{"id":3476,"date":"2014-12-21T16:00:00","date_gmt":"2014-12-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3465"},"modified":"2014-12-21T16:00:00","modified_gmt":"2014-12-21T15:00:00","slug":"rough-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/12\/21\/rough-16\/","title":{"rendered":"Rough 16."},"content":{"rendered":"
autor: mohanrocks<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Gustav sed\u011bl u kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu s u\u010debnicemi otev\u0159en\u00fdmi p\u0159ed sebou a s velmi koncentrovan\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i, kter\u00fd na n\u011bm Bill obvykle v\u00eddal, jen kdy\u017e si prohl\u00ed\u017eel nab\u00eddku menu rychl\u00e9ho ob\u010derstven\u00ed. Kdy\u017e Bill za sebou a Tomem zav\u0159el dve\u0159e, Gustav dokonce ani nevzhl\u00e9dl.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bychom mohli j\u00edt prost\u011b do m\u00e9ho pokoje,“ za\u0161eptal Bill Tomovi, kter\u00fd mu na to v\u011bnoval p\u0159\u00edsn\u00fd pohled, jen\u017e jasn\u011b nazna\u010doval, \u017ee ne.<\/div>\n
Bill obr\u00e1til o\u010di v sloup, ale podvolil se. V\u011bd\u011bl, \u017ee to mus\u00ed ud\u011blat a \u017ee to bude jednodu\u0161\u0161\u00ed s Tomem po sv\u00e9m boku. „Ehm, co to tam d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zeptal se Bill rozpa\u010dit\u011b a Gustav sebou lehce trhnul.<\/div>\n
„Oh, k\u00e1mo, v\u016fbec jsem nev\u011bd\u011bl, \u017ee jsi p\u0159i\u0161el,“ zamumlal Gustav, ani\u017e by zvedl sv\u016fj pohled od knihy. „Tahle opravdu \u017ehav\u00e1 holka, kterou jsem potkal minulou noc, je opravdu hodn\u011b na historii, tak jsem se rozhodl studovat, abych na ni zkusil ud\u011blat dojem.“<\/div>\n
Nyn\u00ed v\u0161e d\u00e1valo smysl. „Oh, no, nerad bych t\u011b vyru\u0161oval z \u010dinnosti, kterou bych naopak r\u00e1d podporoval\u2026 Ale mus\u00edm s tebou o n\u011b\u010dem mluvit.“<\/p>\n

„M\u016f\u017ee to po\u010dkat? Jsem docela zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd. Tahle v\u011bc o druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce mi rozhodn\u011b dopom\u016f\u017ee k sexu, pokud si to zapamatuju spr\u00e1vn\u011b. Mohl bych dokonce dostat A z testu, jako bonus,“ zak\u00fdval Gustav obo\u010d\u00edm a Tom Billa \u0161\u0165ouchl do bolav\u00fdch \u017eeber, \u010d\u00edm\u017e ho donutil hlasit\u011b zast\u00e9nat.<\/div>\n

Gustav nad t\u00edm zvukem okam\u017eit\u011b zvedl hlavu a rozost\u0159en\u00fdm pohledem zamrkal na Toma. „Kdo, k \u010dertu, jsi?“<\/div>\n
Tom si ol\u00edzl rty a ud\u011blal opatrn\u00fd krok vp\u0159ed. „J\u00e1 jsem Tom, Bill\u016fv kamar\u00e1d\u2026“<\/div>\n
„\u00d3\u00f3\u00f3, jeho kamar\u00e1d,“ uchechtl se Gustav a vstal. „Chce\u0161 \u0159\u00edct, ten t\u00fdpek, kter\u00fd kone\u010dn\u011b dostal tohohle kluka. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b,“ blon\u010f\u00e1k p\u0159e\u0161el k Tomovi a trochu sebou cuknul, kdy\u017e se dostal bl\u00ed\u017e a spat\u0159il, jak vysok\u00fd je. „Sakra, ty jsi stejn\u00e9 velikosti jak tahleta \u017eirafa,“ Gustav pohl\u00e9dl na Billa a jeho \u00fasta se pomalu otev\u0159ela doko\u0159\u00e1n.<\/div>\n
„Nen\u00ed to tak zl\u00e9, jak to vypad\u00e1, p\u0159\u00edsah\u00e1m,“ za\u010dal Bill preventivn\u011b a zvedl ruce.<\/div>\n
„Co to kurva\u2026 To jsi mu ud\u011blal ty?“ Uk\u00e1zal Gustav prstem v\u00fdhru\u017en\u011b na Toma a ten rychle zavrt\u011bl hlavou a povzdechl si.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych sem p\u0159i\u0161el s n\u00edm, kdybych mu to ud\u011blal?“ zvedl Tom obo\u010d\u00ed a Gustav stiskl rty.<\/div>\n
„Tak jak se to stalo, Bille?“ Pod\u00edvej se na sebe\u2026“ Gustav p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e a pomalu kolem sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho krou\u017eil. „N\u011bkdo t\u011b zml\u00e1til?“<\/div>\n
Bill se na chv\u00edli odml\u010del. Ano, n\u011bkdo to ud\u011blal, ale nebylo to tak, jak si myslel Gustav. „Pros\u00edm, nech m\u011b ti v\u0161echno vysv\u011btlit.“<\/div>\n
„Nebude se mi to l\u00edbit, \u017ee?“ Gustav t\u011b\u017ece polknul a jeho rysy p\u0159ekryl v\u00fdraz pln\u00fd obav.<\/div>\n
Bill se zamra\u010den\u011b pod\u00edval na Toma a pokr\u010dil rameny, ne\u017e ti\u0161e pronesl: „Ne.“<\/div>\n
„Tak bys to m\u011bl rad\u011bji rychle vyplivnout,“ Gustav si p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudi a \u0161el se posadit do k\u0159esla v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, ne\u017e k\u00fdvl sm\u011brem k pohovce. „Sednout a mluvit, te\u010f.“<\/p>\n

Jeliko\u017e Bill nikdy d\u0159\u00edve nevid\u011bl sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho takhle, okam\u017eit\u011b poslechl a posadil se na jeden konec pohovky. Ulevilo se mu, kdy\u017e se Tom posadil hned vedle n\u011bj a ne na druh\u00fd konec. Pos\u00edlilo to trochu jeho sebev\u011bdom\u00ed p\u0159i jeho rychle sl\u00e1bnouc\u00edm vystupov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

„No\u2026“ Bill si promnul prsty. „M\u011bl bych za\u010d\u00edt od za\u010d\u00e1tku?“ Bill se t\u00e1zav\u011b pod\u00edval na Toma.<\/div>\n
„Za\u010dni od t\u00e9 \u010d\u00e1sti, kter\u00e1 vysv\u011btluje, pro\u010d vypad\u00e1\u0161, jako by ti n\u011bkdo naserv\u00edroval tv\u016fj vlastn\u00ed zadek,“ odsekl Gustav a Tom na n\u011bj pohl\u00e9dl s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Pro\u010d mu ned\u00e1\u0161 \u0161anci, aby mluvil? Vysv\u011btl\u00ed to, jak nejl\u00e9pe bude moct a j\u00e1 ti taky odpov\u00edm na cokoliv, co bude\u0161 cht\u00edt v\u011bd\u011bt,“ promluvil Tom jemn\u00fdm hlasem s velmi m\u00edrn\u00fdm n\u00e1znakem varov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Gustav se zamra\u010dil, ale dr\u017eel jazyk za zuby a rty sev\u0159el do \u00fazk\u00e9 \u010d\u00e1rky. Bill se op\u0159el o Toma, navlh\u010dil si rty a zhluboka se nadechl.<\/p>\n

