{"id":347,"date":"2018-11-10T16:00:00","date_gmt":"2018-11-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=342"},"modified":"2018-11-10T16:00:00","modified_gmt":"2018-11-10T15:00:00","slug":"there-i-ll-be-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/11\/10\/there-i-ll-be-10\/","title":{"rendered":"There I’ll Be 10."},"content":{"rendered":"
autor: Ainee<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill d\u011bl\u00e1 hostitele<\/strong><\/div>\n
\n

Kdy\u017e se Bill vr\u00e1til zp\u00e1tky do domu pot\u00e9, co vysadil Andrease na n\u00e1dra\u017e\u00ed, cateringov\u00e1 spole\u010dnost u\u017e dorazila, a dokonce se uk\u00e1zalo i n\u011bkolik truchl\u00edc\u00edch. Bill zaparkoval auto na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b a vydal se k domu. Sotva se dostal do dve\u0159\u00ed, kdy\u017e byl doslova p\u0159epaden star\u0161\u00ed d\u00e1mou. Nebyl si tak \u00fapln\u011b jist\u00fd, kdo to je, a tak tam jen nehybn\u011b st\u00e1l, zat\u00edmco jej obj\u00edmala a znovu a znovu mu pov\u00eddala, jak moc lituje jeho ztr\u00e1ty. Z jej\u00edho parf\u00e9mu se mu zvedal \u017ealudek a jej\u00ed kostnat\u00e9 prsty jej nep\u0159\u00edjemn\u011b pevn\u011b sv\u00edraly kolem ramen. Byl to dokonal\u00fd za\u010d\u00e1tek toho, co se nepochybn\u011b prom\u011bn\u00ed v p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 odpoledne.<\/p><\/div>\n

Jemn\u011b ji odstr\u010dil, zdvo\u0159ile se na ni usm\u00e1l, a kone\u010dn\u011b se na ni mohl po\u0159\u00e1dn\u011b pod\u00edvat, aby zjistil, kdo to vlastn\u011b je. Zd\u00e1la se mu lehce pov\u011bdom\u00e1 a on usoudil, \u017ee to bude jedna z otcov\u00fdch tet. Alespo\u0148 to p\u0159edpokl\u00e1dal.<\/div>\n
\n

Rychle pro\u0161el kolem ostatn\u00edch host\u016f a unikl do kuchyn\u011b, kde u\u017e byla v\u011bt\u0161ina j\u00eddla p\u0159ipravena k pod\u00e1v\u00e1n\u00ed na st\u016fl. V\u011bd\u011bl, \u017ee lid\u00e9 z cateringu odejdou, jakmile bude v\u0161e p\u0159ipraven\u00e9, a ta my\u0161lenka se mu l\u00edbila. \u010c\u00edm m\u00e9n\u011b lid\u00ed, t\u00edm l\u00e9pe. Zaslechl zvuk otev\u00edr\u00e1n\u00ed a zav\u00edr\u00e1n\u00ed hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed a hlasit\u011b vzdychl, t\u011b\u017ece se op\u0159el o kuchy\u0148sk\u00fd st\u016fl. P\u0159\u00e1l si, aby u\u017e nikdo dal\u0161\u00ed nep\u0159i\u0161el a aby ti, kte\u0159\u00ed u\u017e tam byli, zase rychle ode\u0161li.<\/p><\/div>\n

Nakoukl dve\u0159mi do ob\u00fdvac\u00edho pokoje a spat\u0159il malou skupinku \u017een, asi \u010dty\u0159icetilet\u00fdch, ti\u0161e si pov\u00eddaj\u00edc\u00edch a sem tam ukazuj\u00edc\u00edch na obrazy na zdech a kolem po pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edstnosti. Mo\u017en\u00e1 to nebyl zase a\u017e tak dobr\u00fd n\u00e1pad, sundat v\u0161echny rodinn\u00e9 fotografie. V duchu se nakopnul, v\u011bd\u011bl, \u017ee se jej na to budou pt\u00e1t.<\/div>\n
Rezignoval na sv\u016fj osud a ve\u0161el do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kde se nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b posadil na gau\u010d. Okam\u017eit\u011b z\u00edskal spole\u010dnost, dal\u0161\u00ed \u017eenu ve st\u0159edn\u00edch letech, kter\u00e1 jej o\u010dividn\u011b znala a jej\u00ed\u017e tv\u00e1\u0159 Bill nepozn\u00e1val.<\/div>\n
\n

