{"id":3437,"date":"2015-01-05T15:00:00","date_gmt":"2015-01-05T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3426"},"modified":"2015-01-05T15:00:00","modified_gmt":"2015-01-05T14:00:00","slug":"lost-to-be-found-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2015\/01\/05\/lost-to-be-found-18\/","title":{"rendered":"Lost to be found 18."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/p>\n

D\u00edl, na kter\u00fd pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161ichni \u010dek\u00e1te\u2026<\/em><\/div>\n

A nezapome\u0148te komentovat!<\/em> \ud83d\ude09 Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00fd poklad se nekonal, ale kone\u010dn\u011b Bill pochopil, pro\u010d byl tento pokoj a mnoho men\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny ostatn\u00ed. Za sk\u0159\u00edn\u00ed byla ve zdi vybouran\u00e1 d\u00edra. Nebyla nijak zapraven\u00e1, tak\u017ee po stran\u00e1ch i naho\u0159e tr\u010dely do prostoru cihly a kusy kamen\u016f. Bill p\u0159ekro\u010dil n\u011bco jako vysok\u00fd pr\u00e1h a levou nohou stanul na jednom ze dvou schod\u016f, kter\u00e9 vedly do dal\u0161\u00ed m\u00edstnosti, je\u017e byla polo\u017een\u00e1 o n\u011bco n\u00ed\u017ee ne\u017e v\u0161echny podlahy.<\/div>\n
Nem\u011bl ani chvili\u010dku na to se po\u0159\u00e1dn\u011b rozkoukat a porozum\u011bt, pro\u010d byl tento pokoj ukryt a co v n\u011bm mohlo m\u00edt n\u011bjakou cenu, kdy\u017e z lev\u00e9 strany p\u0159i\u0161el vrzav\u00fd zvuk, jako kdy\u017e se \u010dlov\u011bk op\u0159e o st\u016fl nebo \u017eidli, na kter\u00e9 nikdo nesed\u00ed a ta se pak pod t\u00edhou jeho t\u011bla posune po podlaze a zavrz\u00e1, a p\u0159esn\u011b takov\u00e1 scen\u00e9rie se naskytla Billovi, kdy\u017e pooto\u010dil hlavu a pod\u00edval se do rohu.<\/p>\n

O \u017eidli tam st\u00e1l op\u0159en\u00fd mlad\u00fd mu\u017e zhruba v jeho v\u011bku s vousy, hn\u011bd\u00fdmi vlasy v nedbal\u00e9m cul\u00edku v dom\u00e1c\u00edm oble\u010den\u00ed.<\/div>\n

