stejn\u011b oddan\u011b jako p\u0159ed lety. Stejn\u011b dychtiv\u011b se zn\u00e1mkou porozum\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Panebo\u017ee,“ vydechl op\u011bt a dos\u00e1hl vrchol sv\u00e9ho objevov\u00e1n\u00ed t\u00edm, \u017ee zabo\u0159il prsty do Billov\u00fdch tmav\u00fdch vlas\u016f. Jak to \u0159\u00edk\u00e1vala Simone, kdy\u017e byli mal\u00ed? Vlasy \u010dern\u00e9 jako eben, ple\u0165 b\u00edl\u00e1 jako sn\u00edh a rty rud\u00e9 jako r\u016f\u017ee. Miloval v\u0161echny Billovy podoby. Za ta l\u00e9ta si zvykl, \u017ee mu \u017e\u00e1dn\u00e1 z nich nevydr\u017eela dlouho; n\u011bkter\u00e9 mu slu\u0161ely v\u00edc jin\u00e9 m\u00e9n\u011b, ale Tom, Tom je miloval v\u0161echny do jedn\u00e9. Miloval ho jako d\u00edt\u011b s divok\u00fdm \u010d\u00edrem, jako tajemn\u00e9ho chlapce s dlouhou \u010dernou ofinou p\u0159es oko, i jako puber\u0165\u00e1ka experimentuj\u00edc\u00edho s d\u00e9lkou sv\u00fdch tmav\u00fdch vlas\u016f a po\u010dtem tetov\u00e1n\u00ed. Miloval dokonce i tu podobu, o kter\u00e9 Bill doufal, \u017ee bude nen\u00e1vid\u011bna. Ale \u017e\u00e1dnou z nich nemiloval tak jako tu, kterou m\u011bl pr\u00e1v\u011b p\u0159ed o\u010dima.<\/p>\n

Rychle zamrkal, aby t\u00edm potla\u010dil nep\u0159\u00edjemn\u00e9 vlhko v o\u010d\u00edch a d\u00edval se na sv\u00e9 prsty pomalu miz\u00edc\u00ed v z\u00e1plav\u011b tmav\u00fdch vlas\u016f, aby se vz\u00e1p\u011bt\u00ed pomalu vyno\u0159ily ven. Zalapal po dechu a otev\u0159el \u00fasta, p\u0159ipraven kone\u010dn\u011b promluvit. Vyhledal Bill\u016fv pohled a Bill okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Tom toti\u017e najednou sklonil hlavu a z \u00fast mu pronikl nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fd sm\u00edch. Pomalu zavrt\u011bl hlavou, odt\u00e1hl se od Billa a do\u0161el k oknu.<\/div>\n

„V\u010dera jsem to s t\u00edm pit\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b p\u0159ehnal,“ \u0159ekl se sm\u00edchem, ve kter\u00e9m Bill postr\u00e1dal jakoukoliv zn\u00e1mku radosti. Zn\u011bl sp\u00ed\u0161 smutn\u011b.<\/div>\n
„Nejsi opil\u00fd,“ promluvil ti\u0161e a odv\u00e1\u017eil se ud\u011blat krok vp\u0159ed, nerv\u00f3zn\u011b si pohr\u00e1vaj\u00edc s ruk\u00e1vy \u00fazk\u00e9 tmav\u00e9 ko\u0161ile. „V\u010dera jsem nemohl usnout. Celou noc jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, cos mi \u0159ekl. A kdy\u017e mi to kone\u010dn\u011b v\u0161echno do\u0161lo, nedok\u00e1zal jsem se na sebe v\u00edc d\u00edvat.“<\/div>\n
Tom neodpov\u011bd\u011bl. Pokra\u010doval ve strnul\u00e9m z\u00edran\u00ed z okna, v\u00fdhledu za n\u00edm v\u0161ak nev\u011bnoval ani minim\u00e1ln\u00ed pozornost.<\/div>\n
„Na\u0161el jsem v koupeln\u011b starou barvu a tak jsem-„<\/div>\n
„Dost,“ zast\u00e9nal Tom unaven\u011b a rukama siln\u011b stiskl okraj okenn\u00edho parapetu. „U\u017e pros\u00edm d\u00e1l nemluv.“<\/p>\n

