{"id":3473,"date":"2014-12-22T16:00:00","date_gmt":"2014-12-22T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3462"},"modified":"2014-12-22T16:00:00","modified_gmt":"2014-12-22T15:00:00","slug":"autumn-leaves-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/12\/22\/autumn-leaves-10\/","title":{"rendered":"Autumn Leaves 10."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Na posteli le\u017eela Ashley, m\u011bla na sob\u011b jen sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9 spodn\u00ed krajkov\u00e9 pr\u00e1dlo. Na pol\u0161t\u00e1\u0159i, kter\u00fd byl povle\u010den v \u010derven\u00e9m sat\u00e9nov\u00e9m povlaku, m\u011bla kolem hlavy rozprost\u0159en\u00e9 vlasy. Tom ji pozoroval, hladil ji po boku a l\u00edbnul na rameno. A\u010dkoliv byly \u010dty\u0159i hodiny, spala jako nemluvn\u011b. S\u00e1m pro sebe se usm\u00e1l a zakroutil hlavou. Je\u0161t\u011b aby nespala, kdy\u017e ji v noci nenechal. Bylo jasn\u00e9, \u017ee to p\u0159ijde takhle p\u0159es den. Jemn\u011b ji pol\u00edbil na rameno a nat\u00e1hnul se p\u0159es ni na mobil, kter\u00fd m\u011bl polo\u017een\u00fd na jej\u00edm no\u010dn\u00edm stole\u010dku. Nep\u0159\u00e1la si, aby ho m\u011bl u sebe – cht\u011bla, aby se v\u011bnoval jen j\u00ed a ne pr\u00e1ci. Jakmile m\u011bl Tom mobil v ruce, lehl si na z\u00e1da a z\u00edvl si. Byl tak\u00e9 celkem unaven\u00fd, ale byla tady je\u0161t\u011b jedna v\u011bc. Bill \u0159ekl, \u017ee se mu ozve.<\/p>\n

Tom se pod\u00edval na displej a nakr\u010dil nos. \u017d\u00e1dn\u00e1 zpr\u00e1va, nic. P\u0159itom sly\u0161el, co mu Bill \u0159ekl. Jasn\u011b mu to sl\u00edbil a dote\u010f se neozval. Tom\u016fv mozek pracoval na pln\u00e9 obr\u00e1tky. M\u00e1 se ozvat s\u00e1m, nebo je\u0161t\u011b \u010dekat? Necht\u011bl Billa nijak uh\u00e1n\u011bt, ale p\u0159\u00e1l si ho vid\u011bt, alespo\u0148 na chv\u00edli. Nav\u00edc te\u010f m\u011bl skv\u011blou p\u0159\u00edle\u017eitost, jeho man\u017eelka spala. A jeliko\u017e usnula tak p\u0159ed hodinou, v\u011bd\u011bl, \u017ee bude sp\u00e1t je\u0161t\u011b dost dlouho a on si nebude muset vym\u00fd\u0161let, \u017ee m\u00e1 pracovn\u00ed ve\u010de\u0159i a podobn\u00e9 hlouposti.<\/p>\n

Rozhodl se to nechat b\u00fdt. Billa sice cht\u011bl moc vid\u011bt, ale necht\u011bl ho tla\u010dit do n\u011b\u010deho, co by si on nep\u0159\u00e1l. Otev\u0159el tedy konverzaci a \u010detl si zpr\u00e1vy, kter\u00e9 si doposud napsali. Nebylo jich sice moc, ale aspo\u0148 n\u011bco. Nech\u00e1pal to. Kdy\u017e se vid\u011bli poprv\u00e9, tak mu Bill napsal, \u017ee se t\u011b\u0161\u00ed na p\u0159\u00ed\u0161t\u011b a najednou d\u011blal mrtv\u00e9ho brouka. Ned\u00e1valo to \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. Skousnul si ret. Co kdy\u017e se \u010dernovl\u00e1skovi n\u011bco stalo? Nebo tak\u00e9 mohl ztratit mobil, prost\u011b cokoliv.<\/em> Zakroutil hlavou a hodil telefon na no\u010dn\u00ed stolek. Rozhodn\u011b nic se z toho st\u00e1t nemohlo, jen on si to bl\u00e1hov\u011b namlouval.<\/div>\n

„Kurva!“ zanad\u00e1val Tom potichu. Absolutn\u011b netu\u0161il, co se s n\u00edm d\u011bje. Vedle n\u011bj le\u017eela kr\u00e1sn\u00e1 \u017eena, kterou mu v\u0161ichni mohli z\u00e1vid\u011bt, a on myslel na kluka? Tohle se mu v \u017eivot\u011b nestalo, tak pro\u010d te\u010f? Bylo to snad n\u011bjak\u00e9 znamen\u00ed nebo tak n\u011bco?<\/em> Rychle se posadil na posteli. Pamatoval si, kde Bill bydl\u00ed, t\u00edm p\u00e1dem\u2026 Zakroutil hlavou a op\u0159el si lokty o kolena. Hlavu si polo\u017eil obli\u010dejem do dlan\u00ed a trochu si ho promnul.<\/div>\n
„Idiote, nem\u016f\u017ee\u0161 si tam jen tak nakr\u00e1\u010det a \u0159\u00edct ‚tak jsem tady‘<\/em>. To se prost\u011b nehod\u00ed,“ zamumlal si jen tak pro sebe. Byl si jist\u00fd, \u017ee jeho n\u00e1pad je absolutn\u011b pitom\u00fd, ale co jin\u00e9ho m\u011bl d\u011blat? Pokud opravdu ztratil ten telefon\u2026 „Jo, ztratil telefon a te\u010f se mi nem\u016f\u017ee nijak ozvat. Je na mn\u011b, abych jednal,“ povzbudil se a z postele se zvednul. Tich\u00fdmi kroky \u0161el ke sk\u0159\u00edni a vyb\u00edral si, v \u010dem p\u016fjde, aby ud\u011blal dobr\u00fd dojem<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
\n