Jakmile tato informace dorazila do Billova mozku, kde byla vytvo\u0159ena naprosto p\u0159irozen\u00e1 reakce, Bill vyk\u0159ikl, usko\u010dil o metr dozadu a pod\u00edval se po prvn\u00ed v\u011bci, kterou by se mohl pop\u0159\u00edpad\u011b br\u00e1nit. Na zdi visely dv\u011b pistole tvo\u0159\u00edc\u00ed p\u00edsmeno V. Sebral jednu a zam\u00ed\u0159il s n\u00ed na osobu p\u0159ed sebou, ani\u017e by n\u011bkdy p\u0159edt\u00edm pistol dr\u017eel v ruce.<\/div>\n
„Kdo-kdo jste?“ zeptal se rozt\u0159esen\u011b. Mu\u017e op\u00edraj\u00edc\u00ed se o \u017eidli se narovnal a povolil napnut\u00fd v\u00fdraz v obli\u010deji, jak se b\u00e1l, co prvn\u00ed z toho kluka vypadne.<\/div>\n
V\u0161iml si den\u00edku v Billov\u00fdch prstech.<\/div>\n
„Podle toho, co dr\u017e\u00ed\u0161 v ruce a jestli jsi to \u010detl, pak odpov\u011b\u010f d\u00e1vno zn\u00e1\u0161,“ odpov\u011bd\u011bl hlubok\u00fdm hlasem, nezvykl\u00fd mluvit s jinou osobou. Bill se pod\u00edval na Alindin den\u00edk a zp\u011bt na nezn\u00e1m\u00e9ho p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„T-Tom? Tome?“ zkusil. Tom p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„M\u011bl bys to odlo\u017eit, ne\u017e si ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161,“ doporu\u010dil mu a ud\u011blal krok vp\u0159ed.<\/div>\n
„St\u016fj! Nep\u0159ibli\u017euj se!“ varoval jej.<\/div>\n
„Bille, ta pistole na t\u00e9 zdi vis\u00ed u\u017e hodn\u011b dlouhou dobu, a nav\u00edc m\u00e1 zatavenou hlave\u0148. Ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 mi t\u00edm jen tak, kdy\u017e to po mn\u011b hod\u00ed\u0161,“ naklonil hlavu, jako by mluvil s mal\u00fdm d\u00edt\u011btem. Bill se pod\u00edval na zbra\u0148, kter\u00e1 nebyla schopn\u00e1 jej v p\u0159\u00edpad\u011b nouze zachr\u00e1nit, a tud\u00ed\u017e byla k ni\u010demu.<\/div>\n
„Odkud\u2026 Jak v\u00ed\u0161, jak se jmenuju?“<\/div>\n
„To, \u017ee nev\u00edte vy o mn\u011b, neznamen\u00e1, \u017ee nev\u00edm j\u00e1 o v\u00e1s.“<\/div>\n
„Ale jak\u2026 jak to, \u017ee\u2026 v\u017edy\u0165\u2026 co tu\u2026“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m?“ doplnil jej Tom. Bill pouze n\u011bm\u011b a p\u0159edev\u0161\u00edm \u0161okovan\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „M\u016f\u017eu?“ uk\u00e1zal na malou kn\u00ed\u017ee\u010dku v Billov\u011b lev\u00e9 dlani. Bill se pod\u00edval stejn\u00fdm sm\u011brem a nakonec ruku pozvedl a nat\u00e1hl k Tomovi.<\/div>\n
\n
Tom kn\u00ed\u017eku sev\u0159el v ruce a usedaj\u00edc na malou pohovku, nalistoval posledn\u00ed z\u00e1pis, kter\u00fd rychle prolet\u011bl o\u010dima, aby zjistil, co tam st\u00e1lo.<\/div>\n
„Nediv\u00edm se, \u017ee jsi zmaten\u00fd. Vid\u00edm, \u017ee podle tohohle jsem u\u017e p\u0159es dev\u011bt let pry\u010d,“ poznamenal a den\u00edk zav\u0159el.<\/div>\n
„Jak to, \u017ee nejsi vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee jsem t\u011b tu na\u0161el? Co kdybych zavolal policii a v\u0161echno, o co jste se tady tolik let sna\u017eili, bych ve vte\u0159in\u011b zni\u010dil?“<\/div>\n
„M\u011bl jsem strach,“ p\u0159ipustil „Ne\u017e jsi promluvil a ne\u017e jsem zahl\u00e9dl ten den\u00edk,“ odlo\u017eil Alindiny pam\u011bti na stolek p\u0159ed sebe.<\/div>\n
„Co to s t\u00edm m\u00e1 spole\u010dn\u00e9ho?“<\/div>\n
„To, \u017ee jsi ten den\u00edk na\u0161el a \u010detl ho, znamen\u00e1, \u017ee v\u00ed\u0161, co se d\u011bje. P\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee nebude\u0161 tak moc vyd\u011b\u0161en\u00fd, ale jestli se c\u00edt\u00ed\u0161 ve v\u011bt\u0161\u00edm bezpe\u010d\u00ed, kdy\u017e na m\u011b m\u00ed\u0159\u00ed\u0161 pistol\u00ed, kter\u00e1 nevyst\u0159el\u00ed, ani kdyby to bylo jedno z tv\u00fdch t\u0159\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed u zlat\u00e9 rybky, tak pros\u00edm,“ pronesl s m\u00edrnou ironi\u00ed v hlase. Bill si uv\u011bdomil, \u017ee m\u00e1 pa\u017ei po\u0159\u00e1d nap\u0159a\u017eenou.<\/div>\n
„Uhm\u2026 promi\u0148,“ zamumlal a spustil ruku k t\u011blu, pokl\u00e1daj\u00edc zbra\u0148 na n\u00edzkou komodu.<\/div>\n
„Co kdybychom za\u010dali znovu?“ vstal z pohovky a postavil se naproti Billovi. „Jsem Tom. Wiener, nebo Kaulitz. Vlastn\u011b ani nev\u00edm,“ pousm\u00e1l se ho\u0159ce a nat\u00e1hl k Billovi prava\u010dku. „Na p\u0159\u00edjmen\u00ed nez\u00e1le\u017e\u00ed,“ prohodil z\u00e1v\u011brem.<\/div>\n
„Bill,“ stiskl Bill nab\u00edzenou ruku. „Tr\u00fcmper,“ dodal nakonec pro \u00faplnost i sv\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed, kdy\u017e u\u017e byli v tom ofici\u00e1ln\u00edm form\u00e1ln\u00edm p\u0159edstavov\u00e1n\u00ed. Kr\u00e1tce si rukama pot\u0159\u00e1sli a pak se od sebe odt\u00e1hli.<\/p>\n

Bill, c\u00edt\u00edc se v men\u0161\u00edm ohro\u017een\u00ed ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, se nesm\u011ble za\u010dal rozhl\u00ed\u017eet po prostoru. Na\u0161el tu v\u0161echno, co postr\u00e1dal ve vedlej\u0161\u00edm pokoji. Byly tu knihy, Tomovo oble\u010den\u00ed, p\u00e1r hra\u010dek z d\u011btstv\u00ed, ke kter\u00fdm m\u011bl Tom nejsp\u00ed\u0161 vztah, \u017ee si je nechal, n\u00e1bytek a jen \u00fazk\u00e9 podlouhl\u00e9 okno t\u00e9m\u011b\u0159 u stropu.<\/div>\n

