{"id":3455,"date":"2014-12-29T16:00:00","date_gmt":"2014-12-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3444"},"modified":"2014-12-29T16:00:00","modified_gmt":"2014-12-29T15:00:00","slug":"a-late-christmas-gift","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/12\/29\/a-late-christmas-gift\/","title":{"rendered":"A Late Christmas Gift"},"content":{"rendered":"
autor: Panthere<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Zuzutranslate o.p.s. uv\u00e1d\u00ed: Opo\u017ed\u011bn\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rek :o)<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

P\u0159edstavte si, \u017ee tenhle d\u00e1re\u010dek mi od Zuzu p\u0159ist\u00e1l na mejlu dnes r\u00e1no. Pov\u00eddka, kterou se v\u00e1m Zuzu rozhodla p\u0159elo\u017eit, byla na THF zve\u0159ejn\u011bna 26. prosince, je naprosto \u00fa\u017easn\u00e1. Napsala ji autorka jm\u00e9nem Panthere, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze Surabaya<\/a><\/strong>,<\/em> hlavn\u00edho m\u011bsta provincie V\u00fdchodn\u00ed J\u00e1va v Indon\u00e9sii. Je neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, kam a\u017e se ti \u010dty\u0159i N\u011bmci dostali, kde v\u0161ude d\u00edky nim v\u011bd\u00ed, co je to Loitsche. Ta vesnice by m\u011bla dvoj\u010dat\u016fm nechat vystav\u011bt pomn\u00edk \ud83d\ude00<\/em><\/div>\n
Panther dala Zuzu svolen\u00ed k p\u0159ekladu s m\u00edrn\u00fdm zav\u00e1h\u00e1n\u00edm, proto\u017ee se domn\u00edv\u00e1, \u017ee p\u0159ekladem se toho spousta z pov\u00eddky ztrat\u00ed, tak j\u00ed uka\u017ete sv\u00fdmi koment\u00e1\u0159i, \u017ee to tak nen\u00ed, a \u017ee na\u0161e Zuzu je p\u0159ekladatelka, kter\u00e1 dok\u00e1\u017ee p\u0159ev\u00e9st do \u010de\u0161tiny origin\u00e1l i s jeho atmosf\u00e9rou naprosto skv\u011ble. Kdo um\u00edte, zkuste to anglicky.
<\/em><\/div>\n
U\u017eijte si tenhle opo\u017ed\u011bn\u00fd d\u00e1rek a zrovna tak z\u00e1v\u011br leto\u0161n\u00edho roku. D\u00edky, Zuzu, J. :o)<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

28. prosince 2014<\/p>\n

<\/strong> Byl to jeden z t\u011bch dn\u00ed, kdy bu\u010f m\u00e1te intimn\u00ed chvilku s va\u0161\u00ed postel\u00ed, s dekou pokr\u00fdvaj\u00edc\u00ed cel\u00e9 va\u0161e t\u011blo jako p\u0159il\u00e9hav\u00e1 druh\u00e1 k\u016f\u017ee, nebo skon\u010d\u00edte p\u0159i leno\u0161en\u00ed u okna s p\u00edsn\u00ed hraj\u00edc\u00ed v pozad\u00ed, zat\u00edmco sn\u00edh padaj\u00edc\u00ed z nebe odpo\u010d\u00edv\u00e1 na studen\u00e9m skle. Pro tmavovlas\u00e9ho chlapce to byl jeden z t\u011bch dn\u00ed a on se rozhodl spojit oba aspekty t\u011bchto \u010dinnost\u00ed do jednoho jako-fotografick\u00e9ho okam\u017eiku. Zat\u00edmco sed\u011bl na pohodln\u00e9 okenn\u00ed \u0159\u00edmse s dekou omotanou kolem sebe, v pozad\u00ed mu hr\u00e1ly p\u00edsn\u011b odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed \u0161edivou poledn\u00ed n\u00e1ladu. D\u00edval se z okna sv\u00fdma o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdma o\u010dima, a kdyby nebylo ob\u010dasn\u00e9ho zamrk\u00e1n\u00ed jeho o\u010dn\u00edch v\u00ed\u010dek a slab\u00e9ho d\u00fdch\u00e1n\u00ed, kdy\u017e sledoval, jak se pod n\u00edm na chodn\u00edku pohybuj\u00ed lid\u00e9 sp\u011bchaj\u00edc\u00ed p\u0159es sn\u00edh za sv\u00fdmi vlastn\u00edmi z\u00e1le\u017eitostmi, mysleli byste si, \u017ee je socha.<\/p>\n

Jeho k\u016f\u017ee byla od p\u0159\u00edrody sp\u00ed\u0161e bled\u00e1, a tv\u00e1\u0159 s rovn\u00fdm perfektn\u00edm nosem, jen\u017e mu v\u0161ichni z\u00e1vid\u011bli, lemovaly na \u010derno obarven\u00e9 rovn\u00e9 vlasy dosahuj\u00edc\u00ed k ramen\u016fm, s kone\u010dky zkroucen\u00fdmi dovnit\u0159 z p\u0159ede\u0161l\u00e9ho vlhk\u00e9ho dne. Jeho rty byly pln\u00e9 a l\u00edcn\u00ed kosti na sv\u011btle snadno viditeln\u00e9. N\u011bkdy byl pova\u017eov\u00e1n za d\u00edvku, jeliko\u017e tak vypadal; jako kr\u00e1sn\u00e1 d\u00edvka, n\u011bkdy byl dokonce naz\u00fdv\u00e1n „n\u00e1dhern\u00e1“, kdy\u017e m\u011bl make-up. Ne, \u017ee by mu to vadilo. Bill Kaulitz byl r\u00e1d naz\u00fdv\u00e1n n\u00e1dhern\u00fdm.<\/div>\n

Byl to ten den, tento den p\u0159esn\u011b p\u0159ed rokem, kdy se pro Billa v\u0161echno zm\u011bnilo a ud\u011blalo to z n\u011bj toho, k\u00fdm je dnes. Vydechl nosem a zav\u0159el o\u010di. Dok\u00e1zal si vzpomenout na ka\u017ed\u00fd detail a p\u0159ehr\u00e1val si je ve sv\u00e9 mysli.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

25. prosince 2013<\/p>\n

<\/strong> Bill p\u0159ech\u00e1zel sem a tam sv\u00fdm hotelov\u00fdm pokojem asi deset minut, ne\u017e to vzdal a pomyslel si, \u017ee by byl dobr\u00fd n\u00e1pad uskute\u010dnit ten hovor pr\u00e1v\u011b te\u010f. Bylo t\u00e9m\u011b\u0159 dev\u011bt ve\u010der a on u\u017e zavolal Simone – sv\u00e9 matce – a Gordonovi – sv\u00e9mu nevlastn\u00edmu otci. K \u010dertu, zavolal dokonce i J\u00f6rgovi – sv\u00e9mu skute\u010dn\u00e9mu otci, se kter\u00fdm mluvil jen vz\u00e1cn\u011b – a pop\u0159\u00e1l mu Vesel\u00e9 V\u00e1noce.<\/div>\n

Byl tady d\u016fvod, pro\u010d nebyl na V\u00e1noce doma, a to ten, \u017ee odcestoval do Thajska na pomoc p\u0159i jednom z nej\u0161\u00edlen\u011bj\u0161\u00edch photoshoot\u016f pro zna\u010dku Vera Wang. Nep\u0159edv\u00e1d\u011bl pro n\u011b jako model, ale byl po\u017e\u00e1d\u00e1n, aby p\u0159ipravil jejich modely od hlavy a\u017e k pat\u011b. Photoshoot \u0161el skv\u011ble na dvac\u00e1t\u00e9ho prosince, a Vera sama byla spokojena s v\u00fdsledky, ve kter\u00fdch Billovi kompletn\u011b d\u016fv\u011b\u0159ovala. M\u011bli napl\u00e1nov\u00e1n let zp\u00e1tky do N\u011bmecka na dvaadvac\u00e1t\u00e9ho a dorazit dom\u016f m\u011bli t\u0159iadvac\u00e1t\u00e9ho, kdyby nebylo t\u00e9 naprosto absurdn\u00ed bou\u0159e p\u0159\u00edmo nad leti\u0161t\u011bm Suvarnabhumi.<\/div>\n
Cel\u00e1 skupinka se tedy vr\u00e1tila zp\u011bt do hotelu, skrz naskrz promo\u010den\u00e1, proto\u017ee ob\u011btovali sv\u00e9 pl\u00e1\u0161t\u011bnky a de\u0161tn\u00edky ve prosp\u011bch ostatn\u00edho vybaven\u00ed. Rozhodli se po\u010dkat, ne\u017e aby riskovali sv\u00e9 \u017eivoty. V\u011bt\u0161ina z nich prokl\u00ednala svou sm\u016flu, v\u010detn\u011b Billa. Cht\u011bl tr\u00e1vit sv\u016fj \u010das s rodinou a je\u0161t\u011b v\u00edce s Tomem, sv\u00fdm dvoj\u010detem. Bo\u017ee, jak mu chyb\u011bl. Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli Tom c\u00edtil tot\u00e9\u017e.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Co\u017e n\u00e1s p\u0159iv\u00e1d\u00ed zp\u011bt do toho okam\u017eiku, kdy Bill z\u00edral na telefon ve sv\u00e9m pokoji a venku st\u00e1le zu\u0159ila bou\u0159e bez jak\u00e9hokoliv n\u00e1znaku konce. V N\u011bmecku bylo kolem t\u0159et\u00ed odpoledne, tak\u017ee nebylo neslu\u0161n\u00e9 zavolat. Jedin\u00e1 v\u011bc, je\u017e mu br\u00e1nila, byl on s\u00e1m. Na obrazovce sv\u00edtilo Tomovo jm\u00e9no a jeho palec se vzn\u00e1\u0161el nad tla\u010d\u00edtkem \u00b4volat\u00b4. V \u00fastech c\u00edtil sucho, ale i p\u0159esto polknul. St\u00e1le to pro n\u011bj bylo t\u011b\u017ek\u00e9, dokonce i do dne\u0161n\u00edho dne. I kdy\u017e uplynuly t\u0159i roky. Za\u0165al zuby a ti\u0161e zaklel ve sv\u00e9 mate\u0159\u0161tin\u011b, ne\u017e se vzmu\u017eil dost na to, aby zavolal.<\/p>\n

