{"id":3451,"date":"2014-12-31T15:00:00","date_gmt":"2014-12-31T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3440"},"modified":"2014-12-31T15:00:00","modified_gmt":"2014-12-31T14:00:00","slug":"blue-bird-15-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/12\/31\/blue-bird-15-2-2\/","title":{"rendered":"Blue Bird 15. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Andreas do sebe na\u0161tvan\u011b kopnul dal\u0161\u00edho pan\u00e1ka; bezbarvou tekutinu si chvilku p\u0159el\u00e9val v \u00fastech, vychutn\u00e1vaj\u00edc si jej\u00ed ho\u0159kou pachu\u0165, ne\u017e kone\u010dn\u011b polknul a hlasit\u011b si povzdechl. U\u017e od r\u00e1na byla jeho n\u00e1lada pod bodem mrazu, pochyboval o tom, \u017ee by se mohl c\u00edtit je\u0161t\u011b h\u016f\u0159, ale p\u0159i pohledu na des\u00edtky opil\u00fdch lid\u00ed pob\u00edhaj\u00edc\u00edch kolem n\u011bj mu pomalu doch\u00e1zelo, \u017ee se spletl. U\u017e jenom z jejich nesourod\u00fdch, rozmazan\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed mu bylo na zvracen\u00ed, a kdy\u017e se k tomu v\u0161emu p\u0159idala hlasit\u00e1 hudba, k\u0159ik a odporn\u00fd smrad cigaret, za\u010d\u00ednalo to b\u00fdt nesnesiteln\u00e9. Neb\u00fdt toho, \u017ee pozval t\u00e9m\u011b\u0159 polovinu m\u011bsta, aby dvoj\u010dat\u016fm dok\u00e1zal, jak moc je obl\u00edben\u00fd, zru\u0161il by oslavu a na cel\u00e9 narozeniny okam\u017eit\u011b zapomn\u011bl. Mo\u017en\u00e1 to tak rad\u011bji ud\u011blat m\u011bl.<\/p>\n

Oto\u010dil hlavu a pohledem rychle prol\u00e9tl hromadu zpocen\u00fdch mumlaj\u00edc\u00edch obli\u010dej\u016f. I kdy\u017e si s m\u00e1mou p\u0159\u00edli\u0161 nerozum\u011bl, byl v podstat\u011b r\u00e1d za to, \u017ee \u0161la na noc k sousedce. Byl si jist\u00fd, \u017ee by j\u00ed pohled na d\u016fm pln\u00fd nekontrolovan\u00e9ho chaosu p\u0159ivodil okam\u017eitou smrt. Nev\u011b\u0159il by, kolik lid\u00ed se dok\u00e1\u017ee vej\u00edt do jejich mal\u00e9ho ob\u00fdv\u00e1ku. Na gau\u010di se tla\u010dilo n\u011bco p\u0159es deset lid\u00ed, ka\u017ed\u00fd si mluvil s\u00e1m pro sebe a vz\u00e1jemn\u011b se p\u0159ek\u0159ikovali. Dal\u0161\u00edch sedm lid\u00ed sed\u011blo na podlaze p\u0159ed televiz\u00ed; postupn\u011b si pod\u00e1vali d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed a sm\u00e1li se tak hlasit\u011b, a\u017e m\u011bl Andreas chu\u0165 vz\u00edt si \u0161punty do u\u0161\u00ed a zastavit ty odporn\u00e9 zvuky. Na druhou stranu se k nim tou\u017eil p\u0159idat. Ka\u017ed\u00fd, kdo zrovna dr\u017eel ovlada\u010d, se rozesm\u00e1l na cel\u00e9 kolo, jako by to byla ta nejvtipn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b. Kdyby se k nim p\u0159idal a vzal ovlada\u010d do rukou, mo\u017en\u00e1 by se i on zasm\u00e1l a sm\u00edch v ten den opravdu zoufale pot\u0159eboval. Dal\u0161\u00ed byli roztrou\u0161en\u00ed po cel\u00e9m pokoji v men\u0161\u00edch nebo v\u011bt\u0161\u00edch skupink\u00e1ch. Spo\u0159e od\u011bn\u00e9 d\u00edvky h\u00e1zely hladov\u00e9 pohledy na ka\u017ed\u00e9ho, kdo kolem nich pro\u0161el. Dokonce i na chlapce, kter\u00e9 by si za jin\u00fdch okolnost\u00ed nikdy nev\u0161imly.<\/p>\n

Op\u011bt si povzdechl. Mo\u017en\u00e1 by se m\u011bl nechat sbalit jednou z nich. M\u00edt sex a zapomenout. Ale to bylo nemo\u017en\u00e9. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee by si vybral vysokou \u010dernovl\u00e1sku. \u017d\u00e1dnou jinou.<\/div>\n

T\u0159esouc\u00ed se rukou sev\u0159el t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdnou lahev vodky a opatrn\u011b si dolil. Pot\u00e9 pot\u011b\u017ekal plnou sklenku v dlani a op\u011bt se chv\u00edli soust\u0159edil na d\u011bn\u00ed kolem n\u011bj. Vypadalo to, \u017ee se v\u0161ichni bav\u00ed, i kdy\u017e v\u011bt\u0161\u00ed polovina host\u016f, u\u017e z\u0159ejm\u011b nevn\u00edmala, co se vlastn\u011b d\u011bje.<\/div>\n
Dostal n\u011bkolik d\u00e1rk\u016f, z nich\u017e m\u011bla v\u011bt\u0161ina hned na druh\u00fd den poputovat do odpadkov\u00e9ho ko\u0161e. Ka\u017ed\u00fd mu zdvo\u0159ile pot\u0159\u00e1sl rukou a n\u011bkolik lid\u00ed dokonce p\u0159idalo krat\u0161\u00ed blahop\u0159\u00e1n\u00ed. Jinak d\u011bn\u00ed v dom\u011b ni\u010d\u00edm nep\u0159ipom\u00ednalo narozeninovou oslavu. I kdy\u017e si to odm\u00edtal p\u0159ipustit, za\u010d\u00ednal p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, \u017ee ud\u011blal hloupost. Necht\u011bl m\u00edt u sebe nikoho z t\u011bch lid\u00ed. Dal by cokoliv za to, aby okam\u017eit\u011b vypadli. Cht\u011bl jenom dvoj\u010data. Byl si jist\u00fd, \u017ee obklopen Billovou kr\u00e1sou a Tomov\u00fdm naka\u017eliv\u00fdm humorem by si to u\u017eil daleko v\u00edce. Ale po tom, co se do\u010detl r\u00e1no na internetu, rad\u011bji necht\u011bl vid\u011bt ani jednoho z nich. Ubl\u00ed\u017eil by jim. T\u00edm si byl jist\u00fd.<\/div>\n
A p\u0159esto si nemohl pomoct a ka\u017ed\u00fdch deset minut hl\u00eddal u okna, jestli je n\u00e1hodou neuvid\u00ed p\u0159ich\u00e1zet.<\/div>\n
\n
\u2026<\/div>\n
\n

