{"id":3521,"date":"2014-12-06T15:00:00","date_gmt":"2014-12-06T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3509"},"modified":"2014-12-06T15:00:00","modified_gmt":"2014-12-06T14:00:00","slug":"lost-to-be-found-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/12\/06\/lost-to-be-found-12\/","title":{"rendered":"Lost to be found 12."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Se za\u010d\u00e1tkem nov\u00e9ho t\u00fddne nastaly pro Simone i Gordona povinnosti. Na dopoledne m\u011bli domluvenou sch\u016fzku s Alfredem M\u00fcllerem ve Freiburgu, tud\u00ed\u017e je op\u011bt neminulo pom\u011brn\u011b brzk\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed. Tedy alespo\u0148 podle Billa bylo vst\u00e1v\u00e1n\u00ed o p\u016fl osm\u00e9 brzk\u00e9. Pravd\u011bpodobn\u011b by to \u0159ekl i v deset hodin, kdyby jej matka bezd\u016fvodn\u011b tahala z postele, kdy\u017e nikam nemus\u00ed.<\/div>\n
K ve\u010de\u0159i toho Bill moc nepojedl, a proto jej r\u00e1no z postele vyhnal p\u0159edev\u0161\u00edm pocit hladu.<\/p>\n

V kuchyni to \u017eilo, kdy\u017e vstoupil dovnit\u0159. Gordon dop\u00edjel k\u00e1vu a Simone l\u00edtala jako hadr na holi. Chvilku byla u spor\u00e1ku, chvilku u stolu, v m\u017eiku u lednice. P\u0159\u00edli\u0161 mnoho energie hned takhle po r\u00e1nu.<\/div>\n

„Ahoj,“ pozdravil Bill a posadil se ke stolu je\u0161t\u011b v py\u017eamu. Dnes dostal \u017ealudek p\u0159ednost p\u0159ed obl\u00e9k\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no.“<\/div>\n
„Ahoj, Bille, sn\u00eddani m\u00e1\u0161 na stole, na sva\u010dinu si vezmi cokoli z lednice a k ob\u011bdu si pak oh\u0159ej rajskou. Bu\u010f s knedl\u00edkem, nebo jsou tam v d\u00f3ze i n\u011bjak\u00e9 t\u011bstoviny.“<\/div>\n
„Bez obav,“ zamru\u010del Bill a ohrnul nos. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to byl trest, \u017ee nechce jet, \u017ee se matka rozhodla d\u011blat zrovna tohle j\u00eddlo.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b nechce\u0161 jet s n\u00e1mi? Je\u0161t\u011b m\u00e1me chvilku,“ pod\u00edvala se na n\u00e1ramkov\u00e9 hodinky na lev\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Ne nechci. Rad\u0161i z\u016fstanu. Budu chr\u00e1nit n\u00e1\u0161 majetek,“ uchechtl se Bill.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b to tu zvl\u00e1dne\u0161 s\u00e1m? Tedy, bude tady Set, ale \u0159ekla bych, \u017ee zrovna on ti moc spole\u010dnosti d\u011blat nebude.“<\/div>\n
„To bych mu taky radil a neboj se. Ve dne se \u017e\u00e1dn\u00e9 divn\u00e9 v\u011bci ned\u011bj\u00ed a vy budete nejpozd\u011bji ve\u010der zp\u00e1tky, spr\u00e1vn\u011b?“ uji\u0161\u0165oval se. Simone p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Hned jak skon\u010d\u00edme u pr\u00e1vn\u00edka, zajedeme na n\u011bjak\u00fd v\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1kup a vr\u00e1t\u00edme se zp\u011bt,“ zopakovala jejich pl\u00e1n.<\/p>\n

„Tak bude v\u0161echno v pohod\u011b. Heslo k internetu m\u00e1m, tak\u017ee se zabav\u00edm.“ Gordon zakroutil o\u010dima, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, jak tohle v\u011bt\u0161inou dopad\u00e1. Jakmile si k tomu Bill sedne, sotva si v\u0161imne, \u017ee jsou pry\u010d, nebo \u017ee se odn\u011bkud vr\u00e1tili.<\/div>\n

