{"id":35,"date":"2019-09-28T23:42:00","date_gmt":"2019-09-28T22:42:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=30"},"modified":"2019-09-28T23:42:00","modified_gmt":"2019-09-28T22:42:00","slug":"from-the-inside-out-38-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/09\/28\/from-the-inside-out-38-2-2\/","title":{"rendered":"From the inside out 38. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
V\u00edtr se to\u010dil ulicemi a polopr\u00e1zdn\u00fdmi parkovi\u0161ti a hnal p\u0159ed sebou uschl\u00e9 zbytky list\u016f. Z\u00e1dy p\u0159itisknut\u00fd ke studen\u00e9mu boku sv\u00e9ho auta by se Bill chv\u011bl zimou, neb\u00fdt Toma op\u00edraj\u00edc\u00edho se po jeho boku a chr\u00e1n\u00edc\u00edho jej p\u0159ed ostr\u00fdm v\u011btrem. Rty p\u0159itisknut\u00e9 k jeho krku jej p\u0159ipoutaly k tomuto okam\u017eiku. Bill\u016fv nos byl znecitliv\u011bn\u00fd, ale prsty zabo\u0159il do podpa\u017e\u00ed Tomova zimn\u00edho kab\u00e1tu a dr\u017eel je tam.<\/div>\n
„Stm\u00edv\u00e1 se,“ zamumlal Tom, chv\u011bn\u00ed jeho rt\u016f rozvibrovalo k\u016f\u017ei na Billov\u011b krku a pos\u00edlalo mu do cel\u00e9ho t\u011bla t\u0159es, kter\u00fd nebyl zp\u016fsoben\u00fd chladem.<\/div>\n
Bill zaslechl ten nevysloven\u00fd n\u00e1vrh. U\u017eil si sv\u016fj mal\u00fd vzdor, ale po\u0159\u00e1d tam je\u0161t\u011b bylo m\u00edsto, kam se musel vr\u00e1tit. Krom\u011b toho kl\u00ed\u010de t\u00ed\u017e\u00edc\u00ed jeho kapsu pat\u0159ily k autu, kter\u00e9 nebylo jeho. „Jasn\u011b,“ souhlasil Bill, to slovo z n\u011bj vy\u0161lo s neochotou. Mo\u017en\u00e1 si jedna jeho \u010d\u00e1st p\u0159\u00e1la, aby na n\u011bj Tom nal\u00e9hal, aby z\u016fstal. Ale po\u0159\u00e1d to byla teprve druh\u00e1 noc a ta ruka, kter\u00e1 jej tak jemn\u011b hladila po nov\u011b ost\u0159\u00edhan\u00fdch vlasech, nemohla odstranit vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed bolest, st\u0159\u00eddav\u011b ostrou a pulzuj\u00edc\u00ed, a pot\u00e9 ustupuj\u00edc\u00ed do pozad\u00ed. Bu\u0161ila mu ve sp\u00e1nku, nap\u00ednala k\u016f\u017ei kolem steh\u016f na vyholen\u00e9 poko\u017ece hlavy. Pot\u0159eboval l\u00e9ky proti bolesti. Pot\u0159eboval tak\u00e9 zjistit, zda jeho matka objednala kontrolu u jeho b\u011b\u017en\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e, jak hrozilo. A samoz\u0159ejm\u011b bude muset oslovit d\u011bkana sv\u00e9 \u0161koly, nejl\u00e9pe z\u00edtra, aby po\u017e\u00e1dal o shov\u00edvavost. Bill se hroutil pod zm\u011bt\u00ed v\u0161ech \u00fakol\u016f nahromad\u011bn\u00fdch v jeho n\u00e1hle bolav\u00e9 lebce. A to m\u011bl tu odvahu uv\u011b\u0159it, \u017ee by z\u00edtra mohl odpracovat svou sm\u011bnu, nato\u017e splnit zbytek v\u0161ech povinnost\u00ed?<\/div>\n
\n

Tomova ruka uchopila jeho tv\u00e1\u0159. „Bille.“ Hn\u011bd\u00e9 o\u010di p\u0159it\u00e1hly jeho pozornost. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/p><\/div>\n