Dvoj\u010data vy\u0161la ze dve\u0159\u00ed mal\u00e9 ve\u010derky p\u0159\u00edmo na lidupr\u00e1zdnou ulici. Bill si hladov\u011b rozbaloval \u010dokol\u00e1dovou ty\u010dinku a Tom jej po o\u010dku sledoval, p\u0159i\u010dem\u017e mu ze rt\u016f nesl\u00e9zal uli\u010dnick\u00fd \u00fasm\u011bv. Bill po chv\u00edli vzdal sv\u00e9 sna\u017een\u00ed, zastr\u010dil si malou \u010dokol\u00e1dku do kapsy a oto\u010dil se k bratrovi \u010delem. Jakmile si v\u0161iml jeho nezbedn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, musel se pousm\u00e1t.<\/p><\/div>\n

„Tomi,“ \u0161eptl ti\u0161e i p\u0159esto, \u017ee se v jejich bl\u00edzkosti nenach\u00e1zel nikdo, kdo by je mohl sly\u0161et. „Kdy\u017e jsem \u0159\u00edkal, \u017ee bychom mu m\u011bli k t\u00e9<\/em> v\u011bci je\u0161t\u011b n\u011bco koupit, myslel jsem t\u00edm\u2026 n\u011bjakou lahev nebo\u2026 bonboni\u00e9ru. Rozhodn\u011b jsem nem\u011bl na mysli bal\u00ed\u010dek \u010dips\u016f a dv\u011b kinder vaj\u00ed\u010dka,“ \u0159ekl naoko v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem, ale Tom vid\u011bl, jak mu cukaj\u00ed koutky \u00fast.<\/div>\n
„Alkoholu je tam jist\u011b dost,“ spustil Tom na svou obhajobu. „A schv\u00e1ln\u011b jsem vybral paprikov\u00e9 \u010dipsy, proto\u017ee ty m\u00e1 nejrad\u011bji.“<\/p>\n

Bill se rychle kousl do rtu a p\u0159istoupil o krok bl\u00ed\u017e. „A co ta kinder vaj\u00ed\u010dka?“ zeptal se a ukazov\u00e1\u010dkem dloubl do b\u00edl\u00e9 igelitky v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed. Opravdu se sna\u017eil p\u016fsobit klidn\u011b, aby si Tom nev\u0161iml, jak moc by cht\u011bl i on jedno takov\u00e9.<\/div>\n

„Podle m\u011b je to skv\u011bl\u00e9. \u010cokol\u00e1du sn\u00ed a uvnit\u0159 m\u00e1 dal\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed.“<\/div>\n
„Co kdy\u017e tam bude naprost\u00e1 hloupost?“ zeptal se Bill nesm\u011ble a prsty netrp\u011bliv\u011b poklepal po Tomov\u011b ruce. „Mo\u017en\u00e1\u2026 mo\u017en\u00e1 bychom to nem\u011bli riskovat. M\u016f\u017eeme si je nechat my. Jedno bude pro tebe a druh\u00e9 pro m\u011b. Ale pokud bude\u0161 m\u00edt skl\u00e1da\u010dku, mus\u00ed\u0161 si ho se mnou vym\u011bnit! V\u00ed\u0161, jak miluju skl\u00e1da\u010dky.“ Za\u010dal poskakovat na m\u00edst\u011b jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, natahuj\u00edc ruce po Andreasov\u011b bal\u00ed\u010dku.<\/div>\n
„Ty se nikdy nezm\u011bn\u00ed\u0161,“ vydechl Tom, pobaven\u011b krout\u00edc hlavou. Vzal Billovu zv\u011bdavou ruku do t\u00e9 sv\u00e9 a odt\u00e1hl jej k nejbli\u017e\u0161\u00ed lamp\u011b. „Opravdu si mysl\u00ed\u0161,“ za\u010dal, kdy\u017e zastavili pod star\u00fdm blikaj\u00edc\u00edm sloupem, doslova na sob\u011b c\u00edtil Bill\u016fv nedo\u010dkav\u00fd pohled, „\u017ee bych koupil dv\u011b pro n\u011bj a tob\u011b ani jedno?“<\/p>\n

Bill se rozz\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko. Tentokr\u00e1t se v\u016fbec nesna\u017eil zakr\u00fdt radost. „Jedno je moje?“<\/div>\n

Tom neodpov\u011bd\u011bl, s \u00fasm\u011bvem se pustil do hled\u00e1n\u00ed a po chvilce mu do rozev\u0159en\u00e9 dlan\u011b vlo\u017eil ob\u011b vaj\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu si vybrat?“ zeptal se pro jistotu, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee nemus\u00ed. Tom se na n\u011bj d\u00edval p\u0159esn\u011b t\u00edm pohledem, kter\u00fdm se mu v\u017edy sna\u017eil nazna\u010dit, \u017ee by mu dovolil v\u0161echno na sv\u011bt\u011b. A Bill ten pohled miloval.<\/div>\n
Opatrn\u011b si p\u0159ilo\u017eil vaj\u00ed\u010dka k u\u0161\u00edm ka\u017ed\u00e9 z jedn\u00e9 strany a zahrkal. Nikdy mu to sice nepomohlo vybrat si spr\u00e1vn\u011b, ale m\u011bl z toho lep\u0161\u00ed pocit. Nakonec se rozhodl pro vaj\u00ed\u010dko v lev\u00e9 ruce a druh\u00e9 vr\u00e1til Tomovi.<\/div>\n
„Bille, ale kdy\u017e tam nebude skl\u00e1da\u010dka\u2026,“ za\u010dal.<\/div>\n
„Neboj, budu r\u00e1d, a\u0165 u\u017e bude uvnit\u0159 cokoliv,“ znovu za\u010dal poskakovat na m\u00edst\u011b, rozbaluj\u00edc mal\u00e9 vejce. \u010cokol\u00e1du, slou\u017e\u00edc\u00ed na ochranu p\u0159ekvapen\u00ed uvnit\u0159, podal Tomovi a ustoupil stranou, aby l\u00e9pe vid\u011bl.<\/p>\n