Bill st\u00e1l u kuchy\u0148sk\u00e9 linky a d\u00e1val do m\u00edsy ji\u017e odv\u00e1\u017een\u00e9 suroviny na p\u0159\u00edpravu b\u00e1bovky. Alice, jeho adoptivn\u00ed maminka, se op\u00edrala vedle a pozorovala sv\u00e9ho syna. Usm\u00edvala se, jeliko\u017e vzpom\u00ednala na \u010dernovl\u00e1skovo d\u011btstv\u00ed. Jakmile se Bill nau\u010dil chodit, cht\u011bl j\u00ed v kuchyni pom\u00e1hat. A z\u016fstalo mu to dodnes, akor\u00e1t s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee te\u010f u\u017e v\u0161e zvl\u00e1dal na jedni\u010dku i bez jej\u00ed pomoci. Povzdechla si. Byl u\u017e tak velk\u00fd, a p\u0159itom st\u00e1le mal\u00fd. Jej\u00ed mal\u00fd chlape\u010dek\u2026<\/p>\n

<\/em> „Mami?“ pod\u00edval se \u010dernovl\u00e1sek na \u017eenu vedle sebe. Vytrhl ji z jej\u00edho zamy\u0161len\u00ed, a\u017e sebou cukla.<\/div>\n

„Ano?“ Alice se pod\u00edvala na Billa a vl\u00eddn\u011b se usm\u00e1la. „Pot\u0159ebuje\u0161 s n\u011b\u010d\u00edm pomoct, zlato?“<\/div>\n
„Ne, ne. To v\u016fbec,“ zakroutil Bill hlavou. „V\u00ed\u0161, \u017ee tohle zvl\u00e1d\u00e1m levou zadn\u00ed,“ trochu se zasm\u00e1l a vzal do ruky m\u011bcha\u010dku, aby prom\u00edchal t\u011bsto. „J\u00e1 se jenom chci na n\u011bco\u2026 zeptat,“ skousnul si ret. P\u0159esto\u017ee se mu necht\u011blo do takov\u00e9ho rozhovoru s mamkou, tak si dodal odvahu. Nemusel p\u0159eci \u0159\u00edct \u00fapln\u011b v\u0161echno a nebude tak nadr\u017een\u00e1 na sex jako Gustav, tak\u017ee mu odpov\u00ed ur\u010dit\u011b l\u00e9pe.<\/div>\n
„Pov\u00eddej, zlat\u00ed\u010dko,“ \u017eena pohladila Billa po z\u00e1dech, aby mu dodala alespo\u0148 trochu odvahu. C\u00edtila, \u017ee to nebude n\u011bco jen tak, jako t\u0159eba jak\u00e9 boty si m\u00e1 koupit. Ne, na tenhle t\u00f3n hlasu a v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i nebyla u sv\u00e9ho syna zvykl\u00e1.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, mami\u2026“ Bill si skousnul ret a zhluboka se nadechl. Bylo to pro n\u011bj mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si p\u0159edstavoval. „J\u00e1 n\u011bkoho poznal a nev\u00edm, co si myslet. On nav\u00edc-\u2026“ nemohl ani do\u0159\u00edct v\u011btu, proto\u017ee ho matka p\u0159eru\u0161ila. Nad\u0161en\u00edm vyk\u0159ikla a p\u0159it\u00e1hla si ho do n\u00e1ru\u010de, aby ho mohla obejmout.<\/div>\n
„Opravdu, zlat\u00ed\u010dko? To je p\u0159eci skv\u011bl\u00e9, ne? Jsem \u0161\u0165astn\u00e1 i za tebe. Moc bych si p\u0159\u00e1la, abys m\u011bl kone\u010dn\u011b n\u011bkoho st\u00e1l\u00e9ho. Je ten chlapec hodn\u00fd? Proto\u017ee\u2026 To je moc d\u016fle\u017eit\u00e9. Nechci, aby ti n\u011bkdo ubli\u017eoval.“<\/div>\n
„Mami, jo\u2026 Asi je hodn\u00fd,“ Bill se trochu zasm\u00e1l a zakroutil hlavou. Alice v\u011bd\u011bla, \u017ee je Bill gay. V \u0161estn\u00e1cti se j\u00ed sv\u011b\u0159il s t\u00edm, \u017ee se mu nejsp\u00ed\u0161 l\u00edb\u00ed kluci a ne holky jako ostatn\u00edm. Nav\u00edc si ob\u010das dom\u016f n\u011bkoho dovedl, a kdy\u017e r\u00e1no odch\u00e1zel, tak se potkali. Bill nem\u011bl co skr\u00fdvat, rodi\u010de tohle v\u0161echno brali pozitivn\u011b, za nic sv\u00e9mu synovi nenad\u00e1vali. Necht\u011bli mu do jeho sexu\u00e1ln\u00edho \u017eivota p\u0159\u00edli\u0161 mluvit, nech\u00e1vali ho, a\u0165 si v\u0161echno zjist\u00ed s\u00e1m. Byli r\u00e1di, \u017ee je alespo\u0148 doma a nechod\u00ed n\u011bkam pry\u010d, kde by nad t\u00edm klukem nem\u011bli \u017e\u00e1dnou kontrolu a on by mohl jejich chlape\u010dkovi ubl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
„Tak to je moc d\u016fle\u017eit\u00e9,“ jemn\u011b l\u00edbla Billa do vlas\u016f a pohladila ho po z\u00e1dech. Ten u\u017e nic ne\u0159\u00edkal. P\u016fvodn\u011b cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee je \u017eenat\u00fd. Nic o adopci a podobn\u011b, ale aspo\u0148 jeho stav. Nem\u011bl ale to srdce, aby to te\u010f vyslovil. Maminka byla \u0161\u0165astn\u00e1 a on byl r\u00e1d.<\/p>\n