„Ehmm.“ Vyslovil Bill, rozpt\u00fdlen\u00fd od sv\u00e9ho vlastn\u00edho vnit\u0159n\u00edho barometru skute\u010dnost\u00ed, \u017ee se na n\u011bj Tom d\u00edv\u00e1, sv\u00fdm zp\u016fsobem hled\u011bl p\u0159\u00edmo do n\u011bj. S kolika takov\u00fdmi p\u0159\u00edm\u00fdmi pohledy se u\u017e setkal p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se Tomovi otev\u0159el? Dokonce i v jeho vlastn\u00ed rodin\u011b, pomyslel si, m\u011bli sklon\u2026 vyh\u00fdbat se p\u0159\u00edm\u00e9mu o\u010dn\u00edmu kontaktu – a\u0165 u\u017e z \u00facty k tomu, \u017ee \u017eili spole\u010dn\u011b v tak mal\u00e9m prostoru, nebo z taktick\u00e9ho hlediska, jak si udr\u017eet odstup, nebyl si jist\u00fd. Liz, pak Sloane, pak Tom. U toho posledn\u00edho si myslel, \u017ee by se dok\u00e1zal utopit v kli\u0161\u00e9 a z\u016fstat v\u011b\u010dn\u011b p\u0159ipoutan\u00fd vahou jeho pohledu.<\/div>\n
„Bille,“ zopakoval Tom ti\u0161e, pobaven\u011b pozvedl koutek \u00fast. Naklonil se kup\u0159edu, vtiskl mu polibek do koutku \u00fast a st\u00e1hl se, kdy\u017e sebou Bill trhnul, aby zareagoval. „Ne, \u017ee bych nebyl polichocen t\u00edm, jak se na m\u011b d\u00edv\u00e1\u0161, ale mysl\u00edm, \u017ee n\u00e1m brzo umrznou zadky. To by nebylo sexy.“<\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si, abych nezapomn\u011bl ty l\u00e9ky na bolest,“ \u0159ekl Bill v\u00e1gn\u011b, odol\u00e1val nutk\u00e1n\u00ed op\u0159\u00edt se do Tomova tepla, polo\u017eit si hlavu a schoulit se do prostoru pod jeho krkem. Chlad prosakoval kolem ochrann\u00fdch zd\u00ed kab\u00e1tu a Tomova t\u011bla, element\u00e1rn\u00ed s\u00edla, kter\u00e1 jej pravd\u011bpodobn\u011b povzbuzovala k tomu, aby se dr\u017eel je\u0161t\u011b siln\u011bji.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„M\u00e1m t\u011b odv\u00e9zt dom\u016f?“ Zeptal se Tom, obavy zost\u0159ily linie jeho obli\u010deje od tv\u00e1\u0159e a\u017e po sev\u0159enou \u010delist.<\/div>\n
„Ne, mus\u00edm vr\u00e1tit auto…“<\/div>\n
„Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed, pokud ti nen\u00ed dob\u0159e,“ prohl\u00e1sil Tom. „M\u016f\u017eu t\u011b odv\u00e9zt, a pak se vr\u00e1tit autobusem. Nebo, sakra, vyloudit odvoz zp\u00e1tky od Brana.“ Z hlubok\u00e9 kapsy vylovil leskl\u00e9, st\u0159\u00edbrn\u00e9 pouzdro sv\u00e9ho mobiln\u00edho telefonu.<\/div>\n
Bill se s pot\u0159esen\u00edm hlavy sebral a potla\u010dil trhnut\u00ed, kter\u00e9 by jinak bylo doprov\u00e1zeno bodnut\u00edm ve sp\u00e1nku. Ten pohyb by byl \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. „To je v pohod\u011b,“ trval na sv\u00e9m. „Je mi fajn. Nemot\u00e1 se mi hlava. Jen m\u011b bol\u00ed, a je zima, ale nechci t\u011b opustit, proto\u017ee na tom tolik z\u00e1le\u017e\u00ed.“ Mo\u017en\u00e1 by se zarazil p\u0159i vyj\u00e1d\u0159en\u00ed t\u00e9 posledn\u00ed my\u0161lenky, pokud by st\u00e1le pat\u0159il k t\u00e9 sv\u00e9 \u010d\u00e1sti, kter\u00e1 byla tak naprosto nesm\u011bl\u00e1. Ale tohle byl Tom, se kter\u00fdm se v\u0161echno zd\u00e1lo b\u00fdt spr\u00e1vn\u00e9.<\/div>\n
\n