Tom s \u00fasm\u011bvem sledoval radost v bratrov\u00fdch o\u010d\u00edch a jeho nezam\u011bniteln\u00fd \u00fasm\u011bv. Miloval jeho d\u011btsk\u00e9 projevy. D\u00edval se, jak Bill nad\u0161en\u011b stiskl v\u00ed\u010dka, zadr\u017eel dech, a kdy\u017e se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo otev\u0159\u00edt plastov\u00fd obal, zv\u011bdav\u011b nahl\u00e9dl dovnit\u0159.<\/div>\n

Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Bille?“ Zd\u00e1lo se mu to, nebo jeho bratr opravdu zv\u00e1\u017en\u011bl.<\/div>\n
„Nen\u00ed to skl\u00e1da\u010dka, vi\u010f?“ Byl p\u0159ipraven rozb\u011bhnout se do obchodu a nakoupit tolik vaj\u00ed\u010dek, dokud v jednom z nich neobjev\u00ed hra\u010dku, kter\u00e1 by Billovi ud\u011blala radost.<\/div>\n
Bill pomalu zavrt\u011bl hlavou, a kdy\u017e k n\u011bmu op\u011bt zvedl pohled, Tom mohl v jeho o\u010d\u00edch spat\u0159it lesk slz.<\/div>\n
„Je to n\u011bco mnohem lep\u0161\u00edho,“ \u0161eptl a op\u011bt sklouzl o\u010dima dol\u016f, jako by necht\u011bl uv\u011b\u0159it tomu, co tam p\u0159edt\u00edm vid\u011bl.<\/div>\n
Tom sledoval jeho obli\u010dej a p\u0159ekvapen\u011b vydechl, jakmile mu do dlan\u011b vtla\u010dil malou hra\u010dku. Sklonil hlavu a zad\u00edval se na mal\u00e9 \u010dernob\u00edl\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko. Z nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f mu na z\u00e1p\u011bst\u00edch vystoupila hus\u00ed k\u016f\u017ee.<\/p>\n

„Zebra,“ vydechl a podr\u017eel ji proti sv\u011btlu. „Je\u2026 roztomil\u00e1,“ dodal a rozpa\u010dit\u011b se po\u0161kr\u00e1bal na brad\u011b.<\/div>\n

„Tomi, ne\u0159\u00edkej, \u017ee nev\u00ed\u0161-,“ za\u010dal Bill a prol\u00e9tl Tom\u016fv obli\u010dej n\u011b\u017en\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Vlastn\u011b jsem se t\u011b cht\u011bl u\u017e d\u00e1vno zeptat\u2026,“ nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu a o\u010dima p\u0159itom st\u0159\u00eddav\u011b sledoval zebru a Bill\u016fv obli\u010dej. Bill se usm\u00edval, o\u010di mu z\u00e1\u0159ily jako nejjasn\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzdy. Z\u0159ejm\u011b od Toma o\u010dek\u00e1val, \u017ee \u0159ekne to, co cht\u011bl sly\u0161et, ale Tom netu\u0161il, co to m\u011blo b\u00fdt.<\/div>\n
„Tv\u016fj z\u00e1pisn\u00edk, pen\u011b\u017eenka\u2026 te\u010f ta hra\u010dka. Cht\u011bl jsem se zeptat, pro\u010d pr\u00e1v\u011b zebra? Je pro tebe z\u0159ejm\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 a tak jsem cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co by m\u011bla symbolizovat.“<\/div>\n
„Copak si na to nepamatuje\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1, ehm\u2026,“ dal\u0161\u00ed rozpa\u010dit\u00e9 po\u0161kr\u00e1b\u00e1n\u00ed na brad\u011b. „Bille, v\u00ed\u0161, \u017ee jsem nikdy nem\u011bl pam\u011b\u0165 na tyhle v\u011bci. Hodn\u011b mali\u010dkost\u00ed mi unik\u00e1, a i kdy\u017e m\u011b to opravdu mrz\u00ed, nev\u00edm, na co bych si m\u011bl vzpomenout. Kdybys mi poradil, mo\u017en\u00e1 by m\u011b n\u011bco napadlo.“<\/div>\n
Sklonil hlavu a okam\u017eit\u011b se zamyslel. Jeho mozek za\u010dal pracovat naplno. Sna\u017eil se rozvzpomenout na jakoukoliv zm\u00ednku o tom ne\u0161\u0165astn\u00e9m zv\u00ed\u0159eti. Zebra<\/em>. V mysli si po\u0159\u00e1d dokola opakoval r\u016fzn\u00e9 tvary toho slova. Ale nedok\u00e1zal naj\u00edt nic, co by vyhovovalo. Nic, co by mu n\u011bco p\u0159ipom\u00ednalo. Se slovem zebra se v jeho hlav\u011b nespojovalo nic. Za t\u00edm slovem vid\u011bl jen pr\u00e1zdnotu.<\/p>\n

Bill se hrav\u011b kousl do rtu, vzal si od Toma mal\u00e9 um\u011blohmotn\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko a ukryl si jej ve vrchn\u00ed kapse ko\u0161ile. Pot\u00e9 siln\u011b nas\u00e1l vzduch nosem a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e.<\/div>\n

„Vzpomene\u0161 si,“ \u0161eptl. O\u010dima ani na vte\u0159inu neopustil ty Tomovy. „J\u00e1 to v\u00edm,“ v\u011bnoval mu l\u00e1skypln\u00fd \u00fasm\u011bv p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se rozhl\u00e9dl kolem, a kdy\u017e se ujistil, \u017ee je nikdo nesleduje, naklonil hlavu a zachytil Tomovy rty t\u011bmi sv\u00fdmi, v\u011bnuj\u00edc jim jemn\u00fd polibek.<\/div>\n
Tom rozt\u0159esen\u011b vydechl nosem, omotal ruku kolem Billov\u00fdch bok\u016f a p\u0159itiskl jej na sv\u00e9 t\u011blo. Jedin\u00fdm pohybem jazyka rozev\u0159el Billovy stisknut\u00e9 rty a probojoval si cestu do jeho \u00fast. Poslepu couvali pry\u010d od lampy. Pry\u010d od sv\u011btla. Co nejd\u00e1l od necht\u011bn\u00fdch sv\u011bdk\u016f. Naplno se dok\u00e1zali uvolnit, teprve kdy\u017e je pohltil st\u00edn bohat\u00e9 koruny stromu. Zmizely vzd\u00e1len\u00e9 zvuky proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edch aut, tich\u00e9 \u0161evelen\u00ed v\u011btru i ozv\u011bna rozhovor\u016f z okoln\u00edch dom\u016f. V tu chv\u00edli tam byli jenom oni dva, jejich spla\u0161en\u011b tlukouc\u00ed srdce a v\u00e1\u0161niv\u011b se propl\u00e9taj\u00edc\u00ed jazyky.<\/p>\n