„Ach, ty m\u016fj chud\u00e1\u010dku,“ pronesla p\u0159ehnan\u00fdm zp\u016fsobem. „Jak se dr\u017e\u00ed\u0161?“ Jemn\u011b jej pohladila po pa\u017ei a v\u011bnovala mu n\u011bco, co z\u0159ejm\u011b m\u011bl b\u00fdt povzbuzuj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv.<\/p><\/div>\n

Bill nasadil fale\u0161n\u00fd \u00fasm\u011bv a ujistil ji, \u017ee je mu fajn.<\/div>\n
Protrp\u011bl dv\u011b hodiny l\u00edtostiv\u00fdch pohled\u016f a povzbuzuj\u00edc\u00edch \u00fasm\u011bv\u016f, ne\u017e se rozhodl, \u017ee u\u017e toho m\u00e1 dost. Doufal, \u017ee nen\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pr\u016fhledn\u00fd, kdy\u017e se omluvil se slovy, \u017ee pot\u0159ebuje \u010derstv\u00fd vzduch, a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Jakmile se za n\u00edm zav\u0159ely, zhluboka se nadechl. V dom\u011b u\u017e se c\u00edtil klaustrofobicky a m\u011bl radost, \u017ee u\u017e je mimo ty obt\u011b\u017euj\u00edc\u00ed zdi. Up\u0159\u00edmn\u011b u\u017e se nec\u00edtil na to, aby tam z\u016fstal, a tak utekl.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Nedostal se v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 daleko, kdy\u017e po jeho boku zastavilo auto. Se snahou ignorovat jeho p\u0159\u00edtomnost kolem sebe pevn\u011bji ut\u00e1hl sv\u00e9 pa\u017ee a zrychlil krok.<\/div>\n
„Nachlad\u00ed\u0161 se, pokud bude\u0161 chodit po venku oble\u010den\u00fd takhle,“ zavolal na n\u011bj hlas.<\/div>\n
Bill se u\u017e tak nach\u00e1zel ve \u0161patn\u00e9 n\u00e1lad\u011b a nepot\u0159eboval, aby mu n\u011bkdo \u0159\u00edkal, co by m\u011bl a nem\u011bl d\u011blat. Vztekle se zastavil a oto\u010dil se, jen aby za\u010dal s pou\u010dov\u00e1n\u00edm o tom, jak se m\u00e1 ka\u017ed\u00fd starat s\u00e1m o sebe: „Hele, j\u00e1…“ Odml\u010del se, kdy\u017e na\u0161el s\u00e1m sebe, jak hled\u00ed do Tomovy tv\u00e1\u0159e. Bill\u016fv vztek byl pry\u010d spolu se zbytkem jeho my\u0161lenek. Nemohl promluvit ani se pohnout. St\u00e1l naprosto bez hnut\u00ed a s otev\u0159en\u00fdmi \u00fasty z\u00edral na druh\u00e9ho mu\u017ee. Opravdu tam byl. Tom tady skute\u010dn\u011b byl, p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
\n

Tom vypnul motor a vystoupil z auta. Nebyl si jist\u00fd dal\u0161\u00edm krokem, a tak jen post\u00e1val na m\u00edst\u011b a nesm\u011ble se na Billa usm\u00edval. Nemusel ud\u011blat v\u016fbec nic, proto\u017ee ne\u017e m\u011bl \u010das rozhodnout se o sv\u00e9m dal\u0161\u00edm kroku, Bill se na n\u011bj vrhnul. Popadl Toma v\u0161\u00ed silou, kterou v sob\u011b dok\u00e1zal nal\u00e9zt, a zoufale se k n\u011bmu p\u0159itisknul.<\/p><\/div>\n

