{"id":3519,"date":"2014-12-07T14:00:00","date_gmt":"2014-12-07T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3507"},"modified":"2014-12-07T14:00:00","modified_gmt":"2014-12-07T13:00:00","slug":"just-admit-it-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/12\/07\/just-admit-it-12\/","title":{"rendered":"Just admit it 12."},"content":{"rendered":"
autor: Gabby
<\/strong> <\/p>\n

Tak hur\u00e1, hur\u00e1, po men\u0161\u00ed prodlev\u011b m\u00e1m pro v\u00e1s kone\u010dn\u011b dal\u0161\u00ed d\u00edl. Mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee tento d\u00edl, kter\u00fd je v\u011bnovan\u00fd cel\u00fd na\u0161emu obl\u00edben\u00e9mu detektivovi, mi dal docela zabrat! M\u00e1m napsan\u00e9 dop\u0159edu i dva n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edly, ale p\u0159es tento jsem se jaksi nemohla prokousat. Tak snad se v\u00e1m bude l\u00edbit. \ud83d\ude42
Va\u0161e Gabby<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/p>\n<\/div>\n
Gustav sed\u011bl ve sv\u00e9m provizorn\u00edm pokoji v Los Angeles a s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima sledoval sv\u016fj tajn\u00fd notes, do kter\u00e9ho si za\u010dal zapisovat ve\u0161ker\u00e9 poznatky z pozorov\u00e1n\u00ed dvoj\u010dat. Psal i ty, kter\u00e9 byly i n\u011bkolik let star\u00e9. V podstat\u011b psal v\u0161e, na co si jen vzpomn\u011bl. P\u0159ib\u00fdvalo jich \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce, ale o to se zd\u00e1lo, \u017ee je buben\u00edk zmaten\u011bj\u0161\u00ed a zmaten\u011bj\u0161\u00ed. Nemohl naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 souvislosti, kter\u00e9 by kone\u010dn\u011b za\u010daly d\u00e1vat smysl. N\u011bkde byla chyba. N\u011bco mu unikalo, proplouvalo mezi prsty, ani\u017e by to mohl zachytit. Ale co to jen mohlo b\u00fdt?
Oby\u010dejn\u00e1 h\u00e1dka ur\u010dit\u011b ne. Ty znal a v\u011bd\u011bl, \u017ee vypadaj\u00ed jinak. Nav\u00edc tak n\u011bjak tu\u0161il, \u017ee tohle nen\u00ed kr\u00e1tkodob\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. Ur\u010dit\u011b se to vyv\u00edjelo u\u017e del\u0161\u00ed dobu.<\/p>\n

„Do \u010deho zas vejr\u00e1\u0161?“ Do pokoje zrovna p\u0159i\u0161el Georg a s rozb\u011bhem se vyvalil na svoj\u00ed posteli. S\u00e1hnul na no\u010dn\u00ed stolek, na kter\u00e9m m\u011bl rozd\u011blan\u00fd pytl\u00edk paprikov\u00fdch bramb\u016frk\u016f a s chut\u00ed se do n\u011bj pustil.
„Ale to nic nen\u00ed.“ Odpov\u011bd\u011bl Gustav, ani\u017e by se na kamar\u00e1da pod\u00edval. Zat\u00edm mu nemohl sd\u011blit, o \u010dem je jeho ji\u017e n\u011bkolikam\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed p\u00e1tr\u00e1n\u00ed.
„Hmm, fajn. Jdu se koukat na telku.“ Zamumlal baskytarista a op\u011bt ode\u0161el do vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti. Cestou je\u0161t\u011b stihnul pl\u00e1cnout do touchpadu na sv\u00e9m otev\u0159en\u00e9m laptopu, \u010d\u00edm\u017e zapnul p\u0159ehr\u00e1va\u010d, ve kter\u00e9m zrovna byly nastaveny n\u011bkter\u00e9 p\u00edsn\u011b z nov\u00e9ho alba Kings of Suburbia. P\u0159es pokoj se okam\u017eit\u011b za\u010daly linout t\u00f3ny jedn\u00e9 z p\u00edsn\u00ed.<\/p>\n