„Nep\u0159eh\u00e1n\u011bj to s t\u00edm po\u010d\u00edta\u010dem, Bille,“ varovala jej matka. „V\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1\u0161 pak ve\u010der o\u010di jako angorsk\u00fd kr\u00e1l\u00edk,“ p\u0159ipomn\u011bla mu.<\/div>\n
„Tak\u017ee si m\u00e1m hr\u00e1t venku? S \u0161\u00edlen\u00fdm Setem, mrtvou tetou, nebo duchy? D\u00edky nechci,“ odfrkl si.<\/div>\n
„V\u0161ak tebe ty srandi\u010dky p\u0159ejdou,“ narovnala se Simone a \u0161la si p\u0159ipravit v\u011bci. Pov\u011bsila sv\u016fj b\u00e9\u017eov\u00fd podzimn\u00ed kab\u00e1t na v\u011b\u0161\u00e1k spole\u010dn\u011b se svoj\u00ed hn\u011bdou kabelkou, ve kter\u00e9 u\u017e m\u011bla ve\u0161ker\u00e9 pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 um\u00fdt n\u00e1dob\u00ed, aby ses nenudil,“ \u0161\u0165ouchl do Billa Gordon. Bill zavr\u010del a zk\u0159ivil \u00fasta. Mo\u017en\u00e1 podplat\u00ed Seta.<\/div>\n
„Tak my jedeme, Bille, kdyby n\u011bco, m\u00e1me mobily u sebe. Chce\u0161 koupit n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho?“<\/div>\n
„Ho,“ zamumlal Bill s plnou pusou. „Jo,“ \u0159ekl znovu, „ty smetanov\u00fd k\u0159upky a n\u011bjak\u00fd gum\u00e1\u010de,“ nadiktoval si Bill.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak ahoj ve\u010der!“ rozlou\u010dila se Simone, kdy\u017e sly\u0161ela, \u017ee Gordon u\u017e startuje auto.<\/div>\n
„Je\u010fte opatrn\u011b a pamatujte na slu\u0161n\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00fd divo\u010d\u00e1rny,“ zachechtal se Bill, kdy\u017e citoval p\u0159esn\u00e1 Simonina slova, kdy\u017e pro n\u011bj ob\u010das p\u0159ijelo jeho rande autem, aby jej vyzvedlo doma.<\/div>\n
„Nebu\u010f drz\u00fd!“ houkla Simone a t\u0159\u00edskla dve\u0159mi, aby si Bill byl jist\u00fd, \u017ee u\u017e je pry\u010d a nen\u00ed zv\u011bdav\u00e1 na n\u011bjak\u00e9 Billovy dal\u0161\u00ed pr\u016fpov\u00eddky.<\/div>\n
\n
Domem se rozprost\u0159elo ticho a Bill se trochu zamra\u010dil. Mo\u017en\u00e1 m\u011bl jet s nimi. Pro jistotu.<\/div>\n
V hrobov\u00e9m tichu dosn\u00edd\u00e1val, kdy\u017e se v m\u00edstnosti objevila dal\u0161\u00ed osoba. Panty v ur\u010dit\u00e9m \u00fahlu otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed trochu vrzaly. Bill se otr\u00e1ven\u011b za\u0161klebil, proto\u017ee mu bylo jasn\u00e9, kdo jej poctil svou n\u00e1v\u0161t\u011bvu.<\/div>\n
„Vy jste nejeli v\u0161ichni?“ vyhrkl udiven\u011b a m\u00edrn\u011b na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no i v\u00e1m. A ne. Nejeli jsme v\u0161ichni. P\u0159ekazil jsem v\u00e1m snad n\u011bjak\u00e9 pl\u00e1ny?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
„Mhmhm,“ zamumlal Set n\u011bco velmi neur\u010dit\u00e9ho.<\/div>\n
„Nerozum\u00edm jazyku va\u0161eho kmene,“ podotkl Bill. Byl drz\u00fd, proto\u017ee nem\u011bl za z\u00e1dy matku, kter\u00e1 by krotila jeho chov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„To m\u011b nezaj\u00edm\u00e1,“ zafrflal Set.<\/div>\n
„Okey, co je v\u00e1\u0161 probl\u00e9m? Jak jist\u011b v\u00edte ze sv\u00e9ho \u0161pehov\u00e1n\u00ed, tak jsem \u010detl tu kroniku a jestli jste proti mn\u011b zaujat\u00fd, proto\u017ee jsem kluk, tak mi dovolte, abych v\u00e1m p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee jsme d\u00e1vno vstoupili do 21. stolet\u00ed, a\u0165 si to chcete p\u0159ipustit nebo ne. Tak\u017ee pokud nejde o n\u011bjakou pochybnou teorii z minul\u00e9ho stolet\u00ed, kter\u00e9 se boj\u00edte jako \u010dert k\u0159\u00ed\u017ee, pak by m\u011b zaj\u00edmalo, co je v\u00e1\u0161 probl\u00e9m,“ zahltil Bill Seta sv\u00fdm nal\u00e9hav\u00fdm monologem.<\/div>\n
„Nic,“ \u0159ekl Set a z kuchyn\u011b zmizel.<\/div>\n
„Kdy\u017e nic, tak nic,“ zamumlal Bill a p\u0159ipravil se na to, \u017ee v\u00e1lka beze zbran\u00ed a vz\u00e1jemn\u00e1 nevra\u017eivost st\u00e1le nekon\u010d\u00ed.<\/p>\n

Dokon\u010dil svoji sn\u00eddani a pod\u00edval se po kuchyni. N\u00e1dob\u00ed bylo roztahan\u00e9 v\u0161ude mo\u017en\u011b, ale kdy\u017e ho \u00fahledn\u011b poskl\u00e1d\u00e1 do jednoho d\u0159ezu, bude to vypadat, \u017ee toho nen\u00ed tolik, tak\u017ee bude moct nechat myt\u00ed a\u017e na dobu po ob\u011bd\u011b, a\u017e se u\u0161pin\u00ed dal\u0161\u00ed tal\u00ed\u0159e a p\u0159\u00edbory.<\/div>\n

