{"id":3487,"date":"2014-12-17T15:00:00","date_gmt":"2014-12-17T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3476"},"modified":"2014-12-17T15:00:00","modified_gmt":"2014-12-17T14:00:00","slug":"blue-bird-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/12\/17\/blue-bird-14\/","title":{"rendered":"Blue Bird 14."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
S divoce tlukouc\u00edm srdcem st\u00e1l p\u0159ed zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi; smutn\u00fdm pohledem propaloval svou dla\u0148, kter\u00e1 jako by p\u0159imrzla ke klice. Neschopen dal\u0161\u00edho pohybu se s\u00e1m sebe ptal, jak dlouho tohle v\u0161echno je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00ed. Jak dlouho se je\u0161t\u011b bude noc co noc vkr\u00e1dat do bratrova pokoje a jako zlod\u011bj br\u00e1t v\u0161echno, co mu p\u0159ijde pod ruce? Nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed poklady. Jeho v\u016fni, zvuk jeho d\u00fdch\u00e1n\u00ed a v\u00fdraz v obli\u010deji b\u011bhem sp\u00e1nku. To v\u0161e se pro n\u011bj stalo jakousi drogou. Ka\u017edou noc si sliboval, \u017ee je u n\u011bj naposled a ka\u017edou dal\u0161\u00ed noc sv\u016fj slib poru\u0161il.<\/em><\/div>\n
Zhluboka se nadechl, opatrn\u011b stiskl kliku a b\u011bhem n\u011bkolika sekund poru\u0161il dal\u0161\u00ed ze slib\u016f. Nemohl si pomoct. Pokud by se na vlastn\u00ed o\u010di nep\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee sp\u00ed a \u017ee je v po\u0159\u00e1dku, pokud by si tajn\u011b nevychutnal t\u011bch p\u00e1r minut v jeho bl\u00edzkosti, on s\u00e1m by z\u0159ejm\u011b probd\u011bl celou noc.<\/em><\/div>\n
Ve\u0161el dovnit\u0159. Nesly\u0161n\u011b. Skoro jako by tam byl od za\u010d\u00e1tku.<\/p>\n

Chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e byl schopen donutit sv\u00e9 zesl\u00e1bl\u00e9 kon\u010detiny k pohybu. Odlepil se ode dve\u0159\u00ed a p\u0159edt\u00edm, ne\u017e vykro\u010dil sm\u011brem k posteli, pohledem rychle p\u0159el\u00e9tl Billovu tv\u00e1\u0159. I p\u0159esto, \u017ee m\u011bl rozsv\u00edcenou stoln\u00ed lampi\u010dku, m\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di a zd\u00e1lo se, \u017ee opravdu tvrd\u011b sp\u00ed. Vlasy, v t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d tmav\u00e9, i kdy\u017e o hodn\u011b krat\u0161\u00ed, m\u011bl rozprost\u0159en\u00e9 po pol\u0161t\u00e1\u0159i, n\u011bkolik nezbedn\u00fdch \u010dern\u00fdch pram\u00ednk\u016f mu spadalo do tv\u00e1\u0159e. Jednu ruku m\u011bl op\u0159enou o zeb\u0159\u00ed se\u0161it, kter\u00fd m\u011bl polo\u017een\u00fd na hrudn\u00edku, zat\u00edmco v t\u00e9 druh\u00e9 sv\u00edral pero a modrou barvi\u010dku.<\/em><\/div>\n

Tom rychle sklonil hlavu a pomalu se p\u0159ibli\u017eoval k posteli. M\u011bl pocit, \u017ee d\u011bl\u00e1 n\u011bco zak\u00e1zan\u00e9ho. N\u011bco, p\u0159i \u010dem by nem\u011bl b\u00fdt spat\u0159en, a p\u0159esto po ni\u010dem netou\u017eil v\u00edc, ne\u017e aby Bill otev\u0159el o\u010di a zjistil, \u017ee je u n\u011bj. \u017de za n\u00edm chod\u00ed ka\u017edi\u010dk\u00fd den u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 rok. \u017de mu na n\u011bm i p\u0159esto v\u0161echno je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d z\u00e1le\u017e\u00ed a \u017ee to, co se stalo, bylo jen jak\u00fdmsi hloup\u00fdm pokusem o z\u00e1chranu. Bolelo to, \u0161\u00edlen\u011b to bolelo, ale rad\u011bji p\u0159i\u0161el o l\u00e1sku, ne\u017e by jej m\u011bl ztratit jako bratra.<\/p>\n

Jakmile kolenem narazil do pelesti postele, je\u0161t\u011b jednou se rozt\u0159esen\u011b nadechl a pot\u00e9 kone\u010dn\u011b zvedl hlavu a o\u010dima op\u011bt vyhledal bratr\u016fv obli\u010dej. Byl p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd.<\/em><\/div>\n

Ani po letech se mu na n\u011bm nepovedlo naj\u00edt jedinou chybi\u010dku. Byl jedn\u00edm slovem dokonal\u00fd. Tom nikdy nem\u011bl r\u00e1d to slovo. Mo\u017en\u00e1 proto jej ani nepou\u017e\u00edval p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto, ale ve spojen\u00ed s Billem, mu na mysl nep\u0159ich\u00e1zelo nic v\u00fdsti\u017en\u011bj\u0161\u00edho. Pouto, kter\u00e9 je pojilo i to, kter\u00e9 je rozd\u011blilo, bylo jeho sp\u00e1sou i proklet\u00edm. Bill byl jeho osudem. Pohr\u00e1val si s n\u00edm. Bez nejmen\u0161\u00edho tu\u0161en\u00ed byl oporn\u00fdm pil\u00ed\u0159em Tomova \u017eivota. Jeden z m\u00e1la sv\u011btl\u00fdch bod\u016f ve tm\u011b, mo\u017en\u00e1 i jedin\u00fd. Jedin\u00fd opravdov\u00fd. Zahr\u00e1val si s jeho mysl\u00ed. Ka\u017edou noc se mu po \u0161pi\u010dk\u00e1ch vkr\u00e1dal do sn\u016f. Ot\u0159\u00e1sal Tomov\u00fdm sv\u011btem za pomoci jedin\u00e9ho pohledu a Tom ten pocit miloval. Miloval ho, a z\u00e1rove\u0148 v n\u011bm probouzel silnou \u00fazkost, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee s n\u00ed nikdy nic podobn\u00e9ho neza\u017eije.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

