{"id":3510,"date":"2014-12-09T16:00:00","date_gmt":"2014-12-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3498"},"modified":"2014-12-09T16:00:00","modified_gmt":"2014-12-09T15:00:00","slug":"blue-bird-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/12\/09\/blue-bird-13\/","title":{"rendered":"Blue Bird 13."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Douf\u00e1m, \u017ee mi ne\u0161\u0165astn\u00e1 13 p\u0159inese alespo\u0148 tro\u0161ku \u0161t\u011bst\u00ed a \u017ee se v\u00e1m d\u00edl bude l\u00edbit, proto\u017ee j\u00e1 z n\u011bj m\u00e1m sm\u00ed\u0161en\u00e9 pocity. Jedn\u00edm velik\u00fdm odkazem pro v\u00e1s bude dne\u0161n\u00ed d\u00edl :). Tajemstv\u00ed pomalounku m\u00ed\u0159\u00ed na povrch. Jeden z dvojice kone\u010dn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 ch\u00e1pat a procitat ze l\u017ei, kterou byli krmeni ji\u017e od d\u011btstv\u00ed.<\/em> P\u0159eji v\u00e1m hezk\u00e9 \u010dten\u00ed a pros\u00edm, berte dne\u0161n\u00ed d\u00edl tak tro\u0161ku s rezervou. N\u011bjak nejsem ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei \ud83d\ude41<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Ub\u011bhla t\u00e9m\u011b\u0159 hodina a dvoj\u010data nem\u011bla pro Andrease po\u0159\u00e1d \u017e\u00e1dn\u00fd d\u00e1rek. A kdyby jen to. Nem\u011bli ani potuchy o tom, co by mu v\u016fbec m\u011bli koupit a tak se p\u0159edh\u00e1n\u011bli s r\u016fzn\u00fdmi n\u00e1pady; n\u011bkdy opravdu zt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdmi, ale ani jeden se jim nezd\u00e1l dostate\u010dn\u011b dobr\u00fd. A\u0165 u\u017e si to Bill cht\u011bl nebo necht\u011bl p\u0159iznat, zat\u00edm v\u00edt\u011bzil Tom\u016fv \u0161\u00edlen\u00fd zaj\u00edc.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 n\u011bco na sebe,“ navrhl Bill ti\u0161e a nejist\u00fdm pohledem si prohl\u00ed\u017eel v\u00fdlohu nejbli\u017e\u0161\u00edho obchodu s oble\u010den\u00edm, jej\u00ed\u017e v\u011bt\u0161inu zab\u00edrala ob\u0159\u00ed tabule oznamuj\u00edc\u00ed bezkonkuren\u010dn\u00ed slevy na ve\u0161ker\u00e9 zbo\u017e\u00ed. „Ale nejsem si jist\u00fd jeho velikost\u00ed,“ podotkl a Tom se za jeho z\u00e1dy pobaven\u011b uchechtl.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem si nikdy nev\u0161iml, jak\u00e9 nos\u00ed oble\u010den\u00ed. Kdybys mi \u0159ekl, \u017ee nos\u00ed sukn\u011b a bl\u016fzy, asi bych ti uv\u011b\u0159il,“ p\u0159iznal se a Bill se i p\u0159es silnou bolest hlavy hrav\u011b pousm\u00e1l. Oto\u010dil se k n\u011bmu tv\u00e1\u0159\u00ed, kousl se do spodn\u00edho rtu, aby t\u00edm zamaskoval bla\u017een\u00fd \u00fasm\u011bv a n\u011b\u017en\u011b jej pleskl po \u010dele.<\/div>\n
„Tomi<\/em>,“ \u0161eptl a Tomovi se p\u0159i tom osloven\u00ed rozbu\u0161ilo srdce. Ne\u0159ekl mu tak od t\u00e9 osudn\u00e9 oslavy narozenin. „Mysl\u00edm, \u017ee by sis v\u0161imnul oble\u010den\u00ed na \u010dlov\u011bku pouze v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by \u00fapln\u011b chyb\u011blo.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 ani tehdy,“ uculil se Tom a bojoval s nutk\u00e1n\u00edm dotknout se Billovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej, \u017ee by sis nev\u0161imnul, kdyby kolem tebe pob\u00edhali nahat\u00ed lid\u00e9,“ Bill pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se ke vstupn\u00edm dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

Tom sledoval jeho vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da a smutn\u011b se usm\u00edval. V\u0161imnul<\/em> bych si jenom jednoho<\/em>, pomyslel si a vykro\u010dil za bratrem, ten se ale t\u011bsn\u011b u dve\u0159\u00ed oto\u010dil.<\/div>\n