Po sesb\u00edr\u00e1n\u00ed v\u0161eho, co v kuchyni na\u0161el, se usm\u00e1l na malou kupku n\u00e1dob\u00ed v d\u0159ezu. Kdy\u017e to bylo v\u0161echno p\u011bkn\u011b na jednom m\u00edst\u011b, mohl by se dokonce vymluvit i na to, \u017ee to nem\u011blo cenu, kdy\u017e toho bylo tak m\u00e1lo.<\/div>\n
P\u0159i v\u00fdchodu z kuchyn\u011b si uv\u011bdomil, \u017ee m\u011bl v pl\u00e1nu pozn\u00e1vac\u00ed v\u00fdlet po dom\u011b. Venku bylo \u0161edo stejn\u011b jako p\u0159ede\u0161l\u00fd den a ob\u010das drobn\u011b sprchlo.<\/div>\n
Stranu domu, ve kter\u00e9 bydleli, u\u017e znal, proto\u017ee tudy u\u017e cel\u00fd v\u00edkend chodil a moc k vid\u011bn\u00ed tam toho nebylo, proto\u017ee v\u011bt\u0161ina pokoj\u016f byla \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00e1, neob\u00fdvan\u00e1.<\/div>\n
Bill zaslechl dve\u0159e vedouc\u00ed ven, jak bouchly. Skrz okno vid\u011bl, jak se Set pomal\u00fdm krokem bl\u00ed\u017eil k hrobu, kter\u00fd tak ope\u010dov\u00e1val. Nesl s sebou dokonce i lopatu, tak\u017ee Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee hodl\u00e1 pracovat na dal\u0161\u00edch \u00faprav\u00e1ch.<\/p>\n

Jednu m\u00edstnost ale z v\u00fdchodn\u00edho k\u0159\u00eddla je\u0161t\u011b nenav\u0161t\u00edvil.<\/div>\n

Set\u016fv pokoj.<\/div>\n
Tohle byla b\u00e1je\u010dn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost, jak prokoumat p\u016fdu a n\u011bco o n\u011bm zjistit. Ujistil se, \u017ee je mu\u017e zabr\u00e1n do sv\u00e9 pr\u00e1ce, kter\u00e1 se prozat\u00edm skl\u00e1dala z obch\u00e1zen\u00ed hrobu kolem dokola. Rychl\u00fdmi kroky se dostal k jeho lo\u017enici a vzal za kliku. Byl si t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee bude zamknuto, ale k jeho p\u0159ekvapen\u00ed nebylo. Klika povolila a dve\u0159e se otev\u0159ely. Bill, nejd\u0159\u00edv schovan\u00fd za dve\u0159mi, nakoukl dovnit\u0159. Nic na n\u011bj nevysko\u010dilo, tak\u017ee se odv\u00e1\u017eil polovinou t\u011bla p\u0159ekro\u010dit pr\u00e1h.<\/div>\n
Pokoj byl na rozd\u00edl od ostatn\u00edch v dom\u011b pon\u011bkud chud\u00fd, vybaven\u00fd pouze nezbytn\u00fdmi v\u011bcmi, jako byla oby\u010dejn\u00e1 postel, sk\u0159\u00ed\u0148, st\u016fl s \u017eidlemi a no\u010dn\u00ed stolek s lampi\u010dkou. Skoro to vypadalo, jako by m\u011bl tento pokoj u\u017e od za\u010d\u00e1tku slou\u017eit jako lo\u017enice pro slu\u017eebnictvo, proto\u017ee t\u011bm tolik luxusu v\u011bt\u0161inou v\u011bnov\u00e1no nebylo. Zdi byly hol\u00e9, \u017e\u00e1dn\u00e9 kv\u011btiny, obrazy nebo dekorace. S trochou nads\u00e1zky to Billovi p\u0159ipom\u00ednalo celu, kdy\u017e to srovnal s pokojem, ve kter\u00e9m spal on nebo jeho rodi\u010de.<\/div>\n
Chlad a nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 atmosf\u00e9ra, kter\u00e1 z m\u00edstnosti d\u00fdchala, jen podtrhovala povahu jej\u00edho n\u00e1jemn\u00edka.<\/div>\n
Lo\u017enice se k Setovi naprosto hodila.<\/p>\n

Bill m\u011bl v pl\u00e1nu z lo\u017enice rad\u011bji vycouvat a d\u00e1l nepokou\u0161et sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, kdy\u017e si v\u0161iml svazku kl\u00ed\u010d\u016f, kter\u00fd visel na v\u011b\u0161\u00e1ku pod t\u011b\u017ek\u00fdm star\u00fdm kab\u00e1tem. S\u00e1hl po n\u011bm a pooto\u010dil se na chodbu, kdy\u017e se o sebe kl\u00ed\u010de ot\u0159ely a zacinkaly. M\u011bl pocit, jako by i tento zvuk byl sly\u0161et ven a mohl jej prozradit. Na kovov\u00e9m krou\u017eku viselo asi deset r\u016fzn\u00fdch kl\u00ed\u010d\u016f, z \u010deho\u017e v\u011bt\u0161ina z nich byla naprosto stejn\u00e9 velikosti i tvaru, proto se Bill nedivil, \u017ee m\u011bl na sob\u011b ka\u017ed\u00fd z nich nalepenou malou n\u00e1lepku s ozna\u010den\u00edm, ke kter\u00fdm dve\u0159\u00edm jednotliv\u00e9 kl\u00ed\u010de pat\u0159\u00ed. V dlani mu z\u016fstal le\u017eet jeden z v\u011bt\u0161\u00edch kl\u00ed\u010d\u016f, kter\u00fd na sob\u011b nesl n\u00e1pis ‚Z\u00e1p. k\u0159\u00eddlo – Hl. dve\u0159e‘<\/div>\n