V dom\u011b se rozezvonil zvonek. Oba dva si vym\u011bnili pohled, nikoho ne\u010dekali. Kdy\u017e zvonek zazvonil podruh\u00e9, tak si Bill sundal z\u00e1st\u011bru a polo\u017eil ji na kuchy\u0148skou linku. Ob\u010das se stalo, \u017ee ho p\u0159i\u0161el Gustav otravovat bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed.<\/div>\n

„J\u00e1 tam zajdu, ur\u010dit\u011b to bude Gustav,“ usm\u00e1l se Bill a \u0161el ke dve\u0159\u00edm. Otev\u0159el je a z\u016fstal nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b st\u00e1t. Vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. Zd\u00e1lo se mu to, nebo p\u0159ed brankou st\u00e1l opravdu Tom? Co tady sakra d\u011blal?!<\/em> Vzal z v\u011b\u0161\u00e1ku bundu a pod\u00edval se do zrcadla.<\/div>\n
„Sakra!“ zanad\u00e1val, kdy\u017e se spat\u0159il. Vlasy nem\u011bl vy\u017eehlen\u00e9, vypadaly hrozn\u011b a nepom\u00e1hal ani jeho nov\u00fd blon\u010fat\u00fd mel\u00edr. A co h\u016f\u0159. Nebyl ani tro\u0161i\u010dku namalovan\u00fd! „Kurva, kurva, kurva,“ nad\u00e1val d\u00e1l a obul si pantofle. Necht\u011bl, aby ho Tom takhle vid\u011bl. Co se ale dalo d\u011blat, u\u017e otev\u0159el.<\/div>\n
Bill \u0161el rychle k brance a odemkl ji. Pod\u00edval se na Toma a trochu se usm\u00e1l, ve snaze vylep\u0161it sv\u016fj obli\u010dej alespo\u0148 \u00fasm\u011bvem. Tom si ho prohl\u00ed\u017eel, nemohl si nev\u0161imnout, \u017ee vypad\u00e1 \u00fapln\u011b jinak.<\/div>\n
„Ahoj, co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ vyt\u00e1hl \u010dernovl\u00e1sek obo\u010d\u00ed. Nezn\u011blo to moc p\u0159\u00e1telsky, ale co m\u011bl \u0159\u00edct jin\u00e9ho?<\/div>\n
„Taky t\u011b r\u00e1d vid\u00edm,“ zasm\u00e1l se Tom a zakroutil hlavou. „Mn\u011b jenom napadlo\u2026 Nestalo se ti n\u011bco s telefonem? V\u010dera jsi mi sl\u00edbil, \u017ee se ozve\u0161 a nic. Tak jsem se rad\u0161i p\u0159i\u0161el zeptat.“<\/div>\n
Bill si v duchu nad\u00e1val, pou\u017eil snad v\u0161echny nad\u00e1vky, kter\u00e9 znal. Jasn\u011b, \u017ee Tom mohl p\u0159ij\u00edt a\u017e sem, kdy\u017e se nechal doprovodit. Nepop\u00edral, \u017ee se mu l\u00edb\u00ed, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e to tak n\u011bjak nazna\u010dil p\u0159ed chv\u00edl\u00ed i mamince. Ale nemohl si sem p\u0159eci chodit tak, jak cht\u011bl. To prost\u011b ne\u0161lo.<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 jenom\u2026 Zapomn\u011bl jsem, omlouv\u00e1m se,“ vydechl Bill a omluvn\u011b se usm\u00e1l. Ve skute\u010dnosti to tak v\u00e1\u017en\u011b nebylo. Nezapomn\u011bl, jen prost\u011b cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jestli se mu Tom ozve s\u00e1m od sebe. A on se ozval. Sice po sv\u00e9m zp\u016fsobu, ale ozval se.<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku,“ zakroutil Tom hlavou. „Tak\u017ee neodm\u00edtne\u0161 m\u00e9 pozv\u00e1n\u00ed\u2026 na proch\u00e1zku?“ usm\u00e1l se a pod\u00edval se Billovi do o\u010d\u00ed. Ten si nerv\u00f3zn\u011b skousnul ret. Nemohl te\u010f Toma odm\u00edtnout. Ne, kdy\u017e p\u0159i\u0161el a\u017e sem za n\u00edm. Pod\u00edval se ale za n\u011bj, kde s\u00e1la \u010dern\u00e1 Audi.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 autem?“ zasm\u00e1l se a trochu vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No, myslel jsem, \u017ee to bych tu mohl nechat,“ pokr\u010dil Tom rameny. „Ale pokud chce\u0161 sv\u00e9zt, \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m.“<\/div>\n
„Ne, projdeme se. Kousek odsud je p\u011bkn\u00fd park, jen mi dej chvilku, nachyst\u00e1m se,“ usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a nechal Toma st\u00e1t venku. Zmizel dovnit\u0159 a \u0161el do kuchyn\u011b za matkou. Za\u010dal se sm\u00e1t. Opravdu st\u00e1la p\u0159ed oknem a d\u00edvala se ven? Byla neuv\u011b\u0159iteln\u00e1.<\/p>\n