The end of our zone undetected (konec na\u0161\u00ed z\u00f3ny je nezji\u0161t\u011bn\u00fd)
Unknown sometime at night (nezn\u00e1m\u00fd n\u011bkdy v noci)
I see people cry their goodbyes (vid\u00edm pla\u010d\u00edc\u00ed lidi \u0159\u00edkat sbohem)
into hyponotical skies (do hypnotick\u00fdch nebes)<\/a><\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> Gustav proto\u010dil o\u010di a po chv\u00edli vzal notes do rukou a za\u010dal listovat jeho popsan\u00fdmi str\u00e1nkami. Otev\u0159el jej t\u00e9m\u011b\u0159 na za\u010d\u00e1tku a dal se do \u010dten\u00ed s v\u011bdom\u00edm, \u017ee ho opravdu mrz\u00ed, \u017ee si takov\u00fd notes nevedl u\u017e d\u0159\u00edv. Z\u00e1pisky z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch let byly velice nep\u0159esn\u00e9 a jeho vzpom\u00ednky mlhav\u00e9, ale p\u0159esto se sna\u017eil popsat alespo\u0148 n\u011bco.<\/p>\n

Rok 2007
Z t\u00e9hle doby si toho moc nepamatuju. Hodn\u011b jsme s kapelou chodili pa\u0159it, ale u\u017e tenkr\u00e1t, se n\u011bco m\u011bnilo. To v\u00edm ur\u010dit\u011b!<\/em><\/div>\n

N\u011bkdy v roce 2008<\/em><\/div>\n
Dvoj\u010data se chovaj\u00ed divn\u011b. Bill sed\u00e1v\u00e1 Tomovi na kl\u00edn\u011b a ten se tomu v\u016fbec nebr\u00e1n\u00ed. M\u00edsto toho kolem n\u011bj je\u0161t\u011b obmot\u00e1val ruce. Nejhor\u0161\u00ed na tom je, \u017ee se je\u0161t\u011b nech\u00e1vaj\u00ed nato\u010dit na kameru pro Tokio Hotel TV. O co se asi sna\u017eili? Je\u0161t\u011b v\u00edce v\u0161echny p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee je Bill opravdu gay?<\/em><\/div>\n
Rok 2008, turn\u00e9 Zimmer 483<\/em><\/div>\n
Pamatuji si ten pocit, kdy\u017e jsem m\u00e1lem zapomn\u011bl hr\u00e1t na bubny a sledoval, jak Bill kle\u010d\u00ed p\u0159ed Tomem a zp\u00edv\u00e1 mu Reden. Co m\u011blo b\u00fdt zase sakra tohle za propagaci?<\/em><\/div>\n
N\u011bkdy v roce 2008<\/em><\/div>\n
Tom p\u0159estal tahat na hotel holky. V\u017edy se s n\u011bjakou nechal vyfotit, sem tam n\u011bjakou obejmul, ale to bylo v\u0161e. Bill si zase zm\u011bnil vlasy a Tomovi se to tentokr\u00e1t l\u00edbilo.<\/p>\n

<\/em> Gustav se nad sv\u00fdmi nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00edmi z\u00e1pisky u\u0161kl\u00edbnul. Byly opravdu politov\u00e1n\u00edhodn\u00e9, jeliko\u017e je psal p\u0159ed t\u00fddnem, kdy\u017e p\u0159i\u0161el z ve\u010d\u00edrku, kter\u00fd nadch\u00e1zel po nat\u00e1\u010den\u00ed klipu k p\u00edsni Love who loves you back. Co\u017e tak\u00e9 znamen\u00e1, \u017ee v sob\u011b m\u011bl po\u0159\u00e1dnou d\u00e1vku alkoholu.<\/p>\n