„Oble\u010den\u00ed je hloupost,“ p\u0159em\u00fd\u0161lel nahlas. „Co kdybychom mu koupili hru na ten\u2026“ zamyslel se a prsty ve vzduchu bezradn\u011b nazna\u010dil \u0165uk\u00e1n\u00ed do ovlada\u010de.<\/div>\n
Tom se nemohl p\u0159estat usm\u00edvat. Je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl nic roztomilej\u0161\u00edho. Hrac\u00ed konzole nikdy nepat\u0159ily k obl\u00edben\u00fdm \u010dinnostem, kter\u00fdmi by Bill vyplnil sv\u016fj voln\u00fd \u010das. Andreas byl na tom naopak jist\u00fd \u010das doslova z\u00e1visl\u00fd a Tom byl zase n\u011bkde uprost\u0159ed. Nepot\u0159eboval to k \u017eivotu, ale kdy\u017e byli je\u0161t\u011b jako d\u011bti u Andrease a nudili se, r\u00e1d si s n\u00edm zahr\u00e1l. Bill si mezit\u00edm kreslil nebo si hr\u00e1l s jejich kocourem.<\/div>\n
„Play station?“ doplnil jej Tom a v duchu uznal, \u017ee to nen\u00ed zas tak \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. Ale ve chv\u00edli, kdy cht\u011bl Billovi nazna\u010dit, jak\u00fdm sm\u011brem by se m\u011bli vydat, jeho mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka zapi\u0161t\u011bl, vysko\u010dil do vzduchu a rozb\u011bhl se \u00fapln\u011b opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
„Koup\u00edme mu zv\u00ed\u0159\u00e1tko!“ volal za Tomem, kter\u00fd pobaven\u011b kroutil hlavou a n\u00e1sledoval jej do obchodu s pot\u0159ebami pro dom\u00e1c\u00ed mazl\u00ed\u010dky. Dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co bude n\u00e1sledovat.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Kdy\u017e se sv\u00fdm tempem dostal dovnit\u0159, Bill u\u017e byl v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti obchodu; skl\u00e1n\u011bl se nad klec\u00ed s mal\u00fdmi kr\u00e1l\u00edky a zamilovan\u011b si je prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„Bille,“ do\u0161el k n\u011bmu a jemn\u011b jej zatahal za ruk\u00e1v ko\u0161ile. „M\u00e1me vyb\u00edrat d\u00e1rek pro Andrease, ne pro tebe.“<\/div>\n
Bill zvedl hlavu. Jejich pohledy se na vte\u0159inku propletly, a kdy\u017e odvraceli tv\u00e1\u0159e, oba v nich m\u011bli stejn\u00fd, nesm\u011bl\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Andy by si jist\u011b p\u0159\u00e1l mal\u00e9ho kr\u00e1l\u00ed\u010dka,“ \u0159ekl Bill, dopadl na kolena a kone\u010dky prst\u016f pohladil za uchem zv\u011bdav\u00e9ho kr\u00e1l\u00edka, vykukuj\u00edc\u00edho skrz m\u0159\u00ed\u017ee. „No pod\u00edvej, nen\u00ed milou\u010dk\u00fd? L\u00edb\u00edm se mu,“ z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l a o\u010dima zabloudil k vedlej\u0161\u00ed kleci.<\/div>\n
„Je mil\u00fd, ale Andy nem\u00e1 r\u00e1d zv\u00ed\u0159ata.“ Tom si opatrn\u011b kleknul vedle n\u011bj a m\u00edsto toho, aby sledoval mal\u00e9 mor\u010de, kter\u00e9 jako dal\u0161\u00ed upoutalo Billovu pozornost, d\u00edval se do jeho tv\u00e1\u0159e a v\u0161e ostatn\u00ed bylo zahaleno mlhou. Dok\u00e1zal se soust\u0159edit pouze na jeho \u00fasm\u011bv a veselou jiskru v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Tebe si mus\u00ed zamilovat ka\u017ed\u00fd, vi\u010f mali\u010dk\u00fd?“ za\u0161i\u0161lal Bill sm\u011brem k flekat\u00e9mu hlodavci, kter\u00fd jako na povel za\u010dal zu\u0159iv\u011b okusovat m\u0159\u00ed\u017ee klece, ve snaze dostat se bl\u00ed\u017e k Billovi.<\/div>\n
„Kdyby t\u011b te\u010f vid\u011bl Pumba,“ zamumlal Tom a hrav\u011b jej dloubl do boku. „Zbl\u00e1znil by se \u017e\u00e1rlivost\u00ed.“<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 mi sl\u00edbit, \u017ee mu nic ne\u0159ekne\u0161,“ \u0159ekl Bill naoko v\u00fdhru\u017en\u011b a zvedl ukazov\u00e1\u010dek, aby tomu dodal jistou d\u016fle\u017eitost. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se zachichotal.<\/div>\n
Tom tajn\u016fstk\u00e1\u0159sky pokr\u010dil ramenem, p\u0159i\u010dem\u017e nespou\u0161t\u011bl o\u010di z Billova obli\u010deje. Opravdu bez n\u011bj dok\u00e1zal b\u00fdt cel\u00e9 dva roky?<\/p>\n

D\u0159\u00edv, ne\u017e si v\u016fbec stihl odpov\u011bd\u011bt, jeho bratr vstal s \u00famyslem j\u00edt si prohl\u00e9dnout i ostatn\u00ed zv\u00ed\u0159\u00e1tka. Tom jej s \u00fasm\u011bvem sledoval, vychutn\u00e1vaje si hezkou chv\u00edli. Ta v\u0161ak netrvala dlouho. Ji\u017e brzy si v\u0161imnul, \u017ee s Billem n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Zapot\u00e1cel se, chytil se za hlavu a neb\u00fdt Tomov\u00fdch rychl\u00fdch reflex\u016f, \u010dekal by jej opravdu o\u0161kliv\u00fd p\u00e1d na podlahu.<\/div>\n

