{"id":3456,"date":"2014-12-29T15:00:00","date_gmt":"2014-12-29T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3445"},"modified":"2014-12-29T15:00:00","modified_gmt":"2014-12-29T14:00:00","slug":"autumn-leaves-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/12\/29\/autumn-leaves-12\/","title":{"rendered":"Autumn Leaves 12."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille? Mysl\u00edm si, \u017ee je \u0161koda, \u017ee zat\u00edm tu nem\u016f\u017ee\u0161 pracovat,“ lou\u010dila se Amy s Billem, kter\u00fd byl na odchodu. „D\u011bti si na tebe zvykly, maj\u00ed t\u011b r\u00e1dy. A nav\u00edc\u2026 Jsi hrozn\u011b \u0161ikovn\u00fd.“<\/div>\n
„No, d\u011bkuju,“ zamrkal Bill a pousm\u00e1l se. Tohle by od Amy zrovna ne\u010dekal. Pro\u010d to ale \u0159\u00edkala, kdy\u017e bylo teprve \u00fater\u00fd? M\u011bl p\u0159ed sebou je\u0161t\u011b t\u0159i dny, ne\u017e bude muset j\u00edt \u00fapln\u011b. „Ale j\u00e1 odch\u00e1z\u00edm a\u017e v p\u00e1tek, je\u0161t\u011b se stihneme rozlou\u010dit,“ zapnul si kab\u00e1t a posadil na hlavu \u010depici. Zkontroloval, jestli m\u00e1 v kapse pap\u00edrek, kter\u00fd si tam strkal r\u00e1no. M\u011bl na n\u011bm napsanou adresu, kde m\u011bl pracovat Tom. Na\u0161el si ji jednodu\u0161e – do vyhled\u00e1va\u010de sta\u010dilo napsat jeho jm\u00e9no. Jen se modlil, aby byla adresa pracovi\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d aktu\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale j\u00e1 m\u00e1m od z\u00edtra dovolenou. Budu r\u00e1da, pokud se je\u0161t\u011b uvid\u00edme. P\u0159eju ti hodn\u011b \u00fasp\u011bch\u016f,“ stoupla si k n\u011bmu bl\u00ed\u017e a jen tak p\u0159\u00e1telsky ho obejmula.<\/div>\n
„D\u011bkuju. A ty si u\u017eij dovolenou,“ usm\u00e1l se Bill a po chvilce se odt\u00e1hl. „Te\u010f m\u011b ale omluv, u\u017e mus\u00edm opravdu j\u00edt,“ skousnul si ret. Byl nerv\u00f3zn\u00ed, b\u00e1l se Tomovy reakce. Ale kdy\u017e mohl za n\u00edm on, nav\u00edc a\u017e dom\u016f, tak si snad tak\u00e9 mohl dovolit neohl\u00e1\u0161enou n\u00e1v\u0161t\u011bvu, ne?<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 rande?“ naklonila \u017eena hlavu. Byla opravdu zv\u011bdav\u00e1 a podle toho, jak Bill zrudnul, odpov\u011bd\u011bla si sama.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkal bych tomu tak,“ zakroutil hlavou \u010dernovl\u00e1sek. Zhluboka d\u00fdchal. Nech\u00e1pal, pro\u010d jsou v\u0161echny \u017eensk\u00e9 tak zv\u011bdav\u00e9.<\/div>\n
„Je mi to jasn\u00fd, taky jsem byla mlad\u00e1 jako ty,“ zasm\u00e1la se a m\u00e1vla rukou. „U\u017eij si to, a\u0165 je to cokoliv. Ahoj.“<\/div>\n
„Umh, jo, super. D\u011bkuju,“ k\u00fdvnul Bill a s\u00e1hl na kliku u dve\u0159\u00ed. Otev\u0159el je a na Amy se oto\u010dil. „Ahoj,“ m\u00e1vnul j\u00ed a d\u016fm opustil.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Jakmile vy\u0161el ven, zabalil se v\u00edc do kab\u00e1tu. U\u017e byla p\u016flka listopadu, nebylo se \u010demu divit, \u017ee je vzduch tak studen\u00fd. Z kapsy vyndal pap\u00edrek a pod\u00edval se na spoje. Koukl z\u00e1rove\u0148 na \u010das na hodink\u00e1ch a spokojen\u011b se usm\u00e1l. Za p\u011bt minut mu jede autobus, kter\u00fdm se dostane bl\u00ed\u017ee do centra, kde p\u0159estoup\u00ed na metro. Zat\u00edm v\u0161e vych\u00e1zelo podle pl\u00e1nu a tak doufal, \u017ee mu ho nic nezhat\u00ed. Nap\u0159\u00edklad Tomovo obchodn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed.<\/em> P\u0159\u00e1l si, aby ho sm\u011bl vid\u011bt alespo\u0148 chvilku, mo\u017en\u00e1 by mu sta\u010dilo pozdravit ho a byl by spokojen\u00fd. Prost\u011b cokoliv. A\u0165 bojoval s\u00e1m se sebou jakkoliv, musel si pomalu p\u0159izn\u00e1vat, \u017ee v tom l\u00edt\u00e1 a\u017e po u\u0161i. P\u0159esto se tomu sna\u017eil br\u00e1nit, alespo\u0148 prozat\u00edm.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bill u\u017e skoro st\u00e1l p\u0159ed n\u011bkolikapatrovou budovou. U\u017e sta\u010d\u00ed jen p\u0159ej\u00edt silnici a bude tam. Skoro by se zd\u00e1lo, \u017ee po hodinov\u00e9 cest\u011b tohle bude to nejjednodu\u0161\u0161\u00ed, ale opak byl pravdou. Po\u0159\u00e1d se je\u0161t\u011b mohl oto\u010dit a jet dom\u016f. D\u011blal by, jako by se tohle nestalo a Tomovi by jen napsal smsku.<\/em> Skousnul si ret. Necht\u011bl b\u00fdt srab, kdy\u017e se dostal tak daleko, ale\u2026 Zakroutil hlavou a je\u0161t\u011b jednou se na budovu pod\u00edval. P\u00e1rkr\u00e1t se nadechl a vydechl a \u0161el k p\u0159echodu. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, proto\u017ee akor\u00e1t, kdy\u017e k n\u011bmu do\u0161el, rozsv\u00edtil se zelen\u00fd pan\u00e1\u010dek. Silnici t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159eb\u011bhl a bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed ve\u0161el do budovy. Ned\u00edval se ani napravo ani nalevo, prost\u011b \u0161el. Zastavil se a\u017e u recepce, kde sed\u011bla \u017eena ve st\u0159edn\u00edch letech.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den,“ pozdravil slu\u0161n\u011b Bill. „Jdu za panem Tr\u00fcmperem.“<\/div>\n