Jakmile Bill uc\u00edtil Tomovy ruce kolem sv\u00e9ho pasu a teplo vyza\u0159uj\u00edc\u00ed z jeho t\u011bla, pln\u011b na n\u011bj dolehlo, co se to d\u011bje. Skute\u010dn\u011b obj\u00edmal Toma, sv\u00e9ho Tomiho. Tak stra\u0161n\u011b moc mu chyb\u011bl, a nyn\u00ed tady opravdu byl a obj\u00edmal Billa nazp\u00e1tek.<\/div>\n
Bill se Toma dr\u017eel, jako by na tom z\u00e1visel jeho \u017eivot, a zhroutil se. V\u0161echny ty slzy, kter\u00e9 cel\u00e1 l\u00e9ta zadr\u017eoval, vytryskly ven. Bre\u010del za v\u0161echny ty dny, kter\u00e9 str\u00e1vil s\u00e1m, a za v\u0161echen ten \u010das, kdy m\u011bl zlomen\u00e9 srdce. Bre\u010del za to, \u017ee Tomovi ubl\u00ed\u017eil, a ronil sv\u00e9 slzy ho\u0159kosti za to, jak ubl\u00ed\u017eil s\u00e1m sob\u011b sv\u00fdm odchodem. A kone\u010dn\u011b, bre\u010del pro J\u00f6rga a pro to, jak mu nikdy nebyl opravdov\u00fdm otcem.<\/div>\n
\n

Po celou tu dobu jej Tom hladil po z\u00e1dech a \u0161eptal mu do ucha konej\u0161iv\u00e1 slova. V Tomov\u011b objet\u00ed se c\u00edtil naprosto a zcela v bezpe\u010d\u00ed. Bill si u\u017e d\u00e1vno vytvo\u0159il pravidlo nenechat nikdy nikoho, aby jej spat\u0159il ve slab\u00e9 chvilce, ale Tom byl jeho bezpe\u010dn\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b. V\u017edycky byl.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

S Tomem po sv\u00e9m boku se Bill c\u00edtil b\u00fdt dostate\u010dn\u011b siln\u00fd znovu vkro\u010dit zp\u00e1tky do domu. Ale nakonec skon\u010dil tak, \u017ee se schoval v koupeln\u011b, necht\u011bl, aby host\u00e9 spat\u0159ili jeho otekl\u00e9 o\u010di. Sed\u011bl tam a sly\u0161el, jak je Tom v\u0161echny vyprovodil ven a d\u016fm tak z\u016fstal pr\u00e1zdn\u00fd a tich\u00fd. A\u017e teprve kdy\u017e Tom lehce zaklepal na dve\u0159e a pov\u011bd\u011bl mu, \u017ee je \u010dist\u00fd vzduch, pak vy\u0161el ven.<\/p><\/div>\n

„Jak to vzali?“ Vlastn\u011b byl trochu nerv\u00f3zn\u00ed. Bylo nezdvo\u0159il\u00e9 vyhodit je tak brzy, ale dal\u0161\u00ed minutu v jejich l\u00edtosti by u\u017e nep\u0159e\u017eil.<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a prohl\u00e1sil, \u017ee tomu rozum\u011bli.<\/div>\n
O samot\u011b s Tomem se Bill op\u011bt c\u00edtil nerv\u00f3zn\u011b. Bylo to docela unavuj\u00edc\u00ed. Cel\u00fd ten den byl velk\u00e1 emotivn\u00ed horsk\u00e1 dr\u00e1ha a u\u017e jej to ni\u010dilo. Pokusil se to ignorovat, dosedl na gau\u010d a op\u0159el si hlavu o op\u011brku zad.<\/div>\n
\n

Tom se posadil na jedno z velk\u00fdch k\u0159esel a propletl si ruce v kl\u00edn\u011b. Bill si pomyslel, \u017ee vypad\u00e1 utr\u00e1pen\u011b. Pak mu najednou do\u0161lo, \u017ee u\u017e tohle n\u011bkde vid\u011bl. Nejprve to ani nezaregistroval, \u017ee Tom vypad\u00e1 \u00fapln\u011b jinak, ne\u017e jak vypadal d\u0159\u00edv. Vid\u011bl pouze jeho h\u0159ejiv\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di a pot\u00e9 se na n\u011bj vrhnul. V rozpac\u00edch nad sv\u00fdm vlastn\u00edm chov\u00e1n\u00edm si za\u010dal Toma prohl\u00ed\u017eet a schv\u00e1ln\u011b se p\u0159itom vyh\u00fdbal jeho pohledu.<\/p><\/div>\n