„M\u00e1m tolik ot\u00e1zek, \u017ee nev\u00edm, kterou za\u010d\u00edt,“ p\u0159iznal se Bill a d\u00e1l zkoumal p\u016fdu.<\/div>\n
„Tak ne\u017e si to rozmysl\u00ed\u0161, zept\u00e1m se j\u00e1. Jak ses sem dostal?“<\/div>\n
„No\u2026 uhm\u2026 ukradl jsem Setovi kl\u00ed\u010d od hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed,“ p\u0159iznal se Bill.<\/div>\n
„Ale pod\u00edvejme se! Zlod\u011bj\u00ed\u010dek,“ uchechtl se Tom.<\/div>\n
„Jen jsem byl zv\u011bdav\u00fd!“ br\u00e1nil se Bill. „On po\u0159\u00e1d opakoval to svoje ‚Do z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla nikdo nechod\u00ed, do z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla nikdo nechod\u00ed.‘ a \u010d\u00edm \u010dast\u011bji to zmi\u0148oval, t\u00edm jsem byl zv\u011bdav\u011bj\u0161\u00ed, pro\u010d nechce, abychom sem chodili. Myslel jsem, \u017ee tu t\u0159eba schov\u00e1v\u00e1 n\u011bjak\u00fd poklad nebo n\u011bco a m\u00edsto toho\u2026,“ zastavil se a nechal zbytek v\u011bty vyzn\u00edt do ztracena.<\/div>\n
„M\u00edsto toho jsi tu na\u0161el jen m\u011b. Promi\u0148 to zklam\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Tak jsem to nemyslel,“ promluvil Bill provinile. „V\u00ed\u0161, a\u017e mi dojde, co se tu stalo, budu za to nejsp\u00ed\u0161 r\u00e1d, proto\u017ee kdy\u017e jsem do\u010detl ten den\u00edk, m\u011bl jsem pocit, jako bych t\u011b d\u00e1vno znal. Myslel jsem, \u017ee jsi u\u017e opravdu pry\u010d, proto\u017ee t\u00edm ten den\u00edk kon\u010dil a prolet\u011blo mi hlavou, \u017ee bych t\u011b mo\u017en\u00e1 i cht\u011bl poznat, kdy\u017e jsi tu str\u00e1vil takovou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u017eivota.“<\/div>\n
„Vlastn\u011b to byl cel\u00fd m\u016fj \u017eivot a st\u00e1le je,“ opravil jej Tom.<\/p>\n

„Pro\u010d jsi z\u016fstal? Jak to, \u017ee jsi neodjel?“<\/div>\n

„M\u011bl jsem odjet. V\u0161e bylo domluven\u00e9 a ta rodina byla ochotn\u00e1 m\u011b p\u0159ijmout, kdykoli budeme p\u0159ipraveni, ale teta Alinda si m\u011b tu cht\u011bla nechat tak dlouho, dokud bude \u017eiv\u00e1. Cht\u011bla si b\u00fdt jen jist\u00e1, \u017ee budu m\u00edt kam j\u00edt, a\u017e tu nebude, a kdy\u017e to uji\u0161t\u011bn\u00ed dostala, pak u\u017e na ten m\u016fj odjezd tak nesp\u011bchala, tak\u017ee jsem nikdy opravdu neodjel. Po jej\u00ed smrti se to v\u0161echno seb\u011bhlo stra\u0161n\u011b rychle. Pr\u00e1vn\u00edk tu byl t\u00e9m\u011b\u0159 denn\u011b, po\u0159\u00e1d tu n\u011bkdo zvonil a klepal, a kdy\u017e u\u017e to vypadalo, \u017ee bude p\u00e1r dn\u00ed od \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f klid, nast\u011bhovali jste se sem vy,“ povypr\u00e1v\u011bl Tom. Bill si bezmocn\u011b povzdychl a posadil se vedle Toma na \u00fazkou pohovku.<\/div>\n
„Tohle je tak po\u0161ahan\u00fd. Mysl\u00edm t\u00edm tahle situace. \u010cetl jsem kroniku a pak ten den\u00edk, tak\u017ee zn\u00e1m v\u0161echny souvislosti, ale to, \u017ee jsi po\u0159\u00e1d tady, to cel\u00e9 d\u011bl\u00e1 je\u0161t\u011b \u0161\u00edlen\u011bj\u0161\u00edm. Myslel jsem, \u017ee u\u017e jsi d\u00e1vno pry\u010d a vede\u0161 norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot.“<\/div>\n
„A m\u00edsto toho po\u0159\u00e1d tr\u010d\u00edm tady a nech\u00e1v\u00e1m si nosit j\u00eddlo jako n\u011bjak\u00fd invalida,“ odfrkl si na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Nosit j\u00eddlo?“ povyt\u00e1hl Bill obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No v\u011b\u0159 mi nebo ne, ale j\u00e1 tu a tam taky mus\u00edm j\u00edst, a jeliko\u017e nem\u016f\u017eu ven, musel mi Set nosit j\u00eddlo sem. Nebo jsi m\u011b snad potkal u sn\u00eddan\u011b \u010di u ve\u010de\u0159e?“ zeptal se r\u00fdpav\u011b.<\/div>\n
„Moc vtipn\u00fd,“ zakoulel Bill o\u010dima. „Ale jak sem chodil, kdy\u017e jsem mu kl\u00ed\u010d sebral?“<\/div>\n
„Nech\u00e1val mi j\u00eddlo na stole na dvorku.“ Jen, co to Tom dopov\u011bd\u011bl, se Billovi rozsv\u00edtilo.<\/p>\n