Telefon zvonil. A zvonil. A op\u011bt zazvonil. Bill se u\u017e chystal zav\u011bsit, kdy\u017e byl hovor p\u0159ijat. Sly\u0161et m\u00edrn\u011b hlub\u0161\u00ed hlas jeho dvoj\u010dete byl pro Billa pocit, jako by mu do tv\u00e1\u0159e st\u0159\u00edkla chladn\u00e1, osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed voda, ale z\u00e1rove\u0148 i pocit, jako by mu po z\u00e1dech st\u00e9kala kyselina.<\/div>\n

„Hal\u00f3?“<\/div>\n
Bill se zklidnil, ne\u017e odpov\u011bd\u011bl. „H-hal\u00f3. Ahoj. To jsem j\u00e1.“<\/div>\n
Na druh\u00e9m konci bylo chv\u00edli ticho. Bill m\u00e1lem ukon\u010dil hovor z \u010dist\u00e9ho nepohodl\u00ed.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
„Jen jsem cht\u011bl \u0159\u00edct vesel\u00e9 V\u00e1noce.“ Bill se odml\u010del. Kousl se do rtu. Nev\u011bd\u011bl, co jin\u00e9ho \u0159\u00edct, ne\u010dekal, \u017ee ten hovor dojde takhle daleko. „No, vesel\u00e9 V\u00e1noce.“<\/p>\n

Sly\u0161el zvuky bav\u00edc\u00edch se lid\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch v pozad\u00ed, sm\u011bj\u00edc\u00edch se a mluv\u00edc\u00edch o ni\u010dem konkr\u00e9tn\u00edm. N\u011bkdo na Toma zavolal a on n\u011bco odpov\u011bd\u011bl zp\u00e1tky, ne\u017e se ozvalo n\u011bjak\u00e9 \u0161ust\u011bn\u00ed a zvuk otev\u00edraj\u00edc\u00edch se dve\u0159\u00ed. Bill \u010dekal na odpov\u011b\u010f, i kdy\u017e si nebyl jist\u00fd, jestli by ji sly\u0161el p\u0159es tlukot sv\u00e9ho srdce. Kdy\u017e odpov\u011b\u010f usly\u0161el, \u017ealudek mu, zd\u00e1lo se, poklesl, v dobr\u00e9m slova smyslu.<\/div>\n

„Tob\u011b taky vesel\u00e9 V\u00e1noce.“<\/div>\n
U\u017e nebyly sly\u0161et v pozad\u00ed hovoru \u017e\u00e1dn\u00e9 ru\u0161iv\u00e9 zvuky, tak\u017ee Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee je Tom s\u00e1m. \u0160el ven jen proto, aby si s Billem promluvil. Pokoj, ve kter\u00e9m se nach\u00e1zel, u\u017e n\u00e1hle nevypadal tak pr\u00e1zdn\u00fd. Polkl a prsty chytal a pou\u0161t\u011bl lem sv\u00e9ho tri\u010dka.<\/div>\n
„Jak se m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Je mi\u2026 fajn, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „A co ty?“<\/div>\n
„N\u00e1podobn\u011b, n\u00e1podobn\u011b. Po\u0159\u00e1d jsem uv\u00edzl\u00fd v Thajsku z toho focen\u00ed a pr\u0161\u00ed a\u2026 Omlouv\u00e1m se. Bl\u00e1bol\u00edm,“ omluvil se rychle Bill. Ment\u00e1ln\u011b se nakopl za my\u0161lenku, \u017ee se v\u0161echno vr\u00e1tilo k norm\u00e1lu. Uklouznul, proto\u017ee mu Tom prost\u011b tak moc chyb\u011bl. Bylo to u\u017e d\u00e1vno, co spolu takhle dok\u00e1zali mluvit.<\/div>\n
K jeho p\u0159ekvapen\u00ed se Tom rozesm\u00e1l. Uchechtl, aby to bylo p\u0159esn\u00e9.<\/div>\n
„To je okay,“ \u0159ekl. Bill ztuhnul, kdy\u017e zaslechl, jak si Tom povzdechl. To, co \u0159ekl pot\u00e9, kompletn\u011b vypr\u00e1zdnilo Billovu mysl. „Mus\u00edme si promluvit.“<\/p>\n

Billovi chv\u00edli trvalo, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee si to jen nep\u0159edstavoval. Zvuky de\u0161t\u011b a hrom\u016f, kter\u00e9 ho doprov\u00e1zely, byly hlasit\u00e9 jako peklo, a\u017e ob\u010das skute\u010dn\u011b zarachotily okenn\u00ed tabule, ale Tom\u016fv hlas je v\u0161echny p\u0159ehlu\u0161il a on sly\u0161el jeho v\u011btu \u010dist\u011b a jasn\u011b.<\/div>\n

„J\u00e1\u2026“ za\u010dal Bill. Ale odml\u010del se, naprosto neschopen slov.<\/div>\n
„Mus\u00edme si promluvit,“ zopakoval Tom. „Kdy se sem vr\u00e1t\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill nemohl mluvit. Posadil se na okraj postele s pohledem nam\u00ed\u0159en\u00fdm p\u0159ed sebe a s telefonem st\u00e1le u ucha, kdy\u017e se mu po tv\u00e1\u0159i ti\u0161e rozkut\u00e1lely slzy. Na druh\u00e9 stran\u011b telefonu Tom st\u00e1l na balk\u00f3n\u011b, mrznul v tom sn\u011bhu v\u0161ude kolem a tou\u017eil b\u00fdt vevnit\u0159 se svou rodinou, ale necht\u011bl nic v\u00edc, ne\u017e sly\u0161et Bill\u016fv hlas. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u0159i roky byly u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00e1 doba a \u017ee je na \u010dase, aby kone\u010dn\u011b ud\u011blali n\u011bco s t\u00edm probl\u00e9mem, kter\u00fd nad nimi visel.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

30. listopadu 2010<\/p>\n

<\/strong> Bylo dva dny pot\u00e9, co skon\u010dila Humanoid Tour a v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 kapely usnuli v \u010dek\u00e1rn\u011b na leti\u0161ti. Georg Listing, bas\u00e1k, m\u011bl omotan\u00e9 pa\u017ee kolem pa\u017e\u00ed Gustava Sch\u00e4fera – buben\u00edka – jako kolem provizorn\u00edho pol\u0161t\u00e1\u0159e, zat\u00edmco hlavu m\u011bl polo\u017eenou na jeho rameni. Gustav s\u00e1m m\u011bl hlavu polo\u017eenou na t\u00e9 jeho a tvrd\u011b spal. Bill byl ten nejvy\u010derpan\u011bj\u0161\u00ed z nich, jako zp\u011bv\u00e1k kapely Tokio Hotel ze sebe na ka\u017ed\u00e9 show musel d\u00e1t naprosto v\u0161echno, unaven\u00fd nebo ne. On za\u0161el je\u0161t\u011b d\u00e1l, a\u017e na sto deset procent a te\u010f obj\u00edmal svou ta\u0161ku, s \u010depic\u00ed pokr\u00fdvaj\u00edc\u00ed jeho tv\u00e1\u0159, a tak\u00e9 spal na tvrd\u00e9 leti\u0161tn\u00ed lavi\u010dce. Ale Tom Kaulitz nemohl sp\u00e1t. Pozoroval sv\u00e9 spoluhr\u00e1\u010de z kapely a ostatn\u00ed \u010dleny jejich pos\u00e1dky, kte\u0159\u00ed tak\u00e9 spali. Jedin\u00e1 dal\u0161\u00ed osoba vzh\u016fru byl Tobi, jejich ochranka. Dokonce i on m\u011bl probl\u00e9my z\u016fstat vzh\u016fru a v ruce dr\u017eel u\u017e t\u0159et\u00ed \u0161\u00e1lek k\u00e1vy.<\/div>\n