Jeho prvn\u00ed my\u0161lenka byla, \u017ee vyrostl. Rozhodn\u011b byl pod sv\u00fdm \u0161irok\u00fdm oble\u010den\u00edm daleko svalnat\u011bj\u0161\u00ed, to Bill dok\u00e1zal \u0159\u00edct. A nabarvil si vlasy na \u010derno! Bill se nad t\u00edm pousm\u00e1l, vzpomn\u011bl si, jak Tom jednou prohl\u00e1sil, \u017ee by si vlasy nikdy nenabarvil. A zbavil se sv\u00fdch dred\u016f, co\u017e byla dal\u0161\u00ed v\u011bc, o kter\u00e9 prohl\u00e1sil, \u017ee se stane jen p\u0159es jeho mrtvolu, a nyn\u00ed m\u011bl vlasy zapleten\u00e9 do pevn\u00fdch cop\u00e1nk\u016f. Tunely v u\u0161\u00edch byly taky p\u0159ekvapen\u00edm. Nikdy by si nepomyslel, \u017ee by si Tom n\u011bco takov\u00e9ho po\u0159\u00eddil. Ale vypadal dob\u0159e. Zatracen\u011b, vypadal v\u00e1\u017en\u011b dob\u0159e!<\/div>\n
\n

Naklonil hlavu a vzpomn\u011bl si na toho kluka v metru a na to, jak moc byl Tomovi podobn\u00fd. Bill p\u0159imhou\u0159il o\u010di a na vte\u0159inu se na Toma intenzivn\u011b zad\u00edval, \u010d\u00edm\u017e jej o\u010dividn\u011b p\u0159inutil c\u00edtit se nepohodln\u011b, jeliko\u017e se na k\u0159esn\u011b zavrt\u011bl. Po chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed byl Bill p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee ten, koho vid\u011bl v metru, byl ve skute\u010dnosti Tom. Ti\u0161e si pro sebe zaklel, \u017ee si toho tenkr\u00e1t nev\u0161iml. Ne, \u017ee by na tom nyn\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 z\u00e1le\u017eelo. Tom byl tady, a to bylo v\u0161e, co Bill pot\u0159eboval.<\/p><\/div>\n

Tom, odhodlan\u00fd, \u017ee to rozpa\u010dit\u00e9 ticho u\u017e mus\u00ed skon\u010dit, kone\u010dn\u011b promluvil.<\/div>\n
„Jsi v pohod\u011b?“<\/div>\n
Nebylo to moc, ale byl to za\u010d\u00e1tek, pomyslel si Bill, a p\u0159ik\u00fdvl. Nebyl si jist\u00fd, co by on s\u00e1m m\u011bl \u0159\u00edct, a tak nechal na Tomovi, aby se postaral o mluven\u00ed. On byl, koneckonc\u016f, ten, kdo by m\u011bl b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd. Bill se na n\u011bj vyka\u0161lal, ani\u017e by mu \u0159ekl pro\u010d. Tom m\u011bl naprost\u00e9 pr\u00e1vo se zlobit.<\/div>\n
\n