„Vy jste ta nov\u00e1 asistentka?“ \u0159ekla nevrle. „Jm\u00e9no?“<\/div>\n
„Umh, jo\u2026 tedy ano,“ k\u00fdvl \u010dernovl\u00e1sek. „Jsem Kaulitz. Bill Kaulitz,“ zmaten\u011b se usm\u00e1l. Co tohle m\u011blo znamenat? Jak\u00e1 asistentka, sakra?!<\/em> \u017dena za\u010dala listovat v pap\u00edrech a nesouhlasn\u011b nakr\u010dila obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Dob\u0159e, asi m\u011b neinformovali o zm\u011bn\u011b. Posledn\u00ed patro, v\u00fdtahem tady,“ k\u00fdvla k v\u00fdtahu a zase se d\u00e1l v\u011bnovala svoj\u00ed pr\u00e1ci – vy\u0159izov\u00e1n\u00ed telefon\u016f.<\/div>\n
„D\u011bkuji, na shledanou,“ rozlou\u010dil se Bill a \u0161el k v\u00fdtahu. To v\u00ed\u0161, \u017ee jo, sbohem, ty babizno,<\/em> \u0159\u00edkal si v duchu. P\u0159ivolal si v\u00fdtah a nasucho polknul. Za p\u00e1r minut se u\u017e m\u011bl setkat s Tomem. Pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 se p\u0159ekontroloval v zrcadle a vyt\u00e1hl z kabelky pudr. Trochu se p\u0159epudroval – p\u0159i\u0161lo mu, \u017ee se lesknul. Cht\u011bl vypadat skv\u011ble.<\/p>\n