Bill n\u011bkolikr\u00e1t pohladil jeho povrch a nechal svou my\u0161lenku t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se men\u0161\u00ed rebelie naplnit svou hlavu. Byl zv\u011bdav\u00fd, jak to vypad\u00e1 v z\u00e1padn\u00edm k\u0159\u00eddle u\u017e jen proto, jak se Set prvn\u00ed den v dom\u011b du\u0161oval, \u017ee tam nikdo nechod\u00ed.<\/div>\n
Zamyslel se. Kdy\u017e vezme cel\u00fd svazek a nestihne ho v\u010das vr\u00e1tit, bude prozrazen. Kdyby ale z krou\u017eku sundal jen ten jeden inkriminovan\u00fd kl\u00ed\u010d, Set by si nemusel v\u0161imnout, \u017ee tam chyb\u00ed a Bill by m\u011bl dost \u010dasu jej vr\u00e1tit zp\u011bt, ani\u017e by se na to p\u0159i\u0161lo.<\/div>\n
Rychle po kl\u00ed\u010d\u00edch s\u00e1hl a za\u010dal s obt\u00ed\u017eemi kl\u00ed\u010dek sund\u00e1vat. Palec u\u017e m\u011bl otla\u010den\u00fd a bolav\u00fd, jak jej rval do mezery mezi dv\u011bma kovov\u00fdmi kole\u010dky, aby kl\u00ed\u010d vykroutil ven.<\/div>\n
V\u00edt\u011bzoslavn\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e dr\u017eel svoji v\u00fdhru v dlani, a\u010dkoli v jeho lev\u00e9m palci nep\u0159\u00edjemn\u011b pulsoval tep, jak jej m\u011bl del\u0161\u00ed dobu p\u0159i\u0161krcen\u00fd a sk\u0159\u00edpnut\u00fd.<\/p>\n

V okam\u017eiku, kdy vracel zbytek kl\u00ed\u010d\u016f zp\u011bt na sv\u00e9 m\u00edsto pod kab\u00e1t, na chodb\u011b pr\u00e1skly dve\u0159e. Bill sebou trhl a rychle dve\u0159e nesly\u0161n\u011b zav\u0159el.<\/div>\n

„Kurva, do prdele, kurva, do prdele!“ nad\u00e1val a t\u011bkal o\u010dima po cel\u00e9m pokoji. Jeho srdce bilo jako o z\u00e1vod, kdy\u017e sly\u0161el p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed se kroky. Pot\u0159eboval okam\u017eit\u011b rychlou schovku, jinak je po n\u011bm. V chud\u00e9m pokoji toho ale moc nebylo, tak\u017ee nakonec p\u0159isko\u010dil k vysok\u00e9 hn\u011bd\u00e9 sk\u0159\u00edni, otev\u0159el dv\u00ed\u0159ka a vysko\u010dil nahoru, proto\u017ee pod sk\u0159\u00edn\u00ed byla je\u0161t\u011b jedna men\u0161\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148, ve kter\u00e9 byly zabudovan\u00e9 dva velk\u00e9 \u0161upl\u00edky. Hned na to, co se Billovi poda\u0159ilo zevnit\u0159 dv\u00ed\u0159ka zav\u0159\u00edt, se pohnula klika ode dve\u0159\u00ed Setova pokoje.<\/div>\n
Bill polkl a p\u0159itiskl si ob\u011b dlan\u011b na \u00fasta. M\u011bl strach, \u017ee je v tichu sly\u0161et i jeho rychl\u00fd dech a p\u0159edev\u0161\u00edm zb\u011bsil\u00fd tlukot srdce, kter\u00e9 se z jeho hrudn\u00edku v m\u017eiku p\u0159em\u00edstilo do jeho krku. Klepal se po cel\u00e9m t\u011ble a modlil se, aby si Set nep\u0159i\u0161el pro nic, co by mohlo b\u00fdt schovan\u00e9 ve sk\u0159\u00edni.<\/div>\n
I p\u0159es sv\u016fj strach v\u0161ak Bill zaregistroval jen zavrz\u00e1n\u00ed pant\u016f, kdy\u017e se dve\u0159e otev\u0159ely. Kroky, kter\u00e9 by ve\u0161ly dovnit\u0159, ale nesly\u0161el, tud\u00ed\u017e Set musel z\u016fstat st\u00e1t u prahu a jen se d\u00edvat dovnit\u0159, co\u017e Bill nech\u00e1pal, i kdy\u017e m\u011bl moment\u00e1ln\u011b mysl zaml\u017eenou obavami, \u017ee bude p\u0159isti\u017een.<\/p>\n

Dve\u0159e se po chv\u00edli, kter\u00e1 byla pro Billa jako v\u011b\u010dnost, znovu zav\u0159ely a Bill se b\u00e1l je\u0161t\u011b v\u00edc. Co kdy\u017e Set ve\u0161el dovnit\u0159 a dve\u0159e zav\u0159el, aby to vypadalo, \u017ee ode\u0161el? Bill te\u010f vyleze ze sk\u0159\u00edn\u011b a bude s n\u00edm \u00e1men. Rozhodl se ve sv\u00e9 skr\u00fd\u0161i je\u0161t\u011b chv\u00edli z\u016fstat, a pak to bude muset risknout, proto\u017ee pokud Set opravdu ode\u0161el a Bill se bude klepat strachy v jeho sk\u0159\u00edni, m\u016f\u017ee se st\u00e1t, \u017ee se Set opravdu vr\u00e1t\u00ed a v pokoji u\u017e z\u016fstane, \u010d\u00edm\u017e by byl Bill ztracen.<\/div>\n