Bill ch\u00e1pav\u011b k\u00fdvl hlavou i p\u0159esto, \u017ee to Tom vid\u011bt nemohl a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se o dal\u0161\u00ed kousek. Kdy\u017e op\u011bt st\u00e1l za Tomov\u00fdmi z\u00e1dy, na m\u00edst\u011b, kde se ukr\u00fdval cel\u00e9 sv\u00e9 d\u011btstv\u00ed, siln\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a zoufale vdechoval zn\u00e1mou v\u016fni. Nev\u011bd\u011bl, jestli to Tom c\u00edt\u00ed stejn\u011b, ale on u\u017e byl op\u011bt na pokraji sv\u00fdch sil. To spojen\u00ed mezi nimi bylo tak siln\u00e9, \u017ee jedin\u00fd pohled, jedin\u00e1 stopa v\u016fn\u011b, nepatrn\u00fd dotek, rozhoupaly podlahu pod Billov\u00fdma nohama. Zvedl ruku a opatrn\u011b ji polo\u017eil na Tomovo rameno. Kone\u010dky prst\u016f jemn\u011b zakmital po nah\u00e9 poko\u017ece a c\u00edtil, jak se h\u0159ejiv\u00e1 k\u016f\u017ee pod jeho prsty okam\u017eit\u011b napnula.<\/div>\n

„P\u0159esta\u0148,“ vydechl Tom zoufale. „Jdi pros\u00edm ode m\u011b. Copak chce\u0161, abych se zbl\u00e1znil?“<\/div>\n
Tom rozt\u0159esen\u011b d\u00fdchal nosem. Slova z jeho \u00fast vych\u00e1zela v podob\u011b zoufal\u00e9ho st\u00e9n\u00e1n\u00ed. Nedok\u00e1zal v sob\u011b naj\u00edt ani tolik s\u00edly, aby norm\u00e1ln\u011b promluvil. Op\u011bt se prom\u011bnil v \u010dasovanou n\u00e1lo\u017e. Tenhle v\u00fdbuch v\u0161ak m\u011bl b\u00fdt definitivn\u00ed.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti jenom \u0159\u00edct, \u017ee,“ \u0161eptl Bill a naklonil hlavu tak, \u017ee se nosem ot\u0159el o Tomovo rameno. „\u017de ti v\u011b\u0159\u00edm a \u017ee m\u011b mrz\u00ed, \u017ee jsem o tob\u011b v\u010dera zapochyboval.“<\/div>\n
„Ty se mi nem\u00e1\u0161 za co omlouvat, Bille. Na tv\u00e9m m\u00edst\u011b bych o sob\u011b tak\u00e9 pochyboval.“ Jen nezapom\u00ednej d\u00fdchat<\/em>, opakoval si v mysli neust\u00e1le a bezmocn\u011b up\u00ednal zrak k zarosten\u00e9mu poho\u0159\u00ed v d\u00e1lce.<\/p>\n

„Chce\u0161, abych ode\u0161el?“ zeptal se Bill nesm\u011ble a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee na jeho slovech z\u00e1vis\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161.<\/em> Pot\u0159eboval b\u00fdt ale chv\u00edli s\u00e1m, p\u0159esn\u011b jako Bill v noci. Pot\u0159eboval si ut\u0159\u00eddit my\u0161lenky ale ze v\u0161eho nejv\u00edc uv\u011b\u0159it, \u017ee Bill stoj\u00edc\u00ed za jeho z\u00e1dy, nesly\u0161n\u011b pros\u00edc\u00ed o jeho bl\u00edzkost, nen\u00ed pouze v\u00fdplodem jeho fantazie.<\/div>\n