Dlan\u00ed si rychle prot\u0159el obli\u010dej a pomalu se posadil na kraj postele, nespou\u0161t\u011bj\u00edc p\u0159itom pohled z Billov\u00fdch stisknut\u00fdch rt\u016f. Vypadaly n\u00e1dhern\u011b, v matn\u00e9m sv\u011btle stoln\u00ed lampy z\u00edskaly medov\u00fd n\u00e1dech a vyb\u00edzely Toma k tomu, aby se jich kone\u010dn\u011b dotknul. Aby si je podmanil a splnil jejich nejh\u0159\u00ed\u0161n\u011bj\u0161\u00ed touhy. V\u00e1hav\u011b se kousl do rtu, a co nejopatrn\u011bji se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e. Tlukot jeho srdce se je\u0161t\u011b v\u00edce zn\u00e1sobil, jakmile jej do nosu uhodila bratrova v\u016fn\u011b. Na malou chv\u00edli stiskl v\u00ed\u010dka a vychutnal si tu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sm\u011bs, kterou nikdy neum\u011bl identifikovat. C\u00edtil tam v\u0161echno. Sladkost, s\u00edlu, p\u0159\u00edrodu, k\u0159ehkost. C\u00edtil v n\u00ed Billa. Ale kdy\u017e se na jednotliv\u00e9 t\u00f3ny zam\u011b\u0159il l\u00e9pe, zjistil, \u017ee v nich nepozn\u00e1v\u00e1 v\u016fbec nic. Byly pro n\u011bj velk\u00fdm tajemstv\u00edm. Jednou velkou nezn\u00e1mou. Stejn\u011b jako osoba, kter\u00e9 pat\u0159ily.<\/em><\/div>\n
Tentokr\u00e1t v\u0161ak krom\u011b nich uc\u00edtil i n\u011bco, co um\u011bl identifikovat. P\u0159ekvapen\u011b zamrkal a naklonil se bl\u00ed\u017e k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. Jeho dech byl zvl\u00e1\u0161tn\u011b nasl\u00e1dl\u00fd a v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud by jej v t\u00e9 chv\u00edli pol\u00edbil, mo\u017en\u00e1 by je\u0161t\u011b c\u00edtil stopy alkoholu, kter\u00fd z\u0159ejm\u011b p\u0159edt\u00edm pil.<\/em><\/p>\n

„Bille,“ vydechl a b\u0159\u00ed\u0161kem ukazov\u00e1\u010dku mu jemn\u011b poklepal po brad\u011b. Musel se ujistit, \u017ee je opravdu v po\u0159\u00e1dku.<\/em> Bill nereagoval a tak to Tom zkusil je\u0161t\u011b jednou. Naklonil se nad n\u011bj a jemn\u011b jej pohladil po l\u00edci. Billova k\u016f\u017ee p\u00e1lila, ale jizvy po sp\u00e1len\u00ed zabolely hluboce v Tomov\u011b hrudn\u00edku.<\/em> „Bille,“ \u0161eptl a nat\u00e1hl ruku, aby mu dal z tv\u00e1\u0159e pry\u010d n\u011bkolik zbloudil\u00fdch \u010dern\u00fdch pram\u00ednk\u016f.<\/em><\/div>\n

Bill se zamlel, rozespale pootev\u0159el jedno oko a i p\u0159esto, \u017ee nad sebou spat\u0159il Tom\u016fv obli\u010dej, nijak nereagoval. Siln\u011b vydechl nosem a op\u011bt us\u00ednal. Jeho podnapil\u00e9 mysli trvalo n\u011bkolik vte\u0159in, ne\u017e pochopila, co vid\u011bl a ani pot\u00e9 tomu necht\u011bl uv\u011b\u0159it. Prudce vyvalil o\u010di, vymr\u0161til se na lokty a ztuhl, jakmile se jejich nosy srazily a oni si byli n\u00e1hle tak bl\u00edzko jako snad nikdy p\u0159edt\u00edm. Pomalu zamrkal, zmaten\u011b otev\u00edral a zav\u00edral pusu, neschopen slova. V\u0161echno se s n\u00edm to\u010dilo. Okol\u00ed za Tomov\u00fdm obli\u010dejem vid\u011bl rozmazan\u011b, ale mo\u017en\u00e1 to bylo zp\u016fsoben\u00e9 t\u00edm, \u017ee jej v\u016fbec neregistroval, jeliko\u017e se zam\u011b\u0159il pouze na p\u00e1r pln\u00fdch rt\u016f, kter\u00e9 sv\u00fdm hork\u00fdm dechem zah\u0159\u00edvaly ty jeho.<\/em><\/p>\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ dolehlo k n\u011bmu jakoby z d\u00e1lky. Na tv\u00e1\u0159i uc\u00edtil opatrn\u00e9 pohlazen\u00ed.<\/em> N\u011bkolikr\u00e1t zamrkal. Tak moc si p\u0159\u00e1l, aby Tomova hlava p\u0159estala poskakovat a on ji vid\u011bl jasn\u011b. Srdce mu tlouklo o z\u00e1vod a on se nezmohl na v\u00edc ne\u017e na p\u0159ihloupl\u00fd \u00fasm\u011bv. Byl u n\u011bj. V tu chv\u00edli pat\u0159il jen jemu. Jeho Tomi.<\/em> Nat\u00e1hl ruku. Cht\u011bl mu vr\u00e1tit pohlazen\u00ed, ale jeho prsty zam\u00ed\u0159ily nespr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem a m\u00e1lem Tomovi vyp\u00edchnul oko.<\/em><\/div>\n

„Hej, hej, pomalu,“ zaslechl jeho kr\u00e1sn\u00fd sm\u00edch a opil\u00fdma o\u010dima okouzlen\u011b sledoval, jak vzal jeho ruku do t\u00e9 sv\u00e9, pravd\u011bpodobn\u011b aby t\u00edm zabr\u00e1nil dal\u0161\u00edm pokus\u016fm o ubl\u00ed\u017een\u00ed na zdrav\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Ups,“ p\u00edpl omluvn\u011b a vykouzlil dal\u0161\u00ed p\u0159ihloupl\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/em><\/div>\n
Tom pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou a pomohl mu posadit se. U\u017e by to d\u00e9le nevydr\u017eel. B\u00fdt mu tak bl\u00edzko a nesm\u011bt se jej dotknout.<\/em><\/div>\n
„Kolik jsi toho, proboha, vypil?“ zeptal se se sm\u00edchem a d\u00edval se, jak se jeho dvoj\u010de pohupuje do melodie, kterou nem\u011bl \u0161anci zaslechnout, nato\u017e poznat.<\/em><\/div>\n
„V\u0161echen alkohol sv\u011bta,“ odpov\u011bd\u011bl motaj\u00edc\u00edm se hlasem a svou roztomilost podtrhl rozko\u0161n\u00fdm chichot\u00e1n\u00edm. „Ale je to\u2026 hezk\u00fd pocit,“ dodal ti\u0161e.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d?“ Tom se k n\u011bmu p\u0159isunul bl\u00ed\u017e. Sna\u017eil se zachytit jeho pohled, ale Bill se jeho o\u010d\u00edm \u00famysln\u011b vyh\u00fdbal.<\/em><\/div>\n
„Proto\u017ee tady se mnou nen\u00ed jen jeden Tom,“ vysv\u011btloval Bill ti\u0161e, na rtech mu i nad\u00e1le z\u016fst\u00e1val sladk\u00fd \u00fasm\u011bv. „Jsou tady dva. Dva Tomov\u00e9.“<\/em><\/p>\n