Bill se z\u00e1dy op\u0159el o hrub\u00fd kmen, pokr\u010dil nohu a nesm\u011ble zast\u00e9nal do bratrov\u00fdch \u00fast, jakmile si ji Tom omotal kolem bok\u016f a natiskl se sv\u00fdm t\u011blem je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. C\u00edtil, jak igelitka proklouzla mezi jejich t\u011bly a dopadla na zem. Bylo mu to jedno. Sna\u017eil se zapamatovat si ka\u017edou vte\u0159inu t\u00e9 chv\u00edle. Ka\u017ed\u00fd polibek, ka\u017ed\u00e9 zachv\u011bn\u00ed, ka\u017ed\u00fd nepatrn\u00fd zvuk, kter\u00fd Tomovi unikl z \u00fast. Nez\u00e1le\u017eelo mu na tom, jestli se jednalo o hlub\u0161\u00ed n\u00e1dech, vzdech nebo zast\u00e9n\u00e1n\u00ed. Zbl\u00e1znil se do v\u0161ech t\u011bchto drobn\u00fdch projev\u016f n\u00e1klonnosti a v\u0161echny mu v u\u0161\u00edch zn\u011bly jako dokonal\u00e1 symfonie. Zoufale vdechoval jeho v\u016fni, p\u0159i\u010dem\u017e jej \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc tiskl na sv\u016fj hrudn\u00edk. Prsty mu zapletl do vlas\u016f a jemn\u011b jej \u0161kr\u00e1bal vzadu na krku.<\/div>\n

L\u00edbal se s n\u00edm jako o \u017eivot. I p\u0159esto, \u017ee m\u011bl tendenci lapat po dechu a usm\u00edvat se do polibk\u016f jako bl\u00e1zen, sna\u017eil se l\u00edbat Toma stejn\u011b dychtiv\u00fdm tempem, jak\u00fdm on l\u00edbal jeho. C\u00edtil se n\u00e1dhern\u011b a pr\u00e1v\u011b z tohohle d\u016fvodu mu bylo do pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
\u010cekal na to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. P\u0159i\u0161lo to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle. Bylo to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1sn\u00e9.<\/div>\n
Nebyl si jist\u00fd t\u00edm, co p\u0159esn\u011b mezi nimi bylo, ale necht\u011bl o to p\u0159ij\u00edt. A jeho spla\u0161en\u011b bij\u00edc\u00ed srdce bylo z\u0159ejm\u011b stejn\u00e9ho n\u00e1zoru.<\/p>\n

„Bille,“ Tom se od n\u011bj trochu odt\u00e1hl, ale po\u0159\u00e1d byl dost bl\u00edzko, aby mu d\u00fdchal na rty a \u0161pi\u010dkou nosu hladil ten jeho. P\u0159ipadal si jako pod vlivem n\u011bjak\u00e9ho kouzla. Nedok\u00e1zal si srovnat my\u0161lenky a jedin\u00e9, po \u010dem tou\u017eil, jedin\u00e9, na co se dok\u00e1zal soust\u0159edit, byly Billovy prokrven\u00e9 rud\u00e9 rty, ze kter\u00fdch nedok\u00e1zal spustit pohled. „V\u00ed\u0161, \u017ee bych takhle dok\u00e1zal z\u016fstat celou noc.“<\/div>\n

Bill om\u00e1men\u011b zak\u00fdval hlavou a rychle Toma pol\u00edbil. „Ale nem\u016f\u017eeme,“ dokon\u010dil za n\u011bj zesl\u00e1bl\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eeme,“ zopakoval Tom, \u010delem se op\u00edraj\u00edc o to Billovo. Hled\u011bli si zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. Ze vzd\u00e1lenosti m\u00e9n\u011b ne\u017e jednoho centimetru. Sta\u010dilo mali\u010dko a stali by se jedn\u00edm \u010dlov\u011bkem. „Mohl by n\u00e1s n\u011bkdo vid\u011bt. A je\u0161t\u011b ke v\u0161emu jdeme pozd\u011b na oslavu.“<\/div>\n
Bill op\u011bt p\u0159ik\u00fdvl. Byli si natolik bl\u00edzko, \u017ee se p\u0159i tom pohybu ot\u00edral o Tomovu tv\u00e1\u0159. Zalapal po dechu.<\/div>\n
„Mohli bychom\u2026 mohli bychom to dokon\u010dit pozd\u011bji,“ navrhl a nesm\u011ble sklopil pohled. Rukama sklouzl na Tomova ramena a zatahal za l\u00e1tku hrub\u00e9ho svetru.<\/div>\n
Tom jej je\u0161t\u011b jednou dlouze pol\u00edbil. „Dokon\u010d\u00edme to pozd\u011bji,“ zast\u00e9nal mu do \u00fast a Bill se do polibku bla\u017een\u011b usm\u00e1l.<\/p>\n

Pokud p\u0159edt\u00edm v\u00e1hal, m\u011bl strach a cht\u011bl j\u00edt na v\u0161echno pomalu, v t\u00e9 chv\u00edli se Tomovi naplno otev\u0159el. P\u0159estal se br\u00e1nit a dovolil, aby jej jeho vnit\u0159n\u00ed pocity naprosto pohltily. D\u0159\u00edmaly v nejhlub\u0161\u00edch z\u00e1kout\u00edch jeho du\u0161e a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Bodaly, \u0159ezaly, zp\u016fsobovaly bolest, kterou nebyl schopen un\u00e9st. Nikdy by nev\u011b\u0159il, \u017ee maj\u00ed dv\u011b tv\u00e1\u0159e. \u017de i ony maj\u00ed svou kr\u00e1snou sestru. A \u017ee ty, kter\u00e9 jej p\u0159edt\u00edm ni\u010dily, budou n\u00e1hle t\u00edm jedin\u00fdm, co jej dr\u017eelo p\u0159i \u017eivot\u011b. Kone\u010dn\u011b je um\u011bl pojmenovat. Jako st\u0159\u00edpky zrcadla, \u010d\u00e1sti skl\u00e1da\u010dky, kter\u00e9 kone\u010dn\u011b zapadly do sebe.<\/div>\n

