{"id":3470,"date":"2014-12-23T16:00:00","date_gmt":"2014-12-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3459"},"modified":"2014-12-23T16:00:00","modified_gmt":"2014-12-23T15:00:00","slug":"janni-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/12\/23\/janni-2\/","title":{"rendered":"Janni 2."},"content":{"rendered":"
autor: Steinsgrrl<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Cesta mezi stromy byla rozbit\u00e1 a kameny byly natolik zatla\u010den\u00e9 do vlhk\u00e9 p\u016fdy, \u017ee se Bill nemusel ob\u00e1vat o zakopnut\u00ed, pokud se ned\u00edval pod nohy. Tak\u00e9 se nemusel ob\u00e1vat, kdy\u017e slunce nad n\u00edm se probojovalo skrz lesknouc\u00ed se listy a na okam\u017eik jej oslepilo.<\/div>\n
Povyt\u00e1hl si \u0159em\u00ednek sv\u00e9ho batohu v\u00fd\u0161 na rameno a zpomalil tempo sv\u00e9 proch\u00e1zky. Dnes byl jeho den volna, Max m\u011bl hospodu na starost, tak\u017ee tady nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod ke sp\u011bchu. Zhluboka se nadechl a c\u00edtil, jak nap\u011bt\u00ed z jeho ramen pomalu opad\u00e1 pry\u010d, kdy\u017e chladn\u00fd vzduch naplnil jeho pl\u00edce.<\/p>\n

Bill \u0161el touto cestou jen p\u00e1rkr\u00e1t a rozhodn\u011b ne dost na to, aby si v\u0161iml v\u0161ech zaj\u00edmav\u00fdch v\u011bc\u00ed pod\u00e9l cesty. Ve sv\u00e9m d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm \u017eivot\u011b opravdu nem\u011bl \u010das si v\u0161\u00edmat v\u011bc\u00ed, jako byli pt\u00e1ci \u010di divok\u00e1 zv\u011b\u0159, alespo\u0148 ne t\u00e9 z ne-lidsk\u00e9ho druhu. Usm\u00e1l se, kdy\u017e sledoval, jak se p\u00e1r veverek navz\u00e1jem honil a pok\u0159ikoval na sebe, jako by se vehementn\u011b h\u00e1dal, ne\u017e se do jeho v\u011bdom\u00ed p\u0159efiltroval zvuk sm\u011bj\u00edc\u00edch se a pok\u0159ikuj\u00edc\u00edch d\u011bt\u00ed.<\/div>\n

Zv\u011bdav\u011b zvuk n\u00e1sledoval a zrychlil sv\u016fj krok po stezce dol\u016f. V dal\u0161\u00ed okam\u017eik se p\u0159ed n\u00edm stromy rozev\u0159ely a on se ocitl p\u0159ed sv\u011b\u017e\u00ed zelenou loukou, v jej\u00edm\u017e st\u0159edu bylo h\u0159i\u0161t\u011b. D\u011bti bzu\u010dely kolem d\u0159ev\u011bn\u00e9 prol\u00e9za\u010dky, b\u011bhaly a honily se, sk\u00e1kaly a je\u010dely a Bill se zastavil, zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudi a \u0161iroce se usm\u00edval.<\/p>\n

Nedaleko hraj\u00edc\u00edch si d\u011bt\u00ed bylo n\u011bkolik lavi\u010dek a Bill se k jedn\u00e9 p\u0159ibl\u00ed\u017eil. D\u011bti byly o mnoho hlasit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e klid, p\u0159i kter\u00e9m obvykle kreslil, ale jejich radost byla naka\u017eliv\u00e1. Mezi d\u011btmi, hraj\u00edc\u00edmi si v okol\u00ed, sluncem, sv\u00edt\u00edc\u00edm na jeho ramena a zp\u011bvem pt\u00e1k\u016f si Bill myslel, \u017ee lavi\u010dka by mohla b\u00fdt ide\u00e1ln\u00edm m\u00edstem na promy\u0161len\u00ed n\u011bkter\u00fdch nov\u00fdch n\u00e1pad\u016f pro letn\u00ed kolekci.<\/div>\n