Tom vyu\u017eil t\u00e9to chv\u00edle k p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed o tom, co se stalo v\u010dera, kdy\u017e v\u0161ichni \u010dty\u0159i z\u016fstali vzh\u016fru v Georgov\u011b hotelov\u00e9m pokoji, kde si ud\u011blali svou malou p\u00e1rty s alkoholem z hotelov\u00e9 chladni\u010dky.<\/p>\n

„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsme t\u00edm pro\u0161li,“ prohl\u00e1sil Georg. „Myslel jsem, \u017ee n\u011bkdy uprost\u0159ed zem\u0159eme vy\u010derp\u00e1n\u00edm, ale my jsme to vlastn\u011b zvl\u00e1dli.“<\/div>\n

Tom se zasm\u00e1l na sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele. „Zvl\u00e1dli bychom to dokonce i bez tebe.“<\/div>\n
„Neni\u010d tenhle okam\u017eik, ty debile,“ Georg \u017eertovn\u011b zaklel. Gustav se s \u00fa\u0161klebkem op\u0159el a u\u017e\u00edval si sv\u00e9 pivo.<\/div>\n
„Postavme se k tomu \u010delem, nebyli bychom tu, kdyby nebylo m\u011b,“ ozval se Bill. „J\u00e1 jsem ten nejlep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
Pot\u00e9 se sm\u00e1li a sm\u00e1li, vzpom\u00ednali na chv\u00edle, kdy vystupovali, a p\u0159em\u00fd\u0161leli, jak to bylo neskute\u010dn\u00e9. Byly to vz\u00e1cn\u00e9 vzpom\u00ednky a v\u0161ichni to v\u011bd\u011bli, zejm\u00e9na proto, \u017ee se chystali rozej\u00edt. Milovali d\u011bl\u00e1n\u00ed hudby. Milovali a st\u00e1le miluj\u00ed. Ale prost\u011b se objevily dal\u0161\u00ed v\u011bci; Gustav se chystal o\u017eenit se svou dlouholetou p\u0159\u00edtelkyn\u00ed, Georg m\u011bl n\u00e1hle nutk\u00e1n\u00ed p\u0159ipojit se k n\u011bjak\u00e9mu druhu Sv\u011btov\u00e9ho fondu na ochranu p\u0159\u00edrody, zam\u011b\u0159en\u00e9ho speci\u00e1ln\u011b na psy a Bill cht\u011bl n\u00e1sledovat sv\u016fj m\u00f3dn\u00ed sen a st\u00e1t se n\u00e1vrh\u00e1\u0159em. Tom s\u00e1m necht\u011bl d\u011blat nic dal\u0161\u00edho a tak ust\u00e1lil svou dohodu s Davidem Jostem – jejich mana\u017eerem – \u017ee bude i nad\u00e1le ps\u00e1t hudbu pro nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed um\u011blce.<\/p>\n

Ten mal\u00fd ve\u010d\u00edrek byla vlastn\u011b rozlu\u010dkov\u00e1 p\u00e1rty a v\u0161ichni to v\u011bd\u011bli. Netrvalo dlouho, ne\u017e se vydali zp\u00e1tky do sv\u00fdch pokoj\u016f. Bill\u016fv pokoj byl p\u0159\u00edmo naproti Tomova a star\u0161\u00ed z nich prost\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee pot\u0159ebuj\u00ed b\u00fdt spolu. Tom beze slova odemkl dve\u0159e a nechal je lehce pootev\u0159en\u00e9. Jejich dvoj\u010dec\u00ed telepatie ho nikdy nezklamala. Bill vstoupil o deset minut pozd\u011bji v py\u017eamu a bez jak\u00fdchkoliv stop make-upu na tv\u00e1\u0159i. Tom u\u017e le\u017eel pohodln\u011b pod pe\u0159inou a \u010dekal, a\u017e se Bill p\u0159id\u00e1, ne\u017e zhasnul sv\u011btla v m\u00edstnosti pomoc\u00ed vyp\u00edna\u010de u postele.<\/div>\n

Le\u017eeli potichu s o\u010dima otev\u0159en\u00fdma do tmy, ne\u0159\u00edkaj\u00edc nic, ale z\u00e1rove\u0148 v\u0161echno. Byl to Tom, kter\u00fd promluvil jako prvn\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed rok bude rokem, kdy my \u010dty\u0159i nebudeme pohromad\u011b.“<\/div>\n
Bill ze sebe vydal tich\u00e9 \u00b4hmm\u00b4. „Je to trochu d\u011bsiv\u00e9, mus\u00edm \u0159\u00edct. Opustit na\u0161e pohodln\u00e9 oblasti\u2026“<\/div>\n
„Nebude\u0161 vedle m\u011b,“ \u0159ekl Tom. „Bude\u0161 n\u00e1sledovat sv\u016fj m\u00f3dn\u00ed sen a nen\u00ed tu prost\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 mo\u017enost, jak bys mohl z\u016fstat v Magdeburku.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ zauva\u017eoval Bill. Pot\u00e9 se p\u0159esunul \u010delem k Tomovi. „Ur\u010dit\u011b mi bude\u0161 chyb\u011bt.“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a omotal kolem n\u011bj pa\u017ee. Hlava mlad\u0161\u00edho dvoj\u010dete spo\u010d\u00edvala pohodln\u011b v ohb\u00ed Tomova krku. Jeho ruka se omotala kolem Tomova pasu a objal jej nazp\u011bt, p\u011bst\u011bn\u00fdmi nehty jej lehce po\u0161kr\u00e1bal p\u0159es l\u00e1tku py\u017eama. „Ty mn\u011b taky.“ Bylo to n\u011bco, co obvykle d\u011bl\u00e1vali, aby se ut\u011b\u0161ili navz\u00e1jem, ale dnes v noci bylo n\u011bco jinak. Tom to dok\u00e1zal vyc\u00edtit z \u0159e\u010di Billova t\u011bla a ve zp\u016fsobu, jak se nedok\u00e1zal uvolnit. „Co se d\u011bje?“<\/p>\n

Bill nev\u011bd\u011bl, jak \u0159\u00edct Tomovi n\u011bco, co jej d\u011bsilo u\u017e n\u011bjakou dobu, tak\u017ee zaklonil hlavu a p\u0159itiskl polibek na Tom\u016fv krk. \u010ciny mluvily hlasit\u011bji ne\u017e slova a byla to pravda v ka\u017ed\u00e9m slova smyslu. Tom ztuhl, ale nepustil jej. Tohle bylo n\u011bco nov\u00e9ho, ale tak n\u011bjak v\u011bd\u011bl, \u017ee to p\u0159ijde. Mo\u017en\u00e1 to dok\u00e1zal vy\u010d\u00edst ze zp\u016fsobu, jak\u00fdm se na n\u011bj Bill d\u00edval, nebo z toho, jak se jej dot\u00fdkal; bylo to jemn\u011bj\u0161\u00ed, jako by byl Bill n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem k smrti vyd\u011b\u0161en\u00fd. M\u011bl podez\u0159en\u00ed, ale nic ne\u0159ekl. B\u00e1l se, \u017ee kdyby se m\u00fdlil, Bill by jej u\u017e nikdy nevid\u011bl stejn\u011b. Ale tohle mu to potvrdilo.<\/div>\n

Tom si vzpomn\u011bl, kdy si poprv\u00e9 v\u0161iml, \u017ee se na n\u011bj Bill v\u00edce d\u00edv\u00e1. Zvedl obo\u010d\u00ed a Bill na n\u011bj vypl\u00e1zl jazyk. Tom se pot\u00e9 uchechtl v domn\u011bn\u00ed, \u017ee je to jeden z Billov\u00fdch pra\u0161t\u011bn\u00fdch vt\u00edpk\u016f. Nikdy neo\u010dek\u00e1val, \u017ee si mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de pot\u00e9 ol\u00edzne rty s pohledem, kter\u00fd mohl b\u00fdt ozna\u010den pouze jako \u017e\u00e1dostiv\u00fd. Trvalo to jen vte\u0159inu, ne\u017e se Gustav Billa na n\u011bco zeptal a odvr\u00e1til t\u00edm jeho pozornost. Tom byl p\u0159\u00edli\u0161 v \u0161oku na to, aby n\u011bco \u0159ekl.<\/p>\n

Jedn\u00edm z moment\u016f, kdy Tom skute\u010dn\u011b c\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed n\u011bco ud\u011blat, byl, kdy\u017e z\u016fstali v tourbuse sami dva. V\u0161ichni si \u0161li sednout ven, jen dvoj\u010data cht\u011bla sp\u00e1t. V\u0161ichni v\u011bd\u011bli, \u017ee maj\u00ed lehk\u00fd sp\u00e1nek, tak\u017ee je nikdo necht\u011bl vyru\u0161it, proto\u017ee moc dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee by na opl\u00e1tku obdr\u017eeli jedovat\u00fd z\u00e1chvat. Tom m\u011bl pot\u00ed\u017ee s us\u00edn\u00e1n\u00edm, a tak si \u0161el do kuchyn\u011b pro trochu ml\u00e9ka. St\u00e1l z\u00e1dy k pultu a usrk\u00e1val studen\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 ml\u00e9ko, kdy\u017e se objevil Bill.<\/div>\n