„Bo\u017ee!“ zasm\u00e1l se hlasit\u011b.<\/div>\n

„Co je?“<\/div>\n
„Tak te\u010f u\u017e to d\u00e1v\u00e1 v\u0161echno smysl. Ty cavyky, jak\u00e9 s t\u00edm j\u00eddlem v\u017edycky d\u011blal, nebo kdy\u017e jsem ho na\u010dapal, jak si v kuchyni chyst\u00e1 podez\u0159ele velk\u00e9 sva\u010diny. A on tu zat\u00edm krmil tebe,“ zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Jo. Taky jsi m\u011b posledn\u011b m\u00e1lem p\u0159istihl, jak si to j\u00eddlo vzadu na dvorku vyzved\u00e1v\u00e1m.“<\/div>\n
„Ta r\u00e1na!“ vzpomn\u011bl si Bill.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161 ten v\u00fdklenek? D\u00e1 se otev\u0159\u00edt. Z venku to vypad\u00e1 jako fale\u0161n\u00e9 okno a na zemi p\u0159ed n\u00edm stoj\u00ed betonov\u00fd kv\u011btin\u00e1\u010d. T\u0159\u00edskl jsem t\u011bmi dve\u0159mi, kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl na dvorku, proto\u017ee jsem ne\u010dekal, \u017ee tam bude\u0161.“<\/div>\n
„Tohle je tak sm\u011b\u0161n\u00fd a\u017e smutn\u00fd,“ zavrt\u011bl Bill hlavou.<\/div>\n
„V\u00edtej v m\u00e9m \u017eivot\u011b,“ spr\u00e1skl Tom ruce a hned na to si za\u010dal hr\u00e1t s n\u00e1plast\u00ed, kter\u00e1 se za\u010d\u00ednala pomalu odlepovat.<\/div>\n
„Co se ti stalo?“ naklonil se k n\u011bmu Bill.<\/div>\n
„Po\u0159ezal jsem si p\u0159edev\u010d\u00edrem dla\u0148.“<\/div>\n
„Byl jsi\u2026 v koupeln\u011b ve v\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddle!“<\/div>\n
„A na dvorku mi upadl kus g\u00e1zy, jen\u017ee jsem ho nestihl uklidit, proto\u017ee jsem m\u011bl v pat\u00e1ch tebe.“<\/div>\n
„J\u00e1 u\u017e se v\u016fbec nediv\u00edm, \u017ee m\u011b Set tak nen\u00e1vid\u00ed. V\u016fbec jsem v\u00e1m to cel\u00e9 neuleh\u010doval.“<\/div>\n
„Tak to m\u016f\u017eu jenom potvrdit,“ pousm\u00e1l se Tom. „Co ty a tvoje zran\u011bn\u00ed po z\u00e1pase s kobercem vedle v pokoji?“ Bill sebou trhl.<\/div>\n
„Ty jsi m\u011b sly\u0161el?“<\/div>\n
„Byl jsem hned za zd\u00ed. Vlastn\u011b za sk\u0159\u00edn\u00ed. Sly\u0161el jsem v\u0161echno. Dokonce i to, jak jsi velmi rychle ukon\u010dil svoji dobrodru\u017enou v\u00fdpravu, kdy\u017e mi spadla na zem kn\u00ed\u017eka.“<\/div>\n
„A j\u00e1 si myslel, \u017ee mi tot\u00e1ln\u011b hrabe!“<\/div>\n
„A taky se omlouv\u00e1m, \u017ee jsem t\u011b tu prvn\u00ed noc tak vyd\u011bsil,“ sypal si Tom popel na hlavu.<\/div>\n
„Pane bo\u017ee! To sv\u011bt\u00fdlko v zahrad\u011b!“<\/div>\n
„To jsem byl j\u00e1. Byla to prvn\u00ed noc po dlouh\u00e9 dob\u011b, kdy jsem se odv\u00e1\u017eil ven a cht\u011bl jsem vid\u011bt jej\u00ed hrob, proto\u017ee rozlou\u010dit jsem se u\u017e nestihl.“<\/div>\n
„Promi\u0148,“ omluvil se Bill soucitn\u011b. Tom v\u011bd\u011bl, na co nar\u00e1\u017e\u00ed, ale necht\u011bl to rozeb\u00edrat.<\/div>\n
„Co? \u017de jsi zaje\u010del a upozornil tak na m\u011b?“ dob\u00edral si Billa.<\/div>\n
„To s Alindou. Vlastn\u011b v\u0161echno.“<\/div>\n
„Nech to b\u00fdt. Je to pry\u010d a \u017eivot jde d\u00e1l.“<\/p>\n