Zat\u00edmco m\u00ed\u0159il k lavi\u010dce, usly\u0161el, jak n\u011bkolik hol\u010di\u010dek zak\u0159i\u010delo hodn\u011b nahlas, a\u017e si pomyslel, \u017ee by z t\u011bch decibel\u016f mohl p\u0159ij\u00edt o \u010d\u00e1st vlas\u016f. Obr\u00e1til sv\u016fj pohled sm\u011brem k tomu hluku a vid\u011bl t\u0159i hol\u010di\u010dky, jak vyb\u011bhly zpoza klouza\u010dky. Za nimi b\u011b\u017eel mu\u017e s prsty hroziv\u011b zahnut\u00fdmi jako dr\u00e1py, kter\u00fdmi hol\u010di\u010dky \u0161imral, a\u017e pi\u0161t\u011bly. Mu\u017e s dlouh\u00fdmi blond dredy ov\u00e1zan\u00fdmi \u0161\u00e1tkem, mu\u017e s pytlovit\u00fdmi d\u017e\u00edny. Mu\u017e, kter\u00fd vypadal jako Tom.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Kdy\u017e se Bill vzpamatoval a p\u0159estal z\u00edrat, usm\u00e1l se s\u00e1m pro sebe jen mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd mu sotva zk\u0159ivil rty. Na tohohle Toma byl opravdu hezk\u00fd pohled a Billovi ur\u010dit\u011b nevadilo, \u017ee tady na n\u011bj narazil, ale divil se, co tady d\u011bl\u00e1 on. Mo\u017en\u00e1, \u017ee hl\u00edd\u00e1 d\u011bti, pomyslel si, nebo mo\u017en\u00e1, \u017ee vzal do parku svou nete\u0159.<\/div>\n
Usadil se na tvrdou, d\u0159ev\u011bnou lavi\u010dku a zkroutil se do pohodln\u00e9 polohy. Polo\u017eil si sv\u016fj batoh vedle sebe a vyt\u00e1hl skic\u00e1k a plastov\u00e9 pouzdro, ve kter\u00e9m m\u011bl ulo\u017een\u00e9 sv\u00e9 uhlov\u00e9 tu\u017eky. Oto\u010dil na \u010distou str\u00e1nku, hodil si nohu p\u0159es nohu a chytil tu\u017eku voln\u011b mezi prsty.<\/div>\n
A to byla chv\u00edle, kdy se zastavil. Nic jej nenapadlo, \u017e\u00e1dn\u00fd obraz ne\u010d\u00edhal pod povrchem jeho mysli, kter\u00fd by byl pro Billa p\u0159ipraven, aby mu mohl d\u00e1t \u017eivot rychl\u00fdmi tahy tmav\u00e9ho. d\u0159ev\u011bn\u00e9ho uhl\u00ed. Pod\u00edval se na svou tu\u017eku jako by sp\u00e1chala hrdeln\u00ed zlo\u010din a z\u00edral dol\u016f na b\u00edl\u00fd pap\u00edr.<\/p>\n

To bylo p\u0159esn\u011b to, \u010deho se b\u00e1l, \u017ee se stane. Str\u00e1vil p\u0159\u00ed\u0161ernou spoustu \u010dasu hled\u00e1n\u00edm inspirace od t\u00e9 doby, co se sem p\u0159est\u011bhoval a \u010dasto s\u00e1m sebe p\u0159istihl, jak z\u00edr\u00e1 na pr\u00e1zdn\u00fd pap\u00edr i v\u00edce ne\u017e hodinu, ne\u017e si p\u0159iznal, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 nep\u0159ijde. V\u017edy si nakonec uv\u011bdomil, \u017ee pot\u0159ebuje ud\u011blat dal\u0161\u00ed v\u011bci a s povzdechem se sbalil a sl\u00edbil s\u00e1m sob\u011b, \u017ee to zkus\u00ed znova dal\u0161\u00ed den.<\/div>\n