Bill vystoupil z v\u00fdtahu, kdy\u017e hlas ohl\u00e1sil posledn\u00ed t\u0159ic\u00e1t\u00e9 patro. Pustil ret, kter\u00fd si zase kousal. D\u011blal to poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e byl nerv\u00f3zn\u00ed. Tak r\u00e1d by si dodal odvahu, ale netu\u0161il, \u010d\u00edm to m\u00e1 ud\u011blat. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe, ocitl se ve velik\u00e9 hale. V\u0161e bylo v tlumen\u00fdch barv\u00e1ch, vypadalo to tady neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u010dist\u011b. Naproti v\u00fdtahu byla dal\u0161\u00ed recepce, kde sed\u011bla Tomova asistentka. Bill doufal, \u017ee tahle bude alespo\u0148 p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ta dole.<\/div>\n

„Dobr\u00fd den,“ \u010dernovl\u00e1sek nasadil \u00fasm\u011bv. „Jsem Bill Kaulitz, nov\u00fd asistent.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, u\u017e o v\u00e1s v\u00edm,“ usm\u00e1la se blond\u00fdnka a pot\u0159\u00e1sla Billovi rukou. „Pan Tr\u00fcmper mi sice ne\u0159ekl, \u017ee sv\u00e9 rozhodnut\u00ed nakonec zm\u011bnil, ale to nevad\u00ed. Zavedu v\u00e1s k n\u011bmu,“ obe\u0161la recepci a Bill si v\u0161iml jej\u00edho mal\u00e9ho b\u0159\u00ed\u0161ka. Tak proto bude m\u00edt Tom novou asistentku.<\/em><\/div>\n
Blond\u00fdnka zaklepala na dve\u0159e a na Tomovo vyzv\u00e1n\u00ed otev\u0159ela. Ve\u0161la dovnit\u0159 sama, aby Toma s celou situac\u00ed sezn\u00e1mila a po chvilce ze dve\u0159\u00ed vylezla.<\/div>\n
„M\u016f\u017eete j\u00edt dovnit\u0159, pan Tr\u00fcmper o v\u00e1s v\u00ed.“<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek uposlechl a ve\u0161el do Tomovy kancel\u00e1\u0159e. \u00da\u017easem vydechl. M\u00edstnost byla skoro stejn\u011b tak velk\u00e1 jako hala, za\u0159\u00edzen\u00e1 byla ve stejn\u00e9m stylu. Pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd se pobaven\u011b usm\u00edval.<\/div>\n

„Ahoj\u2026“ usm\u00e1l se Bill a koukl Tomovi do o\u010d\u00ed. Ten mu pohled ochotn\u011b opl\u00e1cel.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, m\u016fj nov\u00fd asistente. Op\u011bt v\u00e1m to moc slu\u0161\u00ed,“ polo\u017eil sv\u00e9 dlan\u011b na Billovy boky a jemn\u011b ho pol\u00edbil. Ten sebou ale cuknul a ud\u011blal krok zp\u00e1tky. S takovou formou pozdravu nepo\u010d\u00edtal.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1\u2026“ zakroutil hlavou. Co mu m\u011bl tak \u0159\u00edct? Kdyby \u0159ekl, \u017ee mu chyb\u011bl, akor\u00e1t by se mu vysm\u00e1l, kdy\u017e te\u010f cuknul.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm. U\u017e to neud\u011bl\u00e1m, hm? Ne, kdy\u017e nebude\u0161 s\u00e1m cht\u00edt. Ale m\u00e1\u0161 tak kr\u00e1sn\u00e9 rty, \u017ee jsem nemohl odolat,“ usm\u00e1l se Tom a uk\u00e1zal na b\u00edl\u00fd ko\u017een\u00fd gau\u010d u st\u011bny. „Posad\u00edme se? M\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, co t\u011b p\u0159ivedlo a\u017e sem,“ s\u00e1m se posadil a na op\u011bradlo si polo\u017eil ruku. Jednu nohu polo\u017eil skr\u010denou na gau\u010d, \u010dekal, ne\u017e se k n\u011bmu p\u0159id\u00e1 Bill. Zaj\u00edmalo ho, co sem \u010dernovl\u00e1ska p\u0159iv\u00e1d\u011blo. Nedal mu v\u011bd\u011bt, \u017ee p\u0159ijde, p\u0159ekvapil ho. P\u0159\u00edjemn\u011b, o tom \u017e\u00e1dn\u00e1.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u00e1l se Bill a sundal si \u010depici a kab\u00e1t. Oboj\u00ed pov\u011bsil na v\u011b\u0161\u00e1k vedle gau\u010de a posadil se k Tomovi. Znovu si ho prohl\u00e9dl. Na ve\u010de\u0159i ho vid\u011bl ve form\u00e1ln\u00edm oble\u010den\u00ed, ale nem\u011bl kravatu tak jako te\u010f. Vykouzlilo mu to \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i, vypadal \u00fapln\u011b jinak. Mnohem star\u0161\u00ed ne\u017e on, p\u0159itom byli ve stejn\u00e9m v\u011bku. Ml\u010del, nevysv\u011btloval d\u016fvod sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy. Ani nev\u011bd\u011bl, co m\u011bl \u0159\u00edct, aby to nevypadalo hloup\u011b. Pomalu si ol\u00edzl rty, zachv\u011bl se p\u0159i vzpom\u00ednce na polibek. Pro\u010d ho jenom pol\u00edbil? V parku se l\u00edbali, znamenalo to snad, \u017ee budou i te\u010f, poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se uvid\u00ed?<\/p>\n

