{"id":3422,"date":"2015-01-12T15:00:00","date_gmt":"2015-01-12T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3411"},"modified":"2015-01-12T15:00:00","modified_gmt":"2015-01-12T14:00:00","slug":"lost-to-be-found-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/01\/12\/lost-to-be-found-19\/","title":{"rendered":"Lost to be found 19."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/strong> <\/p>\n

Kr\u00e1sn\u00fd den v\u0161em,<\/em><\/div>\n

ani nev\u00edte, jak neskute\u010dn\u011b jste m\u011b pot\u011b\u0161ily\/i u minul\u00e9ho d\u00edlu s po\u010dtem koment\u00e1\u0159\u016f. K\u00e9\u017e by v\u00e1m to jen vydr\u017eelo, proto\u017ee j\u00e1 se mohla rozplynout, kdy\u017e jsem vid\u011bla, kolik \u010dten\u00e1\u0159\u016f si na\u0161lo \u010das a d\u00edl okomentovali. V\u00edm, \u017ee to bylo hlavn\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee byl dost st\u011b\u017eejn\u00ed, ale r\u00e1da bych, kdybyste v\u011bnovali p\u00e1r slov i ostatn\u00edm d\u00edl\u016fm<\/em> J. Kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed.<\/em><\/div>\n
Va\u0161e Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo kr\u00e1tce po p\u016flnoci, kdy\u017e Bill nakukoval na ztichlou chodbu a nap\u00ednal u\u0161i, jestli zachyt\u00ed n\u011bjak\u00fd zvuk pohybu, ale v\u0161ude bylo hrobov\u00e9 ticho. Vykradl se ze sv\u00e9ho pokoje, pod pa\u017e\u00ed mal\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159 a deku a v ruce bal\u00ed\u010dek medv\u00eddk\u016f a \u017eol\u00edky. S vypl\u00e1znut\u00fdm jazykem nesly\u0161n\u011b zav\u0159el dve\u0159e od sv\u00e9ho pokoje, zamknul a jako st\u00edn se kradl chodbou k zadn\u00edmu v\u00fdchodu.<\/div>\n
Tentokr\u00e1t m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, proto\u017ee o nic nezavadil ani nic neshodil na zem, co by ud\u011blalo hluk jako by vybuchla atomovka vedle domu pod okny. Oto\u010dil kl\u00ed\u010dkem v z\u00e1mku a proklouznul na dvorek, kde se v\u00e1lela \u010derno\u010dern\u00e1 tma. Oklepal se zimou, jeliko\u017e m\u011bl na sob\u011b jen spac\u00ed kalhoty, tri\u010dko s kr\u00e1tk\u00fdm ruk\u00e1vem a tenkou mikinu na zip s kapuc\u00ed.<\/div>\n
„Hnusn\u00e1 zima!“ zadrkotal zimou. A ti\u0161e za\u0165ukal na tajn\u00fd vchod do Tomova kr\u00e1lovstv\u00ed. Byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e z\u00e1padka cvakla a dve\u0159e se hned otev\u0159ely.<\/div>\n
„Ahoj,“ pozdravil Bill.<\/div>\n
„Co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ podivil se Tom.<\/div>\n
„Vzbudil jsem t\u011b?“<\/div>\n
„Ne. B\u00fdv\u00e1m dlouho vzh\u016fru, proto\u017ee posp\u00e1v\u00e1m i b\u011bhem dne, kdy\u017e nem\u00e1m co d\u011blat.“<\/div>\n
„No a pozve\u0161 m\u011b pros\u00edm d\u00e1l? Je tu kosa,“ ot\u0159\u00e1sl se Bill.<\/div>\n
„Jasn\u011b. Promi\u0148. Poj\u010f d\u00e1l,“ \u0159ekl Tom a podal mu ruku, aby bezpe\u010dn\u011b p\u0159ekro\u010dil truhl\u00edk a doln\u00ed \u010d\u00e1st otvoru, ani\u017e by zakopl. Pustil jej, teprve a\u017e se oba ocitli na podlaze pokoje a vchod byl zav\u0159en\u00fd.<\/div>\n
