{"id":3514,"date":"2014-12-08T15:00:00","date_gmt":"2014-12-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3502"},"modified":"2014-12-08T15:00:00","modified_gmt":"2014-12-08T14:00:00","slug":"be-gentle-when-you-re-killing-me-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/12\/08\/be-gentle-when-you-re-killing-me-31\/","title":{"rendered":"Be gentle when you\u2019re killing me 31."},"content":{"rendered":"
autor: Wind<\/p>\n

<\/strong> Zdrav\u00edm. Omlouv\u00e1m se, za tu pauzu, n\u011bjak ve \u0161kole nezvl\u00e1d\u00e1m T.T U\u017e te\u010f v\u00edm, \u017ee jsem neud\u011blala z\u00e1po\u010det z matiky a fyziky a je\u0161t\u011b mi zb\u00fdvaj\u00ed dal\u0161\u00ed t\u0159i, o zkou\u0161k\u00e1ch ani nemluv\u00edm. A taky se omlouv\u00e1m, \u017ee s d\u011bjem tak \u017eenu, uzn\u00e1v\u00e1m, sko\u010dit rovnou o t\u0159i t\u00fddny dop\u0159edu bylo hodn\u011b, ale v podstat\u011b jsem nev\u011bd\u011bla, o \u010dem bych v pr\u016fb\u011bhu t\u00e9 doby psala. V\u0161echno by se to\u010dilo jen kolem stavby a jejich spole\u010dn\u00fdch ve\u010der\u016f, kter\u00e9 by sice mohly b\u00fdt hezk\u00e9, ale po chv\u00edli by to bylo nudn\u00e9. Nav\u00edc pot\u0159ebuju sv\u016fj n\u00e1pad napsat d\u0159\u00edv, ne\u017e ho zapomenu.<\/em><\/div>\n

Kdy\u017e to p\u0159evedu na \u010das na\u0161ich kluk\u016f, u\u017e dlouho se nestalo nic \u017eiv\u011bj\u0161\u00edho a mo\u017en\u00e1 mali\u010dko dramati\u010dt\u011bj\u0161\u00edho\u2026 a podlej\u0161\u00edho z m\u00e9 strany. Douf\u00e1m, \u017ee mi to odpust\u00edte, nedalo se odolat p\u0159\u00edle\u017eitosti. \ud83d\ude00<\/em><\/div>\n
Va\u0161e Wind<\/p>\n

<\/em> Od \u00fapln\u00e9ho dostav\u011bn\u00ed jejich nov\u00e9ho bydlen\u00ed uplynuly u\u017e dva dny. Tom byl na jejich pr\u00e1ci nesm\u00edrn\u011b hrd\u00fd. Sice cht\u011bl j\u00edt hned po dokon\u010den\u00ed na obhl\u00eddku ostrova, ale oba byli hodn\u011b unaven\u00ed, tak\u017ee se rozhodli v\u00fdlet trochu odlo\u017eit. Nav\u00edc Willovi v posledn\u00edch dnech nebylo moc dob\u0159e, tr\u00e1vil na slun\u00ed\u010dku v\u00edc \u010dasu ne\u017e b\u011b\u017en\u011b a Toma napadlo, \u017ee mu to jako merfolkovi ned\u011bl\u00e1 zrovna nejl\u00edp.<\/p>\n

Bylo hodn\u011b brzo r\u00e1no, slunce je\u0161t\u011b ani cel\u00e9 nevy\u0161lo, kdy\u017e Toma n\u011bco probudilo. Will t\u011b\u017ece d\u00fdchal, o\u010di m\u011bl nesoust\u0159ed\u011bn\u00e9, zorni\u010dky roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9. Tom mu s\u00e1hl na \u010delo. Toho se b\u00e1l. S merfolkem cloumala vysok\u00e1 hore\u010dka. Rychle vysko\u010dil z postele a namo\u010dil hadr do studen\u00e9 vody. Kdy\u017e mu ho p\u0159ikl\u00e1dal na \u010delo, chytil ho Will mal\u00e1tnou rukou za c\u00edp tri\u010dka.<\/div>\n