„A pak kdo z\u00edr\u00e1,“ p\u0159eru\u0161il hrobov\u00e9 ticho po chv\u00edli Tom sv\u00fdm sm\u00edchem. „P\u0159ijdu si blb\u011b, kdy\u017e vedle tebe sed\u00edm takhle oble\u010denej. Taky ti to p\u0159ijde hloup\u00fd?“<\/div>\n

„Ne, v\u016fbec ne,“ zakroutil Bill hlavou a usm\u00e1l se. „Sp\u00ed\u0161 naopak, opravdu ti to moc slu\u0161\u00ed,“ pohladil ho po ruce, kterou m\u011bl polo\u017eenou na op\u011bradle.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ k\u00fdvl Tom a chytl \u010dernovl\u00e1ska za ruku, kterou m\u011bl polo\u017eenou na t\u00e9 jeho. P\u0159itiskl rty na h\u0159bet jeho dlan\u011b. „Tob\u011b taky, ale to jsem ti u\u017e \u0159\u00edkal. Jde\u0161 od d\u011bt\u00ed?“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak, skon\u010dil jsem d\u0159\u00edv, tak\u2026 Napadlo m\u011b, \u017ee bych se za tebou mohl stavit,“ zase si skousnul ret.<\/div>\n
„Bille, ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee t\u011b to napadlo jen tak. Musel sis naj\u00edt adresu a tak v\u0161echno,“ zasm\u00e1l se Tom a zakroutil hlavou. A\u010dkoliv by v\u011b\u0159il r\u00e1d, byl celkem skeptick\u00fd. Necht\u011bl si nechat namluvit, \u017ee \u0161el Bill jen tak kolem a napadlo ho to. Nav\u00edc nemohl v\u011bd\u011bt, kde pracuje, musel si to naj\u00edt na internetu. O sv\u00e9 pr\u00e1ci mu nic ne\u0159\u00edkal.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak\u2026 p\u0159izn\u00e1v\u00e1m,“ zasm\u00e1l se Bill. Jak bylo mo\u017en\u00e9, aby ho Tom tak rychle prokouknul?<\/em> „Cht\u011bl jsem t\u011b p\u0159ekvapit. Tak, jako ty m\u011b v sobotu,“ pokr\u010dil rameny a Toma za ruku chytil stejn\u011b jako v parku. Pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. „Povedlo se mi to?“<\/div>\n
„To teda. Myslel jsem, \u017ee tu um\u0159u nudou. Sam\u00e9 pap\u00edry,“ zakroutil Tom hlavou a pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i. „V\u00ed\u0161 jak mi zlep\u0161it den.“<\/div>\n
„Opravdu jsem ti ho zlep\u0161il?“<\/div>\n
„Jo, mohl bys to d\u011blat \u010dast\u011bji,“ \u0159ekl Tom potichu. „M\u016f\u017eu?“ naklonil se mu ke rt\u016fm. A p\u0159iv\u0159el v nad\u011bji o\u010di. Zatracen\u011b moc si p\u0159\u00e1l, aby \u010dernovl\u00e1sek svolil alespo\u0148 k jednomu polibku. Bill neznateln\u011b k\u00fdvl.<\/div>\n
„Polib m\u011b,“ za\u0161eptal a spokojen\u011b vydechl. P\u0159itiskl rty na Tomovy a pomalu ho pol\u00edbil. Tom mu to okam\u017eit\u011b oplatil a pohladil ho po t\u00fdle, za kter\u00fd si ho p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e. Za\u010dal ho l\u00edbat, c\u00edtil se u toho tak\u2026 skv\u011ble, \u00fa\u017easn\u011b, nepopsateln\u011b. Zapl\u00e9tal prsty do Billov\u00fdch dlouh\u00fdch havran\u00edch vlas\u016f, on ho hladil po z\u00e1dech a do rt\u016f se mu trochu usm\u00edval.<\/p>\n