Nastalo zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, Tomovy o\u010di byly tmav\u00e9 a tich\u00e9, zjemn\u011bly, jak se jeho rty pootev\u0159ely. Naklonil se a doru\u010dil ten nejneo\u010dek\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed polibek na \u0161pi\u010dku Billova nosu. „Okay.“<\/p><\/div>\n

„M\u016fj nos?“ Protestoval Bill, zastr\u010dil ruku do kapsy pro ciz\u00ed svazek kl\u00ed\u010d\u016f – ne jeho svazek, ale n\u00e1hradn\u00ed od domu. Cht\u011bl opravdov\u00fd polibek, ale Tom ustoupil a zvedl ruce.<\/div>\n
„B\u011b\u017e. Jestli tu z\u016fstane\u0161 je\u0161t\u011b chvilku, tvoje m\u00e1ma uhodne pravdu a zabije m\u011b laserov\u00fdmi paprsky z jej\u00edch o\u010d\u00ed, a\u017e se p\u0159\u00ed\u0161t\u011b setk\u00e1me.“<\/div>\n
Bill se neodva\u017eoval p\u0159ik\u00fdvnout ani ud\u011blat jak\u00e9koliv jin\u00e9 gesto spojen\u00e9 s hlavou. „Dob\u0159e,“ vzdal se. Tom se od n\u011bj u\u017e odpojil, tak\u017ee bylo snaz\u0161\u00ed poodstoupit, i kdy\u017e nep\u0159eru\u0161il o\u010dn\u00ed kontakt. Vyt\u00e1hl z kapsy kl\u00ed\u010denku \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee a stiskl d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed. „Uvid\u00edme se z\u00edtra?“<\/div>\n
Tom souhlasn\u011b k\u00fdvl. „Domluv\u00edme se, okay? Jakmile bude\u0161 doma a vezme\u0161 si l\u00e9ky. Bu\u010f online, nebo mi zavolej.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekl Bill nejasn\u011b uklidn\u011bn\u00fd t\u00edm, jak jej Tomovy o\u010di ani na okam\u017eik neopustily, dokonce ani kdy\u017e nastoupil do auta. Jak se rozjel od obrubn\u00edku, vysok\u00e1 postava Toma, nyn\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed v jeho modr\u00e9 zimn\u00ed bund\u011b, se ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku zmen\u0161ovala, ale z\u016fstala oto\u010den\u00e1 jeho sm\u011brem. Pak Bill odbo\u010dil za roh a byl pry\u010d.<\/div>\n
\n

Po cest\u011b dom\u016f se opar modr\u00e9 oblohy p\u0159em\u011bnil na noc. Bill \u0159\u00eddil po Willamette a okoln\u00ed tr\u00e1vn\u00edk se na prav\u00e9 stran\u011b prudce sva\u017eoval pry\u010d od auta sm\u011brem k b\u00fdval\u00e9mu korytu \u0159eky. Sv\u011btla z pr\u016fmyslov\u00e9 oblasti z\u00e1\u0159ila vzh\u016fru, \u017elut\u00e9 a modr\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 body se vysm\u00edvaly obloze poset\u00e9 hv\u011bzdami. Bill odbo\u010dil do vedlej\u0161\u00ed ulice a v\u0161iml si elegantn\u00edho auta zaparkovan\u00e9ho p\u0159ed jejich domem. N\u011bkdo m\u011bl n\u00e1v\u0161t\u011bvu.<\/p><\/div>\n