„To je ten kluk\u2026 jak jsi o n\u011bm p\u0159ed chv\u00edl\u00ed mluvil?“ usm\u00e1la se Alice a oto\u010dila se na Billa. Sna\u017eila se vzpomenout si, jestli ho u\u017e n\u00e1hodou nevid\u011bla. Po chv\u00edli to ale vzdala. Byla si jist\u00e1, \u017ee ho rozhodn\u011b nikdy nevid\u011bla. Takov\u00e9ho \u010dlov\u011bka by si pamatovala.<\/div>\n

„Jo, to je on,“ Bill se tak\u00e9 usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. „A jdu s n\u00edm ven, tak\u2026 dod\u011bl\u00e1\u0161 pros\u00edm tu b\u00e1bovku? Pot\u0159ebuju se sebou n\u011bco ud\u011blat a tak…“ skousnul si ret. Pot\u0159eboval si alespo\u0148 vy\u017eehlit vlasy. Nejrad\u011bji by se i namaloval, ale zas tak moc zdr\u017eovat necht\u011bl.<\/div>\n
„Co bych pro sv\u00e9ho syna neud\u011blala. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to tady dod\u011bl\u00e1m. A ty si to u\u017eij,“ \u017eena pohladila Billa po tv\u00e1\u0159i a jemn\u011b ho pol\u00edbila na tv\u00e1\u0159. Ten se vd\u011b\u010dn\u011b usm\u00e1l a k\u00fdvl.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“<\/p>\n

Tomovi p\u0159i\u0161lo, \u017ee u\u017e \u010dek\u00e1 celou v\u011b\u010dnost. St\u00e1l op\u0159en\u00fd o sv\u00e9 drah\u00e9 auto a hypnotizoval vchodov\u00e9 dve\u0159e domu. Doufal, \u017ee si to Bill cel\u00e9 nerozmyslel a nakonec ho tu nech\u00e1 \u010dekat a bude se jen sm\u00e1t zpoza z\u00e1clony. Neznal ho, ale tak n\u011bjak tu\u0161il, \u017ee tohle nebyl jeho styl. Nesed\u011blo mu to k n\u011bmu. Kdyby se rozhodl, \u017ee u\u017e nikam nechce, ur\u010dit\u011b by mu to p\u0159i\u0161el \u0159\u00edct, ne? I kdyby m\u011bl jen zavolat z okna. Po dal\u0161\u00edch p\u00e1r minut\u00e1ch \u010dek\u00e1n\u00ed u\u017e Tom nevydr\u017eel. Vyndal z kapsy mobil a Billovi napsal.<\/p>\n

„KDE SAKRA VEZIS?“<\/p>\n

Zpr\u00e1va se odeslala, zrovna kdy\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely a Bill z nich vy\u0161el. Tom nasucho polknul a z\u016fstal koukat. Bill m\u011bl vy\u017eehlen\u00e9 vlasy, spl\u00fdvaly mu pod\u00e9l obli\u010deje. M\u011bl na nich posazenou \u010dernou \u010depici. Blon\u010fat\u00fd mel\u00edr je perfektn\u011b dopl\u0148oval. Kdy\u017e k n\u011bmu p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e, prohl\u00e9dl si detailn\u011b obli\u010dej. Nevid\u011bl ani kapku makeupu. Nerv\u00f3zn\u011b si skousnul ret. Vypadal te\u010f tak k\u0159ehce a zraniteln\u011b, nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct. C\u00edtil, \u017ee m\u00e1 na \u010dele kapky potu. Bill na n\u011bj jen koukal, m\u011bl povyta\u017een\u00e9 obo\u010d\u00ed a zakroutil hlavou.<\/p>\n

„STOJIM P\u0158ED TEBOU. PRESTAN NA ME TAKHLE ZIRAT.“ Bill odepsal na smsku a trochu se zasm\u00e1l, kdy\u017e Tom telefon vyt\u00e1hl.<\/p>\n