Tom p\u0159ekvapen\u011b zamrkal a hrav\u011b jej dloubl do boku. „To bude asi t\u00edm, \u017ee te\u010f vid\u00ed\u0161 v\u0161echno dvojmo. Ale neboj, vysp\u00ed\u0161 se a r\u00e1no bude zase v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Ale nem\u016f\u017eu ti sl\u00edbit, \u017ee ti nebude \u0161patn\u011b.“<\/em><\/div>\n

Koutky Billov\u00fdch rt\u016f poklesly, v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e se n\u00e1hle zd\u00e1l b\u00fdt v\u00e1\u017en\u00fd, a kdy\u017e mu do o\u010d\u00ed pomalu vystoupily slzy, Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee je zle.<\/em><\/div>\n
„Co se stalo?“ zeptal se jej ti\u0161e a t\u0159esouc\u00ed se dlan\u00ed jej chytil za tv\u00e1\u0159.<\/em><\/div>\n
„Nechci, aby ten druh\u00fd Tom zmizel,“ \u0161eptl.<\/em><\/div>\n
„Bille, nen\u00ed tady \u017e\u00e1dn\u00fd druh\u00fd Tom. Jsem tady jenom j\u00e1,“ v\u011bnoval mu smutn\u00fd \u00fasm\u011bv a palcem jej pohladil po l\u00ed\u010dku. „Z\u016fstanu tady s tebou, a\u017e dokud nevyst\u0159\u00edzliv\u00ed\u0161, ano?“<\/em><\/div>\n
Ale Bill jej neposlouchal. Odt\u00e1hl se od n\u011bj a p\u0159imhou\u0159il o\u010di tak, aby na n\u011bj vid\u011bl co nejl\u00e9pe.<\/em><\/div>\n
„Nechci, aby ten druh\u00fd Tom ode\u0161el,“ \u0159ekl a Tom z jeho slov poznal, \u017ee se brzy rozpl\u00e1\u010de. Jak mu m\u011bl vysv\u011btlit, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd druh\u00fd Tom neexistuje a \u017ee je to v\u0161echno pouze n\u00e1sledkem opojen\u00ed alkoholem?<\/em><\/div>\n
„Bille,“ vydechl a op\u011bt se k n\u011bmu p\u0159isunul. „Je to jenom t\u00edm, jak se ti to\u010d\u00ed hlava. Ale jsem tady s tebou. A nikam neodejdu, ano?“ Nat\u00e1hl ruku a n\u011b\u017en\u011b jej cvrnkl do \u0161pi\u010dky nosu.<\/em><\/div>\n
„Chci, aby byli dva Tomov\u00e9,“ \u0161eptl Bill a vz\u00e1p\u011bt\u00ed mu ze rt\u016f pronikl tlumen\u00fd vzlyk. „Ty bude\u0161 s n\u00ed a ten druh\u00fd Tom z\u016fstane se mnou. Ten opravdov\u00fd. On m\u011b neopust\u00ed tak jako ty. Neubl\u00ed\u017e\u00ed mi.“<\/em><\/p>\n

Tom myslel, \u017ee mu na m\u00edst\u011b pukne srdce. Vp\u00edjel se do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed; jejich ne\u0161\u0165astn\u00fd pohled mu zp\u016fsoboval hotov\u00e1 muka. Nen\u00e1vid\u011bl se a nejrad\u011bji by si nafackoval za ka\u017edou slzu, kterou kv\u016fli n\u011bmu vyronil. Za ka\u017edou o\u0161klivou my\u0161lenku. Za ka\u017ed\u00fd sebemen\u0161\u00ed n\u00e1znak bolesti a pr\u00e1zdnoty. Cht\u011bl vr\u00e1tit \u010das. Cht\u011bl tam b\u00fdt od za\u010d\u00e1tku pro n\u011bj. Cht\u011bl b\u00fdt odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edm a siln\u011bj\u0161\u00edm. Pro oba.<\/em><\/div>\n

„Bille,“ nepozn\u00e1val sv\u016fj hlas. Nejist\u00fd, rozt\u0159esen\u00fd, nesouc\u00ed se t\u011bsn\u011b nad hranic\u00ed \u0161epotu. „Pod\u00edvej se na m\u011b.“<\/em><\/div>\n
Bill se unaven\u011b chytil za hlavu a pomalu j\u00ed zavrt\u011bl, polykaj\u00edc hork\u00e9 slzy. V t\u00e9 chv\u00edli se z n\u011bj stal zmaten\u00fd uzl\u00ed\u010dek nerv\u016f. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d \u0159\u00edk\u00e1 to, co \u0159\u00edk\u00e1. Netu\u0161il, pro\u010d pl\u00e1\u010de. Pro\u010d se neusm\u00edv\u00e1. Pro\u010d uprost\u0159ed hrudn\u00edku c\u00edt\u00ed bolest tak silnou, \u017ee mu nedovoluje d\u00fdchat. My\u0161lenky m\u011bl divoce zp\u0159eh\u00e1zen\u00e9 a za\u010d\u00ednal se b\u00e1t toho, co p\u0159ijde. Sklonil hlavu, sto\u010dil se do klub\u00ed\u010dka a rukama si objal kolena. Modlil se, aby ten stra\u0161n\u00fd pocit p\u0159estal. Aby ta nezn\u00e1m\u00e1 bolest ustoupila a nechala jej voln\u011b se nadechnout.<\/em><\/p>\n

Tom se na n\u011bj nedok\u00e1zal jenom tak d\u00edvat. Ne\u017e si sta\u010dil uv\u011bdomit, co d\u011bl\u00e1, stahoval si Billa na kl\u00edn a omot\u00e1val kolem n\u011bj pa\u017ee. Zoufale vdechoval jeho v\u016fni a je\u0161t\u011b zoufaleji si p\u0159\u00e1l \u0159\u00edct n\u011bco, \u010d\u00edm by jej ut\u011b\u0161il.<\/em><\/div>\n

Sklonil se k jeho tv\u00e1\u0159i.<\/em><\/div>\n
„Miluju t\u011b.“<\/em><\/div>\n
Nez\u00e1le\u017eelo mu na tom, jestli ho pln\u011b vn\u00edm\u00e1. D\u016fle\u017eit\u00fd byl pro n\u011bj ten pocit, kter\u00fd nastal, sotva ta slova vyslovil. „Miluju jenom tebe, sly\u0161\u00ed\u0161?“ zopakoval nal\u00e9hav\u011b a p\u0159itiskl mu rty na \u010delo. Za\u010d\u00ednalo se jej zmoc\u0148ovat zoufalstv\u00ed. Najednou to bylo k nevydr\u017een\u00ed. „Miluju t\u011b, miluju, miluju,“ st\u00e9nal mu do vlas\u016f. „Nesm\u00ed\u0161 na to zapomenout, Bille. Nikdy nebudu milovat nikoho jin\u00e9ho. Slib mi, \u017ee nezapomene\u0161.“<\/em><\/div>\n
Bill se trhan\u011b nadechl a h\u0159betem t\u0159esouc\u00ed se ruky si pomalu ot\u0159el uplakan\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Zvedl hlavu a zad\u00edval se na Toma pohledem ne\u0161\u0165astn\u011b zamilovan\u00e9ho \u010dlov\u011bka. O\u010dima trp\u00edc\u00ed osoby, utrpen\u00edm, kter\u00e9 bylo jej\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b jsem t\u011b na\u0161el,“ vydechl. „Ty jsi ten druh\u00fd Tom.“ Kone\u010dky prst\u016f jemn\u011b ot\u0159el o Tomovo rostouc\u00ed strni\u0161t\u011b. Tentokr\u00e1t se trefil, ani\u017e by mu ubl\u00ed\u017eil. „Ten opravdov\u00fd,“ dodal \u0161eptem.<\/em><\/p>\n