V hlav\u011b si vytv\u00e1\u0159el seznamy znovu a znovu, proto\u017ee je nemohl zapsat na pap\u00edr. Byly tam st\u00e1le je\u0161t\u011b v\u011bci, kter\u00e9 dnes ve\u010der musel ud\u011blat, aby byl p\u0159ipraven na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dva dny: l\u00e9ka\u0159, d\u011bkan, pr\u00e1ce a \u00fakoly. „Uvid\u00edme se z\u00edtra?“ Zeptal se Toma n\u011bkolikr\u00e1t.<\/div>\n
Ta z\u00e1\u0159iv\u00e1 bublina vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e1 ho obklopovala a tla\u010dila mu na hru\u010f, ho velmi dob\u0159e informovala o \u017e\u00e1ru jeho \u0161t\u011bst\u00ed. Opatrn\u011b za sebou zav\u0159el dve\u0159e auta a zva\u017eoval v\u0161echny v\u011bci ve sv\u00e9 mysli, kter\u00e9 nebyly vysloveny. \u0160upl\u00edk. Pokoj. Dv\u011b p\u0159ekr\u00fdvaj\u00edc\u00ed se t\u011bla. Jen s t\u00edmto byl p\u0159ipraven zav\u00e1zat se zbytku sv\u00e9ho \u017eivota. Neb\u00e1l se, a d\u00edky tomu se mu otev\u0159el cel\u00fd sv\u011bt.<\/div>\n
\n

V oknech domu Tr\u00fcmper\u016f bylo rozsv\u00edceno t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00e9 sv\u011btlo. Bill nemotorn\u011b lovil kl\u00ed\u010de a bolest se mu v tu chv\u00edli zakousla do boku. Odstr\u010dil dve\u0159e a neochotn\u011b se rozhodl, \u017ee to pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159ehnal, ale bylo to n\u011bco, co musel ud\u011blat. Koneckonc\u016f, z\u00edtra m\u011bl pr\u00e1ci. Dostal sv\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti do po\u0159\u00e1dku a rozhodl se \u017e\u00edt.<\/p><\/div>\n

V kuchyni byla Morgan, a kdy\u017e ve\u0161el do dve\u0159\u00ed, vzhl\u00e9dla k n\u011bmu se zalap\u00e1n\u00edm po dechu. Odsko\u010dila od stolu a m\u00e1lem tak rukou poslala do vzduchu sklenici. „Ooh, Bille, kde jsi byl?“<\/div>\n
„Venku,“ \u0159ekl Bill s \u00fasm\u011bvem. Pod\u00edval se na Morgan v\u00edce z bl\u00edzka. „Co je, co se stalo?“<\/div>\n
Morgan si zalo\u017eila ruce na hrudi, dlan\u011bmi sev\u0159ela oba lokty a t\u0159ela tam a zp\u00e1tky. „Jsou tady policajti. P\u0159ijeli asi p\u0159ed p\u016fl hodinou. Bille, mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1ma je-„<\/div>\n
Dve\u0159e do kuchyn\u011b se otev\u0159ely t\u00e9m\u011b\u0159 natolik, a\u017e m\u00e1lem s ostr\u00fdm klepnut\u00edm narazily do zdi. Tv\u00e1\u0159 Angie nahl\u00e9dla do m\u00edstnosti, a pak se jej\u00ed o\u010di rozz\u00e1\u0159ily na Billa. „U\u017e bylo na \u010dase,“ \u0159ekla a pou\u017eila nohu jako zar\u00e1\u017eku do dve\u0159\u00ed, aby se za n\u00ed nezabouchly. „M\u00e1ma a t\u00e1ta jsou v ob\u00fdv\u00e1ku se dv\u011bma detektivy, a m\u00e1ma je p\u011bkn\u011b na\u0161tvan\u00e1. Po\u0159\u00e1d se za tebe omlouv\u00e1.“<\/div>\n
\n