\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

„Vid\u00ed\u0161, \u0159\u00edkal jsem ti, \u017ee tam jdeme naprosto zbyte\u010dn\u011b.“<\/p><\/div>\n

Bill se sna\u017eil vykroutit z p\u0159ikr\u00fdvky, do kter\u00e9 jej Tom zamotal, ale po n\u011bkolika nezda\u0159en\u00fdch pokusech to rad\u011bji vzdal. Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd. P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a unaven\u011b se op\u0159el o velik\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159, kter\u00fd mu dal za z\u00e1da, zat\u00edmco Tom pob\u00edhal kolem n\u011bj. Na \u010dele vr\u00e1ska soust\u0159ed\u011bn\u00ed, v obli\u010deji v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz. Na no\u010dn\u00ed stolek mu postupn\u011b pokl\u00e1dal lahev s vodou, pol\u00edvku, hlavn\u00ed j\u00eddlo, kol\u00e1\u010d, su\u0161enky a je\u0161t\u011b n\u011bkolik bal\u00ed\u010dk\u016f jin\u00fdch sladkost\u00ed. Na psac\u00ed st\u016fl polo\u017eil misku s ovocem a dal\u0161\u00ed lahev s vodou.<\/div>\n
„Tome, u\u017e se zastav, pros\u00edm,“ Bill jej z postele ne\u0161\u0165astn\u011b sledoval a doufal, \u017ee jej bratr kone\u010dn\u011b poslechne. Kupodivu opravdu poslechl. Zastavil se v p\u016fli pohybu a pora\u017een\u011b sv\u011bsil hlavu mezi ramena.<\/div>\n
„Poj\u010f sem,“ \u0161eptl Bill a nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku. „Poj\u010f ke mn\u011b, pros\u00edm,“ vydechl a popl\u00e1cal na voln\u00e9 m\u00edsto vedle sebe. Nepamatoval si, kdy naposledy jej vid\u011bl v takov\u00e9m stavu. Byl nep\u0159irozen\u011b bled\u00fd, ruce se mu je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d chv\u011bly tak jako v ordinaci l\u00e9ka\u0159e, nyn\u00ed se ale k tomu v\u0161emu je\u0161t\u011b p\u0159idalo ml\u010den\u00ed.<\/p>\n

Tom se zhluboka nadechl p\u0159edt\u00edm, ne\u017e donutil sv\u00e9 t\u0159esouc\u00ed se kon\u010detiny k pohybu. Do\u0161el k Billov\u011b posteli, a posadil se vedle n\u011bj. Se sklon\u011bnou hlavou \u010dekal na to, co mu \u0159ekne. Ale mnohem rad\u011bji ne\u017e slova by p\u0159ijal dal\u0161\u00ed facku. A nejen jednu. Zaslou\u017eil by si jich mnohem v\u00edc. Jednu za ka\u017ed\u00fd den bez n\u011bj. Za ka\u017ed\u00fd den, kdy se sna\u017eil s\u00e1m sob\u011b namluvit, \u017ee ud\u011blal pro oba to nejlep\u0161\u00ed. Za ka\u017ed\u00fd den, kdy se sna\u017eil uv\u011b\u0159it Andreasov\u00fdm slov\u016fm. Za ka\u017edou Billovu slzu.<\/p>\n

„Budu v po\u0159\u00e1dku,“ k u\u0161\u00edm mu dolehl Bill\u016fv povzbudiv\u00fd hlas.<\/div>\n