„Co \u017ee ty ponocuje\u0161?“ zaj\u00edmal se Tom.<\/div>\n
„Nemohl jsem usnout. P\u0159\u00edli\u0161 mnoho z\u00e1\u017eitk\u016f dneska. Vlastn\u011b u\u017e v\u010dera,“ zaculil se Bill a polo\u017eil na pohovku sv\u016fj pol\u0161t\u00e1\u0159 i deku.<\/div>\n
„Hele! Nest\u011bhuje\u0161 se mi sem, \u017ee ne?“ zamra\u010dil se Tom, ale zle to nemyslel.<\/div>\n
„To je\u0161t\u011b nev\u00edm,“ podotkl Bill. „Vid\u00edm, \u017ee ses tu zase zabarik\u00e1doval,“ uk\u00e1zal na zav\u0159en\u00fd vchod ve sk\u0159\u00edni.“<\/div>\n
„Jo, kdy\u017e jsi nevr\u00e1til v\u011bci, kter\u00e9 jsi roztahal, na sv\u00e9 m\u00edsto,“ zamlel Tom pusou.<\/div>\n
Bill proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
\n
„Ta m\u00edstnosti tu byla v\u017edycky?“<\/div>\n
„Byla, jen jsem ji tro\u0161ku upravil. M\u00edsto t\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b byly norm\u00e1ln\u00ed dve\u0159e, ale j\u00e1 tam vyboural d\u00edru a schoval ji za sk\u0159\u00ed\u0148.“<\/div>\n
„Hm hm. No\u2026 p\u0159inesl jsem n\u011bco na zub a \u017eol\u00edky. Hraje\u0161?“ zvedl bal\u00ed\u010dek karet.<\/div>\n
„Hr\u00e1l jsem to jen asi dvakr\u00e1t, bude\u0161 mi muset osv\u011b\u017eit pravidla,“ p\u0159iznal Tom.<\/div>\n
„Bez probl\u00e9m\u016f! M\u016f\u017ee\u0161 n\u00e1m sem p\u0159in\u00e9st v\u00edc sv\u011btla?“ zeptal se Bill, kdy\u017e na stole st\u00e1la jen jedna sv\u00ed\u010dka, kter\u00e1 by jim moc sv\u011btla neposkytla.<\/div>\n
„M\u00e1m tu n\u011bkde sv\u00edcen. Vydr\u017e,“ zvedl Tom prst a rozhl\u00e9dl se po m\u00edstnosti. V rohu na poli\u010dce na\u0161el hledan\u00fd p\u0159edm\u011bt, kter\u00fd si do pokoje p\u0159inesl p\u0159ed p\u00e1r dny z toho vedlej\u0161\u00edho. Vr\u00e1til se ke stolku a od sv\u00ed\u010dky, kter\u00e1 na stolku sv\u00edtila, zap\u00e1lil v\u0161echny ostatn\u00ed na sv\u00edcnu.<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee te\u010f u\u017e je nebudu muset tak moc \u0161et\u0159it,“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se Bill, zat\u00edmco v zubech trhal plastikov\u00fd s\u00e1\u010dek od gumov\u00e9 pochoutky.<\/div>\n
„No ne \u017ee by se mi tu ty sv\u00ed\u010dky samy od sebe mno\u017eily. V\u017edycky jsem s nimi \u0161et\u0159il a byly noci, kdy jsem t\u0159eba nesv\u00edtil v\u016fbec,“ vysv\u011btlil.<\/div>\n
„Pro\u010d tu v\u016fbec nefunguje elekt\u0159ina?“ zeptal se Bill logicky.<\/div>\n
„P\u0159i jedn\u00e9 bou\u0159ce to vyhodilo pojistky takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee vyho\u0159ela i ta krabice s rozvody a nikdo to neum\u011bl spravit,“ zap\u00e1lil posledn\u00ed sv\u00ed\u010dku a hned se zd\u00e1lo, \u017ee je v m\u00edstnosti v\u00edce sv\u011btla.<\/div>\n
„Pozvat sem na to n\u011bkoho se ostatn\u00ed asi b\u00e1li, co?“<\/div>\n
„V\u0161ichni byli vyd\u011b\u0161en\u00ed poka\u017ed\u00e9, co tu zazvonil po\u0161\u0165\u00e1k, kter\u00fd chodil v\u017edy ve stejn\u00fd den a stejnou dobu.“<\/p>\n