„V tu noc, p\u0159ed n\u011bjakou dobou, kdy\u017e jsme \u0161li do klubu s Geem a Nat, jsem narazil na Toma, se kter\u00fdm jsem se u\u017e d\u0159\u00edve setkal. Byl v uli\u010dce za klubem\u2026“ Bill se kousl do rtu. „Bojoval. Je neleg\u00e1ln\u00ed rv\u00e1\u010d.“<\/div>\n

Gustav vyt\u0159e\u0161til o\u010di a pod\u00edval se na Toma se zv\u011bdavost\u00ed a s n\u00e1dechem strachu, kdy\u017e se na k\u0159esle lehce odt\u00e1hnul.<\/div>\n
„Po jeho boji\u2026 Byl jsem p\u011bkn\u011b sjet\u00fd, jak jsem byl s Georgem a tak, a rozhodl jsem se, \u017ee by byl fajn n\u00e1pad j\u00edt a \u0159\u00edct mu ahoj,“ Bill s\u00e1m nad sebou proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsi byl sjet\u00fd\u2026“ zamumlal Tom a svra\u0161til obo\u010d\u00ed s mal\u00fdm \u00fa\u0161klebkem na rtech. „Myslel jsem, \u017ee jsi m\u011b prost\u011b cht\u011bl vid\u011bt,“ Tom p\u0159edst\u00edran\u011b na\u0161pulil rty a Bill se rozesm\u00e1l, odol\u00e1vaj\u00edc nutk\u00e1n\u00ed naklonit se a pol\u00edbit ho na rty.<\/div>\n
„Hal\u00f3? St\u00e1le v\u00edce na\u0161tvan\u00fd chl\u00e1pek tady, kter\u00fd nedost\u00e1v\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 odpov\u011bdi,“ zvedl Gustav rozzloben\u011b ruku.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ Bill lehce zat\u0159epal hlavou a p\u0159ejel si rukou po sv\u00e9 citliv\u00e9 \u010delisti. „Kdy\u017e jsem mluvil s Tomem tu noc, uk\u00e1zal se tam jeho \u0161\u00e9f, nebo n\u011bco takov\u00e9ho. Skon\u010dilo to tak, \u017ee jsem se s n\u00edm dostal do rva\u010dky\u2026“<\/p>\n

„Ty\u2026 Co?“ za\u0161eptal Gustav. „Ty ses dostal do rva\u010dky? T\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee ti tohle ud\u011blal ten chl\u00e1pek? Kde je, j\u00e1 ho zabiju!“ Vysko\u010dil na nohy a Bill se postavil, aby ho zadr\u017eel.<\/div>\n

„Hej, hej, je\u0161t\u011b jsem neskon\u010dil. A pros\u00edm, pokud ti \u0159eknu v\u0161echno, mus\u00ed\u0161 sl\u00edbit, \u017ee si to nech\u00e1\u0161 pro sebe. Opravdu, Gustave, je to v\u00e1\u017en\u00e1 v\u011bc a j\u00e1 ka\u017edop\u00e1dn\u011b nen\u00e1vid\u00edm, \u017ee jsem se do toho musel zapojit, ale u\u017e ti nem\u016f\u017eu lh\u00e1t\u2026“ Bill polkl a prosebn\u011b se na sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho pod\u00edval.<\/div>\n
Gustav se rozt\u0159esen\u011b nadechl a zaklel. „Fajn\u2026 Zasran\u011b fajn. Ale ne\u010dekej, \u017ee budu ch\u00e1pav\u00fd k n\u011bjak\u00fdm sra\u010dk\u00e1m. Mluv,“ sedl si zp\u00e1tky na k\u0159eslo a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou a Bill se posadil na okraj pohovky s rostouc\u00ed vinou, usazuj\u00edc\u00ed se mu na hrudi.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 tenhle chl\u00e1pek, nakopal jsem mu zadek,“ Bill bojoval proti tomu, aby se mu na tv\u00e1\u0159i roz\u0161\u00ed\u0159il hrd\u00fd \u00fasm\u011bv. Gustavovi by se to nel\u00edbilo. „A on je opravdu drsn\u00fd, v\u00ed\u0161? Byl mnou ohromen\u00fd a\u2026 \u0158ekl mi, \u017ee bych m\u011bl j\u00edt a p\u0159idat se k jejich skupin\u011b.“<\/div>\n
„To je, kurva, sm\u011b\u0161n\u00e9,“ u\u0161kl\u00edbl se Gustav. „Jako bys snad n\u011bkdy s n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm souhlasil.“<\/div>\n
Bill si povzdechl a pohl\u00e9dl si do kl\u00edna. Tohle v\u016fbec nep\u016fjde dob\u0159e. Tom mu polo\u017eil ruku na spodn\u00ed \u010d\u00e1st zad a povzbudiv\u011b jej pohladil, zat\u00edmco promluvil: „Nem\u011bl na v\u00fdb\u011br.“<\/div>\n
„Ne, to jsem nem\u011bl\u2026“ P\u0159idal se Bill a vzhl\u00e9dl. „Vyhro\u017eoval mi, a a\u010d to zn\u00ed divn\u011b, bezpe\u010dn\u00e1 mo\u017enost pro m\u011b byla souhlasit.“<\/p>\n

Gustav poklep\u00e1val sv\u00fdmi prsty a z\u0159ejm\u011b si to nech\u00e1val proj\u00edt hlavou, ne\u017e na Billa nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pohl\u00e9dl. „Bezpe\u010dn\u00e9 a inteligentn\u00ed rozhodnut\u00ed by bylo j\u00edt zatracen\u011b na policii, Bille. Nejsi idiot a j\u00e1 nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d ses do toho svinstva zamotal.“<\/div>\n

„Dovol mi, abych ti to rozebral, Gusi,“ zamumlal Bill a c\u00edtil se trochu na\u0161tvan\u011b, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Gustav se ptal naprosto opr\u00e1vn\u011bn\u011b. „Tahle skupina podivn\u00fdch, siln\u00fdch a nebezpe\u010dn\u00fdch mu\u017e\u016f se objevila v m\u00e9m \u017eivot\u011b a jejich \u0161\u00e9f, kter\u00e9mu se ka\u017ed\u00fd zodpov\u00edd\u00e1, \u0159ekl, \u017ee mus\u00edm bojovat. Pot\u00e9 se rozpt\u00fdlili a j\u00e1 nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, kde ve m\u011bst\u011b \u017eij\u00ed, kolik maj\u00ed p\u0159\u00e1tel, kte\u0159\u00ed by mi mohli ze \u017eivota ud\u011blat peklo, nebo jak kter\u00e9hokoliv z nich vyp\u00e1trat. Kdybych zavolal policii, co bych jim ksakru m\u011bl \u0159\u00edct? Jsou to profesion\u00e1ln\u00ed zlo\u010dinci, Gustave. Posral bych si to daleko v\u00edc, pokud bych se sna\u017eil zavolat policii jako amat\u00e9r.“<\/div>\n
Na Gustavov\u011b tv\u00e1\u0159i se objevil nespokojen\u00fd v\u00fdraz porozum\u011bn\u00ed. „Okay. Pokra\u010duj.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, souhlasil jsem, evidentn\u011b. Tom m\u011b tr\u00e9noval, p\u0159ipravoval m\u011b a dohl\u00ed\u017eel na m\u011b tyto posledn\u00ed t\u00fddny. To je d\u016fvod, pro\u010d jsem hodn\u011b pry\u010d a opravdu o tom moc nemluv\u00edm. Chystal jsem se na sv\u016fj boj.“<\/p>\n

„Tv\u016fj boj? Chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee u\u017e jsi n\u011bjak\u00fd m\u011bl?“ Gustav se na n\u011bj d\u00edval p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n