I can’t breathe in, can’t breathe out (Nem\u016f\u017eu se nadechnou, nem\u016f\u017eu vydechnout)
‚cause the air is fading (proto\u017ee vzduch unik\u00e1)
We can’t breathe in, can’t breathe out (nem\u016f\u017eeme se nadechnout, nem\u016f\u017eeme vydechnout)
we are suffocating (dus\u00edme se)
Our frozen hearts are burning out holes (na\u0161e zmrzl\u00e1 srdce vypaluj\u00ed d\u00edry do v\u011b\u010dnosti)
into eternity<\/p>\n

<\/em> Z\u00e1pisky z roku 2009 byly snad je\u0161t\u011b zmaten\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e z p\u0159ede\u0161l\u00fdch let. V\u011bt\u0161ina jen zahrnovala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nap\u011bt\u00ed mezi dvoj\u010daty, jejich pohledy, kter\u00e9 Gustav nedok\u00e1zal \u010d\u00edst a nakonec i jejich m\u00edrn\u00e9 odcizen\u00ed, kter\u00e9 nastalo na za\u010d\u00e1tku Humanoid turn\u00e9. Buben\u00edk je rychle p\u0159ejel o\u010dima a zastavil se u p\u0159edposledn\u00edho z\u00e1znamu, u kter\u00e9ho se mu vybavila zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vzpom\u00ednka.<\/p>\n

Gustav si vesele b\u011b\u017eel prostornou chodbou budovy zn\u00e1m\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho, r\u00e1dia, ve kter\u00e9 zrovna dnes nahr\u00e1vali rozhovor, kter\u00fd ji\u017e \u00fasp\u011b\u0161n\u011b prob\u011bhl. M\u011bl nam\u00ed\u0159eno do odpo\u010dinkov\u00e9 m\u00edstnosti, kde si p\u0159edt\u00edm nechal sv\u016fj telefon. M\u011bl chu\u0165 si jen tak hodit nohy na st\u016fl a chv\u00edli relaxovat.
Nakonec tro\u0161ku p\u0159ibrzdil p\u0159ed dve\u0159mi, kter\u00e9 byly pootev\u0159en\u00e9. Asi by norm\u00e1ln\u011b vb\u011bhnul dovnit\u0159, ale tentokr\u00e1t mu v tom zabr\u00e1nily hlasy, kter\u00e9 zpoza dve\u0159\u00ed vych\u00e1zely.
„V\u00ed to, Tome, oni to v\u00ed. V\u00ed to o n\u00e1s!“ Gustav zaslechl Bill\u016fv nal\u00e9hav\u00fd hlas pln\u00fd strachu.
„Klid, Billi, nem\u016f\u017ee to b\u00fdt tak v\u00e1\u017en\u00e9. Jsou to jen domn\u011bnky fanou\u0161k\u016f.“ Ozval se uklid\u0148uj\u00edc\u00ed hlas zp\u011bv\u00e1kova bratra.
„V\u017edy\u0165 je toho pln\u00fd internet!“ Vyjekl Bill.
„Co tady \u0159e\u0161\u00edte?“ Zeptal se zara\u017een\u011b Gustav, kdy\u017e nakonec ve\u0161el do m\u00edstnosti. Byl p\u0159\u00edli\u0161 zv\u011bdav\u00fd.
„Ale nic.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom a rychle ode\u0161el z m\u00edstnosti. Bill z\u016fstal sed\u011bt se sklopen\u00fdm zrakem.<\/p>\n

<\/em> Gustav se po\u0161kr\u00e1bal na vrcholku hlavy a tro\u0161ku se zamra\u010dil. Tenkr\u00e1t si myslel, \u017ee jde o Billovu sexualitu, kter\u00e1 se d\u0159\u00edv opravdu hodn\u011b \u0159e\u0161ila ve v\u0161ech mo\u017en\u00fdch m\u00e9di\u00edch a tak trochu se domn\u00edval, \u017ee m\u011bl i Tom stejn\u00fd probl\u00e9m. Vzpom\u00ednal si, jak se tenkr\u00e1t sna\u017eil na internetu naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 \u010dl\u00e1nky o tom, \u017ee je i Tom gay. Nic v\u0161ak nena\u0161el, proto hled\u00e1n\u00ed vzdal. Te\u010f se v\u0161ak ptal s\u00e1m sebe, jestli tenkr\u00e1t hledal tu spr\u00e1vnou v\u011bc.<\/div>\n