„Jau! Do prdele!“ zaklel Bill, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo zuby s\u00e1\u010dek roztrhnout, ale \u0159\u00edzl se ostr\u00fdm plastov\u00fdm krajem do d\u00e1sn\u00ed.<\/div>\n

„Co se stalo?“ strachoval se Tom.<\/div>\n
„Niiic. Jen jsem se asi \u0159\u00edzl do d\u00e1sn\u00ed. Ber si,“ polo\u017eil s\u00e1\u010dek na st\u016fl a nat\u00e1hl se pro bal\u00ed\u010dek karet sepnut\u00fd gumi\u010dkou.<\/div>\n
„Co je to?“<\/div>\n
„Gumov\u00ed medv\u00eddci. \u0158\u00edkaj\u00ed, \u017ee je to dobr\u00e9 na kosti,“ zamudrcoval Bill a hned si jednoho str\u010dil do pusy.<\/div>\n
„Mmmm, je to dobr\u00fd,“ pochvaloval si Tom, kdy\u017e \u017emoulal jednoho medv\u00eddka v \u00fastech.<\/div>\n
„J\u00e1 je miluju. Mohl bych jich sn\u00edst kila a kila, dokud by mi nebylo na um\u0159en\u00ed. Oh! Promi\u0148. J\u00e1, omlouv\u00e1m se,“ chytil se Bill okam\u017eit\u011b za \u00fasta.<\/div>\n
„Huh?“ zamru\u010del Tom v ot\u00e1zce. Nech\u00e1pal, za co se jeho spole\u010dn\u00edk omlouv\u00e1.<\/div>\n
„Je trochu brzo d\u011blat si legraci z um\u00edr\u00e1n\u00ed a tak, kdy\u017e\u2026,“ pohodil hlavou.<\/div>\n
„Oh. To m\u011b v\u016fbec nenapadlo.“<\/div>\n
„I p\u0159esto se omlouv\u00e1m.“<\/div>\n
„V pohod\u011b. Tak\u017ee, v\u00e1\u017en\u011b chce\u0161 hr\u00e1t karty?“ uji\u0161\u0165oval se Tom, kdy\u017e si sedal za Billem na pohovku.<\/div>\n
„No j\u00e1 nev\u00edm. Vzal jsem je jen tak, ale je fakt, \u017ee m\u011b v\u011bt\u0161inou po dvou hr\u00e1ch p\u0159estanou bavit, pokud nevyhr\u00e1v\u00e1m,“ uchechtl se. Tom se zasm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou. Pohodln\u011b se zap\u0159el o op\u011bradlo.<\/div>\n
„No m\u016f\u017eeme si zahr\u00e1t, a\u017e n\u00e1m dojdou slova, nebo jeden z n\u00e1s neodpadne.“<\/div>\n
„Okay,“ p\u0159ik\u00fdvl a slo\u017eil si nohy pod sebe. Vzal ply\u0161ovou deku, rozt\u00e1hl ji, a ani\u017e by se ptal, ji p\u0159ehodil i p\u0159es Toma.<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 tu p\u011bknou zimu,“ post\u011b\u017eoval si Bill.<\/div>\n

„To je\u0161t\u011b nic nen\u00ed. Leden b\u00fdv\u00e1 nejhor\u0161\u00ed,“ uvedl Tom na pravou m\u00edru a p\u0159ijal c\u00edp hu\u0148at\u00e9 deky.<\/div>\n
„Div\u00edm se, \u017ee nem\u00e1\u0161 v jednom kuse r\u00fdmu. J\u00e1 bych z toho m\u011bl minim\u00e1ln\u011b z\u00e1pal plic,“ zavr\u010del Bill.<\/div>\n
„Zvykl jsem si, tak\u017ee jsem te\u010f docela odoln\u00fd, co se chladna t\u00fd\u010de.“<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1\u0161 to takov\u00fdm t\u00f3nem, jako by to bylo v po\u0159\u00e1dku,“ c\u00edtil se Bill m\u00edrn\u011b pohor\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Bille, za tu dobu, co tu jsem, jsem se nau\u010dil nep\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, co je a nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku, proto\u017ee jinak bych se z toho zbl\u00e1znil. Jsem v pohod\u011b, nav\u00edc pod tou tlustou pe\u0159inou, kterou na zimu vytahuju, je teplo. V\u00e1\u017en\u011b!“ p\u0159esv\u011bd\u010doval Billa, kter\u00fd se na n\u011bj d\u00edval dost skepticky.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee je to to posledn\u00ed, co bys ode m\u011b cht\u011bl sly\u0161et, ale je mi to stra\u0161n\u011b l\u00edto.“ Billova tv\u00e1\u0159 poklesla. Copak tohle byly podm\u00ednky pro \u017eivot? Tom tu byl jako vyhnanec.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu. L\u00edtost opravdu nen\u00ed pot\u0159eba.“ Billa to trochu pop\u00edchlo.<\/div>\n
„Co bys d\u011blal, kdybych v t\u00e9 sk\u0159\u00edni ne\u0161\u0148upal? Kdybych nep\u0159i\u0161el na ten otvor a kdybych to tu nena\u0161el?“ zeptal se na rovinu a byl opravdu zv\u011bdav\u00fd, co mu druh\u00fd mu\u017e odpov\u00ed.<\/div>\n
Tom ale jen pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 by to prob\u00edhalo jako dote\u010f,“ odpov\u011bd\u011bl ledabyle.<\/div>\n
„M\u00e1m chu\u0165 t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b pra\u0161tit! A Seta taky! Kdybyste \u0161li s pravdou ven hned, kdy\u017e jsme p\u0159ijeli, mohl jsi d\u00e1vno sp\u00e1t v norm\u00e1ln\u00edm pokoji jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk a ne se tu schov\u00e1vat jako n\u011bjak\u00fd Quasimodo!“ rozoh\u0148oval se Bill.<\/div>\n
„Kdo \u017ee to?“<\/div>\n
„Ta liter\u00e1rn\u00ed postava, co d\u011blala zvon\u00edka v chr\u00e1mu Matky Bo\u017e\u00ed, ale to je fuk! Jde o princip. R\u00e1no prost\u011b p\u016fjde\u0161 se mnou a tahle ta haba\u010f\u016fra skon\u010d\u00ed,“ rozhodl r\u00e1zn\u011b.<\/div>\n
„Fajn dob\u0159e. Jen se p\u0159esta\u0148 roz\u010dilovat,“ vzdal se Tom.<\/div>\n
„I na ty medv\u00eddky m\u011b p\u0159e\u0161la chu\u0165,“ odfrkl si na\u0161tvan\u011b, proto\u017ee se na n\u011b v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u0161il. Tom se zasm\u00e1l Billov\u011b trucovitosti. Byl jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/p>\n