Po zhruba deset minut\u00e1ch Bill pootev\u0159el dv\u00ed\u0159ka na malou \u0161kv\u00edrku a pod\u00edval se do pokoje. Zat\u00edm nic nevid\u011bl, tak\u017ee otev\u00edral dve\u0159e v\u00edc a v\u00edc, dokud je nerozev\u0159el \u00fapln\u011b. Pokoj byl k jeho \u0161t\u011bst\u00ed pr\u00e1zdn\u00fd. Vysko\u010dil ven, vr\u00e1til sk\u0159\u00ed\u0148 do p\u016fvodn\u00edho stavu a bez dal\u0161\u00edch zast\u00e1vek z pokoje zmizel. Dokonce posp\u00edchal i z chodby, kter\u00e1 k Setov\u011b lo\u017enici vedla, proto\u017ee krom\u011b jeho pokoje se na t\u00e9 stran\u011b nenach\u00e1zelo u\u017e nic. \u017d\u00e1dn\u00fd dal\u0161\u00ed v\u00fdchod, kter\u00fd by Billovi poskytnul dobrou v\u00fdmluvu, pro\u010d se na t\u00e9 chodb\u011b nach\u00e1zel.<\/div>\n
Kdy\u017e se dostal na bezpe\u010dn\u00e9 m\u00edsto, rozev\u0159el pravou dla\u0148, kterou m\u011bl na\u010dervenalou. Kl\u00ed\u010dek, kter\u00fd v n\u00ed celou dobu \u00fazkostliv\u011b sv\u00edral, se mu vlisoval do m\u011bkk\u00e9 tk\u00e1n\u011b a zanechal za sebou pom\u011brn\u011b dob\u0159e viditeln\u00fd otisk.<\/p>\n

Jedno ale nech\u00e1pal. Pro\u010d Set p\u0159i\u0161el do sv\u00e9ho pokoje, ani\u017e by do n\u011bj n\u011bco p\u0159inesl, nebo si naopak n\u011bco vyzvedl? M\u011bl snad n\u011bjak\u00fd \u0161est\u00fd smysl, kter\u00fd jej vyhnal ze zahrady, proto\u017ee m\u011bl neblah\u00e9 tu\u0161en\u00ed, \u017ee Bill prov\u00e1d\u00ed n\u011bco, co by se Setovi ani trochu nel\u00edbilo? Del\u0161\u00ed dobu jej nem\u011bl pod kontrolou, tak se mo\u017en\u00e1 \u0161el pod\u00edvat, kde je, aby mohl zase v klidu odej\u00edt ke sv\u00e9 pr\u00e1ci.<\/div>\n

Tohle divn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed u\u017e bylo na Billa moc. Nev\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1 dnes je\u0161t\u011b dostatek s\u00edly na n\u011bjak\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed po tom, co za\u017eil p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, ale kdy\u017e u\u017e si to vytrp\u011bl, byla by hloupost tuhle p\u0159\u00edle\u017eitost jen tak zahodit.<\/div>\n
Do\u0161el do vstupn\u00ed haly a pomalu se bl\u00ed\u017eil k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 vedly do z\u00e1padn\u00edho s\u00eddla. Vydechl a s\u00e1hl na kliku, v prav\u00e9 ruce chystaj\u00edc kl\u00ed\u010d, kter\u00fdmi dve\u0159e odemkne, pokud budou st\u00e1le zamknut\u00e9.<\/p>\n

„Do z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla nikdo nechod\u00ed!“ ozvalo se za Billov\u00fdmi z\u00e1dy zah\u0159m\u011bn\u00ed. Bill \u00falekem za\u0159val z pln\u00fdch plic a kl\u00ed\u010d z dlan\u011b mu m\u00e1lem spadl na podlahu. Oto\u010dil se na na\u0161tvan\u00e9ho Seta, kter\u00fd st\u00e1l sotva metr od n\u011bj. Bill se chytil za zvedaj\u00edc\u00ed se hrudn\u00edk, ze kter\u00e9ho mu m\u00e1lem vysko\u010dilo srdce. U\u017e ani nepo\u010d\u00edtal, kolikr\u00e1t se o n\u011bj na tomhle m\u00edst\u011b pokusil infarkt. Kdy\u017e rozd\u00fdchal leknut\u00ed, o\u0161kliv\u011b se na Seta pod\u00edval.<\/div>\n

„V\u00e1\u017en\u011b?! D\u011bl\u00e1te si ze m\u011b srandu, nebo si v tom n\u011bjak zvr\u00e1cen\u011b libujete \u0161pehovat m\u011b na ka\u017ed\u00e9m kroku?!“ obo\u0159il se na n\u011bj Bill a nen\u00e1padn\u011b si kl\u00ed\u010d str\u010dil do kapsy, aby m\u011bl voln\u00e9 ruce.<\/div>\n
„Kdy\u017e n\u011bco \u0159eknu, ujist\u00edm se, \u017ee to v\u0161ichni vzali na v\u011bdom\u00ed,“ vysv\u011btlil Billovi.<\/div>\n
„N\u00e1podobn\u011b! Kdy\u017e jsem \u0159ekl, \u017ee v\u00e1m tady nic nepat\u0159\u00ed, p\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee to taky vezmete na v\u011bdom\u00ed. Kde se po dom\u011b pohybuju, je jen moje v\u011bc, a jak jsem pr\u00e1v\u011b zjistil, tak ty dve\u0159e jsou st\u00e1le zam\u010den\u00e9,“ kopl do nich Bill m\u00edrn\u011b, aby sv\u00e9mu roz\u010d\u00edlen\u00ed dodal na opravdovosti.<\/div>\n
„A tak\u00e9 zam\u010den\u00e9 z\u016fstanou,“ ujistil jej Set.<\/div>\n
„Tohle bylo naposled, co jste mi byl v pat\u00e1ch,“ upozornil Seta a r\u00e1doby na\u0161tvan\u011b ode\u0161el.<\/p>\n