„Voda\u2026“ zas\u00edpal a ruka mu padla zp\u011bt na p\u0159ikr\u00fdvku.<\/div>\n
„Voda\u2026 mysl\u00ed\u0161 mo\u0159e? Chce\u0161 do mo\u0159e?“<\/p>\n

Will u\u017e nic ne\u0159ekl, jen k\u00fdvl o\u010dima. Tom ho urychlen\u011b vzal do n\u00e1ru\u010de a sp\u011bchal s n\u00edm do mo\u0159e. Sedl si s n\u00edm do vody tak, aby mu voda sahala a\u017e ke krku. Will se potopil, ale d\u00e1l z\u016fst\u00e1val le\u017eet na Tomov\u00fdch nata\u017een\u00fdch noh\u00e1ch. Tom ho se strachem sledoval. Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, co se d\u011bje. Ve\u010der byl Will je\u0161t\u011b v po\u0159\u00e1dku, ano, byl unaven\u00fd, ale to byli oba a Tom to p\u0159i\u010d\u00edtal pr\u00e1ci a slunci. Ale tohle\u2026 b\u00e1l se. Nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl d\u011blat. Nebyl zrovna expert na nemoci a nev\u011bd\u011bl, jak prob\u00edh\u00e1 nemoc u merfolk\u016f. Starostliv\u011b Willa sledoval. Zd\u00e1lo se, \u017ee mu voda ud\u011blala l\u00edp. Jeho v\u00fdraz se zklidnil a teplota znateln\u011b klesla.<\/div>\n

\n
Will vyno\u0159il hlavu nad vodu a op\u0159el se o Tomovu hru\u010f.<\/div>\n
„Willy\u2026 co se to d\u011bje?“<\/div>\n
„J-j\u00e1\u2026 nev\u00edm. Je mi divn\u011b. Asi jsem byl moc dlouho mimo mo\u0159e. Chv\u00edli si odpo\u010dinu a bude to dobr\u00fd.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Tom si ho k sob\u011b p\u0159ivinul. Vyd\u011bsil ho k smrti, ale zd\u00e1lo se, \u017ee u\u017e je zase v po\u0159\u00e1dku. Kdy\u017e se zamyslel, uv\u011bdomil si, \u017ee krom ve\u010dern\u00edho rychl\u00e9ho koup\u00e1n\u00ed Will skoro v\u016fbec nechodil do vody. Kdy\u017e tu byli jeho brat\u0159i, spal ve vod\u011b a ob\u010das tam tr\u00e1vil i p\u016fl dne. Te\u010f byl po\u0159\u00e1d na b\u0159ehu s n\u00edm a v noci spal taky na suchu. Technicky vzato byl Will n\u011bco jako ryba a ryby bez vody \u017e\u00edt nem\u016f\u017eou. Byly to u\u017e v\u00edc ne\u017e t\u0159i t\u00fddny, co za\u010dal \u017e\u00edt skoro suchozemsk\u00fd \u017eivot a o\u010dividn\u011b mu to nesv\u011bd\u010dilo. Budou si na to muset d\u00e1vat pozor.<\/p>\n

„Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“ \u0159ekl asi po p\u016flhodin\u011b Tom. Will spokojen\u011b vydechl.<\/div>\n

„U\u017e je to mnohem lep\u0161\u00ed. D\u011bkuju. Jsem v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026 tak\u2026 j\u00e1 p\u016fjdu ven, je na m\u011b trochu zima. Ale ty tu klidn\u011b z\u016fsta\u0148, bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e tu je\u0161t\u011b chv\u00edli bude\u0161. Jen tak pro jistotu.“<\/div>\n
„Um\u2026 asi m\u00e1\u0161 pravdu.“<\/div>\n
„Jo\u2026 tak si tady pohov a j\u00e1 zat\u00edm p\u0159iprav\u00edm sn\u00eddani. Jsi pro?“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/div>\n
„Fajn.“ Tom Willa kr\u00e1tce pol\u00edbil, a pak vylezl z vody. Mo\u0159e bylo postupem \u010dasu st\u00e1le chladn\u011bj\u0161\u00ed a popravd\u011b do n\u011bj nechodil, pokud nemusel. Pevn\u011b doufal, \u017ee se dne\u0161n\u00ed r\u00e1no u\u017e nebude opakovat.<\/p>\n