„M\u00e1m hlad.“ \u0158ekl, na co\u017e mu Tom odpov\u011bd\u011bl:<\/div>\n
„U\u017e m\u00e1me jen ovocn\u00e9 krou\u017eky.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. P\u0159e\u0161el k Tomovi, postavil se p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u011bj a naklonil se neuv\u011b\u0159iteln\u011b bl\u00edzko, kdy\u017e otv\u00edral sk\u0159\u00ed\u0148ku nad Tomovou hlavou. Tom m\u011bl v jedn\u00e9 ruce hrnek, se kter\u00fdm kousek uhnul, zat\u00edmco jeho druh\u00e1 ruka se ocitla na Billov\u011b pasu a jejich rozkroky se k sob\u011b p\u0159itiskly. Bill se p\u0159estal p\u0159ehrabovat ve sk\u0159\u00ed\u0148ce p\u0159i hled\u00e1n\u00ed cere\u00e1li\u00ed a jeho dech ovanul Tom\u016fv vlastn\u00ed. „Rozmyslel jsem si to,“ \u0159ekl Bill a jen tak se oto\u010dil a zam\u00ed\u0159il zp\u011bt ke sv\u00e9mu l\u016f\u017eku, zanech\u00e1vaje za sebou Toma s hrnkem t\u0159esouc\u00edm se mu v ruce a s p\u0159\u00edznaky erekce. Tom c\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed Billa ochutnat.<\/p>\n

Nebyl p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit v\u011bd\u011bt, co jste cht\u011bli a v\u011bd\u011bt, co bylo spr\u00e1vn\u00e9.<\/p>\n

„Bille\u2026“ Tom zalapal po dechu, kdy\u017e jeho mlad\u0161\u00ed bratr lehce nas\u00e1l jeho k\u016f\u017ei.<\/div>\n

Tom Billa m\u00edrn\u011b odtla\u010dil stranou a byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e spat\u0159il, jak se Bill sna\u017e\u00ed zadr\u017eet slzy. „Omlouv\u00e1m se,“ zamumlal. „Omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
Tom si to opravdu necht\u011bl p\u0159iznat, ale v\u011bd\u011bl, o \u010dem Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f a rozhodn\u011b necht\u011bl p\u0159iznat, \u017ee byl\u2026 no, zmaten\u00fd bylo slab\u00e9 slovo. Billovy rty se zachv\u011bly, kdy\u017e zadr\u017eel vzlyk a Tom byl ztracen\u00fd. Odtla\u010dil od sv\u00e9ho mozku naprosto v\u0161echno. Jedinou jeho my\u0161lenkou te\u010f bylo zastavit Bill\u016fv pl\u00e1\u010d, a tak se naklonil dop\u0159edu a na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik zachytil Billovy rty sv\u00fdmi vlastn\u00edmi. Cudn\u00fd polibek poslal do Tomova \u017ealudku hejno mot\u00fdl\u016f, tak\u017ee m\u011bl pocit, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1, je \u0161patn\u00e9, velmi \u0161patn\u00e9, ale tak\u00e9 sv\u00fdm zp\u016fsobem spr\u00e1vn\u00e9. L\u00edbilo se mu to i nel\u00edbilo. Cht\u011bl v\u00edce, ale cht\u011bl i m\u00e9n\u011b.<\/p>\n

Na druh\u00e9 stran\u011b, Billovi se to definitivn\u011b l\u00edbilo a cht\u011bl v\u00edc. Zap\u0159el se o lokty a vlo\u017eil dal\u0161\u00ed polibek na Tomovy rty, tentokr\u00e1t naplno. Tom si nest\u011b\u017eoval, kdy\u017e se jeho rt\u016f dotkl Bill\u016fv jazyk a \u017e\u00e1dal o svolen\u00ed. Polo\u017eil ruku na zadn\u00ed stranu Billova krku a p\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017e, kdy\u017e se jejich polibek prohloubil a jazyky spolu bojovaly o nadvl\u00e1du. Tom si u\u017e\u00edval pocit Billov\u00fdch rt\u016f, byl tam n\u00e1znak m\u00e1ty a bylo to sladk\u00e9. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee l\u00edb\u00e1 sv\u00e9ho bratra a naprosto si u\u017e\u00edval jeho v\u00e1hu na sob\u011b, kdy\u017e se nad n\u00edm Bill rozkro\u010dil. A jedna v\u011bc vedla ke druh\u00e9.<\/p>\n

Tom zamrkal. Ta vzpom\u00ednka byla tak skute\u010dn\u00e1. Zaka\u0161lal, aby zamaskoval sv\u00e9 rozpaky. V tu chv\u00edli se tak\u00e9 c\u00edtil provinile. Pro\u010d to ud\u011blal? Pro\u010d si to u\u017e\u00edval? Bill \u0161eptal sv\u00e1 \u00b4miluju t\u011b\u00b4 b\u011bhem t\u00e9 doby, kdy\u2026 m\u011bli sex? Milovali se? Co to vlastn\u011b opravdu bylo?<\/div>\n

Ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, p\u0159inutil svou mysl, aby mezi n\u00edm a Billem vytvo\u0159ila malou vzd\u00e1lenost. Za\u010dala p\u016fsobit ve chv\u00edli, kdy se v\u0161ichni za\u010dali probouzet, proto\u017ee jejich let byl vyvol\u00e1n. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale pravd\u011bpodobn\u011b to byla vina. V letadle se posadil vedle Georga, \u010d\u00edm\u017e mezi ostatn\u00edmi vyvolal zmatek. Bill pot\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee sv\u00e9ho bratra ztratil. Odhodlal se ke sp\u00e1nku s o\u010dima zav\u0159en\u00fdma a tv\u00e1\u0159\u00ed odvr\u00e1cenou od Georga sm\u011brem k mal\u00e9mu ok\u00e9nku. Bill se tvrd\u011b sna\u017eil neplakat, oh, ale plakal.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

23. \u00fanora 2011<\/p>\n

<\/strong> „Zvedni ten telefon, zvedni ten telefon\u2026“ mumlal Bill. Opravdu stra\u0161n\u011b moc cht\u011bl sly\u0161et hlas sv\u00e9ho dvoj\u010dete a te\u010f, kdy\u017e telefon st\u00e1le zvonil, to vzdal. Pr\u00e1v\u011b te\u010f, b\u011bhem sv\u00e9ho voln\u00e9ho \u010dasu, se setkal s opravdu mil\u00fdm pouli\u010dn\u00edm um\u011blcem, zat\u00edmco se potuloval po b\u0159ez\u00edch v\u00edde\u0148sk\u00e9ho kan\u00e1lu. P\u00edse\u0148, kterou pouli\u010dn\u00ed um\u011blec hr\u00e1l, byla jedna ze star\u00fdch p\u00edsn\u00ed Tokio Hotel. Bill si nemohl pomoct, ale zastavil se a poslouchal. Um\u011blec hr\u00e1l pouze hudbu, nezp\u00edval, ale Billovi to sta\u010dilo. Polo\u017eil dostate\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed pen\u011bz do um\u011blcova pouzdra na kytaru, ne\u017e vyklidil pole. Pot\u00e9 na\u0161el mal\u00fd m\u016fstek a z\u016fstal tam, pozoroval gondoly, jak pod n\u00edm proplouvaly, zat\u00edmco jeho telefon ned\u011blal nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee se sna\u017eil spojit s Tomem.<\/p>\n

Star\u0161\u00ed dvoj\u010de to nikdy nezvedlo. Ani nezavolal nazp\u011bt.<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

1. srpna 2011<\/p>\n

<\/strong> Tento konkr\u00e9tn\u00ed den byl docela zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, proto\u017ee to bylo datum, kdy si m\u00e1ma dvoj\u010dat p\u0159ed dv\u011bma lety vzala Gordona, jejich neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u00fa\u017easn\u00e9ho nevlastn\u00edho otce. Tom p\u0159ijel dom\u016f, k Simonin\u011b velk\u00e9mu pot\u011b\u0161en\u00ed, jen proto, aby jim pogratuloval, s lahv\u00ed v\u00edna jako d\u00e1rkem. Nap\u016fl o\u010dek\u00e1val, \u017ee Bill bude doma. Ne, \u017ee by snad v\u011bd\u011bl, co by d\u011blal v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by tady opravdu byl.<\/p>\n

„Kdyby tady tak byl Bill,“ pronesla Simone najednou. Tom oto\u010dil hlavu ke sv\u00e9 m\u00e1m\u011b, kter\u00e1 se ti\u0161e usm\u00edvala p\u0159i otev\u00edr\u00e1n\u00ed lahve v\u00edna. „Po\u0159\u00e1d l\u00e9t\u00e1 sem a tam kv\u016fli pr\u00e1ci.“ Tom k tomu nic nepoznamenal a to byla chv\u00edle, kdy se Simone rozhodla zeptat. „Co se stalo mezi v\u00e1mi dv\u011bma? J\u00e1 v\u00edm, \u017ee u\u017e spolu, kluci, v\u016fbec nemluv\u00edte.“<\/div>\n