Pot\u00e9 p\u0159esko\u010dil n\u011bkolik str\u00e1nek a dal se do \u010dten\u00ed sv\u00fdch nejnov\u011bj\u0161\u00edch z\u00e1pisk\u016f.<\/p>\n

Minul\u00fd p\u00e1tek, 2014<\/em><\/div>\n

Nemohl jsem si pomoct a nev\u0161imnout si, \u017ee Tom rozhodn\u011b \u017e\u00e1rl\u00ed. Kdykoliv je Bill v bl\u00edzkosti toho tali\u00e1na, je hrozn\u011b nabrou\u0161en\u00fd. \u017de by na tom p\u0159eci jen n\u011bco bylo a Tom se p\u0159estal zaj\u00edmat o holky? No s\u00e1m se nediv\u00edm. Gianluca je fakt kus…<\/p>\n

<\/em> Gustava v tu chv\u00edli polilo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 horko. Tohle musel ps\u00e1t na vrcholku sv\u00e9 opilosti!<\/p>\n

V\u010dera, 2014<\/em><\/div>\n

V\u0161echno je divn\u00fd. Mysl\u00edm, \u017ee jsem posedl\u00fd zji\u0161t\u011bn\u00edm tajemstv\u00ed m\u00fdch nejbli\u017e\u0161\u00edch p\u0159\u00e1tel. ALE zjistil jsem d\u016fle\u017eit\u00fd poznatek! V\u010dera se n\u011bco stalo. Mysl\u00edm, \u017ee Ital kone\u010dn\u011b sbalil Billa a Tom to neunesl. Kdy\u017e ho te\u010f tak pozoruji, vypad\u00e1 fakt nakrknut\u011b. Billovi to jde asi s chlapama l\u00e9pe ne\u017e jemu.<\/p>\n

<\/em> Gustav se ale znovu musel zamyslet. To byl p\u0159eci nesmysl. Tom nebyl gay, t\u00edm si byl jist\u00fd. Bill mo\u017en\u00e1 ano, ale Tom rozhodn\u011b ne. Pro\u010d tedy ale \u017e\u00e1rlil? Mo\u017en\u00e1 na n\u011bj Gianluca ud\u011blal a\u017e takov\u00fd dojem? To mo\u017en\u00e9 bylo, ale u\u017e to nesed\u011blo do Gustavovy \u010dasov\u00e9 p\u0159\u00edmky. Kdysi se dvoj\u010data s re\u017eis\u00e9rem p\u0159ece je\u0161t\u011b neznala tak dob\u0159e, aby se kv\u016fli n\u011bmu h\u00e1dali. Jen\u017ee kdysi se p\u0159eci neh\u00e1dali v\u016fbec. D\u0159\u00edv se k sob\u011b chovali tak hezky. Velice dob\u0159e se o sebe vz\u00e1jemn\u011b starali, jako by na sv\u011bt\u011b nebylo v\u016fbec nic d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edho. Jako by snad nebyli sourozenci, ale\u2026 ale ne. To byl nesmysl.
Gustav zavrt\u011bl hlavou a prot\u0159el si obli\u010dej dlan\u011bmi. St\u00e1le necht\u011bl akceptovat tuhle my\u0161lenku, \u017ee by snad mezi dvoj\u010daty mohlo b\u00fdt i n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e jen sourozeneck\u00fd vztah. Tahle v\u011bc prost\u011b byla nep\u0159ijateln\u00e1 a Gustav v\u011b\u0159il, \u017ee za t\u00edm v\u0161\u00edm je n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho.<\/p>\n