Mezi ob\u011bma se rozprost\u0159elo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 ticho. Oba mlad\u00edci byli ztraceni ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch a ani jeden z nich nev\u011bd\u011bl, co by te\u010f m\u011blo padnout, aby to nebylo p\u0159\u00edli\u0161 divn\u00e9.<\/div>\n

„Kam vlastn\u011b zmizela Elenor a Birgit?“<\/div>\n
„Na\u0161i je propustili, jestli se to tak d\u00e1 \u0159\u00edct. P\u016fvodn\u011b m\u011bl odej\u00edt i Set, ale nakonec z\u016fstal. Dost proti tomu bojovali. Du\u0161ovali se, \u017ee tu mus\u00ed z\u016fstat a nikdo nech\u00e1pal, co to do nich vjelo. No te\u010f u\u017e je mi to v\u0161echno jasn\u00e9. Kdyby ode\u0161li, nem\u011bl by se o tebe kdo starat.“<\/div>\n
„N\u011bjak tak. Ne \u017ee by mi n\u011bjak chyb\u011bli, ale stejn\u011b. Birgit byla v\u017edycky chladn\u00e1 a nep\u0159\u00edjemn\u00e1, Elenor zase moc emocion\u00e1ln\u00ed a Set je prost\u011b Set.“<\/div>\n
„Jo, nesn\u00e1\u0161\u00ed m\u011b. Mus\u00edm si neust\u00e1le hl\u00eddat z\u00e1da,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill.<\/div>\n
„A\u017e zjist\u00ed, \u017ee u\u017e o mn\u011b v\u00ed\u0161, nejsp\u00ed\u0161 s t\u00edm p\u0159estane. Mysl\u00edm, \u017ee se tak chov\u00e1 jen proto, \u017ee m\u00e1 strach, abych nebyl prozrazen.“<\/div>\n
„Ale mus\u00ed mu b\u00fdt p\u0159ece jasn\u00e9, \u017ee t\u011b tu nem\u016f\u017ee schov\u00e1vat na v\u011bky. Nikdo nemohl v\u011bd\u011bt, co se s t\u00edmhle domem stane.“<\/div>\n
„To je pravda, ale nikdy nad t\u00edm necht\u011bl nikdo p\u0159em\u00fd\u0161let. Vlastn\u011b ani j\u00e1 ne. I kdy\u017e jsem jako mal\u00fd cht\u011bl ut\u00e9ct, zvykl jsem si tu, a kdy\u017e mi teta v patn\u00e1cti \u0159ekla, \u017ee odjedu k ciz\u00edm lidem, necht\u011bl jsem,“ sv\u011b\u0159il se Tom.<\/div>\n
„To je pochopiteln\u00e9, je to tv\u016fj domov. Sice trochu nestandardn\u00ed, ale je,“ p\u0159ik\u00fdvl druh\u00fd z nich. „Co jsi tu vlastn\u011b cel\u00e9 dny d\u011blal?“ zaj\u00edmal se Bill. On by se unudil k smrti, b\u00fdt Tomem.<\/div>\n
„Nic moc. Ob\u010das jsem si \u010detl, v noci se toulal venku, nebo v\u00e1s tajn\u011b sledoval,“ pokr\u010dil Tom rameny.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu pochopit, jak to, \u017ee mi to nedo\u0161lo. Byl jsem jak slep\u00fd. V\u017edy\u0165 to bylo tak o\u010dividn\u00e9! Sm\u00e1lo se mi to do obli\u010deje. U\u017e tu prvn\u00ed noc jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee Set l\u017ee.“<\/div>\n
„V \u010dem?“<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem mluvil o tom sv\u011btle, kter\u00e9 jsem vid\u011bl v zahrad\u011b, sna\u017eil se n\u00e1m Set namluvit, \u017ee to byl on, kdo tam byl, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to nemohl b\u00fdt on, ale byl jsem v tu noc tak zatracen\u011b vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee jsem si rad\u0161i vsugeroval, \u017ee to byl on, proto\u017ee jinak bych je\u0161t\u011b tu noc balil kufry,“ odfrkl si Bill.<\/p>\n

„Co sis myslel, \u017ee to bylo?“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n