„Nem\u016f\u017ee to b\u00fdt tak d\u016fle\u017eit\u00e9,“ protestoval Bill a pov\u011bsil kl\u00ed\u010de od auta na v\u011b\u0161\u00e1k. Poslal Angie dal\u0161\u00ed pohled. „Ehm, nebo m\u016f\u017ee?“ Vzpomn\u011bl si na ten form\u00e1ln\u00ed, ohledupln\u00fd hlas, kter\u00fd jejich matka pou\u017e\u00edvala, kdy\u017e se omlouvala za jedno ze sv\u00fdch d\u011bt\u00ed. V posledn\u00ed dob\u011b to sly\u0161el \u010dast\u011bji u Rickyho, jen velmi z\u0159\u00eddka u sebe. Maskovalo to v\u0161ak, pomyslel si, jakousi na\u0161tvanost, \u017ee byla p\u0159ekro\u010dena hranice, nad \u010d\u00edm\u017e nem\u011bla bezprost\u0159edn\u00ed kontrolu.<\/p><\/div>\n

„No, j\u00e1 nev\u00edm, nepustili n\u00e1s tam, kdy\u017e s t\u011bmi detektivy mluvili!“<\/div>\n
To m\u011blo smysl, uznal Bill v duchu. P\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm lednice a st\u00e1l tam, prohl\u00ed\u017eel si jej\u00ed obsah, ani\u017e by skute\u010dn\u011b n\u011bco vid\u011bl, chladn\u00fd vzduch ho zas\u00e1hl jako facka.<\/div>\n
„Bille?“ \u0159ekla Morgan nejist\u011b.<\/div>\n
Na rameni uc\u00edtil pevnou ruku. Angie ho oto\u010dila \u010delem k sob\u011b a druhou rukou zav\u0159ela dve\u0159e ledni\u010dky. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ \u0158ekla, modr\u00e9 o\u010di, tolik podobn\u00e9 mat\u010din\u00fdm, se mu s obavami zad\u00edvaly do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Bill si nep\u0159\u00edtomn\u011b v\u0161iml, s jakou lehkost\u00ed se mu pod\u00edvala do o\u010d\u00ed. Mo\u017en\u00e1 to v\u0161echno bylo v jeho hlav\u011b. Mo\u017en\u00e1 se na n\u011bj jeho rodina celou dobu d\u00edvala a on byl jedin\u00fd, kdo to nevid\u011bl. „Hledal jsem n\u011bco k j\u00eddlu,“ dostal ze sebe. Musel n\u011bco sn\u00edst, ne\u017e si vezme l\u00e9ky, jinak mu bude \u0161patn\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b se nedok\u00e1zal natolik sebrat, aby mohl ke sv\u00e9 sest\u0159e vyj\u00e1d\u0159it celou tu my\u0161lenku.<\/div>\n
\n

„M\u011bl bys tam rad\u011bji j\u00edt, ne\u017e m\u00e1ma za\u010dne dramatizovat,“ \u0159ekla Angie s mal\u00fdm \u00fa\u0161klebkem, brala jeho roztr\u017eitost jako formu vyh\u00fdb\u00e1n\u00ed se. „No tak.“ Potom ho, ani\u017e by jej pustila, dovedla ke dve\u0159\u00edm z kuchyn\u011b a povzbudiv\u011b jej postr\u010dila.<\/p><\/div>\n

Pomyslel si, \u017ee zaslechl jej\u00ed za\u0161eptan\u00e9 „hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed,“ kdy\u017e se roze\u0161el k ob\u00fdvac\u00edmu pokoji. Ale zase, vzhledem k okolnostem to mohlo b\u00fdt „jsi v hajzlu.“ N\u011bco takov\u00e9ho by rozhodn\u011b ne\u0159ekla p\u0159ed Morgan.<\/div>\n
Ob\u00fdvac\u00ed pokoj byl m\u00edstem, kde str\u00e1vil n\u011bjak\u00fd \u010das po tom, co st\u00e1le pova\u017eoval za \u00b4ten incident\u00b4. Samoz\u0159ejm\u011b, obnoven\u00e1 p\u0159\u00edtomnost policie Billovi tu my\u0161lenku zt\u011b\u017eovala. Claire Tr\u00fcmperov\u00e1 vysko\u010dila na nohy, kdy\u017e se Bill objevil na prahu m\u00edstnosti, a hlavy ostatn\u00edch sebou trhly vzh\u016fru.<\/div>\n
„Bille!“ Vybuchla Claire zb\u011bsile. „Kde jsi…“<\/div>\n
„Claire,“ p\u0159eru\u0161il ji Alan\u016fv hlas a poskytl tak siln\u00fd, st\u00e1l\u00fd p\u0159\u00edliv bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
Jeho matka se oto\u010dila pohledem na sv\u00e9ho man\u017eela, ale a\u0165 u\u017e v jeho o\u010d\u00edch spat\u0159ila cokoli, p\u0159im\u011blo ji to dosednout zp\u00e1tky na m\u00edsto. Kdy\u017e pokra\u010dovala, jej\u00ed t\u00f3n byl utlumen\u00fd. „Bille, d\u011blala jsem si o tebe starosti. Po\u0159\u00e1d nejsi v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
\n