„Haha, hrozn\u011b vtipn\u00fd,“ zasm\u00e1l se Tom a zakroutil hlavou. Kone\u010dn\u011b byl alespo\u0148 schopn\u00fd promluvit, i kdy\u017e to bylo nic moc.<\/div>\n

„Ne? To vypad\u00e1m tak hrozn\u011b?“ zasm\u00e1l se Bill a zakroutil hlavou.<\/div>\n
„To rozhodn\u011b ne. Pr\u00e1v\u011b naopak, stra\u0161n\u011b ti to slu\u0161\u00ed, tak\u2026 Promi\u0148,“ Tom p\u00e1rkr\u00e1t polkl, m\u011bl v krku tak sucho, a\u017e ho tam p\u00e1lilo. Sna\u017eil se na Billa ned\u00edvat, ale ne\u0161lo to. Jeho o\u010di m\u011bly na v\u011bc jin\u00fd n\u00e1zor.<\/div>\n
„Umh, d\u011bkuju,“ skousnul si \u010dernovl\u00e1sek ret a sklopil pohled do zem\u011b. C\u00edtil, jak se mu do tv\u00e1\u0159\u00ed hrne krev, m\u011bl pocit, \u017ee je rud\u00fd a\u017e na zadku. Tom\u016fv kompliment ho v\u00e1\u017en\u011b pot\u011b\u0161il. S\u00e1m si myslel, \u017ee vypad\u00e1 naprosto nemo\u017en\u011b, proto byl r\u00e1d, \u017ee se u\u017e pomalu stm\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Za m\u00e1lo. Tak p\u016fjdeme?“ usm\u00e1l se Tom a chytl Billa za bradu. „A ned\u00edvej se do zem\u011b. Myslel jsem to v\u00e1\u017en\u011b. Myslel jsem, \u017ee n\u011bkdo jako ty je na komplimenty zvykl\u00fd,“ vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a zakroutil hlavou. Zd\u00e1lo se mu to, nebo se Bill snad \u010dervenal? Kdyby ho nevid\u011bl bavit se v klubu, tak by i v\u011b\u0159il tomu, \u017ee se m\u016f\u017ee styd\u011bt. Ale takhle mu to p\u0159i\u0161lo v\u00e1\u017en\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/div>\n
„Jasn\u00fd, to jsem, ale lid\u00e9 mi je v\u011bt\u0161inou neskl\u00e1daj\u00ed, kdy\u017e vypad\u00e1m takhle\u2026 Norm\u00e1ln\u011b,“ usm\u00e1l se Bill a zakroutil hlavou. „P\u016fjdeme, o tomhle se nebudeme bavit, hm?“<\/div>\n
„Pro\u010d se o tom nebudeme bavit?“ zasm\u00e1l se Tom a dal se spole\u010dn\u011b s Billem do kroku.<\/div>\n
„Proto\u017ee na to t\u00e9ma nem\u00e1m t\u0159eba co \u0159\u00edct?“<\/p>\n

„Bille\u2026 Ty nemus\u00ed\u0161 \u0159\u00edkat v\u016fbec nic, v\u00e1\u017en\u011b,“ Tom se pod\u00edval na chlapce vedle sebe. „Sp\u00ed\u0161 se nau\u010d, \u017ee j\u00e1 ti to budu \u0159\u00edkat poka\u017ed\u00e9, proto\u017ee\u2026 Vypad\u00e1\u0161 \u00fapln\u011b jinak. Myslel jsem, \u017ee bez makeupu a toho v\u0161eho bude\u0161 \u00fapln\u011b oby\u010dejn\u00fd, t\u0159eba jako j\u00e1. Ale ty jsi po\u0159\u00e1d\u2026 Po\u0159\u00e1d jsi kr\u00e1sn\u00fd. Akor\u00e1t te\u010f jinak. Vypad\u00e1\u0161 stra\u0161n\u011b k\u0159ehce. Jako porcel\u00e1nov\u00e1 panenka,“ dostal ze sebe v\u0161e, co si myslel. Necht\u011bl p\u0159ed kr\u00e1sn\u00fdm \u010dernovl\u00e1skem skr\u00fdvat sv\u00e9 my\u0161lenky. „Mysl\u00edm si, \u017ee bys m\u011bl\u2026 M\u011bl bys zkusit n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e pr\u00e1ci vychovatele, nap\u0159\u00edklad modeling. Byl bys ur\u010dit\u011b ide\u00e1ln\u00ed. Jsi zaj\u00edmav\u00fd, huben\u00fd, vysok\u00fd\u2026“<\/div>\n

„Dost,“ zakroutil \u010dernovl\u00e1sek hlavou a usm\u00e1l se. Lichotky byly p\u0159\u00edjemn\u00e9, to samoz\u0159ejm\u011b ano, ale bylo jich v\u00edc ne\u017e dost na to, \u017ee se vid\u011bli teprve chvilku. Tak dokonale zase nevypadal. „J\u00e1 jsem takhle spokojen\u00fd\u2026 Chci tu pr\u00e1ci d\u011blat. A u\u017e nechci sly\u0161et \u017e\u00e1dn\u00e9 pozn\u00e1mky na m\u016fj vzhled, nebo si budu p\u0159ipadat opravdu blb\u011b,“ zasm\u00e1l se. Tom cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco nam\u00edtnout, ale on zvedl dla\u0148 proti n\u011bmu, aby ho zastavil. Svoje slova myslel opravdu v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n