D\u00edval se, jak se Tom skl\u00e1n\u00ed pro ta\u0161ku s d\u00e1rkem, a kdy\u017e k n\u011bmu zvedl pohled, jemn\u011b se pousm\u00e1l. Tom jeho \u00fasm\u011bv oplatil, volnou ruku mu omotal kolem bok\u016f a s posledn\u00edm pol\u00edben\u00edm do vlas\u016f, se vydali sm\u011brem k Andreasovu domu.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

„Co se tady proboha stalo?“ zeptal se Bill, jakmile se ocitli uvnit\u0159 Andreasova domu.<\/p><\/div>\n

Otev\u0159ela jim n\u011bjak\u00e1 d\u00edvka, kterou nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bli. Byla tak opil\u00e1, \u017ee se ledva dr\u017eela na nohou, m\u017eourala na n\u011b skrz nap\u016fl p\u0159iv\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka, jakmile si ale uv\u011bdomila, komu to vlastn\u011b otev\u0159ela, hystericky vyk\u0159ikla a oba je strhla do siln\u00e9ho objet\u00ed.<\/div>\n
„To opravdu netu\u0161\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Tom sp\u00ed\u0161 pro sebe a t\u0159el si bolav\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Boj\u00edm se j\u00edt d\u00e1l,“ p\u00edpl Bill, ukryl se za bratrova z\u00e1da a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b sledoval hromadu lid\u00ed devastuj\u00edc\u00ed d\u016fm jejich p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 tomu nebude\u0161 v\u011b\u0159it, ale j\u00e1 taky,“ \u0159ekl Tom, p\u0159ek\u0159ikuj\u00edc hlasitou rockovou skladbu, kter\u00e1 se vz\u00e1p\u011bt\u00ed rozlehla cel\u00fdm domem a spustila vlnu souhlasn\u00fdch ovac\u00ed. „Pros\u00edm, dr\u017e se u m\u011b, ano? Nechci, aby t\u011b tady u\u0161lapali,“ pooto\u010dil hlavu, jeho pohled se setkal s bratrov\u00fdm.<\/div>\n
Bill se ustaran\u011b kousl do rtu a v\u00e1hav\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bychom m\u011bli naj\u00edt Andyho,“ zak\u0159i\u010del a vz\u00e1p\u011bt\u00ed horliv\u011b uk\u00e1zal sm\u011brem ke kuchyni, kde pr\u00e1v\u011b zmizela vysok\u00e1 sv\u011btlovlas\u00e1 postava.<\/p>\n

Tom jej chytil za ruku a opatrn\u011b se p\u0159esouvali davem mumlaj\u00edc\u00edch lid\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed si na n\u011b nech\u00e1pav\u011b ukazovali, jin\u00ed, zejm\u00e9na d\u00edvky, se uculovaly a lacin\u011b je zvaly k sob\u011b. V\u011bt\u0161ina z nich m\u011bla rozmazan\u00fd makeup, nak\u0159ivo namalovanou rt\u011bnku a vlasy jim post\u00e1valy na v\u0161echny strany. Tom opravdu nerozum\u011bl tomu, co to m\u011blo znamenat. T\u00e9m\u011b\u0159 nikoho z t\u011bch lid\u00ed neznal a i to m\u00e1lo, kter\u00e9 znal, by na oslavu sv\u00fdch narozenin nikdy nepozval. P\u0159ekvapen\u011b zamrkal, jakmile v davu tv\u00e1\u0159\u00ed spat\u0159il i obli\u010dej jejich b\u00fdval\u00e9ho spolu\u017e\u00e1ka Schummera, kter\u00fd si z Billa na z\u00e1kladce ud\u011blal boxovac\u00ed pytel, kdy\u017e m\u011bl lep\u0161\u00ed den, tak se mu jenom posm\u00edval. Siln\u011bji sev\u0159el Billovy studen\u00e9 prsty, p\u0159ekro\u010dil obsah n\u011b\u010d\u00edho \u017ealudku na podlaze a s v\u00fdrazem naprost\u00e9ho zhnusen\u00ed vstoupil do kuchyn\u011b, kter\u00e1 byla a\u017e na jednoho \u010dlov\u011bka z\u00e1zrakem pr\u00e1zdn\u00e1.<\/p>\n

„Andy,“ zvolal Bill pon\u011bkud v\u00e1hav\u011b, do\u0161el ke stolu a zlehka jej poklepal po rameni.<\/div>\n

Andreas pomalu zvedl hlavu a zad\u00edval se na Billa krv\u00ed podlit\u00fdma o\u010dima. Pohledem rychle p\u0159esko\u010dil na Toma, kter\u00fd se vz\u00e1p\u011bt\u00ed zjevil vedle n\u011bj a vypustil ze sebe slab\u00fd v\u00fdk\u0159ik nad\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Moje hv\u011bzdy jsou tady,“ dostal ze sebe mumlaj\u00edc\u00edm jazykem. „Moje hv\u011bzdi\u010dky,“ dlan\u00ed si vjel do vlas\u016f a vesele si je rozcuchal.<\/div>\n
„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed,“ \u0159ekl Tom m\u00edrn\u011b odm\u011b\u0159en\u011b a podal mu ta\u0161ku s d\u00e1rkem. Nedok\u00e1zal se p\u0159en\u00e9st p\u0159es to, \u017ee byl mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b on t\u00edm, kdo je rozd\u011blil. A fakt, \u017ee se jej na to ani tentokr\u00e1t nebude moct zeptat, to v\u0161echno je\u0161t\u011b zhor\u0161oval.<\/div>\n
„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed k narozenin\u00e1m,“ p\u0159idal se Bill a s \u00fasm\u011bvem jej popl\u00e1cal po rameni.<\/div>\n
Andreas nemotorn\u011b vstal, hodil ta\u0161ku na st\u016fl a zv\u011bdav\u011b do n\u00ed nahl\u00e9dl. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed zk\u0159ivil obli\u010dej.<\/div>\n
„Co to je?“ zeptal se a o\u010dividn\u011b znechucen vyt\u00e1hl ven velk\u00e9ho modr\u00e9ho ply\u0161\u00e1ka.<\/div>\n
„To je\u2026 p\u0159ekvapen\u00ed,“ Bill se rozpa\u010dit\u011b po\u0161kr\u00e1bal na brad\u011b a Tom se musel opravdu siln\u011b kousnout do rtu, aby se nerozesm\u00e1l. „Je to kr\u00e1l\u00edk,“ dodal, proto\u017ee si nebyl jist\u00fd t\u00edm, jestli Andreas dok\u00e1zal rozeznat dlouh\u00e1 ou\u0161ka a legra\u010dn\u00ed obli\u010dej.<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00e9,“ zapot\u00e1cel se, ale Tom jej rychle chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed a pomohl mu znovu naleznout rovnov\u00e1hu.<\/div>\n
„Nel\u00edb\u00ed se ti?“<\/div>\n
„Bille,“ zafun\u011bl. „Ho\u010f jej na tamtu hromadu,“ mluvil pomalu, motal slova, n\u011bkter\u00e1 dokonce opakoval dvakr\u00e1t a dvoj\u010data m\u011bla opravdu velk\u00fd probl\u00e9m rozum\u011bt mu.<\/p>\n