Bill byl koum\u00e1k, proto\u017ee mu bylo jasn\u00e9, \u017ee Set nebude o\u010dek\u00e1vat, \u017ee se o n\u011bco pokus\u00ed hned na to, co byl p\u0159isti\u017een, tak\u017ee vyb\u011bhl ke sv\u00e9mu pokoji, zamknul dve\u0159e a kl\u00ed\u010d si vzal k sob\u011b. Kdyby se jej Set p\u0159ece jen vydal hledat po dom\u011b a nemohl jej nikde naj\u00edt, mo\u017en\u00e1 by \u0161el vz\u00edt za kliku od jeho pokoje, a kdy\u017e uvid\u00ed, \u017ee je zamknuto, t\u0159eba si bude myslet, \u017ee je Bill uvnit\u0159 a ignoruje ho.<\/div>\n

Jako my\u0161ka se vr\u00e1til k zapov\u011bzen\u00fdm dve\u0159\u00edm a bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed do z\u00e1mku str\u010dil kl\u00ed\u010d. Proklouznul \u0161kv\u00edrou dovnit\u0159 a rychle je za sebou zase zamknul. Vyt\u00e1hl kl\u00ed\u010dek a schoval jej. Hlavou se mu mihl n\u00e1pad, jestli by rad\u011bji nem\u011bl nechat odemknuto pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by byl z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu nucen z\u00e1padn\u00ed k\u0159\u00eddlo ve velk\u00e9m sp\u011bchu opustit. Kdyby mu snad byl n\u011bkdo v pat\u00e1ch, nebo jej odsud hnala \u010dir\u00e1 panika, mohlo by se st\u00e1t, \u017ee svoj\u00ed zbrklost\u00ed a snahou se odtamtud dostat rychle pry\u010d, se mu poda\u0159\u00ed kl\u00ed\u010d nakonec v z\u00e1mku zalomit. P\u0159itiskl ucho k vnit\u0159n\u00ed desce dve\u0159\u00ed a zaposlouchal se do zvuk\u016f za nimi. Zd\u00e1lo se, \u017ee jeho vp\u00e1d na zak\u00e1zan\u00e9 \u00fazem\u00ed z\u016fstal utajen.<\/p>\n

Oto\u010dil se \u010delem sm\u011brem do chodby a rozhl\u00e9dl se. Pr\u00e1vn\u00edk m\u011bl pravdu. Byla naprosto stejn\u00e1 jako ta ve v\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddle, jen polo\u017een\u00e1 zrcadlov\u011b. Okna se nach\u00e1zela na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b – tedy po Billov\u011b levici. Na zemi se v\u00e1lelo spadan\u00e9 list\u00ed, drobn\u00e9 v\u011btvi\u010dky a igelitov\u00e9 s\u00e1\u010dky. Billa napadlo, \u017ee to sem musela zan\u00e9st n\u011bjak\u00e1 opravdu siln\u00e1 vich\u0159ice, kter\u00e1 se op\u0159ela do v\u011btv\u00ed strom\u016f, je\u017e nar\u00e1\u017eely do oken tak siln\u011b, dokud sklo neprorazily. To bylo i rozumn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, pro\u010d bylo t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00e9 t\u0159et\u00ed okno zatlu\u010den\u00e9 mal\u00fdmi prk\u00e9nky ze d\u0159eva.<\/div>\n

Bill se vydal na sv\u016fj pr\u016fzkum, d\u00e1vaj\u00edc pozor, kam \u0161lape.<\/div>\n
Okna, kter\u00e1 je\u0161t\u011b m\u011bla v\u00fdpln\u011b, byla \u0161pinav\u00e1, pln\u00e1 \u010dmouh, n\u011bkter\u00e1 dokonce napraskl\u00e1. Opadan\u00e9 v\u011btve strom\u016f, kter\u00e9 rostly kolem z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla, se zap\u00edraly jak o okenn\u00ed v\u00fdpln\u011b, tak o celou fas\u00e1du. Bylo jasn\u00e9, \u017ee to tu nikdo neob\u00fdv\u00e1 a ani neudr\u017euje. Bill h\u00e1dal, \u017ee profesion\u00e1ln\u00ed \u00faklidov\u00e9 firm\u011b by trvalo n\u011bkolik dn\u00ed, ne\u017e by dala cel\u00e9 k\u0159\u00eddlo kompletn\u011b do po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
N\u00e1bytek, kter\u00fd byl rozestav\u011bn\u00fd u zdi – n\u00edzk\u00e9 komody, polstrovan\u00e1 kanape, n\u00edzk\u00e9 stolky – byl skryt\u00fd pod siln\u00fdm n\u00e1nosem prachu. Sv\u00edcny, kter\u00e9 m\u011bly slou\u017eit jako dekorace, byly omotan\u00e9 pavu\u010dinami, nad \u010d\u00edm\u017e se Bill jen ot\u0159epal.<\/div>\n
Na za\u0161edl\u00fdch zdech sem tam viselo n\u011bkolik obraz\u016f, kter\u00e9 pozbyly sv\u016fj lesk, a h\u0159eb\u00edky, na kter\u00fdch visely, se \u010dasem vyviklaly a na jedn\u00e9 stran\u011b povolily, tud\u00ed\u017e jedna strana obrazu klesla a malba visela nak\u0159ivo.<\/div>\n
Podle Billa nevkusn\u00e9 a nesmysln\u00e9 sochy, kter\u00e9 st\u00e1ly na podstavc\u00edch v m\u00edstech mezi okny u zdi, byly p\u0159ikryty v\u0161emo\u017en\u00fdmi plachtami nebo prost\u011bradly, tak\u017ee se nedal na prvn\u00ed pohled uhodnout ani jejich zevrubn\u00fd tvar nato\u017e detaily.<\/p>\n