Tom na l\u00edci uc\u00edtil nesm\u011bl\u00e9 pohlazen\u00ed. C\u00edtil, jak bere jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a zved\u00e1 ji, ale ani pot\u00e9 nedok\u00e1zal promluvit. Nedok\u00e1zal se mu dokonce ani pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Po tom v\u0161em jej m\u011bl nen\u00e1vid\u011bt.<\/div>\n
„Tome, nen\u00ed to nic v\u00e1\u017en\u00e9ho. Mohlo to dopadnout mnohem h\u016f\u0159. Brzy budu \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku.“ Bill se sna\u017eil zachytit Tom\u016fv pohled. Ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Ale nejsi,“ promluvil Tom po chv\u00edli, kter\u00e1 se zd\u00e1la nekone\u010dn\u00e1. Hlas se mu nep\u0159irozen\u011b t\u0159\u00e1sl. „Nejsi a jen kv\u016fli mn\u011b.“<\/div>\n
„Nen\u00ed to tvoje vina,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. „Za v\u0161echno si m\u016f\u017eu s\u00e1m. Uv\u011b\u0159il jsem pouh\u00e9 p\u0159edstav\u011b. V\u011b\u0159il jsem, \u017ee to c\u00edt\u00edme stejn\u011b. \u017de bys mi n\u011bco takov\u00e9ho neud\u011blal. Ty za to nem\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
„Nebyla to p\u0159edstava,“ dostal ze sebe Tom t\u011b\u017ece. Prstem mrzut\u011b ryl do prost\u011bradla. „Nikdy to nebyla p\u0159edstava. Bylo to to nejopravdov\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b. Tys byl\u2026 po\u0159\u00e1d jsi\u2026“<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 mi nic vysv\u011btlovat,“ p\u0159eru\u0161il jej Bill, jemn\u011b jej hlad\u00edc po vlasech. Cht\u011bl na v\u0161echno, co bylo p\u0159edt\u00edm, zapomenout. Opravdu moc cht\u011bl. „Jsem jenom vy\u010derpan\u00fd. Sly\u0161el jsi l\u00e9ka\u0159e. Pot\u0159ebuju jen sp\u00e1nek, klid a hromadu dobr\u00e9ho j\u00eddla a v\u0161echno bude zase jako d\u0159\u00edv.“<\/div>\n
„Nebude, Bille,“ \u0161eptl Tom a unaven\u011b ukryl tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. „Nic u\u017e nebude tak jako d\u0159\u00edv,“ zamumlal skrz \u0161kv\u00edrky mezi prsty.<\/div>\n
„T-tak\u017ee-“ Bill se k n\u011bmu naklonil bl\u00ed\u017e. Lapaje po dechu se sna\u017eil formulovat vhodn\u00e1 slova. O\u010di se mu okam\u017eit\u011b zaplnily slzami. „To, co se stalo v kuchyni… t-to pro tebe nic neznamenalo? Nic se t\u00edm nem\u011bn\u00ed?“<\/p>\n

Tom zvedl hlavu a kone\u010dn\u011b op\u011btoval pohled sv\u00e9ho dvoj\u010dete. P\u0159isunul se k n\u011bmu bl\u00ed\u017e; jednou rukou jej objal kolem bok\u016f a druhou mu polo\u017eil na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n

„Nic se nezm\u011bnilo,“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e. Koutky rt\u016f se zkroutily do drobn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, ale v jeho o\u010d\u00edch Bill \u00fasm\u011bv naj\u00edt nemohl. Ty, pono\u0159en\u00e9 v slz\u00e1ch, hled\u011bly do t\u011bch jeho tak intenzivn\u011b, jako by se mu snad cht\u011bly pohledem omluvit za v\u0161e, \u010d\u00edm si musel proj\u00edt. „Je to stejn\u00e9 jako p\u0159ed lety.“<\/div>\n
Billovi kone\u010dn\u011b do\u0161el v\u00fdznam jeho slov. C\u00edtil, jak mu rychle bije srdce. Jemn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed,“ proklouzlo mu z pootev\u0159en\u00fdch rt\u016f ve chv\u00edli, kdy jej Tom n\u011b\u017en\u011b pol\u00edbil.<\/div>\n
„\u0158ekni mi,“ st\u00e9nal Tom do jeho \u00fast, ochutn\u00e1vaje je prost\u0159ednictv\u00edm drobn\u00fdch pusinek. „Jak po tob\u011b m\u016f\u017eu cht\u00edt, abys mi odpustil, kdy\u017e si s\u00e1m odpustit nedok\u00e1\u017eu?“<\/div>\n
Bill se roztomile pousm\u00e1l a polibek p\u0159eru\u0161il tich\u00fdm uchechtnut\u00edm. Na Tomovu nevy\u0159\u010denou ot\u00e1zku v o\u010d\u00edch odpov\u011bd\u011bl nevinn\u00fdm zamrk\u00e1n\u00edm. „N\u011bco mi to p\u0159ipomn\u011blo.“<\/div>\n
Tom byl opravdu r\u00e1d, \u017ee se mu kone\u010dn\u011b vr\u00e1tila barva. Kdy\u017e omdlel, byl jeho obli\u010dej t\u00e9m\u011b\u0159 zelen\u00fd.<\/p>\n

„Pamatuje\u0161, kdy\u017e jsem ti jako mal\u00fd kluk ztratil tu ply\u0161ovou \u017eirafu od babi\u010dky?“<\/div>\n