Bohu\u017eel, kdy\u017e p\u0159i\u0161el dal\u0161\u00ed den, op\u011bt na\u0161el s\u00e1m sebe, jak z\u00edr\u00e1 na pr\u00e1zdn\u00fd list pap\u00edru.<\/div>\n
Pod\u00edval se nahoru na stromy, prohl\u00e9dl si lidi hraj\u00edc\u00ed si v parku a doufal, \u017ee by jej n\u011bco mohlo osv\u00edtit a jeho tu\u017eka se bude moct rozl\u00e9tnout po t\u00e9 irituj\u00edc\u00ed b\u00edl\u00e9 plo\u0161e p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
Kdy\u017e se rozhl\u00ed\u017eel kolem, jeho o\u010di op\u011bt spat\u0159ily Toma, ale tentokr\u00e1t jej Tom uvid\u011bl taky. Na jeho tv\u00e1\u0159i se objevil z\u00e1blesk pozn\u00e1n\u00ed a \u0161iroce se usm\u00e1l, ne\u017e sklopil hlavu. Bill by p\u0159\u00edsahal, \u017ee v jeho tv\u00e1\u0159i byl n\u00e1znak \u010derven\u00e1n\u00ed a zazubil se.<\/p>\n

Tom se p\u0159i\u0161oural k lavi\u010dce, s ka\u017ed\u00fdm krokem \u0161oupal sv\u00e9 Nike tenisky p\u00edskem a na tv\u00e1\u0159i m\u011bl ost\u00fdchav\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n

„Nebude vadit, kdy\u017e si…“ Tom uk\u00e1zal sm\u011brem k lavi\u010dce a posadil se na druhou stranu Billov\u00fdch v\u00fdtvarn\u00fdch pot\u0159eb s jednou nohou op\u0159enou o lavi\u010dku, aby k n\u011bmu mohl b\u00fdt oto\u010den\u00fd \u010delem<\/div>\n
„Ne, v\u016fbec.“ Bill\u016fv hlas byl jemn\u00fd a Tom m\u011bl probl\u00e9m jej sly\u0161et p\u0159es hluk hraj\u00edc\u00edch si d\u011bt\u00ed. Bill p\u0159ilo\u017eil tu\u017eku na vrchn\u00ed \u010d\u00e1st pap\u00edru a nakreslil n\u011bkolik uhlov\u00fdch \u010dar p\u0159es b\u00edlou plochu. Jeho \u017ealudek prov\u00e1d\u011bl n\u011bkolik kotrmelc\u016f a on v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. Zam\u011b\u0159it svou pozornost na pap\u00edr p\u0159ed sebou mu p\u0159ipadalo jako lep\u0161\u00ed n\u00e1pad.<\/div>\n
Tom nakonec p\u0159eru\u0161il ticho, naklonil se p\u0159es Billovy v\u011bci a nat\u00e1hl krk. „Co to kresl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill zvedl tu\u017eku z pap\u00edru a jen na n\u011bj z\u00edral. To byla dobr\u00e1 ot\u00e1zka.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, nejsem si jist\u00fd.“ Bill se k n\u011bmu oto\u010dil a o\u010di se mu sm\u00e1ly. Tomovi se v hrudi zadrhl dech a on nedok\u00e1zal pochopit, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt st\u00e1le na \u017eivu, ale pomyslel si, \u017ee by byl schopn\u00fd \u017e\u00edt n\u011bjakou dobu ze vzduchu toho mu\u017ee.
„Aha.“ Tom se op\u0159el o lavi\u010dku a gratuloval si sob\u011b ke vtipn\u00e9 odpov\u011bdi. Kdyby mohl s\u00e1m sob\u011b nakopat zadek, ud\u011blal by to.<\/p>\n

Bill pokra\u010doval v kreslen\u00ed n\u011b\u010deho, co zd\u00e1nliv\u011b vypadalo jako d\u011btsk\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b p\u0159ed nimi, ale pouze v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee \u010dlov\u011bk hodn\u011b p\u0159imhou\u0159il o\u010di.<\/div>\n