„Tak co kdybychom chv\u00edli p\u0159estali \u0159e\u0161it m\u011b a zam\u011b\u0159ili se na tebe?“ navrhl.<\/div>\n

„Na mn\u011b nic nen\u00ed. Jsem jedin\u00e1\u010dek, chod\u00edm na vej\u0161ku a bydl\u00edm tis\u00edce kilometr\u016f odsud,“ shrnul Bill.<\/div>\n
„Kde p\u0159esn\u011b?“ vypt\u00e1val se Tom.<\/div>\n
„Sasko-Anhaltsko,“ vydechl Bill u\u017e uklidn\u011bn\u011b, p\u0159ipraven\u00fd odpov\u00eddat na Tomovy dotazy.<\/div>\n
„Wow. To je v\u00e1\u017en\u011b dost daleko odsud,“ p\u0159itakal Tom.<\/div>\n
„Jeli jsme sem skoro cel\u00fd den,“ doplnil Bill a str\u010dil si do pusy dva medv\u00eddky, aby je pov\u00e1lel na jazyku, ne\u017e je pokou\u0161e a spolkne.<\/div>\n
„Jak dlouho z\u016fst\u00e1v\u00e1te?“<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 dokud se nevy\u0159e\u0161\u00ed ty blbosti kolem poz\u016fstalosti.“<\/div>\n
„Kdo vlastn\u011b d\u011bdil?“ nato\u010dil se hn\u011bdovlas\u00fd mu\u017e k tomu druh\u00e9mu a upravil si na sob\u011b deku.<\/div>\n
„M\u00e1ma. Byla z toho dost p\u0159ekvapen\u00e1, proto\u017ee Alindu v\u016fbec neznala. Nikdy se s n\u00ed nesetkala,“ pov\u011bd\u011bl. „Moment! Nejsme nakonec p\u0159\u00edbuzn\u00ed, nebo jo?“ zap\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee ne! Jen m\u011b vychovala. Jinak byla \u00fapln\u011b ciz\u00ed.“ Tom odolal pl\u00e1cnout se do \u010dela.<\/div>\n
„Tak pozd\u011b u\u017e mi to fakt nemysl\u00ed,“ zachechtal se Bill s poloplnou pusou medv\u00eddk\u016f. „Zbytek je tv\u016fj, u\u017e m\u011b trochu za\u010d\u00ednaj\u00ed bolet zuby,“ zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Bolet zuby?“<\/div>\n
„Jo. Nev\u00edm, jak to vysv\u011btlit, ale kdy\u017e toho sn\u00edm moc, bol\u00ed m\u011b z toho divn\u011b zuby.“<\/div>\n
„Jsi divnej.“<\/div>\n
„J\u00e1 jo? Z n\u00e1s dvou jsi divnej jedin\u011b ty,“ vr\u00e1til mu to Bill.<\/div>\n
„Tak to mo\u017en\u00e1 nakonec budeme p\u0159\u00edbuzn\u00ed,“ pronesl Tom a zasm\u00e1l se Billovu obli\u010deji, kter\u00fd v tu chv\u00edli ud\u011blal. Dokonce zapomn\u011bl i \u017ev\u00fdkat sladkosti, kter\u00e9 m\u011bl v puse.<\/div>\n
„D\u00e1vej si na m\u011b pozor. Dr\u017e\u00edm t\u011b te\u010f v \u0161achu a jsi jen jedno postr\u010den\u00ed od \u0161ach mat.“<\/div>\n
„Hraje\u0161 \u0161achy?“<\/div>\n
„Ne, jen se mi zatracen\u011b l\u00edb\u00ed tenhle zp\u016fsob vyhro\u017eov\u00e1n\u00ed,“ za\u0159ehtal se Bill. Tom se na Billa zad\u00edval a ml\u010dky p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl pohledem po jeho tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Co tak z\u00edr\u00e1\u0161?“ zeptal se Bill okam\u017eit\u011b bez obalu.<\/div>\n