Tom c\u00edtil, jak drobn\u00e9 t\u011blo v jeho objet\u00ed ochablo a b\u011bhem deseti vte\u0159in Bill spal. Nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed o Tomov\u00fdch slovech, a u\u017e v\u016fbec ne o tom, co zp\u016fsobila ta jeho. Zeb\u0159\u00ed se\u0161it sklouzl z jeho kl\u00edna a otev\u0159en\u00fd na \u010derstv\u011b popsan\u00e9 str\u00e1nce p\u0159ist\u00e1l p\u0159\u00edmo p\u0159ed Tomov\u00fdma o\u010dima. Pohledem rychle prol\u00e9tl obr\u00e1zek. Modr\u00fd pt\u00e1k s rozprost\u0159en\u00fdmi k\u0159\u00eddly; jedno m\u011bl zahnut\u00e9 v nep\u0159irozen\u00e9m \u00fahlu, Tom p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee bylo zlomen\u00e9. Ronil slzy a uplakan\u00fd pohled up\u00edral na slova vepsan\u00e1 do zlomen\u00e9ho k\u0159\u00eddla. Byla ale tak drobn\u00e1, \u017ee je Tom nedok\u00e1zal p\u0159e\u010d\u00edst.<\/em><\/div>\n

\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Zhluboka nas\u00e1l v\u016fni kon\u010d\u00edc\u00edho l\u00e9ta obohacenou jemn\u00fdmi t\u00f3ny p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho podzimu a r\u00e1zn\u011b do\u0161el ke dve\u0159\u00edm. Volnou dlan\u00ed siln\u011b zabouchal na dve\u0159e. Byl si jist\u00fd, \u017ee to je jedin\u00fd zp\u016fsob, jak dostat z Andrease pravdu. Jedin\u00fd zp\u016fsob jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 si doopravdy zaslou\u017eil. Ale kdy\u017e se ve dve\u0159\u00edch zjevila usm\u011bvav\u00e1 tv\u00e1\u0159, v\u011bd\u011bl, \u017ee to nebude tak lehk\u00e9, jak p\u0159edpokl\u00e1dal.<\/p><\/div>\n

„Tome!“<\/div>\n
Ze dve\u0159\u00ed vy\u0161la drobn\u00e1 \u017eena a se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem si jej cel\u00e9ho prohl\u00e9dla p\u0159edt\u00edm, ne\u017e kolem n\u011bj omotala huben\u00e9 pa\u017ee a p\u0159itiskla jej k sob\u011b tak siln\u011b, jak jen to jej\u00ed stav dovoloval.<\/div>\n
„Tak r\u00e1da t\u011b vid\u00edm! V\u016fbec jsem nev\u011bd\u011bla, \u017ee jste zase doma. A kde je Bill?“ zeptala se slab\u00fdm hlasem a Tom poc\u00edtil, jak v n\u011bm nar\u016fst\u00e1 nep\u0159\u00edjemn\u00e1 \u00fazkost. Necht\u011bl ji litovat, necht\u011bl, aby na n\u011bm poznala, jak nesv\u016fj se v jej\u00ed bl\u00edzkosti c\u00edtil, ale pravdou bylo, \u017ee ji m\u011bl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 r\u00e1d na to, aby to jen tak hodil za hlavu. Byla n\u011bco jako jejich druh\u00e1 m\u00e1ma. Str\u00e1vili v jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti velkou \u010d\u00e1st d\u011btstv\u00ed a oba na ty chv\u00edle moc r\u00e1di vzpom\u00ednali. B\u00fdvala to \u017eiv\u00e1, energick\u00e1 \u017eena a i p\u0159esto, jak krut\u011b si s n\u00ed \u017eivot pohr\u00e1val, po\u0159\u00e1d neztr\u00e1cela sv\u016fj dobrosrde\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv a drobnou jiskru v o\u010d\u00edch. Tentokr\u00e1t byla ale o hodn\u011b men\u0161\u00ed ne\u017e posledn\u011b.<\/p>\n

„Taky v\u00e1s r\u00e1d vid\u00edm, Anno,“ \u0159ekl a siln\u011bji omotal prsty kolem krabi\u010dky, zat\u00edmco j\u00ed druhou rukou oplatil objet\u00ed. „Moc v\u00e1m to slu\u0161\u00ed,“ usm\u00e1l se na ni, kdy\u017e se odt\u00e1hl a jemn\u011b ji pohladil po pro\u0161ediv\u011bl\u00fdch vlasech.<\/div>\n

„Jsi moc mil\u00fd, Tome, ale bohu\u017eel, m\u00e1me doma zrcadla,“ v\u011bnovala mu smutn\u00fd \u00fasm\u011bv a n\u011b\u017en\u011b jej pohladila po rameni. „Poj\u010f d\u00e1l, pr\u00e1v\u011b jsem dopekla b\u00e1bovku. Pokud si dob\u0159e pamatuju, m\u011bli jste ji s Billem moc r\u00e1di.“<\/div>\n
„V\u00edc ne\u017e to,“ \u0159ekl se sm\u00edchem, v p\u0159eds\u00edni si sundal boty a n\u00e1sledoval ji do kuchyn\u011b.<\/div>\n
Cel\u00fdm doln\u00edm patrem se nesla p\u0159\u00edjemn\u00e1 vanilkov\u00e1 v\u016fn\u011b p\u0159esn\u011b jako za star\u00fdch \u010das\u016f. Necht\u011blo se mu v\u011b\u0159it, jak dok\u00e1zaly b\u00fdt v\u011bci stejn\u00e9 a z\u00e1rove\u0148 tolik jin\u00e9. Proch\u00e1zel kolem zn\u00e1m\u00fdch pokoj\u016f, v\u0161\u00edmal si n\u00e1bytku, kter\u00fd se ani za ta l\u00e9ta t\u00e9m\u011b\u0159 v\u016fbec nezm\u011bnil a nedok\u00e1zal se zbavit pocitu, \u017ee po cel\u00fd \u017eivot byli i s Billem sou\u010d\u00e1st\u00ed obrovsk\u00e9 l\u017ei.<\/div>\n
„Posa\u010f se,“ oslovila jej Anna mil\u00fdm t\u00f3nem a uk\u00e1zala na st\u016fl u okna a pr\u00e1zdnou \u017eidli, na kter\u00e9 jako mal\u00fd v\u011bt\u0161inou sed\u00e1val. „M\u016f\u017eu ti k t\u00e9 b\u00e1bovce ud\u011blat k\u00e1vu nebo kakao.“<\/div>\n
Ona nebyla sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u00e9 l\u017ei. Ona byla opravdov\u00e1<\/em>.<\/p>\n