D\u011bti pokra\u010dovaly v je\u010den\u00ed a Tom pokra\u010doval v z\u00edr\u00e1n\u00ed, dokud u\u017e to Bill nemohl vydr\u017eet. Polo\u017eil tu\u017eku a skic\u00e1k na pouzdro s pot\u0159ebami mezi nimi a oto\u010dil se tv\u00e1\u0159\u00ed k Tomovi, zat\u00edmco si pa\u017ee nat\u00e1hl p\u0159es op\u011bradlo lavi\u010dky.<\/p>\n

„J\u00e1 opravdu nev\u00edm, co kresl\u00edm, proto\u017ee v posledn\u00ed dob\u011b nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1pady. Moje inspirace je prost\u011b pry\u010d. A rad\u011bji by se m\u011bla hodn\u011b rychle vr\u00e1tit, pokud m\u00e1m vytvo\u0159it n\u00e1vrhy pro letn\u00ed kolekci.“ Vysv\u011btlil Bill a chytil se za ko\u0159en nosu. Za\u010d\u00ednal b\u00fdt frustrovan\u00fd a jen si p\u0159\u00e1l, aby ty n\u00e1vrhy byly u\u017e hotov\u00e9.
„Letn\u00ed kolekce? Co to je?“ Tom se na n\u011bj d\u00edval se skute\u010dn\u00fdm z\u00e1jmem a Bill si uv\u011bdomil, \u017ee o\u010dek\u00e1val, \u017ee to Tom bude v\u011bd\u011bt. V\u0161ichni jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 v New Yorku v\u011bd\u011bli o letn\u00ed kolekci. K \u010dertu, dokonce mu ji pom\u00e1hali p\u0159ipravit.<\/div>\n

„Kolekce oble\u010den\u00ed pro p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed l\u00e9to? Pracuju s Alanou Beck.“ Tom p\u0159ik\u00fdvl, rozpozn\u00e1vaje n\u00e1zev prominentn\u00ed zna\u010dky oble\u010den\u00ed. „Probl\u00e9m je, \u017ee od t\u00e9 doby, co jsem se sem p\u0159est\u011bhoval, tak m\u011b, zd\u00e1 se, nic neinspiruje, nem\u00e1m co zachytit na pap\u00edr.“<\/div>\n
Tom svra\u0161til obo\u010d\u00ed. „Pro\u010d ses sem p\u0159ist\u011bhoval? Chci \u0159\u00edct, pracuje\u0161 v hospod\u011b dole na ulici, \u017ee? Nep\u0159est\u011bhoval ses sem kv\u016fli pr\u00e1ci barmana.“<\/div>\n
Bill se rozesm\u00e1l, ale Tom pod t\u00edm vesel\u00edm mohl rozeznat t\u00f3n smutku. „Ne, prost\u011b jsem do toho spadl. P\u0159i\u0161el jsem, proto\u017ee… No, proto\u017ee hospoda pat\u0159ila m\u00e9mu otci. J\u00e1 d\u011blal modeling v New Yorku, kdy\u017e jsem zjistil, \u017ee je nemocn\u00fd. P\u0159ist\u011bhoval jsem se sem, abych se o n\u011bj postaral.“<\/div>\n
„Aha.“ Tom ohromil s\u00e1m sebe s dal\u0161\u00ed uk\u00e1zkou sv\u00e9 verb\u00e1ln\u00ed stupidity. „Tak\u017ee te\u010f vede\u0161 hospodu a star\u00e1\u0161 se o n\u011bj a navrhuje\u0161 oble\u010den\u00ed?“<\/div>\n
„Ne, u\u017e se o n\u011bj nestar\u00e1m, minul\u00fd rok zem\u0159el.“ Bill\u016fv hlas byl pevn\u00fd, ale odvr\u00e1til pohled pry\u010d a Tom s\u00e1m sebe prokl\u00ednal. Posledn\u00ed v\u011bc, kterou cht\u011bl ud\u011blat, bylo na\u0161tvat jej.<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se.“ Tom se dotkl v\u00e1hav\u00fdmi prsty Billova z\u00e1p\u011bst\u00ed a chv\u00edli je tam nechal, ne\u017e se jej dotkly \u0161pi\u010dky Billov\u00fdch prst\u016f a Tom ruku odt\u00e1hl a sev\u0159el v p\u011bst, jako by si ten dotek cht\u011bl uchovat v dlani.<\/div>\n