Po n\u011bkolika kroc\u00edch Bill stanul u prvn\u00edch dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 vedly do n\u011bjak\u00e9 m\u00edstnosti. Ve\u0161el dovnit\u0159 a pod\u00edval se pod sv\u00e9 nohy, kdy\u017e parkety pod jeho kroky zavrzaly. Pokoj vypadal v podstat\u011b \u00fapln\u011b oby\u010dejn\u011b. Podobal se t\u011bm, kter\u00e9 se nach\u00e1zely ve v\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddle, ale ztuchl\u00fd vzduch, v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd povlak prachu a pavu\u010din a zlov\u011bstn\u00e9 ticho Billa uji\u0161\u0165ovaly, \u017ee je pokoj u\u017e dlouhou dobu opu\u0161t\u011bn\u00fd.<\/div>\n

Ka\u017ed\u00e1 dal\u0161\u00ed m\u00edstnost byla t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00e1. Jen jin\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed n\u00e1bytku. V jednom pokoji dokonce Bill na\u0161el antickou sochu, kter\u00e1 byla podobn\u00e1 t\u00e9, kterou mu pomohl Gordon st\u011bhovat z jeho pokoje.<\/div>\n
„Asi bratr toho krasavce, kter\u00e9ho jsem hned po p\u0159\u00edjezdu vyhostil ze sv\u00e9ho pokoje,“ pronesl ti\u0161e a uchechtl se. P\u0159ejel so\u0161e po tv\u00e1\u0159i a zamra\u010dil se, kdy\u017e na \u0161pi\u010dk\u00e1ch jeho prst\u016f utkv\u011bla \u0161p\u00edna, jak z n\u00ed set\u0159el prach. Socha m\u011bla nyn\u00ed dv\u011b b\u00edl\u00e9 \u0161mouhy na prav\u00e9 tv\u00e1\u0159i, kter\u00e9 prozrazovaly jej\u00ed p\u016fvodn\u00ed barvu. „A\u017e sem ti ale br\u00e1\u0161ku st\u011bhovat nebudu, proto\u017ee je zatracen\u011b t\u011b\u017ekej,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill a odolal nutk\u00e1n\u00ed na sochu vypl\u00e1znout jazyk, aby si trhla nohou, co\u017e ale ud\u011blat nemohla, proto\u017ee nohy nem\u011bla.<\/p>\n

Vycouval z pokoje a zam\u00ed\u0159il do dal\u0161\u00edho, p\u0159edpokl\u00e1daj\u00edc, \u017ee nic z\u00e1vratn\u00e9ho neobjev\u00ed. Po\u0159\u00e1d \u010dekal, \u017ee omylem otev\u0159e n\u011bjakou tajnou schr\u00e1nku, ze kter\u00e9 se vysypou t\u0159eba pen\u00edze nebo \u0161perky, ale nic podobn\u00e9ho se ned\u011blo.<\/div>\n

Kdy\u017e ve\u0161el do \u00fatrob n\u00e1padn\u011b mal\u00e9ho pokoje, okam\u017eit\u011b na n\u011bj d\u00fdchla podivn\u00e1 atmosf\u00e9ra. V\u0161echny ostatn\u00ed m\u00edstnosti byly na prvn\u00ed pohled… mrtv\u00e9, ale tady c\u00edtil \u017eivot. Jako kdy\u017e za va\u0161imi z\u00e1dy n\u011bco spadne, vy se oto\u010d\u00edte, a i kdy\u017e se u\u017e nic d\u00e1vno neh\u00fdbe, stejn\u011b pozn\u00e1te, kter\u00e1 v\u011bc byla pr\u00e1v\u011b v pohybu, a\u010dkoli na zemi le\u017e\u00ed haraburd\u00ed hromada. P\u0159esn\u011b takov\u00fd pocit Billa p\u0159epadl.<\/div>\n
P\u0159ehoz na posteli byl v\u0161ak nedot\u010den\u00fd a v\u0161echny v\u011bci vypadaly, \u017ee se s nimi neh\u00fdbalo u\u017e l\u00e9ta. N\u011bco ale p\u0159ece Billovu oku neuniklo.<\/div>\n
Na pr\u00e1deln\u00edku bylo jasn\u011b viditeln\u00e9 kolo, kter\u00e9 vyniklo d\u00edky prachu, kter\u00fdm byl pokryt zbytek povrchu. D\u00edky n\u011bmu pravideln\u00e9 kolo vystoupilo a t\u00e9m\u011b\u0159 sv\u00edtilo. Proto\u017ee zat\u00edmco lak v\u0161ude v okol\u00ed byl za\u0161l\u00fd, v m\u00edst\u011b, kde st\u00e1l n\u011bjak\u00fd p\u0159edm\u011bt, byl pr\u00e1deln\u00edk jako pr\u00e1v\u011b vyle\u0161t\u011bn\u00fd.<\/div>\n
Mohl tam p\u016fvodn\u011b st\u00e1t sv\u00edcen, v\u00e1za nebo n\u011bjak\u00e1 z t\u011bch star\u00fdch bytov\u00fdch dekorac\u00ed.<\/div>\n
V rohu pokoje n\u011bco za\u0161ramotilo.<\/div>\n
Bill sebou cukl a pod\u00edval se po tom zvuku. Zpoza sk\u0159\u00edn\u011b vyb\u011bhla v\u00fdstavn\u00ed my\u0161, kter\u00e1 si to pod\u00e9l zdi nam\u00ed\u0159ila na chodbu a d\u00e1l pry\u010d.<\/div>\n
„Tak te\u010f u\u017e v\u00edm, kdo tu bydl\u00ed,“ ot\u0159epal se a v\u0161iml si, \u017ee vedle pr\u00e1deln\u00edku na zemi le\u017e\u00ed p\u0159evr\u00e1cen\u00e1 m\u011bd\u011bn\u00e1 v\u00e1za. Bill ji zvedl a prohl\u00e9dl si ji. „Vr\u00e1t\u00edme t\u011b tam, kam pat\u0159\u00ed\u0161,“ \u0159ekl a postavil v\u00e1zu na \u010dist\u00e9 m\u00edsto. U\u017e nezkontroloval, jestli tam v\u00e1za zapadla, proto\u017ee jinak by si v\u0161iml, \u017ee kulat\u00fd podstavec m\u00e1 o mnoho v\u011bt\u0161\u00ed pr\u016fm\u011br ne\u017e p\u016fvodn\u00ed kole\u010dko.<\/div>\n
Co Billa je\u0161t\u011b upoutalo, bylo n\u011bkolik sv\u00ed\u010dek, kter\u00e9 se povalovaly na stole. Ka\u017ed\u00e1 byla jinak oho\u0159el\u00e1, jinak vysok\u00e1 a \u0161irok\u00e1. Barvu m\u011bly v\u0161ak naprosto stejnou a Bill by dal ruku do ohn\u011b za to, \u017ee sv\u00ed\u010dka, kterou na\u0161el v zahrad\u011b p\u0159i se\u010den\u00ed tr\u00e1vy, by se t\u011bmhle podobala jako vejce vejci, ale ve v\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddle byly sv\u00ed\u010dky nejsp\u00ed\u0161 naprosto stejn\u00e9, tak\u017ee mohly b\u00fdt i odtamtud.<\/p>\n