„Jsem jen trochu poml\u00e1cen\u00fd,“ \u0159ekl Bill, sna\u017eil se neb\u00fdt nejapn\u011b vtipn\u00fd. Musel odolat touze nat\u00e1hnout ruku a dotknout se otekl\u00e9 k\u016f\u017ee kolem oka. Cel\u00e1 hlava mu nyn\u00ed bolestn\u011b pulzovala.<\/p><\/div>\n

Pohl\u00e9dl za sv\u00e9 rodi\u010de na zbytek m\u00edstnosti. Detektivov\u00e9 Amy a Tom sed\u011bli na pohovce, kterou zabrali i p\u0159edchoz\u00edho dne, v jin\u00e9m oble\u010den\u00ed, ale p\u0159esto st\u00e1le stejn\u00ed. Ona byla pe\u010dliv\u011b upraven\u00e1 a kudrnat\u00e9 vlasy m\u011bla dnes sv\u00e1zan\u00e9 v pevn\u00e9m cul\u00edku, ze kter\u00e9ho j\u00ed kask\u00e1dovit\u011b visely na ramena. Na sob\u011b m\u011bla kost\u00fdmek, kter\u00fd mohl poch\u00e1zet z \u00fasporn\u00e9ho obchodu z osmdes\u00e1t\u00fdch let a nebyl tam \u017e\u00e1dn\u00fd prostor pro st\u00ed\u017enost v jeho neposkvrn\u011bn\u00e9m stavu, av\u0161ak byl p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd, a z m\u00f3dy vy\u0161el u\u017e p\u0159ed v\u00edce ne\u017e deseti lety.<\/div>\n
\n

„Cht\u011bl byste se posadit, Bille?“ Vyzval ho detektiv Tim. Usm\u00edval se, uvoln\u011bn\u00fd a ani trochu otr\u00e1ven\u00fd t\u00edm, jak dlouho museli \u010dekat.<\/p><\/div>\n

„Uh…“ Bill si propo\u010d\u00edtal v\u00fdhody sezen\u00ed a toho, co by bylo zapot\u0159eb\u00ed, aby se zvedl a znovu rozpohyboval. Siln\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel o sklenici vody a k\u00fd\u017een\u00fdch l\u00e9c\u00edch na bolest. „Pros\u00edm, j\u00e1 nechci zn\u00edt hrub\u011b, ale co tady d\u011bl\u00e1te? Zvl\u00e1\u0161t\u011b tak pozd\u011b.“<\/div>\n
„Bille-“ Za\u010dala Claire zostra.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekla Amy s napjat\u00fdm p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm. „M\u016f\u017eeme se p\u0159esunout rovnou k v\u011bci. Bille, moment\u00e1ln\u011b jsme mimo slu\u017ebu, ale tady m\u016fj kolega se cht\u011bl zastavit, aby v\u00e1m ozn\u00e1mil dobr\u00e9 zpr\u00e1vy. M\u00e1me pachatele ve vazb\u011b. A p\u0159izn\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
Bill na ni up\u0159en\u011b hled\u011bl, pro jednou v\u016fbec nic nech\u00e1pal. Nedok\u00e1zal si ten v\u00fdrok zcela srovnat do takov\u00e9ho v\u00fdznamu, kter\u00fd by pro n\u011bj cokoli znamenal. Pak se to na n\u011bj p\u0159i\u0159\u00edtilo, siln\u011b mu to sev\u0159elo hru\u010f a jeho vid\u011bn\u00ed pobledlo, jak se mu v u\u0161\u00edch oz\u00fdvala ta slova, ty zasran\u00fd teplou\u0161i, ty zasran\u00fd teplou\u0161i!<\/em> Sp\u00e1nkem mu projela pronikav\u00e1 bolest a jeho vid\u011bn\u00ed potemn\u011blo, ale st\u00e1le sly\u0161el ta slova. Pak, kdy\u017e se jeho vid\u011bn\u00ed vyjasnilo, vzhl\u00e9dl a uvid\u011bl… Jeho mysl se st\u00e1hla.<\/div>\n
\n