„To je v po\u0159\u00e1dku.“ Bill se obr\u00e1til naplno tv\u00e1\u0159\u00ed k Tomovi. „Jsem tak hrub\u00fd. Sed\u00edm tady a \u0159\u00edk\u00e1m ti v\u0161echny sv\u00e9 probl\u00e9my a je\u0161t\u011b jsme se nep\u0159edstavili. J\u00e1 jsem Bill.“ Nat\u00e1hl ruku a Tom ji p\u0159ijal. Omotal prsty kolem Billov\u00fdch a stiskl je stejn\u011b pevn\u011b jako on ty jeho.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, \u017ee t\u011b pozn\u00e1v\u00e1m, Bille.“ Tom se usm\u00e1l. „J\u00e1 jsem Tom.“<\/div>\n
„Uji\u0161\u0165uju t\u011b, \u017ee v\u0161echno pot\u011b\u0161en\u00ed je na m\u00e9 stran\u011b.“ Bill se na Toma pod\u00edval skrz \u0159asy a pomalu svou ruku st\u00e1hl zp\u011bt, zat\u00edmco prsty p\u0159ejel p\u0159es k\u016f\u017ei Tomovy dlan\u011b.<\/div>\n
Tomovi se p\u0159\u00edjemn\u011b zkroutil \u017ealudek a oplatil mu \u00fasm\u011bv. „T\u00edm bych si nebyl tak jist\u00fd.“<\/p>\n

Jedno z d\u011bt\u00ed za\u010dalo najednou je\u010det jako sir\u00e9na a Tom se za t\u00edm zvukem instinktivn\u011b oto\u010dil. D\u00edt\u011b spadlo z houpa\u010dky a jeho matka se k n\u011bmu rozb\u011bhla a zvedla jej ze zem\u011b, aby ho mohla obejmout. Kdy\u017e chlapec p\u0159estal plakat a Tomovo srdce se uklidnilo, oto\u010dil se zp\u011bt k Billovi.<\/div>\n