Bill se ohl\u00e9dl a za z\u00e1dy spat\u0159il hromadu r\u016fzn\u00fdch v\u011bc\u00ed. Fotbalov\u00fd m\u00ed\u010d, sv\u00ed\u010dky, pol\u0161t\u00e1\u0159e, kv\u011btiny a jin\u00e9 v\u011bci, byly z\u0159ejm\u011b narozeninov\u00fdmi d\u00e1rky, kter\u00e9 dostal od host\u016f je\u0161t\u011b v \u010dase, kdy byli v\u0161ichni st\u0159\u00edzliv\u00ed. Vzal kr\u00e1l\u00edka do n\u00e1ru\u010de a chystal se jej odlo\u017eit k ostatn\u00edm d\u00e1rk\u016fm, kdy\u017e si v rohu m\u00edstnosti v\u0161iml dal\u0161\u00ed hromady v\u011bc\u00ed.<\/div>\n

„Andy?“ ozval se ti\u0161e. „Jak\u00fd je rozd\u00edl v t\u011bch hromad\u00e1ch?“<\/div>\n
„Tamty v\u011bci,“ zast\u00e9nal Andreas a sk\u00e1kaje na m\u00edst\u011b ukazoval do rohu m\u00edstnosti. „Si nech\u00e1m a tyhle,“ prstem uk\u00e1zal na d\u00e1rky u Billov\u00fdch nohou. „P\u016fjdou hned z\u00edtra do smet\u00ed.“<\/div>\n
Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. „Chce\u0161 ho vyhodit?“ Nech\u00e1pav\u011b pozdvihl obo\u010d\u00ed a v\u0161iml si, jak si Bill ply\u0161\u00e1ka smutn\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed a p\u0159itiskl si jej ke sv\u00e9 hrudi. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b z\u00edskal nov\u00e9ho majitele.<\/div>\n
„Jo chci, je odporn\u00fd. Ale ka\u0161lete na d\u00e1rky, rad\u011b-ji\u2026 rad\u011bji mi \u0159ekn\u011bte, co m\u00e1te nov\u00e9ho?“ Andreas ustoupil stranou a dvoj\u010data se posadila na pr\u00e1zdn\u00e9 \u017eidle.<\/div>\n
„Nic moc,“ odpov\u011bd\u011bl Tom vyh\u00fdbav\u011b a vyt\u00e1hl z igelitky nedotknut\u00e9 kinder vaj\u00ed\u010dko. Zastr\u010dil si ho do kapsy a zahled\u011bl se na Billa, kter\u00fd k sob\u011b tulil velk\u00e9ho ply\u0161\u00e1ka jako tu nejmilovan\u011bj\u0161\u00ed hra\u010dku.<\/div>\n
„V\u0161echno po star\u00e9m,“ doplnil jej Bill a hrav\u011b zatahal za ply\u0161ov\u00e9 ou\u0161ko.<\/p>\n

„Tak j\u00e1 v\u00e1m \u0159eknu nejv\u011bt\u0161\u00ed novinku,“ Andreas zv\u00fd\u0161il hlas, rozt\u00e1hl ruce a napodobil pohyb k\u0159\u00eddel. „P\u0159i\u0161el ke mn\u011b pt\u00e1\u010dek a po\u0161eptal mi, \u017ee u\u017e jsi zase voln\u00fd,“ zamumlal a ukazov\u00e1\u010dkem m\u00ed\u0159il na Toma.<\/div>\n

Tom rezignovan\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Internet je magick\u00e1 v\u011bc. V\u011bd\u011bl, \u017ee se ta novinka bude \u0161\u00ed\u0159it rychle, ale netu\u0161il, \u017ee se k Andreasov\u00fdm u\u0161\u00edm dostane a\u017e tak rychle. Cht\u011bl si s n\u00edm p\u0159edt\u00edm promluvit. Takhle se to v\u0161echno zbyte\u010dn\u011b zamotalo a zkomplikovalo.<\/div>\n
„Nemyslel jsem, \u017ee t\u011b to tak zaj\u00edm\u00e1,“ odka\u0161lal si a pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd viditeln\u011b ztuhl.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bychom m\u011bli j\u00edt rad\u011bji dom\u016f,“ po\u0161eptal Tomovi do ucha, ale Andreas si jejich p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00e9 tv\u00e1\u0159e vysv\u011btlil po sv\u00e9m.<\/div>\n
„\u0160uk\u00e1 t\u011b?“ zeptal se prudce s o\u010dima zabodnut\u00fdma do Billova obli\u010deje.<\/div>\n
Bill zalapal po dechu a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zamrkal. „C-co pros\u00edm?“<\/div>\n
„Tv\u016fj Tomi<\/em>,“ \u0159ekl posm\u00edvaj\u00edc\u00edm se hlasem. „\u0160uk\u00e1 t\u011b?“<\/div>\n
Tom siln\u011b za\u0165al p\u011bsti a prudce vstal, Bill jej v posledn\u00ed chv\u00edli stihl zachytit a st\u00e1hnout na \u017eidli.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se.“ Andreas op\u011bt zavr\u00e1voral, ale tentokr\u00e1t Tom neud\u011blal nic pro to, aby mu zabr\u00e1nil v p\u00e1du. Jen tak tak se stihnul zachytit op\u011bradla \u017eidle. „Omlouv\u00e1m se\u2026 k tob\u011b by si n\u011bco takov\u00e9ho nedovolil. Ty jsi jeho\u2026 k\u0159ehk\u00e1 kv\u011btinka. A\u017e bude\u0161 cht\u00edt po\u0159\u00e1dn\u00e9ho chlapa, dej mi v\u011bd\u011bt.“<\/p>\n