„Sem opravdu nem\u016f\u017eete, v\u00e1\u0161 mu\u017e m\u00e1-\u2026“ sle\u010dna asistentka ani nestihla dokon\u010dit svoji v\u011btu. P\u0159etahovala se s Ashley o kliku a sna\u017eila se ji nepustit dovnit\u0159. Bohu\u017eel marn\u011b. Nejen\u017ee Ashley m\u011bla v\u00edce s\u00edly, proto\u017ee nebyla v jin\u00e9m stavu, ale tak\u00e9 opravdu cht\u011bla dovnit\u0159. Pot\u0159ebovala mluvit s Tomem. Okam\u017eit\u011b, sch\u016fzka nesch\u016fzka.<\/div>\n

„M\u016f\u017eu, je to m\u016fj man\u017eel,“ pod\u00edvala se na pohovku a nasucho polkla. Ve chv\u00edli, kdy pohledem spo\u010dinula na dvou mlad\u00fdch mu\u017e\u00edch, by se v n\u00ed krve nedo\u0159ezal.<\/div>\n
Chlapci, jakmile sly\u0161eli k\u0159ik, rychle se od sebe odt\u00e1hli. Bylo u\u017e ale pozd\u011b – Ashley vid\u011bla, jak se l\u00edbali. St\u00e1la, ml\u010dela, d\u00edvala se na Toma a po tv\u00e1\u0159\u00edch j\u00ed st\u00e9kaly slzy. Absolutn\u011b nev\u011bd\u011bla, co m\u00e1 na tohle \u0159\u00edct. Jak v\u016fbec Tom mohl? Chyb\u011blo mu snad n\u011bco doma? V \u010dem byl ten vychovatel lep\u0161\u00ed?<\/em> Napadaly ji v\u0161emo\u017en\u00e9 ot\u00e1zky. Posadila se na \u017eidli a p\u0159iv\u0159ela o\u010di. Cht\u011bla vysv\u011btlen\u00ed a to hned.<\/p>\n

„Tome, co to\u2026 Co to m\u00e1 znamenat?“ za\u0161eptala zlomen\u011b a pohl\u00e9dla na sv\u00e9ho mu\u017ee. V\u0161imla si tak i Billa, kter\u00fd se rychle soukal do kab\u00e1tu a je\u0161t\u011b rychleji odch\u00e1zel. Vypadl doslova jako hasi\u010d.<\/div>\n