„Jo, v\u010dera v noci\u2026 To je d\u016fvod, pro\u010d vypad\u00e1m takhle\u2026“ zamumlal Bill.<\/div>\n
„Zcela jasn\u011b jsi dostal na prdel.“<\/div>\n
„Vlastn\u011b… Vyhr\u00e1l,“ za\u0161eptal Tom a pohl\u00e9dl na Billa s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
Gustav se d\u00edval st\u0159\u00eddav\u011b na jednoho i druh\u00e9ho. „Opravdu?“<\/div>\n
„Opravdu, vyhr\u00e1l jsem sv\u016fj prvn\u00ed boj,“ p\u0159ik\u00fdvl pomalu Bill.<\/div>\n
„Chce\u0161 \u0159\u00edct, prvn\u00ed a posledn\u00ed boj,“ uji\u0161\u0165oval se Gustav.<\/div>\n
„Gusi\u2026“ povzdechl si Bill.<\/div>\n
„Ne, tohle je zasran\u011b stupidn\u00ed!“ Gustav se postavil a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet sem a tam. „Jsi dobr\u00fd chlap, Bille. Jsi chytr\u00fd, vede\u0161 si skv\u011ble ve \u0161kole a nikdy p\u0159ed t\u00edm jsi neukradl ani \u010dokol\u00e1dovou ty\u010dinku v obchod\u011b. Na co mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm na to, \u017ee jsem se rozhodl tak, abych udr\u017eel sebe a lidi, na kter\u00fdch mi z\u00e1le\u017e\u00ed, v bezpe\u010d\u00ed!“ Odsekl Bill a prohr\u00e1bl si vlasy.<\/div>\n
„Oh, tohle t\u011b udr\u017e\u00ed v bezpe\u010d\u00ed? Opravdu?!“ Gustav uk\u00e1zal na Bill\u016fv vzhled. „Mohlo by t\u011b to zab\u00edt, Bille!“<\/div>\n
„Nebojujeme a\u017e do smrti, kurva, chlape. No tak,“ Bill proto\u010dil o\u010di s rameny st\u00e1le napjat\u00fdmi.<\/div>\n
„Takov\u00e9 sra\u010dky se n\u00e1hodn\u011b st\u00e1vaj\u00ed neust\u00e1le, je to tak, Tome?“ Gustav se na Toma v\u00e1\u017en\u011b pod\u00edval.<\/p>\n

„Ano, st\u00e1vaj\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Tom jednodu\u0161e a Bill na n\u011bj pohl\u00e9dl, jako by byl pr\u00e1v\u011b zrazen. „Ale mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem tam celou dobu byl, a pokud by to vypadalo, \u017ee by Bill byl ve v\u00e1\u017en\u00fdch pot\u00ed\u017e\u00edch, zas\u00e1hl bych. Nen\u00ed tady \u017e\u00e1dn\u00fd zasran\u00fd zp\u016fsob, \u017ee by m\u011b n\u011bkdo mohl zastavit.“<\/div>\n

Bill p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty a srdce mu zrychlilo nad Tomov\u00fdmi slovy. „Ty\u2026 Ty bys to ud\u011blal?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ Tom si promnul rty. „Pozorn\u011b jsem to sledoval, jen v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee\u2026 Ale m\u011bl jsi ten boj v kapse. Zvl\u00e1dl jsi to beze m\u011b.“<\/div>\n
„Ale\u2026 Bushido by byl tak nasran\u00fd. P\u0159ipravil bys ho o v\u0161echny pen\u00edze,“ za\u0161eptal Bill a naklonil hlavu, kdy\u017e Toma sledoval.<\/div>\n
„To je mi jedno,“ pokr\u010dil rameny Tom a lehce zamrkal, ne\u017e sklopil hlavu dol\u016f.<\/div>\n
„Po\u010dkat, po\u010dkat, po\u010dkat\u2026 V tom jsou zapojeny pen\u00edze?“ Zeptal se Gustav a Bill si vzpomn\u011bl, \u017ee jeho spolubydl\u00edc\u00ed je st\u00e1le tady.<\/div>\n
„Jo, hodn\u011b pen\u011bz\u2026 To je d\u016fvod, pro\u010d Bushido, \u0161\u00e9f, cht\u011bl, abych bojoval. Myslel si, \u017ee bych mohl p\u0159it\u00e1hnout dav lid\u00ed a vyd\u011blat mu spoustu pen\u011bz,“ povzdechl si Bill, op\u0159el se z\u00e1dy o pohovku a ruku polo\u017eil vedle Tomovy.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 Jsi dostal za boj zaplaceno,“ Gustav se pomalu posadil a op\u0159el si lokty o kolena.<\/div>\n
„Jo, my oba jsme dostali,“ Bill pohl\u00e9dl na Toma, nen\u00e1padn\u011b vlo\u017eil svou ruku do jeho a vydechl, kdy\u017e mu ji Tom stiskl.<\/div>\n
„Kolik?“ Zeptal se Gustav z \u010dist\u00e9 zv\u011bdavosti.<\/div>\n
„Dostal jsem\u2026 3000 dolar\u016f za sv\u016fj boj v\u010dera ve\u010der.“<\/div>\n
\n

„No kurva\u2026“ zalapal po dechu jeho spolubydl\u00edc\u00ed a zavrt\u011bl hlavou. „Ale\u2026 Stoj\u00ed ti to za to?“<\/p><\/div>\n

„Ne, nestoj\u00ed to za to, ale je to alespo\u0148 n\u011bco. N\u011bjak\u00e1 \u00fat\u011bcha v tom v\u0161em zmatku, do kter\u00e9ho jsem se dostal,“ Bill sev\u0159el \u010delist a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 se z toho dostat ven, Bille? Pros\u00edm?“ Gustav\u016fv hlas byl tich\u00fd a prosebn\u00fd a Billovi to l\u00e1malo srdce.<\/div>\n
„Gusi\u2026 P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee kdybych mohl, ud\u011blal bych to. Ty v\u00ed\u0161, \u017ee ano,“ zamumlal Bill nazp\u011bt. „Mus\u00ed\u0161 mi v\u011b\u0159it a v\u011bd\u011bt, \u017ee budu d\u011blat v\u0161e, co m\u016f\u017eu pro to, abychom z\u016fstali v bezpe\u010d\u00ed j\u00e1 i ty.“<\/div>\n
„Nez\u00e1le\u017e\u00ed mi na mn\u011b. Na\u0161el bych si toho chl\u00e1pka Bushida a nakopal mu zadek pr\u00e1v\u011b te\u010f, kdybych si nemyslel, \u017ee ti to p\u0159inese mnohem v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9my\u2026 J\u00e1 jen\u2026 J\u00e1 tohle, kurva, nen\u00e1vid\u00edm, chlape,“ Gustav zavrt\u011bl hlavou a kousal se do vnit\u0159k\u016f tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
Bill vstal z gau\u010de a poklekl p\u0159ed sv\u00fdm spolubydl\u00edc\u00edm. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ano. Ale p\u0159\u00edsah\u00e1m ti, \u017ee budu opatrn\u00fd, jak jen to p\u016fjde\u2026 P\u0159\u00edsah\u00e1m,“ Bill se na n\u011bj d\u00edval up\u0159\u00edmn\u011b a zamra\u010dil se nad Gustavov\u00fdm ubl\u00ed\u017een\u00fdm v\u00fdrazem.<\/p>\n