„Nev\u00edm. V tu chv\u00edli jsem nemyslel. Jen jsem m\u011bl p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd strach, proto\u017ee co si budeme pov\u00eddat, tenhle bar\u00e1k je d\u011bsivej s\u00e1m o sob\u011b. Kdybych dok\u00e1zal uva\u017eovat racion\u00e1ln\u011b, nejsp\u00ed\u0161 bych si myslel, \u017ee jsi zlod\u011bj nebo tak, ale levituj\u00edc\u00ed sv\u011bt\u00fdlko v noci na zahrad\u011b stra\u0161ideln\u00fdho domu? Asi si dok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159edstavit, co se mi i v tomhle v\u011bku honilo hlavou a nebudu \u0159\u00edkat nahlas, abych ti ty domn\u011bnky nepotvrdil. Pop\u0159u cokoli, co \u0159ekne\u0161,“ upozornil jej Bill.<\/div>\n
„Klid. Nen\u00ed to \u017e\u00e1dn\u00e1 ostuda. Kdybych tu nevyrostl, taky by mi to nah\u00e1n\u011blo strach. U tebe je to pochopiteln\u00e9, kdy\u017e jsi \u017eil v p\u0159edstav\u011b, \u017ee jste tu jen vy t\u0159i a Set.“<\/div>\n
„Jsem tak r\u00e1d, \u017ee jsi to byl jen ty. V\u0161echny ty divn\u00e9 zvuky.“<\/div>\n
„Jo, ob\u010das jsem byl fakt nemehlo, jak jsem se sna\u017eil b\u00fdt potichu. Taky jsem si to od Seta p\u00e1rkr\u00e1t p\u011bkn\u011b schytal. Nad\u00e1val mi, \u017ee mu to v\u016fbec neuleh\u010duju,“ zakroutil hn\u011bdovlas\u00fd mu\u017e hlavou.<\/div>\n
„M\u00e1m te\u010f takovou chu\u0165 mu n\u011bco prov\u00e9st, kdy\u017e u\u017e v\u0161echno v\u00edm. V\u00ed\u0161, jak vy\u0161iloval kv\u016fli tomu den\u00edku? Myslel jsem, \u017ee m\u011b kv\u016fli n\u011bmu zabije, kdy\u017e m\u011b na\u0161el v hale, jak ho dr\u017e\u00edm v ruce,“ sev\u0159el v prstech kn\u00ed\u017eku, kter\u00e1 m\u011bla v\u0161echno na sv\u011bdom\u00ed.<\/div>\n
„To se ani nediv\u00edm. Ne\u017e jste sem p\u0159ijeli, sna\u017eili se prohledat ka\u017ed\u00fd kout domu, aby ho na\u0161li, proto\u017ee ho teta schovala, ale u\u017e nikomu ne\u0159ekla kam a jeliko\u017e v\u0161ichni v\u011bd\u011bli, co v n\u011bm je, bylo jasn\u00e9, \u017ee je nutn\u00e9 ho naj\u00edt d\u0159\u00edv, ne\u017e ho najde n\u011bkdo jin\u00fd.“ Bill p\u0159ikyvoval ve znamen\u00ed, \u017ee v\u0161e ch\u00e1pe a s den\u00edkem si pohr\u00e1val v dlan\u00edch.<\/div>\n
„V\u0161iml jsem si, \u017ee j\u00ed \u0159\u00edk\u00e1\u0161 ‚teta‘. Nikdy jsi j\u00ed ne\u0159\u00edkal ‚mami‘?“<\/div>\n
„Nikdy m\u011b k tomu nevedla. V\u017edycky \u0159\u00edkala teta Alinda. Pozd\u011bji, a\u017e jsem trochu vyrostl, mi vysv\u011btlila, \u017ee existuje taky m\u00e1ma, t\u00e1ta, babi\u010dka a tak no a pak logicky p\u0159i\u0161lo vysv\u011btlen\u00ed, kde je moje m\u00e1ma.“<\/div>\n
„A co tv\u016fj t\u00e1ta?“<\/div>\n
„Nev\u00edm. Teta ho neznala a m\u00e1ma to nikomu \u0159\u00edct nestihla, kdo je m\u016fj otec,“ dloubl Tom do desky stolu.<\/div>\n
„A kdyby se objevil, ode\u0161el bys s n\u00edm?“ Tom trhl rameny.<\/div>\n
„Nev\u00edm. Byl by to naprosto ciz\u00ed \u010dlov\u011bk. Dokonce i ty jsi mi te\u010f bli\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e by byl on.“<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee to tak vid\u00ed\u0161.“<\/p>\n