Tom se pousm\u00e1l. Jist\u011b\u017ee si na ten den pamatoval. Bill \u0159ekl, \u017ee na ni d\u00e1 pozor. Byla to jeho obl\u00edben\u00e1 hra\u010dka, a kdy\u017e ji tehdy ztratil, m\u011bl pocit, jako by t\u00edm p\u0159i\u0161el o dobr\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Samoz\u0159ejm\u011b to na sob\u011b v\u016fbec nedal zn\u00e1t a hrdinsky ut\u011b\u0161oval Billa, kter\u00fd st\u0159\u00eddav\u011b plakal a omlouval se mu cel\u00e9 t\u0159i hodiny, dokud se pozd\u011bji nena\u0161la ve Scottyho boud\u011b. Radost trvala jen do chv\u00edle, ne\u017e zjistili, \u017ee ji chyb\u00ed hlava a prav\u00e1 horn\u00ed kon\u010detina.<\/div>\n
„Polo\u017eil jsem ti tehdy stejnou ot\u00e1zku,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Bill a pro jistotu si lehl na z\u00e1da, kdyby se o n\u011bj op\u011bt pokou\u0161ely mdloby. „Cos mi tehdy odpov\u011bd\u011bl?“<\/div>\n
„Bille,“ \u0159ekl Tom m\u011bkce. „Tohle nen\u00ed ply\u0161ov\u00e1 \u017eirafa.“<\/div>\n
„Cos mi odpov\u011bd\u011bl?“ Bill se p\u0159eto\u010dil na bok a s \u00fasm\u011bvem sledoval, jak se Tom pokl\u00e1d\u00e1 vedle n\u011bj, a\u017e dokud nebyly jejich tv\u00e1\u0159e ve stejn\u00e9 \u00farovni. Byli si tak bl\u00edzko, \u017ee se dot\u00fdkali nosy. Bill se musel nadechnout opravdu zhluboka, aby byl schopen p\u0159ijmout n\u011bjak\u00fd vzduch. Z Tomovy v\u016fn\u011b se mu za\u010d\u00ednala to\u010dit hlava.<\/div>\n
„Budeme se tv\u00e1\u0159it, \u017ee jsem nikdy \u017e\u00e1dnou \u017eirafu nem\u011bl,“ dolehl mu k u\u0161\u00edm Tom\u016fv tich\u00fd hlas.<\/div>\n
Spokojen\u011b zav\u0159el o\u010di a rozev\u0159enou dlan\u00ed si pohr\u00e1val s Tomov\u00fdm cul\u00edkem tak dlouho, dokud ho nezni\u010dil. Poslepu vysvobodil Tomovy tmav\u00e9 vlasy ze sev\u0159en\u00ed mal\u00e9 gumi\u010dky a zabo\u0159il do nich prsty, p\u0159itahuj\u00edc si jej bl\u00ed\u017e k sob\u011b.<\/div>\n
C\u00edtil, jak Tom \u0161pi\u010dkou nosu l\u00e1skypln\u011b pohladil ten jeho. Otev\u0159el o\u010di.<\/p>\n

„Mohli bychom se tv\u00e1\u0159it, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e1 Ria nikdy nebyla,“ p\u00edpl.<\/div>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee to nebude lehk\u00e9. \u017de vzpom\u00ednky na ni budou v jeho mysli je\u0161t\u011b na dlouhou dobu a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u017eiv\u00e9, ale v\u011bd\u011bl i to, \u017ee pot\u0159ebuje b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd. \u017de pot\u0159ebuje \u017e\u00edt pro p\u0159\u00edtomnost. U\u017e necht\u011bl trp\u011bt. Odm\u00edtal v\u00edc plakat a tr\u00e1pit se. Cht\u011bl milovat a zoufale pot\u0159eboval b\u00fdt milov\u00e1n zp\u011bt.<\/div>\n
Tom pozdvihl obo\u010d\u00ed a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. N\u011bco takov\u00e9ho opravdu ne\u010dekal.<\/div>\n
Nat\u00e1hl ruku a kone\u010dky prst\u016f obkresloval rysy bratrova obli\u010deje.<\/div>\n
„U\u017e se nikdy nebude\u0161 tr\u00e1pit,“ \u0161eptl. „Ne kv\u016fli mn\u011b,“ sklonil hlavu a v\u011bnoval Billovi dlouh\u00fd polibek. Rukama pod pe\u0159inou zkoumal k\u0159ivky bratrova extr\u00e9mn\u011b huben\u00e9ho t\u011bla. „Dostanu t\u011b z toho,“ st\u00e9nal mu do \u00fast a Bill nebyl schopen jin\u00e9 reakce ne\u017e om\u00e1men\u00e9ho k\u00fdv\u00e1n\u00ed hlavou.<\/div>\n
Soust\u0159edil se na pomal\u00e9 pohyby Tomova jazyka, kter\u00fd v pravideln\u00fdch intervalech nar\u00e1\u017eel do toho jeho a zvuk, kter\u00fd t\u00edmto st\u0159etem vznikal, mu p\u0159i\u0161el kr\u00e1sn\u011b magick\u00fd. Prsty propl\u00e9tal Tomovy vlasy a zoufale se sna\u017eil op\u011bt neomdl\u00edt. Poslepu nadzvedl p\u0159ikr\u00fdvku a \u010dekal. Zval Toma k sob\u011b.<\/p>\n

Tom rychle vklouzl pod pe\u0159inu, omotal pa\u017ee kolem Billov\u00fdch \u00fatl\u00fdch bok\u016f a za st\u00e1l\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed si jej p\u0159ekulil na hrudn\u00edk. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee se to skute\u010dn\u011b d\u011bje. \u017de tentokr\u00e1t je to opravdov\u00e9. Bill se mu op\u011bt otev\u0159el. U\u017e v\u00edce nebyl t\u00edm chladn\u00fdm, odm\u011b\u0159en\u00fdm klukem, kter\u00fd na n\u011bj sotva pohl\u00e9dl. Pustil jej k sob\u011b. Dovolil mu znovu vstoupit do sv\u00e9ho \u017eivota a t\u00edm zm\u011bnit budoucnost obou. Simone se bude muset sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee nebude \u017e\u00e1dn\u00e1 svatba ani vnou\u010d\u00e1tka. U\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 Ria, \u017e\u00e1dn\u00fd Alex nebo jin\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky. \u017d\u00e1dn\u00e9 st\u011bhov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