Tom to m\u00e1m\u011b namohl \u0159\u00edct. Co by si myslela? Sakra, mohla by se dokonce rozhodnout, \u017ee u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 ze sv\u00fdch d\u011bt\u00ed nechce. Tom se ust\u00e1lil na odpov\u011bdi, kterou v\u017edy \u0159\u00edkal ostatn\u00edm, v\u010detn\u011b Georga a Gustava. „J\u00e1 nev\u00edm. N\u011bco se prost\u011b zm\u011bnilo pot\u00e9, co se skupina rozpadla.“<\/div>\n
„St\u00fdsk\u00e1 se mi po tom vid\u011bt v\u00e1s dva pohromad\u011b,“ p\u0159iznala Simone. „S v\u00e1mi dv\u011bma v m\u00edstnosti tady v\u017edy bylo tak n\u011bjak teplo, ale te\u010f je tu tro\u0161ku chladno.“<\/div>\n
Tom na to nedok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt. Nam\u00edsto toho m\u00e1m\u011b polo\u017eil ot\u00e1zku. „Zavolal Bill tob\u011b a Gordonovi, aby v\u00e1m pogratuloval?“<\/div>\n
„Zavolal, r\u00e1no. Dnes je v \u010c\u00edn\u011b, pracuje pro n\u011bjak\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 n\u00e1vrh\u00e1\u0159e. Nepamatuju si jm\u00e9no, bylo to p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00e9 na m\u016fj jazyk,“ rozesm\u00e1la se Simone. Korkov\u00fd \u0161punt kone\u010dn\u011b vysko\u010dil. Tom j\u00ed podal sklenice a Simone do nich nalila dostate\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed. „Ptal se na tebe. Jako jak se ti da\u0159\u00ed a takov\u00e9 v\u011bci. \u0158ekla jsem mu, aby ti zavolal s\u00e1m, ale on jen\u2026 prost\u011b zav\u011bsil.“<\/p>\n

Tom j\u00ed v\u011bnoval smutn\u00fd \u00fasm\u011bv. Simone mu do sklenice p\u0159idala v\u00edce v\u00edna.<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

2. ledna 2012<\/p>\n

<\/strong> Bill se probudil a slep\u011b zat\u00e1pal po telefonu, aby zastavil vy\u0159v\u00e1v\u00e1n\u00ed alarmu. Za\u0161ilhal na obrazovku a jeho rozmazan\u00e1 mysl p\u0159i\u0161la na to, jak to vypnout. Bylo sedm r\u00e1no. Litoval mno\u017estv\u00ed alkoholu, kter\u00e9 vstoupilo do jeho syst\u00e9mu. Nebyl ani na p\u00e1rty, proboha. Vlastn\u011b pracoval a\u017e do Nov\u00e9ho roku v ateli\u00e9ru, ale pot\u00e9 se omluvil a vr\u00e1til se zp\u00e1tky na hotel. Spal a spal a pot\u00e9 se probudil v poledne, prvn\u00edho ledna, aby sn\u011bdl n\u011bjakou pol\u00e9vku od pokojov\u00e9 slu\u017eby – \u00b4jako zatracen\u00fd tul\u00e1k\u00b4, pomyslel si – a nakonec zakon\u010dil den celou fla\u0161kou v\u00edna, kterou dostal jako v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rek.<\/div>\n

Bill byl v New Yorku a sn\u011b\u017eilo. Povzdechl si, ne\u017e vklouzl pod p\u0159ikr\u00fdvku. Byl unaven\u00fd a tou\u017eil s n\u011bk\u00fdm mluvit. Osoba, se kterou cht\u011bl Bill mluvit, byla samoz\u0159ejm\u011b Tom. Tak stra\u0161n\u011b moc mu chyb\u011bl, v\u0161echno mu jej p\u0159ipom\u00ednalo. Ale jeho mysl se vzn\u00e1\u0161ela zp\u00e1tky do okam\u017eiku, kdy jej Tom pol\u00edbil a do t\u00e9 noci, kdy se mu Bill odevzdal.<\/p>\n

Tom s\u00e1m byl v tu chv\u00edli v Japonsku, t\u00e9m\u011b\u0159 na druh\u00e9m konci sv\u011bta ne\u017e Bill. Byl v pr\u00e1zdn\u00e9m nahr\u00e1vac\u00edm studiu a brnkal na jednotliv\u00e9 struny sv\u00e9 kytary. Cht\u011bl i nad\u00e1le zdokonalovat hudbu, kterou napsal, a v\u0161em ostatn\u00edm to bylo jedno. Sv\u011b\u0159ili mu kl\u00ed\u010d od studia a ode\u0161li dom\u016f ke sv\u00fdm rodin\u00e1m, aby si tro\u0161ku prot\u00e1hli pr\u00e1zdniny. Vyu\u017eil sv\u016fj \u010das o samot\u011b k tomu, aby si trochu uklidil ve sv\u00e9 p\u0159epln\u011bn\u00e9 mysli.<\/div>\n

B\u00fdvali si bl\u00edzc\u00ed, jako u\u017e to u dvoj\u010dat b\u00fdv\u00e1, on a Bill, a Tomovi taky chyb\u011bl. Dok\u00e1zal si p\u0159edstavit, jako by tady byl s n\u00edm, sed\u011bl ve druh\u00e9m k\u0159esle a broukal melodii, kter\u00e1 by nakonec Toma p\u0159im\u011bla, aby hr\u00e1l podle n\u011bj. Bylo dev\u011bt hodin ve\u010der, st\u00e1le ten stejn\u00fd den, jen o \u010dtrn\u00e1ct hodin v\u00edce. Mo\u017en\u00e1, \u017ee to byla ta dvoj\u010dec\u00ed telepatie, ale Tomova mysl se zatoulala ke vzpom\u00ednce na tu noc, a na to, \u017ee jedin\u00e9, co p\u0159edt\u00edm cht\u011bl, bylo, aby se Bill c\u00edtil dob\u0159e. P\u0159estal brnkat na kytaru, jeho mozek se zam\u011b\u0159il na vzpom\u00ednku, jak se pod n\u00edm Bill pohyboval, jak st\u00e9nal jeho jm\u00e9no jen proto, aby jej Tom pol\u00edbil, jako by cht\u011bl, aby Bill\u016fv dech naplnil jeho byt\u00ed.<\/p>\n

Tom si p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce povzdechl. Zav\u0159el o\u010di a p\u0159im\u011bl ty obrazy, aby zmizely.<\/p>\n

Bill otev\u0159el o\u010di a pohl\u00e9dl z okna, kde st\u00e1le padal sn\u00edh. Dvoje odli\u0161n\u00e9, ale velmi podobn\u00e9 rty, vzd\u00e1len\u00e9 od sebe p\u0159es 10 000 kilometr\u016f, za\u0161eptaly unisono: „Kde jsi?“<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

1. z\u00e1\u0159\u00ed 2012<\/p>\n

<\/strong> „V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed k narozenin\u00e1m, Tome!“ Vyk\u0159ikl Georg a hodil mu kousek dortu na pestrobarevn\u00e9m pap\u00edrov\u00e9m t\u00e1cku do tv\u00e1\u0159e. Tomovi bylo dvacet t\u0159i let a jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel se k n\u011bmu st\u00e1le choval, jako by mu bylo sedmn\u00e1ct. Pot\u00e9 p\u0159i\u0161el Gustav a rozmazal mu zmrzlinu po cel\u00e9m obli\u010deji. Okay, tak mo\u017en\u00e1 oba jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9.<\/div>\n

„Kurva, chlapi.“ Tom zaklel a nap\u016fl ol\u00edzl a nap\u016fl vyplivl dort i zmrzlinu, kter\u00e9 se mu dostaly do \u00fast. „Co je tohle za tradici?“<\/div>\n
Georg ukrojil dal\u0161\u00ed kousek dortu, kter\u00fd s Gustavem Tomovi koupili. „Prost\u011b to p\u0159ijmi, ano? Nen\u00ed tu \u017e\u00e1dn\u00fd Bill, ze kter\u00e9ho si m\u016f\u017eeme d\u011blat legraci, a tak si d\u011bl\u00e1me legraci z tebe.“<\/p>\n

Tom se mohl pouze nucen\u011b zasm\u00e1t. Byli u Gustava doma a rozhodli se ud\u011blat malou oslavu jak tohoto setk\u00e1n\u00ed, tak i narozenin. Georg cht\u011bl, aby \u0161li do stript\u00fdzov\u00e9ho klubu jako kdysi, ale Gustavova \u017eena na n\u011b zaz\u00edrala p\u0159es celou m\u00edstnost, tak\u017ee Georg ten n\u00e1pad okam\u017eit\u011b odvolal. Tom p\u0159ijal nab\u00eddnut\u00fd ubrousek a ot\u0159el si obli\u010dej. St\u00e1le to bylo lepkav\u00e9 a tak se odebral do koupelny a opl\u00e1chl si tv\u00e1\u0159 vodou. Bylo to v Berl\u00edn\u011b, v Gustavov\u011b dom\u011b, a Tom sem dnes p\u0159ijel. Byl unaven\u00fd, ale \u0161\u0165astn\u00fd. Jen doufal, \u017ee a\u0165 u\u017e bylo jeho dvoj\u010de kdekoliv, \u017ee se bav\u00ed stejn\u011b dob\u0159e. I kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bco bude v\u017edy jinak, kdy\u017e jeho dvoj\u010de nen\u00ed pobl\u00ed\u017e.<\/p>\n