Chlapci do\u0161li bok po boku do parku, kter\u00fd Bill zmi\u0148oval. Tom se rozhl\u00e9dl kolem sebe. S Ashley nechodili moc na proch\u00e1zky, spole\u010dn\u00fd \u010das tr\u00e1vili doma, v obchodn\u00edm centru nebo \u0161li do n\u011bjak\u00e9ho podniku. Marn\u011b si vzpom\u00ednal, kdy vid\u011bl takovou kr\u00e1su. Chodn\u00edky byly zasyp\u00e1ny barevn\u00fdmi listy, v\u0161ude byl klid. \u017d\u00e1dn\u00fd hluk, moc lid\u00ed, nic takov\u00e9ho. Pohladil Billa po z\u00e1dech.<\/div>\n

„Vypad\u00e1 to tady moc hezky\u2026“<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm. Chod\u00edm sem r\u00e1d,“ usm\u00e1l se. „Je to tady v\u00e1\u017en\u011b klidn\u00e9. U\u010d\u00edm se tady, \u010dtu si\u2026 nebo jen prost\u011b kouk\u00e1m kolem sebe. Je zaj\u00edmav\u00e9 d\u00edvat se, jak se p\u0159\u00edroda kolem tebe m\u011bn\u00ed. Tady si to skv\u011ble uv\u011bdom\u00ed\u0161,“ Bill se zasnil. Park opravdu miloval. Na ja\u0159e, kdy\u017e na stromech rostlo zelen\u00e9 list\u00ed, v l\u00e9t\u011b, kdy se tu ukr\u00fdval p\u0159ed sluncem, na podzim, kdy\u017e bylo v\u0161e kolem barevn\u00e9 i v zim\u011b, kdy mu pod nohama k\u0159upal sn\u00edh.<\/div>\n
„J\u00e1 nechod\u00edm moc \u010dasto ven,“ p\u0159iznal Tom a sklonil se. Vzal mezi prsty p\u00e1r barevn\u00fdch lupen\u016f a u\u017easle na n\u011b hled\u011bl. „Jsou opravdu kr\u00e1sn\u00e9\u2026“<\/div>\n
„To jsou,“ p\u0159ik\u00fdvl \u010dernovl\u00e1sek a nabral si list\u00ed do obou rukou. Hodil je do vzduchu a za\u010dal se sm\u00e1t. „Je to, jako kdyby padaly na n\u00e1s, vi\u010f?“ pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd se sm\u00e1l a d\u011blal to sam\u00e9 co on.<\/div>\n
„To teda ano,“ p\u0159ik\u00fdvl na souhlas. „Posad\u00edme se? M\u016f\u017eeme spolu pozorovat okol\u00ed, jak jsi \u0159\u00edkal\u2026“ uk\u00e1zal na lavi\u010dku, kter\u00e1 byla jen p\u00e1r krok\u016f od nich.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme,“ p\u0159itakal Bill a na lavi\u010dku se posadil. Tom si k n\u011bmu hned p\u0159isedl. Nesedl si t\u011bsn\u011b vedle n\u011bj, ale ani ne nijak daleko. \u010cernovl\u00e1sek se na n\u011bj pod\u00edval. „Nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee je \u0161koda, \u017ee moc nechod\u00ed\u0161 do p\u0159\u00edrody?“<\/div>\n
„No\u2026“ nakr\u010dil Tom nos. Co m\u00e1 asi tak odpov\u011bd\u011bt?<\/em> „Asi na to nem\u00e1m moc \u010das. V\u00ed\u0161, pr\u00e1ce a tak.“ Hloup\u011bj\u0161\u00ed odpov\u011b\u010f si vymyslet opravdu nemohl.<\/em><\/div>\n
„Aha,“ k\u00fdvl Bill a vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. Zakroutil hlavou a d\u00e1l to nekomentoval. Opravdu to nebyla moc dobr\u00e1 odpov\u011b\u010f. Dost dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby Tom cht\u011bl, \u010das by si na\u0161el.<\/p>\n

<\/em> „Rozum\u011bli jste si v\u010dera s Laurou? Vypadala nad\u0161en\u011b, kdy\u017e jste odch\u00e1zeli,“ Bill zm\u011bnil t\u00e9ma rozhovoru. Kdy\u017e Tom s Ashley ode\u0161li, Laura se necht\u011bla bavit o ni\u010dem jin\u00e9m. Po\u0159\u00e1d opakovala, \u017ee je teta Ashley moc hodn\u00e1, proto\u017ee j\u00ed p\u016fj\u010dila svoje malov\u00e1tko na pusu a tak.<\/div>\n