P\u0159i tom posledn\u00edm se zachv\u011bl. \u00dapln\u011b na to zapomn\u011bl.<\/div>\n
Ud\u00fdchan\u011b se odtrhl od Billov\u00fdch rt\u016f a lapal po dechu. Napr\u00e1zdno otev\u00edral a zav\u00edral \u00fasta. Nebyl si jist\u00fd t\u00edm, jak formulovat svou ot\u00e1zku. Zhluboka se nadechl.<\/p>\n

„A\u017e se vr\u00e1t\u00edme do Ameriky\u2026 co bude. C-co bude s tv\u00fdm nov\u00fdm domem a t\u00edm v\u0161\u00edm?“<\/div>\n

Bill sledoval jeho obli\u010dej n\u011b\u017en\u00fdm pohledem. „Nikdy jsem doopravdy necht\u011bl odej\u00edt,“ p\u0159iznal se ti\u0161e.<\/div>\n
„Nerozum\u00edm,“ Tom se opatrn\u011b posadil a Bill se usadil naproti n\u011bmu. „A co ty noviny? Vid\u011bl jsem v\u0161echny ty inzer\u00e1ty a jeden z t\u011bch dom\u016f-„<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0161eptl Bill a pousm\u00e1l se, jakmile vedle n\u011bj p\u0159ist\u00e1l Cali a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se o to sam\u00e9, av\u0161ak pon\u011bkud m\u00e9n\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b, pokusil i Pumba. Kdy\u017e se mu nepoda\u0159ilo vysko\u010dit na postel ani na t\u0159et\u00ed pokus, za\u010dal zoufale k\u0148u\u010det, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
Tom se nad n\u00edm slitoval a nat\u00e1hl se pro n\u011bj. Pumba mu nad\u0161en\u011b p\u0159ist\u00e1l na kl\u00edn\u011b a pustil se do olizov\u00e1n\u00ed jeho brady, zat\u00edmco jej Tom hrav\u011b hladil za uchem a o\u010dima Billa vyb\u00edzel k tomu, aby pokra\u010doval.<\/div>\n
„Ano, vybral jsem si jeden d\u016fm. M\u011bl jsem v pl\u00e1nu se odst\u011bhovat, ale samotn\u00e9ho by m\u011b n\u011bco takov\u00e9ho nikdy nenapadlo. Nikdy jsem ani nepomyslel na to, \u017ee bych \u017eil bez tebe.“<\/div>\n
Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vyvalil o\u010di. „Kdy\u017e to nebyl tv\u016fj n\u00e1pad, tak \u010d\u00ed? Kdo ti poradil takovou kravinu?“<\/p>\n

Necht\u011bl b\u00fdt zl\u00fd, ale za\u010d\u00ednalo to v n\u011bm opravdu v\u0159\u00edt. Jako by nesta\u010dilo, \u017ee se do jejich vztahu zam\u00edchal Andreas a i p\u0159es svoje dobr\u00e9 \u00famysly v\u0161echno obr\u00e1til vzh\u016fru nohama, ona byla je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed osoba, kter\u00e1 m\u011bla pot\u0159ebu pl\u00e9st se do jejich vztahu. Tahle osoba ale z\u0159ejm\u011b konala ze zcela jin\u00e9ho \u00famyslu. Cht\u011bla je roze\u0161tvat.<\/div>\n

Bill si v\u00e1hav\u011b skousl vnit\u0159ek tv\u00e1\u0159e. Nebyl si jist\u00fd, jestli by mu to m\u011bl opravdu \u0159\u00edct. V\u011bd\u011bl, \u017ee se Tom bude zlobit. I on by byl na jeho m\u00edst\u011b na\u0161tvan\u00fd. Ale necht\u011bl mu lh\u00e1t. U\u017e bylo dost l\u017e\u00ed.<\/div>\n
Rozt\u0159esen\u011b se nadechl a t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b vyslovil jm\u00e9no jejich nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
„Andy?“ zopakoval Tom pon\u011bkud nech\u00e1pav\u011b. Po\u0159\u00e1d mu to nedoch\u00e1zelo. „U\u017e jsem se s n\u00edm n\u011bkdy setkal? \u017dije v L. A? N\u011bkde bl\u00edzko n\u00e1s?“<\/div>\n
„Ne, Tome. Mysl\u00edm na\u0161eho Andrease,“ poopravil jej Bill opatrn\u011b, d\u00edvaje se mu do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
Chv\u00edli \u010dekal, ne\u017e jeho mysl zpracuje tu informaci a n\u00e1sledn\u011b o\u010dek\u00e1val \u010derven\u00fd odst\u00edn obli\u010deje a n\u011bkolik o\u0161kliv\u00fdch pozn\u00e1mek na Andyho adresu, ale Tomova reakce nebyla p\u0159esn\u011b takov\u00e1, jak p\u0159edpokl\u00e1dal. Nez\u010dervenal. Pr\u00e1v\u011b naopak. B\u011bhem vte\u0159iny se mu z tv\u00e1\u0159e vytratila v\u0161echna barva.<\/p>\n