„Nikdy bych ne\u0159ekl, \u017ee a\u017e se potk\u00e1m s n\u011bk\u00fdm zvenku<\/em>, bude to n\u011bkdo jako ty,“ r\u00fdpl si Tom.<\/div>\n
„Jsem to nejlep\u0161\u00ed, co t\u011b mohlo potkat a v\u011b\u0159 mi, \u017ee jednou to s\u00e1m o sv\u00e9 vlastn\u00ed v\u016fli vypust\u00ed\u0161 z pusy,“ prorokoval Bill naprosto v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„No kdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1\u0161\u2026 Hele, v\u00e1\u017en\u011b si mysl\u00edm, \u017ee bychom m\u011bli j\u00edt sp\u00e1t,“ navrhl Tom. Za\u010d\u00ednal b\u00fdt trochu ospal\u00fd. Zd\u00e1lo se mu to jako hloupost, ale vypadalo to, \u017ee jej unavila Billova p\u0159\u00edtomnost a jeho mluven\u00ed. Ne \u017ee by byl Bill nudn\u00e1 osoba, jen se t\u00edm pocitem, \u017ee u\u017e nen\u00ed s\u00e1m a cel\u00e9 dny neproml\u010d\u00ed, c\u00edtil opil\u00fd a unaven\u00fd.<\/p>\n

„M\u016f\u017eu z\u016fstat?“ vylet\u011blo z Billa d\u0159\u00edv, ne\u017e nad t\u00edm v\u016fbec stihl zauva\u017eovat.<\/div>\n