Jemn\u011b k\u00fdvl hlavou. „Chci,“ promluvil vz\u00e1p\u011bt\u00ed a c\u00edtil, jak bratrovo teplo najednou zmizelo. Byl to stra\u0161liv\u00fd pocit.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak j\u00e1\u2026 p\u016fjdu mu pomoct s t\u00edm \u00faklidem. Pokud bys cokoliv pot\u0159eboval, v\u00ed\u0161, kde m\u011b najde\u0161,“ pokusil se o vyrovnan\u00fd t\u00f3n a ve chv\u00edli, kdy se k n\u011bmu Tom kone\u010dn\u011b obr\u00e1til, mu v\u011bnoval drobn\u00fd \u00fasm\u011bv. Mo\u017en\u00e1 o\u010dek\u00e1val jinou reakci a mo\u017en\u00e1 \u010dekal pr\u00e1v\u011b takovou. Byl ze v\u0161eho tolik zmaten\u00fd, \u017ee u\u017e ani s\u00e1m nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1 myslet. Nesm\u011ble odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Na prsou c\u00edtil n\u011bco hodn\u011b tepl\u00e9ho a t\u011b\u017ek\u00e9ho. N\u011bco, co mu nedovolovalo zhluboka se nadechnout, ani\u017e by nec\u00edtil osten bolesti.<\/div>\n
Co kdy\u017e u\u017e nem\u011bli \u0161anci? Co kdy\u017e Andreas zni\u010dil v\u0161e kr\u00e1sn\u00e9, co mohlo b\u00fdt a nyn\u00ed se jen zbyte\u010dn\u011b sna\u017eili slou\u010dit neslu\u010diteln\u00e9?<\/p>\n

„Bille?“<\/div>\n

Zastavil na prahu dve\u0159\u00ed a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. „Ano?“ zeptal se, ale neot\u00e1\u010del se.<\/div>\n
„Z\u016fsta\u0148,“ zaslechl za sv\u00fdmi z\u00e1dy Tom\u016fv hlas.<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b zamrkal. „Co\u017ee?“ Jeho utr\u00e1pen\u00e9 srdce ud\u011blalo n\u011bkolik kotrmelc\u016f.<\/div>\n
„Z\u016fsta\u0148 tu se mnou,“ prosil jej Tom. „Nep\u0159e\u017eil bych, kdybys mi zase zmizel.“<\/div>\n
Bill n\u011bkolikr\u00e1t prudce zamrkal; v o\u010d\u00edch c\u00edtil slzy dojet\u00ed. Opravdu o jejich poutu p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zapochyboval? Opravdu nazval jejich \u017eivoty neslu\u010diteln\u00fdmi? Du\u0161e, propleten\u00e9 od samotn\u00e9ho narozen\u00ed a mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv. Ty, z nich\u017e z\u016fstaly po vz\u00e1jemn\u00e9m odlou\u010den\u00ed jen st\u00edny; zbytky toho, \u010d\u00edm kdysi b\u00fdvaly. Zoufal\u00e9, prahnouc\u00ed po op\u011btovn\u00e9m spojen\u00ed. Ale tentokr\u00e1t, tentokr\u00e1t to m\u011blo b\u00fdt nav\u017edy.<\/em><\/div>\n
Jakmile se op\u011bt ocitli tv\u00e1\u0159emi naproti sob\u011b, jednali bez sebemen\u0161\u00edho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed. Tom popadl Billa kolem bok\u016f a p\u0159itiskl jej na sv\u00e9 t\u011blo, zat\u00edmco mu Bill siln\u011b omotal ruce kolem krku a spojil jejich \u00fasta v hladov\u00e9m polibku. \u010casovan\u00e1 n\u00e1lo\u017e se kone\u010dn\u011b do\u010dkala tolik odkl\u00e1dan\u00e9ho v\u00fdbuchu. L\u00edbali se jemn\u011b a l\u00edbali se hladov\u011b. Lapali po dechu, v dlan\u00edch nal\u00e9hav\u011b sv\u00edrali tv\u00e1\u0159 toho druh\u00e9ho. Tom se na chv\u00edli odt\u00e1hl z bl\u00edzkosti Billov\u00fdch \u00fast a za\u010dal bezmocn\u00fdmi polibky pokr\u00fdvat celou jeho tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Tolik jsi mi chyb\u011bl<\/em>,“ st\u00e9nal mu do vlas\u016f, jako dlouho ztracen\u00e9mu milenci a Bill okam\u017eit\u011b pochopil, co se mu t\u00edm sna\u017eil \u0159\u00edct.<\/p>\n