This life is bittersweet (tenhle \u017eivot je ho\u0159kosladk\u00fd)<\/em>
we’re giving in so automatically (vzd\u00e1v\u00e1me se tak automaticky)
Move with the flow, just let go (jdeme s proudem, prost\u011b jdeme)
I’ll meet you where we don’t know (setk\u00e1me se na nezn\u00e1m\u00e9m m\u00edst\u011b)<\/p>\n

<\/em> Gustav se znovu zamyslel. Pot\u0159eboval tomuhle kone\u010dn\u011b p\u0159ij\u00edt na kloub. Bylo to to jedin\u00e9, na co se posledn\u00ed m\u011bs\u00edce skute\u010dn\u011b soust\u0159edil. Nemohl si u\u017e\u00edvat nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u00e1rty, ani d\u011bv\u010de si naj\u00edt nemohl, jeliko\u017e jeho prioritou te\u010f bylo tajemstv\u00ed dvoj\u010dat. Pot\u0159eboval to zjistit, prost\u011b pot\u0159eboval. U\u017e jen pro ukojen\u00ed vlastn\u00ed zv\u011bdavosti.<\/p>\n

Po chv\u00edli si Gustav otev\u0159el sv\u016fj laptop a n\u00e1hodn\u011b do vyhled\u00e1va\u010de napsal Kaulitz twins<\/em>. Okam\u017eit\u011b mu vyjela spousta str\u00e1nek, kter\u00e1 byla v\u011bnovan\u00e1 pr\u00e1v\u011b jen t\u011bmto dv\u011bma. O\u010dima rychle p\u0159ejel n\u00e1zvy \u010dl\u00e1nk\u016f, zpr\u00e1v a dal\u0161\u00edch ozn\u00e1men\u00ed, ale nic ho n\u011bjak extra nezaujalo. Stejn\u011b se v\u011bt\u0161inou jen jednalo o v\u00fd\u010det \u017eivotopis\u016f a nezaj\u00edmav\u00fdch hloupost\u00ed na bloz\u00edch fanynek.
Av\u0161ak p\u0159ece jen se jeho zrak nakonec zastavil na jedn\u00e9 str\u00e1nce. Ne, \u017ee by snad v jej\u00edm n\u00e1zvu bylo n\u011bco z toho, po \u010dem p\u00e1tral. Byl to jen jeden z mnoha rozhovor\u016f, kter\u00e9 za posledn\u00ed dobu podstoupili, a pr\u00e1v\u011b tento je\u0161t\u011b ne\u010detl. Domn\u00edval se, \u017ee to byl rozhovor pro Spiegel TV.
Gustav m\u011bl takov\u00fd zvyk. V\u017edy si pot\u0159eboval na n\u011bjak\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch p\u0159e\u010d\u00edst jejich vlastn\u00ed rozhovor, aby se ujistil, \u017ee je zve\u0159ejn\u011bno p\u0159esn\u011b to, co \u0159ekl a ne n\u011bco jin\u00e9ho. A bylo to jednoduch\u00e9. Nikdy toho ne\u0159\u00edkal mnoho, proto mu kontrolov\u00e1n\u00ed nezab\u00edralo moc \u010dasu.
Rozkliknul tedy str\u00e1nku a dal se do \u010dten\u00ed a nakonec i do poslouch\u00e1n\u00ed videa, kter\u00e9 bylo p\u0159ipojeno.
V\u0161e se zd\u00e1lo b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku, ne\u017e nastala \u010d\u00e1st, kdy Bill op\u011bt za\u010dal mluvit o l\u00e1sce, co\u017e se zd\u00e1lo b\u00fdt jeho obl\u00edben\u00fdm t\u00e9matem. Gustav si v\u0161ak nevzpom\u00ednal, \u017ee by o tom Bill na rozhovoru mluvil, ale byla tak\u00e9 pravda, \u017ee u v\u011bt\u0161iny rozhovor\u016f a nat\u00e1\u010den\u00ed v\u016fbec nevn\u00edmal. Rozhodl se tedy, \u017ee alespo\u0148 te\u010f si vynahrad\u00ed, co p\u0159ed t\u00edm prome\u0161kal.<\/p>\n