Polo\u017eil jednu ze sv\u00ed\u010dek k ostatn\u00edm a oto\u010dil se na pat\u011b. Ud\u011blal krok sm\u011brem k v\u00fdchodu, ale bohu\u017eel si nev\u0161iml, \u017ee kobere\u010dek byl v tom m\u00edst\u011b nadzvednut\u00fd, tak\u017ee vsunul \u0161pi\u010dku boty pod nadzvednut\u00fd okraj, levou nohou koberec p\u0159i\u0161pendlil k zemi, a kdy\u017e se pokusil ud\u011blat pravou dal\u0161\u00ed krok, zakopl o okraj koberce, ve kter\u00e9m mu noha uv\u00edzla, a spadl na zem. Ozvala se r\u00e1na a Billovo bolestn\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed, kdy\u017e si narazil z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n

„Jau! Kterej debil to tu na m\u011b nachystal?! Sakra!“ zanad\u00e1val a posadil se do tureck\u00e9ho sedu, aby nejd\u0159\u00edve zjistil, jak moc \u0161patn\u011b na tom jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed je. Prohmatal jej, zah\u00fdbal s n\u00edm a i p\u0159es ostrou bolest byl r\u00e1d, \u017ee to nem\u00e1 zlomen\u00e9. „Pitomej smradlavej koberec,“ zafun\u011bl a zap\u0159en\u00edm se zdravou rukou o podlahu se zvedl. Dr\u017eel si pohmo\u017ed\u011bn\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed s \u00famyslem odej\u00edt, kdy\u017e se odn\u011bkud ozvala tlumen\u00e1 r\u00e1na. Bill se oto\u010dil a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na p\u016fvod toho zvuku. Lekl se, \u017ee je to Set, kter\u00fd si sem pro n\u011bco p\u0159i\u0161el, ale pokud nem\u011bl n\u00e1hradn\u00ed kl\u00ed\u010de, nemohl se sem dostat, kdy\u017e kl\u00ed\u010dek le\u017eel v Billov\u011b kapse. Vykoukl z m\u00edstnosti na chodbu. Nikde nikdo. Zvuk, kter\u00fd p\u0159ich\u00e1zel jako by zprava, Billa m\u00e1tl, proto\u017ee za t\u00edmto pokojem chodba kon\u010dila. \u017d\u00e1dn\u00e1 dal\u0161\u00ed m\u00edstnost tam nebyla.<\/div>\n
Bill\u016fv tep se m\u00edrn\u011b zrychlil.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Konec prohl\u00eddky. Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u011b,“ svolil a svi\u017en\u00fdmi kroky zam\u00ed\u0159il dlouhou chodbou ke dve\u0159\u00edm, za nimi\u017e bylo pro Billa v\u011bt\u0161\u00ed bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Se za\u010d\u00e1tkem nov\u00e9ho t\u00fddne nastaly pro Simone i Gordona povinnosti. Na dopoledne m\u011bli domluvenou sch\u016fzku s Alfredem M\u00fcllerem ve Freiburgu, tud\u00ed\u017e je op\u011bt neminulo pom\u011brn\u011b brzk\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed. Tedy alespo\u0148 podle Billa bylo vst\u00e1v\u00e1n\u00ed o p\u016fl osm\u00e9 brzk\u00e9. Pravd\u011bpodobn\u011b by<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[600],"tags":[],"class_list":["post-3521","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-to-be-found"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3521","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3521"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3521\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3521"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3521"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3521"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}