Tom do\u0161el ke stolu a krabi\u010dku s Billov\u00fdm nov\u00fdm mazl\u00ed\u010dkem polo\u017eil doprost\u0159ed, aby ji m\u011bl po\u0159\u00e1d na o\u010d\u00edch a nezapomn\u011bl na n\u011bj. „Ne, d\u011bkuju, ned\u011blejte si se mnou starosti.“<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, \u017ee to d\u011bl\u00e1m r\u00e1da,“ t\u0159esouc\u00ed se rukou mu ukrojila po\u0159\u00e1dn\u00fd kus n\u00e1dhern\u011b von\u00edc\u00ed b\u00e1bovky, do\u0161la ke stolu a usadila se naproti n\u011bmu. „Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee chod\u00edte dom\u016f tak m\u00e1lo. V\u0161echny sousedky v\u017edycky z\u00e1vid\u00ed, kdy\u017e m\u011b p\u0159ijdete nav\u0161t\u00edvit. Jste na\u0161e hv\u011bzdy a j\u00e1 jsem na v\u00e1s neskute\u010dn\u011b py\u0161n\u00e1. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee z v\u00e1s n\u011bco bude.“<\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l a pod\u011bkoval j\u00ed za b\u00e1bovku. „Tady nejsme \u017e\u00e1dn\u00e9 hv\u011bzdy. Tady jsme doma. A j\u00e1 osobn\u011b se za \u017e\u00e1dnou hv\u011bzdu nepokl\u00e1d\u00e1m.“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d stejn\u011b skromn\u00fd,“ Anna pomalu zavrt\u011bla hlavou. „Je hezk\u00e9, \u017ee jezd\u00edte dom\u016f za maminkou. Kdyby byl na va\u0161em m\u00edst\u011b m\u016fj syn, d\u00e1vno by na m\u011b zapomn\u011bl. I te\u010f na m\u011b sotva promluv\u00ed.“<\/p>\n

Tom sklonil pohled a o\u010dima hypnotizoval tal\u00ed\u0159, kter\u00fd p\u0159ed n\u011bj polo\u017eila. Najednou nem\u011bl v\u016fbec chu\u0165 na sladk\u00e9. Ve skute\u010dnosti m\u011bl chu\u0165 nakopat Andreas\u016fv zadek a to tak siln\u011b, \u017ee by na to do smrti nezapomn\u011bl. V\u011bd\u011bl, \u017ee s Annou nikdy nem\u011bli ide\u00e1ln\u00ed vztah. V\u011bd\u011bl i to, \u017ee se to b\u011bhem posledn\u00edch dvou let, konkr\u00e9tn\u011b od rozvodu s Andreasov\u00fdm otcem, je\u0161t\u011b zhor\u0161ilo, ale ani jedno z toho jej neomlouvalo za to, jak o\u0161kliv\u011b se k n\u00ed choval.<\/div>\n

Byla \u00fa\u017easn\u00e1. Ob\u011btav\u00e1, ochotn\u00e1 pomoci za ka\u017ed\u00fdch okolnost\u00ed. D\u011blala pro sv\u00e9ho syna i nemo\u017en\u00e9, a to i p\u0159esto, \u017ee ji sotva registroval a pokl\u00e1dal za d\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st sv\u00e9ho \u017eivota. Byla otrokem jeho hloup\u00fdch vrtoch\u016f. Byla mu oporou, starala se o n\u011bj a te\u010f, kdy\u017e poprv\u00e9 pot\u0159ebovala, aby se on postaral o ni, te\u010f kdy\u017e ona m\u011bla pot\u0159ebu se o n\u011bkoho op\u0159\u00edt, on tam pro ni nebyl.<\/p>\n

„Jak se c\u00edt\u00edte?“ zeptal se ti\u0161e.<\/div>\n

„J\u00e1? M\u00e1m se skv\u011ble,“ vykouzlila vesel\u00fd \u00fasm\u011bv, ale Tomovi sta\u010dil jedin\u00fd pohled do jej\u00edch o\u010d\u00ed a vid\u011bl v\u00edc, ne\u017e cht\u011bl vid\u011bt. Bolest a strach. Neuv\u011b\u0159iteln\u00fd strach.<\/div>\n
„Co va\u0161e srd\u00ed\u010dko?“<\/div>\n
„Tlu\u010de.“<\/div>\n
Tom se smutn\u011b pousm\u00e1l. To byla cel\u00e1 ona. Z ni\u010deho si ned\u011blala velkou hlavu, a pokud se jednalo o jej\u00ed zdrav\u00ed, zaj\u00edmalo ji to je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b. M\u011bla v\u00e1\u017en\u011b nemocn\u00e9 srdce a spole\u010dn\u011b s jin\u00fdm pacienty tvo\u0159ila ocas nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9ho seznamu \u010dekatel\u016f na transplantaci. Nemusel m\u00edt vystudovanou medic\u00ednu na to, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee za t\u011bchhle podm\u00ednek nem\u011bla \u017e\u00e1dnou \u0161anci.<\/div>\n
„Anno,“ \u0161eptl a chytil ji za ruce. „Na\u0161e nab\u00eddka po\u0159\u00e1d plat\u00ed. Sta\u010d\u00ed jen \u0159\u00edct a hned z\u00edtra v\u00e1s mohou operovat ti nejlep\u0161\u00ed l\u00e9ka\u0159i ve st\u00e1tech. Nemus\u00ed to b\u00fdt takhle. Pros\u00edm, rozmyslete si to.“<\/div>\n
V\u011bt\u0161inou se mu to nel\u00edbilo a opravdu to ned\u011blal \u010dasto, ale v podobn\u00fdch situac\u00edch bylo t\u00e9m\u011b\u0159 nevyhnutn\u00e9 vyu\u017e\u00edt sv\u00e9ho postu medi\u00e1ln\u011b zn\u00e1m\u00e9 celebrity. A pokud by t\u00edm m\u011bl zachr\u00e1nit \u017eivot t\u00e9 \u00fa\u017easn\u00e9 \u017eeny, ud\u011blal by to r\u00e1d.<\/p>\n

„Nem\u00e1m nad \u010d\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let, Tome,“ za\u0161eptala a v\u011bnovala mu drobn\u00fd \u00fasm\u011bv. „Nebylo by to spr\u00e1vn\u00e9. Co ti ostatn\u00ed? Jsou stejn\u011b d\u016fle\u017eit\u00ed. I oni maj\u00ed sv\u00e9 rodiny a p\u0159\u00e1tele. Sv\u00e9 \u017eivoty, o kter\u00e9 necht\u011bj\u00ed p\u0159ij\u00edt. Jist\u011b jsou mezi nimi i d\u011bti. Pod\u00edvej se na m\u011b. Jsem sm\u00ed\u0159en\u00e1 s t\u00edm, \u017ee tenhle boj prohraju. Nebudu p\u0159em\u00fd\u0161let. J\u00e1 u\u017e nem\u00e1m \u010das p\u0159em\u00fd\u0161let.“<\/div>\n