„M\u011bl jsi mi to \u0159\u00edct d\u0159\u00edve.“<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm,“ Bill sklopil hlavu s v\u00fd\u010ditkami sv\u011bdom\u00ed.<\/div>\n
„V\u00ed to n\u011bkdo dal\u0161\u00ed?“ Zamumlal Gustav t\u00e1zav\u011b.<\/div>\n
„Ne, ty jsi prvn\u00ed a jedin\u00fd. Nechci, aby to v\u011bd\u011bl n\u011bkdo jin\u00fd, pros\u00edm,“ nal\u00e9hal Bill zoufale. Zaml\u010del skute\u010dnost, \u017ee Dr. Jost v\u011bd\u011bl, \u017ee se pohybuje kolem t\u011bchto lid\u00ed, ale ne, \u017ee bojuje. Te\u010f to nevypadalo jako ten nejlep\u0161\u00ed \u010das pro to, aby se Tom dozv\u011bd\u011bl, \u017ee si o n\u011bm a o ostatn\u00edch d\u011blal pozn\u00e1mky a pokra\u010doval ve v\u00fdzkumu. Krom\u011b toho, to u\u017e nebyla Billova priorita, i kdy\u017e by m\u011bla b\u00fdt.<\/div>\n
„Jestli se to zhor\u0161\u00ed\u2026 Jestli bude\u0161 d\u00e1l p\u0159ich\u00e1zet dom\u016f v tomhle stavu, nemysl\u00edm si, \u017ee dok\u00e1\u017eu jen tak st\u00e1t a p\u0159ihl\u00ed\u017eet,“ p\u0159iznal Gustav a pod\u00edval se na Toma. „V\u00e1\u017en\u011b, mo\u017en\u00e1 nep\u016fjdu po tom Buffalo chl\u00e1pkovi, ale nebudu v\u00e1hat, abych nenakopal zadek tob\u011b, kdy\u017e na n\u011bj nebude\u0161 d\u00e1vat pozor.“<\/div>\n
Bill potla\u010dil sm\u00edch. „Ehm\u2026 Mysl\u00ed\u0161 Bushida?“<\/div>\n
„Bullshito, jo,“ Rozzlobil se Gustav a vyslou\u017eil i t\u00edm sm\u00edch od Toma.<\/div>\n
„To je aktu\u00e1ln\u011b zatracen\u011b dobr\u00e9,“ uchechtl se Tom a hned p\u0159estal, kdy\u017e spat\u0159il Gustav\u016fv v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz.<\/p>\n

„Je o tebe postar\u00e1no? Mysl\u00edm t\u00edm, \u017e\u00e1dn\u00fd ot\u0159es mozku nebo cokoliv zlomen\u00e9ho?“ Gustav pozorn\u011b sledoval jeho tv\u00e1\u0159.<\/div>\n

„Je o m\u011b postar\u00e1no a jsem cel\u00fd ov\u00e1zan\u00fd. Nem\u00e1m napl\u00e1novan\u00fd \u017e\u00e1dn\u00fd dal\u0161\u00ed boj, tak\u017ee se m\u016f\u017eu jen l\u00e9\u010dit. \u0160\u00e9f je drsn\u00fd, ale neposlal by m\u011b do boje takhle, \u017ee?“ Pod\u00edval se Bill na Toma pro potvrzen\u00ed.<\/div>\n
„Ne, neposlal, proto\u017ee by to mohlo zmen\u0161it jeho \u0161ance na v\u00fdhru. To je alespo\u0148 n\u011bco,“ zamumlal Tom ho\u0159ce.<\/div>\n
„No\u2026“ Gustav se pl\u00e1cl do stehen a vstal. „Tohle je spousta sra\u010dek na zpracov\u00e1n\u00ed a j\u00e1 u\u017e m\u00e1m spoustu historick\u00fdch sra\u010dek zpracov\u00e1vaj\u00edc\u00edch se v m\u00e9 hlav\u011b ze studov\u00e1n\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsem pro dne\u0161ek sly\u0161el dost\u2026 Ale neobvi\u0148ujte m\u011b, kdy\u017e se znovu naseru, a\u017e si na tohle vzpomenu z\u00edtra,“ zvedl obo\u010d\u00ed Gustav a Bill ch\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Jen\u2026 D\u011bkuju ti, \u017ee ti na mn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed,“ zamumlal Bill a Gustav jej poklepal po rameni.<\/div>\n
„A u\u017e mi v\u00edc nel\u017ei, dokonce i kdy\u017e m\u011b to na\u0161tve. Dob\u0159e?“<\/div>\n
„Dob\u0159e, slibuju,“ \u0159ekl Bill up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n
„Te\u010f pot\u0159ebuju, abyste oba dva \u0161li do prdele, abych se mohl soust\u0159edit. A t\u00edm, do prdele, nemysl\u00edm \u0161uk\u00e1n\u00ed, proto\u017ee nic takov\u00e9ho nechci sly\u0161et,“ Gustav se svalil zp\u011bt ke kuchy\u0148sk\u00e9mu stolu.<\/div>\n
„Zrovna jsem se chystal j\u00edt. R\u00e1d jsem t\u011b poznal, chlape,“ povzdechl si Tom a vstal.<\/div>\n
„K\u00e9\u017e bych mohl \u0159\u00edct to sam\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b a Tom jen pokr\u010dil rameny.<\/p>\n

„Zvl\u00e1dl to opravdu dob\u0159e. M\u016f\u017ee mi \u0159\u00edct, cokoliv chce,“ za\u0161eptal Tom Billovi, kdy\u017e m\u00ed\u0159ili ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n

Bill se c\u00edtil mnohem leh\u010deji, ne\u017e za dlouhou dobu. „Opravdu, d\u011bkuju ti, \u017ee jsi byl tady se mnou,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e a odt\u00e1hl Toma z dohledu sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho, aby ho mohl pol\u00edbit.<\/div>\n
Tom jej chytil za tv\u00e1\u0159 a pootev\u0159el rty, aby mohl lehce nas\u00e1t Bill\u016fv spodn\u00ed ret, ne\u017e se odt\u00e1hl. „V\u016fbec mi to nevadilo,“ usm\u00e1l se slab\u011b. „Uvid\u00edm t\u011b z\u00edtra?“<\/div>\n
Bill se zamy\u0161len\u011b zamra\u010dil. M\u011bl tolik pr\u00e1ce do \u0161koly. „J\u00e1 nev\u00edm\u2026“ promnul si z\u00e1tylek. „Oh, po\u010dkej, tak\u017ee jsem skon\u010dil s tr\u00e9nov\u00e1n\u00edm?“ Bill vyt\u0159e\u0161til o\u010di nad t\u00edm uv\u011bdom\u011bn\u00edm.<\/div>\n
„Pro tuto chv\u00edli, jo. Mus\u00ed\u0161 se vyl\u00e9\u010dit a nabrat s\u00edly. Ale a\u017e bude na obzoru tv\u016fj dal\u0161\u00ed boj, budeme muset pokra\u010dovat. Ale j\u00e1 se mus\u00edm za\u010d\u00edt p\u0159ipravovat,“ Tom stiskl rty.<\/div>\n
„Pak\u2026 Str\u00e1v\u00edm z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed ve\u010der prac\u00ed nad dom\u00e1c\u00edmi \u00fakoly a mo\u017en\u00e1 bys mohl p\u0159ij\u00edt po tom, co skon\u010d\u00ed\u0161 s tr\u00e9ninkem?“ Bill se na n\u011bj nad\u011bjn\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to by se dalo za\u0159\u00eddit,“ Tom se u\u0161kl\u00edbl a dal Billovi pusu na rty. „Pot\u0159ebuje\u0161 sp\u00e1t\u2026 Nezapome\u0148 na led a dr\u017e se pr\u00e1\u0161kama d\u00e1l od bolesti.“<\/div>\n
„Nezapomenu\u2026“ Bill se kousl do rtu, c\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed, aby u n\u011bj Tom z\u016fstal. „Nap\u00ed\u0161e\u0161 mi, a\u017e se dostane\u0161 dom\u016f?“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj chv\u00edli d\u00edval, ne\u017e lehce p\u0159ik\u00fdvl. „Budu si muset zvyknout na celou tuhle \u00b4n\u011bkdo m\u00e1 o m\u011b starost\u00b4 v\u011bc.“<\/div>\n
„To bys m\u011bl,“ za\u0161eptal Bill a vtiskl mu n\u011b\u017en\u00fd polibek na rty.<\/div>\n
„Budu, slibuju. Dobrou noc, Bille,“ Tom otev\u0159el dve\u0159e a pohl\u00e9dl na Billa s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, ne\u017e je za sebou zav\u0159el.<\/div>\n
Bill se o n\u011b op\u0159el a zhluboka vydechl. Byl to nejbl\u00e1zniv\u011bj\u0161\u00ed v\u00edkend jeho \u017eivota, ale tak n\u011bjak, jeden z nejlep\u0161\u00edch.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed r\u00e1no se Bill sna\u017eil Gustavovi zalichotit t\u00edm, \u017ee s\u00e1m sebe vyt\u00e1hl z postele brzy a p\u0159inesl mu jeho obl\u00edben\u00e9 koblihy. Nicm\u00e9n\u011b, jeho spolubydl\u00edc\u00ed nad j\u00eddlem ohrnul nos a sn\u011bdl jen t\u0159i nam\u00edsto obvykl\u00fdch \u0161esti. To nebylo dobr\u00e9 znamen\u00ed.<\/p><\/div>\n