Ale Tom m\u011bl pot\u00ed\u017ee p\u0159ij\u00edt na to, \u010d\u00edm by m\u011bl za\u010d\u00edt. Bylo tam tolik v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 cht\u011bl Billovi \u0159\u00edct, kter\u00e9 musel \u0159\u00edct. Rozhodl se nejd\u0159\u00edv otestovat vodu, ne\u017e do n\u00ed sko\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Je tohle v po\u0159\u00e1dku? Toti\u017e, je v po\u0159\u00e1dku, \u017ee jsem tady?“<\/div>\n
Bill se na n\u011bj na vte\u0159inu ohromen\u011b zad\u00edval. Tom byl tak nejist\u00fd, a Billovi z toho bylo t\u011b\u017eko. Pro\u010d by se v\u016fbec musel pt\u00e1t? Vnit\u0159n\u011b vzdychl a v\u011bd\u011bl, \u017ee je to jeho vlastn\u00ed vina. Nap\u0159\u00edmil se a nat\u00e1hl se pro Tomovu ruku. S\u00e1m ji zvedl, aby ji Bill mohl uchopit, a Bill se na n\u011bj povzbudiv\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku, Tomi. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi tady.“<\/div>\n
Ta odpov\u011b\u010f jej o\u010dividn\u011b trochu uklidnila a Bill mohl c\u00edtit, jak i on s\u00e1m se uvol\u0148uje. B\u00fdt zase s Tomem byl spr\u00e1vn\u00fd pocit, a \u0159\u00edkat mu jeho vlastn\u00ed p\u0159ezd\u00edvkou byl je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed pocit. Lehce Tomovu ruku stisknul.<\/div>\n
\n

Dlouhou chv\u00edli sed\u011bli v tichosti. Kdy\u017e Bill usoudil, \u017ee u\u017e to bylo dostate\u010dn\u011b dlouho, vstal, st\u00e1le p\u0159itom dr\u017eel Tomovu ruku.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee, nejsp\u00ed\u0161 tam z\u016fstala hromada j\u00eddla. M\u00e1\u0161 hlad?“<\/div>\n
Tom se p\u0159i zm\u00ednce o j\u00eddle viditeln\u011b rozz\u00e1\u0159il a Bill se rozesm\u00e1l. „Budu to br\u00e1t jako ano. Tak poj\u010f!“ Prakticky Toma za sebou do kuchyn\u011b dot\u00e1hl. M\u011bl pravdu, bylo tam tolik zbyl\u00e9ho j\u00eddla, a\u017e Bill okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee v\u011bt\u0161inu toho vyhod\u00ed. Z t\u00e9 my\u0161lenky mu bylo \u0161patn\u011b od \u017ealudku, ale odm\u00edtal na to myslet. O to si m\u016f\u017ee d\u011blat starosti jin\u00fd den. Pro tuto chv\u00edli si cht\u011bl u\u017e\u00edt sv\u016fj \u010das str\u00e1ven\u00fd s Tomem.<\/div>\n
\n

Posadili se ke stolu naproti sob\u011b a pustili se do j\u00eddla, ani\u017e by se obt\u011b\u017eovali s tal\u00ed\u0159i nebo p\u0159\u00edbory. Bill byl na okam\u017eik ohromen sv\u00fdm jasnovidectv\u00edm. Prost\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee jednohubky budou skv\u011bl\u00fdm v\u00fdb\u011brem, a cel\u00e1 ta v\u011bc s j\u00eddlem v\u00fdznamn\u011b zleh\u010dila n\u00e1ladu.<\/p><\/div>\n

Brzy si pov\u00eddali tak, jak b\u00fdvali zvykl\u00ed. Tom mu pov\u011bd\u011bl o tom, jak se po st\u0159edn\u00ed \u0161kole p\u0159est\u011bhoval do Berl\u00edna, jak bydl\u00ed se sv\u00fdm kamar\u00e1dem Georgem, \u017ee pracuje v mal\u00e9m obchod\u011b s hudebninami a jak moc se mu tam l\u00edb\u00ed. Kdy\u017e mu Tom pov\u011bd\u011bl o tom, \u017ee st\u00e1le cvi\u010d\u00ed na kytaru a jak douf\u00e1, \u017ee by se t\u00edm jednou mohl \u017eivit, Bill si nemohl pomoct a za\u010dal se c\u00edtit trochu nostalgicky.<\/div>\n
Tom se Billa p\u0159\u00edli\u0161 na nic neptal, ale on se o to s n\u00edm cht\u011bl pod\u011blit, a tak mu to stejn\u011b pov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
\n