V noci Tom skoro nespal. Po\u0159\u00e1d hl\u00eddal, jestli je Will v po\u0159\u00e1dku. Ve dne ho m\u011bl neust\u00e1le na o\u010d\u00edch a ka\u017edou chv\u00edli se ho ptal, jestli se c\u00edt\u00ed dob\u0159e. Will se poka\u017ed\u00e9 jen usm\u00e1l a \u0159ekl, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku, ale Tom m\u011bl po\u0159\u00e1d pocit, \u017ee n\u011bco nesed\u00ed. Will byl v posledn\u00edch n\u011bkolika dnech takov\u00fd\u2026 odta\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Ano, nechal se pol\u00edbit na dobr\u00e9 r\u00e1no, ve\u010der se k n\u011bmu v\u017edy p\u0159itulil\u2026 ale taky dost \u010dasto, kdy\u017e m\u011bl Tom volnou chv\u00edli a jen tak ho objal, se mi Will vykroutil s n\u011bjakou omluvou nebo jen ml\u010dky ustoupil o krok d\u00e1l. Nikdy d\u0159\u00edv nic podobn\u00e9ho ned\u011blal a Tom nemohl p\u0159ij\u00edt na to, co se d\u011bje. Will se zd\u00e1l b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku, ale stejn\u011b n\u011bco nesed\u011blo. Napadlo ho, \u017ee by se Will mohl c\u00edtit nesv\u016fj kv\u016fli tomu, co spolu d\u011blali. A\u0165 u\u017e vymyslel jak\u00fdkoli mo\u017en\u00fd d\u016fvod a \u0159ekl ho Willovi, ten se jen usm\u00e1l a odpov\u011bd\u011bl mu, \u017ee se nic ned\u011bje a nemus\u00ed se zbyte\u010dn\u011b b\u00e1t. Ale jak \u0161ly dny, tak byl st\u00e1le odm\u011b\u0159en\u011bj\u0161\u00ed. Ne chladn\u011bj\u0161\u00ed, ale odm\u011b\u0159en\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e to za\u0161lo a\u017e tak daleko, \u017ee si ve\u010der lehal na konec postele a z\u00e1dy k Tomovi, do\u0161la mu trp\u011blivost. Posadil se a r\u00e1zn\u011b \u0159ekl: „Tak dost. O co jde, Wille? V\u00ed\u0161, \u017ee mi m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct v\u0161echno. Pro\u010d se m\u011b stran\u00ed\u0161? Ud\u011blal jsem n\u011bco \u0161patn\u011b? Jestli ano, tak mi \u0159ekni co.“<\/div>\n

„Nic se ned\u011bje.“ Odv\u011btil Will st\u00e1le le\u017e\u00edc\u00ed. Ani se na Toma neoto\u010dil a to ho opravdu roz\u010d\u00edlilo.
„Alespo\u0148 se na m\u011b oto\u010d, kdy\u017e se mnou mluv\u00ed\u0161. V\u00e1\u017en\u011b, Wille, co se d\u011bje.“<\/div>\n
„Nic se ned\u011bje, u\u017e jsem ti to \u0159ekl n\u011bkolikr\u00e1t!“ Will se prudce zvedl do sedu a oto\u010dil se.<\/div>\n
„Jak se nic ned\u011bje? Jen se na to pod\u00edvej. Odtahuje\u0161 se ode m\u011b, jsi zamlklej\u0161\u00ed ne\u017e obvykle a te\u010f u\u017e si leh\u00e1\u0161 i na druhou stranu postele, jen abys byl co nejd\u00e1l ode m\u011b. A \u0159\u00edk\u00e1\u0161 mi, \u017ee se nic ned\u011bje? Jestli jsem n\u011bco ud\u011blal, tak mi to \u0159ekni do o\u010d\u00ed. Nem\u016f\u017eu se omluvit za n\u011bco, o \u010dem ani nev\u00edm, \u017ee jsem ud\u011blal.“
„Nic jsi neud\u011blal.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d se takhle chov\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm.“<\/p>\n