Jako by nesta\u010dilo, \u017ee jej v\u0161e pekeln\u011b bolelo a \u017ee je na n\u011bj jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel na\u0161tvan\u00fd, byl p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b pozadu se svou \u0161koln\u00ed prac\u00ed, kterou m\u011bl ten den odevzdat. A tak se rozhodl p\u0159esko\u010dit vyu\u010dov\u00e1n\u00ed a pokra\u010dovat v pr\u00e1ci, aby mohl z\u016fstat skryt\u00fd o trochu d\u00e9le, tak\u017ee se jej nikdo nemohl vypt\u00e1vat, jestli je v n\u00e1silnick\u00e9m vztahu nebo tak n\u011bco. Ten chl\u00e1pek v obchod\u011b na koblihy mu v\u011bnoval tak z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e9 pohledy, d\u00edky kter\u00fdm Bill v\u011b\u0159il, \u017ee si p\u0159esn\u011b tohle myslel.<\/p>\n

„Tak\u017ee co, te\u010f i vynech\u00e1v\u00e1\u0161 \u0161kolu?“ Gustav\u016fv odm\u011b\u0159en\u00fd hlas Billa p\u0159inutil u po\u010d\u00edta\u010de posko\u010dit.<\/div>\n

„Prost\u011b jen pot\u0159ebuju dohnat n\u011bjak\u00e9 v\u011bci\u2026“ Zamumlal Bill a provinile pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho. „\u0160kola je st\u00e1le mou prioritou \u010d\u00edslo jedna, p\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/div>\n
„Omluv m\u011b, pokud tomu dok\u00e1\u017eu st\u011b\u017e\u00ed uv\u011b\u0159it,“ proto\u010dil Gustav o\u010di.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 na sv\u00e9m tri\u010dku \u017eel\u00e9 z koblih, \u010dlov\u011b\u010de,“ povzdechl si Bill.<\/div>\n
„Hej, neot\u00e1\u010dej tohle na m\u011b,“ zamra\u010dil se Gustav a odkr\u00e1\u010del pry\u010d, jen aby se o moment pozd\u011bji vr\u00e1til s dal\u0161\u00ed koblihou v ruce, s tou bez \u017eel\u00e9. To Billa povzbudilo.<\/div>\n
„Hele\u2026 Je mi l\u00edto, \u017ee se tohle v\u0161echno stalo, ale slibuju, \u017ee to na tebe nebude m\u00edt vliv,“ pohl\u00e9dl na n\u011bj Bill up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n
„U\u017e m\u00e1. T\u00fdk\u00e1 se to tebe, tak\u017ee se to t\u00fdk\u00e1 i mn\u011b. Nen\u00e1vid\u00edm, kdy\u017e t\u011b vid\u00edm takhle.“<\/div>\n
„Je mi fajn. Chci \u0159\u00edct, jo, bol\u00ed to, ale zvl\u00e1d\u00e1m to. Plus,“ Bill otev\u0159el pen\u011b\u017eenku a odpo\u010d\u00edtal p\u011bt set dolar\u016f, kter\u00e9 podal Gustavovi. „Pen\u00edze na n\u00e1jem, kter\u00e9 ti dlu\u017e\u00edm. Tady.“<\/p>\n

„Nechci ty krvav\u00e9 pen\u00edze, Bille,“ zast\u00e9nal Gustav a z\u00edral na hrom\u00e1dku hotovosti.<\/div>\n

„Pros\u00edm, vezmi si je. N\u011bco dobr\u00e9ho z toho v\u0161eho mus\u00ed vyj\u00edt,“ za\u0161eptal Bill prosebn\u011b a Gustav k n\u011bmu v\u00e1hav\u011b p\u0159istoupil a pen\u00edze si vzal.<\/div>\n
„D\u00edky, mysl\u00edm\u2026 Brzo se p\u0159es to dostanu. V\u00edm, \u017ee v tom nem\u00e1\u0161 na v\u00fdb\u011br\u2026 Zn\u00e1m t\u011b u\u017e dlouho, a pokud by ses z toho mohl dostat, ud\u011blal bys to,“ p\u0159ik\u00fdvl pomalu Gustav.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak. D\u011bkuju ti,“ vydechl Bill \u00falevn\u011b. „Mus\u00edm jen dod\u011blat tu pr\u00e1ci a vy\u0159\u00eddit si n\u011bjak\u00e9 v\u011bci a pak se vr\u00e1t\u00edm k sob\u011b, okay?“<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026“ p\u0159ipustil Gustav, „zavolej mi, kdybys cokoliv pot\u0159eboval. Jdu dnes na ob\u011bd s tou holkou z historie, tak\u017ee,“ promluvil, zat\u00edmco si ukousl dal\u0161\u00ed sousto z koblihy, „rad\u011bji ze sebe p\u016fjdu um\u00fdt tu koblihu.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd n\u00e1pad,“ pousm\u00e1l se Bill a pomalu se zamra\u010dil, kdy\u017e jeho spolubydl\u00edc\u00ed ode\u0161el. Z\u016fstal s\u00e1m se sv\u00fdmi my\u0161lenkami a to nebylo n\u011bco, za co by byl r\u00e1d. Obr\u00e1til svou pozornost ke knih\u00e1m a ke slov\u016fm, kter\u00e1 napsal na obrazovku. Nikdy nebyl tak vd\u011b\u010dn\u00fd za rozpt\u00fdlen\u00ed dom\u00e1c\u00edmi \u00fakoly.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo to o dost pozd\u011bji v ten den, kdy\u017e se Bill rozhodl, \u017ee pot\u0159ebuje trochu \u010derstv\u00e9ho vzduchu. Piln\u011b pracoval a zaplnil dost velkou \u010d\u00e1st d\u00edry ve sv\u00fdch dom\u00e1c\u00edch \u00fakolech. Dokonce sv\u00fdm profesor\u016fm poslal email, \u017ee se ten den c\u00edt\u00ed pod psa a \u017e\u00e1dal o \u00fakoly, kter\u00e9 prop\u00e1sl. U\u017e je dokon\u010dil a odeslal nazp\u011bt a dohnal i spoustu pr\u00e1ce ve sv\u00e9m v\u00fdzkumu pro Dr. Josta. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 se na to d\u00edvat z fale\u0161n\u00e9ho objektivn\u00edho pohledu, kdy\u017e byl velice zapleten do t\u00e9 trestn\u00e9 \u010dinnosti, ale, no, lhan\u00ed te\u010f pro n\u011bj bylo jako jeho druh\u00e1 k\u016f\u017ee.<\/div>\n
M\u011bl by m\u00edt z toho v\u0161eho skv\u011bl\u00fd pocit a c\u00edtit \u00falevu, ale byla tady je\u0161t\u011b zna\u010dn\u00e1 z\u00e1t\u011b\u017e na jeho hrudi. Nesm\u00edrnost toho, \u017ee \u0159ekl Gustavovi pravdu a zbytky konflikt\u016f z jeho prvn\u00edho boje jej dostihly.<\/div>\n
Omotal si \u0161\u00e1tek kolem krku a \u00fast, aby se udr\u017eel v teple, ale tak\u00e9, aby zakryl mod\u0159iny. Jeho tmav\u00e9 br\u00fdle ukr\u00fdvaly \u0159adu podez\u0159el\u00fdch v\u011bc\u00ed a rukavice schov\u00e1valy natekl\u00e9 klouby. Komukoliv na ulici musel p\u0159ipadat jako dob\u0159e zabalen\u00e1 osoba. Pod t\u00edm v\u0161\u00edm v\u011bd\u011bl, \u017ee byl zran\u011bn.<\/div>\n
Neuv\u011bdomil si, jak daleko \u0161el, dokud nep\u0159est\u00e1val rozpozn\u00e1vat n\u00e1zvy ulic. U\u017e\u00edral se sv\u00fdmi vlastn\u00edmi my\u0161lenkami. „Do prdele\u2026“ zamumlal a vyt\u00e1hl telefon, vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee v n\u011bm m\u00e1 mapy. Jeho pozornost upoutal sm\u00edch mal\u00e9ho d\u011bv\u010d\u00e1tka, kdy\u017e proch\u00e1zel parkem, ale byl to d\u016fvod d\u00edv\u010diny radosti, kter\u00fd udr\u017eel jeho pozornost. Nebyl to nikdo jin\u00fd ne\u017e Bushido, kdo ji houpal na houpa\u010dce.<\/p>\n