Tom rychle zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee m\u00e1te. Bill by v\u0161echno za\u0159\u00eddil. Zn\u00e1te ho, ten kdy\u017e jednou spust\u00ed-„<\/div>\n
„Je to od v\u00e1s opravdu hezk\u00e9, ale nechci v\u00e1m p\u0159id\u011bl\u00e1vat je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed starosti. Krom toho, Andreas by se na m\u011b zlobil, kdybych tu nab\u00eddku p\u0159ijala.“<\/div>\n
„To je mi jedno! Proboha, jste jeho m\u00e1ma! On s\u00e1m m\u011bl za n\u00e1mi p\u0159ij\u00edt u\u017e d\u00e1vno a poprosit n\u00e1s o pomoc.“<\/div>\n
Drobn\u00e1 \u017eena si t\u011b\u017ece povzdechla a odvr\u00e1tila hlavu a Tom by p\u0159\u00edsahal, \u017ee v jej\u00edch o\u010d\u00edch spat\u0159il odlesk slz.<\/div>\n
„V n\u011bkter\u00fdch okam\u017eic\u00edch nem\u016f\u017eete myslet jen na druh\u00e9. Mus\u00edte b\u00fdt trochu sobeck\u00e1 a bojovat o sv\u016fj \u017eivot,“ promluvil k n\u00ed ti\u0161e a o\u010dima se sna\u017eil zachytit jej\u00ed pohled. Kdy\u017e se mu to nakonec poda\u0159ilo, usm\u00e1l se na ni a pohladil ji po \u0159\u00eddk\u00fdch vlasech. Bylo mu j\u00ed tak l\u00edto. „A j\u00e1 v\u00edm, \u017ee chcete \u017e\u00edt, Anno.“<\/p>\n

\u017dena n\u011bkolikr\u00e1t rychle zamrkala a soust\u0159edila se pouze na sv\u00e9 m\u011blk\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e po chv\u00edli op\u011bt promluvila, byl jej\u00ed hlas trochu jist\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n

„U\u017e o tom nemluvme,“ pokusila se o \u00fasm\u011bv a u\u017edibla si kousek b\u00e1bovky. „Rad\u011bji mi \u0159ekni, co t\u011b k n\u00e1m p\u0159iv\u00e1d\u00ed. Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“ Pomalu si jej vlo\u017eila do \u00fast a po\u017eitk\u00e1\u0159sky p\u0159iv\u0159ela v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
Tom m\u011bl pravdu. Cht\u011bla \u017e\u00edt. U\u017e jenom pro mali\u010dkosti, kter\u00e9 d\u011blaly \u017eivot tak kr\u00e1sn\u00fdm. I kdyby se m\u011blo jednat pouze o sladkost ulp\u011blou v jej\u00edch \u00fastech po ochutn\u00e1n\u00ed b\u00e1bovky. Cht\u011bla \u017e\u00edt. A\u017e zoufale v\u011b\u0159ila v to, \u017ee se jednoho dne probud\u00ed a zjist\u00ed, \u017ee j\u00ed v hrudn\u00edku tlu\u010de mocn\u00e9 a zdrav\u00e9 srdce. Na druhou stranu si ale nebyla jist\u00e1, jestli je\u0161t\u011b v\u016fbec m\u00e1 smysl \u017e\u00edt. Pro koho?<\/div>\n
„Vlastn\u011b jsem p\u0159i\u0161el za Andym.“ Tom si odka\u0161lal a o\u010dima z\u016fstal viset na Billov\u011b p\u0159ekvapen\u00ed. Musela post\u0159ehnout zm\u011bnu jeho hlasu. „Je doma?“ zeptal se a sna\u017eil se nemyslet na sv\u00e9 podez\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„Bohu\u017eel, ode\u0161el asi p\u0159ed hodinou. I s p\u00e1r p\u0159\u00e1teli sh\u00e1n\u011bj\u00ed v\u011bci na tu z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed oslavu. Stalo se n\u011bco? Pokud je to d\u016fle\u017eit\u00e9, m\u016f\u017eu mu zavolat.“<\/div>\n
„Ne, to nen\u00ed t\u0159eba,“ zavrt\u011bl hlavou a op\u011btoval pohled jej\u00edch smutn\u00fdch o\u010d\u00ed. „Zastav\u00edm se tu pozd\u011bji.“<\/div>\n
„Mohl bys vz\u00edt i Billa. Dlouho jsem ho nevid\u011bla,“ \u0159ekla a jemn\u011b se usm\u00edvaj\u00edc, si u\u017edibla dal\u0161\u00ed kousek b\u00e1bovky. Kdy\u017e si ho vlo\u017eila do \u00fast, koutky jej\u00ed rt\u016f spokojen\u011b vyl\u00e9tly nahoru.<\/div>\n
„Nec\u00edtil se p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e, ale hned jak mu bude l\u00edp, ur\u010dit\u011b se na v\u00e1s p\u0159ijde pod\u00edvat,“ Tom nat\u00e1hl ruku a v\u011bnoval j\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00e9 pohlazen\u00ed.<\/div>\n
P\u016fsobila tak k\u0159ehce a zraniteln\u011b a\u017e m\u011bl strach, \u017ee by j\u00ed mohl siln\u011bj\u0161\u00edm dotekem ubl\u00ed\u017eit. V\u00fdrazn\u00e9 kruhy pod jej\u00edma o\u010dima a\u017e nep\u0159\u00edjemn\u011b kontrastovaly s l\u00e1skypln\u00fdm \u00fasm\u011bvem na jej\u00edch rtech, ale p\u0159esto byl r\u00e1d, \u017ee tam n\u011bjak\u00fd \u00fasm\u011bv je\u0161t\u011b v\u016fbec byl.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee to nen\u00ed nic v\u00e1\u017en\u00e9ho.“<\/div>\n
„Byl jenom\u2026“ Nebyl si jist\u00fd t\u00edm, co odpov\u011bd\u011bt. Zdrcen\u00fd, zlomen\u00fd, osam\u011bl\u00fd, ne\u0161\u0165astn\u00fd<\/em>. „Unaven\u00fd.“ Na ramenou uc\u00edtil t\u00edhu nov\u00fdch v\u00fd\u010ditek.<\/div>\n
„Chud\u00e1\u010dek, z\u0159ejm\u011b toho m\u00e1te opravdu hodn\u011b. Vid\u00ed\u0161, i beze m\u011b toho m\u00e1te akor\u00e1t dost.“<\/div>\n
Tom cht\u011bl protestovat, ale Anna hrav\u011b zvedla ruce do vzduchu, \u010d\u00edm\u017e jej uml\u010dela.<\/div>\n
„A te\u010f si rad\u011bji dej z t\u00e9 b\u00e1bovky, jinak ti ji celou sn\u00edm,“ \u0159ekla se sm\u00edchem.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
Bill sed\u011bl u psac\u00edho stolu a pr\u00e1v\u011b se skl\u00e1n\u011bl nad hust\u011b popsan\u00fdm listem pap\u00edru, kdy\u017e mu na o\u010d\u00edch p\u0159ist\u00e1ly dv\u011b studen\u00e9 dlan\u011b. Srdce se mu okam\u017eit\u011b roztlouklo jako spla\u0161en\u00e9. Lekl se, ale ve chv\u00edli, kdy uc\u00edtil zn\u00e1mou v\u016fni, byl schopen soust\u0159edit se pouze na jedinou v\u011bc. Na jeho<\/em> bl\u00edzkost. Hrav\u011b se kousl do rtu, kdy\u017e na uchu uc\u00edtil hork\u00e9 v\u00fddechy.<\/div>\n
„M\u011bl jsi le\u017eet v posteli,“ \u0159ekl Tom se sm\u00edchem. Od prvn\u00ed chv\u00edle v\u011bd\u011bl, \u017ee to Bill nevydr\u017e\u00ed d\u00e9le ne\u017e dv\u011b hodiny, kter\u00e9 on str\u00e1vil mimo d\u016fm.<\/div>\n
„Pumba m\u011b probudil a u\u017e jsem nemohl usnout. Jsem v tom nevinn\u011b,“ h\u00e1jil se Bill a polo\u017eil svoje dlan\u011b na ty Tomovy. S pot\u011b\u0161en\u00edm vn\u00edmal, jak se rozt\u0159\u00e1sly.<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00edm ti,“ vydechl Tom a s \u00fasm\u011bvem si klekl vedle n\u011bj. Po\u0159\u00e1d v\u0161ak sv\u00edral Billovy ruce v t\u011bch sv\u00fdch. Necht\u011bl jej pustit u\u017e ani na minutu. M\u011bl strach z toho, co by se stalo, kdyby to n\u00e1hodou ud\u011blal. „Copak to p\u00ed\u0161e\u0161?“ zeptal se a o\u010dima zv\u011bdav\u011b pokukoval po pap\u00ed\u0159e, kter\u00e9mu se Bill p\u0159edt\u00edm v\u011bnoval.<\/div>\n
„Seznam,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, pustil Tomovu ruku a p\u0159ibl\u00ed\u017eil pap\u00edr tak, aby na n\u011bj vid\u011bli oba. „Sepsal jsem v\u0161echna m\u00edsta, kter\u00e1 bychom m\u011bli nav\u0161t\u00edvit a tak\u00e9 \u010dinnosti, co mus\u00edme ud\u011blat.“<\/div>\n
„Je toho hodn\u011b,“ Tom pobaven\u011b kroutil hlavou a o\u010dima rychle prozkoum\u00e1val jednotliv\u00e9 body.<\/div>\n
Op\u011bt mohl jen \u017easnout nad Billov\u00fdmi organiza\u010dn\u00edmi schopnostmi. Nevynechal snad jedin\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 spolu jako d\u011bti nav\u0161t\u00edvili a nezapomn\u011bl na jedinou z v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 spolu vyv\u00e1d\u011bli. Simone jim to uleh\u010dila t\u00edm, \u017ee u\u0161et\u0159ila jejich lipov\u00fd dome\u010dek<\/em> a tak nemuseli stav\u011bt nov\u00fd. Bill ale na seznam p\u0159ipsal jeho renovaci a Tom mohl jen souhlasit. P\u0159i jednom z bod\u016f se v\u0161ak zastavil a hlasit\u011b se rozesm\u00e1l.<\/p>\n