„Jo, hlavn\u011b Ashley,“ zakroutil Tom hlavou. „Je do n\u00ed opravdu zbl\u00e1zn\u011bn\u00e1. Kdyby to \u0161lo, tak ji u\u017e m\u00e1 doma,“ trochu se zasm\u00e1l. Bill nakr\u010dil nos, pro\u010d Tom mluvil jen o n\u00ed a ne i o sob\u011b? Tak\u00e9 cht\u011bl adopci.<\/div>\n
„Ty do n\u00ed snad nejsi zbl\u00e1zn\u011bn\u00fd?“ naklonil hlavu.<\/div>\n
„Jo, uh\u2026“ Toma ot\u00e1zka zasko\u010dila. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se mi l\u00edb\u00ed, m\u00e1m j\u00ed r\u00e1d, ale\u2026 Ashley tohle v\u0161echno pro\u017e\u00edv\u00e1 v\u00edc. Vlastn\u011b v\u010dera\u2026 Cht\u011bl jsem tam kv\u016fli tob\u011b. Ne kv\u016fli Lau\u0159e,“ pod\u00edval se Billovi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed a skousnul si ret. Vypadalo to, jako kdyby hr\u00e1l n\u011bjakou hru na up\u0159\u00edmnost.<\/em><\/div>\n
„Nem\u011bl bys \u0159\u00edkat takov\u00e9 v\u011bci.“<\/div>\n
„Bille, mus\u00edm je \u0159\u00edkat, kdy\u017e to tak je,“ Tom zvedl ruku, cht\u011bl se Billa alespo\u0148 dotknout. Ten se ale rychlost\u00ed blesku zvednul a \u0161el zp\u00e1tky na chodn\u00edk.<\/div>\n
„Poj\u010f, chci ti je\u0161t\u011b n\u011bco uk\u00e1zat.“ Bill d\u011blal, \u017ee posledn\u00ed Tomovu v\u011btu v\u016fbec nesly\u0161el. Bylo mu z toho p\u011bkn\u011b, ale z\u00e1rove\u0148 \u00fazko. V\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9. Dost dob\u0159e si to uv\u011bdomoval. M\u011bl Toma ignorovat, nechat ho na pokoji. Ne s n\u00edm chodit do parku a pov\u00eddat si o takov\u00fdch v\u011bcech.<\/p>\n

Tom zakroutil hlavou a \u0161el k Billovi. Nech\u00e1pal, pro\u010d je Bill takov\u00fd. On je k n\u011bmu pln\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd a on se chov\u00e1\u2026 Necht\u011bl sly\u0161et, \u017ee mu to slu\u0161\u00ed, o tomhle taky ne. Ale pro\u010d?<\/div>\n

„Co mi chce\u0161 uk\u00e1zat?“ pousm\u00e1l se a str\u010dil ruce do kapes u bundy. Pot\u0159eboval je schovat, aby po\u0159\u00e1d nem\u011bl takov\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed dot\u00fdkat se Billa. M\u011bl ho tak jako tak, ale pro jeho ruce bylo t\u011b\u017e\u0161\u00ed dostat se k \u010dernovl\u00e1skovi. A kdyby je vynd\u00e1val, mozek by vyslal jasn\u00fd rozkaz. Snad.<\/em><\/div>\n
„N\u011bco moc hezk\u00e9ho, bude se ti to l\u00edbit,“ usm\u00e1l se Bill tajemn\u011b. „Bude\u0161 si myslet, \u017ee jsme \u00fapln\u011b n\u011bkde jinde. Tam, kam t\u011b dovedu, to m\u00e1m \u00fapln\u011b nejrad\u0161i z cel\u00e9ho parku.“<\/div>\n
„Tak to jsem zv\u011bdav\u00fd,“ pok\u00fdval hlavou Tom a usm\u00e1l se. „Tady je to moc p\u011bkn\u00fd, nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit je\u0161t\u011b n\u011bco hez\u010d\u00edho\u2026“<\/div>\n
„Tohle je proti tomu m\u00edstu nic,“ zakroutil Bill hlavou. „V\u011b\u0159 mi.“<\/p>\n

Po p\u00e1r minut\u00e1ch ch\u016fze se chlapci dostali k \u0159ece, kolem kter\u00e9 byl plot. Byla u\u017e tma, jen lampy um\u011ble sv\u00edtily. Krom\u011b plotu \u0159eku lemovaly jak jinak ne\u017e stromy. Tom u\u017easle vydechl. Musel uznat, \u017ee m\u00e1 Bill pravdu. Vypadalo to tady kouzeln\u011b, romanticky, \u00fa\u017easn\u011b!<\/div>\n