Z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l proti Tomov\u00fdm \u00fast\u016fm, p\u0159estal opl\u00e1cet jeho polibky a sna\u017eil se pouze vychutnat s\u00edlu toho okam\u017eiku. Andreas nyn\u00ed nebyl d\u016fle\u017eit\u00fd. Nic z toho, co se stalo, nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9. Jedin\u00e9 na \u010dem z\u00e1le\u017eelo, bylo \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 b\u011bhem chv\u00edle zaplavilo ka\u017edou bu\u0148ku jeho t\u011bla. C\u00edtil se tak n\u00e1dhern\u011b, \u017ee m\u011bl chu\u0165 vzl\u00e9tnout. Vysko\u010dit na p\u00f3dium a vyk\u0159i\u010det sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed do cel\u00e9ho sv\u011bta. Proto\u017ee nyn\u00ed byl kone\u010dn\u011b \u00fapln\u00fd.<\/div>\n

Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima si vychutn\u00e1val Tomovy polibky a sna\u017eil se zachytit v\u0161e, co se mu jimi sna\u017eil pov\u011bd\u011bt. Sm\u011bs slib\u016f, pros\u00edk\u016f a vyzn\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Odpus\u0165 mi to. Chyb\u011bl jsi mi. D\u011bkuju za to, \u017ee t\u011b m\u00e1m. U\u017e n\u00e1s nikdy nic nerozd\u011bl\u00ed. Miluju t\u011b. Tolik t\u011b miluju.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Naho\u0159e v Billov\u011b pokoji, pt\u00e1\u010de po dlouh\u00fdch hodin\u00e1ch nesm\u011ble vystr\u010dilo hlavu zpod k\u0159\u00eddla a rozhl\u00e9dlo se kolem sebe. N\u011bkolika drobn\u00fdmi skoky opustilo st\u00edn dna klece, vysko\u010dilo na nejspodn\u011bj\u0161\u00ed m\u0159\u00ed\u017e a pustilo se do \u0161plh\u00e1n\u00ed nahoru. Jakmile se dopracovalo a\u017e ke dv\u00ed\u0159k\u016fm, pustilo se do zoufal\u00e9ho \u010fob\u00e1n\u00ed. V hrudi c\u00edtilo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit a v p\u0159edt\u00edm nepou\u017eit\u00fdch k\u0159\u00eddlech nezn\u00e1m\u00e9 chv\u011bn\u00ed. Jako by se jen tehdy dozv\u011bd\u011blo o jejich existenci a zp\u016fsobu pou\u017eit\u00ed.<\/p><\/div>\n

Pot\u0159ebovalo se dostat ven. Pot\u0159ebovalo vzl\u00e9tnout.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Za\u010d\u00e1tek l\u00e9ta byl Tomovou nejneobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed roku. Venku bylo vedro k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed a m\u00edsto toho, aby sed\u011bli n\u011bkde u vody, tr\u00e1vili polovinu dne sezen\u00edm ve \u0161kole a tu druhou u\u010den\u00edm se na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 p\u00edsemky. Na z\u00e1kladce se to je\u0161t\u011b dalo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[599],"tags":[],"class_list":["post-3395","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blue-bird"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3395","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3395"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3395\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3395"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3395"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3395"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}