„Co to kurva\u2026“ Zamumlal Bill a st\u00e1hl si \u0161\u00e1tek z \u00fast a posunul si br\u00fdle nahoru na hlavu. Hlavou mu prob\u00edhalo milion my\u0161lenek, ale nejnal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed z nich byla, \u017ee Bushido tohle d\u00edt\u011b unesl pro n\u011bjak\u00fd druh v\u00fdkupn\u00e9ho.<\/div>\n

Bylo mnoho v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 Bill dok\u00e1zal ust\u00e1t, ale t\u00fdr\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed mezi n\u011b nepat\u0159ilo. P\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e se zamra\u010den\u00edm. „Co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161?“ Vyprskl.<\/div>\n
Bushido se narovnal a pohl\u00e9dl na hol\u010di\u010dku a pot\u00e9 na Billa. „Hned jsem zp\u00e1tky, princezno. Nep\u016fjde\u0161 nikam?“ Promluvil k n\u00ed n\u011b\u017en\u00fdm hlasem, kter\u00fd od n\u011bj Bill nikdy nesly\u0161el.<\/div>\n
Bushido jej popadl za pa\u017ei a odt\u00e1hl ho k nedalek\u00e9mu stromu s o\u010dima st\u00e1le v pohybu, aby ob\u010das zkontroloval d\u00edvenku s dlouh\u00fdmi \u010dern\u00fdmi vlasy a olivovou plet\u00ed. „Pro\u010d jsi tady?“<\/div>\n
„Jen jsem se \u0161el proj\u00edt a zrovna jsem se vracel,“ za\u0161eptal Bill. „Co to, sakra, d\u011bl\u00e1\u0161 s tou hol\u010di\u010dkou?“ \u0158ekl ost\u0159e.<\/div>\n
Bushido svra\u0161til obo\u010d\u00ed a pak si povzdechl. „Je to moje dcera, Prissi.“<\/div>\n
Bill vyt\u0159e\u0161til zasko\u010den\u011b o\u010di. „Ona je\u2026 Opravdu?“<\/div>\n
„Jo, opravdu. M\u00e1m ji jen dvakr\u00e1t m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b, proto\u017ee jej\u00ed matka je mr-“ odml\u010del se a zhluboka se nadechl a pohl\u00e9dl na hol\u010di\u010dku, jako by ho mohla sly\u0161et. „Jej\u00ed matka nen\u00ed zrovna moc vst\u0159\u00edcn\u00e1.“<\/p>\n

„V\u011bd\u00ed o tom kluci?“ Zamrkal Bill a stiskl rty.<\/div>\n

„Nemaj\u00ed d\u016fvod to v\u011bd\u011bt. Nechci ji zapl\u00e9st do \u017e\u00e1dn\u00fdch z t\u011bch sra\u010dek,“ Bushido rozhodn\u011b zavrt\u011bl hlavou a v\u00e1\u017en\u011b se na Billa pod\u00edval.<\/div>\n
„Ale pro\u010d ses do toho zapletl ty? Uv\u011bdomuje\u0161 si, \u017ee ji to ovliv\u0148uje taky, i kdy\u017e o tom nev\u00ed,“ Bill zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou.<\/div>\n
Bushido se na n\u011bj pod\u00edval podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. „Ty nem\u00e1\u0161 d\u00edt\u011b, nev\u00ed\u0161, jak je to drah\u00e9, starat se o jedno. Nejen to, ale\u2026 Sakra, chci ji m\u00edt \u010dast\u011bji, ale jej\u00ed matka m\u011b nenech\u00e1, kdy\u017e \u017eiju v byt\u011b na hovno a nem\u00e1m ani j\u00eddlo na st\u016fl.“<\/div>\n
V bizarn\u00edm okam\u017eiku Bill spat\u0159il jinou str\u00e1nku mu\u017ee p\u0159ed sebou. „Chce\u0161 \u0159\u00edct\u2026 \u017de to d\u011bl\u00e1\u0161 pro ni?“<\/div>\n
Bushidova tv\u00e1\u0159 lehce zjemn\u011bla. „Nebudu ti lh\u00e1t, neza\u010dal jsem s t\u00edm kv\u016fli n\u00ed. Ud\u011blal jsem to ze sv\u00fdch vlastn\u00edch sobeck\u00fdch d\u016fvod\u016f. Ale skon\u010dil bych s t\u00edm u\u017e d\u00e1vno, pokud by to nep\u0159in\u00e1\u0161elo tak dobr\u00e9 pen\u00edze\u2026“<\/div>\n
„Pak\u2026“ Billovi chv\u00edli trvalo, ne\u017e to v\u0161e zpracoval. „Pro\u010d mus\u00ed\u0161 b\u00fdt po celou dobu takov\u00fd kret\u00e9n? Kluci by to pochopili a nikomu by to ne\u0159ekli.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu to riskovat! Mus\u00edm se chovat ke v\u0161em stejn\u011b, aby se ka\u017ed\u00fd b\u00e1l, jinak ztrat\u00edm sv\u00e9 postaven\u00ed a nebudu ji moct zajistit,“ Bushido zkroutil rty, jako by u\u017e \u0159ekl dost.<\/p>\n