„-ille.“ Ten hlas byl znepokojen\u00fd, nezn\u00e1m\u00fd. „Bille? Jste v po\u0159\u00e1dku?“<\/p><\/div>\n

N\u011bkolikr\u00e1t zamrkal a z\u00edral na soucitnou tv\u00e1\u0159 detektiva Tima.<\/div>\n
Hlas Amy vytrvale pokra\u010doval: „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jste \u0159\u00edkal, \u017ee si nic nepamatujete, ale zn\u00ed to pov\u011bdom\u011b?“<\/div>\n
„Huh?“ Bill se na ni pokusil soust\u0159edit, i na tu ot\u00e1zku. \u017dlu\u010d mu stoupala hrdlem a on couvnul. „O – omluvte m\u011b-“ vym\u00e1\u010dkl ze sebe a vydal se na \u00fastup, sp\u011bchal do nejbli\u017e\u0161\u00ed koupelny.<\/div>\n
Jak odch\u00e1zel, sly\u0161el sv\u00e9ho otce \u0159\u00edkat: „M\u00e1te p\u0159izn\u00e1n\u00ed. Nesta\u010d\u00ed to?“ Detektiv Tim na\u0161t\u011bst\u00ed odpov\u011bd\u011bl: „M\u011blo by. Te\u010f u\u017e to m\u016f\u017ee p\u0159evz\u00edt \u017ealobce…“<\/div>\n
Bill se ude\u0159il do lokte, jak vb\u011bhl do \u00fazk\u00e9 koupelny v p\u0159\u00edzem\u00ed, ale jen sotva n\u011bco c\u00edtil. T\u00e9m\u011b\u0159 nem\u011bl \u010das zvednout v\u00edko, ne\u017e vyklopil skromn\u00fd obsah sv\u00e9ho \u017ealudku jako hork\u00fd proud ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho tr\u00e1ven\u00ed. Ob\u011bma rukama sev\u0159el po\u017eehnan\u011b chladn\u00fd porcel\u00e1n a d\u00e1vil se, a\u017e se mu chv\u011bl \u017ealudek a p\u00e1lilo jej hrdlo. Pak se jen dr\u017eel m\u00edsy, t\u0159\u00e1sl se a lapal po dechu. Napjal se s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm, ale nic dal\u0161\u00edho u\u017e v n\u011bm nez\u016fstalo.<\/div>\n
\n

Necht\u011bn\u011b nechal ve sp\u011bchu otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e a ty se ne\u010dekan\u011b \u0161iroce otev\u0159ely zrovna ve chv\u00edli, kdy se Bill posadil na paty, ot\u0159el si \u00fasta a spl\u00e1chnul. Zam\u017eoural a \u017ealudek se mu strachy zkroutil, \u017ee jej p\u0159i\u0161la h\u00fd\u010dkat jeho matka. Byl u\u017e tak dostate\u010dn\u011b na\u0161tvan\u00fd s\u00e1m na sebe kv\u016fli t\u00e9to neo\u010dek\u00e1van\u00e9 t\u011blesn\u00e9 reakci. Ten detektiv \u0159ekl… n\u011bco. P\u0159i\u0161el o to kv\u016fli zvon\u011bn\u00ed v u\u0161\u00edch, tomu do\u010dasn\u00e9mu v\u00fdpadku. Potla\u010den\u00ed.<\/p><\/div>\n