It is a stormy weather, it is a stormy weather (Je to bou\u0159liv\u00e9 po\u010das\u00ed)<\/em>
It is a stormy weather, weather, weather,(je to bou\u0159liv\u00e9 po\u010das\u00ed, po\u010das\u00ed, po\u010das\u00ed)
And I’ll be always searching for you (a j\u00e1 p\u0159esto budu v\u017edy hledat jen tebe)<\/p>\n

<\/em> „Co\u017ee\u2026“ Vy\u0161lo Gustavovi nakonec z \u00fast, kdy\u017e si u\u017e asi po t\u0159et\u00ed pou\u0161t\u011bl to, co Bill \u0159ekl. „Jak to jako mysl\u00ed\u2026“ Mumlal si d\u00e1l pro sebe a zara\u017een\u011b civ\u011bl na monitor sv\u00e9ho laptopu.<\/p>\n<\/div>\n

\"\"<\/div>\n
\"\"<\/p>\n<\/div>\n
\n

(L\u00edb\u00ed se mi, \u017ee u l\u00e1sky nez\u00e1le\u017e\u00ed na ani v\u00ed\u0159e. Ka\u017ed\u00fd m\u016f\u017ee a m\u011bl by milovat toho, koho milovat chce. Ani\u017e by se z toho st\u00e1valo n\u011bco nev\u00eddan\u00e9ho.<\/em>)<\/div>\n

\n

„Ne, ne, ne, ne, ne. To nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda.“ Drmolil Gustav a panicky se chytil ob\u011bma rukama za hlavu. Jen\u017ee ano, pravda to byla a nyn\u00ed to v\u011bd\u011bl u\u017e i Gustav.
V tu chv\u00edli mu to v\u0161echno do\u0161lo. V\u0161e do sebe okam\u017eit\u011b za\u010dalo zapadat. V mysli mu b\u011bhaly v\u0161echny vzpom\u00ednky na dvoj\u010data, av\u0161ak s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee tentokr\u00e1t buben\u00edk ch\u00e1pal jejich souvislosti a prav\u00fd v\u00fdznam. V\u0161echny ty pohledy, letm\u00e9 doteky, n\u00e1hl\u00e9 h\u00e1dky a nakonec i tu zm\u011bnu, kter\u00e1 prob\u011bhla na za\u010d\u00e1tku Humanoid tour. Av\u0161ak to nebylo to hlavn\u00ed. Kone\u010dn\u011b toti\u017e pochopil i v\u0161echna ta slova, kter\u00e1 Bill posledn\u00ed dobou vykl\u00e1dal v ka\u017ed\u00e9m rozhovoru. Ta slova pat\u0159ila jen a jen Tomovi. Ne n\u011bjak\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9 d\u00edvce \u010di mlad\u00edkovi. Byla m\u00ed\u0159ena jen na jeho bratra, a jak se Gustav domn\u00edval, m\u011bla fungovat jako vybou\u0159en\u00ed. Znal Billa a v\u011bd\u011bl, jak r\u00e1d provokuje, ale to te\u010f nebylo d\u016fle\u017eit\u00e9. Nyn\u00ed se buben\u00edk musel probrat z n\u00e1hl\u00e9ho \u0161oku a kone\u010dn\u011b za\u010d\u00edt jednat.<\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Gustav se pomal\u00fdmi kroky pl\u00ed\u017eil p\u0159es m\u00edstnost a pozoroval zp\u011bv\u00e1ka, kter\u00fd byl za\u010dten\u00fd do n\u011bjak\u00e9ho m\u00f3dn\u00edho \u010dasopisu. Vedle n\u011bj klasicky pod\u0159imoval Pumba. Ten ale roste;<\/em> Pomyslel si buben\u00edk, kdy\u017e my\u0161lenkami na chv\u00edli zabrousil k ps\u00edkov\u011b roztomilosti. Ale ne, mus\u00edm z\u016fstat soust\u0159ed\u011bn\u00fd!<\/em> Napomenul s\u00e1m sebe a pot\u00e9 se znovu zahled\u011bl na Billa, kter\u00fd zrovna odkl\u00e1dal \u010dasopis stranou.
„Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“ Zeptal se Bill s nakr\u010den\u00fdm obo\u010d\u00edm. Gustav se mu zd\u00e1l posledn\u00ed dobou opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.
„Ehm\u2026“ Odpov\u011bd\u011bl Gustav a pot\u00e9 napr\u00e1zdno otev\u0159el \u00fasta. Jeho kulatou hlavou prob\u00edhalo nyn\u00ed tolik zmaten\u00fdch my\u0161lenek, ale hlavn\u011b byl st\u00e1le vyd\u011b\u0161en\u00fd. Nebylo to ani p\u016fl hodiny, co p\u0159ijel k bratr\u016fm Kaulitzov\u00fdm s t\u00edm, \u017ee si mus\u00ed s t\u00edm mlad\u0161\u00edm promluvit. St\u00e1le byl zd\u011b\u0161en\u00fd, div se cestou n\u011bkde nevyboural, ale najednou ho napadlo, co kdy\u017e se t\u0159eba jen pom\u00e1tl? Mo\u017en\u00e1 jeho zji\u0161t\u011bn\u00ed nen\u00ed v\u016fbec pravdiv\u00e9\u2026 ale ne, co si to sna\u017eil navykl\u00e1dat. Jist\u011b\u017ee to tak bylo! V\u011bd\u011bl to! Byl si t\u00edm jist\u00fd u\u017e tak dlouho, jen se b\u00e1l na tuto my\u0161lenku p\u0159istoupit. „Asi se t\u011b vlastn\u011b pot\u0159ebuju na n\u011bco zeptat.“ \u0158ekl nakonec a posadil se vedle blon\u010f\u00e1ka. „Tom tu nen\u00ed?“ Ujistil se je\u0161t\u011b.
„Ne.“ Odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e Bill, p\u0159i\u010dem\u017e nespou\u0161t\u011bl pohled ze sv\u00e9ho kamar\u00e1da, kter\u00fd byl b\u011blej\u0161\u00ed, ne\u017e zdi kolem nich. „Tak o co jde?“ Popohnal ho nakonec a hodil si nohu p\u0159es nohu.<\/p>\n