Stejn\u00e1 my\u0161lenka b\u011b\u017eela i Billovou mysl\u00ed, kdy\u017e skupinka lid\u00ed z photoshootu zvedla plastov\u00e9 kel\u00edmky s pivem vysoko do vzduchu jako p\u0159\u00edpitek k jeho t\u0159iadvac\u00e1t\u00fdm narozenin\u00e1m. Pr\u00e1v\u011b dokon\u010dili posledn\u00ed z fotek, kdy\u017e Nat\u00e1lie, b\u00fdval\u00e1 viz\u00e1\u017eistka Tokio Hotel, p\u0159i\u0161la i s dortem a zp\u00edvala Happy Birthday. Bill tam st\u00e1l jako naprost\u00fd idiot, ve sv\u00fdch vysok\u00fdch bot\u00e1ch a \u010dern\u00e9m t\u00edlku, zat\u00edmco se v\u0161ichni ostatn\u00ed p\u0159idali k p\u00edsni\u010dce.<\/div>\n

Bill nebyl p\u0159ekvapen, \u017ee v\u011bd\u011bli, \u017ee m\u00e1 narozeniny. Byl v\u00edce ohromen t\u00edm, \u017ee tady p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm byla Nat\u00e1lie. Kdy\u017e p\u00edse\u0148 skon\u010dila a v\u0161ichni se napili a rozd\u011blili do sv\u00fdch vlastn\u00edch skupinek, Bill k n\u00ed p\u0159istoupil a srde\u010dn\u011b ji objal. „Moc ti d\u011bkuju, Nat\u00e1lie. Pro\u010d tady vlastn\u011b jsi?“<\/div>\n
Nat\u00e1lie se \u0161iroce usm\u00e1la. „No, sly\u0161ela jsem od kamar\u00e1da, kter\u00fd taky sly\u0161el od kamar\u00e1da, \u017ee jsi tady ve m\u011bst\u011b a prost\u011b jsem nemohla odolat, abych sem dorazila s mou dostat-se-kamkoliv-bez-ot\u00e1zek zna\u010dkou.“<\/div>\n
„A jak\u00e1 speci\u00e1ln\u00ed zna\u010dka to je?“ Zeptal se Bill odv\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
Nat\u00e1lie si zam\u00e1vala p\u0159ed sv\u00fdm vlastn\u00edm obli\u010dejem. „Tahle zna\u010dka.“<\/p>\n

Bill se rozesm\u00e1l. Pot\u00e9 mluvili o tom, jak v\u011bci byly, jsou a jak\u00e9 by mohly b\u00fdt a zd\u00e1lo se, \u017ee je to t\u00e9ma nekone\u010dn\u00e9. Teprve kdy\u017e obloha ztmavla a ka\u017ed\u00fd \u0159ekl sv\u00e9 sbohem, Bill z ta\u0161ky vyt\u00e1hl telefon. Z\u00edral na obrazovku, je\u017e m\u011bla jako tapetu obr\u00e1zek star\u00fdch Tokio Hotel v jejich le\u017e\u00e9rn\u00edch outfitech, sna\u017e\u00edc\u00ed se vypadat p\u0159irozen\u011b. Byla to trapn\u00e1 fotografie, ale byla to – podle Billa – perfektn\u00ed vzpom\u00ednka. Z\u00edral na Tom\u016fv sm\u011bj\u00edc\u00ed se obli\u010dej, ne\u017e obrazovku vypnul.<\/p>\n

Dost.<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
15. b\u0159ezna 2013<\/p>\n

<\/strong> „Ten chl\u00e1pek t\u00e1mhle vypad\u00e1 \u00fapln\u011b stejn\u011b jako ty.“<\/div>\n

Bill prudce oto\u010dil hlavu na fotografa dne\u0161n\u00edho focen\u00ed. M\u011bl na sob\u011b jeden z t\u011bch slam\u011bn\u00fdch p\u00e1nsk\u00fdch klobouk\u016f a velmi ot\u0159epanou havajskou ko\u0161ili, na rozd\u00edl od Billa, jen\u017e m\u011bl na sob\u011b b\u00edlou ko\u0161ili a zlat\u00e9 bermudy a \u017eabky. Byli na Bora Bora a m\u011bli men\u0161\u00ed ve\u010d\u00edrek s pivem, proto\u017ee dokon\u010dili s\u00e9rii focen\u00ed pod vodou. R\u00e1no m\u011bli odjet a tak se cel\u00e1 pos\u00e1dka rozhodla uvolnit.<\/div>\n
„Jsi jen opil\u00fd, Nicku,“ rozesm\u00e1l se Bill. Nick byl ve skute\u010dnosti trochu opil\u00fd, ale m\u011bl dobr\u00fd zrak a byl si jist\u00fd, \u017ee tahle osoba s podobnou b\u00edlou ko\u0161il\u00ed a kostkovan\u00fdmi bermudami vypad\u00e1 p\u0159esn\u011b jako Bill.<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k se mu posm\u00edval. „Mrcho, rad\u011bji m\u011b poslouchej. Vypad\u00e1 p\u0159esn\u011b jako ty.“<\/div>\n
Bill se napil sv\u00e9ho piva, ne\u017e zvedl jedno obo\u010d\u00ed. „Tak mi ho uka\u017e. Pokud se plete\u0161, tak zaplat\u00ed\u0161 v\u0161echno, co dnes vypiju.“<\/div>\n
Nick p\u0159ik\u00fdvl. „Dokonce ti i dostanu do postele jednoho z t\u011bch model\u016f, se kter\u00fdmi jsme dnes fotili.“<\/p>\n

Bill se uchechtl a pokynul Nickovi, aby jej vedl. Nick se vydal sm\u011brem k pl\u00e1\u017ei a Bill jej poslu\u0161n\u011b n\u00e1sledoval. Byl z\u00e1pad slunce a v jasn\u011b modr\u00e9 vod\u011b se odr\u00e1\u017eelo \u010dervenooran\u017eov\u00e9 nebe, tak\u017ee v\u0161e okolo z\u00e1\u0159ilo v \u010derven\u00e9m odst\u00ednu. Nick jej tvrd\u011b ude\u0159il loktem do b\u0159icha, a\u017e si Bill m\u00e1lem rozlil sv\u00e9 pivo. St\u00e1li na b\u00edl\u00e9m p\u00edsku a Nick uk\u00e1zal na jednu konkr\u00e9tn\u00ed osobu, je\u017e se plaho\u010dila po pl\u00e1\u017ei se \u0161norchlovac\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm v jedn\u00e9 ruce. Ko\u0161ile sice byla b\u00edl\u00e1, ale Nick se nezm\u00ednil, \u017ee byla mokr\u00e1, tak\u017ee se pod n\u00ed jasn\u011b r\u00fdsovalo t\u011blo.<\/div>\n

Bill ztuhl. To t\u011blo dok\u00e1zal poznat kdekoliv. „Co mysl\u00ed\u0161? Naprosto stejn\u00ed, \u017ee?“ Nick za\u010dal poskakovat na m\u00edst\u011b.<\/p>\n

Tom usly\u0161el n\u011bjak\u00fd rozruch p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed od hotelu a vzhl\u00e9dl. Byl unaven\u00fd ze \u0161norchlov\u00e1n\u00ed a n\u011bjak\u00fd bl\u00e1zniv\u00fd chl\u00e1pek za\u010d\u00ednal \u0161\u00edlet? Voda byla neuv\u011b\u0159iteln\u011b jasn\u00e1 a Tom nemohl odolat. Prost\u011b se musel je\u0161t\u011b jednou pod\u00edvat na \u00fatesy. Stejn\u011b to byla jeho dovolen\u00e1. Bylo to uklid\u0148uj\u00edc\u00ed, a te\u010f tohle? Jeho o\u010di zam\u00ed\u0159ily k osob\u011b, kterou nepozn\u00e1val, byl to blon\u010f\u00e1k poskakuj\u00edc\u00ed nahoru a dol\u016f, rozl\u00e9vaj\u00edc\u00ed sv\u00e9 pivo a s kloboukem nak\u0159ivo z t\u00e9 n\u00e1mahy, zat\u00edmco na n\u011bj ukazoval.<\/div>\n