„Opravdu chce\u0161 je\u0161t\u011b jednou kempovat v lese? Mysl\u00edm, \u017ee jednou to sta\u010dilo. Mohli bychom b\u00fdt doma na zahrad\u011b a hr\u00e1t si na to, \u017ee jsme v lese.“<\/div>\n

„Nebylo to tak zl\u00e9,“ ozval se Bill pla\u0161e a oto\u010dil se na \u017eidli tak, aby byl tv\u00e1\u0159\u00ed k Tomovi.<\/div>\n
„M\u00e1m ti p\u0159ipomenout, cos vyv\u00e1d\u011bl?“ Tom jej pobaven\u011b dloubl do boku.<\/div>\n
„Asi rad\u011bji ne,“ Bill ukryl tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, aby t\u00edm zamaskoval \u010derve\u0148, kter\u00e1 se mu do n\u00ed vkr\u00e1dala. Najednou si na n\u011bco vzpomn\u011bl. Spustil ruce a vymr\u0161til se ze \u017eidle tak rychle, \u017ee chud\u00e1k Tom nem\u011bl \u0161anci zareagovat dostate\u010dn\u011b rychle, na kolenou ztratil balanc a p\u0159evr\u00e1til se.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ Bill k n\u011bmu nat\u00e1hl ruce a pomohl mu vst\u00e1t. Neubr\u00e1nil se v\u0161ak tlumen\u00e9mu chichot\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 postupem \u010dasu p\u0159erostlo ve sm\u00edch. Tom se na n\u011bj naoko ura\u017een\u011b d\u00edval, ale ve skute\u010dnosti by dal v\u0161echno na sv\u011bt\u011b za to, aby ten sm\u00edch mohl poslouchat cel\u00e9 hodiny.<\/div>\n
„Jen jsem si vzpomn\u011bl na tv\u016fj vzkaz. Koupil jsi Andymu ten d\u00e1rek?“ ptal se Bill zv\u011bdav\u011b a pomalu couval k posteli. Usadil se na jej\u00edm kraji a nespou\u0161t\u011bl o\u010di z Toma, kter\u00fd v\u00e1hav\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Billovi to za\u010d\u00ednalo doch\u00e1zet. Stiskl v\u00ed\u010dka a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Pros\u00edm, \u0159ekni, \u017ee jsi nekoupil toho zaj\u00edce,“ vydechl, ale usm\u00edval se a Tom doufal, \u017ee je to dobr\u00e9 znamen\u00ed.<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee se mu bude l\u00edbit,“ ozval se nesm\u011ble a d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010dil Bill jakkoliv reagovat, do\u0161el k n\u011bmu a s nad\u0161en\u00edm mal\u00e9ho d\u00edt\u011bte jej chytil za ruce. „A m\u00e1m n\u011bco i pro tebe.“<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal a zv\u011bdav\u011b se d\u00edval za Tomem, kter\u00fd se na chv\u00edli vytratil z jeho pokoje, a kdy\u017e se vr\u00e1til zp\u011bt, nesl v rukou malou krabi\u010dku.<\/p>\n

„Co to je?“ zeptal se Bill ti\u0161e. V b\u0159i\u0161e se mu usadil n\u00e1dhern\u00fd pocit u\u017e jen z toho d\u016fvodu, \u017ee mu Tom cht\u011bl ud\u011blat radost a tak mu n\u011bco koupil. Na druhou stranu m\u011bl ale tro\u0161ku strach, proto\u017ee Tom nebyl ve vyb\u00edr\u00e1n\u00ed d\u00e1rk\u016f p\u0159\u00edli\u0161 spolehliv\u00fd a nikdy nev\u011bd\u011bl, co od n\u011bj \u010dekat.<\/div>\n