„\u0158ekl jsi va\u0161im o tom den\u00edku?“<\/div>\n

„Ne. Nev\u011bd\u00ed v\u016fbec nic. Ani to, co jsem se do\u010detl v kronice. Sladk\u00e1 nev\u011bdomost,“ pov\u011bd\u011bl Bill.<\/div>\n
„Kam vlastn\u011b v\u0161ichni ode\u0161li?“ zaj\u00edmal se Tom.<\/div>\n
„M\u00e1ma s t\u00e1tou maj\u00ed n\u011bjak\u00e9 \u00fa\u0159adov\u00e1n\u00ed se z\u00e1stupcem starosty a Set jel do nemocnice. R\u00e1no byl u doktora kv\u016fli t\u00e9 po\u0159ezan\u00e9 dlani, kterou jsem mu o\u0161et\u0159il tu noc, co ses zranil i ty, a ten mu nejsp\u00ed\u0161 \u0159ekl, \u017ee m\u00e1 na programu dal\u0161\u00ed pravidelnou l\u00e9ka\u0159skou prohl\u00eddku nebo tak.“<\/div>\n
„Co se mu stalo?“ zamra\u010dil se Tom. „Kdy\u017e jsem ut\u00edkal z koupelny, aby m\u011b tam nikdo nena\u0161el, nic mu nebylo.“<\/div>\n
„M\u011bl \u00fapln\u011b po\u0159ezanou dla\u0148 od sklen\u011bn\u00e9 n\u00e1doby na m\u00fddlo.“<\/div>\n
„Ta n\u00e1doba je z pom\u011brn\u011b tlust\u00e9ho skla. Tu by nerozbil jen t\u00edm, \u017ee by o ni zavadil, nebo ji v\u00edc stiskl v ruce,“ uva\u017eoval Tom.<\/div>\n
„Chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee to rozbil schv\u00e1ln\u011b a po\u0159ezal se, aby zakryl fakt, \u017ee ve skute\u010dnosti jsi zran\u011bn\u00fd byl ty?“ vykulil mlad\u0161\u00ed z nich o\u010di. „Nooo, tak on nebude jen bl\u00e1zen a podiv\u00edn, on je k tomu v\u0161emu je\u0161t\u011b magor s masochistick\u00fdmi sklony,“ zahalekal Bill.<\/div>\n
„Uhm\u2026 co je masochista?“ zeptal se Tom opatrn\u011b. Nepamatoval si, \u017ee by se s takov\u00fdm slovem setkal v n\u011bkter\u00e9 z kn\u00ed\u017eek. Bill nadzdvihl jedno obo\u010d\u00ed.<\/p>\n

D\u0159\u00edv ne\u017e v\u016fbec stihl odpov\u011bd\u011bt a zkusit ignorovat fakt, \u017ee n\u011bkde se Tomova izolovanost projevit musela, zaslechl tich\u00fd zvuk bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed.<\/div>\n

„Do prdele!“ vyl\u00edtl ze seda\u010dky jako \u010dert\u00edk z krabi\u010dky. „N\u011bkdo je doma, a jestli je to Set, jsem mrtvej,“ p\u0159ihnal se Bill k otvoru ve zdi, p\u0159eb\u011bhl p\u0159es pokoj a dostal se a\u017e na chodbu k zamknut\u00fdm dve\u0159\u00edm, kde p\u0159itiskl ucho k desce, aby zaslechl n\u011bjak\u00e9 zvuky.<\/div>\n
„Tak co?“ zeptal se Tom \u0161eptem za Billov\u00fdmi z\u00e1dy. Bill nadsko\u010dil leknut\u00edm.<\/div>\n
„Kurva!“ zanad\u00e1val, jak se mu zhoupl tlak. „Mohl jsem z tebe m\u00edt infarkt! Chod\u00ed\u0161 jak duch,“ obo\u0159il se na Toma \u0161eptem. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, \u017ee jej hned n\u00e1sledoval<\/div>\n
„Bille, jsme doma!“ ozvalo se vzd\u00e1len\u011b.<\/div>\n
„Uf! To jsou na\u0161i,“ oddychl si Bill a oto\u010dil se na Toma. „Poj\u010f, p\u0159edstav\u00edm t\u011b!“ \u0159ekl a za\u010dal hledat kl\u00ed\u010d. Hned jakmile jej nahmatal, jej str\u010dil do z\u00e1mku a chystal se odemknout, ale jeho dla\u0148 p\u0159ekryla jin\u00e1, kter\u00e1 rozhodn\u011b nepat\u0159ila jemu.<\/div>\n
„Po\u010dkej, Bille,“ zastavil jej Tom.<\/div>\n
„Na co?“ nech\u00e1pal Bill.<\/div>\n
„J\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee bys na to m\u011bl rodi\u010de nejd\u0159\u00edv p\u0159ipravit.“<\/div>\n
„P\u0159ipravit?“ zopakoval Bill a sledoval, jak Tom jemn\u011b sund\u00e1v\u00e1 jeho ruku z kl\u00ed\u010de a ten ze z\u00e1mku vynd\u00e1v\u00e1 ven.<\/div>\n
„P\u0159ipravit na to, \u017ee tu m\u00e1te je\u0161t\u011b jednoho obyvatele domu,“ vtiskl mu kl\u00ed\u010d do voln\u00e9 dlan\u011b.<\/div>\n
„Bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das z\u016fstanu tady, ne\u017e jim to n\u011bjak vysv\u011btl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b srandu? Douf\u00e1m, \u017ee si nemysl\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b tu nech\u00e1m tr\u010det bez elekt\u0159iny a n\u011bjak\u00e9 z\u00e1bavy, te\u010f kdy\u017e jsem t\u011b odhalil.“ Tom se jemn\u011b a trochu dojat\u011b pousm\u00e1l.<\/div>\n
„To je od tebe mil\u00e9, ale vydr\u017eel jsem to tu do te\u010f, tak to je\u0161t\u011b p\u00e1r dn\u00ed vydr\u017e\u00edm.“<\/div>\n
„A kdybychom po\u010dkali, a\u017e v\u0161ichni usnou? Mohl by ses tajn\u011b propl\u00ed\u017eit do v\u00fdchodn\u00edho k\u0159\u00eddla a dostat vlastn\u00ed norm\u00e1ln\u00ed pokoj,“ navrhoval Bill. Tom se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Nebudeme to komplikovat dob\u0159e? Poj\u010f, pust\u00edm t\u011b ven p\u0159es dvorek. Bylo by divn\u00fd, kdyby ses objevil za z\u00e1dy rodi\u010d\u016f, a\u010dkoli jsi s nimi venku nebyl.“<\/p>\n