\u0158ekl mu, \u017ee se odst\u011bhoval do Hamburku, odhodlan\u00fd b\u00fdt n\u00e1vrh\u00e1\u0159em. \u0158ekl mu o Andreasovi, p\u0159i\u010dem\u017e mu neu\u0161lo, jak sebou Tom trhnul p\u0159i zm\u00ednce o jeho blon\u010fat\u00e9m kamar\u00e1dovi, a jak mu ta \u0161kola ve skute\u010dnosti nevy\u0161la. Pak mu pov\u011bd\u011bl o tom, jak se p\u0159est\u011bhoval do Berl\u00edna a myslel si, \u017ee tam mo\u017en\u00e1 p\u0159ijde na to, co chce se sv\u00fdm \u017eivotem prov\u00e9st, a jak si na\u0161el opravdu pod\u011blanou pr\u00e1ci jako barman, u kter\u00e9 se nedok\u00e1zal p\u0159inutit s n\u00ed skon\u010dit navzdory tomu, jak moc to tam nen\u00e1vid\u011bl. \u0158ekl mu, \u017ee k tomu opravdu nevid\u00ed d\u016fvod, jeliko\u017e stejn\u011b nem\u00e1 tu\u0161en\u00ed, co jin\u00e9ho by rad\u011bji d\u011blal, a \u017ee alespo\u0148 plat je okay.<\/p><\/div>\n

Tom toho p\u0159\u00edli\u0161 ne\u0159ekl, zat\u00edmco Bill mluvil, pouze sem tam ti\u0161e p\u0159ik\u00fdvl. Bill si nedok\u00e1zal pomoct a uva\u017eoval, pro\u010d se zd\u00e1lo, \u017ee Tom o jeho \u017eivot p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd z\u00e1jem nejev\u00ed. Bolelo to.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e jeden druh\u00e9ho informovali o v\u0161ech novink\u00e1ch ve vlastn\u00edch \u017eivotech, za\u010dali si pov\u00eddat o star\u00fdch dobr\u00fdch \u010dasech a Bill myslel na to, jak norm\u00e1ln\u00ed se \u017eivot n\u00e1hle zd\u00e1l b\u00fdt. Bylo to, jako by se nikdy nerozd\u011blili. Ale rozd\u011blili, a Billovi to bylo p\u0159ipomenuto poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se dotkli t\u00e9matu, kter\u00e9 m\u011blo n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s posledn\u00edmi m\u011bs\u00edci na st\u0159edn\u00ed \u0161kole, nebo \u017eivota potom. Ze zp\u016fsobu, jak\u00fdm se Tom vyh\u00fdbal mluven\u00ed o tom, pro\u010d se rozd\u011blili, Bill porozum\u011bl, \u017ee se p\u0159es to st\u00e1le je\u0161t\u011b nedostal, ale nec\u00edtil se b\u00fdt je\u0161t\u011b p\u0159ipraven\u00fd o tom mluvit. A tak Bill to t\u00e9ma tak\u00e9 nena\u010d\u00ednal. Neodva\u017eoval se, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl Tomovi \u0159\u00edct.<\/p><\/div>\n

Hodiny ut\u00edkaly. Mluven\u00ed a sm\u00edch, Bill se u\u017e dlouhou dobu nec\u00edtil b\u00fdt takhle spokojen\u00fd p\u0159i tr\u00e1ven\u00ed \u010dasu s jin\u00fdm \u010dlov\u011bkem. Ale zase, tohle byl Tom, a s n\u00edm se Bill v\u017edy<\/em> c\u00edtil dob\u0159e. Byl t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee se Tom rozhodl nechat minulost minulost\u00ed, kdy\u017e v tom s t\u00edm n\u00e1hle za\u010dal.<\/div>\n
\n