Tom si pomyslel, \u017ee jej ta osoba pravd\u011bpodobn\u011b rozpoznala jako b\u00fdval\u00e9ho \u010dlena Tokio Hotel, ale pot\u00e9 jeho o\u010di mrkly na vysokou, \u0161t\u00edhlou postavu vedle (\u0161\u00edlen\u00e9ho) blon\u010f\u00e1ka a on strnul. Slunce na jeho z\u00e1dech bylo najednou spaluj\u00edc\u00ed a bylo to komick\u00e9. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee zapadalo, tak\u017ee by m\u011blo b\u00fdt chladno, ale nebylo.<\/div>\n
Star\u0161\u00ed z bratr\u016f se nedok\u00e1zal pohnout, a\u010dkoliv p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee by prost\u011b utekl do sv\u00e9ho hotelov\u00e9ho pokoje. Blon\u010f\u00e1k v\u0161ak p\u0159it\u00e1hl Billa k Tomovi. Bill se viditeln\u011b sna\u017eil zastavit toho zjevn\u011b opil\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Kdy\u017e se dostali bl\u00ed\u017ee, Tom jen z\u00edral. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee Bill je tady, p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm, v naprosto stejn\u00e9 b\u00edl\u00e9 ko\u0161ili, kterou si koupili spole\u010dn\u011b jako vtip v n\u011bjak\u00e9 hloup\u00e9 slev\u011b.<\/p>\n

Bill aktu\u00e1ln\u011b z\u010dervenal, kdy\u017e se setkal se sv\u00fdm dvoj\u010detem. Tom byl mnohem hez\u010d\u00ed, ne\u017e by si pomyslel. \u010c\u00e1st jeho mysli vzala na v\u011bdom\u00ed, \u017ee to znamen\u00e1, \u017ee on s\u00e1m vypad\u00e1 o mnoho l\u00e9pe. Ale v\u0161iml si, \u017ee Tom vypad\u00e1 unaven\u011b.<\/p>\n

Tom analyzoval Billovu tv\u00e1\u0159. Byla bez jak\u00fdchkoliv piercing\u016f, kter\u00e9 m\u00edval, ale na druh\u00e9 stran\u011b mu p\u0159ibyla tetov\u00e1n\u00ed. Vypadalo to na n\u011bm \u00fa\u017easn\u011b. Tom polknul. Bill zm\u00edrnil sv\u016fj make-up a vypadal daleko n\u00e1dhern\u011bji. Pro Toma byl Bill v\u017edycky n\u00e1dhern\u00fd. Bill nevypadal unaven\u011b. Zd\u00e1l se b\u00fdt vy\u010derpan\u00fd.<\/p>\n

Nick se nad nimi rozz\u00e1\u0159il. „Lidi, vy jste si mimo\u0159\u00e1dn\u011b podobn\u00ed!“<\/div>\n

Bill si povzdechl. „Ehm, ahoj. Omlouv\u00e1m se za n\u011bj. On je\u2026 tak trochu hloup\u00fd.“<\/div>\n
Kdy\u017e mu Bill v\u011bnoval mal\u00fd \u00fasm\u011bv, Tom jej cht\u011bl pr\u00e1v\u011b tady a te\u010f pol\u00edbit. Ale ani se nepohnul. „To je v po\u0159\u00e1dku.“ Odml\u010del se. Pot\u0159eboval ut\u00e9ct. „J\u00e1\u2026 Mus\u00edm j\u00edt.“<\/p>\n

Bill\u016fv obli\u010dej povadl a Toma z toho skute\u010dn\u011b zabolelo srdce. V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill \u010dekal n\u011bco v\u00edce. Kousl se do rtu a ud\u011blal krok vzad. „Jo, j\u00e1 taky.“ Bill p\u0159e\u0161l\u00e1pl, ne\u017e doslova odstr\u010dil Nicka z cesty a nap\u016fl b\u011b\u017eel a\u017e k hotelu, zat\u00edmco t\u00e1hl za sebou sv\u00e9ho blon\u010fat\u00e9ho kamar\u00e1da, kter\u00fd vyk\u0159ikoval, \u017ee m\u011bl pravdu. Tomovy o\u010di je oba sledovaly. Bill se kr\u00e1tce ohl\u00e9dl a pohled se mu zaml\u017eil. Tom se za nimi t\u00e9m\u011b\u0159 rozb\u011bhl. Vlastn\u011b i ud\u011blal krok vp\u0159ed. Ale zarazil se a ruce po stran\u00e1ch za\u0165al v p\u011bst.<\/p>\n

Oba dva, Bil i Tom, museli p\u0159edst\u00edrat, \u017ee jejich \u010derven\u00e9 o\u010di byly zp\u016fsobeny p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm piva a mo\u0159skou vodou.<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n

14. kv\u011btna 2013<\/p>\n

<\/strong> Bill z\u00edral na pizzu, kterou si pr\u00e1v\u011b objednal, s jednou rukou pod bradou. Pot\u00e9 se nesoust\u0159ed\u011bn\u011b postavil a zam\u00ed\u0159il k z\u00e1suvce v kuchyni ve sv\u00e9m byt\u011b – koupil si ten byt v dubnu za dobrou cenu – a vyt\u00e1hl sv\u00ed\u010dku. Pot\u00e9 ji zap\u00e1lil. Vypnul sv\u011btla a mal\u00fd plam\u00ednek oz\u00e1\u0159il m\u00edstnost. Polo\u017eil sv\u00ed\u010dku vedle pizzy. Smutn\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak jednou on a Tom m\u011bli ve\u010de\u0159i p\u0159i sv\u00ed\u010dk\u00e1ch s pizzou. Bylo to hloup\u00e9. Bylo to sladk\u00e9.<\/div>\n

Tom byl hladov\u00fd a objednal si pizzu, stejn\u011b jako Bill. Byli doma, m\u00e1ma a Gordon jeli na v\u00fdlet a nechali d\u016fm v jejich p\u00e9\u010di. Vypadla elekt\u0159ina, n\u011bkde se porouchal n\u011bjak\u00fd kabel, a oni se ocitli ve tm\u011b. Zap\u00e1lili n\u011bjak\u00e9 sv\u00ed\u010dky a Bill \u0159ekl, \u017ee mu to p\u0159ipom\u00edn\u00e1 ve\u010de\u0159i p\u0159i sv\u00ed\u010dk\u00e1ch. V\u017edycky n\u011bjakou cht\u011bl. Star\u0161\u00ed dvoj\u010de pak vyt\u00e1hlo tal\u00ed\u0159e a no\u017ee a hroznovou \u0161\u0165\u00e1vu – nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00edno – a p\u0159ipravili to na st\u016fl. „Rezervoval jsem pro n\u00e1s st\u016fl v kuchyni, kter\u00fd spln\u00ed tuhle tvoji romantickou touhu,“ bylo to, co mu Tom \u0159ekl. „Proto\u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed. Promi\u0148, m\u00e1m jen pizzu.“<\/p>\n

\u010cernovlas\u00fd mu\u017e zvedl sv\u00ed\u010dku, kterou pr\u00e1v\u011b zap\u00e1lil a sfoukl ji.<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

11. listopadu 2013<\/p>\n

<\/strong> Bylo r\u00e1no a Tom se probudil unaven\u00fd. V posledn\u00edch n\u011bkolika dnech nem\u011bl dostatek sp\u00e1nku kv\u016fli t\u00e9to nov\u00e9 kapele, kter\u00e1 dok\u00e1zala vykouzlit z\u00e1chvaty vzteku jako nafoukan\u00e9 p\u011btilet\u00e9 d\u011bcko. M\u011bl u\u017e dost jejich sra\u010dek a \u0159ekl jim, aby \u0161li k \u010dertu, ne\u017e se tu noc p\u0159edt\u00edm vr\u00e1til do sv\u00e9ho hotelov\u00e9ho pokoje. Nechal jejich mana\u017eera, aby se o to postaral. I bez t\u00e9to konkr\u00e9tn\u00ed kapely m\u011bl tucet dal\u0161\u00edch.<\/div>\n

Zamrk\u00e1n\u00edm zahnal svou \u00fanavu pry\u010d, ne\u017e popadl telefon. Chystal se zavolat mana\u017eerovi kapely a listoval ve sv\u00e9m seznamu kontakt\u016f. Zarazil se, kdy\u017e mu na obrazovce vysko\u010dilo jm\u00e9no Bill. Bylo to tak snadn\u00e9. Jen zm\u00e1\u010dknout jm\u00e9no a volat. Prost\u011b zm\u00e1\u010dknout.<\/div>\n
Nezm\u00e1\u010dkl. Nam\u00edsto toho zabo\u0159il svou tv\u00e1\u0159 pod p\u0159ikr\u00fdvku pot\u00e9, co polo\u017eil telefon na pr\u00e1zdnou stranu sv\u00e9 postele.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

25. prosince 2013<\/p>\n

<\/strong> Tom pr\u00e1v\u011b dorazil do domu sv\u00fdch rodi\u010d\u016f, a kdy\u017e vstoupil, byl p\u0159iv\u00edt\u00e1n sv\u00fdmi rodi\u010di, stejn\u011b jako babi\u010dkou a bratranci a synovci s nete\u0159emi. Pozdravil je s dychtiv\u00fdm nad\u0161en\u00edm, i kdy\u017e v duchu prokl\u00ednal ten mal\u00fd fakt, \u017ee Bill tady nen\u00ed, aby byl ob\u011bt\u00ed r\u016fzn\u00fdch rodinn\u00fdch ot\u00e1zek. Tom obvykle ode\u0161el ti\u0161e na balkon a\u2026 jeho telefon za\u010dal zvonit.<\/div>\n