„J\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem p\u00e1tral.“ Vypustil ze sebe Gustav.
„Aha.“ Bill se zarazil. Op\u011bt se tv\u00e1\u0159il zara\u017een\u011b a sj\u00ed\u017ed\u011bl Gustava nech\u00e1paj\u00edc\u00edm pohledem.
„M\u00e1m na to notes a hodn\u011b jsem hledal na internetu a chci jenom \u0159\u00edct, \u017ee je to \u00fapln\u011b v pohod\u011b, Bille. J\u00e1 to akceptuju, po\u0159\u00e1d t\u011b beru norm\u00e1ln\u00edho, v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed, v\u00ed\u0161 jak, to tvoje oble\u010den\u00ed, boty, ty j\u00e1 bych asi nosit nemohl, make up dobr\u00fd, sice neum\u00ed\u0161 va\u0159it, ale to Tom p\u0159e\u017eije a tak. Ale je to v pohod\u011b.“ Vychrlil ze sebe na jeden n\u00e1dech spoustu nesmysl\u016f. Najednou cel\u00fd rud\u00fd a zad\u00fdchan\u00fd.
„O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“ Podivil se Bill. „Jede\u0161 v n\u011b\u010dem? Nem\u00e1\u0161 hore\u010dku?“ Bill najednou absolutn\u011b nech\u00e1pal, o co jde.
„J\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026“ Drkotal Gustav. C\u00edtil, jak se nep\u0159\u00edjemn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 potit a je mu lehce nevolno.
„Hele, kl\u00eddek, uvolni se, nadechni se a kone\u010dn\u011b mi \u0159ekni, o \u010dem to tady mluv\u00ed\u0161.“ Bill d\u00e1l zara\u017een\u011b pozoroval Gustava. Chvilkami se a\u017e b\u00e1l, ale netu\u0161il, jestli o n\u011bj, \u010di o sebe.<\/p>\n