„To je\u2026“<\/div>\n
„N\u00e1dhera, vi\u010f?“ dokon\u010dil v\u011btu \u010dernovl\u00e1sek a op\u0159el se o plot. D\u00edval se do d\u00e1lky p\u0159ed sebe. „Kdy\u017e jsem byl mal\u00fd, krmil jsem tady s rodi\u010di kachny.“<\/div>\n
„To jsem nikdy ned\u011blal,“ zakroutil hlavou Tom a op\u0159el se vedle Billa. „Nem\u011bli na m\u011b moc \u010dasu, hl\u00eddaly m\u011b ch\u016fvy a tak,“ z jeho hlasu byla c\u00edtit bolest. Bill se na n\u011bj pod\u00edval a zakroutil hlavou. Tom to tak\u00e9 nem\u011bl jednoduch\u00e9, stejn\u011b jako on. Skousnul si ret a opatrn\u011b ho pohladil po h\u0159betu dlan\u011b.<\/div>\n
„Nemluv o tom,“ \u0159ekl potichu. „C\u00edt\u00edm, \u017ee to nen\u00ed pro tebe jednoduch\u00e9.“<\/div>\n
„V\u0161echno se zm\u011bnilo, kdy\u017e mi bylo t\u0159in\u00e1ct. T\u00e1ta m\u011bl autonehodu a m\u00e1ma si uv\u011bdomila, \u017ee u\u017e m\u00e1 jenom m\u011b,“ opatrn\u011b Billa za ruku chytl a stiskl mu ji. Pod\u00edval se p\u0159ed sebe. „A\u2026 tvoje o\u010di mi hrozn\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed ty t\u00e1tovy. Je to opravdu neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, ale opravdu to tak je. D\u00edv\u00e1\u0161 se \u00fapln\u011b stejn\u011b jako on.“<\/p>\n

Mezi dvojic\u00ed bylo ticho. Bill se nech\u00e1val dr\u017eet za ruku, nesna\u017eil se ji z Tomova sev\u0159en\u00ed dostat. Myslel na to, jak to musel m\u00edt t\u011b\u017ek\u00e9. M\u011bl sice oba rodi\u010de biologick\u00e9, ale nev\u011bnovali se mu tolik, kolik by jako mal\u00fd kluk pot\u0159eboval. P\u0159edstavoval si, jak ho u\u010d\u00ed mluvit ch\u016fvy, jak si s n\u00edm hrajou tety a do o\u010d\u00ed se mu draly slzy. Byl na tom \u00fapln\u011b stejn\u011b jako on. Polknul a p\u00e1rkr\u00e1t rychle zamrkal. Necht\u011bl p\u0159ed Tomem plakat. Ale u\u017e bylo pozd\u011b, Tom se na n\u011bj d\u00edval.<\/div>\n

„Bille, pro\u010d pl\u00e1\u010de\u0161?“ \u0159ekl potichu a znovu mu ruku stiskl.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ zakroutil hlavou. „To nic, v\u00e1\u017en\u011b,“ trochu se pousm\u00e1l a zakroutil hlavou. „P\u016fjdeme?“<\/div>\n
„P\u016fjdeme, jenom\u2026“ Tom si Billa k sob\u011b oto\u010dil tak, aby k sob\u011b st\u00e1li \u010delem. „Dovol mi, pros\u00edm, d\u00e1t ti pusu. Malou,“ pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed a p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na Billovo \u010delo.<\/div>\n
Bill vydechl a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Dost dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9 v\u016f\u010di Ashley a tak, proto se tak\u00e9 na lavi\u010dce odt\u00e1hl. Ale \u0161el s n\u00edm sem, na zatracen\u011b romantick\u00e9 m\u00edsto. Jako by si jeho podv\u011bdom\u00ed tohle p\u0159\u00e1lo. Neznateln\u011b k\u00fdvl a na Toma se pod\u00edval.<\/div>\n
„Ale jenom jednu, malou. V\u00ed\u0161, \u017ee to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9. V\u00ed\u0161 to stejn\u011b dob\u0159e jako j\u00e1,“ za\u0161eptal a trochu na\u0161pulil rty. Tom Billa pohladil h\u0159betem dlan\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ za\u0161eptal a pomalu se k n\u011bmu naklonil. Jemn\u011b se sv\u00fdmi rty ot\u0159el o Billovy a spokojen\u011b vydechl. Ol\u00edzl si rty a na Billa se pod\u00edval. „M\u016f\u017eu v\u00edc?“ \u0159ekl potichu. Znovu chytl Billovu ruku a stiskl mu j\u00ed. Nedostal slovn\u00ed souhlas, jen mal\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. Tom Billa p\u00e1rkr\u00e1t pol\u00edbil a ten mu v\u0161e ochotn\u011b vr\u00e1til, ne\u017e se odt\u00e1hl.<\/p>\n

„Poj\u010f, m\u011bli bychom j\u00edt,“ \u0159ekl \u010dernovl\u00e1sek potichu a pohladil Toma po tv\u00e1\u0159i stejn\u011b tak, jako on hladil p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jeho.<\/div>\n

„Poj\u010fme,“ p\u0159itakal Tom a chytil Billa kolem pasu stejn\u011b, jako kdy\u017e \u0161li spolu z ve\u010de\u0159e.<\/p>\n

autor: Catherine<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine Na posteli le\u017eela Ashley, m\u011bla na sob\u011b jen sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9 spodn\u00ed krajkov\u00e9 pr\u00e1dlo. Na pol\u0161t\u00e1\u0159i, kter\u00fd byl povle\u010den v \u010derven\u00e9m sat\u00e9nov\u00e9m povlaku, m\u011bla kolem hlavy rozprost\u0159en\u00e9 vlasy. Tom ji pozoroval, hladil ji po boku a l\u00edbnul na rameno. A\u010dkoliv byly<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[607],"tags":[],"class_list":["post-3473","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-autumn-leaves"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3473","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3473"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3473\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3473"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3473"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3473"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}