„Andreas ti poradil, abys ode m\u011b ode\u0161el?“ opatrn\u011b vkl\u00e1dal Billova slova do je\u0161t\u011b opatrn\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zky.<\/div>\n

Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvl. Sna\u017eil se vzpomenout si na Andyho slova. „Ano. \u010casto jsem chodil dom\u016f za m\u00e1mou a Gordonem. V\u017edy jsme s Andym vyrazili n\u011bkam ven a p\u0159i posledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b \u0159ekl, \u017ee by bylo pro n\u00e1s oba nejlep\u0161\u00ed b\u00fdt n\u011bjakou chv\u00edli od sebe.“<\/div>\n
„Co je\u0161t\u011b \u0159\u00edkal?“ zeptal se Tom bez dechu. Ud\u011blalo se mu nevolno. Netu\u0161il, co si m\u00e1 myslet.<\/div>\n
Bill se zamyslel a pokr\u010dil rameny. Nebylo lehk\u00e9 vzpom\u00ednat na to obdob\u00ed. „Skoro nic. P\u0159emlouval m\u011b, abych se vr\u00e1til do N\u011bmecka, ale to jsem samoz\u0159ejm\u011b odm\u00edtl. Nep\u0159e\u017eil bych, kdybys byl tak daleko ode m\u011b.“<\/div>\n
Tomova mysl pracovala na pln\u00e9 obr\u00e1tky, a \u010d\u00edm v\u00edc nad t\u00edm v\u0161\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm h\u016f\u0159 se c\u00edtil.<\/div>\n
„Tome, on to tak nemyslel. Cht\u011bl mi jen pomoct. V\u011bd\u011bl, jak moc m\u011b bol\u00ed \u017e\u00edt v jej\u00ed<\/em> bl\u00edzkosti. Nedalo se to sn\u00e9st.“<\/p>\n

Tom ne\u0161\u0165astn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a siln\u011b polkl skrz ob\u0159\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eku v krku. Bylo mu na zvracen\u00ed a jedin\u00e9 co cht\u011bl, jedin\u00e9, po \u010dem tou\u017eil, bylo vz\u00edt Billa a ut\u00e9ct s n\u00edm n\u011bkam hodn\u011b daleko. Pry\u010d od t\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 reality. M\u011bl chu\u0165 k\u0159i\u010det a h\u00e1zet v\u0161\u00edm, co by m\u011bl po ruce, ale s hr\u016fzou si uv\u011bdomil, \u017ee m\u00e1 ve sv\u00e9 bl\u00edzkosti pouze pejsky a Billa, kter\u00e9mu by za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed nedok\u00e1zal ubl\u00ed\u017eit t\u00edmhle zp\u016fsobem.<\/div>\n

„\u0158ekl ti-“ odka\u0161lal si. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d tomu d\u00e1val n\u011bjakou \u0161anci. Mo\u017en\u00e1 to opravdu nemyslel zle. Mo\u017en\u00e1 d\u011blal p\u0159ed\u010dasn\u00e9 z\u00e1v\u011bry. „\u0158ekl ti, pro\u010d bys m\u011bl ode m\u011b odej\u00edt?“<\/div>\n
Bill sklonil hlavu a p\u0159ik\u00fdvl. Pod p\u0159ikr\u00fdvkou vyhledal Tomovu otev\u0159enou dla\u0148 a siln\u011b ji stiskl.<\/div>\n
„Abys mi u\u017e v\u00edce neubli\u017eoval<\/em>,“ \u0161eptl.<\/div>\n
Tom tak\u00e9 sklonil hlavu. Stiskl Billovu ruku o n\u011bco pevn\u011bji a modlil se, aby bylo v jeho sil\u00e1ch vr\u00e1tit \u010das. Cht\u011bl se vr\u00e1tit do telefonn\u00ed budky. Cht\u011bl ho pol\u00edbit. Cht\u011bl mu \u0159\u00edct, jak moc ho miluje a za pomoci t\u011bch n\u011bkolika slov mu odevzdat cel\u00e9 sv\u00e9 srdce. M\u00edsto toho ale byli tady. Ztr\u00e1peni minulost\u00ed. Ztrhan\u00ed bolest\u00ed, za kterou v\u016fbec nemohli. Oba se stali ob\u011b\u0165mi krut\u00e9 hry, jej\u00ed\u017e krutost spo\u010d\u00edvala v osob\u011b, kter\u00e1 zam\u00edchala karty a kter\u00e1 jim do t\u00e9 chv\u00edle byla nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem.<\/div>\n
„Tome, jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
Miloval jeho hlas. Miloval zp\u016fsob, jak\u00fdm vyslovoval jeho jm\u00e9no. Miloval ho cel\u00e9ho a t\u00e9m\u011b\u0159 o n\u011bj p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
„Tomi.“<\/div>\n
Neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
H\u0159\u00edva tmav\u00fdch vlas\u016f zakryla jeho obli\u010dej pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy mu z oka vyklouzla osam\u011bl\u00e1 slza.<\/div>\n
\n