Bill se nechal po\u0161\u0165ouchnout zp\u011bt na cestu k Tomovu brlohu a u\u017e neprotestoval.<\/div>\n

„Hey!“ zarazil se Bill najednou.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Sahal jsi na m\u016fj laptop!“ uv\u011bdomil si.<\/div>\n
„Uhm jo. Vyu\u017eil jsem chv\u00edle tv\u00e9 nepozornosti. Ne \u017ee bych v\u016fbec nem\u011bl pojem o \u010dase, ale kdy\u017e \u017eije\u0161 jeden den po\u0159\u00e1d dokola, tak se v t\u011bch datech pozd\u011bji za\u010dne\u0161 trochu ztr\u00e1cet. Cht\u011bl jsem se jen ujistit, \u017ee m\u00e1m st\u00e1le spr\u00e1vn\u00fd den a datum.“<\/div>\n
„Oh,“ vydechl Bill odu\u0161evn\u011ble.<\/div>\n
„Tak jdi,“ odjistil Tom dve\u0159e zevnit\u0159 sv\u00e9ho pokoj\u00edku a vypustil Billa ven.<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee s na\u0161ima promluv\u00edm, hned jak bude p\u0159\u00edle\u017eitost,“ sl\u00edbil je\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Kdykoli se na to bude\u0161 c\u00edtit. Ahoj a pozd\u011bji dobrou noc,“ pop\u0159\u00e1l mu Tom, a jakmile se ob\u011b Billovy nohy dotkly betonu na dvorku, mu lehce m\u00e1vnul a dve\u0159e, kter\u00e9 z venku opravdu vypadaly jako fale\u0161n\u00e9 okno, zav\u0159el. Bill se dostal k zadn\u00edm dve\u0159\u00edm do domu a otev\u0159el je. Je\u0161t\u011b jednou se oto\u010dil a na okno, kter\u00e9 vlastn\u011b nebylo oknem, se lehce usm\u00e1l.<\/p>\n

Zmizel v dom\u011b pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy se na t\u00e9 sam\u00e9 chodb\u011b objevila jeho m\u00e1ma.<\/div>\n

„No kde jsi? J\u00e1 tu vol\u00e1m jak na lesy, \u017ee u\u017e jsme zp\u011bt a \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f,“ rozhodila Simone rukama.<\/div>\n
„Byl jsem se proj\u00edt venku,“ zalhal Bill. „Jak to \u0161lo?“<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e1 z\u00e1bava to rozhodn\u011b nebyla,“ u\u0161kl\u00edbla se Simone a nat\u00e1hl k synovi ruku.<\/div>\n
„Tady m\u00e1\u0161 n\u011bco na zub,“ podala Billovi extra velk\u00e9 balen\u00ed gumov\u00fdch medv\u00eddk\u016f.<\/div>\n
„XL bal\u00ed\u010dek? To jsem byl tak hodn\u00fd?“ zasm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„To je \u00faplatek. P\u016fjde\u0161 s Gordonem nanosit d\u0159evo z k\u016flny,“ u\u0161kl\u00edbla se Simone a oto\u010dila se na pat\u011b. Bill hodil otr\u00e1ven\u00fd obli\u010dej a neochotn\u011b pajdal za matkou.<\/p>\n

Jedno ale bylo jist\u00e9.<\/div>\n

Rozhodn\u011b nebude s\u00e1m, kdo si na medv\u00eddc\u00edch pochutn\u00e1.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* D\u00edl, na kter\u00fd pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161ichni \u010dek\u00e1te\u2026 A nezapome\u0148te komentovat! \ud83d\ude09 Muck\u00e1tko :o* \u017d\u00e1dn\u00fd poklad se nekonal, ale kone\u010dn\u011b Bill pochopil, pro\u010d byl tento pokoj a mnoho men\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny ostatn\u00ed. Za sk\u0159\u00edn\u00ed byla ve zdi vybouran\u00e1 d\u00edra. Nebyla nijak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[600],"tags":[],"class_list":["post-3437","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-to-be-found"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3437","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3437"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3437\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3437"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3437"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3437"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}