„Tak\u017ee, tys v New Yorku d\u011blal modeling, jo?“ Tom tomu lehce v\u011b\u0159il, Bill pro to m\u011bl tv\u00e1\u0159 i t\u011blo. „Tohle m\u00edsto pro tebe mus\u00ed b\u00fdt docela zm\u011bna.“<\/div>\n
„Ani ne.“ Bill si op\u0159el hlavu o op\u011bradlo. „Kdysi jsem sem jezdil za otcem ka\u017ed\u00e9 l\u00e9to na p\u00e1r t\u00fddn\u016f.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Tom se sna\u017eil, aby mu neupadla \u010delist. Jak to, \u017ee mu ten kluk unikl? Bill rozhodn\u011b nebyl n\u011bkdo, koho by mohl snadno p\u0159ehl\u00e9dnout. „\u017diju tady cel\u00fd \u017eivot a nevzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee bych t\u011b n\u011bkdy vid\u011bl.“<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l. „Ach, asi nevid\u011bl. Nejsem moc venkovn\u00ed typ \u010dlov\u011bka. V\u011bt\u0161inou jsem z\u016fst\u00e1val uvnit\u0159 a hr\u00e1l videohry nebo sledoval televizi a podobn\u00e9 v\u011bci.“<\/div>\n
Tom se uchechtl. „A co tv\u016fj modeling? Mohl jsem t\u011b v n\u011b\u010dem vid\u011bt?“
Bill se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l, ale sklopil hlavu a nechal sv\u00e9 vlasy, aby mu lehce zakryly tv\u00e1\u0159. „Ne, pravd\u011bpodobn\u011b ne.“ Na chv\u00edli byl zticha. „No, mo\u017en\u00e1. M\u011bl jsem n\u011bjak\u00e9 reklamy v Cosmu. V\u0161ak v\u00ed\u0161, p\u00f3zov\u00e1n\u00ed s d\u00edvkou p\u0159i p\u0159edv\u00e1d\u011bn\u00ed oble\u010den\u00ed? Ale nem\u011bl jsem \u0161anci d\u011blat cokoliv jin\u00e9ho, ne\u017e jsem musel p\u0159ijet dom\u016f a postarat se o t\u00e1tu.“<\/div>\n
„Wow. Omlouv\u00e1m se.“ Jak to, \u017ee ka\u017ed\u00e1 zatracen\u00e1 v\u011bc, o kter\u00e9 cht\u011bl s Billem mluvit, se oto\u010dila pro Billa tak \u0161patn\u011b? Kdo ‚m\u00e1‘ takov\u00fd druh \u0161t\u011bst\u00ed? „Necht\u011bl jsem za\u010d\u00edt s bolav\u00fdm t\u00e9matem. Ale, v\u00ed\u0161, opravdu bych to n\u011bkdy r\u00e1d vid\u011bl.“ Vzduchem se rozneslo pronikav\u00e9 hol\u010di\u010d\u00ed zaje\u010den\u00ed, kter\u00e9 pohltilo Tomova slova. „-prost\u011b n\u00e1dhern\u00e9.“<\/div>\n
Bill si odhrnul vlasy z o\u010d\u00ed. „N\u00e1dhern\u00e9? No, jo, ty d\u00edvky byly opravdu dech berouc\u00ed. A ty fotografie byly po\u0159\u00edzen\u00e9 jedn\u00edm z nej\u017e\u00e1dan\u011bj\u0161\u00edch fotograf\u016f ve sv\u00e9m oboru. A v\u011b\u0159 mi, to, \u017ee je \u017e\u00e1dan\u00fd, m\u00e1 sv\u00e9 d\u016fvody. On um\u00ed d\u011blat z\u00e1zraky…“<\/p>\n

Tom nev\u011bd\u011bl, kde k t\u00e9 odvaze p\u0159i\u0161el, ale nedok\u00e1zal se zastavit. T\u00e9m\u011b\u0159 jako ve zpomalen\u00e9m z\u00e1b\u011bru se jeho ruka opatrn\u011b nat\u00e1hla. Kdy\u017e jeho prsty kone\u010dn\u011b p\u0159ejely p\u0159es ruku polo\u017eenou na Billov\u011b stehn\u011b, usly\u0161el hlas, kter\u00fd zn\u011bl velmi podobn\u011b jako jeho vlastn\u00ed, jen hlub\u0161\u00ed. „Myslel jsem tebe. Vsad\u00edm se, \u017ee te\u010f jsi stejn\u011b n\u00e1dhern\u00fd, jako jsi byl tenkr\u00e1t. „<\/div>\n

Bill se prudce nadechl a o\u010dima vyhledal ty Tomovy. M\u011bl sev\u0159en\u00fd hrudn\u00edk a jeho \u017eilami proudil adrenalin. Nev\u011bd\u011bl, jestli to bylo strachem nebo vzru\u0161en\u00edm, proto\u017ee pokud v\u011bd\u011bl, tak Tom byl na holky. Copak se nezm\u00ednil, \u017ee m\u00e1 p\u0159\u00edtelkyni? Ale te\u010f byl tady, usm\u00edval se na n\u011bj a vypadal, jako by ned\u011blal nic \u0161patn\u00e9ho. To znamen\u00e1, \u017ee nem\u00e1 p\u0159\u00edtelkyni? Nebo \u017ee prost\u011b nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fd\u010ditky z toho, \u017ee flirtuje s n\u011bjak\u00fdm mu\u017eem, i kdy\u017e je u\u017e zadan\u00fd?<\/div>\n
My\u0161lenky mu st\u00e1le proudily hlavou a p\u0159inutil se odvr\u00e1tit pohled. Nebylo to tak, \u017ee by ta stejn\u00e1 slova nesly\u0161el desetkr\u00e1t denn\u011b, kdy\u017e \u017eil v New Yorku. Jako model to sly\u0161el naprosto b\u011b\u017en\u011b. Ale kdy\u017e se p\u0159est\u011bhoval do tohoto m\u011bsta, tohohle mal\u00e9ho, konzervativn\u00edho m\u011bsta, tak si byl jist\u00fd, \u017ee tady od dal\u0161\u00edho mu\u017ee stejn\u00e1 slova nikdy neusly\u0161\u00ed. A a\u010d v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom mo\u017en\u00e1 nen\u00ed k m\u00e1n\u00ed, rozhodn\u011b to nebolelo sly\u0161et ta slova znovu.<\/p>\n