„Z\u016fstat? Tady? Pro\u010d?“ vypt\u00e1val se Tom nech\u00e1pav\u011b a shazoval ze sebe deku.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 nemohl bych usnout, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee ty jsi tu s\u00e1m. Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e jsou lid\u00e9 sami. Dokonce, i kdy\u017e jdeme nakupovat do obchodu a Gordon tla\u010d\u00ed voz\u00edk n\u011bkolik krok\u016f za m\u00e1mou, kter\u00e1 uh\u00e1n\u00ed uli\u010dkami, proto\u017ee sp\u011bch\u00e1 dom\u016f va\u0159it, jdu rad\u011bji s n\u00edm, proto\u017ee je mi l\u00edto, \u017ee jde za n\u00e1mi s\u00e1m, no a tak jsem myslel\u2026“<\/div>\n
„Zadr\u017e, zadr\u017e! Na to, \u017ee je pro tebe tak pozd\u011b, ti pusa jede jako za prav\u00e9ho poledne,“ zastavil jej Tom se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Nat\u00e1hnu se tady a budu jako my\u0161ka,“ sliboval Bill, zat\u00edmco Tom vst\u00e1val a rovnal si z\u00e1da.<\/div>\n
„To rad\u0161i ne, proto\u017ee ty krysy tady um\u00ed b\u00fdt zatracen\u011b hlasit\u00e9, kdy\u017e je v\u0161ude kolem ticho.“<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026?“<\/div>\n
„Fajn, ale poj\u010f si lehnout do postele,“ uk\u00e1zal Tom na pom\u011brn\u011b \u0161irokou postel v rohu pokoje.<\/div>\n
„Uh co?“ zarazil se Bill a v\u00e1\u017en\u011b byl zasko\u010den\u00fd t\u00edm, jak snadno n\u011bco takov\u00e9ho Tom vypustil z pusy, ale pak si uv\u011bdomil, \u017ee v tom nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 dvojsmysln\u00e1 nar\u00e1\u017eka, proto\u017ee Tom se tv\u00e1\u0159il naprosto norm\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee bys tu noc na tom gau\u010di p\u0159e\u017eil ve zdrav\u00ed,“ podal mu vysv\u011btlen\u00ed, pro\u010d jej pos\u00edl\u00e1 do sv\u00e9 postele.<\/div>\n
„Ne budu okay. O postel t\u011b nep\u0159iprav\u00edm. Zabal\u00edm se tady do t\u00e9 deky a v\u0161echno bude\u2026“<\/div>\n
„Bille, mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b. Byla by ti p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 zima v tom tenk\u00e9m oble\u010den\u00ed jen pod dekou. V\u011b\u0159 mi,“ d\u00edval se mu hluboko do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ale j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Bu\u010f p\u016fjde\u0161 do postele tady, nebo se vr\u00e1t\u00ed\u0161 do sv\u00e9, ale na tom gau\u010di sp\u00e1t nebude\u0161 ve sv\u00e9m vlastn\u00edm z\u00e1jmu. Moje posledn\u00ed slovo,“ zakon\u010dil Tom. Bill si povzdychl.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 p\u016fjdu zp\u00e1tky,“ m\u0148oukl ubl\u00ed\u017een\u011b a za\u010dal si sb\u00edrat svoje v\u011bci, kter\u00e9 sem p\u0159it\u00e1hl. Tom to vzal jako hol\u00fd fakt.<\/div>\n
„Zvl\u00e1dne\u0161 to, nebo t\u011b m\u00e1m doprovodit?“ nab\u00eddl se Billovi ochotn\u011b. Billovi spadla brada skoro a\u017e na zem. Byl si naprosto jist\u00fd, \u017ee jej Tom za\u010dne p\u0159emlouvat, aby z\u016fstal a on nejen\u017ee jeho rozhodnut\u00ed respektoval, je\u0161t\u011b se mu nezi\u0161tn\u011b nab\u00eddl, \u017ee jej doprovod\u00ed, aby se cestou po tm\u011b je\u0161t\u011b nep\u0159izabil.<\/div>\n
Bill uznal, \u017ee bude asi chv\u00edli trvat, ne\u017e si zvykne, \u017ee Tom je zkr\u00e1tka jin\u00fd a \u017ee nic, na co je Bill u ostatn\u00edch mu\u017e\u016f zvykl\u00fd, pro Toma neplat\u00ed.<\/p>\n

„Slibuje\u0161, \u017ee mi nic neud\u011bl\u00e1\u0161?“ uji\u0161\u0165oval se.<\/div>\n

„Pro\u010d bych ti m\u011bl n\u011bco d\u011blat? Jen t\u011b doprovod\u00edm dovnit\u0159,“ nech\u00e1pal mu\u017e s dlouh\u00fdmi vlasy.<\/div>\n
„Ne, mysl\u00edm t\u00edm, kdy\u017e z\u016fstanu. Neudus\u00ed\u0161 m\u011b ve sp\u00e1nku nebo tak?“<\/div>\n
„Co bych z toho asi m\u011bl?“<\/div>\n
„Co j\u00e1 v\u00edm. To, \u017ee jsme spolu prokecali skoro celej den, neznamen\u00e1, \u017ee si m\u016f\u017eeme v\u011b\u0159it,“ filosofoval.<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee t\u011b neudus\u00edm ve sp\u00e1nku,“ slo\u017eil Tom ofici\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edsahu. Bill se na n\u011bj ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b pod\u00edval, ale p\u0159ece jen ud\u011blal krok vp\u0159ed.<\/div>\n
„Pokus\u00edm se ti sl\u00edbit, \u017ee t\u011b v noci nebudu moc kopat,“ oplatil Bill svoji verzi p\u0159\u00edsahy a nevinn\u011b se zaculil.<\/div>\n
„Ujedn\u00e1no,“ k\u00fdvl Tom s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed a p\u0159esunul se i se sv\u00edcnem k posteli, aby ji odestlal.<\/div>\n
„Oh! Po\u010dkej, m\u00e1m n\u00e1pad!“ zadr\u017eel Toma v jeho \u010dinnosti. St\u00e1hl pe\u0159inu z postele a vtiskl ji Tomovi do n\u00e1ru\u010de, \u017ee p\u0159es ni ani nevid\u011bl, co se chyst\u00e1. Bill p\u0159es celou matraci rozprost\u0159el svoji flau\u0161ovou deku, \u00fahledn\u011b napravil v\u0161echny rohy a teprve pak na ni hodil nad\u00fdchanou pe\u0159inu. Odestlal nejd\u0159\u00edv pe\u0159inu a p\u0159es ni pak je\u0161t\u011b deku.<\/p>\n