Gustav se nakonec zhluboka nadechl, na moment zav\u0159el o\u010di, a kdy\u017e je pot\u00e9 znovu otev\u0159el, kone\u010dn\u011b vy\u0161el s pravdou ven. „J\u00e1 to v\u00edm, Bille.“ \u0158ekl jednodu\u0161e.
„Co v\u00ed\u0161?“ St\u00e1le nech\u00e1pal Bill.
„V\u00edm, \u017ee miluje\u0161 Toma.“ Na moment zavl\u00e1dlo tot\u00e1ln\u00ed ticho. Bill t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159i\u0161el o dech a Gustav se utvrdil v tom, \u017ee se nem\u00fdlil.
„Zbl\u00e1znil ses?“ Vydrkotal ze sebe Bill. Okam\u017eit\u011b jej pohltila panika. Jak se to mohl Gustav dozv\u011bd\u011bt? Zbl\u00e1znil se snad u\u017e i Tom a n\u011bco mu \u0159ekl?
„Ne. Nemus\u00ed\u0161 p\u0159edst\u00edrat, Bille. Trvalo mi dlouho, ne\u017e jsem na to p\u0159i\u0161el, ale te\u010f u\u017e v\u00edm, \u017ee jsem m\u011bl pravdu.“ Gustav najednou c\u00edtil, jak se uklid\u0148uje, spad\u00e1 z n\u011bj b\u0159\u00edm\u011b a m\u016f\u017ee se po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch znovu pln\u011b nadechnout.
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 nev\u00edm\u2026 nev\u00edm, co m\u00e1m \u0159\u00edct.“ Mumlal Bill. „Jak jsi to zjistil?“ Bill se rozhodl d\u00e1le nic nehr\u00e1t. U\u017e dlouho v\u011bd\u011bl, \u017ee se nem\u00e1 za co styd\u011bt, a kdyby tak u\u010dinil, docela by si vlastn\u011b proti\u0159e\u010dil v tom, co posledn\u00edch p\u00e1r let vyk\u0159ikuje do sv\u011bta. A sice to, \u017ee by ka\u017ed\u00fd m\u011bl milovat toho, koho chce.
„Sta\u010dilo jen po\u0159\u00e1dn\u011b otev\u0159\u00edt o\u010di.“ Odpov\u011bd\u011bl mu buben\u00edk a p\u0159isedl si o n\u011bco bl\u00ed\u017ee. „Mohl bys mi \u0159\u00edct cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh?“
„Jo\u2026 jo, asi jo.“ P\u0159itakal Bill. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u016f\u017ee kamar\u00e1dovi v\u011b\u0159it, proto se neb\u00e1l mu v\u0161e vyl\u00ed\u010dit do \u00fapln\u00fdch detail\u016f.<\/p>\n

It’s coming up everywhere (p\u0159ich\u00e1z\u00ed to odev\u0161ud)<\/em>
It’s taking us anywhere (m\u016f\u017ee n\u00e1s to zav\u00e9st kamkoliv)
It is a stormy weather (je to bou\u0159liv\u00e9 po\u010das\u00ed)
And I’ll be always searching for you (ale j\u00e1 v\u017edy budu p\u00e1trat jen po tob\u011b)<\/p>\n

<\/em> autor: Gabby<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Gabby Tak hur\u00e1, hur\u00e1, po men\u0161\u00ed prodlev\u011b m\u00e1m pro v\u00e1s kone\u010dn\u011b dal\u0161\u00ed d\u00edl. Mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee tento d\u00edl, kter\u00fd je v\u011bnovan\u00fd cel\u00fd na\u0161emu obl\u00edben\u00e9mu detektivovi, mi dal docela zabrat! M\u00e1m napsan\u00e9 dop\u0159edu i dva n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edly, ale p\u0159es tento jsem se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[602],"tags":[],"class_list":["post-3519","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-just-admit-it"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3519","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3519"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3519\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3519"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3519"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3519"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}