„J\u00e1 to ch\u00e1pu, ale pro\u010d se tak mus\u00ed\u0161 chovat i k Tomovi? Pro\u010d v\u0161echny ty v\u00fdhr\u016f\u017eky? Pro\u010d z toho prost\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 vynechat jeho otce\u2026 P\u0159edstav si, \u017ee by to bylo tvoje dcera a jej\u00ed matka by byla stejn\u011b p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 jako jeho otec. Cht\u011bl bys, aby se tam vr\u00e1tila?“<\/div>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne,“ rozzlobil se Bushido a z\u00edral na n\u011bj tvrd\u011b. „Ty to nech\u00e1pe\u0161, kluku. Opravdu ne.“<\/div>\n
„Tak mi \u0159ekni, co nech\u00e1pu a j\u00e1 t\u011b nech\u00e1m na pokoji, abys mohl b\u00fdt se svou dcerou,“ zvedl Bill obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Striker\u2026 Tom, je m\u016fj nejlep\u0161\u00ed rv\u00e1\u010d. On je zaru\u010den\u00e1 v\u00fdplata. Ostatn\u00ed jsou v\u011bt\u0161inu \u010dasu na hovno, ale pot\u0159eboval jsem jich v\u00edc. Kdyby mohlo b\u00fdt po m\u00e9m, m\u011bl bych jen jeho. A mysl\u00edm, \u017ee te\u010f i tebe,“ pokr\u010dil rameny Bushido.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 Ty ho vyu\u017e\u00edv\u00e1\u0161 pro pen\u00edze. To je v\u0161e. Vyhro\u017euje\u0161 mu, aby nikdy neode\u0161el a nenechal t\u011b bez pen\u011bz,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, nev\u00fdrazn\u011b.<\/div>\n
„Vyu\u017e\u00edv\u00e1m ho, abych z\u00edskal pen\u00edze, kter\u00fdmi zajist\u00edm budoucnost sv\u00e9 dcery a d\u00edky kter\u00fdm j\u00ed m\u016f\u017eu d\u00e1t, co pot\u0159ebuje. Chci j\u00ed d\u00e1t \u017eivot, kter\u00fd jsem nem\u011bl,“ Bushido mluvil ti\u0161e, kdy\u017e pohl\u00e9dl na Sashu.<\/p>\n

Polovina Billa cht\u011bla mu\u017ee p\u0159ed sebou pra\u0161tit za to, \u017ee Toma vyu\u017e\u00edv\u00e1, ale druh\u00e1 polovina mu kompletn\u011b rozum\u011bla a p\u0159\u00e1la si, aby m\u011bl rodi\u010de, kter\u00fd by pro n\u011bj ud\u011blal n\u011bco takov\u00e9ho.<\/div>\n

„Pro\u010d nebojuje\u0161 s\u00e1m? Ty v\u00ed\u0161 jak\u2026“ Zamumlal Bill, nejist\u00fd, co si o tom v\u0161em myslet.<\/div>\n
„Proto\u017ee nem\u016f\u017eu p\u0159ij\u00edt a vyzvednout si svou dceru s rozml\u00e1cen\u00fdm obli\u010dejem. Jej\u00ed matka by ji se mnou nikdy nenechala j\u00edt a j\u00e1 nechci svou hol\u010di\u010dku vyd\u011bsit, ch\u00e1pe\u0161? Pokud bych mohl bojovat, ani\u017e bych riskoval, \u017ee ji ztrat\u00edm, ud\u011blal bych to,“ zavr\u010del Bushido a promnul si o\u010di. „Mus\u00edm se vr\u00e1tit.“<\/div>\n
„Ale\u2026 Nech\u00e1\u0161 n\u011bkdy Toma j\u00edt?“ za\u0161eptal Bill zoufale.<\/div>\n
„Pro\u010d se, kurva, star\u00e1\u0161?“ Bushid\u016fv hlas ochladl a Bill polkl.<\/div>\n
„Proto\u017ee je to lidsk\u00e1 bytost a bez ohledu na tv\u00e9 d\u016fvody, zach\u00e1z\u00ed\u0161 s n\u00edm jako s p\u0159edm\u011btem. K n\u00e1m v\u0161em se chov\u00e1\u0161 jako k p\u0159edm\u011bt\u016fm\u2026“ \u0159ekl Bill odv\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 to vid\u00edm tak, \u017ee tenhle \u017eivot je jedin\u00e1 mo\u017enost, kterou m\u00e1me pr\u00e1v\u011b te\u010f. Skon\u010dil jsem s tebou, tak\u017ee bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e si m\u011b nedostane\u0161 na \u0161patnou stranu. Nikomu o tom nic ne\u0159\u00edkej, Prissi. Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b,“ Bushido jej pro d\u016fraz lehce str\u010dil do ramene.<\/div>\n
„Nic ne\u0159eknu,“ Bill sklopil hlavu k zemi. Nev\u011bd\u011bl, jestli bude moct tento slib dodr\u017eet, ale bude se sna\u017eit. Te\u010f m\u011bl n\u011bco na Bushida a mo\u017en\u00e1, \u017ee toho tajemstv\u00ed bude moct nakonec vyu\u017e\u00edt. „Bav se se svou dcerou,“ vzhl\u00e9dl a k\u00fdvl.<\/div>\n
„Jo, d\u00edky\u2026“ zamumlal Bushido a vykro\u010dil zp\u00e1tky k n\u00ed.<\/p>\n

„Hej, po\u010dkej!“ Zavolal Bill a Bushido se k n\u011bmu oto\u010dil s podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem. „Jak t\u011b\u017ek\u00fd bude Tom\u016fv p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed boj?“<\/div>\n

Bushido se na n\u011bj d\u00edval s ne\u010diteln\u00fdm v\u00fdrazem. „Bude to zat\u00edm jeho nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed boj.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d riskovat, \u017ee ho ztrat\u00ed\u0161?“ nal\u00e9hal Bill.<\/div>\n
„Taky to bude nejv\u011bt\u0161\u00ed bal\u00edk pen\u011bz,“ \u0159ekl Bushido prost\u011b. „Te\u010f b\u011b\u017e, jsem z tebe unaven\u00fd,“ vr\u00e1til se ke sv\u00e9 dce\u0159i a rozhoupal ji na houpa\u010dce, jako by se nic nestalo.<\/div>\n
Billovi bylo na zvracen\u00ed.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
Pozd\u011b ve\u010der, Bill le\u017eel v posteli s p\u0159ikr\u00fdvkou a\u017e u brady. Pr\u00e1ci m\u011bl hotovou, byl osprchovan\u00fd a p\u0159ipraven\u00fd omdl\u00edt. Za cel\u00fd den o Tomovi nesly\u0161el a u\u017e p\u0159ekro\u010dil norm\u00e1ln\u00ed mno\u017estv\u00ed zpr\u00e1v, kter\u00e9 mu poslal. Je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e1 dal\u0161\u00ed a u\u017e by se stal citov\u011b z\u00e1visl\u00fdm typem \u010dlov\u011bka, kter\u00e9 nemohl vyst\u00e1t.<\/div>\n
M\u011bl obavy, ale tak\u00e9 byl vy\u010derpan\u00fd. Sp\u00e1nek nad n\u00edm za\u010dal vyhr\u00e1vat a za\u010dal jej un\u00e1\u0161et pry\u010d, kdy\u017e jej n\u00e1hle probudilo tepl\u00e9 t\u011blo p\u0159itisknut\u00e9 k jeho z\u00e1d\u016fm. „Ahoj\u2026“ za\u0161eptal mu Tom\u016fv hlas u ucha.<\/div>\n
Bill ospale zamrkal a oto\u010dil hlavu, aby se na n\u011bj pod\u00edval se zamuml\u00e1n\u00edm. „Jak ses sem dostal?“<\/div>\n
„Gustav m\u011b velmi neochotn\u011b pustil dovnit\u0159. Vypadal na\u0161tvan\u011b, ale jedl ob\u0159\u00ed tal\u00ed\u0159 nachos, tak\u017ee jsem ho nemohl br\u00e1t opravdu v\u00e1\u017en\u011b\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se Tom a lehce se op\u0159el o loket.<\/div>\n
Bill se p\u0159evalil na z\u00e1da a promnul si o\u010di. „Kde jsi byl cel\u00fd den?“<\/div>\n
„Neust\u00e1le tr\u00e9noval. Nechal jsem telefon doma, omlouv\u00e1m se. Chystal jsem se ti napsat, kdy\u017e jsem se k n\u011bmu dostal, ale m\u00edsto toho jsem se rozhodl p\u0159ij\u00edt, ospal\u010de,“ stiskl Tom rty.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem tak unaven\u00fd\u2026 Byl to dlouh\u00fd a kurva n\u00e1ro\u010dn\u00fd den,“ Bill z\u00edvl a p\u0159ejel prsty po Tomov\u011b ruce.
Tom jej za ruku chytil a stiskl ji. „Ale bylo to okay?“<\/p>\n

Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli by m\u011bl \u0159\u00edct Tomovi o tom, co se dozv\u011bd\u011bl o Bushidovi, ale rozhodl se, \u017ee nejlep\u0161\u00ed bude po\u010dkat s t\u00edmto rozhodnut\u00edm, a\u017e bude \u00fapln\u011b vzh\u016fru. „Hm, jo. Tak dobr\u00e9, jak to jen mohlo b\u00fdt s ohledem na to, \u017ee jsem cel\u00fd den d\u011blal pr\u00e1ci do \u0161koly a ledoval sv\u00e9 mod\u0159iny. Ne \u00fapln\u011b ty nejvzru\u0161uj\u00edcn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci.“<\/div>\n

Tom se naklonil a pol\u00edbil jej na rty. „Chce\u0161 zakon\u010dit den p\u0159efiknut\u00edm?“<\/div>\n
Bill se rozesm\u00e1l. „A\u0165 u\u017e ta nab\u00eddka zn\u011bla jakkoliv romanticky, mysl\u00edm, \u017ee jsem na to zasran\u011b unaven\u00fd. M\u00e1m r\u00e1no hodinu, kterou nesm\u00edm vynechat,“ p\u0159ejel jazykem lehce po Tomov\u00fdch rtech, ne\u017e mu na n\u011b vtiskl rychlou pusu.<\/div>\n
„D\u00edky bohu, proto\u017ee jsem taky unaven\u00fd. Chci jen sp\u00e1t,“ Tom se lehce usm\u00e1l a pak vstal, aby se svl\u00e9kl do boxerek, zat\u00edmco jej Bill s uzn\u00e1n\u00edm pozoroval.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi prost\u011b nez\u016fstal doma, kdy\u017e jsi cht\u011bl sp\u00e1t? Ke mn\u011b to nen\u00ed tak bl\u00edzko jako k tob\u011b.“<\/div>\n
Tom se vr\u00e1til do postele, p\u0159itiskl rty na Billovo rameno a zamumlal. „Cht\u011bl jsem sp\u00e1t s tebou.“<\/div>\n
Bill se zachv\u011bl a pod\u00edval se Tomovi do tv\u00e1\u0159e, ne\u017e mu p\u0159ehodil ruku kolem pasu. „Chyb\u011bl jsi mi\u2026“ Ta slova se zd\u00e1la jako nebezpe\u010dn\u00e9 p\u0159izn\u00e1n\u00ed. B\u00e1l se, \u017ee Toma vyd\u011bs\u00ed, ale kdyby neza\u010dal podnikat kroky k n\u011b\u010demu v\u00edce, ne\u017e co byli te\u010f, v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom by to nikdy neud\u011blal.<\/p>\n

„Ty mn\u011b taky, Bille,“ povzdechl si Tom ti\u0161e a Bill se zamra\u010dil.<\/div>\n

„Nemus\u00ed\u0161 to \u0159\u00edkat\u2026“<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsi mi,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a pol\u00edbil Billa na tv\u00e1\u0159. „Promi\u0148, nejsem moc dobr\u00fd v takov\u00e9m vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed, pokud sis toho nev\u0161iml,“ pousm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Ne, naprosto skv\u011ble to schov\u00e1v\u00e1\u0161,“ \u0159ekl Bill sarkastick\u00fdm t\u00f3nem a Tom jej lehce kopl do nohy.<\/div>\n
„Zmlkni,“ zabru\u010del Tom.<\/div>\n
„P\u0159inu\u0165 m\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Bill.<\/div>\n
„P\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd,“ z\u00edvl Tom.<\/div>\n
„Tak si p\u0159esta\u0148 st\u011b\u017eovat,“ pronesl Bill skrz naka\u017eliv\u00e9 z\u00edv\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Budu, kdy\u017e p\u0159estane\u0161 mluvit,“ z\u00edvl Tom znovu a Bill zast\u00e9nal, kdy\u017e mu to zp\u016fsobilo dal\u0161\u00ed z\u00edvnut\u00ed.<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l nad Billov\u00fdm nespokojen\u00fdm v\u00fdrazem. „Mus\u00edme sp\u00e1t.“<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill ti\u0161e, znovu pol\u00edbil Tomovy rty a vychutn\u00e1val si skute\u010dnost, \u017ee to m\u00e1 nyn\u00ed u\u017e povolen\u00e9.<\/div>\n
„Dobrou noc, Bille. A nebudu na\u0161tvan\u00fd, kdy\u017e m\u011b probud\u00ed\u0161 vykou\u0159en\u00edm, jen tak podot\u00fdk\u00e1m,“ uchechtl se Tom chraplav\u011b.<\/div>\n
Bill siln\u011b proto\u010dil o\u010di a polo\u017eil hlavu na Tomovu hru\u010f. Pravda byla takov\u00e1, \u017ee u\u017e nad n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm dop\u0159edu uva\u017eoval. „Jo, jak mysl\u00ed\u0161.“<\/p>\n

Tom jej pol\u00edbil na temeno hlavy a dr\u017eel ho pevn\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed, kdy\u017e p\u0159es n\u011b oba p\u0159et\u00e1hl deku. V\u0161echno bylo tak tepl\u00e9 a bezpe\u010dn\u00e9 a Bill se sna\u017eil nemyslet na to, co \u0159ekl Bushido o Tomovi a jeho nadch\u00e1zej\u00edc\u00edm boji. Nedok\u00e1zal sn\u00e9st p\u0159edstavu tohoto siln\u00e9ho mu\u017ee, se kter\u00fdm si p\u0159ipadal tak v bezpe\u010d\u00ed, jak je n\u011bk\u00fdm t\u011b\u017ece zran\u011bn.<\/div>\n

Tom tr\u00e1vil sv\u016fj voln\u00fd \u010das t\u00edm, \u017ee Billa tr\u00e9noval, aby se ujistil, \u017ee m\u016f\u017ee vyhr\u00e1t sv\u016fj boj a vy\u0161el z toho co nejv\u00edce bez \u00fahony. Te\u010f se Bill chystal ud\u011blat tot\u00e9\u017e pro n\u011bj. Jist\u011b, Tom byl zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed a drsn\u011bj\u0161\u00ed, ale Bill tady bude pro n\u011bj a pom\u016f\u017ee mu se co nejl\u00e9pe p\u0159ipravit. Na druh\u00e9 stran\u011b by to mohlo pomoct taky Billovi.<\/div>\n
V ten ve\u010der boje tak Bill bude v prvn\u00ed \u0159ad\u011b, p\u0159ipraven\u00fd zas\u00e1hnout, pokud by v\u011bci \u0161ly \u0161patn\u011b, stejn\u011b jako by to pro n\u011bj ud\u011blal Tom. Bude Tomovi kr\u00fdt z\u00e1da bez ohledu na zasran\u00e9 n\u00e1sledky.<\/p>\n

autor: mohanrocks<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: mohanrocks Gustav sed\u011bl u kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu s u\u010debnicemi otev\u0159en\u00fdmi p\u0159ed sebou a s velmi koncentrovan\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i, kter\u00fd na n\u011bm Bill obvykle v\u00eddal, jen kdy\u017e si prohl\u00ed\u017eel nab\u00eddku menu rychl\u00e9ho ob\u010derstven\u00ed. Kdy\u017e Bill za sebou a Tomem zav\u0159el dve\u0159e, Gustav<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[604],"tags":[],"class_list":["post-3476","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rough"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3476","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3476"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3476\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3476"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3476"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3476"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}