„Ashley, zlato\u2026“ Tom si klekl p\u0159ed man\u017eelku a chytl ji za ruku. Ta mu ji ale vytrhla.<\/div>\n
„Vysv\u011btli mi to. Tohle\u2026 Tome, co ti doma chyb\u00ed?“ potichu vzlykla a ot\u0159ela si o\u010di. „Ty p\u0159eci nejsi gay.“<\/div>\n
Tom nasucho polknul. M\u011bl lh\u00e1t? Mo\u017en\u00e1 ano, bude to rozhodn\u011b lep\u0161\u00ed, ne\u017e j\u00edt ven s celou pravdou. Tu se Ashley nesm\u00ed nikdy dozv\u011bd\u011bt a on mus\u00ed na Billa zapomenout. Okam\u017eit\u011b, i kdy\u017e to bude moc t\u011b\u017ek\u00e9. Nebo se s n\u00edm l\u00e9pe skr\u00fdvat\u2026<\/em><\/div>\n
„Nic mi nechyb\u00ed,“ zakroutil hlavou a skousnul si ret. „J\u00e1 to neud\u011blal, j\u00e1-\u2026“<\/div>\n
„Tome, l\u00edbal jsi ho. Nejsem slep\u00e1,“ zasy\u010dela brunetka. „Pro\u010d? Sakra\u2026 Pro\u010d?!“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 ho necht\u011bl l\u00edbat. Bill\u2026 J\u00e1 nev\u00edm, je mnou jako posedl\u00fd. Po\u0159\u00e1d mi p\u00ed\u0161e, dokonce sem za mnou p\u0159i\u0161el. Ohl\u00e1sil se jako m\u016fj nov\u00fd asistent, ch\u00e1pe\u0161 to?“ zakroutil hlavou. Nebylo p\u011bkn\u00e9, \u017ee si takhle vym\u00fd\u0161lel, \u017ee na Billa d\u00e1val celou vinu, ale byl v situaci, kdy si vyb\u00edrat opravdu nemohl. Ashley se na n\u011bj pod\u00edvala a vyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„On po tob\u011b vyjel?“ vyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed. Nev\u011b\u0159ila sv\u00e9mu man\u017eelovi ani slovo. Takov\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f j\u00ed v redakci pro\u0161lo mraky, nav\u00edc se Tom p\u0159i l\u00edb\u00e1n\u00ed Billa ani netv\u00e1\u0159il, \u017ee by to d\u011blal nedobrovoln\u011b.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak. Je to hrozn\u00fd, vi\u010f?“<\/div>\n
„Jo, to m\u00e1\u0161 pravdu,“ vydechla Ashley. „Ale u\u017e se s n\u00edm nemus\u00ed\u0161 vid\u011bt. Asistentka ho sem nepust\u00ed, v d\u011btsk\u00e9m domov\u011b u\u017e bude kon\u010dit a snad nebude tak drz\u00fd, aby p\u0159i\u0161el k n\u00e1m dom\u016f,“ trochu se usm\u00e1la a sna\u017eila se sv\u00fdm slov\u016fm v\u011b\u0159it. Pot\u0159ebovala vymyslet, jak si k sob\u011b Toma p\u0159it\u00e1hnout tak, aby nechodil jinam. Pot\u0159ebovala j\u00edt dom\u016f, aby si tam zpracovala n\u011bjak\u00fd pl\u00e1n.<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu. P\u016fjdeme spolu dom\u016f?“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 se projdu. Uvid\u00edme se doma ve\u010der, hm? Ve\u010de\u0159e bude v \u0161est. P\u0159esn\u011b v \u0161est,“ \u0159ekla brunetka trochu v\u00fdhru\u017en\u00fdm hlasem a zvedla se ze \u017eidle. Ode\u0161la stejn\u011b rychle, jako p\u0159i\u0161la.<\/p>\n

Tom se posadil na \u017eidli a za Ashley se d\u00edval. V kancel\u00e1\u0159i z\u016fstal \u00fapln\u011b s\u00e1m. Bez Ashley, i bez Billa. Bez Billa, na kter\u00e9ho hodil v\u0161echnu vinu. Bylo mu \u0161patn\u011b ze sebe samotn\u00e9ho.<\/p>\n

autor: Catherine<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine „Bille? Mysl\u00edm si, \u017ee je \u0161koda, \u017ee zat\u00edm tu nem\u016f\u017ee\u0161 pracovat,“ lou\u010dila se Amy s Billem, kter\u00fd byl na odchodu. „D\u011bti si na tebe zvykly, maj\u00ed t\u011b r\u00e1dy. A nav\u00edc\u2026 Jsi hrozn\u011b \u0161ikovn\u00fd.“ „No, d\u011bkuju,“ zamrkal Bill a pousm\u00e1l se.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[607],"tags":[],"class_list":["post-3456","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-autumn-leaves"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3456","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3456"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3456\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3456"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3456"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3456"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}