N\u011bjakou dobu byl zticha a nerv\u00f3zn\u011b si pohr\u00e1val se sv\u00fdm piercingem ve rtu. Podle jeho t\u011b\u017ek\u00e9ho d\u00fdch\u00e1n\u00ed Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee tvrd\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, m\u011bl tenhle zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zp\u016fsob dechu v\u017edycky, kdy\u017e se p\u0159ipravoval k mluven\u00ed o v\u011bcech, o kter\u00fdch mluvit necht\u011bl. Bill pozn\u00e1val v\u0161echny ty sign\u00e1ly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e.<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d jsme p\u0159estali b\u00fdt p\u0159\u00e1tel\u00e9?“<\/div>\n
Billovi neuniklo, \u017ee Tom do toho zahrnul i sebe. C\u00edtil se p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b a nebyl si jist\u00fd, co mu m\u00e1 \u0159\u00edct, a tak sklopil hlavu, vzdychl a za\u010dal si \u010distit nehty. „J\u00e1… ehm…“ odml\u010del se. Co by mu m\u011bl \u0159\u00edct? V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nemohl Tomovi pov\u011bd\u011bt pravdu.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem n\u011bco?“ Zeptal se Tom, a Bill se na n\u011bj pod\u00edval, \u0161okovan\u00fd, \u017ee by si Tom mohl myslet, \u017ee ud\u011blal cokoliv jin\u00e9ho, ne\u017e jen \u017ee byl t\u00edm nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem, jak\u00e9ho jen \u010dlov\u011bk mohl m\u00edt.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsi neud\u011blal nic \u0161patn\u00e9ho, Tomi!“ M\u00e1lem vyk\u0159ikl.<\/div>\n
„Tak pro\u010d?“ Odv\u011btil Tom. „Muselo to b\u00fdt n\u011bco, co jsem ud\u011blal! Pro\u010d jinak by ses rozhodl, \u017ee bychom m\u011bli p\u0159estat b\u00fdt p\u0159\u00e1tel\u00e9? J\u00e1 to nech\u00e1pu, Bibi!“<\/div>\n
\n

Bill byl t\u00e9m\u011b\u0159 na pokraji slz, a zvuk jeho star\u00e9 p\u0159ezd\u00edvky vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z Tomov\u00fdch rt\u016f vytvo\u0159il v Billov\u011b krku obrovsk\u00fd knedl\u00edk. „J\u00e1 jsem musel, Tome. Nep\u0159ineslo by ti to nic dobr\u00e9ho, kdybychom pokra\u010dovali tak, jako do t\u00e9 doby!“ Bill to zoufale cht\u011bl Tomovi vysv\u011btlit, ale z\u00e1rove\u0148 necht\u011bl, a tak se jej pokou\u0161el p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee to ud\u011blal pro Tomovo dobro.<\/p><\/div>\n

Tom na n\u011bj z\u00edral s \u0161irok\u00fdma, hn\u011bd\u00fdma o\u010dima. „… nep\u0159ineslo by mi to nic dobr\u00e9ho? Bille, to ned\u00e1v\u00e1 v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill nad t\u00edm sv\u00fdm uklouznut\u00edm t\u011b\u017ece polkl a nerv\u00f3zn\u011b se kousl do rtu. Co te\u010f? „Tr\u00e1vit dlouhodob\u011b \u010das s n\u011bk\u00fdm, jako jsem j\u00e1, by pro tebe nakonec nebylo dobr\u00e9. V\u011bd\u011bl jsem to, a tak jsem si myslel, \u017ee t\u011b u\u0161et\u0159\u00edm v\u0161ech pot\u00ed\u017e\u00ed,“ prohl\u00e1sil v\u011bcn\u011b.<\/div>\n
Tom nad t\u00edm pozvedl obo\u010d\u00ed. „S n\u011bk\u00fdm, jako jsi ty? Co to m\u00e1 ksakru znamenat?“<\/div>\n
\n

Tom Billa opravdu tla\u010dil do kouta a jemu se to nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nel\u00edbilo. „Ty v\u00ed\u0161 l\u00edp ne\u017e kdokoliv jin\u00fd, \u017ee j\u00e1 p\u0159in\u00e1\u0161\u00edm jen pot\u00ed\u017ee,“ sna\u017eil se o tom zavtipkovat, nerv\u00f3zn\u011b se rozesm\u00e1l a m\u00e1vnul rukou ve vzduchu. Neodva\u017eoval se setkat s Tomov\u00fdm pohledem.<\/p><\/div>\n