Tom tentokr\u00e1t vysko\u010dil ze \u017eidle d\u0159\u00edv, ne\u017e Bill stihl zareagovat. P\u0159ib\u011bhl k Andreasovi, zchytil ho za l\u00edmec tri\u010dka a p\u0159itiskl na sv\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n

„Tohle si trochu p\u0159ehnal,“ zasy\u010del mu do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Andreas se hlasit\u011b rozesm\u00e1l. „Ty m\u011b chce\u0161 uhodit? Tak na to se pod\u00edv\u00e1m,“ p\u0159estal se sm\u00e1t. Zv\u00e1\u017en\u011bl a vracel Tomovi stejn\u011b zu\u0159iv\u00fd pohled, jak\u00fdm se on d\u00edval na n\u011bj.<\/div>\n
„Tome, dost, pros\u00edm,“ Bill se dostal mezi n\u011b a odtla\u010dil Toma i s kr\u00e1l\u00edkem v n\u00e1ru\u010d\u00ed co nejd\u00e1l od Andrease. „Je namol, nech ho b\u00fdt. Z\u00edtra si ani nebude pamatovat, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho \u0159ekl.“<\/div>\n
„D\u011bkuju, Bille. Jsi m\u016fj zachr\u00e1nce,“ \u0159ekl Andreas se sm\u00edchem a stiskl Billovo rameno.<\/div>\n
„Nedot\u00fdkej se m\u011b,“ \u0161eptl p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se mu vyvl\u00e9kl a spole\u010dn\u011b s Tomem zam\u00ed\u0159ili ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Tom sed\u011bl na podlaze, z\u00e1dy se op\u00edral o postel a hled\u011bl do okna. Ka\u017edou chv\u00edli pro\u0165al nebe siln\u00fd blesk, bubnov\u00e1n\u00ed de\u0161\u0165ov\u00fdch kapek se zd\u00e1lo po\u0159\u00e1d intenzivn\u011bj\u0161\u00ed. Na jednu stranu m\u011bli \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee ode\u0161li tak brzo. Kdyby se zdr\u017eeli, nevyhnuli by se de\u0161ti a posledn\u00ed, co pot\u0159eboval, bylo to, aby Bill onemocn\u011bl.<\/p><\/div>\n

Sklonil hlavu a zahled\u011bl se na Pumbu, kter\u00fd mu spal na kl\u00edn\u011b a hned vedle n\u011bj spokojen\u011b odfukoval Cali. Nev\u011bd\u011bl, jestli si toho v\u0161iml i Bill, ale ti dva se do sebe z\u0159ejm\u011b zamilovali. Pumba se Calimu v\u011b\u010dn\u011b pletl pod nohama a ten z n\u011bj ani na vte\u0159inu nespustil o\u010di. Pokud jste si cht\u011bli hr\u00e1t s jedn\u00edm, musel u toho b\u00fdt i ten druh\u00fd.<\/div>\n
Pousm\u00e1l se. Tak trochu mu to p\u0159ipom\u00ednalo vztah jeho a Billa. Op\u011bt zvedl o\u010di k obloze a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad zebrou, kter\u00e1 pohltila ve\u0161ker\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 v\u016f\u010di Andreasovi c\u00edtil, a nedovolila mu myslet na nic jin\u00e9ho. P\u0159em\u00fd\u0161lel, h\u00e1dal, vzpom\u00ednal. Po\u0159\u00e1d nic. Za\u010d\u00ednal b\u00fdt z toho zoufal\u00fd. V\u016fbec nepost\u0159ehl p\u0159\u00edchod dal\u0161\u00ed osoby, a kdy\u017e nad sebou spat\u0159il Billovu postavu, vyd\u011b\u0161en\u011b nadsko\u010dil.<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Bill a posadil se naproti n\u011bmu. Na podlahu vedle sebe polo\u017eil tal\u00ed\u0159 s j\u00eddlem a lahev n\u011bjak\u00e9ho pit\u00ed. „Necht\u011bl jsem t\u011b polekat.“<\/div>\n

„Jen jsem se zamyslel,“ Tom si unaven\u011b prot\u0159el obli\u010dej.<\/div>\n
Opatrn\u011b zvedl sp\u00edc\u00edho Pumbu do n\u00e1ru\u010de a polo\u017eil jej na postel. Cali byl b\u011bhem p\u011bti vte\u0159in vedle n\u011bj. Obkrou\u017eil se kolem jeho mali\u010dk\u00e9ho t\u011bla a spokojen\u011b zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
Bill se p\u0159i pohledu na n\u011b neubr\u00e1nil n\u011b\u017en\u00e9mu \u00fasm\u011bvu. P\u0159ipom\u00ednali mu jeho a Toma. Bylo to opravdu roztomil\u00e9.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se, kdy\u017e Tom sklonil hlavu a t\u011b\u017ece vydechl. „Nep\u0159i\u0161el jsi na ve\u010de\u0159i. Gordon se rozplakal, kdy\u017e p\u0159ed n\u011bj m\u00e1ma jako trest polo\u017eila tal\u00ed\u0159 s podivnou hn\u011bdou ka\u0161\u00ed. Bylo to legra\u010dn\u00ed. Jsem si jist\u00fd, \u017ee by ti to vylep\u0161ilo n\u00e1ladu.“<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku, jen jsem nem\u011bl hlad. Ale jsem r\u00e1d, \u017ee ji vylep\u0161ili tob\u011b,“ zad\u00edval se na Billa a jemn\u011b jej pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Bill se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e, vzal Tomovy ruce do t\u011bch sv\u00fdch a sna\u017eil se zklidnit tlukot sv\u00e9ho srdce, kdy\u017e se mu d\u00edval do o\u010d\u00ed. „P\u0159inesl jsem ti n\u011bco k j\u00eddlu a vzal jsem i lahev \u010derven\u00e9ho. Myslel jsem, \u017ee bychom si mohli ud\u011blat vlastn\u00ed oslavu. Jen ty a j\u00e1.“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l. „To v\u016fbec nen\u00ed \u0161patn\u00fd n\u00e1pad.“<\/p>\n