\u00dasm\u011bv na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i pomalu klesl. Bill na jeho pozn\u00e1mku nereagoval zrovna tak, jak o\u010dek\u00e1val a Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, co si asi mus\u00ed myslet. Mo\u017en\u00e1 jej Tom p\u0159e\u010detl \u0161patn\u011b. Nev\u011bd\u011bl jak, ale mo\u017en\u00e1, \u017ee Bill nebyl gay a mo\u017en\u00e1, \u017ee o Toma z\u00e1jem nem\u011bl.<\/div>\n

Bill\u016fv \u00fasm\u011bv v n\u011bm vyvol\u00e1val teplo, p\u0159i jeho sm\u00edchu se mu kroutily vnit\u0159nosti a Bill byl prvn\u00ed mu\u017e, kter\u00e9ho kdy potkal, jen\u017e v n\u011bm probudil touhu prozkoumat tu svou str\u00e1nku, kterou dosud ukr\u00fdval. Ale nevypadalo to, \u017ee by m\u011bl Bill z\u00e1jem a \u017ealudek se mu sev\u0159el zklam\u00e1n\u00edm. Rozhodl se, \u017ee by mo\u017en\u00e1 bylo nejlep\u0161\u00ed, kdyby ode\u0161el, ne\u017e ze sebe ud\u011bl\u00e1 je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edho bl\u00e1zna, a postavil se.<\/p>\n

„Ehm… omlouv\u00e1m se. Myslel jsem, \u017ee…“ Vrazil si ruce do kapes od mikiny a pohl\u00e9dl na hol\u010di\u010dky hraj\u00edc\u00ed si kolem klouza\u010dky. „No, mysl\u00edm, \u017ee jsem se spletl. R\u00e1d jsem t\u011b poznal, Bille.“ Tom se rychle oto\u010dil a ud\u011blal dva dlouh\u00e9 kroky sm\u011brem k h\u0159i\u0161ti, ne\u017e uc\u00edtil \u0161t\u00edhl\u00e9, chladn\u00e9 prsty kolem sv\u00e9ho z\u00e1p\u011bst\u00ed, kter\u00e9 ho zastavily.<\/div>\n

Bill nev\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1, nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to chce v\u011bd\u011bt, pro\u010d se vlastn\u011b star\u00e1, ale musel se zeptat. Spojil sv\u016fj pohled s Tomov\u00fdma hlubok\u00fdma hn\u011bd\u00fdma o\u010dima, p\u0159ipraven i na to nejmen\u0161\u00ed znamen\u00ed, \u017ee Tom nen\u00ed up\u0159\u00edmn\u00fd. „M\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtelkyni?“<\/div>\n
Tom okam\u017eit\u011b zvedl obo\u010d\u00ed a naklonil hlavu na stranu. „Co? Ne! Pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee…?“<\/div>\n
A to, co Bill hledal a \u010deho se tak b\u00e1l, \u017ee se objev\u00ed na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, bylo p\u0159esn\u011b to, co tam nena\u0161el. Odpov\u011bd\u011bl mu na ot\u00e1zku bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, bez zamrk\u00e1n\u00ed, bez pohledu nahoru a do stran. Tom \u0159\u00edkal pravdu.<\/div>\n
„Tak, okay. Dob\u0159e.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl a jeho \u00fasm\u011bv st\u00e1le rostl. „M\u016f\u017eu se t\u011b zeptat na dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku?“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a pokr\u010dil rameny. „Jist\u011b.“<\/div>\n
Bill uc\u00edtil, jak se mu do tv\u00e1\u0159\u00ed hrne \u010derve\u0148, ale potla\u010dil ten pocit stranou, bylo to te\u010f, nebo nikdy. „Mysl\u00edm, \u017ee je to ode m\u011b velmi troufal\u00e9 a rychl\u00e9, ale,“ sklouzl rukou z Tomova z\u00e1p\u011bst\u00ed na jeho prsty, „cht\u011bl bys se mnou j\u00edt n\u011bkter\u00fd ve\u010der na ve\u010de\u0159i?“<\/p>\n