„Tad\u00e1\u00e1\u00e1,“ rozt\u00e1hl ruce, jako by prezentoval sv\u00e9 celo\u017eivotn\u00ed d\u00edlo.<\/div>\n

„Tak snad se nezadus\u00edme horkem,“ konstatoval Tom, proto\u017ee on na takov\u00e9 teplo zvykl\u00fd nebyl. Billa to mo\u017en\u00e1 udr\u017e\u00ed v teple, ale on se ob\u00e1val, \u017ee ze sebe deku v noci tajn\u011b skope. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e budou v posteli dva, co\u017e znamenalo dvojn\u00e1sobek t\u011blesn\u00e9ho tepla, kter\u00e9 se na n\u011b bude nabalovat a kumulovat.<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee budu stejn\u011b je\u0161t\u011b drkotat zubama,“ zapochyboval Bill.<\/div>\n
„Tak rychle, ne\u017e z tebe bude rampouch. Budu sp\u00e1t bl\u00ed\u017e u zdi. Jde od n\u00ed chlad,“ ob\u011btoval se Tom a vlezl do postele jako prvn\u00ed. D\u00e1val pozor, aby sv\u00fdm vrcen\u00edm nezni\u010dil Billovo rozestlan\u00e9 veled\u00edlo. Bill ze sebe st\u00e1hl mikinu a odlo\u017eil ji na \u017eidli.<\/div>\n
„Pro\u010d si sund\u00e1v\u00e1\u0161 mikinu, kter\u00e1 by t\u011b mo\u017en\u00e1 zah\u0159\u00e1la o trochu v\u00edc?“ zamra\u010dil se Tom.<\/div>\n
„To\u2026 to ti nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, proto\u017ee by ses mi sm\u00e1l,“ zav\u00e1hal Bill a vlezl na svoji polovinu matrace.<\/div>\n
„O co jde?“<\/div>\n
„Je to trapn\u00fd, ale m\u00e1m strach, \u017ee bych se ob\u011bsil na t\u011bch tkani\u010dk\u00e1ch, co vis\u00ed z kapuce,“ za\u0161eptal ti\u0161e a \u010dekal v\u00fdbuch sm\u00edchu, ale ten se n\u011bjak nekonal. Pod\u00edval se do Tomovy m\u00edrn\u011b pobaven\u00e9 tv\u00e1\u0159e, ale \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdsm\u011bch v n\u00ed nezahl\u00e9dl.<\/div>\n
„No st\u00e1t se m\u016f\u017ee cokoli,“ potvrdil Tom Billova slova. „Ob\u010das se v noci p\u0159evaluju tak siln\u011b, \u017ee m\u011b za\u010dne \u0161krtit v\u00fdst\u0159ih tri\u010dka,“ p\u0159iznal se, aby v tom Billa nenechal. Jen\u017ee Bill v tu chv\u00edli zbledl a z\u016fstal se d\u00edvat na Toma, kter\u00fd si nat\u0159\u00e1sal pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/div>\n
„To jsi mi nem\u011bl \u0159\u00edkat,“ pronesl naprosto v\u00e1\u017en\u00fdm t\u00f3nem a vypadal, \u017ee byl ochotn\u00fd si sundat i tri\u010dko, proto\u017ee te\u010f m\u011bl strach, \u017ee se ob\u011bs\u00ed i na v\u00fdst\u0159ihu tri\u010dka.<\/div>\n
„Ale pros\u00edm t\u011b. Nic se ti nestane. Koukej se p\u0159ikr\u00fdt a nevym\u00fd\u0161lej hlouposti, nebo se ti o nich bude zd\u00e1t,“ popohnal jej Tom a s\u00e1m se nat\u00e1hl pro odestlan\u00fd c\u00edp deky, kter\u00fdm p\u0159ikryl sv\u00e9 t\u011blo. Bill ne\u0161\u0165astn\u011b zak\u0148u\u010del a sv\u00e9ho spolunocle\u017en\u00edka napodobil. Oba p\u0159es sebe v z\u00e1v\u011bru p\u0159ehodili pe\u0159inu a chv\u00edli hledali vhodnou pozici na span\u00ed, dokud v\u00fdrazn\u00fd pohyb neustal. Podv\u011bdom\u011b z\u016fstali oba m\u00edrn\u011b nato\u010deni k sob\u011b, c\u00edt\u00edc, \u017ee kdyby se jeden z nich k tomu druh\u00e9mu oto\u010dil z\u00e1dy, bylo by to mo\u017en\u00e1 nezdvo\u0159il\u00e9, i kdy\u017e ve sp\u00e1nku sv\u00e9 t\u011blo \u00fapln\u011b ovl\u00e1dat nem\u016f\u017eete, tak\u017ee je mo\u017en\u00e9, \u017ee se to stejn\u011b nakonec stane.<\/p>\n