„Pod\u00edvej se s\u00e1m,“ Tom se hrav\u011b kousl do rtu, podal bratrovi sv\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed a sledoval, jak roztomile zalapal po dechu, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed si p\u0159ekryl \u00fasta dlan\u00ed. D\u00edrky na krabici a chv\u011bn\u00ed uvnit\u0159 mluvily za v\u0161echno.<\/div>\n
„Tys mi koupil zv\u00ed\u0159\u00e1tko?“ zeptal se Bill \u0161eptem a nemohl se do\u010dkat toho, a\u017e se pod\u00edv\u00e1, co je uvnit\u0159. „Je to ten kr\u00e1l\u00ed\u010dek, nebo mor\u010de?“ ptal se, zat\u00edmco opatrn\u011b otev\u00edral neo\u010dek\u00e1van\u00fd d\u00e1rek.<\/div>\n
Ve skute\u010dnosti mu na tom ale v\u016fbec nez\u00e1le\u017eelo. V\u011bd\u011bl, \u017ee si jej zamiluje tak jako tak. Jakmile v\u0161ak kone\u010dn\u011b otev\u0159el krabici a zjistil, co je uvnit\u0159, bodlo jej u srdce.<\/div>\n
Zvedl hlavu, a kdy\u017e se d\u00edval bratrovi do tv\u00e1\u0159e, c\u00edtil, \u017ee se mu do o\u010d\u00ed derou slzy.<\/div>\n
Tom se rozpa\u010dit\u011b po\u0161kr\u00e1bal ve vlasech. „Zapomn\u011bl jsem, co je to za druh, ale zd\u00e1l se mi mil\u00fd. A taky ta barva\u2026 myslel jsem, \u017ee by se ti mohl l\u00edbit.“<\/p>\n

Bill nic ne\u0159ekl, siln\u011b stiskl rty a p\u0159ekvapen\u011b vydechl, jakmile pt\u00e1\u010dek vylezl z krabice a sesko\u010dil mu p\u0159\u00edmo do dlan\u011b. Od takov\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete by \u010dekal, \u017ee okam\u017eit\u011b po otev\u0159en\u00ed krabice vylet\u00ed, ale zd\u00e1lo se, \u017ee pt\u00e1\u010dkovi se nikam let\u011bt necht\u011blo. Zv\u011bdav\u011b se rozhl\u00ed\u017eel po sv\u00e9m nov\u00e9m domov\u011b a Bill p\u0159i pohledu na n\u011bj netu\u0161il, jak reagovat.<\/div>\n

„Prodava\u010d \u0159\u00edkal, \u017ee je divn\u00fd, proto\u017ee odm\u00edt\u00e1 l\u00e9tat, ale j\u00e1\u2026 cht\u011bl jsem ti ud\u011blat radost.“<\/div>\n
Bill t\u011b\u017ece polkl a l\u00e1skypln\u011b pohladil pt\u00e1\u010dka po modr\u00e9m k\u0159\u00eddlu.<\/div>\n
„Nen\u00ed divn\u00fd,“ vydechl. „Je p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd.“<\/div>\n
Tom vydechl \u00falevou a kone\u010dn\u011b p\u0159estal k\u0159e\u010dovit\u011b post\u00e1vat vedle postele. Rychle dob\u011bhl pro ostatn\u00ed v\u011bci, a kdy\u017e se vr\u00e1til, klekl si p\u0159ed Billa a postavil vedle sebe klec, kterou pro jeho nov\u00e9ho mazl\u00ed\u010dka koupil.<\/div>\n
Bill si s ope\u0159encem je\u0161t\u011b chvilku hr\u00e1l, nechal jej, aby mu p\u0159eskakoval z jedn\u00e9 dlan\u011b na druhou, mluvil na n\u011bj a vymyslel pro n\u011bj i jm\u00e9no.<\/div>\n
„Blue<\/em>?“ zeptal se Tom, kdy\u017e za pt\u00e1\u010dkem zav\u0159el dv\u00ed\u0159ka klece a ten se spokojen\u011b pustil do j\u00eddla.<\/div>\n
„Jo,“ Bill jej s \u00fasm\u011bvem sledoval a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, kam klec ulo\u017e\u00ed. Cht\u011bl jej m\u00edt n\u011bkde hodn\u011b bl\u00edzko sebe. Ten pt\u00e1\u010dek symbolizoval n\u011bco pro n\u011bj hodn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9ho. „Mysl\u00edm, \u017ee je to dokonal\u00e9 jm\u00e9no.“<\/p>\n

„Tak\u017ee se ti l\u00edb\u00ed?“ Tom se posadil vedle n\u011bj a sledoval Bill\u016fv profil tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n

„Moc se mi l\u00edb\u00ed. D\u011bkuju, Tome,“ oto\u010dil se k bratrovi tv\u00e1\u0159\u00ed a v\u011bnoval mu n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se k n\u011bmu nesm\u011ble naklonil a v\u00e1hav\u011b vs\u00e1l jeho spodn\u00ed ret mezi sv\u00e9.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d si nezvykl na ten pocit, \u017ee to m\u016f\u017ee ud\u011blat, kdykoliv se mu zachce. C\u00edtil, jak kolem n\u011bj Tom omotal pa\u017ee a p\u0159itiskl jej na sv\u016fj hrudn\u00edk. Bill do jeho \u00fast ti\u0161e zast\u00e9nal, hladil jeho jazyk t\u00edm sv\u00fdm a modlil se, aby m\u011bl kouzelnou moc a ud\u011blal ten okam\u017eik nekone\u010dn\u00fdm. Za st\u00e1l\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed pomalu klesal na z\u00e1da a Toma t\u00e1hl s sebou. C\u00edtit na sv\u00e9m t\u011ble t\u00edhu Tomova t\u011bla, vdechovat jeho v\u016fni a p\u0159ij\u00edmat jeho polibky bylo to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co si v danou chv\u00edli um\u011bl p\u0159edstavit.<\/div>\n
Na vte\u0159inu otev\u0159el o\u010di, setkal se s pohledem pt\u00e1\u010dka, a to mal\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko jako by najednou rozum\u011blo v\u0161emu, co se v n\u011bm odehr\u00e1valo.<\/div>\n
Zav\u0159i o\u010di jako j\u00e1,<\/em><\/div>\n
Objev\u00edme spolu r\u00e1j.<\/em><\/div>\n
A on je zav\u0159el a naplno se oddal Tomovu lask\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay S divoce tlukouc\u00edm srdcem st\u00e1l p\u0159ed zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi; smutn\u00fdm pohledem propaloval svou dla\u0148, kter\u00e1 jako by p\u0159imrzla ke klice. Neschopen dal\u0161\u00edho pohybu se s\u00e1m sebe ptal, jak dlouho tohle v\u0161echno je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00ed. Jak dlouho se je\u0161t\u011b bude noc co noc<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[599],"tags":[],"class_list":["post-3487","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blue-bird"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3487","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3487"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3487\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3487"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3487"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3487"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}