„To je bezpochyby ta nejabsurdn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, jakou jsi v\u016fbec mohl \u0159\u00edct. V\u017edy\u0165 to ani ned\u00e1v\u00e1 smysl.“<\/div>\n
Bill se nakonec s Tomov\u00fdm pohledem setkal a byl tak trochu vyd\u011b\u0161en\u00fd. Z jeho o\u010d\u00ed prakticky sr\u0161ely blesky a on si p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudi. Tom doslova zu\u0159il a Bill se a\u017e p\u0159ikr\u010dil. Nikdy p\u0159edt\u00edm se nec\u00edtil tak mal\u00fd a zraniteln\u00fd jako pr\u00e1v\u011b v tuto chv\u00edli, a Toma za to nen\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n
„Fajn!“ Prohl\u00e1sil Bill a hodil rukama do vzduchu. „Opustil jsem t\u011b pro sv\u00e9 vlastn\u00ed dobro, okay? Kdybych tu z\u016fstal, nejsp\u00ed\u0161 bych rovnou \u0161el a ud\u011blal n\u011bco pitom\u00e9ho, \u010d\u00edm\u017e bych stejn\u011b v\u0161echno pod\u011blal. Takhle to bylo nejlep\u0161\u00ed. Mus\u00ed\u0161 mi v\u011b\u0159it!“ Bill se c\u00edtil bezmocn\u011b a byl na pokraji toho, \u017ee to vzd\u00e1.<\/div>\n
\n

„V\u0161echno pod\u011blal, jo?“ Zopakoval Tom. „Jak?“<\/p><\/div>\n

Bill t\u011b\u017ece polkl a rozhodl se, \u017ee je to te\u010f, nebo nikdy. „Jsem gay, Tome. Zkus na to p\u0159ij\u00edt s\u00e1m.“ Vstal, cht\u011bl ut\u00e9ct a u\u017e nikdy se neohl\u00e9dnout.<\/div>\n
Tom ho popadl za ruku a dr\u017eel jej na m\u00edst\u011b. Pak vstal a trochu p\u0159\u00edli\u0161 siln\u011b uchopil druhou rukou Billovu bradu, aby jej p\u0159inutil setkat se s jeho pohledem. „Opravdu jsi v\u011b\u0159il, \u017ee by to n\u011bco zm\u011bnilo na m\u00fdch citech k tob\u011b?“ \u0158ekl smutn\u011b s ubl\u00ed\u017een\u00fdm v\u00fdrazem.<\/div>\n
Bill se odvr\u00e1til. Nen\u00e1vid\u011bl Tomovi ubli\u017eovat, ale n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem to d\u011blal po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola.<\/div>\n
„Nikdy jsi m\u011b nem\u011bl opustit.“ Tom\u016fv hlas byl tak tich\u00fd, a najednou zn\u011bl opravdu unaven\u011b.<\/div>\n
Bill zav\u0159el o\u010di a vzdychl.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Tomi,“ \u0159ekl, a opravdu to tak myslel. To v\u0161ak neznamenalo, \u017ee by si myslel, \u017ee ud\u011blal \u0161patnou v\u011bc.<\/div>\n
Uc\u00edtil Tomovo \u010delo proti sv\u00e9mu vlastn\u00edmu a neodva\u017eoval se op\u011bt otev\u0159\u00edt o\u010di. Tom byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko a Billovo sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed m\u011blo omezen\u00e9 limity. Ne, Bill si byl jist\u00fd, \u017ee tenkr\u00e1t ud\u011blal spr\u00e1vnou v\u011bc, a v\u011bd\u011bl, \u017ee ji mus\u00ed ud\u011blat zase. Musel se dostat pry\u010d, a rychle, jinak ud\u011bl\u00e1, nepochybn\u011b, n\u011bco velmi<\/em> hloup\u00e9ho.<\/p>\n

autor: Ainee<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainee Bill d\u011bl\u00e1 hostitele Kdy\u017e se Bill vr\u00e1til zp\u00e1tky do domu pot\u00e9, co vysadil Andrease na n\u00e1dra\u017e\u00ed, cateringov\u00e1 spole\u010dnost u\u017e dorazila, a dokonce se uk\u00e1zalo i n\u011bkolik truchl\u00edc\u00edch. Bill zaparkoval auto na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b a vydal se k domu. Sotva se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[707],"tags":[],"class_list":["post-347","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-there-i-ll-be"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/347","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=347"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/347\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=347"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=347"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=347"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}