Angie beze slova vstoupila do koupelny, nap\u016fl za sebou zav\u0159ela dve\u0159e a podala mu vysokou sklenici vody.<\/div>\n
„Ty jsi and\u011bl,“ zask\u0159ehotal Bill vd\u011b\u010dn\u011b, p\u0159ijal ji a n\u011bkolika dou\u0161ky vypil polovinu. Zpo\u010d\u00e1tku ho bolelo hrdlo a na okam\u017eik si myslel, \u017ee to op\u011bt v\u0161echno zp\u00e1tky vyhod\u00ed.<\/div>\n
„Morgan \u0159\u00edkala, \u017ee sis m\u011bl nejsp\u00ed\u0161 vz\u00edt sv\u00e9 l\u00e9ky u\u017e p\u0159ed t\u0159emi hodinami. P\u0159e\u010detla si to na lahvi\u010dce,“ \u0159ekla Angie a p\u0159ejela jej cel\u00e9ho pohledem. „Pot\u0159ebuje\u0161, abych ti dr\u017eela vlasy, nebo u\u017e jsi skon\u010dil?“<\/div>\n
\n

„U\u017e jsem skon\u010dil,“ \u0159ekl Bill po chvilce p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. „Jsou pry\u010d?“<\/p><\/div>\n

„Jo… T\u00e1ta jim d\u011bkuje za v\u0161echnu tu t\u011b\u017ekou pr\u00e1ci. M\u00e1ma si \u0161la nahoru lehnout.“ Angie se za\u0161klebila. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee dneska ve\u010der m\u00e1me pizzu nebo n\u011bco takov\u00e9ho. Tak\u017ee se mus\u00ed\u0161 naj\u00edst a vz\u00edt si sv\u00e9 l\u00e9ky.“<\/div>\n
Bill pok\u00fdval hlavou, ne\u017e si vzpomn\u011bl, \u017ee to by nem\u011bl, a zast\u00e9nal. Ob\u011bma rukama sev\u0159el sklenici vody a soust\u0159edil se na jej\u00ed vypit\u00ed.<\/div>\n
„A co takhle n\u011bjak\u00e1 prima pol\u00e9vka nev\u00fdrazn\u00e9 chuti?“ Navrhla Angie a podala mu pro podporu svou \u0161t\u00edhlou ruku.<\/div>\n
Bill ji p\u0159ijal a rozt\u0159esen\u011b se zvedl na nohy. „Ty jsi v\u00e1\u017en\u011b m\u016fj and\u011bl milosrdenstv\u00ed,“ \u0159ekl. Zavr\u00e1voral, ale byl schopn\u00fd ji n\u00e1sledovat ven z koupelny.<\/div>\n
„Sklapni,“ \u0159ekla Angie, ale on si stejn\u011b myslel, \u017ee vid\u011bl, jak se trochu \u010derven\u00e1. „Tak poj\u010f, p\u016fjdeme se o tebe postarat. V\u0161echno ostatn\u00ed m\u016f\u017ee po\u010dkat, dokud se nebude\u0161 c\u00edtit l\u00edp.“<\/div>\n
V tom okam\u017eiku se Bill na to prohl\u00e1\u0161en\u00ed upnul. M\u011bl pocit, jako by to nikdy nepot\u0159eboval v\u00edce.<\/p>\n

autor: fyrdancer<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: fyredancer V\u00edtr se to\u010dil ulicemi a polopr\u00e1zdn\u00fdmi parkovi\u0161ti a hnal p\u0159ed sebou uschl\u00e9 zbytky list\u016f. Z\u00e1dy p\u0159itisknut\u00fd ke studen\u00e9mu boku sv\u00e9ho auta by se Bill chv\u011bl zimou, neb\u00fdt Toma op\u00edraj\u00edc\u00edho se po jeho boku a chr\u00e1n\u00edc\u00edho jej p\u0159ed ostr\u00fdm v\u011btrem. Rty<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[713],"tags":[],"class_list":["post-35","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-from-the-inside-out"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/35","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=35"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/35\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=35"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=35"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=35"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}