O hodinu pozd\u011bji byl tal\u00ed\u0159 s ve\u010de\u0159\u00ed d\u00e1vno pr\u00e1zdn\u00fd a Bill posledn\u00edm dou\u0161kem vypr\u00e1zdnil i lahev v\u00edna. V\u011bd\u011bl, \u017ee si po celou dobu pov\u00eddali, ale najednou bylo t\u011b\u017ek\u00e9 vzpomenout si, o \u010dem vlastn\u011b mluvili. Tom\u016fv pokoj se p\u0159\u00edjemn\u011b pohupoval, bubnov\u00e1n\u00ed de\u0161t\u011b za okny neust\u00e1valo a ani se nezd\u00e1lo, \u017ee by m\u011blo v bl\u00edzk\u00e9 dob\u011b p\u0159estat pr\u0161et.<\/div>\n

Tlumen\u00e9 sv\u011btlo mal\u00e9 stoln\u00ed lampy vrhalo na jejich tv\u00e1\u0159e st\u00edny r\u016fzn\u00fdch tvar\u016f. Bill nat\u00e1hl ruku a kone\u010dky prst\u016f neobratn\u011b obkresloval jejich obrysy na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i. Ten se ti\u0161e chichotal, z\u0159ejm\u011b jej to \u0161imralo, ale Bill nedok\u00e1zal p\u0159estat. Byl zcela fascinov\u00e1n t\u00edm, \u017ee se jej m\u016f\u017ee dot\u00fdkat. \u017de pro tu chv\u00edli pat\u0159\u00ed jen a jen jemu. Nikomu jin\u00e9mu.<\/div>\n
Usadil se mu na kl\u00edn\u011b a uv\u011bznil Toma v sev\u0159en\u00ed sv\u00fdch dlouh\u00fdch nohou. Jen matn\u011b vn\u00edmal, jak Tom\u016fv \u00fasm\u011bv pomalu opou\u0161t\u00ed jeho rty, jak je otev\u00edr\u00e1 a hladov\u011b se natahuje po t\u011bch jeho. A pak se najednou l\u00edbali. Klub\u00ed\u010dko spleten\u00fdch t\u011bl dvou zoufale miluj\u00edc\u00edch se bytost\u00ed.<\/div>\n
Tom lapal po dechu, st\u00e9nal do Billov\u00fdch hork\u00fdch \u00fast a za\u010d\u00ednal m\u00edt strach, \u017ee je to v\u0161echno pouze v\u00fdplodem jeho bujar\u00e9 fantazie. Opravdu byl s n\u00edm? Opravdu se toho do\u010dkal?<\/div>\n
Bill\u016fv jazyk chutnal sladce a ka\u017ed\u00fd polibek byl hotov\u00fdm mistrovsk\u00fdm d\u00edlem. Hladov\u011bl po bli\u017e\u0161\u00edm kontaktu. Po intimn\u011bj\u0161\u00edm spojen\u00ed a ve chv\u00edli, kde se o n\u011bj Bill za\u010dal jemn\u011b t\u0159\u00edt, v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed s\u00e1m.<\/p>\n

„Bille,“ zuby stiskl jeho spodn\u00ed ret a zhluboka se nadechl. „M\u011bli bychom p\u0159estat,“ mumlal om\u00e1men t\u00edhou Billova t\u011bla, nesm\u011ble p\u0159ir\u00e1\u017eej\u00edc\u00edho proti tomu jeho.<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ dostalo se mu t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u00e9 odpov\u011bdi. T\u0159en\u00ed mezi jejich t\u011bly za\u010d\u00ednalo b\u00fdt bolestiv\u011b t\u011bsn\u00e9.<\/div>\n
„Tak p\u0159esta\u0148me,“ vydechl Tom, nat\u00e1hl ruce a za zadek si Billa p\u0159itiskl co nejv\u00edce na sv\u016fj kl\u00edn. C\u00edtil se opil\u00fd a v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed pouze v\u00ednem.<\/div>\n
Billovi se zadrhl dech. I p\u0159es hrubou l\u00e1tku kalhot c\u00edtil Tomovo tvrd\u00e9 mu\u017estv\u00ed. Naklonil se dop\u0159edu a zatla\u010dil svou erekc\u00ed p\u0159\u00edmo na to citliv\u00e9 m\u00edsto. Tom hodil hlavou dozadu, z \u00fast mu pronikl zoufal\u00fd, l\u00e9ta zadr\u017eovan\u00fd vzdech. Siln\u011b tla\u010dil Billa na sv\u00e9 t\u011blo, hladov\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eej\u00edc proti jeho bok\u016fm.<\/div>\n
Bill mu d\u00fdchal na rty, kousal je, tahal za n\u011b. Tv\u00e1\u0159\u00ed se ot\u00edral o tu jeho, p\u00e1nev jej od soustavn\u00e9ho p\u0159ir\u00e1\u017een\u00ed za\u010d\u00ednala bolet, ale on nem\u00ednil p\u0159estat. Byl si jist\u00fd, \u017ee nebude trvat dlouho a bude po v\u0161em. Vrchol byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko na to, aby to zastavil.<\/div>\n
A nem\u00fdlil se. Sta\u010dila je\u0161t\u011b dv\u011b siln\u00e1 zhoupnut\u00ed na bratrov\u011b kl\u00edn\u011b a sv\u011bt kolem n\u011bj byl n\u00e1hle bohat\u0161\u00ed o miliony z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch hv\u011bzd. Lapaj\u00edc po dechu, schoval tv\u00e1\u0159 do ohybu mezi Tomov\u00fdm krkem a ramenem a t\u0159\u00e1sl se po cel\u00e9m t\u011ble. Vn\u00edmal, jak Tom zrychlen\u011b d\u00fdch\u00e1 a pohled na jeho tv\u00e1\u0159 v moment\u011b, kdy vyvrcholil, byl snad t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm, co kdy vid\u011bl.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Andreas do sebe na\u0161tvan\u011b kopnul dal\u0161\u00edho pan\u00e1ka; bezbarvou tekutinu si chvilku p\u0159el\u00e9val v \u00fastech, vychutn\u00e1vaj\u00edc si jej\u00ed ho\u0159kou pachu\u0165, ne\u017e kone\u010dn\u011b polknul a hlasit\u011b si povzdechl. U\u017e od r\u00e1na byla jeho n\u00e1lada pod bodem mrazu, pochyboval o tom, \u017ee by<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[599],"tags":[],"class_list":["post-3451","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blue-bird"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3451","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3451"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3451\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3451"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3451"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3451"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}