„Na co mysl\u00ed\u0161, kdy\u017e us\u00edn\u00e1\u0161?“ za\u0161eptal Bill.<\/div>\n

„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Na co mysl\u00ed\u0161, kdy\u017e us\u00edn\u00e1\u0161?“ zopakoval svoji ot\u00e1zku. Tom otev\u0159el o\u010di a zad\u00edval se na Billa.<\/div>\n
„Na tohle se m\u011b je\u0161t\u011b nikdy nikdo neptal,“ p\u0159ipustil.<\/div>\n
„Tak co to je?“ Tom vypadal, \u017ee se zamyslel, aby mohl odpov\u011bd\u011bt n\u011bco poetick\u00e9ho, proto\u017ee to vypadalo, \u017ee p\u0159esn\u011b na to Bill \u010dekal, ale chyba l\u00e1vky.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b to chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“ za\u0161eptal Tom z\u00e1hadn\u011b. Bill zb\u011bsile p\u0159ikyvoval. Podle Tomova v\u00fdrazu ve tv\u00e1\u0159i to muselo b\u00fdt n\u011bco velk\u00e9ho a super tajn\u00e9ho a on se nemohl do\u010dkat, a\u017e mu to Tom prozrad\u00ed.<\/div>\n
„Na co mysl\u00ed\u0161?“ po\u0161eptal nesly\u0161n\u011b, dycht\u00edc po odpov\u011bdi.<\/div>\n
„\u017de nesm\u00edm zapomenout sfouknout v\u0161echny sv\u00ed\u010dky, abych nevyho\u0159el,“ \u0159ekl Tom hlasit\u011b a za\u010dal se stra\u0161n\u011b sm\u00e1t Billovu nanejv\u00fd\u0161 ubl\u00ed\u017een\u00e9mu a ura\u017een\u00e9mu obli\u010deji.<\/div>\n
„Moc vtipn\u00fd, blbe\u010dku!“ nadal mu Bill, ale oto\u010dil se ke sv\u00edcnu a sv\u00ed\u010dky za\u010dal sfouk\u00e1vat. „D\u011bl\u00e1m to jen proto, abych se u\u017e nemusel d\u00edvat na ten tv\u016fj ksicht!“ zavr\u010del nabrou\u0161en\u011b, zat\u00edmco Tom propukl v dal\u0161\u00ed z\u00e1chvat sm\u00edchu. Sm\u00e1l se, dokonce, i kdy\u017e byla v pokoji u\u017e naprost\u00e1 tma. Upokojil se, teprve kdy\u017e Bill po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9 v\u00fdhr\u016f\u017en\u011b zavr\u010del a zn\u011bl, \u017ee to mysl\u00ed naprosto v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n

„Bille?“ broukl Tom do ticha.<\/div>\n

„Co?“ zeptal se Bill nabru\u010den\u011b.<\/div>\n
„Dobrou noc.“ N\u011bco v Tomov\u011b hlasu Billa donutilo pook\u0159\u00e1t.<\/div>\n
„Dobrou.“<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Kr\u00e1sn\u00fd den v\u0161em, ani nev\u00edte, jak neskute\u010dn\u011b jste m\u011b pot\u011b\u0161ily\/i u minul\u00e9ho d\u00edlu s po\u010dtem koment\u00e1\u0159\u016f. K\u00e9\u017e by v\u00e1m to jen vydr\u017eelo, proto\u017ee j\u00e1 se mohla rozplynout, kdy\u017e jsem vid\u011bla, kolik \u010dten\u00e1\u0159\u016f si na\u0161lo \u010das a d\u00edl okomentovali. V\u00edm,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[600],"tags":[],"class_list":["post-3422","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-to-be-found"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3422","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3422"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3422\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3422"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3422"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3422"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}