Tom m\u011bl v tu chv\u00edli pocit, jako by cht\u011bl tancovat a ut\u00edkat z\u00e1rove\u0148. Ta p\u0159edstava byla d\u011bsiv\u00e1 a bylo to mnohem v\u00edce, ne\u017e co o\u010dek\u00e1val, ale rozhodl se, \u017ee u\u017e dlouhou dobu nem\u011bl nic, co by cht\u011bl v\u00edc. Bylo to chv\u00edli p\u0159edt\u00edm, ne\u017e znovu na\u0161el sv\u016fj hlas, kter\u00fdm t\u00e9m\u011b\u0159 vyjekl.<\/div>\n

„Jo-“ Tom si odka\u0161lal a sna\u017eil se ignorovat, \u017ee m\u00e1 na tv\u00e1\u0159i z\u0159ejm\u011b ten nejp\u0159ipitom\u011blej\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv. „Mysl\u00edm, \u017ee ano. Moc r\u00e1d.“<\/div>\n
Bill ze sv\u00e9 ta\u0161ky vydoloval mobiln\u00ed telefon a p\u0159edal jej Tomovi, kter\u00fd ho od n\u011bj vzal se zmaten\u00fdm v\u00fdrazem.<\/div>\n
„Abys do n\u011bj napsal sv\u00e9 \u010d\u00edslo.“ Tom si odfrkl nad vlastn\u00ed nezku\u0161enost\u00ed a Bill se usm\u00e1l, kdy\u017e sledoval, jak Tom p\u00ed\u0161e sv\u00e9 \u010d\u00edslo, ne\u017e mu telefon podal nazp\u011bt. „Pod\u00edv\u00e1m se, kdy m\u016f\u017eu m\u00edt n\u011bkoho, kdo to za m\u011b vezme v hospod\u011b a zavol\u00e1m-„<\/p>\n

„Tati!“ Tom se prudce oto\u010dil a klesl na kolena, kdy\u017e mu p\u0159\u00edmo do n\u00e1ru\u010de vlet\u011bla hol\u010di\u010dka. Jejich t\u011bla se prudce srazila a oba museli chytit dech. Tom ji zvedl a usadil na sv\u00e9m boku, zat\u00edmco ona prudce oddechovala a odstranila si z obli\u010deje zpocen\u00e9 blond vl\u00e1sky. „Tati, m\u016f\u017eeme si te\u010f d\u00e1t pizzu? Um\u00edr\u00e1m hlady!“<\/p>\n

autor: Steinsgrrl<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Steinsgrrl Cesta mezi stromy byla rozbit\u00e1 a kameny byly natolik zatla\u010den\u00e9 do vlhk\u00e9 p\u016fdy, \u017ee se Bill nemusel ob\u00e1vat o zakopnut\u00ed, pokud se ned\u00edval pod nohy. Tak\u00e9 se nemusel ob\u00e1vat, kdy\u017e slunce nad n\u00edm se probojovalo skrz lesknouc\u00ed se listy a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[609],"tags":[],"class_list":["post-3470","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-janni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3470","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3470"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3470\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3470"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3470"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3470"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}