…<\/p><\/div>\n

\n

Tom z\u016fstal u Billa, a\u017e dokud se mu nepoda\u0159ilo usnout. Zkontroloval, jestli mu nic nechyb\u00ed, pe\u010dliv\u011b jej p\u0159ikryl, pol\u00edbil do vlas\u016f a spol\u00e9haj\u00edc se na to, \u017ee jej pejsci tu hodinku pohl\u00eddaj\u00ed, nasedl do auta a odjel pry\u010d. Kdy\u017e zastavil na k\u0159i\u017eovatce, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d si nebyl jist\u00fd t\u00edm, kam m\u00e1 vlastn\u011b nam\u00ed\u0159eno. Nedok\u00e1zal si srovnat my\u0161lenky. Nemohl se soust\u0159edit. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed slabost uprost\u0159ed hrudn\u00edku a odpor v \u017ealudku. Mysl\u00ed mu v\u00ed\u0159ila stovka r\u016fzn\u00fdch ot\u00e1zek, ale on netou\u017eil po odpov\u011bdi ani na jedinou z nich. B\u00e1l se, \u017ee pravda by byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bolestiv\u00e1.<\/p><\/div>\n

Najednou v\u011bd\u011bl, co m\u00e1 ud\u011blat. Zesl\u00e1blou dlan\u00ed si prot\u0159el bled\u00fd obli\u010dej a rozjel se sm\u011brem k n\u00e1kupn\u00edmu centru.<\/div>\n
Kdy\u017e se po n\u011bkolika minut\u00e1ch nakupov\u00e1n\u00ed vracel do auta, v jedn\u00e9 ruce nesl dv\u011b velk\u00e9 igelitov\u00e9 ta\u0161ky, zat\u00edmco v t\u00e9 druh\u00e9 sv\u00edral malou pap\u00edrovou krabi\u010dku, do kter\u00e9 prodava\u010d ud\u011blal n\u011bkolik d\u00edrek, aby mohlo zv\u00ed\u0159\u00e1tko uvnit\u0159 d\u00fdchat.<\/div>\n
Ta\u0161ku s d\u00e1rkem pro Andrease nedbale pohodil na zadn\u00ed sedadlo, zat\u00edmco tu druhou, s v\u011bcmi pro Billova nov\u00e9ho mil\u00e1\u010dka, opatrn\u011b odlo\u017eil na sedadlo spolujezdce. Pap\u00edrovou krabi\u010dku si slo\u017eil do kl\u00edna, zapnul si bezpe\u010dnostn\u00ed p\u00e1s a zam\u00ed\u0159il dom\u016f. Alespo\u0148 to m\u011bl p\u016fvodn\u011b v pl\u00e1nu, ale kdy\u017e proch\u00e1zel ulic\u00ed, kde bydlel Andreas, n\u011bco se v n\u011bm pohnulo a d\u0159\u00edv, ne\u017e si sta\u010dil uv\u011bdomit, co vlastn\u011b d\u011bl\u00e1, parkoval p\u0159ed jeho domem, smutn\u011b si prohl\u00ed\u017eej\u00edc zn\u00e1m\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 mu poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b a\u017e tak zn\u00e1m\u00e9 nep\u0159ipadalo.<\/div>\n
Kdo byl Andreas? Znal ho v\u016fbec?<\/p>\n

„Chvilku tady na m\u011b po\u010dkej, ano?“ za\u0161eptal sm\u011brem ke krabi\u010dce. Jej\u00edmu obyvateli se to z\u0159ejm\u011b nel\u00edbilo, proto\u017ee za\u010dal pob\u00edhat z jedn\u00e9 strany na druhou a hlavi\u010dkou siln\u011b nar\u00e1\u017eel do pap\u00edrov\u00fdch zd\u00ed sv\u00e9ho v\u011bzen\u00ed. „Ale no tak, bude to jenom chvilka,“ pousm\u00e1l se a polo\u017eil krabici hned vedle klece. U\u017e cht\u011bl vystoupit, kdy\u017e si najednou vzpomn\u011bl na Billa a na to, jak by reagoval on.<\/div>\n

„No tak jo, vyhr\u00e1ls,“ povzdechl si. „P\u016fjde\u0161 se mnou.“<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Douf\u00e1m, \u017ee mi ne\u0161\u0165astn\u00e1 13 p\u0159inese alespo\u0148 tro\u0161ku \u0161t\u011bst\u00ed a \u017ee se v\u00e1m d\u00edl bude l\u00edbit, proto\u017ee j\u00e1 z n\u011bj m\u00e1m sm\u00ed\u0161en\u00e9 pocity. Jedn\u00edm velik\u00fdm odkazem pro v\u00e1s bude dne\u0161n\u00ed d\u00edl :). Tajemstv\u00ed pomalounku m\u00ed\u0159\u00ed na povrch. Jeden z dvojice<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[599],"tags":[],"class_list":["post-3510","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blue-bird"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3510","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3510"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3510\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3510"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3510"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3510"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}