Odt\u00e1hl se ze smrt\u00edc\u00edho sev\u0159en\u00ed teti\u010dek a str\u00fd\u010dk\u016f bl\u00edzko zadn\u00edch dve\u0159\u00ed a m\u00e1lem posko\u010dil vzru\u0161en\u00edm, nebo zem\u0159el hr\u016fzou, kdy\u017e na obrazovce spat\u0159il Billovo jm\u00e9no, jak mu vol\u00e1. Zvedl hlavu a nadechl se, ne\u017e hovor p\u0159ijal. Dostal ze sebe tich\u00e9: „Hal\u00f3?“<\/div>\n
Na druh\u00e9 stran\u011b bylo vte\u0159inu ticho a pot\u00e9 p\u0159i\u0161la odpov\u011b\u010f. „H-hal\u00f3. Ahoj, to jsem j\u00e1.“ Tom t\u00e9m\u011b\u0159 uronil slzu, kdy\u017e usly\u0161el Bill\u016fv hlas.<\/div>\n
Tom se sna\u017eil pochopit skute\u010dnost, \u017ee tohle je opravdov\u00e9, \u017ee Bill mu opravdu vol\u00e1. Kdy\u017e se vzpamatoval, vydechl ti\u0161e: „Jo, j\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
„Jen jsem cht\u011bl \u0159\u00edct vesel\u00e9 V\u00e1noce.“ Nastala kr\u00e1tk\u00e1 pauza. „No, vesel\u00e9 V\u00e1noce.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l, kdy\u017e to usly\u0161el. Ale posko\u010dil, kdy\u017e na n\u011bj jedna z tet hlasit\u011b zavolala jm\u00e9nem a po\u017eadovala jeho p\u0159\u00edtomnost pro n\u011bjakou ka\u017edoro\u010dn\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00ed \u0159e\u010d. Tom dlan\u00ed p\u0159ekryl telefon a odpov\u011bd\u011bl j\u00ed: „Omlouv\u00e1m se, mus\u00edte to zvl\u00e1dnout beze m\u011b. Tenhle hovor je ot\u00e1zkou \u017eivota a smrti.“ V\u0161ichni v m\u00edstnosti na n\u011bj z\u00edrali, ale p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se jej mohli zeptat \u00b4co je ot\u00e1zkou \u017eivota a smrti\u00b4, vyklouzl z posuvn\u00fdch dve\u0159\u00ed, je\u017e vedly na mal\u00fd balk\u00f3n, kter\u00fd Tom obvykle pou\u017e\u00edval, aby se dostal pry\u010d. Kdy\u017e byl o samot\u011b, odpov\u011bd\u011bl Billovi: „Tob\u011b taky vesel\u00e9 V\u00e1noce.“<\/div>\n
Nastalo ticho, ale v\u0159el\u00e9. Tom slab\u011b zaslechl n\u011bjak\u00fd hrom v pozad\u00ed Billova telefonu. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e mohl p\u0159ij\u00edt na to, jestli to bylo skute\u010dn\u00e9, nebo pouze z televize, Bill mu polo\u017eil ot\u00e1zku. „Jak se m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Je mi\u2026 fajn, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „A co ty?“<\/div>\n
„N\u00e1podobn\u011b, n\u00e1podobn\u011b. Po\u0159\u00e1d jsem uv\u00edzl\u00fd v Thajsku z toho focen\u00ed a pr\u0161\u00ed a\u2026 Omlouv\u00e1m se. Bl\u00e1bol\u00edm.“ Omluvil se rychle Bill. Tom ho skute\u010dn\u011b poslouchal a byl v pohod\u011b s t\u00edm, \u017ee mu Bill n\u011bco vypr\u00e1v\u011bl, ale jeho mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de si myslelo, \u017ee mus\u00ed p\u0159estat. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee se Bill c\u00edtil trapn\u011b za to bl\u00e1bolen\u00ed po tom, co se mezi nimi p\u0159ed lety stalo.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se pot\u00e9 uchechtl. Zd\u00e1lo se mu vtipn\u00e9, \u017ee se v\u0161echno tak zm\u011bnilo, ale \u017ee to tak p\u0159ece nen\u00ed dob\u0159e. „To je okay,“ \u0159ekl. Tom se p\u0159inutil, aby tuhle z\u00e1le\u017eitost s Billem vy\u0159e\u0161il. Nechali to b\u00fdt u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. N\u011bco z toho studen\u00e9ho vzduchu jej p\u0159im\u011blo myslet l\u00e9pe. „Mus\u00edme si promluvit.“<\/div>\n
Nastala dlouh\u00e1 pauza, a\u017e si Tom myslel, \u017ee linka byla odpojena. Musel si odt\u00e1hnout telefon od ucha a pod\u00edvat se na ub\u00edhaj\u00edc\u00ed vte\u0159iny hovoru, aby se ujistil, \u017ee st\u00e1le b\u011b\u017e\u00ed, ne\u017e si jej pr\u00e1v\u011b v\u010das vr\u00e1til zp\u011bt, aby sly\u0161el Billa zakoktat. „J\u00e1\u2026“ za\u010dal Bill. Pak se odml\u010del. Nastalo dal\u0161\u00ed ticho. Tom se rozhodl, \u017ee by m\u011bl p\u0159evz\u00edt konverzaci.<\/div>\n
„Mus\u00edme si promluvit,“ zopakoval. „Kdy se sem vr\u00e1t\u00ed\u0161?“<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

28. prosince 2014<\/p>\n

<\/strong> Bill si pr\u00e1v\u011b za\u010dal broukat spolu s p\u00edsn\u00ed, kter\u00e1 hr\u00e1la v pozad\u00ed, kdy jeho tv\u00e1\u0159 p\u0159iv\u00edtala m\u011bkk\u00fd polibek. Usm\u00e1l se a zav\u0159el o\u010di, kdy\u017e rty zam\u00ed\u0159ily n\u00ed\u017e, po jeho krku a pomalu se vracely zp\u011bt vzh\u016fru. „Bo\u017ee, ty jsi tak n\u00e1dhern\u00fd, \u017ee je to prost\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e9,“ zalichotil mu chraplav\u00fd hlas.<\/div>\n

„Oh, zmlkni, jen d\u00e1v\u00e1\u0161 komplimenty s\u00e1m sob\u011b.“<\/div>\n
Tom se uchechtl. „To d\u00e1v\u00e1m. Ale zase, mo\u017en\u00e1, \u017ee ne.“ Bill oto\u010dil hlavu a Tom mu vyhov\u011bl, p\u0159itiskl sv\u00e9 rty proti druh\u00fdm rt\u016fm a vyjad\u0159oval l\u00e1sku skrz tu lehkou v\u00fdm\u011bnu.<\/p>\n

Billovi trvalo t\u0159i dny, ne\u017e sebral odvahu se s Tomem setkat 28. prosince, p\u0159ed rokem. Setkali se v Billov\u011b byt\u011b. Kdy\u017e Tom vstoupil, nedok\u00e1zal myslet na nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen Billa obejmout. Nepustil jej, dokonce ani kdy\u017e Bill zav\u00edral dve\u0159e – kopnut\u00edm, jinou mo\u017enost nem\u011bl. Ale nakonec jej pustil, kdy\u017e Bill za\u010dal plakat a mumlat nesrozumiteln\u00e9 \u00b4chyb\u00ed\u0161 mi\u00b4. Tom \u0159ekl jen jedinou v\u011btu, ne\u017e se zhroutil taky. „Miluju t\u011b.“<\/p>\n

Byli ofici\u00e1ln\u011b milenci po dobu jednoho roku a na ni\u010dem jin\u00e9m jim nez\u00e1le\u017eelo v\u00edc. Nikdo z jejich p\u0159\u00e1tel nebo rodiny to samoz\u0159ejm\u011b nev\u011bd\u011bl, ale to nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9, dokud m\u011bli jeden druh\u00e9ho.<\/div>\n

Bill se usm\u00e1l, kdy\u017e jej Tom pol\u00edbil na nos. Tom se uchechtl, kdy\u017e jej Bill objal a vtiskl mu polibek na u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek.<\/p>\n

Jo, na ni\u010dem jin\u00e9m nez\u00e1le\u017eelo.<\/p>\n

autor: Panthere<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Panthere Zuzutranslate o.p.s. uv\u00e1d\u00ed: Opo\u017ed\u011bn\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rek :o) P\u0159edstavte si, \u017ee tenhle d\u00e1re\u010dek mi od Zuzu p\u0159ist\u00e1l na mejlu dnes r\u00e1no. Pov\u00eddka, kterou se v\u00e1m Zuzu rozhodla p\u0159elo\u017eit, byla na THF zve\u0159ejn\u011bna 26. prosince, je naprosto \u00fa\u017easn\u00e1. Napsala ji autorka jm\u00e9nem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-3455","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3455","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3455"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3455\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3455"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3455"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3455"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}