Will za\u010d\u00ednal b\u00fdt zoufal\u00fd a do o\u010d\u00ed se mu tla\u010dily slzi\u010dky. Ale Tom byl taky zoufal\u00fd a nav\u00edc na\u0161tvan\u00fd tak, \u017ee si toho nev\u0161iml.<\/div>\n

„Jak jako \u017ee nev\u00ed\u0161? Wille, v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1m moc r\u00e1d. Ale prost\u011b v posledn\u00edch n\u011bkolika dnech m\u00e1m pocit, \u017ee jsem v tom s\u00e1m. \u017de ty se do tohohle vztahu nut\u00ed\u0161. Nechce\u0161, abych na tebe sahal? Fajn, tak pro\u010d mi to ne\u0159ekne\u0161? Nechce\u0161, abych tu byl? Fajn, tak to \u0159ekni a j\u00e1 vypadnu. Jestli ti tak vad\u00edm, tak fajn!“ Tohle bylo pro Willa jako bodnut\u00ed do srdce. Miloval Toma a v\u00e1\u017en\u011b necht\u011bl, aby ode\u0161el. Ale prost\u011b v posledn\u00edch dnech se s n\u00edm n\u011bco d\u011blo a on nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, co to je. Necht\u011bl se s Tomem h\u00e1dat, to rozhodn\u011b ne. A necht\u011bl mu ubl\u00ed\u017eit.<\/p>\n

Willovi se spustily slzy proudem.
„Omlouv\u00e1m se, Tome\u2026 j\u00e1 jen\u2026 v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm, co se d\u011bje. Nechci, abys ode\u0161el.“ D\u00e1l u\u017e nemohl ani mluvit. Kdy\u017e ho Tom vid\u011bl, v\u0161echen vztek ho opustil. Jeho v\u00fdraz zm\u011bkl a n\u011b\u017en\u011b si k sob\u011b Willa p\u0159itulil.<\/div>\n

„Nenene\u2026 Willy\u2026 nepla\u010d. To jsem necht\u011bl. J\u00e1 jen\u2026 v\u00e1\u017en\u011b m\u011b mrz\u00ed, kdy\u017e se po\u0159\u00e1d odtahuje\u0161. M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, a proto m\u011b to bol\u00ed. Necht\u011bl jsem t\u011b rozplakat\u2026 no tak, l\u00e1sko.“ Jemn\u011b s n\u00edm pohupoval a konej\u0161iv\u011b ho hladil po z\u00e1dech. Will plakal. Nev\u011bd\u011bl, co se d\u011bje a necht\u011bl, aby to zni\u010dilo jejich vztah. Omotal ruce Tomovi kolem krku a zabo\u0159il mu nos do tri\u010dka.<\/div>\n
„O-omlouv\u00e1m se.“ Za\u0161tkal ti\u0161e a d\u00e1l se k n\u011bmu tiskl. Tom mu vtiskl polibek na sp\u00e1nek.<\/div>\n
„To nic\u2026 je to v po\u0159\u00e1dku.“ Je\u0161t\u011b chv\u00edli s n\u00edm houpal, dokud si neuv\u011bdomil, \u017ee merfolk z pl\u00e1\u010de usnul. Polo\u017eil ho vedle sebe na postel a tak\u00e9 si lehl. V\u00e1\u017en\u011b doufal, \u017ee tahle h\u00e1dka byla prvn\u00ed a posledn\u00ed. Mrzelo ho, co Willovi \u0159ekl. Nemyslel to tak, jen mu to v z\u00e1palu chv\u00edli uteklo. A\u017e se Will probud\u00ed, po\u0159\u00e1dn\u011b se mu omluv\u00ed.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

R\u00e1no Toma na obli\u010deji po\u0161imraly slune\u010dn\u00ed paprsky prosv\u00edtaj\u00edc\u00ed dovnit\u0159 skrz otev\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Oto\u010dil se na druh\u00fd bok a nespokojen\u011b zamru\u010del. P\u0159it\u00e1hl si deku na rameno. V noci toho moc nenaspal a te\u010f se mu je\u0161t\u011b vst\u00e1vat necht\u011blo. Will asi ve\u010der zapomn\u011bl zav\u0159\u00edt dve\u0159e.<\/p><\/div>\n

Moment\u2026 to Tom \u0161el posledn\u00ed a byl si jist\u00fd, \u017ee zav\u00edral na z\u00e1voru. Prudce otev\u0159el o\u010di a vysko\u010dil z postele. Rychle se rozhl\u00e9dl po pokoji. Will nikde. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by ho to neznepokojovalo, ale po\u0159\u00e1d se nad n\u00edm vzn\u00e1\u0161ela vzpom\u00ednka z p\u0159ede\u0161l\u00e9ho ve\u010dera a b\u00e1l se, \u017ee tohle by mohl b\u00fdt n\u00e1sledek. Ano, mo\u017en\u00e1 byl zbyte\u010dn\u011b paranoidn\u00ed, ale popravd\u011b u merfolk\u016f nikdy nev\u011bd\u011bl, co ud\u011blaj\u00ed. V podstat\u011b to nebyli lid\u00e9 a mysleli jinak. A Tom se je\u0161t\u011b nenau\u010dil myslet jako oni.<\/p>\n

Vyb\u011bhl ven a rozhl\u00ed\u017eel se po pl\u00e1\u017ei.<\/div>\n

„Wille!“ volal, ale nikdo se neoz\u00fdval. Dob\u011bhl a\u017e k \u00fates\u016fm, kde Will ob\u010das sed\u00e1val a jen tak leno\u0161il. „Wille! Kde jsi?“ St\u00e1le se nikdo neoz\u00fdval. Napadlo ho, \u017ee je mo\u017en\u00e1 na jeho strom\u011b, v\u017edycky tam byl, kdy\u017e se n\u011bco d\u011blo. Tehdy po tom incidentu s kosatkou tam byl taky. Rozeb\u011bhl se tam. Cestou zakopl o n\u011bkolik v\u011btv\u00ed a m\u00e1lem se vykoupal v \u0159\u00ed\u010dce, ale nakonec se dostal a\u017e k velk\u00e9mu stromu.<\/div>\n
„Wille? Jsi tam?“ Volal nahoru, ale nic. Chv\u00edli stepoval u kmene, ale nakonec se rozhodl vy\u0161plhat nahoru. „Wille?“ zopakoval u\u017e ani nev\u011bd\u011bl pokolik\u00e1t\u00e9 a rozhrnul v\u011btve zakr\u00fdvaj\u00edc\u00ed mal\u00fd \u00fakryt. Nic. Nebyl tam. Mo\u017en\u00e1 se mu zase ud\u011blalo \u0161patn\u011b a \u0161el si zaplavat,<\/em> napadlo Toma. Jo, to byl asi ten d\u016fvod. Zbyte\u010dn\u011b panika\u0159il, Will se za chv\u00edli vr\u00e1t\u00ed. Slezl proto dol\u016f a vydal se na pl\u00e1\u017e. Posadil se na p\u00edsek a \u010dekal.<\/div>\n
A \u010dekal\u2026<\/div>\n
\u010cekal\u2026 ale Will se nevr\u00e1til.<\/p>\n

autor: Wind<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Wind Zdrav\u00edm. Omlouv\u00e1m se, za tu pauzu, n\u011bjak ve \u0161kole nezvl\u00e1d\u00e1m T.T U\u017e te\u010f v\u00edm, \u017ee jsem neud\u011blala z\u00e1po\u010det z matiky a fyziky a je\u0161t\u011b mi zb\u00fdvaj\u00ed dal\u0161\u00ed t\u0159i, o zkou\u0161k\u00e1ch ani nemluv\u00edm. A taky se omlouv\u00e1m, \u017ee s d\u011bjem tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[578],"tags":[],"class_list":["post-3514","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-be-gentle-when-you-re-killing-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3514","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3514"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3514\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3514"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3514"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3514"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}